12 C 193/2022 - 53

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem Strojírenská 28, Žďár nad Sázavou, rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Trávníčkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 60 463 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 917 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 26 545,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 60 463 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] čj. [spisová značka] bylo pravomocně rozhodnuto o zastavení nezákonné exekuce. Okresní soud dospěl v řízení k závěru, že úvěruschopnost žalobce jako povinného nebyla žalovaným jako oprávněným před poskytnutím úvěru prověřena řádně a s odbornou péčí, což má za následek neplatnost samotné úvěrové smlouvy i rozhodčí smlouvy. Z důvodu neplatnosti rozhodčí smlouvy tedy nemohl mít rozhodce pravomoc věc rozhodnout a vydaný rozhodčí nález tak nemohl být exekučním titulem. Plnění vymožené v rámci nezákonně vedené exekuce, které bylo soudním exekutorem zasláno žalovanému, je tak bezdůvodným obohacením na straně žalovaného. Podle sdělení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] (správně mělo být uvedeno „[tituly před jménem] [adresa]“ – poznámka soudu I. stupně), Exekutorský úřad [adresa] ze dne [datum] bylo žalovanému jako oprávněnému zasláno soudním exekutorem vymožené plnění ve výši 60 463 Kč. Žalovaný byl dne [datum] e:mailem vyzván k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 60 463 Kč, na což žalovaný nereagoval. Proto mu byla zaslána dne [datum] předžalobní upomínka, na což žalovaný opět nereagoval. Žalobce tak požadoval náhradu nákladů tohoto řízení.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí a uvedl, že žalobce neuvádí úplný stav věci. Dne [datum] uzavřel žalovaný a žalobce smlouvu o úvěru č. [hodnota] za účelem pořízení vybavení domácnosti. Na základě této smlouvy žalovaný poskytl žalobci úvěr ve výši 20 000 Kč, kdy žalobce měl žalovanému poskytnutý úvěr splácet v pravidelných 36 měsíčních splátkách ve výši splátky 985 Kč splatných vždy k 20. dni daného měsíce, kdy 1. splátka byla splatná dne [datum], přičemž v souladu se smlouvou úvěru byla ze strany žalovaného převedena, a to dne [datum] částka 18 000 Kč na účet žalobce uvedený ve smlouvě o úvěru, tedy na účet č. [č. účtu], a 10 % výše úvěru, tedy částka 2 000 Kč byla se souhlasem žalobce zaslána na účet zprostředkovatele úvěru [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu]. Protože žalobce úvěr ze smlouvy o úvěru neplnil řádně a včas, podal žalovaný v souladu s rozhodčí smlouvou ze dne [datum] dne [datum] k rozhodci rozhodčí žalobu ze dne [datum] o zaplacení částky 34 460 Kč s příslušenstvím, kdy ad hoc ustanovený rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci vydal dne [datum] rozhodčí nález č. RN 72/2012, který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. Na základě tohoto rozhodčího nálezu byl podán exekuční návrh, kdy Okresní soud v [adresa] pověřil soudního exekutora [tituly před jménem] [adresa], Exekutorský úřad [adresa] (správně mělo být uvedeno „v Chrudimi“ – poznámka soudu I. stupně), provedením exekuce na majetek povinného pro vymožení peněžité pohledávky dle uvedeného rozhodčího nálezu [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením soudního exekutora ze dne [datum] čj. [spisová značka] byla exekuce zastavena v rozsahu smluvní pokuty ve výši 0,1779 % denně z částky 34 460 Kč od [datum] do zaplacení. Dne [datum] podal žalobce návrh na zastavení exekuce, která byla zastavena usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] čj. [spisová značka]. Žalovaný podotknul, že rozhodčí nález RN 702/2012 dosud nebyl zákonným předvídatelným způsobem odklizen a rovněž posouzení smlouvy o úvěru bylo řešeno exekučním soudem toliko nevýrokově, a to v režimu tzv. předběžné otázky. Pokud se týká tvrzení žalobce o bezdůvodném obohacení v dané věci, pak v dané věci přesto, že soud bude posuzovat platnost úvěrové smlouvy včetně rozhodčí doložky, žalovaný tvrdí, že smlouva o úvěru včetně rozhodčí doložky jsou platnými smlouvami. Pro případ, že by soud přesto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru a rozhodčí doložka jsou smlouvami neplatnými, pak žalovaný přesto, že žalobce nespecifikuje částku 60 463 Kč, resp. okamžik, kdy tuto částku měl údajně obdržet, což by žalobce měl tvrdit a tedy doplnit, namítl žalovaný její promlčení.

3. Žalobce na toto vyjádření zareagoval replikou ze dne [datum], v níž uvedl, že rozhodčí nález vydaný rozhodem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 12. 12. 2012 RN 702/2012 byl vydán nepravomocným orgánem, vydal jej někdo, kdo k tomu neměl pravomoc a na takové rozhodnutí se hledí, jako by nikdy nebylo vydáno a nemůže tak vyvolat žádné právní účinky. Není tak třeba, aby bylo toto soudním rozhodnutím zrušeno. Pravomoc rozhodce může být založena pouze v souladu s ust. § 2 odst. 1 zák. č. 216/94 Sb. o rozhodčím řízení, to uzavřením platné rozhodčí smlouvy. K tomuto však v toto případě nikdy nedošlo, když mezi stranami tohoto sporu nebyla uzavřena platně rozhodčí smlouva, která by založila pravomoc rozhodce ve věci samé rozhodnout. Žalobce neměl možnost podílet se na výběru rozhodců uvedených v rozhodčí smlouvě a stejně se žádným způsobem nepodílel na výběru rozhodce, který vydal předmětný rozhodčí nález, přičemž odkazoval mimo jiné na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Žalobce se rozsáhle dovolával svého postavení slabší smluvní strany – spotřebitele odkazy na další rozhodnutí soudů vyšších stupňů ve vztahu k posuzování platnosti rozhodčí doložky se závěrem, že je zcela zřejmé, že rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] (v replice uvedeno [tituly před jménem] [jméno FO]) neměl pravomoc rozhodčí nález vydat a tento je tak nicotný, pročež se k němu nepřihlíží. K posouzení neplatnosti úvěrové smlouvy pouze jako předběžné otázky v řízení o zastavení exekuce žalobce uvedl, že byť tato smlouva byla posouzena jako otázka předběžná, došlo na jejím základě k zastavení exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Jelikož již v rámci řízení o zastavení exekuce byla předběžná otázka absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pravomocně vyřešena, nemůže v této věci tuto otázku opětovně soud řešit. Proto musí vycházet z výše uvedených závěrů, které svědčí o tom, že zde nebyl žádný rozhodce pravomocný vydat rozhodčí nález, a tudíž rozhodčí nález neexistuje a není ho třeba jakkoli dále řešit či se ním zabývat. Argumentaci žalovaného o bezdůvodném obohacení žalobce označil jako zcestnou a nesmyslnou, protože soudní exekutor by musel vrátit vše, ačkoliv by dle žalovaného exekuční titul tu zde stále byl a oprávněný, tedy žalovaný by nemusel vracet naopak nic. Žalobce i přesto ale uvedl, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tuto povinnost však žalovaný před uzavřením smlouvy řádně nesplnil, což i sám žalovaný uznal tím, že své odvolání proti rozhodnutí o zastavení exekuce vzal zpět, takže se ztotožnil se závěrem o neplatnosti úvěrové smlouvy. Z důvodu porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost jsou smlouvy absolutně neplatné a soudy k tomu musí přihlížet z úřední povinnosti, když žalobce odkazoval např. na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Poukázal také na to, že žalovaný před uzavření smlouvy žádné dokumenty neobstaral, ani neprovedl nahlédnutí do příslušných databází. [adresa] péče ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele představuje kvalifikované jednání se zvýšenou mírou obezřetnosti a odpovědnosti. K námitce promlčení vznesené žalovaným žalobce uvedl, že k počátku běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení dochází až spolu s právní mocí soudního rozhodnutí, v tomto případě tedy usnesení Okresního soudu v [adresa] čj. [spisová značka] o zastavení exekuce, které nabylo právní moci dne [datum]. S ohledem na tříletou subjektivní promlčení lhůtu tak doposud k promlčení nároku na vydání tohoto bezdůvodného obohacení ve výši 60 463 Kč dojít nemohlo. S uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení žalobce musel vyčkat pravomocného rozhodnutí o zastavení exekuce, neboť si nemohl být jistý, jak soudní exekutor, resp. Okresní soud v [adresa] návrh na zastavení exekuce posoudí a jak o tomto návrhu rozhodne. Žalobu na vydání bezdůvodného obohacení tedy tento dříve uplatnit nemohl. Naopak, jakékoliv nároky žalovaného plynoucí z předmětné smlouvy o úvěru jsou již promlčeny, kdy subjektivní promlčení lhůta v délce tři roky běží ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Protože byl žalovaný již od [datum] podnikatel v oblasti poskytování spotřebitelského úvěru, pro kterou by držitelem živnostenského oprávnění, musela mu být neplatnost úvěrové a rozhodčí smlouvy, a z toho plynoucí nicotnost rozhodčího nálezu známa. Již v době, kdy tak žalobce žalovanému na základě neplatné úvěrové smlouvy plnil, plnil tak žalobci vědomě bez existence této úvěrové smlouvy. Žalobce ještě doplnil, že je dle ust. § 638 odst. 1 o. z. objektivní promlčení lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení 10 let, kdy tato počíná běžet ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, tedy ode dne poskytnutí bezdůvodného obohacení. Protože bylo toto na účet žalobce odesláno dne [datum], došlo již k promlčení práva na vydání tohoto bezdůvodného obohacení.

4. Soud ve věci vydal dne [datum] elektronický platební rozkaz čj. EPR [č. účtu]-9, který žalovaný napadl včas podaným odporem.

5. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se účastníci a jejich zástupci omluvili. Proto soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedeného dokazování v jejich nepřítomnosti (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.).

6. Z provedeného dokazování, a to z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] CZK č. 2012/103 soud zjistil, že dne [datum] byla z tohoto účtu odeslána částka 18 000 Kč ve prospěch účtu č. [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol].

7. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaný jako věřitel/poskytovatel úvěru a žalobce jako dlužník/ zákazník tuto smlouvu uzavřeli dne [datum], a to pod č. [hodnota]. Z této smlouvy o úvěru vyplývá, že jejím předmětem je poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč, který měl být splácen ve splátkách ve výši 985 Kč, a to od [datum], v počtu 36. Celková cena úvěru zde byla uvedena částkou 34 460 Kč. Úvěr byl poskytován účelově na vybavení domácnosti. Sjednána byla úroková sazba 46,8 %, způsob úhrady byl sjednán převodem na účet společnosti, RPSN potom činila 64,1 %. Ohledně žalobce soud ze smlouvy o úvěru zjistil, že uvedl číslo účtu pro vyplacení úvěru pod č. [č. účtu], telefonní číslo, adresu svého trvalého a současného bydliště, tedy [adresa], jako svého zaměstnavatele žalobce uvedl Štěpána Hlaváče, IČO [IČO]. Obě smluvní strany potom odkazovaly na úpravu obsaženou v úvěrových podmínkách společnosti [právnická osoba], které jsou nedílnou součástí této smlouvy. Na základě dohody smluvních stran bude sjednaný úvěr věřitelem dlužníkovi poskytnut tak, že 10 % částky z výše úvěru bude poukázáno na účet zprostředkovatele jako provize, kterou si zákazník sjednal se zprostředkovatelem, a zbývající částka úvěru na účet zákazníka. Splátky měl žalobce poukazovat na zde uvedený bankovní účet a variabilním symbolem bylo číslo úvěrové smlouvy. Podpis žalobce byl úředně legalizován dne [datum] [právnická osoba] [adresa]. Zprostředkovatelem této úvěrové smlouvy byl [tituly před jménem] [jméno FO] se sídlem v [adresa], IČO [IČO].

8. Z Úvěrových podmínek společnosti [Jméno žalovaného]., uvedených na rubu listiny obsahující smlouvu o úvěru, které žalobce podepsal, soud zjistil, že dle ust. § 272 obchod. zák. vymezují vztahy mezi obchodní společností, žalovaným jako poskytovatelem úvěru, a právnickou nebo fyzickou osobou jako dlužníkem, že jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru uzavírané mezi společností a zákazníkem, jejíž znění je uvedeno na líci této listiny. Žalobce jako zákazník byl povinen předložit veškeré dokumenty a listiny potvrzující pravdivost údajů uvedených v návrhu, žalobce udělil souhlas společnosti k tomu, aby společnost zjišťovala a ověřovala, a to i u třetích osob, údaje potřebné k ověření pravdivosti údajů, a to včetně osobních, a k osvědčení finanční situace klienta. Tento souhlas se vztahoval i poskytování údajů peněžními ústavy, žalobce poskytl výslovný souhlas k tomu, aby společnost prověřila a posoudila úvěruschopnost zákazníka v příslušných databázích, a to zejména SOLUS a [právnická osoba]. Úvěrová smlouva potom nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Žalobce jako zákazník byl také povinen (čl. 2.3 smlouvy) hlásit společnosti, žalovanému, okolnosti, které mohou negativně ovlivnit jeho schopnost plnit jeho finanční závazky vyplývající z ÚS. Tyto obchodní podmínky také obsahují povinné informace dle zákona č. 145/2010 Sb. Z těchto OP dále vyplývá, že výše splátky, jejich počet a četnost, jakož i způsob úhrady jsou uvedeny na líci ÚS ve specifikaci úvěru. Dále bylo v OP ujednáno, že úrok je součástí splátky, kdy výše splátky včetně úroku je uvedena na líci ÚS, stejně jejich splatnosti. Úroková sazba pro případ opožděných splátek je totožná s výpůjční úrokovou sazbou. OP dále obsahují ujednání o možném předčasném splacení úvěru, odstoupení od úvěrové smlouvy, zajištění, kdy v čl. 4.1. zákazník uzavřením smlouvy o úvěru prohlašuje, že v souladu s ust. § 401 obchodního zákoníku prodlužuje promlčecí dobu veškerých práv vzniklých společnosti [Jméno žalovaného]. vůči němu ze smlouvy o úvěru na 10 let od okamžiku, kdy započne tato doba běžet. Toto prohlášení se vztahuje i na práva vzniklá odstoupením od smlouvy o úvěru. Výše celkového závazku zákazníka vůči společnosti uvedená v ÚS je dána výší poskytnutého úvěru včetně úroků. Zákazník je povinen splácet tuto částku v pravidelných měsíčních splátkách ve stanovených termínech a dohodnuté výši tak, jako je uvedeno ve smlouvě. Veškeré splátky jsou splatné vždy do 20. dne daného měsíce na účet společnosti. Platby od zákazníka se započítávají na pohledávku společnosti bez ohledu na to, na jaké závazky byla splátka zákazníkem poukázána, a to zde uvedeným způsobem. Zákazník se v čl. 6.1 a 6.2 smlouvy pro případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru, zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, a v případě, že se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru o více jak 15 dní, zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení. Dle čl. 6.3 potom v případě prodlení zákazníka se zaplacením splátky úvěru o více jak jeden měsíc je tento povinen zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 1 % z dlužné splátky úvěru za každý dne prodlení. Čl. 6. smlouvy obsahuje další závazky zákazníka/žalobce k platbám smluvních pokut pro případy neplnění splátek úvěru řádně a včas. Úvěrová smlouva také obsahuje ujednání, mimo jiné, i pro případ, že zákazník porušuje smlouvu o úvěru, zejména je-li v prodlení s placením nejméně dvou splátek, v takovém případě se potom stává splatným dosud neuhrazený zůstatek úvěru, včetně úroků, uvedených na líci ÚS.

9. Z Bonity shora uvedené smlouvy o úvěru č. [hodnota] – vybavení domácnosti ke dni [datum] soud zjistil, že první splátka úvěru ve výši 985 Kč byla splatná dne [datum], kterou ale žalobce neuhradil, stejně tak neuhradil splátky splatné dne 20. 7. a [datum]. Dne [datum] potom žalobce uhradil částku 1 000 Kč. Žalobce neuhradil ani žádné další splátky úvěru. Ke dni [datum] tak dlužné splátky činily 2 940 Kč, žalobce byl v prodlení s úhradou splátek č. [hodnota], 2 a 3, úrok potom činil 2 281,45 Kč. Celkem za smlouvu zbývalo doplatit 34 460 Kč plus 300 Kč jako náklady za upomínání, tj. 3 x 100 Kč za 3 upomínky. Jako stav smlouvy je zde uvedena výpověď.

10. Ze samostatné listiny označené Rozhodčí smlouva soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným, společností, a žalobcem, zákazníkem. Z jejího obsahu vyplývá, že se strany dne [datum] dohodly, že veškeré spory vyplývající a vzniklé z úvěrové smlouvy č. [hodnota], uzavřené společností a zákazníkem dne [datum], či v souvislosti s touto smlouvou budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení jediným rozhodcem, a to v souladu se zákonem o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů č. 216/1994 Sb. Za jediného rozhodce si smluvní strany určily [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta se sídlem [adresa], zapsaného v seznamu advokátů vedeném ČAK pod č. [hodnota]. Tímto ujednáním není dotčeno právo kterékoli smluvní strany obrátit se žalobou na soud. Pro tento případ se společnost a zákazník a ručitel dohodli, že místně příslušným soudem I. stupně k projednávání veškerých sporů, které případně z této smlouvy vyplynou, je Okresní soud v Příbrami. Smluvní strany si dále dohodly podmínky pro rozhodčí řízení, jako je jeho neveřejnost, jednací místo, přípustnost svědků v řízení, okamžik zahájení rozhodčího řízení, výši rozhodčího poplatku, povinnost žalovaného vyjádřit se k žalobě ve zde sjednané lhůtě, předložit důkazy, jichž se dovolává nejpozději do data konání ústního jednání, jinak jsou skutečnosti uvedené v žalobě považovány za nesporné. Rozhodčí nález nabývá účinků pravomocného rozhodnutí okamžikem jeho doručení stranám a je vykonatelný do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Náklady právního zastoupení příslušné strany potom budou určeny jako odměna dle vyhl. č. 484/2000 Sb. a náhrada hotových výdajů dle ust. § 13 vyhl. č. 177/96 Sb. Rozhodčí smlouva rovněž obsahuje ujednání o doručování. Žalobce jako zákazník potom v čl. 7 této rozhodčí smlouvy výslovně prohlásil, níže uvedeným podpisem stvrdil, že byl s dostatečným předstihem před uzavřením této rozhodčí doložky ze strany společnosti náležitě poučen a bylo mu řádně vysvětleno, co uzavření této smlouvy obsahující rozhodčí doložku znamená, a jsou mu známy možné důsledky, které pro něj uzavřením této rozhodčí doložky mohou nastat. Na listině jsou podpisy obou účastníků smlouvy.

11. Ze sdělení čj. [spisová značka] soudního exekutora [tituly před jménem] [adresa], Exekutorský úřad [adresa], ze dne [datum] povinnému/žalobci k jeho žádosti soud zjistil, že z vymoženého plnění 80 016,18 Kč byla částka 60 463 Kč vyplacena oprávněnému a částka 19 553,18 představující náklady exekuce byla dne [datum] exekutorem vrácena povinnému. Nad rámec těchto plateb pak byly plátci mzdy vráceny platby ze dne [datum] částka 3 516,37, [datum] částka 3 615,79 a dne [datum] částka 2 073 Kč. Jiné částky pro vyplacení soudní exekutor na svém účtu neeviduje.

12. Z Předžalobní výzvy žalobce učiněné prostřednictvím jeho zástupce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k vrácení částky 60 463 Kč s odkazem na pravomocné usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] čj. [spisová značka], a to po shrnutí jeho obsahu a jemu předcházejícího pověření soudního exekutora [tituly před jménem] [adresa], a předmětu pohledávky žalovaného. Lhůtu pro vrácení uvedené částky spolu s vyčíslenými náklady právního zastoupení žalobce žalovanému stanovil do 7 dnů ode dne doručení této výzvy na zde uvedený účet. Z doručenky datové zprávy potom soud zjistil, že uvedená písemnost byla žalovanému doručena dne [datum].

13. Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu ve [adresa] sp. zn. Spr 3390/2013 soud zjistil, že jeho obsahem je archivace rozhodčího spisu sp. zn. R 72/2012 rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta se sídlem v [adresa], [adresa]. Z obsahu rozhodčího spisu soud zjistil, že dne [datum] uvedenému advokátu byla doručena rozhodčí žaloba oprávněného [Jméno žalovaného]. pro žalovanému [jméno FO] o zaplacení částky 34 460 Kč s přísl. Z této žaloby vyplynulo tvrzení oprávněného, že dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota] za účelem pořízení vybavení domácnosti, jejíž obsah soud podrobně již shora uvedl, že žalovaný je v současní době v prodlení s placením více jak dvou splátek úvěru a z toho důvodu žalobce ve smyslu čl. 7 smlouvy o úvěru požaduje úhradu celé dlužné částky ve výši 34 460 Kč, současně požadoval, aby mu žalovaný zaplatil smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z této částky od [datum] do zaplacení. Žalovaný povinnosti z výše uvedené smlouvy o úvěru neplnil a na jakékoliv výzvy doposud nereagoval. K žalobě byla přiložena smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], Bonita této smlouvy (výkaz o průběhu splátek) a rozhodčí smlouva (všechny uvedené listiny již soud jako provedené důkazy uvedl shora). Dopisem ze dne [datum] jmenovaný advokát sdělil stranám, že funkci rozhodce přijal. Žalovanému zaslal současně žalobu včetně výkazu o průběhu splátek a vyzval žalovaného, aby do 30 dnů od doručení této výzvy podal rozhodci na zde uvedenou adresu písemné vyjádření k uvedené žalobě, zejména nárokům v ní uplatněným, včetně případných důkazů, kterých se dovolává. Současně bylo stranám sporu sděleno, že rozhodce nařizuje na den [datum] ústní jednání ve 12,00 hodin na adresu jeho sídla uvedeného shora. Rozhodce stranám sporu také sdělil, že v posledních třech letech vydal rozhodčí nález a je rovněž rozhodcem v dosud neskončeném sporu, jehož účastníkem je žalobce. Toho současně také vyzval k úhradě rozhodčího poplatku ve výši 900 Kč ve zde stanovené lhůtě a na zde stanovený účet. Tato listina byla žalobci, tam v postavení žalovaného doručena do vlastních rukou dne [datum] a zástupci žalovaného, tam v postavení žalobce [Jméno advokáta B] rovněž [datum] do vlastních rukou. Z Protokolu o ústním jednání před rozhodcem ze dne [datum] potom soud zjistil, že k jednání se nedostavili ani účastníci ani zástupce rozhodčího žalobce, doručení předvolání bylo vykázáno. Rozhodce ze spisu přečetl rozhodčí žalobu, úvěrovou smlouvu č. [hodnota], rozhodčí smlouvu a výkaz o průběhu splátek. Bez přerušení jednání potom rozhodce vyhlásil, že bude vydán rozhodčí nález, který bude stranám doručován. Z Rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] pod čj. R 702/2012 soud zjistil, že rozhodčí žalobě bylo vyhověno a žalobci/tam v postavení žalovaného byla uložena povinnost zaplatit žalovanému, tam v postavení žalobce, částku 34 460 Kč se smluvní pokutou ve výši 0,2 % denně z této částky od [datum] do zaplacení a náklady řízení ve výši 900 Kč za rozhodčí poplatek a 14 712 Kč na nákladech právního zastoupení, to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu. Tento rozhodčí nález nabyl právní moci dne [datum] a stal se vykonatelným dne [datum], když oběma stranám sporu doručen do vlastních rukou, jak vyplynulo z doručenek k tomuto nálezu. Vyjádření žalobce jako žalovaného v uvedeném řízení k rozhodčí žalobě se ve spise nenachází.

14. Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že tento soud opatřením ze dne [datum] čj. [spisová značka] pověřil soudního exekutora [tituly před jménem] [adresa], Exekutorský úřad [adresa], provedením exekuce na majetek povinného [jméno FO], k vymožení pohledávky oprávněného [právnická osoba] ve výši 34 460 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,2 % denně z této částky od [datum] do dne podání návrhu, tj. [datum] ve výši 12 336 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,2 % denně z částky 34 460 Kč od [datum] do zaplacení, poplatku za rozhodčí řízení ve výši 900 Kč a náklady řízení ve výši 14 712 Kč, to vše podle exekučního titulu rozhodčího nálezu vydaného [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] čj. R 702/2012, který byl k exekučnímu návrhu přiložen. Ve spise je založeno pravomocné usnesení pověřeného soudního exekutora [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum] čj. [spisová značka], kterým tento soudní exekutor zastavil exekuci na majetek povinného vedenou jím na základě pověření Okresního soudu v [adresa] čj. [spisová značka] v rozsahu smluvní pokuty ve výši 0,1779 % denně z částky 34 460 Kč od [datum] do zaplacení zastavil (výrok I.). Dále rozhodl (výrok II.) o odložení provedení exekuce do pravomocného skončení řízení o návrhu povinného ze dne [datum] na zastavení exekuce. V tomto rozsahu totiž oprávněný se zastavením exekuce souhlasil, jak vyplynulo z jeho vyjádření ze dne [datum]. K vlastnímu návrhu povinného na zastavení exekuce oprávněný uvedl, že se zastavením exekuce nesouhlasil, neboť pro to nebyl zákonný důvod. Exekuce byla zahájena zákonným způsobem a ze zákonných důvodů, kdy určení rozhodce bylo upraveno v samostatné listině, kdy v rámci rozhodčího řízení byl povinný zcela pasivní, nevyjádřil se k podané žalobě, která mu byla rozhodcem doručena včetně výzvy rozhodce a ani se nezúčastnil nařízeného ústního jednání. Exekuční řízení vůči dlužníkovi bylo zahájeno podáním exekučního návrhu již v roce 2013, kdy povinný byl procesně i v rámci exekučního řízení pasivní. Oprávněný potom poukazoval na to, že je třeba hodnotit i důvody subjektivní ležící na straně povinného jako dlužníka v rámci vedené exekuce, spočívající v jeho dosavadní procesní pasivitě, přičemž je na dlužníkovi, aby svoji procesní pasivitu řádně zdůvodnil a doložil. K úroku z úvěru oprávněný uvedl, že dle smlouvy o úvěru č. [hodnota] činil 46,8 % ročně, není v rozporu s dobrými mravy, je zcela v souladu se zákonnými požadavky, přičemž odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,2 % denně potom je rovněž přiměřená a je v souladu rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] i rozhodnutím téhož soudu sp. zn. [spisová značka]. I v případě, že by soud posoudil věc tak, že předmětný rozhodčí nález byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky, pak, jelikož se jedná o věc, v níž bylo možno rozhodnout v rozhodčím řízení, má i takový rozhodčí nález účinky pravomocného soudního rozhodnutí a nelze jej považovat za nicotný právní akt, přičemž oprávněný odkazoval na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] sp. zn. [incidenční spisová značka], [spisová značka]. K vlastní smlouvě o úvěru oprávněný uvedl, že mimo jiné posuzoval úvěruschopnost povinného, kdy předmětný úvěr byl uzavřen dne [datum], kdy v dané věci si oprávněný zajistil za účelem posouzení příjmu povinného z pracovního poměru povinného u jeho zaměstnavatele Štěpána Hlaváče, IČO [IČO], vyúčtování mzdy za kalendářní měsíc 03/2012, kdy oprávněný telefonicky zjistil, že povinný je v pracovním poměru u daného zaměstnavatele, jakož že výše čisté mzdy za uvedený kalendářní měsíc činí 9 252 Kč. Povinný byl také prověřen v rámci databáze centrální evidence exekucí, databáze insolvenčního rejstříku, kdy ke schválení úvěru oprávněným došlo po okamžiku, kdy zaměstnanec oprávněného prověřil tyto skutečnosti, o čemž byl zaměstnancem oprávněného učiněn záznam a následně byla povinnému odeslána příslušná částka. O návrhu povinného na zastavení exekuce potom Okresní soud v [adresa] rozhodl usnesením ze dne [datum] čj. [spisová značka], kterým exekuci vedenou soudním exekutorem [tituly před jménem] [adresa], Exekutorský úřad [adresa], na základě pověření Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] čj. [spisová značka], zastavil (výrok I.), oprávněnému uložil povinnost zaplatit povinnému náhradu nákladů řízení ve výši 11 823 Kč (výrok II. ) a dále oprávněnému uložil povinnost zaplatit uvedenému soudnímu exekutorovi náhradu nákladů exekuce ve výši 15 222 Kč. Okresní soud v [adresa] toto svoje rozhodnutí odůvodnil tak, že i když exekuce je již vymožena, byl oprávněn o návrhu povinného na její zastavení rozhodnout. Ohledně platnosti rozhodčí doložky exekuční soud dospěl k závěru, že tato splňuje požadavky na určení rozhodce dané ust. § 7 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, když rozhodčí smlouva přímo obsahovala ujednání o rozhodci (tedy, že spor bude rozhodovat jeden rozhodce, a také ujednání, kdo je tímto rozhodcem) a takové určení rozhodce je zcela transparentní. Ohledně námitky povinného, že před uzavřením úvěrové smlouvy nebyla řádně zkoumána jeho úvěruschopnost, exekuční soud uzavřel, že oprávněný o povinném neměl žádné jiné informace než doložený příjem za jediný měsíc, zda vůči němu není vedena exekuce či zda proti němu nebylo zahájeno insolvenční řízení. Žádné další informace oprávněný o povinném neměl a z ničeho nevyplynulo, že by se oprávněný o něco dalšího, např. dotazem u povinného pokusil. Podle exekučního soudu oprávněný na svou povinnost posoudit úvěruschopnost povinného naprosto rezignoval, protože pokud by oprávněný řádně zkoumal finanční analýzu rozpočtu povinného, zjistil by, že úvěr povinnému nelze poskytnout, neboť výdaje povinného značně převyšují jeho příjmy, resp. příjem povinného nepostačuje ani k pokrytí jeho základních životních potřeb, volné prostředky na případné plátky dluhu mu tedy již žádné nezbývají. Exekuční soud tedy uzavřel, že úvěruschopnost povinného nebyla posuzována řádně a s náležitou péčí, což má za následek neplatnost samotné úvěrové smlouvy i na ni bezprostředně navázané smlouvy rozhodčí. Protože je mezi stranami sjednaná neplatná rozhodčí doložka, nemohl mít rozhodce vydávající rozhodčí nález, který je ve věci exekučním titulem, pravomoc věc rozhodnout a exekuce vedená na základě takového exekučního titulu musí být dle ust. § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavena. V návaznosti na tyto právní závěry potom exekuční soud rozhodoval i o nákladech řízení povinného a o nákladech exekuce. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Proti tomuto usnesení se oprávněný odvolal, nicméně posléze svoje odvolání vzal zpět.

15. Z obsahu připojeného spisu soudního exekutora [tituly před jménem] [adresa], Exekutorský úřad [adresa], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil mimo jiné, že žalobce/povinný požádal dne [datum] uvedeného soudního exekutora o podrobné vyčíslení exekuce včetně vyčíslení nákladů exekuce s tím, aby bylo uvedeno, kolik bylo vymoženo na jednotlivé položky, tj. na jistinu, příslušenství, náklady oprávněného, náklady exekuce, a jaká částka byla zaslána oprávněnému a jakou částku si ponechal soudní exekutor. [tituly před jménem] [adresa] následujícího dne povinném sdělil, že jistinu ve výši 34 460 Kč bylo vymoženo 34 460 Kč, na úroky ve výši 81 637 Kč bylo vymoženo 18 338,79 Kč a zůstatek činil 63 298,21 Kč, na úroky z prodlení ve výši 12 336 bylo vymoženo 12 336 Kč, náklady nalézacího řízení oprávněného činily 15 216 Kč, vymoženo bylo 15 612 Kč, náklady exekuce oprávněného činily 4 332 Kč, vymoženo nebylo ničeho a zůstatek tak zůstává 4 332 Kč. Na celkový nárok oprávněného ve výši 148 377 Kč bylo vymoženo 68 410,79 Kč, zůstatek činil 79 966,21 Kč. Náklady exekutora v předpokládané výši činily 30 395 Kč, rezervováno je 16 664,55 Kč. Ke dni podání zprávy bylo celkem uhrazeno 85 075,33 Kč. Z rozpisu plateb potom soud zjistil, že oprávněnému bylo zasláno celkem 60 463 Kč, platby exekutorovi činily 0 Kč, platby povinnému činily 19 553,18 Kč (vyplaceno bylo dne [datum]) a třetím osobám bylo vyplaceno 9 205,15 Kč (ve dnech 11. 1., 14. 1. a [datum]), když se jedná o vratky vymoženého plnění ze mzdy žalobce/povinného jeho zaměstnavateli. Pokud jde o platby vyplacené oprávněnému do podání žaloby, tj. do [datum], potom bylo vyplaceno 26 545,86 Kč (poslední platba oprávněnému byla zaslána dne [datum] ve výši 583,10 Kč). Ve splátkách od [datum] do 25. 11 2020 potom oprávněnému bylo vyplaceno celkem 33 917,14 Kč.

16. Ze sdělení [tituly před jménem] [adresa], žalobci jako povinnému ze dne [datum] soud zjistil, že z vymoženého plnění 80 016,18 Kč byla částka 60 463 Kč vyplacena oprávněnému a částka 19 553,18 Kč představující náklady exekuce byla dne [datum] exekutorem vrácena povinnému. Nad rámec těchto plateb pak byly plátci mzdy vráceny platby dne 11. 1., 14. 1. a [datum] ve výši 3 516,37 Kč, 3 615,79 Kč a 2 073 Kč. Exekutor na svém účtu jinou částku pro vyplacení neeviduje.

17. Dle ust. § 497 obch. zák., zák. č 513/91 Sb. ve znění účinném do [datum] smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle ust. § 387 odst. 1 obchod. zák. právo se promlčí uplynutím promlčení doby stanovené zákonem.

19. Dle ust. § 391 odst. 1 obchod. zák. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

20. Dle ust. § 394 odst. 2 obchod. zák. u práva na vrácení plnění uskutečněného podle neplatné smlouvy počíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy k plnění došlo.

21. Dle ust. § 397 obchod. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

22. Dle ust. § 451 odst. 1 a 2 obč. zák., zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do [datum] kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl. jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

23. Dle ust. § 3 odst. 1 až 5 zák. č. 216/94 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění účinném do [datum] rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly. Tvoří-li však rozhodčí doložka součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje, je rozhodčí doložka platně ujednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy. Sjednává-li se rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv, musí být sjednána samostatně, a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní; jinak je neplatná. S dostatečným předstihem před uzavřením rozhodčí doložky poskytne podnikatel spotřebiteli náležité vysvětlení, aby byl schopen posoudit, jaké důsledky pro něho mohou uzavřením rozhodčí doložky nastat. Náležitým vysvětlením se rozumí vysvětlení všech následků rozhodčí doložky. Rozhodčí doložka uzavřená podle odstavce 3 musí obsahovat také pravdivé, přesné a úplné informace o a) rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud, b) způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, c) odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech pro jejich přiznání, d) místu konání rozhodčího řízení, e) způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a f) tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný.

24. Dle ust. 9 odst. 1 až 3 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do [datum] věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

25. Dle ust. § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále uvedeno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

26. V dané věci se žalobce domáhal po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení s tvrzením, že se žalovaný za jeho úkor obohatil, když s ním uzavřel neplatnou rozhodčí smlouvu a neplatnou smlouvu o úvěru, na jejímž základě potom žalovaný vedl exekuci, která pro nezákonnost byla pravomocně zastavena. Žalobce požadoval takto žalovaným získané plnění zpět.

27. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, poukazoval na to, že smlouva o úvěru i rozhodčí smlouva byly uzavřeny platně. Pro případ, že by soud došel k jinému závěru, potom vznesl námitku promlčení žalobcova nároku. Tuto námitku žalobce potom označil jako absurdní.

28. Soud v první řadě považuje za nutné zdůraznit, že námitka žalobce o vázanosti soudu usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] čj. [spisová značka] ve věci posouzení platnosti, resp. neplatnosti sjednané smlouvy o úvěru a navazující rozhodčí smlouvy jako již pravomocně vyřešené otázky, je naprosto lichá. Podepsaný soud je soudem nalézacím a jedině nalézací soud je povolán k tomu, aby posoudil, zda předmětná smlouva o úvěru a na ni navazující rozhodčí smlouva je platná či nikoliv. V žádném případě není nalézací soud vázán právním názorem soudu exekučního, a ještě k tomu vyjádřeným v pouhém odůvodnění, ale právě naopak. Je to soud exekuční, který je vázán rozhodnutím soudu nalézacího. Je to jedině a pouze soud nalézací, který je oprávněn posuzovat platnost či neplatnost předmětné smlouvy o úvěru s konečnou platností, jakkoli po provedeném dokazování se závěry soudu exekučního souhlasí.

29. Soud ve věci provedl dokazování ve shora uvedeném rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů došel k závěru, že žaloba byla zčásti podána po právu.

30. Z provedeného dokazování je jednoznačné a mezi stranami o tom nebylo ani sporu, že žalobce a žalovaný uzavřeli v postavení dlužník a věřitel dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota]. S ohledem na tuto skutečnost tedy soud věc posuzoval v souladu s citovaných ust. § 3028 odst. 3 o. z. podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku, tedy zák. č. 513/91 Sb. ve znění účinném do [datum].

31. K datu uzavření smlouvy o úvěru mezi stranami této smlouvy potom soud také posuzoval i platnost sjednané rozhodčí smlouvy a povinnost žalovaného jako věřitele, poskytovatele úvěru, posuzovat úvěruschopnost žalobce.

32. Jak již soud uvedl shora, je mezi stranami nesporné, že dne [datum] účastníci uzavřeli na základě žádosti žalobce jako dlužníka smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalovaný žalobci poskytl spotřebitelský úvěr na vybavení domácnosti ve výši 20 000 Kč, když tuto částku dne [datum] žalovaný zaslal na účet žalobce uvedený v úvěrové smlouvě. Žalobce se potom zavázal splatit žalovanému poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně úroku, ve výši 985 Kč měsíčně na účet žalovaného, v počtu 36 splátek. Délka splácení poskytnutého úvěru spolu s úroky tedy činila 36 měsíců. Spolu s touto smlouvou o úvěru uzavřeli její účastníci také rozhodčí smlouvu, a to téhož dne, tj. [datum], v níž se sjednali, že rozhodování sporů vyplývajících a vzniklých z právě uvedené smlouvy o úvěru budou s konečnou platností rozhodovány v rozhodčím řízení jediným rozhodcem, jehož si strany určily v osobě advokáta [tituly před jménem] [jméno FO]. Tato rozhodčí smlouva splňovala dle názoru soudu všechny náležitosti, které tehdy ust. § 3 č. 216/94 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů na rozhodčí smlouvu kladlo. Z tohoto úhlu pohledu je tedy dle názoru soudu sjednaná rozhodčí smlouva platnou smlouvou a pokud by byla shledána i platnost samotné smlouvy o úvěru, potom takto sjednaný rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] měl pravomoc vydat po provedeném rozhodčím řízení rozhodčí nález, který by byl platných exekučním titulem, neboť žalobce svoje závazky ze smlouvy o úvěru, o kterou sám žalovaného požádal, neplnil od samého začátku. Odkaz žalobce např. na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] potom byl tedy zcela nepřípadný.

33. Nicméně uvedená rozhodčí smlouva je přímo navázána na smlouvu o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. I v té době již zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru kladl na věřitele, nyní poskytovatele úvěru požadavek na prověřování úvěruschopnosti dlužníků. Ze shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný vycházel při posuzování úvěruschopnosti žalobce splácet úvěr z jeho sdělení o zaměstnavateli a výši jeho příjmu za jediný měsíc, a to březen 2012. Pracovní poměr žalobce u jeho zaměstnavatele Štěpána Hlaváče, IČO [IČO], si žalovaný ověřil telefonickým dotazem. Dále učinil dotaz ohledně počtu exekucí žalobce, kdy ke dni [datum] nebyla vůči žalobci vedena žádná exekuce, k témuž dni také bylo nahlédnuto do insolvenčního rejstříku s tím, že vůči žalobci nebylo vedeno insolvenční řízení. A to bylo vše. Takový postup žalovaného ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobce soud neshledává dostatečným a souladným s ust. § 9 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do [datum]. Žalovaný rozhodně nepostupoval s patřičnou odbornou péčí, od žalobce nežádal žádné jiné informace než informaci o jeho platu, spokojil se navíc pouze s výši čistého výdělku za jeden jediný měsíc, nepožádal, ač k tomu měl právo a povinnost, žalobce o poskytnutí žádných jiných informací, jako např. informací o jeho osobním stavu, vyživovacích povinnostech, stávajícím majetku žalobce, výši jeho případných dalších závazků apod. To, že žalobce takové informace o své osobě žalovanému neposkytl, nelze klást k tíži žalobce, neboť ověřování jeho úvěruschopnosti bylo povinností žalovaného, a to pod sankcí neplatnosti. Tehdy ještě se jednalo o relativní neplatnost takové spotřebitelské smlouvy a soud se její neplatností zabýval k námitce spotřebitele. Nyní zastávané směry navozené Ústavním soudem přenášejí povinnost posuzovat platnost spotřebitelských smluv na soud, aby spotřebitel byl v této republice chráněn ještě více, než požaduje unijní právo s tvrzením o údajně slabším účastníku spotřebitelských smluv, když je nesplnění povinnosti prověření úvěruschopnosti spotřebitele vykládáno, a to i se zpětnou účinností, jako nesplnění povinnosti, která má za následek absolutní neplatnost takové spotřebitelské smlouvy. Nicméně o takovou situaci se v dané věci nejedná. Zde žalovaný jako věřitel na svoji zákonnou povinnost rezignoval a úvěruschopnost žalobce v podstatě vůbec nezkoumal. A je zcela lhostejné, že předmětnou smlouvu o úvěru sjednával zprostředkovatel. Pokud takový zprostředkovatel úvěruschopnost žalobce nezkoumal, bylo věcí žalovaného, aby tak učinil dodatečně sám před poskytnutím úvěru. To žalovaný rovněž neučinil. Soud byl připraven žalovaného poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o potřebě doplnit skutková tvrzení v tomto směru a nabídnout soudu důkazy, ale žalovaný se svojí omluvenou nepřítomností tohoto svého práva vzdal. Za dané situace tedy soudu nezbylo než dojít k závěru, že mezi účastníky uzavřená smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] je smlouvou neplatnou z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalobce. V důsledku neplatnosti této smlouvy o úvěru je potom neplatnou i na ni navazující rozhodčí smlouva a ve svém důsledku tedy žalovaný získal exekuční titul od rozhodce, který k jeho vydání neměl pravomoc.

34. Za situace, kdy nalézací soud došel k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, potom plnění, poskytnutá jeho účastníky jsou bezdůvodným obohacením, která jsou si účastníci povinni vydat. Žalobce požadoval po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši 60 463 Kč, tedy plnění, které bylo žalovanému vyplaceno soudním exekutorem [tituly před jménem] [adresa] na základě exekuce, která byla příslušným exekučním soudem zastavena dle ust. § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Žalovaný vznesl námitku promlčení tohoto nároku žalobce.

35. Jak již soud uvedl shora, řídí se právní poměry vzniklé z předmětné smlouvy o úvěru, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti zák. č. 89/2012 Sb. dosavadními právními předpisy. Proto soud také posuzoval otázku promlčení bezdůvodného obohacení žalovaného, který ale námitku promlčení nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení nevznesl, dle ustanovení obchodního zákoníku. Tímto zákonem se předmětná smlouva o úvěru řídí, a to i když žalobce je v postavení spotřebitele, neboť v dané věci je jedná o tzv. absolutní obchod, který se řídí ustanoveními obchodního zákoníku bez ohledu na postavení dlužníka, tedy jeho případné postavení spotřebitele. Jak vyplývá z ust. § 394 odst. 2 obchod. zák., u práva na vrácení plnění uskutečněného podle neplatné smlouvy počíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy k plnění došlo. Tímto zákonným ustanovením se tedy soud řídil a otázku promlčení posuzoval. Žalobce svoji žalobu podal dne [datum]. Obecná promlčecí doba stanovená v ust. § 397 obchod. zák. činí 4 roky. Vzhledem k žalovaným vznesené námitce promlčení a vzhledem k tomu, že promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy k plnění došlo, veškerá plnění poskytnutá žalobcem v rámci exekuce do [datum] jsou podle názoru soudu promlčená, a tudíž je nelze již žalobci přiznat. Jedná se o plnění poskytnutá, resp. vymožená pověřeným exekutorem v době od [datum] do [datum] včetně, tj. plnění vymožená v částce 26 545,86 Kč. Plnění vymožená v době od [datum] až do [datum] ve výši 33 917,14 Kč potom dle názoru soudu promlčena nejsou, a proto v tomto rozsahu podané žalobě vyhověl. Soud k tomu závěru dospěl poté, co uzavřel, že rozhodčí smlouva uzavřená mezi účastníky dne [datum] byla v důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru č. [hodnota] z téhož dne rovněž neplatná. Tudíž nedošlo k situaci, kterou předvídá ust. § 403 obchod. zákoníku ve znění účinném do [datum], dle kterého promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě p l a t n é rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí. V dané věci tedy v důsledku neplatné rozhodčí smlouvy nedošlo ke stavění běhu promlčecí doby. Ust. § 16 zák. č. 216/94 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění cit. shora se v této situaci neuplatní, neboť u rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla ze shora uvedených důvodů dána jeho pravomoc a žalovaný nepodal u příslušného soudu znovu žalobu (důkaz a contrario).

36. S ohledem na právě uvedené tedy soud žalobě žalobce vyhověl co do částky 33 917,47 Kč. S vrácením této částky je žalovaný skutečně v prodlení, neboť ji žalobci nevrátil ve lhůtě stanovené jím v předžalobní výzvě ze dne [datum], a je v prodlení stále. Proto soud vyhověl žalobci i ohledně uplatněného zákonného úroku z prodlení z přiznané částky, a to ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení ve smyslu ust. § 369 odst. 1 obchod. zák. ve spojení s ust. § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/ 2013 Sb. (výrok [právnická osoba] částce, kterou soud posoudil jako promlčenou, tedy v částce 26 545,86 Kč spolu s požadovaným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II.).

37. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Protože úspěch obou účastníků byl v podstatě stejný jako jejich neúspěch, soud o nákladech tohoto řízení rozhodl tak, že žádný z nich nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo.

Poučení