12 C 18/2019-301

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem [adresa], rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Trávníčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovité věci – pozemku p.č. st. [číslo] – zast. pl. a nádvoří o výměře 370 m2, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům (stavba stojí na pozemku p.č. st. [číslo]), zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí, na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], se zrušuje.

II. Pozemek p.č. st. [číslo] – zast. pl. a nádvoří o výměře 370 m2, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům (stavba stojí na pozemku p.č. st. [číslo]), zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí, na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], narozeného [datum], [rodné číslo].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku 61 667 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 32 110 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 8 775 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal jeho podílové spoluvlastnictví se žalovaným, když uvedl, že spolu se žalovaným mají v podílovém spoluvlastnictví pozemek p.č. st. [číslo] plocha a nádvoří ve výměře 370 m2, jehož součástí je rodinný dům [adresa] (správně [adresa]), zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec], když žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu velikosti id. 5/6 a žalovaný potom je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/6. Žalobce dále uvedl, že ve spoluvlastnictví se žalovaným dále nechce setrvávat, uvedenou nemovitost v současné době využívá zejména žalovaný, který se však o ni řádně nestará a v jeho držení momentálně naprosto chátrá. Žalobci tak není umožněno v nemovitosti se zdržovat a využívat ji i pro své potřeby. Žalobce měl a má zájem investovat do rekonstrukce, která je zcela nezbytná. V době, kdy žalovaný v nemovitosti přebýval, došlo ke znehodnocení velké části nemovitosti, když aktuálně je pro žalobce naprosto neobyvatelná. Žalovaný nehradí žádné náklady na provoz nemovitosti či opravy nutné pro zachování nemovitosti, ani se na nich nijak nepodílí. Toto jednání bylo žalovanému ze strany žalobce vytýkáno, žalobce měl zájem na tom, aby se i s ohledem na příbuzenský vztah dohodli na rekonstrukci. To ale bylo ze strany žalovaného rezolutně odmítnuto. Žalobce nabídl žalovanému dohodu pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví za přiměřenou náhradu pro žalovaného, což žalovaný neakceptoval. Protože předmětná nemovitost v podílovém spoluvlastnictví je rodinný dům využívaný jako chalupa, žalobce považoval za nejvhodnější způsob vypořádání spoluvlastnictví přikázáním nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu pro žalovaného. Tehdy navrhoval částku 50 000 Kč.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a uvedl, že nárok žalobce neuznává. Uvedl, že chalupu na pozemku p.č. st. [číslo] užívají od roku 1975, tj. přes 40 let, předtím byla nějaký čas opuštěná, když dříve byla užívána jako obydlí a kovářská dílna. Její stáří je v současné době 150 let, opravy a úpravy se dělaly v té době svépomocí za pomoci rodiny, hlavní část prací prováděl otec, když vlastnictví chalupy měl společné s matkou, přičemž usilovali o připojení přilehlé zahrady poz. p. [číslo]. V 90. letech otec přestal na chalupu jezdit, té době byly provedeny izolace parotěsnou folií na půdě a postaven dřevěný zahradnický domek na nářadí, oboje bylo provedeno firmou a financováno bratrem, a to zčásti či celé. [příjmení] v té době užívala převážně matka. Po smrti otce v roce 2001 bylo ustanoveno dědickým řízením, že matce zůstala chalupy a k ní ještě 1/3 ze zbylé poloviny, takže se stala vlastníkem 4/6 podílu, žalovaný i jeho bratr měli každý 1/6 z celku. Opravy se v té době opět prováděly svépomocí a rozhodovala o nich matka jako většinový vlastník. Žalobce se na opravách a údržbě chalupy nijak nepodílel, pouze ji využíval na občané přespání. Mezi 12 – 15 rokem synů žalovaného tito dobrovolně na chalupě pomáhali, žalovaný potom, pokud mu to čas dovolil, jezdil tam po rozvodu v roce 2005 za nimi. [příjmení] se spíše udržovala v chodu, než nějak zvelebovala, matka neměla možnosti ji více spravovat a nikdo ze strany žalobce neměl zájem se podílet na jejím chodu. V té době, cca rok 2006 se stala matka účastníkem dědického řízení po vzdáleném příbuzném, po kterém se stala příjemcem částky v řádech statisíců. De facto správcem veškerých prostředků z dědictví se stal bratr žalovaného a švagrová žalovaného, později bratr žalovaného a žalobce. Částky z dědictví šly přes jejich účty. Podle názoru žalovaného přesto, že finanční prostředky byly k dispozici, na opravy chalupy nešly žádné. Přestože tam měli opakované problém s vlhkostí a velmi trpěly zejména dřevěné podlahy, matka se pouze rozhodla jako většinový vlastník vyměnit dřevěné podlahy opět za nové dřevěné, což nevyřešilo nic, protože místnosti byly napadeny houbou. Neměla ani základní znalosti stavebních prací a se žalovaným se neradila, proto přišel žalovanému úsměvný argument, že ke znehodnocení a chátrání došlo díky němu. Žalovaný začal na chalupu jezdit od r. 2011, kdy začal za pomoci svých synů odstraňovat vlhkost odkopáním zeminy od zdi zadní části domu a vyřezáním vzrostlých kořenů, již dříve zpřístupnil vstup na půdu z terasy a některé její části zalil kvůli pochůznosti odlehčeným betonem, dál např. vyčistil a zprůchodnil prostor za domem, část podlahy v kamenné a cihlové části byla osazena dlažbou a opět vyměněny dřevěné desky, bylo osazeno velké okno v kamenné části kvůli prosvětlení celé místnosti, opravena kanalizační jímka a položeno nové potrubí k ní. To jsou některé z práci jím prováděné v té době, o kterých zřejmě žalobce nemá vůbec tušení, protože o chalupu nejevil zájem. Pouze projevil zájem 1 – 2 do roka tam jet, což domlouval přes matku a ze strany žalovaného nebyl problém se domluvit. V roce 2015 nastala kritická situace s vodou v dané části obce, kdy nebyla cca 2,5 roku pitná voda. Proto žalovaný po dohodě s matkou přistoupil v roce 2016 ke zhotovení vrtu na pozemku náležejícímu k chalupě, na který uvolnila peníze z dědictví, což se muselo uskutečnit z účtů žalobce. Veškeré práce se zajištěním vrtu, vykopáním, připojením na stávající řád, zprovozněním čerpadla apod. prováděl žalovaný sám s pomocí svých synů bez jakékoliv účasti žalobce nebo kohokoliv z rodiny bratra žalovaného. V současnosti je vše téměř dokončeno. V březnu 2017 byl žalovanému matkou oznámen záměr rekonstruovat chalupu bez bližších podrobností, nikoliv žalobcem. Žalovaný měl velké výhrady proti tomuto rozhodnutí, zvláště poté, co mu bylo oznámeno, že zhotovitelem bude žalobce, který nejenom že do té doby nejevil již dlouho žádný zájem o chod chalupy, ale nebyl ani vlastníkem majetkového podílu. Proto mu žalovaný sdělil, že jednat o rekonstrukci bude pouze s dalšími vlastníky, matkou a bratrem. Cca do půl roku pak matka převedla své 4/6 podílu z chalupy na bratra, který žalovanému oznámil, že je většinovým vlastníkům a ať si žalovaný vystěhuje věci. Bratr žalovaného se díky svým podnikatelským aktivitám dostal do vážných problémů a nemohou na něj být vedeny podíly v nemovitostech, takže během r. 2018 převedl mimo jiné své podíly z chalupy na žalobce. Žalovaný tak nabyl dojmu, že žalobce se svým otcem, bratrem žalovaného, mají i jiné záměry než pouhou rekonstrukci chalupy, což žalovaný po více než 40 letech, kdy tam žalovaný jezdí, neakceptuje. Dále žalovaný uvedl, že finanční prostředky a solventnost, kterou uvádí žalobce, pocházejí z dědictví matky, která se rozhodla, že s nimi v souvislosti s chalupou bude nakládat jen rodina žalobce. Žalovaný dále uvedl, že byl ochoten rekonstruovat podkroví, které má vlastní přístup a jeho užívání by současného většinového vlastníka nijak neomezovalo. Ta možnost se nabízí i s ohledem na to, že žalovaný má v pronájmu již dříve zmíněnou zahradu p. [číslo] ze které je do podkroví přes terasu přístup. Chce také nadále využívat vodu z vrtu, který se syny celý zbudoval jako zdroj pitné a užitkové vody pro zahradu. Vzhledem k tomu, že v chalupě je zavedena elektřina, voda, plyn, koupelna, WC, je obývaná, mimo zmíněné problémy s vlhkostí je relativně zdravá ke svému stáří. Proto přiměřená náhrada za 1/6 podílu na uvedené nemovitosti neodpovídá 50 000 Kč navržených žalobcem. Žalovaný vzhledem k uvedeným skutečnostem s vyvlastněním svého podílu zásadně nesouhlasil a pro případ zrušení spoluvlastnického podílu navrhoval náhradu za 1/6 podíl z předmětné nemovitosti odvozenou z obvyklé ceny v této oblasti ve výši 120 000 Kč a převod vlastnictví vrtu na pitnou vodu formou věcného břemene na část pozemku [číslo].

3. Žalobce zareagoval replikou a uvedl, že dle jeho názoru z obsahu vyjádření žalovaného je zcela zřejmé, že je vyloučena dohoda ohledně vypořádání nemovitých věcí, kdy je nadto zřejmé, že žalobci je znemožněno nemovité věci užívat. Vzhledem ke konstatování žalovaného o výši náhrady za jeho podíl, žalobce nechal vypracovat znalecký posudek ze dne [datum], z něhož vyplývá, že „ objekt není v dobrém technickém stavu a vyžaduje poměrně rozsáhlou rekonstrukci“ a dále„ stáří domu je dle sdělení vlastníka 162 roků, delší dobu chybí údržba. Technický stav je podprůměrný, nutná rekonstrukce“. Pokud tedy žalovaný tvrdil, že nemovitost zveleboval a staral se o ni, potom se taková jeho péče reálně na stavu, potažmo hodnotě nemovitosti nijak neprojevila. Znalkyně [titul]. [příjmení] stanovila obvyklou cenu celé nemovitosti na částku 360 000 Kč. Žalobce tak v reakci na právě uvedené zvýšil nabídku žalovanému na vyplacení jeho spoluvlastnického podílu na částku 60 000 Kč.

4. V průběhu řízení potom žalobce i nadále nabízel žalovanému v rámci smírného vyřešení sporu náhradu za jeho spoluvlastnický podílu ve výši 75 000 Kč a posléze ve výši 80 000 Kč s výplatou do tří dnů od právní moci rozhodnutí soudu.

5. Žalovaný potom i přes uvedenou snahu žalobce a znalecký posudek [titul]. [jméno] [příjmení] trval na tom, aby soud ve věci zadal zpracování znaleckého posudku.

6. Usnesením ze dne 8. 10. 2019 čj. 12 C 18/2019-90 tedy soud ustanovil v této věci znalce v osobě [titul] [celé jméno znalce], kde znalci uložil nejen stanovení ceny obvyklé předmětné nemovité věci, ale také posouzení, zda je fakticky možné a technicky proveditelné reálné rozdělení pozemku p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše zapsané na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec] při zachování velikosti spoluvlastnických podílů 5:1 a funkčnosti nemovitosti, dále zda má takovéto reálné rozdělní funkční opodstatnění, tedy bylo by možné nově vzniklé jednotky řádně užívat, zda by bylo reálné rozdělení proveditelné a jakou částku by bylo nezbytně nutné ze strany spoluvlastníků vynaložit na stavební úpravy s reálným rozdělením související a v neposlední řádě, jaká by byla současná obvyklá (tržní) cena každé samostatné jednotky. Žalovanému i žalobci potom soud uložil povinnost zaplatit zálohu na tento znalecký posudek, a to každému ve výši 7 500 Kč.

7. Žalovaný v reakci na uloženou povinnost zaplatit zálohu na zadaný znalecký posudek, když o této povinnosti byl soudem výslovně poučen a žalovaný přesto na svém návrhu setrval, podal žádost o osvobození od soudního poplatku. Tuto žádost žalovaného soud usnesením ze dne 19. 12. 2019 čj. 12 C 18/2019-199 zamítl. K odvolání žalovaného potom Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, svým usnesením ze dne 26. 3. 2020 čj. 72 Co 30/2020-209 potvrdil.

8. Usnesením ze dne 12. 5. 2020 čj. 12 C 18/2019-245 potom soud rozhodl o odměně a hotových výdajích znalce, když mu přiznal částku ve výši 22 601,70 Kč celkem. K odvolání žalovaného potom týž odvolací soud rozhodl svým usnesením ze dne 7. 7. 2020 čj. 72 Co 190/2020-258 tak, že odměnu a náhradu hotových výdajů znalci snížil na částku 20 121,70 Kč celkem.

9. Z provedeného dokazování, a to z výpisu za katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce a žalovaný jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci, přičemž žalobce je zde zapsán jako spoluvlastník s podílem o velikosti id. 5/6 a žalovaný potom s podílem o velkosti id. 1/6, pozemku p.č. st. [webová adresa] a nádvoří ve výměře 370 m2, jehož součástí je stavba: [adresa], rod. dům (stavba stojí na pozemku p.č. st. [číslo]) na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec].

10. Z černobílých fotografií předložených žalovaným bez data a s jeho popisky soud zjistil, že se má jednat o dům [adresa] a pozemek p.č. st. [číslo] v [obec]. Při pohledu ze silnice se jedná o přízemní starý dům s neudržovanou plochou a hustým porostem před domem. Stáří domu je zřetelnější na fotografiích jeho zadní části, na jedné fotografii je zachycen kryt zřejmě vrtu, o kterém hovořil žalovaný, zahrada za donem je neudržovaná a silně zarostlá. Nachází se zde neuskladněné dřevo, okenice domu jsou otevřené, okna s pavučinami.

11. Ze znaleckého posudku vypracovaného na objednávku žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], soudní znalkyní z oboru ekonomika, ceny a odhady, spec. nemovitosti, a z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné a průmyslové, soud zjistil, že tato znalkyně svým posudkem ze dne [datum] č. [číslo] stanovila cenu obvyklou předmětné nemovité věci, tj. pozemku se stavbami a venkovními úpravami zapsanými na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Dolní Libochová v daném místě a čase ve výši 360 000 Kč. Znalkyně uvedla, že rodinný dům hodnotí jako průměrně obchodovatelný. Kladný vliv na cenu má umístění v klidné části menší obce. Cenu ovšem snižuje poměrně špatný technický stav domu a dále skutečnost, že část staveb se nachází na cizím pozemku a není zapsána v katastru nemovitostí. Vlastní dům [adresa] je jednopodlažní stavba se sedlovou střechou, půda, pochází přibližně z roku [číslo], je zděný ze smíšeného zdiva, přímo na dům navazuje sklep, strop sklepa tvoří terasu za domem. Sklep, část domu a sklad se nachází na pozemku jiného vlastníka. Inženýrské sítě, elektrická energie, voda z vlastní studny, odpady jsou svedeny do jímky na vyvážení, vytápění lokální, objekt není v dobrém technickém stavu a vyžaduje poměrně rozsáhlou rekonstrukci. Pozemek u domu není oplocený, nacházejí se na něm trvalé porosty. Znalkyně dále uvedla, že základy jsou běžné bez izolací proti zemní vlhkosti, svislé konstrukce zděné – zdivo kamenné a smíšené o tloušťce ca 0,75 cm, stropy jsou s rovným podhledem a klenba, střecha sedlová, krovy napadené a nahnilé, krytina taška pálená z roku 1998, klempířské konstrukce pozinkovaný plech, vnitřní omítky vápenné, vnější omítky vápenné, vnější obklady chybí, vnitřní obklady koupelna, WC, schody chybí, dveře plné, okna dřevěná, jedno okno kovové, podlahy desky, PVC, dlažba, vytápění lokální na tuhá paliva a plyn, elektrická energie světelná a motorová, bleskosvod chybí, voda z veřejného vodovodu, zdroj teplé vody bojler, instalace plynu ano, odkanalizování do septiku, stáří domu dle sdělení vlastníka je 162 roků, delší dobu chybí údržba, technický stav podprůměrný, nutná rekonstrukce. Znalecký posudek obsahuje znaleckou doložku znalkyně.

12. Z listiny označené jako Znalecký posudek o ceně nemovitosti domu [adresa] v obci [obec], zapsané na [list vlastnictví], katastrální území Dolní Libochová soud zjistil, že jeho účelem mělo být stanovení ceny obvyklé a zjištěné, cen pozemku se stavbou rodinného domu [adresa] v obci [obec] pro vypořádání podílového spoluvlastnictví pro objednatele – žalovaného. Podkladem byl výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], cenová mapa stavebních pozemků, skutečnosti zjištěné na místě a informace od majitele – žalovaného. Popis nemovitosti je obdobný jako ve znaleckém posudku [titul] [příjmení], není ale popsán jejich skutečný stav, odlišně je zde uvedeno stáří střešní krytiny, kdy je zde stanoven rok 2008, dům měl být postaven roku [číslo], topení je lokální na tuhá paliva a plyn, ve dvou místnostech je samostatné topení vafkami. Zpracovatel tohoto posudku [titul]. [jméno] [jméno], realitní kancelář – [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], dále uvedl, že dům je suchý a možný bydlení. Technický stav domu je průměrný s výhledem na menší opravy. Cenu potom zpracovatel posudku stanovil samostatně pro pozemek a pro dům, a to pozemek dle cenové mapy ve výši 227 550 Kč. U stavby rodinného domu potom stanovil porovnávací cenu domu, kdy bral v úvahu stáří, opotřebení a současný stav, dostupnost všech inženýrských sítí, účel nemovitosti, polohu a dopravní dostupnost, obchody, služby, školy, [anonymizováno] zařízení, úřady v obci, životní prostředí, hlučnost, přírodní lokalitu a vybavení domu (ovšem bez jakéhokoli bližšího popisu a úvah) ve výši 707 299 Kč. Výslednou cenu potom stanovil s připočtením blíže neodůvodněné ceny za studnu o hloubce 25 m ve výši 25 850 Kč a blíže neuvedených trvalých porostů, když ocenění bylo provedeno zjednodušeným způsobem par. 47 ve výši 450 Kč, v celkové výši 961 149 Kč. Uvedený znalecký posudek nebyl opatřen žádnou znaleckou doložkou.

13. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že k dispozici neměl žádnou výkresovou dokumentaci, vycházel tedy z informací, které mu poskytl osobně žalobce a telefonicky žalovaný dne [datum], dále z informací o pozemcích získaných ze sítě internet, mapových podkladů získaných z téhož zdroje, místního šeření a fotodokumentace pořízené znalcem, geometrického plánu pro rozdělení st. 48 ze dne [datum], zprávy o nebezpečí povodně získané ze sítě internet a průzkumu trhu s nemovitými věcmi a realitní inzerce. Znalec uvedl, že pozemek p.č. st. [číslo] vlevo sousedí s pozemkem p.č. st. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] ([list vlastnictví]), vpředu, vzadu a vpravo sousedí s pozemky ve vlastnictví obce ([list vlastnictví]), jedná se o stavbu zobrazenou na ortofoto jako stojící kolmo k cestě. Proto se znalec domníval, že zde může jít o chybné zobrazení ortofota staveb do mapy. To může vysvětlovat domněnku žalobce, že se sklep a dřevěný sklad nachází na cizím pozemku, i když to podle názoru znalce být nemusí. To ale může upřesnit jen zaměření geodetickou firmou. Znalec uvedl, že se jedná o krajní řadový zděný přízemní rodinný dům se sedlovou střechou. Dům má půdorys ve tvaru obdélníku s přistavěným dřevěným přístřeškem, vpravo od něj navazuje zemní sklep, vlevo dům [adresa]. Stavba je užívána dle sdělení od roku [číslo], tento letopočet je zobrazen nad vstupními dveřmi. Dům je téměř celý v původním stavu, zhruba před 15 lety byl plynofikován, před 3 roky byla realizována vrtaná studna s potrubím, která podle sdělení nahradila nefunkční přívod vody z obecního vodovodu. Jiné podstatné udržovací práce nebyly sděleny, žádná podstatná údržba zřejmě nebyla v posledních letech prováděna, asi před 25 roky byl u domu vpravo osazen dřevěný sklad bez základů. Stavebně technický stav staveb odpovídá jejich stáří a uvedené držbě. Znalec uvedl, že při ocenění rozdělením nově vzniklých jednotek porovnávacím způsobem dle realitního trhu narazil na problém, že v dostupné realitní inzerci ani ve vlastní databázi nenalezl potřený vzorek jednotek tohoto typu, provedení a kvality. Znalec uvedl, že se domnívá, že technicky je reálně rozdělení pozemku p.č. st. [číslo] a domu [adresa] na dvě samostatné jednotky možné, ovem při vynaložení nemalých nákladů na stavební úpravy, právní i jiné služby. Přitom je ale dodržení podílu 5:1 nemožné. Případným rozdělením by došlo ke snížení standardu nemovité věci. Znalec se mohl vyjádřit k řádnému užívání nově vzniklých jednotek jen z hlediska technického. Technicky by bylo po provedení úkonů a stavebních úprav, zde nastíněných, při dodržení požárních, hygienických, technických a dalších předpisů, též po vyjasnění pravidel týkajících se údržby studny atd., jejich samostatné užívání s určitými omezeními možné. Popsané reálně rozdělení ale z hlediska nutnosti vynaložení zhruba odhadnutých nákladů, které zde znalec poměrně podrobně popsal a ohodnotil částkou 559 200 Kč, nedoporučoval. Rozdělením se též podstatně sníží standard původní nemovité věci, a to zvláště u menší oddělené jednotky. Znalec navrhoval vzhledem k dispozici rodinného domu a možnosti přístupu k domu, část odpovídající současnému menšinovému spoluvlastnickému podílu uvažovat o změně v levé části domu, a to místnosti ložnice s příslušenstvím a s částí pozemku a provedl popis prací, které by bylo nutno minimálně vynaložit. V souladu se zadáním soudu znalec také provedl ocenění jednotek po provedeném a v posudku popsaném rozdělení, když u jednotky – bytu o jedné místnosti (ložnice) v levé části domu [adresa] s jednou polovinou původní studny, novým venkovním vodovodem, novou žumpou, novou venkovní kanalizací, původní přípojkou plynu, původním regulátorem, původním pilířem pro plynoměr a oddělenou částí pozemku č. st. [číslo], kdy se jedná o 16,76 % výměry původního pozemku (poměr tohoto pozemku ke zbylé části tj. 1: 4,97, tj. přibližně 1:5) a trvalými porosty stanovil obvyklou cenu ve výši 97 200 Kč. U druhé jednotky – byt v pravé části domu [adresa] s druhou polovinou studny, novým venkovním vodovodem, novou žumpou, novou venkovní kanalizací, novou přípojkou plynu, novým regulátorem, novým pilířem pro plynoměr, původním zemním sklepem, původním dřevěným skladem a oddělenou částí pozemku č. st. [číslo], kdy se jedná o 83,24 % výměry původního pozemku (poměr tohoto pozemku ke zbylé části tj. 4,97:1, tj. přibližně 1:5) a trvalými porosty stanovil obvyklou cenu ve výši 191 200 Kč. V souladu se zadáním soudu také stanovil znalec cenu obvyklou pozemku p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba domu [adresa] v obci a kat. území [obec] jako celku ve stávajícím stavu, když uvedl mimo jiné, že půdní prostor nad jednotkou vpravo je přístupný dveřmi ve štítové zdivu vpravo nad sklepem. Údržba domu je velmi zanedbaná, stavba není užívána k trvalému bydlení, jen k rekreaci. Cenu obvyklou znalec potom stanovil mezi nákladovou (375 294,69 Kč) a porovnávací cenou (359 547,65 Kč) blíže porovnávací ceně asi ve 2/3 rozpětí, tedy ve výši 370 000 Kč.

14. Znalec [titul] [celé jméno znalce] potom při své výpovědi při jednání soudu reagoval na námitky žalovaného a uvedl, že předmětný dům nemá podkroví, má pouze jedno nadzemní podlaží a půdní prostor v sedlové střeše. [příjmení] zde podkroví bylo, muselo by se nejdříve vybudovat. Pro to ale zde tvoří velkou překážku vazní trámy, jak zjistil znalec při místním šetření. Pokud by žalovaný měl užívat podkroví dle svého návrhu, potom by neměl zajištěn přístup do tohoto prostoru z veřejné komunikace. Přístup by byl zajištěn pouze přes pozemek žalobce, což však žalovaný nemá právně ošetřeno, a byl by pouze po střeše zemního sklepa přilehlého domu. Nicméně tato střecha není užívána jako terasa. Po vybudování podkroví by zde však nezbývalo moc prostoru, nová podlaha dle názoru znalce by musela být položena až nad vazními trámy. Znalec uvedl, že v současné době jsou náklady spojené s výstavbou podkroví cca 4-5 tis. Kč na 1 m3 obestaveného prostoru. V dané nemovitosti obestavený prostor půdy dělá 163 m3. I kdyby znalec počítal jen s částkou 3 tis. Kč/m3 při nákladech na výstavbu podkroví, dostal by se s náklady na tutéž částku, kterou vyčíslil na nákladech, pokud by došlo k rozdělení dané nemovitosti tak, jak uvedl ve znaleckém posudku. Jednalo by se o značný zásah do stavby domu, vyžadovalo by se stavební povolení a posouzení zachování spoluvlastnických podílů by bylo spíše pro projektanta. [příjmení] by být také dáno posouzení stropu pod ním ze strany statika a požárního hlediska. Dnes je mezi předmětným domem a domem sousedním [adresa] jen stěna z vlnitého plechu, která rozhodně nesplňuje požadavky na požární stěnu mez domy. Dále znalec uvedl, že prvky střešní konstrukce jsou napadeny, a protože je poškození značné, potom částka 3 tis. Kč, o které zde hovořil, by byla částkou spíše minimální. Je otázkou, zda by v případě výstavby podkroví nemuselo dojít k sundání střechy, zda by nemuselo dojít ke zvýšení půdních nadezdívek, v takovém případě se potom stavba podkroví v daném domě svými náklady dostává na cenu rovnající se novostavbě. [příjmení] by se také uvažovat o hygienickém zařízení, WC, umyvadla, sprchy, což by vyžadovalo odkanalizování, tzn. kam odkanalizovat a kudy přes nemovitost pod ním. Takové řešení by považoval za nešťastné. Běžná živostnost staveb je 100 let. Pokud stavba existuje a je za určitých podmínek provozu schopná, potom znalec předpokládá provádění běžné údržby. Z tohoto znalec předpokládá stáří dané stavby 162 let ke dni místního šetření a stanovil její další životnost ve výši 53 roků, tedy celkem 215 roků. Opotřebení stavby rozhodně není nadsazeno. Po prohlídce stavby by stanovil opotřebení stavby k 80 %. Znalec dále uvedl, že na 99 % je přesvědčen o tom, že sklep se nenachází na cizím pozemku, a to z toho důvodu, že mapové podklady evidované v katastru nemovitostí u zdejšího katastrálního úřadu jsou v pořádku, ale ortofoto nezachycuje podle názoru znalce skutečný stav věci, že došlo k posunutí, o čemž ostatně vypovídá letecký snímek daných nemovitých věcí. Práce, o kterých žalovaný hovořil, vzhledem ke stáří stavby znalec považoval za běžné práce údržby stavby, ale v nedostatečné míře. Prvky krátkodobé životnosti (prvky dlouhodobé životnosti znalec vyjmenoval a jde o základy, svislé konstrukce, tvrdé stropy a střešní konstrukce, ne ale již krytina) je v průběhu doby třeba i několikrát obměňovat, aby stavba byla živá a schopná užívání. Např. odkopnutí terénu a umístění nopové fólie se nijak zvlášť neprojevilo a je to patrno na foto zadní části domu, kdy vnější omítka je ve velmi špatném stavu, místy chybí omítka v interiéru, je částečně degradovaná vlhkostí atd. Dostavba části domu po 2. sv. válce nemá vliv na životnost dané stavby, protože životnost stavby musí být stanovena jako celek a znalec ve svém posudku dospěl k míře opotřebení asi 75 %. Připomenul, že běžná údržba je povinností vlastníka stavby. Pokud je tvrzeno, že byla vybudována jímka, kanalizační potrubí, potom k tomu znalec uvedl, že se to v ceně obvyklé neprojevilo, neboť při ocenění se vychází z určitých standardů každé stavby. Pokud je stavba napojena na funkční vodovod, potom se takto oceňuje. Znalec ještě zdůraznil, že předmětná nemovitá věc se nachází ve 3. záplavové zóně, což je střední riziko, povodně, a to ze 4 stupňů záplavových zón. Tato skutečnost se v ceně obvyklé projeví.

15. Soud ještě provedl důkaz žalovaným ročně vytvořeným náčrtem„ specifikací obytných prostor chalupy [číslo]“, snímkem katastrální mapy bez identifikace, daňovými doklady předloženými žalovaným – fakturami, vyúčtování materiálu ze dne [datum], materiálu a zboží ze dne 17. 10. 2016, [datum], když na těchto daňových dokladech se nenachází údaj o tom, kdo je odběratelem účtovaného materiálu a zboží ani kdo je jejich plátcem, dále Reklamačním listem o reklamaci hydraulické části čerpadla učiněné žalovaným, nicméně z těchto listinných důkazů neučinil pro meritorní rozhodnutí v této věci žádných skutkových tvrzení.

16. Dle ust. § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

17. Dle ust. § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého spoluvlastníků.

18. Dle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

19. Dle ust. § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

20. Dle ust. § 1147 věta první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

21. Žalobce se v tomto řízení jako většinový spoluvlastník s podílem o velikosti id. 5/6 domáhal zrušení a vypořádání svého podílového spoluvlastnictví se žalovaným, který vlastnil podíl o velikosti id. 1/6, k nemovité věci, a to pozemku p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], v obci a kat. území [obec], když navrhoval, aby se stal výlučným vlastníkem dané nemovití věci oproti vyplacení náhrady za podíl žalovanému.

22. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, ale pro případ, že by ke zrušení podílového spoluvlastnictví došlo, požadoval na náhradě za svůj podíl částku 120 tis. Kč a převod vlastnictví vrtu na pitnou vodu formou věcného břemene.

23. Soud ve věci provedl dokazování v navrženém rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů, a to každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, došel k závěru, že žalobě lze vyhovět.

24. Na základě shora uvedeného dokazování má soud za zcela jednoznačně prokázané a mezi účastníky ani o tom nebylo sporu, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovité věci, a to pozemku p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v [obec], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí, na [list vlastnictví], přičemž velkost podílu žalobce činila id. 5/6 a velikost podílu žalovaného činila id. 1/6. Dále má soud za prokázané, že oba tito spoluvlastníci mají mezi sebou neshody o tom, jakým způsobem má být předmětná nemovitá věc užívána a zejména že má být rekonstruovaná, což žalovaný odmítá. Z průběhu řízení a projevů účastníků potom je pro soud jednoznačně seznatelné, že tyto neshody jsou tak zásadního rázu, že nelze předpokládat, že by se vůbec kdy shodli na tom, jak se společnou věcí nakládat (viz zejména vyjádření žalovaného a replika žalobce). Navíc žalobce zcela jednoznačně sděluje, že se žalovaným nadále nechce ve spoluvlastnictví setrvávat. Logickým vyústěním těchto zásadních skutečností je potom žaloba na zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků. A to se také stalo, neboť žalobce takovou žalobu podal.

25. Jak vyplývá z ust. § 1140 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Je proto právem kteréhokoliv ze spoluvlastníků domáhat se zrušení spoluvlastnictví. Výkon takového práva potom nemůže být zneužitím práva, pokud ovšem se tak nebude dít v nevhodnou dobu či jen k újmě některého spoluvlastníka. Toto jsou dvě zákonné překážky pro zrušení spoluvlastnictví, ale nikoliv trvalého rázu. Žalovaný se ale žádné takové překážky nedovolával, a z průběhu řízení soud ani existenci žádné takové překážky nezjistil.

26. Protože ani v průběhu soudního řízení spoluvlastníci – účastníci řízení se nedohodli na zrušení svého spoluvlastnictví, byl soud žalobou povolán k tomu, aby o zrušení spoluvlastnictví účastníků ke shora uvedené nemovité věci rozhodl sám. Současně s tím však soud je zákonem (viz ust. § 1143 o. z.) povolán rozhodnout o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Stávající občanský zákoník zcela jednoznačně upřednostňuje rozdělení společné věci. Protože však se evidentně jedná o skutečnost, k jejímuž objasnění je třeba odborných znalostí (viz ust. § 127 odst. 1 o.s.ř), ustanovil soud k zodpovězení otázky, zda lze společnou věc účastníků rozdělit, znalce z oboru ekonomika-ceny odhady nemovitostí v osobě [titul] [celé jméno znalce]. Znalec potom ve svém shora citovaném posudku zcela jednoznačně odpověděl a tento svůj závěr také náležitě odůvodnil, že reálné rozdělení předmětné nemovité věci je sice možné, ovšem při vynaložení nemalých nákladů na stavební úpravy, právní a jiné služby, přičemž ale dodržení podílů 5: 1 je nemožné. Případným rozdělením by došlo ke snížení standardu nemovité věci. Znalec odhadl náklady spojené s případným reálným rozdělením předmětné nemovité věci s přihlédnutím k velikosti spoluvlastnických podílů na částku 559 200 Kč, přičemž cenu obvyklou takto vzniklých samostatných jednotek odhadl na částku 97 200 Kč pro jednotku -byt vlevo o jedné místnosti a na částku 191 200 Kč pro jednotku vpravo. Cenu obvyklou předmětné nemovité věci ve stavu stávajícím potom odhadl ve výši 360 000 Kč. Již jen z prostého uvedení cen je zřejmé, že náklady na případné reálné rozdělení předmětné nemovité věci by dosáhly téměř o dvě třetiny vyšší ceny než jakou činí cena obvyklá nemovité věci ve stávajícím stavu, ovšem výsledkem těchto značných nákladů pro případné reálné rozdělení předmětné nemovitosti by byla cena obvyklá obou nově vzniklých jednotek nižší než je ceny obvyklá předmětné nemovité věci ve stávajícím stavu (97 200 Kč + 191 200 Kč = 288 400 Kč). Je tedy podle názoru soudu jednoznačné, že reálné rozdělení předmětné nemovité věci by nebylo nejenom dobře možné, ale došlo by zcela zbytečně ke snížení její hodnoty, a to i přes velmi vysoké investice (559 200 Kč). Znalec sice připustil i možnost žalovaným navrhovaného reálného rozdělení předmětné nemovité věci vybudováním samostatné jednotky ve stávajícím půdním prostoru dané nemovité věci, kdy by ale náklady na vybudování samostatné jednotky v těchto prostorech dosáhly nákladů vynaložených na novostavbu, a to bez zajištění samostatného přístupu žalovaného do těchto prostor z veřejné komunikace. Soud tak učinil závěr, že rozdělit společnou věc účastníků nelze. A protože není rozdělení společné věci účastníků dobře možné, soud dále postupoval v souladu s ust. § 1147 věta první o. z. a přikázal ji za přiměřenou náhradu jednomu spoluvlastníku.

27. Soud při stanovení přiměřené náhrady potom opět vycházel ze závěrů znalce [titul]. [celé jméno znalce], který stanovil cenu obvyklou společné věci účastníků již shora uvedenou částkou 370 000 Kč. V této souvislosti je třeba sdělit, že soud nemohl přihlížet ke„ znaleckému posudku“ vypracovanému realitním pracovníkem [titul]. [jméno] [jméno], neboť se v žádném případě nejedná o znalecký posudek, neboť nejen že ani neobsahuje znaleckou doložku, ale není ani zřejmé, zda vůbec [titul]. [jméno] [jméno] je znalcem (soud neviděl vzhledem ke kvalitě„ znaleckého posudku“ důvod pro to, aby si tuto skutečnost ověřoval v seznamu znalců vedenému Ministerstvem spravedlnosti ČR), ale zpracovatel této listiny vůbec žádným způsobem své závěry neodůvodnil, zcela v rozporu se právem„ oceňoval“ zvlášť pozemek a zvlášť rodinný dům, ačkoliv již od roku 2014 je stavba součástí pozemku, tedy není samostatnou věcí v právním slova smyslu. Závěr zde obsažený o obvyklé ceně předmětné nemovité věci ve výši 961 149 Kč odůvodněn rovněž nebyl a je v příkrém rozporu se závěry dvou soudních znalců z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, tedy osob odborně zcela jednoznačně fundovaných a podávajících výsledky svých odborných závěrů pod sankcí možného trestněprávního postihu, na rozdíl od pracovníka realitní kanceláře, kterým zcela bez pochyby [titul]. [jméno] je.

28. Žalobce navrhoval v případě, že soud jeho žalobě vyhoví, stát se jediným vlastníkem předmětné nemovité věci. Žalovaný se výlučným vlastníkem předmětné nemovité věci stát nechtěl, požadoval ale pro ten případ vyplacení náhrady za svůj spoluvlastnický podíl částku ve výši 120 000 Kč. Dále požadoval přikázání vrtu na pitnou vodu do svého vlastnictví formou věcného břemene na část pozemku p. [číslo].

29. Pokud jde o návrh žalovaného na převod vlastnictví k vrtu na pitnou vodu, potom toto je nemožné, neboť pokud se jedná o vrt nebo studnu, jak ji označovali znalci, potom z hlediska práva se jedná o součást předmětného pozemku, tedy se nejedná o samostatnou věc v právním slova smyslu, a to i kdyby se jednalo legálně postavenou stavbu studny dle vodohospodářského zákona (legálnost této studny v řízení zkoumána nebyla, ale nebyla její legálnost prokázána listinnými důkazy a ani nebyla účastníky tvrzena), pokud by se jednalo pouze o vrt, potom tento není stavbou ani ve smyslu práva veřejného, tedy jednoznačně jde o součást předmětného pozemku. Převod vlastnického práva k věci, která neexistuje, tudíž není právně možný. Pokud jde o navrhované věcné břemeno, potom toto žalovaný ničím neodůvodnil, neodůvodnil, proč by měl být předmětný pozemek zatížen věcným břemenem, když žalovaný vlastní pouze podíl na předmětné nemovité věci a žádnou další nemovitou věc v dané obci nevlastní. Pokud se snad žalovaný domníval, že by mělo být zřízeno věcné břemeno pro jeho osobu z toho důvodu, že má v nájmu sousední pozemky p. [číslo] p. [číslo] v kat. území [obec], potom k takovému návrhu není oprávněn, tedy není k němu aktivně legitimován, protože není vlastníkem uvedených pozemků, ale pouhým nájemcem. Navrhovat případné zřízení věcného břemene ve prospěch daných pozemků náleží toliko a pouze jejich vlastníkovi, a tím žalovaný není.

30. Soud se tedy nadále zabýval výší přiměřené náhrady žalovanému, protože neshledal žádný důvod pro to, aby předmětnou nemovitou věc přikazoval do výlučného vlastnictví žalovaného, který o to nestál a ani to soudu nenavrhoval. Soud zde tedy přihlížel, a dosud ani nevidí důvod, proč by při posuzování otázky, kterému ze spoluvlastníků společnou věc přikázat, nebylo možno vycházet z principů uvedených v dříve platném občanském zákoníku, jeho ust. § 142 odst. 1, k velikosti podílů a účelnému využití předmětné nemovité věci. Spoluvlastnické podíly obou účastníků nejsou stejné, žalobce je většinovým spoluvlastníkem, jeho podíl činí id. 5/6, spoluvlastnický podíl žalovaného potom činí id. 1/6. Soud se tak přiklonil na stranu většinového spoluvlastníka, který navíc o vlastnictví celé věci projevil zájem, a nikoliv na stranu spoluvlastníka menšinového, který zájem o vlastnictví celé věci zájem neměl, i když deklaroval svoji péči o předmětnou nemovitou věc a její užívání v průběhu uplynulých 40 let (znalec [titul] [celé jméno znalce] ovšem jeho péči o předmětnou nemovitou věc shledal jako nedostatečnou viz např. tvrzení znalce o vlhnutí zdi i po odkopání terénu a umístění nopové fólie).

31. Z provedeného dokazování, zejména potom z fotografií předložených soudu žalovaným, jakož i fotografií pořízených oběma znalci, je jednoznačné, že předmětná nemovitá věc v dosud výlučném užívání žalovaného je zanedbaná a neudržovaná, navíc žalovaný tuto nemovitou věc užívá zcela sám, tedy užívá společnou věc v rozsahu větším, než činí jeho spoluvlastnický podíl. Dalo by se říci, a v podstatě to také vyplývá z tvrzení obou účastníků, že nemovitá věc je v dlouhodobé péči žalovaného. Výsledkem jeho péče o společnou nemovitou věc je to, že technický stav dané nemovité věci není dobrý, je nutná rekonstrukce, údržba domu je velmi zanedbaná a ve velmi nedostatečném stavu. Navíc, jak žalovaný uvedl sám, i tu údržbu, kterou možná sám provedl, nefinancoval on, ale jeho matka a otec či bratr, otec žalobce. Dům je vlhký, a to i přes to, že žalovaný odkopal zeminu od zdi, což ale znalec [titul]. [celé jméno znalce] označil za nedostatečné, když zeď je i nadále vlhká, opadává omítka jak vnější, tak vnitřní, vyskytuje se zde sanitr. Podle názoru soudu žalovaný zjevně není schopen o uvedenou nemovitou věc pečovat, byť zcela jistě je přesvědčen o tom, že tak činí a činí tak dobře. Blíže soud potom odkazuje na obsah znaleckého posudku [titul]. [příjmení] a zejména [titul]. [celé jméno znalce]. Podle názoru soudu je to tedy žalobce, kdo je předmětnou nemovitou věc schopen řádně užívat, disponuje k tomu nejen potřebnými finančními prostředky, ale také chutí a zjevnou touhou zejména dům rekonstruovat pro užívání své rodiny. Toto ale možné doposud není, a to pro nedobré vztahy mezi spoluvlastníky. Soud tak došel k závěru, že to bude žalobce, kdo předmětnou nemovitou věc lépe a účelněji využije. Proto pozemek p.č. st [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] spolu s vedlejšími stavbami jako součástmi a příslušenstvím uvedenými ve znaleckém posudku [titul] [celé jméno znalce] přikázal žalobci do jeho výlučného vlastnictví.

32. Na základě všech shora uvedených skutečností tedy soud došel k závěru, že žaloba žalobce je po právu, spoluvlastnictví žalobce a žalovaného zrušil (výrok I.), současně je vypořádal tak, že dosud společnou nemovitou věc přikázal do vlastnictví žalobce (výrok II), kterému uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu ve výši 61 667 Kč jako náhradu přiměřenou, když se jedná o jednu šestinu z ceny obvyklé 370 000 Kč (výrok III.), přičemž stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.

33. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl plně úspěšný žalobce. Jak uvedl Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 2. 2017 sp. zn. 22 Cdo 5236/2016„ Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodný procesní úspěch v řízení. Jestliže soud žalobě vyhověl a vypořádal spoluvlastnictví způsobem, který žalobce navrhoval, je namístě postup podle § 142 odst. 1 o.s.ř. V případě, že soud rozhodl o vypořádání jinak, než žalobce navrhoval, je namístě úvaha o postupu podle § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž je nutno vždy přihlédnout k individuálním okolnostem konkrétního případu. Pokud soud k návrhu žalobce zruší podílové spoluvlastnictví a vypořádá je způsobem, který žalobce navrhoval, je při rozhodování o náhradě nákladů řízení třeba vyjít z toho, že žalobce měl procesní úspěch v plném rozsahu bez ohledu na to, že by druhý spoluvlastník mohl žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podat také“. V této věci soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků způsobem, který žalobce navrhoval. Byl to tedy žalobce, kdo byl v této věci stranou zcela úspěšnou. Proto mu soud také přiznal náhradu nákladů řízení, které mu vznikly. Žalobce byl v řízení zastoupen advokátkou. Náklady řízení žalobce tedy tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč, odměna advokátky ve výši 16 110 Kč za 4,5 úkonu právní služby po 3 580 Kč z puncta 308 333 Kč dle § 7 bod 5 a § 8 odst. 5 vyhl. č. 177/96 Sb. advokátní tarif v pl. zn. a hotové výdaje advokátky v celkové výši 9 000 Kč dle § 13 a 14 cit. vyhl. (5 x režijní paušál po 300 Kč za 5 úkonů právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, 2 x účast při jednání soudu ve dnech [datum] a [datum] a vyjádření žalobce k odvolání žalovaného proti znalečnému pro [titul] [celé jméno znalce], když za tento úkon právní služby žalobci náleží mimosmluvní odměna ve výši , neboť se nejedná o vyjádření ve věci samé, a náhrada zálohy složené na žalovaným požadovaný znalecký posudek ve výši 7 500 Kč Náklady řízení žalobce tak celkem činí částku 32 110 Kč a k úhradě této částky soud žalovaného také zavázal, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo. Ve zbytku, tj. náhrady za ztrátu na čase a náhrady cestovních nákladů se žalobce vzdal.

34. V tomto řízení ještě také vznikly náklady řízení státu tím, že soud vyplatil odměnu a náhradu hotových výdajů ustanovenému znalci [titul] [celé jméno znalce] (znalečné) ve výši, která již nebyla kryta zálohami účastníků, tj. ve výši 8 775 Kč. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud na straně žalovaného nezjistil v průběhu řízení předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, když jeho žádost o osvobození od soudních poplatků byla shora citovaným rozhodnutím soudu pravomocně zamítnuta. Znalečné soud znalci přiznal ve výši 20 121 Kč za podaný znalecký posudek a dále ve výši 3 654 Kč za výpověď znalce při jednání dne [datum] Náklady na znalecký posudek a výslech znalce nebyly kryty zálohou účastníků v částce přesahující 15 000 Kč, tj. v částce 8 775 Kč. Proto také uložil žalovanému jako zcela neúspěšnému účastníku tohoto řízení povinnost nahradit náklady řízení státu v uvedené výši, když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.

Poučení