12 C 140/2024 - 122

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného]. [Jméno opatrovnice] sídlem [Adresa opatrovnice] o zaplacení 372 479,28 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 372 479,28 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 845,06 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 372 479,28 Kč od 2.11.2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, úrok 12,9 % ročně z částky 364 607,78 Kč od 2.11.2023 do zaplacení a úrok 12,9 % ročně z částky 7 871,50 Kč od 2.11.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Ve vztahu mezi účastníky řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 13.9.2019, který byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Na jejím základě právní předchůdce žalobce ([právnická osoba].) poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 400 173 Kč s tím, že žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Úrok za poskytnutí úvěr byl sjednán ve výši 12,90% ročně. Žalovaný doposud zaplatil toliko částku 35 565 Kč.

2. Opatrovník žalovaného k žalobě přednesl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Jednak poskytovatel úvěru ([právnická osoba].) řádně nezjišťoval (neposoudil) úvěruschopnost žalovaného. Nadto, úvěr byl žalovanému poskytnut ve dvojnásobné výši, než o jaký žádal. Žalovaný měl přitom zřízeno vícero trvalých příkazů a inkas ze svého účtu a nebyl schopen splácet ani předchozí úvěr. Žádost o další úvěr tedy měla být zamítnuta. Opatrovník žalovaného rovněž namítl promlčení dluhu.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný doposud zaplatil toliko částku 35 565 Kč (resp. se jedná o tvrzení žalobce s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více). Dále bylo mezi účastníky nesporné, že v období od 13.9.2019 do 31.12.2019 žalovaný zaplatil žalobci částku 257.931,67 Kč (což prokazuje i výpis z úvěrového účtu [č. účtu] za období od 13.9.2019 do 31.12.2019).

5. Z kopie listiny: smlouva o úvěru ze dne 13.9.2019 okresní soud zjistil, že dne 13.9.2019 poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou: „smlouva o úvěru“. Žalovaný předmětnou listinu podepsal.

6. Z kopie listin: poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 1.8.2023, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu z 2.9.2023, okresní soud zjistil, že dne 1.8.2023, resp. dne 2.9.2023, poskytovatel úvěru vyhotovil (vygeneroval) listiny nazvané: „poslední výzva k úhradě dlužné částky“ a „rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu“. Odeslání listin žalovanému žalobce neprokazuje.

7. Z kopie listiny: smlouva o postoupení pohledávek ze dne 31.10.2023 okresní soud zjistil, že dne 31.10.2023 uzavřel poskytovatel úvěru ([právnická osoba].) s obchodní společností [právnická osoba]., rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek s tím, že konkrétní pohledávky, které jsou na základě této smlouvy postupovány jsou uvedeny v Seznamu pohledávek dle čl. II., bod. 1. příslušné smlouvy. V příloze č. 1 – Seznam pohledávek (listina zaslána elektronicky v souboru nazvaném: „seznam_PP_[hodnota]_fib.pdf“) je uveden seznam pohledávek postoupených dne 31.10.2023 na základě rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 31.10.2023 s tím, že mezi postupovanými pohledávkami je uvedena pohledávka za žalovaným ve výši 381 324,34 Kč vedená na úvěrovém účtu č. [č. účtu] s označením „konsolidace“.

8. Z kopie listiny: dohoda o úplatě ze dne 31.10.2023 okresní soud zjistil, že dne 31.10.2023 uzavřel poskytovatel úvěru ([právnická osoba].) s obchodní společností [právnická osoba]., dohodu o úplatě, která navazuje na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 31.10.2023 a stanovuje (soudem nezjištěnou) cenu za postoupené pohledávky.

9. Z kopie listiny: příloha č. 7 Potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 2.11.2023 okresní soud zjistil, že dne 2.11.2023 poskytovatel úvěru vystavil potvrzení o zaplacení kupní ceny ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.10.2023 v (soudem nezjištěné) výši.

10. Z kopie listiny: oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21.11.2023 okresní soud zjistil, že dne 21.11.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil (vygeneroval) listinu nazvanou: „oznámení o postoupení pohledávky“. Odeslání listiny žalovanému žalobce prokazuje listinou nazvanou: podací lístek ze dne 22.11.2023.

11. Z kopie listin: informace o zpracování osobních údajů ze dne 21.11.2023, všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] pro soukromou klientelu, Ceník pro soukromou klientelu, Ceník [právnická osoba]. pro bankovní obchody, okresní soud neučinil (a to i s ohledem na níže uvedený právní názor) žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc.

12. Z kopie listiny: výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejí žalobě ze dne 16.1.2024 okresní soud zjistil, že dne 16.1.2024 právní zástupce žalobce vyhotovil listinu nazvanou: „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejí žalobě“. Odeslání listiny žalovanému žalobce prokazuje podacím lístkem ze dne 17.1.2024.

13. Z kopie listiny: žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 13.9.2019 ve spise na č.l. 26 okresní soud zjistil, že dne 13.9.2019 žalovaný požádal o úvěr ve výši 200 000 Kč s tím, že trvale bydlí na adrese v Bulharsku, je rezidentem v ČR, bydlí v nájemním bydlení za 2 000 Kč měsíčně, je vyučený, pracuje jako zaměstnanec s příjmem 12 573 Kč, jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba]. Žádné jiné příjmy nemá. Splácí úvěry u [právnická osoba]., u jiných institucí úvěry nemá. Vyjma uvedeného nájemného ve výši 2 000 Kč měsíčně, žádné jiné životní náklady neuvádí.

14. Z kopie listiny: záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne 13.9.2019 ve spise na č.l. 27 a následující okresní soud zjistil, že dne 13.9.2019 poskytovatel úvěru vyhotovil (vygeneroval) listinu nazvanou: „záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací“. Žalovaný předmětnou listinu podepsal. Z příslušné listiny je zřejmé, že žalovanému byl nabídnut úvěr ve výši 400 173 Kč (ačkoliv žádal o úvěr ve výši 200 000 Kč). Splátky byly stanoveny částkou 6 040 Kč měsíčně, a to po dobu 120 měsíců (tj. 10 let).

15. Z kopie listin: výpisy z účtu č. [č. účtu] za období od 1.9.2018 do 31.8.2019 ve spise na č.l. 29 okresní soud zjistil, že v období od 1.9.2018 do 31.8.2019 žalovaný hospodařil ve většině měsíců se ztrátou. Celkové výdaje žalovaného v jednotlivých měsících činí: 22 438 Kč (9/2018), 16 572 Kč (10/2018), 17 401 Kč (11/2018), 19 800 Kč (12/2018), 17 511 Kč (1/2019), 16 858 Kč (2/2019), 15 460 Kč (3/2019), 12 699 Kč (4/2019), 18 141 Kč (5/2019), 16 341 Kč (6/2019), 29 711 Kč (7/2019) a 16 313 Kč (8/2019).

16. Z kopie listiny: posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 13.9.2019 ve spise na č.l. 47 okresní soud zjistil, že dne 13.9.2019 poskytovatel úvěru vyhotovil (vygeneroval) listinu nazvanou: „posouzení úvěruschopnosti klienta“, ve které dospěl k závěru, že příjem klienta (12 573 Kč měsíčně) je dostatečný k pokrytí splátek (nově 6 040 Kč měsíčně) i životních nákladů (dle žalovaného pouze nájemné ve výši 2 000 Kč měsíčně, banka však stanovila částku dle ekonomického modelu ve výši 5 954 Kč). Banka vzala v úvahu, že žalovaný splácí 3 úvěry u [právnická osoba]., ve výši 83 Kč, 950 Kč a 3 281 Kč měsíčně. Konsolidovány měly být pouze 2 z těchto úvěrů (odpovídající splátkám 950 Kč a 3 281 Kč měsíčně, tj. celkem 4 231 Kč měsíčně). Kromě nové splátky 6 040 Kč měsíčně je tedy žalovaný povinen i nadále platit další splátku ve výši 83 Kč měsíčně. Celkové nové splátkové zatížení žalované tedy představuje částku 6 123 Kč (6 040 + 83 = 6 123).

17. Z kopie listiny: výpis z úvěrového účtu [č. účtu] za období od 13.9.2019 do 31.12.2019 okresní soud zjistil, že dne 13.9.2019 žalovaný čerpal úvěr od [právnická osoba]., ve výši 400 173 Kč (a to v částkách 178 569,23 Kč, 18 874 Kč a 202 729,77 Kč).

18. Z kopie listiny: Podklady pre súdné konanie okresní soud zjistil, že dne 1.11.2023 osoba označená jako „[jméno FO]“ vyhotovila (vygenerovala) listinu nazvanou: „Podklady pre súdné konanie“. Jedná se o nepodepsanou listinu, u které není zřejmé, jakým způsobem vznikla. Může se jednat o výtisk z interní databáze poskytovatele úvěru či žalobce, zrovna tak ale listina mohla vzniknout v libovolném textovém editoru či tabulkovém procesoru (a poté byla vytištěna na papír). Z toho důvodu nemá předkládaná listina pro soud prakticky žádnou důkazní hodnotu.

19. Z kopie listiny: záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací ze dne 13.9.2019 ve spise na č.l. 27 a následující okresní soud neučinil (a to i s ohledem na níže uvedený právní názor) žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc.

20. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

21. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 13.9.2019 žalovaný požádal o úvěr ve výši 200 000 Kč s tím, že trvale bydlí na adrese v Bulharsku, je rezidentem v ČR, bydlí v nájemním bydlení za 2 000 Kč měsíčně, je vyučený, pracuje jako zaměstnanec s příjmem 12 573 Kč, jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba]. Žádné jiné příjmy nemá. Splácí (3 existující) úvěry u [právnická osoba]., u jiných institucí úvěry nemá. Vyjma uvedeného nájemného ve výši 2 000 Kč měsíčně, žádné jiné životní náklady neuvádí. V období od 1.9.2018 do 31.8.2019 žalovaný hospodařil ve většině měsíců se ztrátou. Celkové výdaje žalovaného v jednotlivých měsících činí: 22 438 Kč (9/2018), 16 572 Kč (10/2018), 17 401 Kč (11/2018), 19 800 Kč (12/2018), 17 511 Kč (1/2019), 16 858 Kč (2/2019), 15 460 Kč (3/2019), 12 699 Kč (4/2019), 18 141 Kč (5/2019), 16 341 Kč (6/2019), 29 711 Kč (7/2019) a 16 313 Kč (8/2019). Průměrné měsíční výdaje žalovaného za období od 1.9.2018 do 31.8.2019 tedy představují částku 18 270 Kč. Dne 13.9.2019 poskytovatel úvěru vyhotovil (vygeneroval) listinu nazvanou: „posouzení úvěruschopnosti klienta“, ve které dospěl k závěru, že příjem klienta (12 573 Kč měsíčně) je dostatečný k pokrytí splátek (nově 6 040 Kč měsíčně) i životních nákladů (dle žalovaného pouze nájemné ve výši 2 000 Kč měsíčně, banka však stanovila částku modelovou částku 5 954 Kč). Žalovaný neuvedl aktuální splátky 3 úvěrů u [právnická osoba]., ve výši 83 Kč, 950 Kč a 3 281 Kč měsíčně, konsolidovány měly být pouze 2 z těchto úvěrů (odpovídající splátkám 950 Kč a 3 281 Kč měsíčně, tj. celkem 4 231 Kč měsíčně). Kromě nové splátky 6 040 Kč měsíčně je tedy žalovaný povinen i nadále platit další splátku ve výši 83 Kč měsíčně. Celkové nové splátkové zatížení žalované tedy představuje částku 6 123 Kč (6 040 + 83 = 6 123). Dále dne 13.9.2019 poskytovatel úvěru vyhotovil (vygeneroval) listinu nazvanou: „záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací“. Žalovaný předmětnou listinu podepsal. Z příslušné listiny je zřejmé, že žalovanému byl nabídnut úvěr ve výši 400 173 Kč (ačkoliv žádal o úvěr ve výši 200 000 Kč). Splátky byly stanoveny částkou 6 040 Kč měsíčně, a to po dobu 120 měsíců (tj. 10 let). Dne 13.9.2019 uzavřel žalovaný s poskytovatelem úvěru ([právnická osoba].) smlouvu o úvěru. Dne 13.9.2019 žalovaný čerpal úvěr od [právnická osoba]., ve výši 400 173 Kč (a to v částkách 178 569,23 Kč, 18 874 Kč a 202 729,77 Kč). V období od 13.9.2019 do 31.12.2019 žalovaný zaplatil žalobci částku 257.931,67 Kč. Dne 1.8.2023, resp. dne 2.9.2023, poskytovatel úvěru vyhotovil (vygeneroval) listiny nazvané: „poslední výzva k úhradě dlužné částky“ a „rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu“. Odeslání listin žalovanému žalobce nicméně neprokazuje. Dne 31.10.2023 uzavřel poskytovatel úvěru ([právnická osoba].) s obchodní společností [právnická osoba]., rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek s tím, že konkrétní pohledávky, které jsou na základě této smlouvy postupovány jsou uvedeny v Seznamu pohledávek dle čl. II., bod. 1. příslušné smlouvy. V příloze č. 1 – Seznam pohledávek (listina zaslána elektronicky v souboru nazvaném: „seznam_PP_[hodnota]_fib.pdf“) je uveden seznam pohledávek postoupených dne 31.10.2023 na základě rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 31.10.2023 s tím, že mezi postupovanými pohledávkami je uvedena pohledávka za žalovaným ve výši 381 324,34 Kč vedená na úvěrovém účtu č. [č. účtu] s označením „konsolidace“. Dne 31.10.2023 uzavřel poskytovatel úvěru ([právnická osoba].) s obchodní společností [právnická osoba]., dohodu o úplatě, která navazuje na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 31.10.2023 a stanovuje (soudem nezjištěnou) cenu za postoupené pohledávky. Dne 2.11.2023 poskytovatel úvěru vystavil potvrzení o zaplacení kupní ceny ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.10.2023 v (soudem nezjištěné) výši. Dne 21.11.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil (vygeneroval) listinu nazvanou: „oznámení o postoupení pohledávky“. Odeslání listiny žalovanému žalobce prokazuje listinou nazvanou: podací lístek ze dne 22.11.2023. Dne 16.1.2024 právní zástupce žalobce vyhotovil listinu nazvanou: „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejí žalobě“. Odeslání listiny žalovanému žalobce prokazuje podacím lístkem ze dne 17.1.2024.

22. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

23. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

24. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

25. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

26. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

27. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

28. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

29. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

30. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

31. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

32. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

33. Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná (§ 125 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

34. Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem (§ 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

35. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 78 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

36. V případě, že tak nečiní poskytovatel podle odstavce 2, uchovává zprostředkovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména a) smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, c) záznamy z jiné komunikace mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce (§ 78 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru).

37. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena (§ 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

38. Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno (§ 78 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru).

39. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Podle § 1968 věta prvá obč. zák, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

41. Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil (§ 609 obč. zák.).

42. K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno (§ 610 odst. 1 věta prvá obč. zák.).

43. Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 obč. zák.).

44. Promlčecí lhůta trvá tři roky (§ 629 odst. 1 obč. zák.).

45. Pokud žalobce v řízení tvrdil (resp. taková argumentace se vyskytuje v listině nazvané „posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 13.9.2019 ve spise na č.l. 47“, kterou vyhotovil původní věřitel [právnická osoba].), že je dostatečné při zjišťování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vycházet z údajů poskytnutých žadatelem úvěru, netřeba údaje o skutečných příjmech a výdajích žadatele o úvěr ověřovat (ani uchovávat listiny předkládané žadatelem) a stačí namísto skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr dosadit údaje dle ekonomického modelu, nejedná se o postup, který by byl v souladu se zákonem (viz shora), ani v souladu s rozhodovací praxí soudů (k tomu viz níže).

46. Jak uvedeno shora, poskytovatel úvěru uvažoval o výdajích žalovaného ve výši 5 954 Kč měsíčně (výdaje bez započtení splátkové zatížení). Poskytovatel úvěru však měl k dispozici výpisy z běžného účtu za období od 1.9.2018 do 31.8.2019, ze kterých mohl (a měl) zjistit, že průměrné měsíční výdaje žalovaného jsou výrazně vyšší než údaj v jeho ekonomickém modelu. Jestliže celkové výdaje žalovaného v jednotlivých měsících v období od 1.9.2018 do 31.8.2019 činí: 22 438 Kč (9/2018), 16 572 Kč (10/2018), 17 401 Kč (11/2018), 19 800 Kč (12/2018), 17 511 Kč (1/2019), 16 858 Kč (2/2019), 15 460 Kč (3/2019), 12 699 Kč (4/2019), 18 141 Kč (5/2019), 16 341 Kč (6/2019), 29 711 Kč (7/2019) a 16 313 Kč (8/2019), což lze zjistit z předložených výpisů z běžného účtu, představují průměrné měsíční výdaje žalovaného v tomto období (tj. v období jednoho roku před poskytnutím úvěru) částku 18 270 Kč. To je o 12 316 Kč více než částka, se kterou počítal poskytovatel úvěru. K těmto průměrným měsíčním výdajům žalovaného je zapotřebí přičíst částku, o kterou se navýší splátkové zatížení žalovaného. Dosavadní splátkové zatížení žalovaného (před poskytnutím úvěru ve výši 400 173 Kč) představovalo částku 4 231 Kč měsíčně (83 Kč + 950 Kč + 3 281 Kč = 4 231 Kč) s tím, že nové splátkové zatížení žalovaného činí 6 123 Kč (tj. včetně nekonsolidovaného dluhu spláceného částkou 83 Kč měsíčně). Navýšení splátkové zatížení žalovaného tedy představuje částku 1 892 Kč měsíčně (6 123 - 4 231 = 1 892). Pokud k průměrným běžným měsíčním výdajům žalovaného (18 270 Kč) přičteme částku, o kterou se navýší splátkové zatížení žalovaného (po čerpání úvěru ve výši 400 173 Kč), dostaneme nové (skutečné) průměrné měsíční výdaje žalovaného (20 162 Kč), se kterými měl poskytovatel úvěru při posuzování úvěruschopnosti žalovaného počítat. Jestliže průměrné měsíční výdaje žalovaného v období jednoho roku před poskytnutím úvěru byly 18 270 Kč, lze totiž jen stěží předpokládat, že se po čerpání úvěru jeho průměrné měsíční výdaje sníží na jakousi modelovou částku 5 954 Kč. Žádost o úvěr měla být tudíž zamítnuta.

47. Jak uvedl např. Krajský soud v Praze rozsudku č.j. 22 Co 71/2024- 69 ze dne 14. května 2024, zákon o spotřebitelském úvěru převzal transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Cílem směrnice vyloženým v rozhodovací praxi Soudního dvora EU je, aby věřitel v rámci zodpovědného jednání neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 Soudní dvůr vyvodil povinnost věřitele posoudit před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může popřípadě zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. Porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost úvěrujícího spotřebitele vede k neplatnosti úvěrové smlouvy, přičemž se jedná o neplatnost, ke které přihlíží soud z úřední povinnosti. Jen takový výklad ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí Soudního dvora /EU/ z 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 18. prosince 2014 ve věci CA Consumer Finance,C449/13 a ze dne 10. června 2021 ve věci Ultimo Portfolio Investment (Luxembourg), C303/20).). Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. S porušením uvedené povinnosti poskytovatele úvěru je spojena neplatnost úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (někdy též označovaná jako absolutní), tak tomu bylo i za právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinné do 30. 11. 2016, u které byla tato neplatnost dovozována (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

48. Jestliže tedy příjmy žalovaného činí 12 573 Kč měsíčně a průměrné měsíční výdaje žalovaného po čerpání úvěru budou dosahovat částky 20 162 Kč, je zcela jednoznačné, že žadatel o úvěr není schopen splácet úvěrové splátky, jelikož by se mu každý měsíc nedostávalo částky 7 589 Kč (20 162 Kč - 12 573 Kč = 7 589 Kč). Pokud poskytovatel úvěru ignoroval skutečné měsíční výdaje žalovaného, ačkoliv je měl k dispozici, a namísto skutečných měsíčních výdajů žalovaného dosadil modelovou částku, která je o více než trojnásobek nižší než skutečné výdaje žalovaného, nelze než uzavřít, že poskytovatel úvěru úvěruschopnost žalovaného řádně nezjišťoval.

49. Předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je tudíž neplatná dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, k čemuž soud přihlíží z úřední povinnosti.

50. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.) s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení sui generis a je nutné přihlížet (per analogiam) i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb.

51. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaný ani netvrdil (a neprokazoval), že by zaplatil žalobci více, než je uvedeno v žalobě. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 400 173 Kč. V období od 13.9.2019 do 31.12.2019 žalovaný zaplatil žalobci částku 257.931,67 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tudíž činí 142 241,33 Kč.

52. Žalovaný namítl, že je právo promlčeno. V posuzovaném případě mohlo být právo (nárok z bezdůvodného obohacení) uplatněno u soudu poprvé v den následující po uzavření smlouvy o úvěru (tedy již dne 14.9.2019). Jestliže žalobce nárok uplatnil u soudu až dne 28.3.2024, je právo v souladu se shora citovanou právní úpravou promlčené a existuje již jen v podobě tzv. naturální obligace. K námitce promlčení vznesené žalovaným v průběhu řízení tedy soud žalobu zamítl (výrok I).

53. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že samotnému žalovanému, který je neznámého pobytu a z toho důvodu byl v řízení zastoupen procesním opatrovníkem, doposud žádné náklady řízení nevznikly (výrok ad II.).

54. V souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud podle výsledku řízení státu právo náhradu nákladů řízení, které platil (výrok ad III.) z důvodu, že žalovanému byl ustanoven pro řízení procesní opatrovník s tím, že výše náhrady nákladů řízení bude stanovena v samostatném usnesení.

Poučení