12 C 19/2023 - 421

Rubrum

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] [číslo][Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] [číslo][Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] [číslo][Adresa žalované A] 2) [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] [číslo][Adresa žalované A] 3) [Jméno žalované C], narozená [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované A] [číslo][Adresa žalované A] 4) [Jméno žalované D], narozený [Datum narození žalované D] bytem [Adresa žalované A] [číslo][Adresa žalované A] 5) [Jméno žalované E], narozený [Datum narození žalované E] bytem [Adresa žalované A] [číslo][Adresa žalované A] všichni zastoupeni advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o určení vlastnického práva k nemovitosti takto:

Výrok

I. Určuje se, že pozemek parc. č. [číslo] ležící v obci a katastrálním území [adresa], oddělený od pozemku parc. č. [číslo], zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. [hodnota]-[číslo], vyhotoveným [právnická osoba] s. r. o., jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku, je ve společném jmění manželů žalobců.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit rukou společnou a nerozdílnou žalobcům k ruce společné a nerozdílné náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců [Jméno advokáta].

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit rukou společnou a nerozdílnou České republice – Okresnímu soudu v [adresa] náhradu nákladů řízení (svědečné) ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali určení, že mají ve společném jmění manželů část pozemku ve spoluvlastnictví žalovaných parc. č. [číslo] v obci a k. ú. [adresa], vymezenou geometrickým plánem č. [hodnota]-[číslo] vyhotoveným společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]., označenou parcelním číslem [číslo]. Uvedli, že mají ve svém společném jmění mj. pozemky parc. č. [číslo] (zahrada) a parc. č. [číslo] (pozemek s domem), které tvoří funkční celek - bydliště žalobců. Stávajícího tvaru a obvodu zahrady zjevného v terénu žalobci dosáhli postupnými nákupy částí pozemků přiléhajících k tehdejšímu pozemku parc. č. [číslo], když první část nabyli do SJM na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni [datum]. Na pozemcích se v době jejich koupě nenacházely žádné stavby či cokoli, co by bylo třeba fakticky předávat, proto se ujali držby nabývaných částí pozemků dnem provedení vkladu vlastnického práva dle této kupní smlouvy, přičemž okamžikem vkladu vlastnického práva žalobců vznikl pozemek parc. č. [číslo]. Následně žalobci do SJM nabyli ještě část pozemku parc. č. [hodnota] prostřednictvím kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni [datum], držby pozemku dle této kupní smlouvy se rovněž žalobci ujali dnem provedení vkladu jejich vlastnického práva do katastru nemovitostí, neboť na pozemku nebylo nic, co by bylo třeba reálně předávat. Provedením vkladu vlastnického práva se převáděná část pozemku parc. č. [hodnota] stala součástí pozemku parc. č. [číslo], čímž došlo k ustálení tvaru a obvodu zahrady, která je takto žalobci nejméně od [datum] nepřetržitě užívána. [adresa] žalobců sousedí (jiho)západní hranou s pozemkem parc. č. [číslo], od kterého ji odděluje plot z drátěného pletiva na kovových nosnících zabetonovaných do země, který dále navazuje na plot umístěný na podezdívce, kopírující východní hranici pozemku žalovaných parc. č. [číslo]. Tato v terénu zjevná hranice vymezující rozsah užívání pozemků (v tehdejším číslování) parc. č. [číslo], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo], existovala již před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum], byla zbudována právním předchůdcem žalovaných a vlastníky uvedených pozemků respektována jako skutečná hranice mezi jednotlivými pozemky a dle ní byly dotčené pozemky vlastníky užívány. Žalobci tedy vycházeli ze stavu zjevného v terénu a stavu dlouhodobě respektovaného všemi vlastníky dotčených pozemků, který mezi nimi byl nesporný, na tento stav navázali a po ujmutí se držby k jednotlivým částem zahrady ke dni [Datum narození advokáta] a [datum] začali zahradu až k plotu kultivovat, připravovat na výstavbu rodinného domu a podél pletivového plotu stojícího na pozemku parc. č. [číslo] vysázeli řadu smrkových sazenic, tvořících nyní živý plot mezi parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] a kopírující pletivový plot. Rodinný dům byl na pozemku vybudován v roce 1998 a před výstavbou došlo k vyrovnání dosavadní svažitosti terénu. Od počátku užívání zahrady žalobci bylo zřejmé, v jakém rozsahu mají v úmyslu zahradu držet, pečovali o ni ve stávajícím rozsahu nejméně od [datum] a od tohoto data nedošlo k jakémukoliv přerušení ani změně rozsahu držby zahrady a výkonu vlastnického práva k ní. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [číslo], z toho žalovaní 1), 2) mají v SJM podíl o velikosti id. , který nabyli ke dni [datum], žalovaní 3), 4) mají v SJM podíl o velikosti id , který nabyli ke dni [datum], a žalovaný 5) je spoluvlastníkem podílu o velikosti id. , který nabyl ke dni [datum]. Až do konce roku 2020 nevznesl kdokoliv ze žalovaných, ani z jejich právních předchůdců [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]. či manželů [jméno FO], jakoukoliv námitku proti rozsahu zahrady žalobců. Až na podzim 2020 se žalovaní osobně obrátili na žalobce b) s informací, že po zaměření pozemku parc. č. [číslo] bylo zjištěno, že zahrada žalobců zasahuje do pozemku parc. č. [číslo], neboť pletivový plot je ve skutečnosti několik metrů od hranice pozemků parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo]. Současně byl žalobcům nabídnut prodej dotčené části pozemku parc. č. [číslo] za pro žalobce nepřijatelných podmínek (cenu stavebního pozemku využitelného pro výstavbu), což žalobci e-mailem ze dne [datum] odmítli, poskytli argumenty pro závěr, že dotčená část pozemku parc. č. [číslo] je v důsledku mimořádného vydržení již několik let jejich majetkem a nabídli uzavření dohody o narovnání (zaplacení kupní ceny [částka] a administrativních nákladů), na což žalovaní nereagovali. Dopisem ze dne [datum] žalovaní vymezili námitky proti mimořádnému vydržení, ignorovali nabídku na mimosoudní vyřešení sporu, naopak požadovali neakceptovatelné odstranění stromořadí a části oplocení na sporné části pozemku parc. č. [číslo], současně však potvrdili existenci plotu a skutečnost, že zjistili, že zahrada žalobců zasahuje do jejich zahrady, až po [datum], tedy po nabytí vlastnického práva žalovaných 2), 3) k pozemku parc. č. [číslo]. Žalobci poté dopisem ze dne [datum] zopakovali vůli k mimosoudnímu vyřešení věci, žalovaní však namísto odpovědi podali dne [datum] ke Stavebnímu úřadu [právnická osoba] [adresa] „žádost o odstranění staveb bez povolení správního orgánu“, kterou se domáhali odstranění stromořadí na pozemku parc. č. [číslo], části oplocení zahrady, retenční nádrže a části tenisového kurtu, nacházejících se na části pozemku parc. č. [číslo] dotčené mimořádným vydržením. [právnická osoba] [adresa] zahájené řízení o odstranění staveb přerušil. Před podáním žaloby nabídli žalovaným dohodu o zaplacení částky [částka] a provedení opravy pletivového plotu, žalovaní však vznesli požadavek na úhradu částky [částka] a vybudování nového betonového plotu namísto stávajícího pletivového. Žalobci žalované vyzvali dle § 142a o. s. ř. předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalobci jsou přesvědčeni, že část pozemku parc. č. [číslo] vymezenou geometrickým plánem č. [hodnota]-[číslo] jako parc. č. [číslo] ve smyslu § 1095 o. z. mimořádně vydrželi, jelikož k nabytí vědomosti o přesahu zahrady do pozemku parc. č. [číslo] došlo po uplynutí vydržecí doby potřebné pro mimořádné vydržení, jelikož žalobci k dotčené části pozemku parc. č. [číslo] vykonávali vlastnické právo 23 let, aniž by žalovaní či jejich právní předchůdci proti tomu cokoliv namítali, a to v přesvědčení, že tím nepůsobí nikomu újmu, když navázali na v terénu zjevnou hranici, dle které byl užíván pozemek parc. č. [číslo] a pozemky s ním sousedící, představovanou plotem zbudovaným právním předchůdcem žalovaných. Až koncem roku 2020 byli žalovanými jako novými spoluvlastníky pozemku parc. č. [číslo] seznámeni s tím, že se o průběhu vlastnické hranice od roku 1995 mýlili, k omylu však přispěla fyzická hranice v podobě plotu i postoj tehdejšího vlastníka, který proti ujmutí se držby zahrady žalobci ve stávajícím rozsahu ničeho nenamítal ani v rámci stavebního řízení, jehož výsledkem bylo kolaudační rozhodnutí ohledně rodinného domu žalobců ze dne [datum]. Tyto okolnosti dle judikatury Nejvyššího soudu jednoznačně svědčí ve prospěch mimořádného vydržení, není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku, seznámila s obsahem katastrální mapy, pozemek přeměřovala či požadovala vytyčení hranic. Umístění obetonovaných železných trubek, jímž by byl nově vzniklý pozemek žalobců v r. 1995 vytyčen v terénu, je reálně nemožné, neboť západní hranice pozemku parc. č. [číslo] reálně zasahuje asi do místní komunikace na pozemku parc. č. 2268/1. Žalobci se ujali držby dle hranic zjevných v terénu, přičemž tuto hranici vytvořil právní předchůdce žalovaných jako vlastník pozemku parc. č. [číslo], nikoli žalobci, a pokud právní předchůdce žalovaných bez jakýkoliv výtek toleroval užívání části pozemku parc. č. [číslo] za plotem nejdříve zemědělci obdělávajícími pozemky a následně po jejich zakoupení žalobci, nemůže být vůbec o nepoctivém úmyslu žalobců řeč; zjevnost hranice v terénu a přístup tehdejšího vlastníka po ujmutí se držby vydržením dotčené části pozemku je dle judikatury rozhodující. Naléhavý právní zájem žalobců na určení vlastnického práva k nemovité věci je v tomto případě dán, jelikož jsou vlastníky nemovité věci a přitom nejsou zapsáni v katastru nemovitostí jako její vlastníci.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že k naplnění zákonných podmínek pro mimořádné vydržení sporné části jejich pozemku nedošlo. Je nesporné, že žalobci nabývali vlastnické právo k pozemku nyní parc. č. [číslo] postupně, když v roce 1995 nabyli vlastnické právo k větší části pozemku, z níž byl následně oddělen pozemek parc. č. [číslo], na němž je nyní umístěn rodinný dům žalobců, a v roce 1997 nabyli zbývající část pozemku žalobců, na kterém je umístěna větší část tenisového kurtu. První větší část pozemku žalobci nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od vlastníků tří pozemků p. č. [hodnota], [číslo], [číslo], ze kterých byla příslušná část pozemku žalobců oddělena geometrickým plánem č. [hodnota] – 1539/95 ze dne [datum], z něhož plyne, že pozemek byl zcela nově zaměřen a obsáhl celý jižní „konec“ pozemků p. č. [hodnota], [číslo], [číslo], který bezprostředně přiléhal k severní straně pozemku žalovaných parc. č. [číslo], jejíž část si nyní žalobci chtějí přivlastnit. Z Měřičského náčrtu z r. 1995 jednoznačně vyplývá na první pohled pravidelný a rozměrově symetrický tvar pozemku zakoupeného žalobci, kdy deklarovaná a změřená délka na východní a západní straně je totožná a činí zapamatovatelných 30 m a délka na severní a jižní straně se odlišuje jen o 160 cm a činí přibližně 44 m, jde o dokonalý kosodélník, nikoli nepravidelný lichoběžník. Žalobci tedy museli mít zcela konkrétní představu o tom, jaký pozemek, o jakém tvaru a konkrétních rozměrech plánují oddělit od pozemků parc. č. [hodnota], [číslo], [číslo], před či při koupi se museli důkladně seznámit se skutečným stavem na místě samém a projednat záměr se 3 vlastníky pozemků p. č. [hodnota], [číslo], [číslo]; přičemž nelze předpokládat, že by se žalobci vůbec nezúčastnili zaměření pozemků s geodetem, nebo že na pozemek nikdy nevkročili před nabytím vlastnického práva na základě kupní smlouvy z r. 1995, když současně museli vědět, že na něm budou stavět rodinný dům o konkrétních parametrech, čemuž museli přizpůsobit tvar a velikost pořizované části pozemku. Představa, že žalobci již ve fázi přípravy koupě pozemků nevěděli, kde končí jižní hranice kupovaných částí pozemků p. č. [hodnota], [číslo], [číslo] a co znamená plot na pozemku žalovaných (tedy že by se na nově vymezovaný pozemek nikdy nejeli podívat a nezjistili jeho reálné rozměry a umístění), je zcela absurdní, nevěrohodná a neudržitelná, účelově prezentovaná s cílem posvětit předchozí protiprávní jednání a vědomé „obsazení“ cizího majetku žalobci. I když obecně není dle judikatury vyžadováno, aby si daná osoba pozemek přeměřovala, v daném případě u dosud právně neexistujícího pozemku a navazující výstavby rodinného domu situace vyžadovala potřebnou úroveň vědomosti žalobců o těchto okolnostech, nejde o omluvitelnou chybu žalobců, ale o zjevný úmysl užívat a ujmout se držby části pozemku žalovaných, o němž museli vědět, že jim nenáleží, a to zřejmě do doby, než to někdo z vlastníků pozemku žalovaných začne řešit. Nejedná se o „dobrověrnou“ chybu žalobců při ujímání se držby pozemku v r. 1995, okolnosti naopak svědčí o tom, že předmětná část pozemku žalovaných je žalobci od počátku držena s nepoctivým úmyslem. Pokud se žalobci ujímali držby pozemku v roce 1995, museli tak činit na podkladě Geometrického plánu z téhož roku, jímž se viditelně řídili jen tam, kde se jim to hodilo. Je zjevné, že žalobci museli jednat v přímém nepoctivém úmyslu chopit se cizího majetku a protiprávně jej užívat; případně jednali v (nepřímém) nepoctivém úmyslu, neboť věděli, že svým jednáním mohou zabrat cizí pozemky, a byli s tím srozuměni. Žalobci podali již [datum] návrh na vydání územního rozhodnutí, jehož přílohou byl situační plánek s plánovaným umístěním rodinného domu; ještě před nabytím vlastnického práva žalobců k pozemku v r. 1995 muselo na místě samém proběhnout alespoň orientační zaměření budoucího domu (např. okolíkováním) a žalobci museli zjistit, že „něco nehraje“, neboť dům měl být dle návrhů umístěn uprostřed pozemku (na severní a jižní straně s totožným rozestupem 6 m), a nemohli si nevšimnout, že na jižní straně mají prostor více než dvojnásobně široký. Pro posouzení věci je významné i nabytí části původního pozemku parc. č. [hodnota], oddělené geometrickým plánem č. [hodnota]–[Anonymizováno] ze dne [datum], kterou žalobci nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum], přičemž tento pozemek tvarově navazuje na pozemek zakoupený v r. 1995, tj. má na západní straně 30 metrů na délku a je symetrický a rovnoběžný. Žalobci tento pozemek pořizovali se záměrem vybudovat na něm antukový tenisový kurt, umístěný prakticky na celém pozemku (o rozměrech 30 m a cca 16 m), přesně v hranicích pozemku byl kurt původně i zrealizován, až na severní stranu, a žalobci si museli být vědomi omezeného prostoru pro umístění kurtu, který využili na 100 %. Dle stavebního povolení měl být kurt oplocen a žalobci měli povinnost zajistit prostorové vytýčení stavby. Žalovaní dále zpochybňují tvrzený okamžik uchopení držby obou částí sporného pozemku žalobci, když k faktickému ujmutí se držby obou částí pozemku žalobci došlo v době, kdy je diskutabilní, zda je vůbec splněna vydržecí doba pro mimořádné vydržení. Žalobci původní tenisový kurt o navrhované délce 30 m dle projektu umístili naprosto precizně a přesně na hranici s pozemkem žalovaných, a jelikož se kurt na pozemek včetně oplocení nevešel, raději se vědomě rozhodli odchýlit trasu oplocení směrem na cizí pole sousedící na severní straně (kde se dal předpokládat menší odpor jeho vlastníka) a svévolně zde umístili oplocení; byli si tedy dobře vědomi hranice jejich pozemku s pozemkem žalovaných a striktně ji dodrželi. Žalobcům tak muselo být od počátku zřejmé, že vykonávají právo, které jim nenáleží, jelikož každý průměrný člověk (natož žalobce b/ s mnohaletou praxí v oboru stavebnictví) by musel při vynaložení běžné péče a opatrnosti poznat, že se ujímá držby cizího pozemku. Žalobci o rozdílu mezi užívaným a fakticky nabytým pozemkem věděli, resp. vědět museli, z čehož je nezbytné učinit závěr, že u nich v okamžiku ujmutí se držby předmětné části pozemku žalovaných existoval nepoctivý úmysl, který vylučuje, aby došlo k mimořádnému vydržení.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje dle § 132 o. s. ř. ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Geometrickým plánem č. [hodnota]-[číslo], vyhotoveným společností [právnická osoba] [právnická osoba]. dne [datum], byl z původního pozemku v obci a k. ú. [adresa] parc. č. [číslo], zahrada o výměře 3186 m2, oddělen pozemek parc. č. [číslo], zahrada o výměře 378 m2, takže parc. č. [číslo] má nově výměru 2808 m2.

4. E-mailem ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalobců adresoval žalovanému 3) dopis, v němž argumentoval mimořádným vydržením sporné části pozemku parc. č. [číslo] žalobci a navrhl v zájmu zachování dobrých vztahů odkoupení pozemku žalobci za cenu [částka]/m2. Dopisem žalovaných ze dne [datum], adresovaným žalobcům, bylo prokázáno, že žalovaní jakožto spoluvlastníci pozemku p. č. [číslo], zahrada o výměře 2 694 m2 v k. ú. [adresa], vyzvali žalobce k odstranění protiprávně umístěné zděné zídky, studny, části tenisového kurtu a živého plotu ze smrků ve lhůtě do [datum], neboť neoprávněně užívají část pozemku žalovaných parc. č. [číslo] o výměře 390 m2; současně nechť je tato výzva považována za předžalobní ve smyslu § 142a o. s. ř.; přílohou je ortofotomapa zobrazující zakreslení hranic sporné části pozemku o výměře 389,53 m2, nadepsaná „opakované nedodržení geometrického plánu a územního rozhodnutí o umístění stavby + neoprávněné užívání pozemku“. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobců požádal žalovaného 2) o zjištění stanovisek ostatních spoluvlastníků pozemku parc. č. [číslo] k návrhu žalobce b) na uzavření mimosoudní dohody, adresovanému žalovanému 5) formou e-mailu ze dne [datum], na nějž nebylo dosud reagováno.

5. Dopisy zástupce žalobců ze dne [datum], adresovanými všem 5 žalovaným, bylo prokázáno, že z důvodu nereagování žalovaných na předchozí komunikaci žalobců nyní navrhli za účelem mimosoudního vyřešení sporu odkoupení dotčené části pozemku parc. č. [číslo] za cenu [částka] a opravu plotu souběžného se smrkovým stromořadím s tím, že pokud nebude nabídka ve lhůtě 5 pracovních dnů od doručení dopisu akceptována všemi žalovanými, nechť jej považují za předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř.; dopis byl žalovaným doručen dne [datum] (viz informace o zásilce). Z dopisu žalovaných adresovaného zástupci žalobců dne [datum] vyplývá, že nárok žalobců na část pozemku p. č. [číslo] neuznávají, odkázali na předchozí komunikaci ohledně neoprávněného užívání části pozemku žalovaných z důvodu nedodržení hranice vyznačené obetonovanými železnými trubkami dle GP z r. 1995 a 1997, a současně navrhli prodej předmětné části pozemku parc. č. [číslo] za aktuální tržní hodnotu [částka]/m2; přílohou je fotografie - ortofotomapa s vyznačenými hranicemi části pozemku o výměře 389 m2 užívaného žalobci.

6. Z 5 kopií katastrální mapy + ortofotomapy předložených žalobci soud zjistil, že je zde zobrazen 2 x zákres sporné části pozemku o výměře 371,99 m2 a 391,98 m2, dále vedení oplocení, skutečné stávající hranice pozemků v katastru nemovitostí i přesah pozemku žalobců parc. č. [číslo] do místní komunikace.

7. Výpisem z katastru nemovitostí - LV č. [hodnota] ze dne [datum] pro obec a k. ú. [adresa] bylo prokázáno, že žalobci mají ve společném jmění manželů mj. pozemek parc. č. [číslo], zahrada o výměře 1564 m2, a parc. č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 225 m2, jehož součástí je stavba č. p. [číslo], rodinný dům, nabývacími tituly jsou kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], jiná listina – stavební povolení ze dne [datum] pravomocné dne [datum], a kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

8. Výpisem z katastru nemovitostí - LV č. [hodnota] ze dne [datum] a [datum] pro obec a k. ú. [adresa] a informacemi o pozemku bylo prokázáno, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [číslo], zahrada o výměře 3186 m2, z toho žalovaní 1), 2) v rozsahu id. (nabývacím titulem je smlouva kupní ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]), žalovaní 3) a 4) v rozsahu id. (nabývacím titulem je smlouva kupní ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]), a žalovaný 5) v rozsahu id. (nabývacím titulem je smlouva kupní ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]).

9. Žádostí žalovaných ze dne [datum] bylo prokázáno, že adresovali Stavebnímu úřadu [právnická osoba] v [adresa] žádost o odstranění černých staveb žalobců (zídky z betonových bloků, vykopané studny, části tenisového kurtu s antukou a stromořadí 180 ks smrků) z pozemku žalovaných p. č. [číslo], neboť k dobrovolné nápravě ze strany žalobců nedošlo. Z oznámení [právnická osoba] [adresa] o zahájení řízení - opravy ze dne [datum] soud zjistil, že opatřením ze dne [datum] bylo zahájeno řízení o odstranění stavby „rozšíření tenisového kurtu a retenční nádrž“ na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] s odůvodněním, že stavba se dle nahlížení do KN a ortofotomapy nachází na pozemku ve spoluvlastnictví žalovaných, přičemž změna stavby je provedena bez územního rozhodnutí či územního souhlasu; úřad dále vyzval účastníky k uplatnění námitek do 15 dnů od doručení oznámení. Usnesením [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] bylo prokázáno, že řízení o odstranění stavby rozšíření tenisového kurtu a retenční nádrže bylo přerušeno z důvodu podání žádosti o dodatečné povolení stavby žalobci.

10. Kupní smlouvou ze dne [datum], sepsanou advokátkou [tituly před jménem] [právnická osoba], bylo prokázáno, že žalobci jakožto kupující uzavřeli s prodávajícími [adresa], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] kupní smlouvu, na jejímž základě koupili v k. ú. [adresa] část pozemku parc. č. [číslo] o výměře 425 m2 za kupní cenu [částka] od [adresa], část pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 419 m2 za kupní cenu [částka] od [jméno FO] Illeho a část pozemku parc. č. [číslo] o výměře 450 m2 za kupní cenu [částka] od [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž nedílnou součástí smlouvy je geometrický plán pro zaměření pozemku p. č. [číslo], zaměřený a vyhotovený dne [datum] Geodézií a. s. [adresa] (svědkem [jméno FO]), z něhož vyplývá, že z pozemku p. č. [číslo] o výměře 57918 m2 byl pro nabyvatele – žalobce b) oddělen pozemek p. č. [číslo], orná půda o výměře 1294 m2 (a pozemek p. č. [číslo] má nově výměru 56624 m2); nové hranice byly v terénu označeny obet. žel. trubkami.

11. Kupní smlouvou ze dne [datum], sepsanou advokátkou [tituly před jménem] [právnická osoba], bylo prokázáno, že žalobci jakožto kupující uzavřeli s prodávajícím [jméno FO] kupní smlouvu, na jejímž základě koupili v k. ú. [adresa] část pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 489 m2 za kupní cenu [částka], přičemž nedílnou součástí smlouvy je geometrický plán pro oddělení pozemku p. č. [číslo], zaměřený a vyhotovený dne [datum] Geodézií a. s. [adresa] (svědkem [jméno FO]), z něhož vyplývá, že z pozemku PK [Anonymizováno] byla oddělena část o výměře 479 m2 a tato byla sloučena s pozemkem parc. č. [číslo] o výměře 1294 m2, takže pozemek p. č. [číslo], orná půda, má nově výměru 1783 m2; nové hranice byly v terénu označeny obet. žel. trubkami.

12. Třemi záznamy podrobného měření změn bylo prokázáno, že ZPMZ č. [hodnota] z roku 1994 byl podkladem pro oddělení části parcely [číslo] pro nabyvatele [právnická osoba] a GP č. 1172/94, ZPMZ č. [hodnota] z roku 1995 byl podkladem pro zaměření parcely [číslo] pro žalobce jakožto nabyvatele a GP č. [hodnota]-[Anonymizováno], a ZPMZ č. [hodnota] z roku 1997 byl podkladem pro oddělení části parcely [číslo] pro žalobce b) jakožto objednatele a GP vyhotoveného svědkem [jméno FO].

13. Z urbanistické studie zpracované v březnu 1996 soud zjistil, že byla vyhotovena pro lokalitu [adresa], zpracovatelem [Anonymizováno]. pro objednatele [právnická osoba] [adresa], jehož záměrem bylo zpracování podkladů pro investiční rozhodování v přípravě území pro výstavbu individuálního bydlení v rodinných domcích a podkladů pro územní rozhodnutí v této lokalitě; na straně 5 obsahuje údaj, že v jihovýchodním rohu území je vytyčená a do soukromého vlastnictví prodaná parcela č. [číslo] určená k výstavbě rodinného domu; z prezenčních listin z jednání dne [datum] a [datum] vyplývá pouze účast svědka [tituly před jménem] [jméno FO].

14. Ze smlouvy kupní ze dne [datum] soud zjistil, že prodávající [právnická osoba]., touto smlouvou prodala kupujícímu (nájemci bytu č. [hodnota], tj. žalovanému 5/) spoluvlastnický podíl ve výši id. na pozemku parc. č. [číslo], ostatní plocha o výměře 3191 m2, k. ú. [adresa], a dále bytovou jednotku č. [hodnota] – byt 3+1 ve 2. nadzemním podlaží budovy č. p. [číslo] o podlahové ploše 89,10 m2, spoluvlastnický podíl o velikosti id. 8910/32900 na společných částech budovy a pozemku p. č. [číslo] v obci a k. ú. [adresa], a to za celkovou kupní cenu [částka].

15. Z kupní smlouvy a o advokátní úschově ze dne [datum] vyplývá, že prodávající manželé Karel a [jméno FO] touto smlouvou prodali kupujícím (žalovaným 3/ a 4/) do jejich SJM bytovou jednotku č. [číslo][Anonymizováno] v budově č. p. [číslo] na pozemku p. č. [číslo] v obci a k. ú. [adresa], spoluvlastnický podíl o velikosti id. 8910/32900 na společných částech budovy a pozemku p. č. St. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, s podílem na společných částech domu č. p. [číslo] a pozemku p. č. St. [číslo] o velikosti id. 11138/33679 a spoluvlastnický podíl ve výši id. na pozemku parc. č. [číslo], a to za celkovou kupní cenu [částka].

16. Kupní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že prodávající [právnická osoba], (za účasti vedlejšího účastníka a schovatele [právnická osoba].) prodala kupujícím (žalovaným 1/, 2/) do společného jmění manželů bytovou jednotku č. [číslo][Anonymizováno], jiný nebytový prostor v 1. nadzemním podlaží budovy č. p. [číslo] v obci [adresa], která je postavena na pozemku parc. č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, spoluvlastnický podíl o velikosti 459/1175 na společných částech budovy č. p. [číslo] a na pozemku parc. č. [číslo], zapsáno na LV č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], budovu bez č. p./č. e. – garáž, stojící na pozemku parc č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, budovu bez č. p./č. e. – občanská vybavenost, stojící na pozemku parc č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a parc č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a spoluvlastnický podíl o velikosti id. na pozemku parc. č. [číslo], ostatní plocha, zapsaného na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], to vše za dohodnutou kupní cenu [částka].

17. Sdělením Odboru výstavby a životního prostředí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] bylo prokázáno, že v archivu stavebního úřadu nebyla dohledána žádost ani povolení oplocení pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] (nyní ve spoluvlastnictví žalovaných).

18. Vyjádřením ze dne [datum] bylo prokázáno, že [Anonymizováno]., Provozně obchodní správa [adresa], ředitel [tituly před jménem] [jméno FO], adresoval žalobci vyjádření k územnímu řízení, že nemá námitek k výstavbě RD na parcele č. [číslo] v k. ú. [adresa]. Ze „žádosti o vyjádření o existenci pozemních telekomunikačních vedení a zařízení“ vyhotovené žalobcem b) dne [datum] vyplývá, že [Anonymizováno], a. s. se vyjádřila tak, že při výstavbě RD nedojde ke styku s podzemním telekomunikačním vedením a zařízením sítě, která nejsou chráněna ochranným pásmem, požádali o zakreslení projektu na pokládku telekom. kabelů do PD a respektování nových tras kabelů v oblasti. Z posudku zatřídění základových půd stavební parcely vyhotoveného dne [datum] [právnická osoba]. ([tituly před jménem] [jméno FO]) se podává, že kategorie radonového rizika je nízká.

19. Ze smlouvy o dílo soud zjistil, že žalobce b) jakožto objednatel uzavřel dne [datum] se zhotoviteli [tituly před jménem] [jméno FO] a (svědkem) [tituly před jménem] [jméno FO] ([Anonymizováno] sdružení fyzických osob) smlouvu, jejímž předmětem bylo provedení stavebních a kompletačních prací na stavbě rodinného domu p. č. [číslo] v [adresa] v rozsahu a materiálu specifikovaném objednatelem, kdy ceny budou stanoveny na základě položkového soupisu prací a jednotkových cen.

20. Z oznámení [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] a z návrhu žalobce b) ze dne [datum] doručeného dle otisku podacího razítka dne [datum] (po doplnění návrhu o kompletní architektonický návrh stavby dle výzvy ze dne [datum] a dokumentaci k územnímu řízení vyhotovené ing. [tituly před jménem] [adresa] v červenci 1995) soud zjistil, že Odbor výstavby a životního prostředí [právnická osoba] [adresa] (dále jen „stavební úřad“) vydal na základě návrhu žalobce b) oznámení o zahájení územního řízení o umístění stavby RD na parcele č. [číslo] k. ú. [adresa]) a současně nařídil k projednání návrhu ústní jednání spojené s místním šetřením na den [datum] v 8 hod. se srazem účastníků na stavebním úřadě; k jednání byli předvoláni kromě žalobce b), VAS [adresa], a. s. také JME [adresa], a. s., vlastníci sousedních pozemků ([adresa], [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [právnická osoba] a [jméno FO]) a dotčené orgány st. správy; téhož dne byl sepsán protokol, z něhož vyplývá, že jednání se konalo v kanceláři stavebního úřadu za účasti (svědka) [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [právnická osoba] (svědka) [jméno FO] (všichni ze stavebního úřadu), navrhovatele (žalobce b/) a účastníka [jméno FO] Illeho (vlastníka sousedního pozemku), ostatní předvolaní se nedostavili, závěrem jednání bylo, že na základě provedeného jednání spojeného s místním šetřením bude po shrnutí všech poznatků k umístění stavby RD na p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], vydáno příslušné rozhodnutí. Vlastníci sousedních pozemků [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [právnická osoba] a [jméno FO] potvrdili svými podpisy, že souhlasí s výstavbou RD žalobců na parcele č. [číslo].

21. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] (pravomocného dne [datum]) soud zjistil, že stavební úřad vydal na základě návrhu žalobce b) ze dne [datum] územní rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu na p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] za podmínek stanovených v rozhodnutí, mj. že stavba bude umístěna na uvedené parcele způsobem znázorněným na připojeném situačním výkresu v měřítku 1:1000. Z Oznámení o zahájení stavebního řízení ze dne [datum] vyplývá, že stavební úřad zahájil stavební řízení na základě návrhu žalobců ze dne [datum], a jelikož jsou mu dobře známy poměry staveniště, upouští od místního šetření a ústního jednání s tím, že účastníci mohou uplatnit ve lhůtě 7 dnů námitky, jinak k nim nebude přihlédnuto, případně ve lhůtě požádat o její prodloužení; z rozdělovníku plyne, že oznámení bylo zasláno žalobcům, st. dozoru (svědku) [tituly před jménem] [jméno FO], vlastníkům sousedních pozemků (B. [jméno FO], F. [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba] a JME [adresa] a. s.) a na vědomí OHS a HZS [adresa].

22. Stavebním povolením ze dne [datum] (pravomocným dne [datum]) bylo prokázáno, že stavební úřad povolil k žádosti žalobců stavbu rodinného domu na p. č. [číslo] včetně přípojek na inženýrské sítě z p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] za podmínek specifikovaných v rozhodnutí; mj. že stavba je prováděna svépomocí a dodavatelsky, odborné vedení stavby při svépomocných pracích bude zajišťovat (svědek) [tituly před jménem] [jméno FO], stavba bude dokončena nejpozději do [datum]; přílohu tvoří situační plán. Z geometrického plánu pro zaměření rozestavěného RD vyhotoveného dne [datum] [právnická osoba], a. s., (svědkem) [jméno FO], se podává, že z pozemku parc. č. [číslo] o výměře 1294 m2 byl oddělen pozemek parc. č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 225 m2 (za současného snížení výměry pozemku parc. č. [číslo] na 1069 m2).

23. Kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum] bylo prokázáno, že stavební úřad povolil žalobcům (investorům) užívání stavby rodinného domu na p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], když stavební povolení bylo vydáno dne [datum]; z odůvodnění vyplývá, že bylo nařízeno mj. místní šetření a bylo zjištěno, že byly splněny podmínky stavebního povolení, drobné změny byly schváleny a zaznamenány do projektové dokumentace.

24. Z oznámení [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] a z žádosti žalobců ze dne [datum] soud zjistil, že stavební úřad vydal stavební povolení na stavbu tenisového kurtu u rozestavěného rodinného domu žalobců na Havírenské ulici v [adresa], parc. č. [číslo], uvedeným dnem bylo zahájeno stavební řízení; jelikož jsou stavebnímu úřadu dobře známy poměry staveniště, upouští od místního šetření a ústního jednání s tím, že účastníci mohou uplatnit ve lhůtě 7 dnů námitky, jinak nim nebude přihlédnuto, případně ve lhůtě požádat o její prodloužení; z rozdělovníku vyplývá, že oznámení bylo zasláno žalobcům (stavebníkům), vlastníkům sousedních pozemků, [adresa] [jméno FO], JME a. s., POS [adresa] a stavebnímu dozoru [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze stavebního povolení ze dne [datum] (pravomocného dne [datum]) se podává, že stavební úřad na základě návrhu žalobců ze dne [datum] povolil žalobcům stavbu tenisového kurtu na pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], a to mj. za podmínky provedení stavby oplocení dle dokumentace ověřené ve stavebním řízení (součásti tohoto rozhodnutí), odborné vedení stavby prováděné svépomocí bude zajišťovat (svědek) [tituly před jménem] [jméno FO]; stavba bude dokončena do [datum], stavebník zajistí vytýčení prostorové polohy stavby subjektem k tomu oprávněným; rozhodnutí jsou podepsána vedoucím odboru [tituly před jménem] [jméno FO] a věc vyřizuje (svědek) [jméno FO], přílohu tvoří situační plán tenisového kurtu.

25. Oznámením o zahájení kolaudačního řízení bylo prokázáno, že stavební úřad pozval žalobce k ústnímu jednání spojenému s místním šetřením na čtvrtek [datum] v 10 hod. se srazem účastníků na místě stavby. Z protokolu o místním šetření soud zjistil, že stavební úřad (svědek [jméno FO], p. [jméno FO]) dne [datum] za účasti žalobců sepsal protokol o jednání vyvolaném pozváním stavebního úřadu ze dne [datum], jehož předmětem byla kolaudace tenisového kurtu v k. ú. [adresa], jehož stavba byla povolena shora uvedeným rozhodnutím ze dne [datum]; účastníci kolaudačního řízení provedli prohlídku stavby tenisového kurtu, na níž nebyly zjištěny závady. Kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum] bylo prokázáno, že stavební úřad povolil žalobcům na základě jejich návrhu ze dne [datum] užívání stavby tenisového kurtu uzavřeného oplocením na p. č. [číslo] v k. ú. [adresa]; z odůvodnění vyplývá, že bylo nařízeno místní šetření a zjištěno, že stavba byla provedena podle dokumentace ověřené ve stavebním řízení a byly splněny podmínky stavebního povolení. Shora uvedené listiny a rozhodnutí stavebního úřadu vyhotovil (svědek) [jméno FO] a podepsal vedoucí (svědek) [tituly před jménem] [jméno FO].

26. Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku p. č. [číslo] vyhotoveným [právnická osoba], a. s. ([tituly před jménem] [jméno FO] Švecem) dne [datum] bylo prokázáno, že z pozemku p. č. [číslo], orná půda o výměře 1558 m2, byla oddělena část p. č. [číslo] o výměře 489 m2 (ostatní plocha, hřiště), takže pozemek p. č. [číslo], orná půda, má nově výměru 1069 m2.

27. Technickou zprávou bylo prokázáno, že (svědek) [tituly před jménem] [jméno FO] v prosinci 1997 vyhotovil technickou zprávu pro stavbu tenisového kurtu pro žalobce jakožto investory, z níž vyplývá, že tenisový dvorec je navržen podle tabulkově stanovených rozměrů, kdy pozemek je svou délkou omezen,, je velký pouze 30 m, tabulková minimální hodnota je 37 m, avšak pro rodinné využití tento rozměr stačí; šířka pozemku je limitována pouze poměrem zelené plochy k antuce, kterou si stanovil investor, jeho šířka by měla být min. 18,37 m; přílohu tvoří situační plán, půdorys, řez, oplocení a skladba podkladu pro stavbu tenisového kurtu vyhotovené v 12/1997.

28. Na leteckých snímcích z let 2000, 2001, 2003, 2006, 2009, 2011, [datum], 2012, 2014, [datum], 2016, [datum], 2018, 2020 a 2022 (ortofotomapy z Google maps) jsou zobrazeny nemovitosti žalobců a žalovaných, je zde zřetelný oplocený pozemek žalobců včetně sporné části pozemku žalovaných parc. č. [číslo], smrkový živý plot i tenisový kurt; novostavba RD žalobců je pak zobrazena také na fotografiích z roku 1998 zobrazujících tenisový kurt se zhotoveným oplocením západní strany pozemku navazujícím na jižní plot zbudovaný právním předchůdcem žalovaných na jeho pozemku, zřetelné je i vyrovnání terénu ve svažitém pozemku stoupajícím od jižního plotu žalovaných směrem na sever a chybějící část oplocení z východní (uliční) strany. Na 4 černobílých leteckých snímcích jsou rovněž zobrazeny nemovitosti žalobců včetně tenisového kurtu, přičemž dle tvrzení žalovaných jsou fotografie pořízeny v letech 2004 - 2007, 2010 – 2012 a dne [datum]. Soud dále provedl dne [datum] místní šetření na nemovitostech účastníků včetně sporné části pozemku žalovaných parc. č. [číslo] a pořídil 44 barevných fotografií zobrazujících aktuální stav nemovitostí účastníků, který se shoduje se shora popsaným stavem zjištěným z uvedených leteckých snímků.

29. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že v roce 1983 začal stavět v [adresa] na [adresa] dům č. p. [Anonymizováno] na parc. [Anonymizováno] (a od r. 1985 zde bydlí), naproti v objektu [právnická osoba] [adresa] se nacházelo středisko elektrikářů [adresa], v budově byla kancelář, sklady a nahoře dva byty, objekt byl oplocen a plot existuje ve stejných hranicích doposud, nebyl nijak posunut. Vedoucí střediska (svědek) [jméno FO] byl „pruďas“, nenechal by si šáhnout na majetek, v době výstavby domu žalobců před 25 - 30 lety svědek nezaznamenal žádné problémy ohledně hranice mezi pozemkem žalobců a elektrikářů, (svědek) [jméno FO] by problémy rozhodně řešil. Pozemky patřící žalobcům byly původně polem, které obhospodařovalo družstvo, později tam byla louka zarostlá trávou a JZD tam sušilo seno. V 80. letech vedle plotu smrky nebyly, svědek neví, kdy byly zasazeny, kousek vpravo byla rovinka a vyhrabaný nezpevněný příkop (zmola) kvůli vodě stékající shora z polí, který časem zmizel, doprava nahoru byl svah, celá ulice je směrem na sever v kopci.

30. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplývá, že v letech 1983 – 2013 pracoval na stavebním úřadě v [adresa], připustil, že vydal stavební povolení nebo územní rozhodnutí na rodinný dům žalobců, ale nepamatuje si, jestli na pozemku byl před zahájením výstavby, či po ní, a zda dům kolaudoval, kolaudací dělal stovky. Nevzpomíná si ani, že by ve vztahu k objektu JME pracovně či osobně něco řešil, ani ohledně výměry, ani ve vztahu k tenisovému kurtu, jen od někoho věděl, že tam kurt je, nikdy tam nebyl, ani na kolaudaci.

31. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplývá, že v 90. letech vyhotovil pro žalobce geometrický plán, rok předtím kolega vyhovoval jiný geometrický plán, který v sobě zahrnoval i část čtvrté parcely nyní patřící žalobcům, svědek v lokalitě dělal i geometrický plán na budovy JME vedle uvnitř oploceného areálu. Tehdy byla v místě povolena měřická odchylka pro katastrální mapu bývalého PK 2,88 m, mapa byla v měřítku 1:2880, svědek prováděl před vyhotovením geometrického plánu zaměření a oplocení areálu JME bylo asi 3 metry jižněji, než jím zaměřená hranice mezi pozemky žalobců a JME, svědkem zjištěná hranice v katastrální mapě mezi pozemky žalobců a E.ONu vznikla v roce 1981, platí i po upřesnění v rámci digitalizace dodnes, v té době byl vymezen pozemek JME č. [číslo] zhruba trojúhelníkového tvaru. Nyní jsou katastrální mapy digitalizované a maximální odchylka činí 14 cm na každou stranu. V terénu byly označeny obetonovanými železnými trubkami pouze nové hranice oddělující severní a západní část nově vzniklého pozemku žalobců, trubky byly možná pouze železné, fakticky to v terénu vytyčeno bylo. V geometrickém plánu je u hranice mezi pozemky žalobců a JME uvedeno číslo předchozího geometrického plánu 764, svědek údaje převzal, v záznamu podrobného měření změn (určeného pro geodety) byl zobrazen plot u nemovitosti energetiky, několik metrů vzdálený od hranice s pozemky žalobců. Otázku plotu a hranic pozemků svědek se žalobci neřešil, podstatné bylo oddělení stavební parcely pro žalobce od původních pozemkových parcel, tedy nová hranice, dosavadní hranice pouze převzal a zkontroloval. Dříve tam bylo pole nebo louka a plot blízko objektu E.ONu. Konkrétní výměru nově vzniklé parcely geometrického plánu zadává objednatel a musí být souhlas stavebního úřadu. Buď sdělí, kolik metrů chtějí oddělit, nebo dají náčrtek, nebo to vyznačí v terénu. V geometrickém plánu č. [hodnota] byly nově vzniklé hranice pouze na severní a západní straně a tam žádný plot v roce 1995 nebyl, proto v geometrickém plánu zmínka o plotu není; nyní spornou jižní hranici svědek tehdy vůbec neřešil.

32. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplývá, že zpracoval pro žalobce b) geometrické plány z r. 1997, byl na místě zaměřovat nové hranice, v případě domu byly označeny zdí, v případě odděleného pozemku se sice psalo do geometrického plánu podle vyhlášky, že nové hranice byly v terénu označeny obetonovanými železnými trubkami, běžně se však dávaly dřevěné kolíky, konkrétně si nepamatuje, co vytyčoval, od té doby na místě nebyl. Jestli zaměřoval i jižní hranice, neví, žádný plot na jižní hranici nebyl, neví to stoprocentně, nepamatuje si, jestli někoho upozorňoval, že jsou hranice v terénu jinak než v mapách.

33. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že podepsal se žalobcem [datum] smlouvu o dílo, měl sdružení s [tituly před jménem] [jméno FO], má autorizaci na vodohospodářské stavby a pozemní stavby, stavbě RD žalobců se osobně nevěnoval, byl se tam možná jednou podívat, fakticky výstavbu prováděli zaměstnanci, už si nepamatuje, že dělal stavební dozor. Ohledně tenisového kurtu si svědek nic nepamatuje, pouze že se o něm mluvilo, nikdy tam nebyl. Později měl s žalobcem b) a p. [jméno FO] firmu [právnická osoba], kterou svědek opustil v roce 2004 a z Letovic se odstěhoval, od té doby nejsou v kontaktu.

34. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] se podává, že před výstavbou RD žalobců byl v lokalitě Havírenská travní porost, objekt JME byl postavený v 70. letech, asi byl oplocený, protože si majetek chránili. Pro žalobce svědek zhotovil v roce 1997 projekt na tenisový kurt za domem, má standardní rozměry 24 x 11 metrů, u kurtu pro rekreaci se řeší velikost okolní plochy, svědek dostal zadání, že delší strana pozemku je 30 metrů, což vyplývalo z katastrální mapy, jezdil na katastr, tehdy nebyl digitální přístup, neví, jestli o délce kurtu mluvil s žalobcem b), vyhotovil projekt a kurt realizoval žalobce b), v technické zprávě svědek popsal, že ideální délka by byla 37 metrů, ale pro rodinnou rekreaci je 30 metrů dostatečných s ohledem na šířku pozemku v katastrální mapě.

35. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že byl vedoucím stavebního úřadu v [adresa] v letech 1994 – 1995, ohledně lokality na [Anonymizováno] byla vypracována velká zástavbová studie, v lokalitě je objekt energetiky se zaploceným pozemkem a rampou na opravy aut. V zástavbové studii byla původně plánovaná zespodu z [Anonymizováno] jednosměrka vlevo mezi objektem energetiky a pozemkem žalobců pokračující za pozemky žalobců zadem, původně měli menší pozemek na dům a pak přikoupili další. Jednosměrka nevznikla, zástavbová studie nebyla realizována. Svědek má pocit, že žalobce b) zástavbovou studii viděl a věděl, že pozemek v tomto místě patří energetice, oni i ten nad nimi byli se stavbou umístěni tak, že by je zástavbová studie nenarušila, město plánovalo odkoupit část pozemku od energetiky pro výstavbu jednosměrky a nedošlo k tomu; svědek už si to přesně nepamatuje, je to dlouho. Ještě bylo „na hubu“ domluveno s žalobcem, že pokud by se rozšiřovala příjezdová silnice do [adresa] kvůli budoucí zástavbě, že by přední část pozemku z ulice odprodali městu a plot zhotovili blíže k domu, k odkupu městem však nedošlo. [adresa] pozemku vytyčuje geodet, to není záležitost stavebního úřadu. Úřední listiny ve spise v březnu až květnu 1996 podepsal jako vedoucí stavebního úřadu, protokol o místním šetření se podepisoval v kanceláři na úřadě, protože v tomto případě byl jasný projekt, na místo jezdil svědek [jméno FO] s [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud je na listinách uvedeno „vyřizuje [jméno FO]“, věc řešil po věcné stránce p. [jméno FO] a svědek listinu zkontroloval a podepsal.

36. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že pracoval v [právnická osoba]. v letech 1970 – 2000 jako vedoucí obvodové služebny v [adresa], provozovna na [Anonymizováno] se otvírala v r. 1972 nebo 1974, pozemek měl trojúhelníkový tvar jako nyní na mapě, pletivový plot byl od začátku součástí objektu služebny, nechal to postavit stavební podnik [adresa], svědek plot považoval za hranici pozemku, to bylo dané, přemisťovaný nebyl. Za plotem byla pustina, pole s kukuřicí, a v bouřkách to několikrát vyplavilo celý objekt, jezeďáci problém vyřešili a už se to neopakovalo. [adresa]. let žalobci začali stavět dům a svědek žalobci b) dovolil, aby si do oploceného areálu mohl naházet desky potřebné pro stavbu, nic jiného v souvislosti s výstavbou RD žalobců neřešil, ani si nepamatuje, že by s nimi řešil něco E.ON (JME). O zástavbové studii svědek nic neví.

37. Žalobkyně a) slyšená jako účastnice řízení vypověděla, že se žádných jednání v souvislosti s koupí pozemku a stavbou domu neúčastnila, vše zajišťoval manžel. Vlevo při pohledu čelem k jejich domu byl zcela oplocený areál JME a vůbec by ji nenapadlo, že od plotu směrem nahoru by to nebylo jejich, od manžela měla informaci získanou od (prodávajícího) [jméno FO] Illeho, že koupili pozemek od plotu nahoru, směrem k horní cestě vpravo od domu, kterou byla velikost pozemku limitovaná ze severní (horní) strany. O přesahu pozemku žalovaných do zahrady žalobců se dozvěděla až před 3 lety od sousedů, předtím nic takového nevěděli, ani od JME či původních převodců pozemků nikdo nevznesl žádný podnět, že by to mělo být jinak, geometrické plány ani situační výkresy neviděla. Pro tenisový kurt se rozhodli až později, nepamatuje si, zda jej rozšiřovali.

38. Žalobce b) ve své účastnické výpovědi uvedl, že tehdy sháněli pozemek na výstavbu RD a zjistili kontakt na vlastníky pozemků v [Anonymizováno], fyzicky se na pozemku setkal s (prodávajícím) [jméno FO] a on nevěděl přesně, který pás v terénu je jeho, ale řekl žalobci, že pozemky začínají na jižní straně oplocením a táhnou se na sever, kde přiléhala cesta, proto žalobci koupili pozemek po tuto hranici, výměra zakoupeného pozemku tedy byla dána plotem na jihu, cestou na severu a vlastnictvím tří pásů, jejichž hranice nebyla v terénu seznatelná. Později se zahrada zdála malá, tak koupili ještě dva pásy na západní straně. [právnická osoba] koupili v roce 1995 a druhé možná v roce 1996. Výstavbu zadali firmě [Anonymizováno] a stavební dozor byl kamarád (svědek) [jméno FO], fakticky stavbu řídil stavbyvedoucí Minář. Projekt na výstavbu zhotovila architektka po zhlédnutí pozemku, pan [jméno FO] na základě projektu vytyčoval stavbu, organizoval ji pan [jméno FO], s nímž konzultovali stavbu na trénincích volejbalu, žalobce se tam byl několikrát podívat, jak projekt pokračuje. Geometrický plán pro rozdělení pozemků viděl, když se začalo stavět, další okolnosti si nepamatuje. Kurt se rozhodli vybudovat na přikoupeném pozemku v roce 1997, zadal projekt svědku [jméno FO], projekt viděl, ale nevěděl, že šířka přikoupeného pozemku je 30 m ani jaká má být šířka kurtu; pan [jméno FO] (firma Hrozek) kurt vytyčil a zhotovil jej. Později zjistili, že delší strana kurtu je nedostačující a rozšířili jej, aby se dalo lépe hrát. Vše zařídila advokátka [tituly před jménem] [jméno FO], sepisovala smlouvu, komunikovala s geodety a obstarala geometrický plán, podle nějž byly v terénu vytyčeny hranice, sám se zaměření hranic neúčastnil, smlouvu podepsal v její kanceláři v Brně, cena byla za m2, nějak se dohodli. Oplocení nemovitostí žalobců bylo dokončeno v roce 1998 nebo 1999 jako nedodělek vytknutý kolaudačním rozhodnutím. První problém se sousedy nastal až v roce 2020 nebo 2021, na žalobce se obrátil žalovaný 2), z JME nikdo.

39. Žalovaný 2) [Jméno žalované B] ve své účastnické výpovědi uvedl, že kupoval spoluvlastnický podíl na nemovitostech v roce 2008 od JME především kvůli garážím a parkovišti, měl autobusovou dopravu, pozemek znal z minulosti, naproti nad plotem JME byla prohlubeň, odváděla vodu, nikdo neřešil, že plot má být výš. Nikdy nebyl u zaměření hranic v terénu, ale vyplývá to z plánů a ze zakreslení, které má k dispozici, po koupi spoluvlastnického podílu v r. 2008 záležitost ohledně hranice řešil, že to žalobci b) prodají, ale kvůli vytíženosti v podnikání a dalším spoluvlastníkům to nedořešili a pokračovali až při převodu poloviny spodní části podílu na nemovitosti dceři a zeťovi (žalovaným 3/ a 4/) v roce 2020, kteří koupili horní byt a čtvrtinový podíl na pozemku od [jméno FO].

40. Návrhy na doplnění dokazování výslechy svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zamítl, jelikož skutečnost, že kupní smlouvy z r. 1995 a 1997 byly sepsány advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO], mohli žalovaní zjistit ze spisu již po doručení žaloby, neboť k ní byly žalobci připojeny; soud proto k tomuto důkaznímu návrhu ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. nepřihlížel, jelikož byl navržen až po koncentraci řízení (tj. po uplynutí 30denní lhůty stanovené u 1. jednání ve věci samé, která uplynula dnem [datum]); pokud pak žalovaní navrhovali výslech svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ke zpochybnění věrohodnosti všech dosud vyslechnutých svědků, soud je toho názoru, že s ohledem na skutečnost, že žalobci u jednání nepotvrdili, že by byli ochotni tuto advokátku zprostit mlčenlivosti, jevilo se další odročení jednání jako nehospodárné, rozporné se zásadou procesní ekonomie; v případě navrženého svědka (stavbyvedoucího?) Mináře se žalovaným nepodařilo jej blíže identifikovat, aby mohl být předvolán k výslechu. Soud je současně toho názoru, že dokazování bylo provedeno v dostatečném rozsahu, aby mohl na základě dosud zjištěného skutkového stavu ve věci samé rozhodnout.

41. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

42. Podle § 1091 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od [datum] (o. z.), k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

43. Podle § 1095 o. z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

44. Podle § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

45. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím pěti let, jde-li o věc nemovitou.

46. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř. je dán rozporem mezi zápisem v katastru nemovitostí a tvrzeným vlastnickým právem žalobců ve vztahu k předmětné části pozemku v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo], zahrada (ve spoluvlastnictví žalovaných), oddělené geometrickým plánem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, v důsledku mimořádného vydržení.

47. Žalobci v řízení prokázali, že na základě dvou kupních smluv ze dne [datum] a [datum], kterými nabyli do SJM ve dvou etapách vlastnické právo k částem pozemků původně označených jako PK parc. č. [hodnota], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] (v r. 1995) a parc. č. [hodnota] (v r. 1997), odděleným geometrickými plány, se (v obou případech) chopili držby jak pozemku nově označeného jako parc. č. [číslo], tak současně sporné (severní) části pozemku žalovaných parc. č. [číslo] až po předmětný (ve vztahu k pozemku žalobců jižní) plot, umístěný na pozemku žalovaných od 70. let 20. století (viz výpověď svědka [jméno FO] korespondující s výpovědí svědků [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], který navíc uvedl, že katastrální hranice mezi pozemky účastníků existuje od r. 1981).

48. Z hlediska časové posloupnosti bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že dne [datum] stavební úřad v [adresa] zahájil řízení o umístění stavby a dne [datum] zahájil územní řízení, přičemž obě rozhodnutí byla doručována i právnímu předchůdci žalovaných (tehdejšímu vlastníku pozemku parc. č. [číslo] [Anonymizováno].), jehož informovanost o záměru žalobců zahájit stavební úpravy sousedního pozemku vyplývá již z vyjádření ze dne [datum]. Z protokolu o ústním jednání konaném v kanceláři stavebního úřadu v [adresa] dne [datum] vyplývá, že se jej zúčastnil i [jméno FO] (jeden z prodávajících v kupní smlouvě ze dne [datum]) a místní šetření na místě stavby žalobců neproběhlo, rozhodnutí o umístění stavby bylo vydáno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] stavební úřad zahájil stavební řízení ohledně stavby rodinného domu na pozemku žalobců parc. č. [číslo] a upustil od místního šetření, oznámení o zahájení stavebního řízení bylo doručováno vlastníkům sousedních pozemků včetně [právnická osoba]., stavební povolení bylo vydáno dne [datum] (nabylo právní moci dne [datum]) a uložilo žalobcům mj. povinnost dokončit povolenou stavbu RD do [datum]. Dne [datum] se uskutečnila kolaudační prohlídka stavby RD žalobců, na kterou byla dle protokolu o kolaudační prohlídce pozvána mj. i [právnická osoba]., a vyplývá z něj, že žalobcům bylo uloženo dokončit vjezd ke garážím a (zbývající část) oplocení ze strany ulice (tj. východně) do [datum]; stavební úřad poté vydal dne [datum], kolaudační rozhodnutí, pravomocné dne [datum], kterým bylo povoleno užívání RD žalobců.

49. V důsledku uzavření (v pořadí druhé) kupní smlouvy žalobci dne [datum] došlo k rozšíření pozemku žalobců parc. č. [číslo] o tenisový kurt a poté dle jejich tvrzení k úpravě terénu i této části pozemku parc. č. [číslo], navazující na dříve provedené terénní úpravy až k předmětnému plotu na pozemku žalovaných v průběhu měsíce srpna 1997. Na základě žádosti žalobců ze dne [datum] stavební úřad dne [datum] vydal oznámení o zahájení stavebního řízení, doručené opět i [právnická osoba]. a stavební úřad znovu upustil od místního šetření a dne [datum] vydal stavební povolení na stavbu tenisového kurtu, stanovující termín dokončení stavby do [datum]. Dne [datum] společně s kolaudační prohlídkou stavby RD žalobců proběhla i kolaudační prohlídka stavby tenisového kurtu, přičemž z protokolu vyplývá, že byla kompletně dokončena; poté bylo dne [datum] vydáno kolaudační rozhodnutí, kterým bylo povoleno užívání stavby „antukový tenisový kurt uzavřený oplocením“, tj. oplocením pozemku žalobců ze západní strany, navazujícím na předmětný (jižní) plot zbudovaný právním předchůdcem žalovaných.

50. Soud přitom ze shora uvedených navzájem korespondujících a časově navazujících listinných důkazů ve spojení s fotografiemi a ortofotomapami vzal za prokázané, že terénní úpravy pozemku žalobců parc. č. [číslo], prováděné až k předmětnému plotu ohraničujícímu na jižní straně spornou část pozemku žalovaných parc. č. [číslo], a výstavba jejich rodinného domu včetně výstavby tenisového kurtu a oplocení, probíhaly od roku 1996 nejpozději do konce roku 1998. Žalobci se tak jednoznačně chopili (vlastnické) držby svého pozemku parc. č. [číslo] i sporné části pozemku právních předchůdců žalovaných parc. č. [číslo] v hranicích oplocení (a dali ji tím najevo navenek) nejpozději do konce roku 1998.

51. Soud dále přisvědčil žalobcům, že provedeným dokazováním (úředními) listinami i výpověďmi svědků bylo jednoznačně prokázáno, že právní předchůdkyně žalovaných [právnická osoba]. v průběhu let 1996 – 1998, kdy došlo k uchopení držby žalobci i ve vztahu ke sporné části jejího pozemku parc. č. [číslo] severně od předmětného plotu, proti tomu nic nenamítala, nepodala odvolání proti žádnému rozhodnutí stavebního úřadu, z čehož lze dovodit, že jí postavený plot ze 70. let 19. století shodně se žalobci pokládala za (katastrální) hranici mezi pozemky, jak ostatně vyplynulo z výpovědi svědka [jméno FO] (vedoucího střediska [právnická osoba].), který uvedl, že byly pozemky obdělávány zemědělským družstvem až po tento plot, a svědka [jméno FO] (bydlícího od 80. let v [adresa]); stejně tak proti držbě sporné části pozemku ničeho nenamítal ani původní vlastník části pozemku žalobců [jméno FO], který byl rovněž účastníkem řízení před stavebním úřadem, a v této souvislosti se proto jeví jako logická a pravdivá účastnická výpověď žalobce b), že mu [jméno FO] (zemřelý v r. 2020) před uzavřením kupní smlouvy z r. 1995 řekl, že prodávané pozemky začínají na jižní straně (předmětným) plotem a táhnou se na sever, kde přiléhala cesta, čímž byla dána jejich výměra.

52. Mimořádné vydržení upravené v § 1095 o. z. je v judikatuře Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022, ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, usnesení ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1241/2022) vykládáno tak, že podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten se ujal držby v přesvědčení, že nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z., resp. dříve v § 130 odst. 1 obč. zák., se tu neuplatní. Ten, kdo drží „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ je přesvědčen, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu; jde zde o dobrou víru „v nejméně přísném pojetí“. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku v této souvislosti uvádí, že „institut mimořádného vydržení nemůže dát průchod ochraně zjevné lsti a podvodu“. Úmysl nelze zpravidla prokázat přímo, je-li však prokázána existence skutečností, zakládajících nepoctivost držitele, o kterých věděl anebo – při splnění předpokladu § 4 odst. 1 o. z., tedy že má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností - vědět nutně musel, pak je třeba učinit závěr o jeho nepoctivém úmyslu; přitom, podobně jako v právu trestním, může jít o úmysl přímý (držitel ví, že jedná nepoctivě a takto jednat i chce), nebo o úmysl nepřímý (s tím, že jeho jednání může být nepoctivé, je srozuměn). Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.). Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Obratem „při nabytí a výkonu držby“ je míněno, že nikoliv nepoctivý úmysl při uchopení držby se nemůže změnit během výkonu držby takto uchopené v úmysl „nikoliv poctivý“ (a naopak). Podmínkou mimořádného vydržení je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby. To, že držitel snad později zjistí, že vlastníkem věci (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. Ujal-li se někdo držby nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že není vlastníkem (není v katastru nemovitosti evidován jako vlastník), není tím jeho nepoctivý úmysl dotčen; na rozdíl od poctivé držby (§ 992 odst. 1 o. z.) nemá taková vědomost za následek zánik kvalifikované držby (zde držby nikoliv v nepoctivém úmyslu). Vlastník věci, resp. subjekt vlastnického práva, proto zabrání mimořádnému vydržení zejména tím, že s držitelem uzavře dohodu o předání držby vlastníkovi; přitom ani nemusí dojít ke změně ve fyzickém ovládání věci. Pokud však držitel, který nenabyl věc v nepoctivém úmyslu, odmítá vlastníkovi držbu předat, resp. vzdát se jí, může vlastník v průběhu vydržecí doby zabránit mimořádnému vydržení v zásadě jen žalobou napadající držbu nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva (§ 1040 o. z.), nebo, má-li na určení naléhavý právní zájem, žalobou na určení svého práva či určení, že držiteli držené právo nenáleží (§ 80 o. s. ř.). Bude-li žalobě vyhověno, považuje se držitel od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba, za držitele jednajícího v nepoctivém úmyslu. Jestliže byl poměr výměry nabytého pozemku s pozemkem, jehož držby se držitel bez právního důvodu chopil (sousedním pozemkem), tak velký, že držiteli muselo být nepochybně jasné, že drží více, než nabyl (výměra takto drženého pozemku dosahovala zpravidla výrazně více než 50 % výměry pozemku koupeného či jinak nabytého), pak, nebyly-li tu okolnosti výrazně svědčící v jeho prospěch, jde o držbu nabytou v nepoctivém úmyslu. Je též třeba zvážit, proč skutečný vlastník nemovitosti proti držbě po dobu 20 let nezasáhl. Vždy bude záležet na komplexním a individuálním posouzení věci.

53. Zákon tedy v § 1095 o. z. zjevně vychází z toho, že v průběhu dvojnásobné vydržecí doby nutné pro mimořádné vydržení má vlastník dost prostoru pro uplatnění jeho práva, a proto není třeba na držbu pro mimořádné vydržení klást tak přísné nároky, jako na držbu vedoucí k vydržení řádnému. Je tak odůvodněné vyjít z předpokladu, že by zákonodárce, kdyby tuto otázku výslovně upravil, se v § 1095 o. z. přidržel méně přísného pojetí, totiž že „držba nikoliv v nepoctivém úmyslu“ tu musí být v době, kdy se jí držitel chopil; to, že se později dozví, že v katastru nemovitostí je jako vlastník evidován někdo jiný, resp. že někdo jiný vlastníkem je, nemá samo o sobě za následek zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“.

54. V rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 3472/2022 Ústavní soud doplnil, že smyslem a účelem institutu mimořádného vydržení, jak plyne z důvodové zprávy, je poskytnout ochranu faktickým stavům, jejichž základ je pochybný nebo sporný, kdy domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu. Jedná se například o situace, kdy byl převeden pozemek chybně stanovené větší výměře, než je výměra skutečná, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul. Lze mít přitom za to, že podmínkou mimořádného vydržení není odůvodněné přesvědčení držitele o tom, že mu vykonávané právo náleží, nemůže je však vykonávat ve zlém úmyslu. Je přirozené, že ani institut mimořádného vydržení nemůže dát průchod ochraně zjevné lsti a podvodů; proto se mimořádné vydržení vylučuje v případech, kdy ten, kdo je popírá, prokáže osobě, která se mimořádného vydržení dovolává, jeho nepoctivý úmysl. Dvacet let délky vydržecí doby pro mimořádné vydržení je extrémně dlouhá doba, přičemž její délka je výrazem ochrany původního vlastníka. Pokud však tento vydržením dotčený majetek neužívá, nestará se o něj a za 20 let nepodnikne odpovídající kroky k jeho ochraně, je zcela na místě dotčený majetek dát tomu, kdo jej fakticky užívá.

55. Na základě aplikace shora uvedené judikatury Nejvyššího soudu na zjištěný skutkový stav v posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobci nabyli vlastnické právo k předmětné části pozemku žalovaných oddělené geometrickým plánem mimořádným vydržením podle § 1095 o. z.

56. K samotnému mimořádnému vydržení soud uvádí, že z provedeného dokazování nevyplývá nic, z čeho by bylo možno dovodit, že žalobci se chopili držby vlastnického práva k části pozemku ve spoluvlastnictví právního předchůdce žalovaných v přesvědčení, že někomu působí újmu, a že se držby ujali s nepoctivým úmyslem. Ze shora uvedených úředních listin nevyplývá, že by byla stavebním úřadem na místě řešena otázka (skutečné) katastrální hranice mezi pozemky žalobců parc. č. [číslo] a právního předchůdce žalovaných parc. č. [číslo], jelikož jednání se konala v sídle [právnická osoba] v [adresa], soud tedy souhlasí se žalobci, že se v držbu sporné části pozemku žalovaných parc. č. [číslo] nevloudili potajmu či lstí. Žalobci naopak prokázali, že se držby chopili v letech 1996 - 1998 v nikoli nepoctivém úmyslu a v přesvědčení, že nikomu nepůsobí újmu a že jim vlastnické právo k části pozemku žalovaných ohraničené na jižní straně plotem zhotoveným v 70. letech 20. století po právu náleží, a to především s ohledem na absenci jakýchkoli námitek v rámci všech řízení před stavebním úřadem jak ze strany [právnická osoba]. jako tehdejšího vlastníka sporné části pozemku parc. č. [číslo], tak [jméno FO] Illeho (již zemřelého vlastníka jedné části PK parcely převáděné v r. 1995 kupní smlouvou na žalobce), navíc i výpověďmi svědků („pamětníků“) [jméno FO] a [jméno FO] bylo prokázáno, že považovali předmětný plot za hranici mezi pozemky JME a žalobců a že pozemky právních předchůdců žalobců byly ze strany zemědělského družstva obhospodařovány až k tomuto plotu.

57. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu žalobců přitom tížilo žalované spoluvlastníky, avšak jejich konkrétní tvrzení, jež by bylo možno podřadit pod nepoctivý úmysl žalobců (tedy že by se mohlo jednat o případ jednoznačné zištnosti a krajní nepoctivosti při nabývání majetku), nebyla prokázána, jelikož z žádné svědecké ani účastnické výpovědi nevyplynulo, že by žalobci v okamžiku uchopení držby měli vědomost či vůbec mohli přesvědčivě zjistit, kudy vede katastrální (knihovní) hranice mezi jejich pozemky a pozemkem právního předchůdce žalovaných (vzniklá dle výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] v r. 1981), když z množství vyslechnutých svědků pouze [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že „má pocit“, že žalobce b) o skutečné hranici a o zástavbové studii věděl a že je to již dlouho, a jeho výpověď tak není ve srovnání s ostatními provedenými důkazy dostatečně přesvědčivá, neboť z ní především není zřejmé, v jakém období měla tato vědomost žalobce b/) vzniknout.

58. Fotografie předložené žalovanými, zobrazující rozšiřování tenisového kurtu žalobci v letech 2004 – 2013, nejsou pro posouzení dané věci relevantní, neboť se nevztahují k okamžiku uchopení držby sporného pozemku žalobci v letech 1996 - 1998, ale k období pozdějšímu, a proto v souladu s výše uvedenou judikaturou z nich nepoctivý úmysl žalobců dovozovat nelze.

59. Pokud pak žalovaní tvrdí, že u žalobců byla specifická situace z důvodu (pravidelného) tvaru koupeného pozemku a následného umístění domu a tenisového kurtu, která by měla zakládat jejich nepoctivý úmysl při uchopení držby, soud se s tímto názorem neztotožňuje, neboť z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobci byli fyzicky přítomni u zaměření pozemků včetně vyznačení hranic v terénu, ani že by byli osobně seznámeni s geometrickými plány, katastrálními mapami či projektovou dokumentací, přičemž stavba RD i kurtu byla realizována dodavatelsky, jak vyplývá z provedeného dokazování. Z výpovědi svědků (geodetů) [tituly před jménem] [jméno FO] a M. [jméno FO] navíc vyplynulo, že geometrické plány vyhotovovali (a vyznačovali v terénu, možná však pouze dřevěnými kolíky či železnými trubkami, namísto obetonovaných železných trubek) za účelem oddělení pozemku žalobců od původních parcel PK ze severní a západní části, naopak existující jižní hranicí původních PK parcel s pozemkem právního předchůdce žalovaných se v tomto v případě nezabývali a v terénu ji nevytyčovali.

60. Proto je třeba na danou věc aplikovat závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022, že ujme-li se nabyvatel spolu s pozemkem, který nabyl do vlastnictví, i držby části sousedního pozemku, neznamená to bez dalšího, že jedná v nepoctivém úmyslu, a to dokonce ani tehdy, je-li jeho držba nepoctivou ve smyslu § 992 odst. 1 věty druhé ObčZ. Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele.

61. Dle ustálené judikatury přitom skutečnost, že si kupující nenechá změřit pozemek, není důkazem jeho povědomí o tom, že mu pozemek nepatří, protože ani žádný právní předpis neukládá kupujícímu povinnost ověřit rozlohu nabývaných pozemků.

62. V posuzované věci se dle názoru soudu nejedná ani o natolik zjevné okolnosti případu, kdy by žalobci jakožto průměrní lidé při běžné péči a opatrnosti museli bez pochybností poznat, že se ujímají držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jaký nabyli, aby z toho bylo možno učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatelů, neboť poměr výměry nabytého pozemku s pozemkem, jehož držby se žalobci bez právního důvodu chopili, nepřesahuje 50 % výměry pozemku koupeného, aby držitelům muselo být nepochybně jasné, že drží více, než nabyli. V tomto případě poměr činí necelých 22 %, jelikož sporná část má výměru 389 m2 a pozemky nabyté na základě dvou kupních smluv 425 + 419 + 450 + 489 = 1783 m2.

63. Soud je dále toho názoru, že nezanedbatelnou roli v dané věci mohla sehrát i skutečnost, že v r. 1995 a 1997 neexistovala digitalizace a dálkový přístup do katastru nemovitostí (jak ostatně popisovali svědci – geodeti [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] a projektant [tituly před jménem] [jméno FO]) a současně se jednalo v případě pozemků koupených žalobci o parcely původního pozemkového katastru (PK), ohledně nichž byla povolena měřická odchylka pro katastrální mapu bývalého PK 2,88 m na každou stranu (tj. až 5,76 metrů), což také mohlo (v obecné rovině) ovlivnit tehdejší náhled na přesnost hranic mezi pozemky.

64. Soud v dané věci zvažoval i okolnosti, proč skutečný vlastník nemovitosti proti držbě žalobců po dobu 20 let nezasáhl, přičemž podle aktuální judikatury žalovaní mohli zabránit mimořádnému vydržení pouze tím, že by s žalobci uzavřeli dohodu o předání držby sporné části pozemku p. č. [číslo], nebo podáním žaloby napadající držbu žalobců nebo tvrdící jejich nepoctivý úmysl při jejím nabytí, k čemuž nedošlo a tyto skutečnosti ani netvrdili.

65. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že právní předchůdci žalovaných po celou dobu od uchopení držby žalobci proti ní ničeho nenamítali a ani současní spoluvlastníci (žalovaní 1/, 2/, 5/) od nabytí spoluvlastnických podílů v letech 2006 a 2009 až do roku 2020 hranici mezi pozemky účastníků prokazatelně nezpochybňovali, pouze žalovaný 2) vypověděl, že neformálně řešil otázku hranic mezi pozemky účastníků s žalobcem b) dříve než v r. 2020 (avšak žalobu u soudu nepodal). Ani žalovaní tedy při nabytí svých spoluvlastnických podílů své pozemky nepřeměřovali a neporovnávali se stavem v katastru nemovitostí, nezpochybňovali užívání části jejich pozemku severně od předmětného plotu žalobci, ačkoli jim v tom žádná okolnost objektivně nebránila, zřejmě tedy sami dlouhodobě považovali plot za katastrální hranici mezi pozemky účastníků, a není tak důvod z hlediska posouzení poctivosti úmyslu na žalobce pohlížet přísněji než na žalované. Konečně lze souhlasit s žalobci i v tom, že tvrzená odbornost či zkušenost žalobce b) v oboru stavebnictví, i kdyby byla přesvědčivě prokázána, by nemohla být přičítána k jeho tíži.

66. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobcům nebyl prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby sporné části pozemku právní předchůdkyně žalovaných ohraničené plotem zhotoveným v 70. letech 20. století nejpozději v roce 1998, držby se prokazatelně nechopili lstí (natož pak zjevnou) nebo podvodem, což by samozřejmě mimořádné vydržení vylučovalo, naopak prokázali, že se držby chopili v nikoli nepoctivém úmyslu a v důvodném přesvědčení, že nikomu nepůsobí újmu. Soud proto uzavřel, že úmysl žalobců při uchopení držby byl v obecném smyslu poctivý a morální.

67. Jak vyplývá z § 1091 odst. 2 a § 1095 o. z., k mimořádnému vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 20 let od uchopení držby žalobci (nikoliv v nepoctivém úmyslu a v přesvědčení, že nikomu nepůsobí újmu). Doba 20 let počítaná nejpozději od konce roku 1998 uplynula podle § 3066 o. z. při započtení doby před účinností zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od [datum] (o. z.), v případě nemovité věci uplynutím 5 let od účinnosti o. z., tj. dne [datum], kdy nastaly účinky mimořádného vydržení vlastnického práva žalobců ve vztahu k části pozemku žalovaných oddělené geometrickým plánem jako p. č. [číslo].

68. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že mají v důsledku mimořádného vydržení ve společném jmění manželů (shodně jako pozemek parc. č. [číslo]) i část pozemku vedeného v katastru nemovitostí jako spoluvlastnictví žalovaných, je tedy důvodná, proto jí soud vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, přičemž geometrický plán č. [hodnota]-[číslo], vyhotovený společností [právnická osoba] [právnická osoba]., je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

69. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byli žalobci ve sporu plně úspěšní, proto soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobcům zastoupeným advokátem společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] sestávající z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif - AT). Zástupce žalobců učinil ve věci 19 úkonů právní služby potřebných k účelnému uplatnění práv každého z žalobců dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT: převzetí a příprava zastoupení dne [datum] předžalobní výzva [datum] sepsání žaloby dne [datum] podání ze dne [datum] účast u jednání soudu dne [datum] porada s klienty dne [datum] podání z [datum] účast na místním šetření dne [datum] účast u jednání soudu dne [datum] (8.30 – 10.40 hod.) – 2 x započaté 2 hodiny podání ze dne [datum] porada s klienty dne [datum] účast u jednání soudu dne [datum] (8.30 – 12.22 hod.) – 2 x započaté 2 hodiny porada s klienty dne [datum] účast u jednání soudu dne [datum] účast u výslechu svědka na místě samém v [adresa] dne [datum] podání včetně závěrečného návrhu ze dne [datum] účast u jednání soudu dne [datum] a dále 1 úkon právní služby za každého z žalobců dle § 11 odst. 2 písm. f) AT: účast u přípravy jednání dne [datum] Podle § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a s § 7 bod 5 AT činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v řízení o určení vlastnického práva k nemovitosti (z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT ve výši [částka]) částku [částka], celkem za 19 úkonů a 1 půl úkon činí 19,5 x [částka] = [částka]. Dle § 12 odst. 4 vyhl. tak odměna snížená o 20 % za každou zastupovanou osobu činí celkem pro každého z žalobců [částka], tj. pro oba žalobce společně a nerozdílně celkem [částka]. Dále žalobcům náleží náhrada hotových výdajů za 20 shora uvedených úkonů právní služby á [částka] dle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši [částka]. Dále žalobcům náleží náhrada cestovného dle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. vzniklého v souvislosti s cestami osobním automobilem tov. zn. Renault, typ Mégane RZ [SPZ], s průměrnou spotřebou 6,9 l/100 km (když dle zákoníku práce se v případě, kdy je v technickém průkazu uvedena spotřeba dle norem Evropských společenství, které upravují spotřebu PHM, použije se pro výpočet poslední hodnota), a to: ke 3 jednáním soudu v r. 2023 (dne [datum], [datum], [datum]), na trase [adresa] a zpět, celkem ujeto 3 x 57 km, při ceně benzinu Natural 95 ve výši [částka]/l a základní sazbě [částka]/km (shodně dle vyhl. č. 85/2023 Sb. účinné od [datum] do [datum] a vyhl. č. 191/2023 Sb. účinné od [datum] do [datum]), tj. cestovné činí [částka] + náhrada za čas promeškaný cestou k 3 jednáním soudu a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 x za 2 započaté půlhodiny po [částka], tj. [částka] na místní šetření dne [datum] na trase [adresa] a zpět, celkem ujeto 96 km, při ceně benzinu Natural 95 ve výši [částka]/l a základní sazbě [částka]/km dle vyhl. č. 191/2023 Sb., tj. cestovné činí [částka] + náhrada za čas promeškaný cestou na místní šetření a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 4 započaté půlhodiny po [částka], tj. [částka] ke 2 jednáním soudu v r. 2024 (dne [datum], [datum]) na trase [adresa] a zpět, celkem ujeto 2 x 57 km, při ceně benzinu Natural 95 ve výši [částka]/l a základní sazbě [částka]/km (dle vyhl. č. 398/2023 Sb. účinné od [datum]), tj. cestovné činí [částka] + náhrada za čas promeškaný cestou k 2 jednáním soudu a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 2 x za 2 započaté půlhodiny po [částka], tj. [částka] k jednání soudu včetně výslechu svědka [jméno FO] v [adresa] dne [datum] na trase [adresa], celkem ujeto 107 km, při ceně benzinu Natural 95 ve výši [částka]/l a základní sazbě [částka]/km (dle vyhl. č. 398/2023 Sb. účinné od [datum]), tj. cestovné činí [částka] + náhrada za čas promeškaný cestou k 2 jednáním soudu a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 2 x za 2 započaté půlhodiny po [částka], tj. [částka], tj. cestovné činí celkem [částka] a náhrada za promeškaný čas [částka].

70. Výrok III. o náhradě nákladů státu je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř., neboť stát má vůči plně neúspěšným žalovaným právo na náhradu nákladů řízení, které platil, a tyto sestávají ze svědečného zaplaceného [tituly před jménem] [jméno FO] dle pravomocného usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve výši [částka].

Poučení