12 C 152/2023 - 52

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vandou Vincíkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [adresa] zastoupená advokátkou [advokát] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované společnosti], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o určení vlastnického práva třetí osoby k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Určuje se, že nemovité věci pozemek parc. č. [hodnota]-neplodná půda, ostatní plocha s výměrou [hodnota], v obci [adresa] v k.ú. [adresa]; pozemek parc. č. [hodnota]-zastavěná plocha a nádvoří s výměrou [hodnota], v obci [adresa] v k.ú. [adresa], součástí kterého je stavba-rodinný dům s adresou [adresa], který stojí na pozemku pac. č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], vedeného u Katastrálního úřadu pro [kraj], Katastrální pracoviště [město], nabyl vydržením k datu [datum] [jméno FO], narozený [datum], zemřelý [datum].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 17 247,95 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátky AK [adresa], ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně jako právní nástupkyně svého otce [jméno FO], narozeného dne [datum], zemřelého [datum], podala žalobu, kterou se po změně žalobního petitu, kterou soud připustil, domáhala určení, že její otec [jméno FO] nabyl vydržením k datu [datum] shora uvedené nemovitosti. U uvedených nemovitostí je v katastru nemovitostí veden jako vlastník [jméno FO] s pravděpodobným datem narození [datum], posledně bytem [adresa]. Jako jeho nabývací listinu uvádí katastr nemovitostí pozemkovou knihu vložka č. [hodnota]. Z usnesení [soud] ze dne [datum] č.j. [číslo jednací] mj. vyplývá, že tato osoba je uvedena v konfiskační vyhlášce ONV v [adresa] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum], jako osoba podléhající konfiskaci majetku dle dekretu prezidenta č. 12/1945 Sb. Z toho vyplývá, že předmětný nemovitý majetek žádná osoba v právním smyslu nevlastní, a proto žalobkyně jako žalovanou označila [Jméno zainteresované společnosti]. Žalobkyně má za to, že její rodiče, respektive její otec předmětné nemovitosti plynutím času vydržel a stal se tak za svého života vlastníkem těchto nemovitostí. Žalobkyně je pak jedinou právní nástupkyní po matce [jméno FO] a otci [jméno FO]. Z toho odvozuje svou aktivní legitimaci. V současné době nemovitosti užívá žalobkyně, a to od [měsíc, rok], kdy zemřel její otec [jméno FO], který zemřel dne [datum]. Před výlučným užíváním nemovitosti žalobkyní tyto nemovitosti užíval její otec [jméno FO] společně s ní. Tento stav trval od[Anonymizováno][měsíc, rok], kdy zemřela matka žalobkyně paní [jméno FO], rozená [jméno FO], narozená [datum], zemřelá [datum]. Do té doby shora uvedené nemovitosti užívali manželé [jméno FO] a jejich dcera – žalobkyně. Tento stav trval od [Datum narození zainteresované osoby 0/0]. Dále do minulosti nemovitosti užívali rodiče žalobkyně [jméno FO], rozené [jméno FO] a [jméno FO] a dále do minulosti pak nemovitosti užívali rodiče žalobkyně s rodinou babičky žalobkyně z matčiny strany. O tom, že rodina [jméno FO] nemovitosti užívala minimálně od roku [rok], svědčí i fakt, že [jméno FO] byla hrazena domovní daň od roku [rok] do roku [rok], což žalobkyně dokládá pokladními doklady. Před rodinou [jméno FO] nemovitost užívala rodina [jméno FO], tedy rodina matky žalobkyně, jejímž otcem byl [jméno FO], narozený [datum] a matka [jméno FO], rozená [jméno FO], narozená [datum], zemřelá [datum]. Tito se vzali dne [datum]. [jméno FO], rozené [jméno FO], byla matka [jméno FO], rozená [jméno FO] a otec [jméno FO]. [jméno FO] byl dle všeho bratrem [jméno FO]. V roce [rok] došlo tedy ke konfiskaci předmětných nemovitostí a nejméně od této doby zřejmě užívacích práv k daným nemovitostem požívala fakticky i rodina [jméno FO]. To může podpořit fakt, že pan [jméno FO] získal užívací práva k podílu v rozsahu ideální jedné poloviny na předmětných nemovitostech prostřednictvím tzv. odevzdací listiny ze dne [datum], vydané [soud], po své zemřelé manželce [jméno FO].

2. Žalobkyně má za to, že vlastnické právo svědčí jejím právním předchůdcům, respektive otci, když tento nabyl předmětné nemovitosti vydržením dle § 1089 zák. č. 89/2012 Sb. případně dle předchozí právní úpravy § 143 zák. č. 40/1964 Sb. Předmětné nemovitosti rodina žalobkyně konkrétně její rodiče, užívali v dobré víře, nepřetržitě již od roku [rok], když [datum] doložitelně její otec [jméno FO] uhradil domovní daň. Takto rodiče žalobkyně společně užívali nemovitosti [měsíc, rok] do [měsíc, rok], kdy zemřela matka žalobkyně, tedy více jak [hodnota] let. Během této doby manželé [jméno FO] nakládali s danými nemovitostmi jako s vlastním majetkem. [jméno FO] pokračoval v užívání nemovitostí společně s žalobkyní i po smrti své ženy paní [jméno FO] a to až do své smrti v [měsíc, rok], tedy je užíval více jak [hodnota] let. V další držbě nemovitostí po smrti [jméno FO] pokračovala bez přerušení sama žalobkyně. Žalující strana má za to, že v daném případě není třeba dokazovat právní důvod, na kterém se držba strany žalující zakládá, protože předmětné nemovitosti právní předchůdci žalobkyně drželi poctivou držbou více jak dvojnásobek doby, nutné k vydržení nemovitostí, a došlo tak k mimořádnému vydržení předmětných nemovitostí v souladu s § 1095 zák. č. 89/2012 Sb. Po celou tuto dobu byla držba rodiny [jméno FO] poklidná, žádná třetí osoba se o předmětné nemovitosti nezajímala a nikdo si je nenárokoval po celou dobu počínaje od roku [rok].

3. Žalobkyně má na vyřešení otázky vlastnického práva k předmětným nemovitostem právní zájem, neboť dané nemovitosti řádně užívá ke svému bydlení, ráda by tak činila i nadále, ovšem sporná otázka vlastnického práva k dotčeným nemovitostem, jí v tom brání, a to ať jde o problematiku hrazení daní, dodávky energií, kdy sám stát ani dodavatelé energií nemají najisto dané, kdo je vlastníkem daných nemovitostí. Dále i pokud by žalobkyně uvažovala o možnosti vzít si úvěr na rekonstrukci nemovitostí, nemohou tyto sloužit ani jako řádný předmět zajištění. Za daných podmínek nelze nemovitosti ani řádně pojistit. Přes všechny tyto komplikace se žalobkyně dlouhodobě snaží nemovitosti řádně udržovat ve vhodném stavu.

4. Žalovaná strana s návrhem nesouhlasila, navrhla jeho zamítnutí s tím, že žalobou specifikované parcely jsou v současné době v katastru zapsány na LV č. [hodnota] a jsou evidovány ve vlastnictví pana [jméno FO], nikoliv [Jméno zainteresované společnosti] s příslušností hospodařit [Jméno zainteresované společnosti]. Nepochybně však jde o chybný zápis, jelikož vlastníkem je skutečně [Jméno zainteresované společnosti] a příslušný hospodařit s uvedenými nemovitostmi je [Jméno zainteresované společnosti]. Toto vychází ze skutečnosti, že veškerý majetek [jméno FO] byl v roce [rok] konfiskován a stal se majetkem státu. Tvrzení žalobkyně, že předmětné pozemky žádná osoba v právním smyslu nevlastní, není relevantní, neboť konfiskace znamená pozbytí vlastnictví dosavadního vlastníka a jeho nebytí státem. Skutečnost, že se nejednalo už od roku [rok] o majetek fyzické osoby, lze podpůrně dovodit i ze sdělení Státního pozemkového úřadu, podle kterého nebyl na předmětné parcely uplatněn restituční nárok a nebyly ani nikomu po roce [rok] přiděleny do vlastnictví. Nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že osoba [jméno FO] vzhledem k dohledatelným skutečnostem neexistovala, neboť [jméno FO] musel existovat, neboť byl zapsán v pozemkové knize jako vlastník a jako existující fyzické osobě mu byl majetek konfiskován. Sama žalobkyně svá tvrzení vyvrací tím, že v žalobě uvádí, že [jméno FO] byl bratrem praděda žalobkyně pana [jméno FO]. Žalovaná má za to, že v rámci rodiny žalobkyně muselo být známo, že majetek [jméno FO] byl konfiskován. Každý další držitel z rodiny věděl, že drží věc, která mu nepatří a že konfiskované nemovitosti jsou státu, a přesto nikdo z nich právní vztah k nim zjevně neřešil. Nemohli tedy být podle tehdejší právní úpravy oprávněným držitelem. Proto má žalovaná za to, že při uchopení se držby předmětných nemovitostí byl kterýkoli z držitelů v nepoctivém úmyslu. [jméno FO] získal užívací práva ideální poloviny předmětných nemovitostí již v roce [rok] na základě odevzdací listiny v dědictví po své manželce [jméno FO]. Z výpisu z bývalé pozemkové knihy vyplývá, že v roce [rok] se stal výlučným vlastníkem, protože polovinu nemovitostí zdědil po dvé manželce, když předtím již v roce [rok] manželé [jméno FO] předmětné nemovitosti koupili. V roce [rok] přestal být [jméno FO] vlastníkem (a pozbyl také držbu) tím se totiž stal [jméno FO], jemuž byly následně konfiskovány.

5. Soud ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzval žalovanou k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k prokázání skutečnosti, že u [jméno FO] byl dán nepoctivý úmysl držby předmětných nemovitostí, s tím, že v případě nesplnění této povinnosti hrozí ve věci věcně nepříznivé rozhodnutí. Po tomto poučení zástupkyně žalované odkázala na skutečnosti již uvedené, tedy že vlastníkovi uvedenému v KN [jméno FO] byly nemovitosti v roce [rok] konfiskovány, a proto kterýkoli z držitelů předmětných nemovitostí byl v nepoctivém úmyslu, neboť si musel být vědom toho, že žije v nemovitosti, která mu nepatří, neboť ani v rámci projednání dědictví po předcích žalobkyně nebyly uvedené nemovitosti projednány.

6. Ve věci bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a účastnickým výslechem žalobkyně.

7. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že od jejího narození v nemovitosti bydlela její babička [jméno FO], rozená [jméno FO], a její rodiče [jméno FO], rozená [jméno FO] a její otec [jméno FO]. Ona sama v domě bydlela od svého narození asi do roku [rok]. Po úmrtí matky zůstal v domě bydlet otec. To, že není s domem něco v pořádku, zjistili až po úmrtí matky v roce [rok], kdy dům nebyl projednán v dědictví a notářka jim sdělila, že dům je veden na [jméno FO], a že by ho měli dohledat. [jméno FO] by měl být bratr babičky žalobkyně, strýc její matky. V rodině se říkalo, že [jméno FO] se měl vrátit na Šumavu, ale neví to jistě. Dále žalobkyně uvedla, že za jejího života nikdy ze strany státu nebyly činěny žádné kroky a nebylo zpochybňováno, že je dům jejich rodiny. Nikdo je nikdy nechtěl vystěhovat. Po celou dobu svého dětství dům užívali jako vlastní.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] vedeného u Katastrálního úřadu pro [kraj], Katastrální pracoviště [adresa], bylo zjištěn, že jako vlastník nemovitostí, a to parc. č. [hodnota] o výměře [hodnota] m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa] a parcely č. [hodnota] o výměře [hodnota] m2 – ostatní plocha, neplodná půda, je veden [jméno FO] bez uvedeného data narození, č.p. [adresa]. Je zde veden jako nedostatečně identifikovaný vlastník. Nabývacím titulem je Pozemková kniha - vložka [hodnota] pro [jméno FO] č.p. [adresa].

9. Z odevzdací listiny z [datum] bylo zjištěno, že [soud] odevzdal pozůstalost po [jméno FO] pozůstalému vdovci [jméno FO] k jedné čtvrtině a nezletilému synovi [jméno FO], k třem čtvrtinám. Pozůstalost sestávala z poloviny domu č.p. [adresa], sestávajícího se ze stavební parcely č.k. [hodnota], domu č.p. [hodnota] a pozemkové parc. č. k. [hodnota] pastvina v [adresa], zapsaných ve vložce č. [hodnota] pozemkové knihy pro katastrální území [adresa], kterýžto dům byl zůstavitelkou a jejím manželem [jméno FO] nově vystaven na pozemkové parc. č.k. [hodnota] v [adresa], smlouvou trhovou ze dne [datum], koupen za cenu [částka] Kč. Dále pozůstalost sestávala z dluhů v odevzdací listině specifikovaných. Pozůstalému vdovci [jméno FO] bylo přikázáno pozůstalostní jmění do neobmezeného vlastnictví proti povinnosti zaplatit a zastupovat pozůstalostní dluh a vše s tím související, jakož i proti povinnosti nezletilému synovi [jméno FO] na dobu svobodného stavu v domě č.p. [adresa] poskytovat služebnost bytu. Na základě odevzdací listiny pak lze vložit ve vložce č. [hodnota] pozemkové knihy pro katastrální území [adresa] zůstavitelce [jméno FO] patřící polovinu domu č.p. [adresa] včetně pozemků, pro vdovce [jméno FO] a na celý dům služebnost bytu pro nezletilého syna [jméno FO] na dobu svobodného stavu.

10. Z rodného a křestního listu [jméno FO] bylo zjištěno, že se narodila [datum], jejím otcem byl [jméno FO], matkou [jméno FO], dcera [jméno FO] a [jméno FO], rozené [jméno FO].

11. Z úmrtního listu [jméno FO], rozené [jméno FO], bylo zjištěno, že se narodila [datum], zemřela [datum], jejími rodiči byl [jméno FO] a [jméno FO], rozená [jméno FO], pozůstalým manželem [jméno FO].

12. Z oddacího listu [jméno FO], narozeného [datum] a [jméno FO], narozené [datum] bylo zjištěno, že uzavřeli manželství dne [datum].

13. Z oddacího listu [jméno FO], narozeného [datum] a [jméno FO], narozené [datum], z rodičů [jméno FO] a [jméno FO], rozené [jméno FO], bylo zjištěno, že manželství uzavřeli dne [datum].

14. Z úmrtního listu [jméno FO], rozené [jméno FO], bylo zjištěno, že se narodila [datum] z rodičů [jméno FO] a [jméno FO] rozené [jméno FO], zemřela [datum] a pozůstalý manžel byl [jméno FO].

15. Z Vyhlášky ONV v [adresa] ze dne [datum] č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že došlo ke konfiskaci a urychlenému rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel Českého a Slovenského národu s tím, že mezi jinými je zde uveden [jméno FO], [adresa].

16. Ze zprávy Krajského pozemkového úřadu pro [kraj], pobočka [adresa], bylo zjištěno, že na parcelu [jméno FO] st. [hodnota] (PK st. [hodnota]) a KN st. [hodnota] (PK st. [hodnota]) v k.ú. [adresa] nebyl uplatněn restituční nárok dle zák. č. 229/1991 Sb. Parcely PK st. [hodnota] a PK st. [hodnota] nebyly nalezeny v přídělu.

17. Z vložky pozemkové knihy č. [hodnota] [adresa] části [hodnota] bylo zjištěno, že pro PK [hodnota] a [hodnota] je veden zápis na č. [hodnota] část [hodnota] z [datum] pro [jméno FO], záznam je velmi nečitelný.

18. Z usnesení [soud] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum] bylo zjištěno, že návrh [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 0/0] dědictví, byl zamítnut s tím, že se jednalo o návrh, podaný ohledně nemovitých věcí, zapsaných na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], tj. domu č.p. [hodnota], stojícího na st. p. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], patřících údajně [jméno FO] na základě nabývací listiny – pozemková kniha vložka č. [hodnota]/č.d. [hodnota]. Soud zjistil, že zemřelý [jméno FO] je uveden v konfiskační vyhlášce ONV v [adresa] č.j[číslo jednací] ze dne [datum] jako osoba podléhající konfiskaci majetku dle dekretu prezidenta č. 12/1945 Sb. Na základě těchto skutečností dospěl soudu k závěru, že zůstavitel nebyl ke dni úmrtí vlastníkem majetku, ohledně něhož byl návrh na dodatečné projednání dědictví podán, a proto byl tento návrh zamítnut.

19. Z dokladů o platbách daně z nemovitostí, placených [jméno FO], bylo zjištěno, že tyto platil nejméně od roku [rok] do roku [rok].

20. Z platebního dokladu SIPO z [měsíc, rok] bylo zjištěno, že [jméno FO] na adrese [adresa] platil částku [částka] Kč za elektřinu a ČT poplatek.

21. Z evidenčního listu poplatníka ČT bylo zjištěno, že [datum] byla platba ČT poplatku na jméno [jméno FO] na adrese [adresa] odhlášena.

22. Z vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny za období [rok] – [rok] bylo zjištěno, že byla dodávána elektrická energie [jméno FO] na adresu [adresa].

23. Z osvědčení o Československém státním občanství [jméno FO], rozené [jméno FO], narozené [datum] ze dne [datum], bytem v obci [adresa], bylo zjištěno, že je Československou státní občankou.

24. Z poskytnutí údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] ([jméno FO]), narozený [datum] ([datum]) ani jeho potomci nebyli v dostupných evidencích ke dni zpracování dohledáni.

25. Na základě provedeného dokazování bylo po skutkové stránce prokázáno, že rodina žalobkyně užívala předmětné nemovitosti nepřetržitě v podstatě od roku [rok], když z odevzdací listiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [jméno FO] a [jméno FO] zakoupili parcelu č. [hodnota] v k.ú. [adresa] na základě dlužného úpisu ze dne [datum] za částku [částka] Kč a na této parcele postavili dům č.p. [hodnota]. Od této doby rodina žalobkyně předmětný dům nerušeně užívala. Je pravdou, že v konfiskační vyhlášce ONV ze dne [datum] je mezi jinými uveden předmět konfiskace u [jméno FO] - [adresa]. I přes tuto vyhlášku, jak vyplývá z výpovědi navrhovatelky, rodina nadále předmětné nemovitosti užívala, když žalobkyně si pamatuje užívání nemovitostí babičkou [jméno FO] rozenou [jméno FO] (dcera [jméno FO] a [jméno FO]) a jejími rodiči [jméno FO] rozenou [jméno FO] (dcerou [jméno FO], rozené [jméno FO] a [jméno FO]) a [jméno FO], nejméně od data svého narození, tedy po roce [rok]. Nebylo prokázáno a ani žalovaná tyto skutečnosti netvrdila a neprokazovala, že by kdokoli zpochybnil právo žalobkyně či jejích právních předchůdců nemovitosti užívat. Rodiče žalobkyně a později i žalobkyně v nemovitosti bydleli, platili domovní daň, z předložených dokladů je zřejmé, že nejméně od roku [rok]. To, že nejsou vedeni jako vlastníci předmětných nemovitostí, zjistili až při projednávání dědictví po zemřelé matce žalobkyně v roce [rok]. Ani po tomto datu však nikdo nezpochybnil jejich užívací právo, nemovitost užíval dále otec žalobkyně a žalobkyně, která ji užívá až do současné doby.

26. Podle § 1089 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

27. Podle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba, trvající deset let.

28. Podle § 1092 o.z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

29. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

30. Podle § 1096 odst. 1, 2 o.z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

31. Podle § 3066 o.z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, je-li o věc nemovitou.

32. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom právní zájem 33. Výše zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný, když byly splněny podmínky mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o.z., neboť dle tohoto ustanovení může dojít k mimořádné vydržení i když se neprokáže žádný právní důvod držby, jako tomu bylo v tomto případě u otce navrhovatelky [jméno FO], který jako manžel matky žalobkyně držel nemovité věci, aniž by byl schopen prokázat svůj vlastnický titul. V daném případě držba nemusí být poctivá ve smyslu § 1089 o.z., ale postačí absence nepoctivého úmyslu. Tedy postačí držba v přesvědčení, že se jím nepůsobí nikomu újma. Za těchto podmínek lze tedy mimořádně vydržet i práva zapisované do veřejného seznamu, které zapsáno nebylo. Nepoctivý úmysl musí prokázat ten, kdo mimořádné vydržení popírá, a to důkazem okolností, z nichž by rozumná osoba v postavení jednajícího dospěla k závěru, že působí bezpráví. V daném případě soud poučil a vyzval žalovanou stranu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, že u [jméno FO] byl dán nepoctivý úmysl držby předmětných nemovitostí, s tím, že v případě nesplnění této povinnosti hrozí ve věci věcně nepříznivé rozhodnutí. K tomu zástupkyně žalované strany odkázala na skutečnosti již uvedené ve svém vyjádření, tedy že předmětné nemovitosti byly konfiskovány konfiskační vyhláškou z [datum], a že tato skutečnost musela být rodině známa a pokud tedy kterýkoli další držitel z rodiny předmětné nemovitosti držel a užíval, byl v nepoctivém úmyslu, a byl si vědom toho, že žije v nemovitosti, která mu nepatří, neboť ani v rámci projednání dědictví po předcích žalobkyně, nebyly tyto nemovitosti projednávány.

34. Soud se s tímto názorem neztotožnil, když došel k závěru, že v daném případě nebyl prokázán nepoctivý úmysl právního předchůdce žalobkyně [jméno FO]. Tento se do nemovitosti nastěhoval ke své manželce nejméně po uzavření manželství dne [datum] a skutečnost, že v roce [rok] měly být nemovitosti konfiskovány, mu nemusela být známa, když rodiče jeho manželky nemovitost řádně užívali a nikdo jejich užívání nebránil. Od této doby [jméno FO] nemovitost spolu s manželkou užíval, řádně platil domovní daň, a až po její smrti v roce [rok] zjistil, že jsou zde nějaké nesrovnalosti ve vlastnickém právu. Ani to však neznamená, že by byl dán jeho nepoctivý úmysl při užívání nemovitostí, protože z údajů z pozemkové knihy a katastru nemovitostí vyplývalo, že vlastníkem by měl být [jméno FO], který měl být bratrem babičky žalobkyně. Nic bližšího o něm však rodině nebylo známo, snad to, že se vrátil na Šumavu. Bylo prokázáno, že po celou dobu užívání nemovitostí rodinou žalobkyně, nebyl ze strany státu učiněn žádný úkon, směřující k uplatnění svého vlastnického práva a toho, že by rodina žalobkyně nemovitosti užívala v nepoctivém úmyslu, tedy že by užíváním nemovitostí někomu působili újmu, zejména státu. Rodina žalobkyně byla dle názoru soudu oprávněně přesvědčena, že nemovitosti jsou v jejich vlastnictví, respektive ve vlastnictví právních předchůdců, byt´ i [jméno FO], člena rodiny. Je nepravděpodobné, že by po roce [rok]-[rok], kdy se do nemovitosti přistěhoval otec žalobkyně [jméno FO] řešili otázku, že nemovitosti byly zkonfiskovány v roce [rok], když ze strany státu nebyl nikdy učiněn žádný úkon směřující k převzetí nemovitostí. V daném případě tak [jméno FO] sice neměl žádný právní důvod k užívání nemovitosti, nikdy nemohl nabýt přesvědčení, že je jejich vlastníkem, neboť nebyl zapsán do katastru nemovitostí, ale to nebrání tomu, aby splnil podmínky mimořádného vydržení a takto nabyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem, které držel a užíval nejméně od roku [rok], kdy začal platit domovní daň do své smrti [datum] tedy [hodnota] let. Byla tak několikanásobně splněna doba 20 let pro mimořádné vydržení nemovitostí, když u nemovitých věcí se mohlo mimořádné vydržení podle právní úpravy obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. dovršit nejdříve k [datum] ve smyslu § 3066 o.z., když [jméno FO] zemřel dne [datum], tedy k [datum] nabyl vlastnické právo k uvedeným nemovitostem vydržením.

35. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně jako důvodný, když v daném případě shledal právní zájem žalobkyně na určovací žalobě ve smyslu § 80 o.s.ř., neboť je nepochybné, že žalobkyně má právní zájem na této určovací žalobě, neboť pouze tímto způsobem mohou být odstraněny nesrovnalosti v zápisu katastru nemovitostí a vyřešena otázka vlastnictví předmětných nemovitostí.

36. O nákladech řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve sporu úspěšná a soud uložil žalované straně zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 17 247,95 Kč se stávající se ze čtyř úkonů právní pomoci po 1 500 Kč (tarifní hodnota 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1993 Sb.) za převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání dne [datum] a [datum]. Dále ze čtyř režijních paušálů po 300 Kč, cestovních nákladů ke dvěma jednáním dne [datum] a [datum] ve výši 623,95 Kč za jednu cestu, a to osobním vozem [vozidlo] SPZ [SPZ] z [adresa] a zpět celkem [hodnota] km, cena za palivo 38,70 Kč a cena za 1 km je 5,60 Kč, dále náhradu za promeškaný čas za dvakrát čtyři promeškané půlhodiny po 100 Kč, tedy 800 Kč a soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Náklady řízení soud uložil žalované straně zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení