12 C 193/2024 - 52

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupeného advokátem: [Jméno advokáta A] [tituly za jménem] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupenému advokátem: [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vyloučení věci z exekuce takto:

Výrok

I. Z exekuce vedené [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem, Exekutorský úřad [adresa], se sídlem [adresa], pod sp. zn. [spisová značka] ve věci oprávněného: [právnická osoba]., proti povinnému: [jméno FO], se vylučuje vozidlo JAGUAR, RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], barva zelená, sepsané do protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 26. 4. 2023.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal vyloučení věcí z exekuce žalobou ze dne 30. 10. 2023 s tím, že dle § 267 o. s. ř. lze právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části o. s. ř. Oprávněným (žalovaným) je v tomto případě společnost [právnická osoba], a.s. se sídlem [Jméno advokáta C]/[číslo], [adresa]. Žalovaný je oprávněným v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] vedeným [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem, Exekutorský úřad [adresa] proti povinnému [jméno FO], r.č. [RČ] bytem [adresa] (dále jako „povinný“ či „prodávající“). V rámci výše uvedeného exekučního řízení byl soudním exekutorem proveden soupis movitých věcí v rámci, kterého došlo i k soupisu vozidla: JAGUAR, RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], barva zelená, jehož vlastníkem je žalobce. Žalobce nabyl vlastnické právo k vozidlu na základě kupní smlouvy od prodávajícího pana [jméno FO] – povinného ze dne 13. 11. 2022 (dále jen „prodávající“ či „povinný“). Prodej vozidla byl zprostředkován společností [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem č.p. [Anonymizováno], [adresa], kdy koupě vozidla byla provedena za pouhé přítomnosti pana [tituly před jménem] [jméno FO], jednatele společnosti. V den podpisu smlouvy, jež byl konán v sídle společnosti [právnická osoba] byl přítomen pouze žalobce, pan [jméno FO] a pan [jméno FO], nar. [datum], [adresa] – kamarád žalobce. Žalobce neměl žádné pochybnosti o tom, že prodávající nebyl oprávněn vozidlo převést na žalobce. Žalobce neměl žádné informace, že by prodávající nebyl oprávněn s vozidlem nakládat. Je nutné uvést, že žalobce s prodávajícím vůbec nejednal, smlouva byla podepsána bez jeho přítomnosti. O to více, když samotný prodej, vč. kontrola vozidla před uzavřením kupní smlouvy a následné předání vozidla probíhalo v sídle společnosti [právnická osoba] Naopak měl důvěru v celý proces obchodu, který probíhal v prostorách renomovaného obchodníka, v pozici zprostředkovatel. Žalobce tak měl postavení spotřebitele a jednal v dobré víře, že prodávající, který svěřil prodej vozidla zprostředkovateli, je oprávněn vozidlo zcizit. Zástupce společnosti [právnická osoba] žalobci [právnická osoba] předložil osvědčení o registraci vozidla, ve kterém byl prodávající uveden jako vlastník. Žalobce tak byl v jasné dobré víře, že prodávající je vlastníkem, když osvědčení o registraci vozidla je veřejnou listinou (byla vydána státním orgánem v mezích jeho pravomoci, srov. § 567, 568 OZ). Žalobce nabyl vlastnické právo k vozidlu od prodávajícího na základě kupní smlouvy ze dne 13. 11. 2022. Žalobce neměl žádné pochybnosti o tom, že prodávající nebyl oprávněn vozidlo převést na žalobce. Žalobce neměl žádné informace, že by prodávající nenabyl vlastnické právo k vozidlu řádně, či že by nebyl oprávněn s vozidlem nakládat a už vůbec ne, že by osoba, od které vozidlo nabyl prodávající, byla povinný v exekučním řízení. Zástupce společnosti [právnická osoba] žalobci předložil osvědčení o registraci vozidla, ve kterém byl prodávající uveden jako vlastník. Žalobce tak byl v jasné dobré víře, že prodávající je vlastníkem, když osvědčení o registraci vozidla je veřejnou listinou (byla vydána státním orgánem v mezích jeho pravomoci, srov. § 567, 568 o. z.). Vlastnictví prodávajícího tak bylo žalobci touto veřejnou listinou presumováno. Z tohoto důvodu není skutečnost, zda prodávající nabyl vozidlo od povinného neplatně na základě porušení generálního inhibitoria, pro otázku vlastnického práva žalobce stejně rozhodná, neboť v takovém případě nabyl žalobce vozidlo řádně od nevlastníka podle výše citovaného § 1111 o. z. Mezi žalobcem a prodávajícím byla uzavřena kupní smlouva k vozidlu dne 13.11.2022. K tomuto dni ovšem nebyl soudním exekutorem ani vydán exekuční příkaz prodejem movitých věcí, neboť ten byl vydán až dne 28. 11. 2022, č.j. [spisová značka]. O to více je nutné zdůraznit, že protokol o soupisu movitých věcí byl soudním exekutorem vyhotoven až 26. 4. 2023. Tedy v době uzavření kupní smlouvy, tj. v době přechodu vlastnického práva k vozidlu na žalobce, nebylo vozidlo postiženo vadou, tj. nebylo zahrnuto do soupisu movitých věcí. V době uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a prodávajícím nebylo rozhodnuto soudním exekutorem, že exekuce bude provedena prodejem movitého majetku. O tomto rozhodl soudní exekutor až ke dni 28. 11. 2022, tj. o patnáct dní později. Smluvní ujednání mezi žalobcem a prodávajícím nebylo stiženo absolutní neplatností. Z výše uvedeného je patrné, že žalobce nabyl vlastnické právo k vozidlu platně od prodávajícího, přičemž je nerozhodné, jestli prodávající nabyl vlastnické právo k vozidlu od povinného platně či nikoliv, neboť dobrá víra žalobce v oprávnění prodávajícího vozidlo převést má přednost (proto se hovoří o nabytí od „nevlastníka“). Žalobci tak svědčí vlastnické právo k vozidlu, tedy právo, které nepřipouští exekuci. Hlediska procesního práva Až na základě výzvy soudního exekutora č.j. [spisová značka] ze dne 21.4.2023 k předložení nabývacího titulu, žalobce pojal podezření, že prodávající nemusel mít právo disponovat s vozidlem. Uvedené se žalobce dozvěděl s jistotou až na základě protokolu o soupisu movitých věcí vyhotoveného soudním exekutorem dnem 26. 4. 2023, č. j. [spisová značka]. Žalobce rovněž podal k soudnímu exekutorovi návrh na vyškrtnutí vozidla ze soupisu v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka]. S ohledem na skutečnost, že soudní exekutor dne 2. 10. 2023 vydal dražební vyhlášku o provedení dražby věcí movitých – vozidla je žalobce nucen obrátit se na výše uvedený soud s tímto žalobním návrhem, neboť vlastnické právo žalobce je bezprostředně ohroženo. Na základě výše uvedeného žalobci nezbývá než v zákonné lhůtě podat soudu tuto žalobu na vyloučení vozidla z exekuce. Dle ust. § 984 odst.1 o. z. stanoven tzv. princip materiální publicity, jež stanoví dobrou víru v zápis stavu ve veřejném seznamu. Je nutné připustit, že v době uzavření kupní smlouvy, mohl žalobce zjistit, že je pro povinného vedena exekuce, ovšem nelze požadovat po žalobci, jakožto fyzické osobě bez jakékoliv právního vzdělání, aby mu byly známy účinky generálního inhibitoria, tj. že povinný není oprávněný nakládat se vším majetkem nad míru běžného obchodního styku. Lze shrnout, že pokud by si žalobce v době uzavření kupní smlouvy opatřil Výpis z centrální evidence exekucí povinného, byla by jeho dobrá víra rovněž zachována, a to z důvodu, že v rozhodné době nebyl vydán exekuční příkaz k prodeji vozidla, tedy vozidlo nebylo exekučně postiženo. Žalobce dále v této věci odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2016, č.j. 22 Cdo 240/2019-123, který rozhodoval o obdobné věci, dle kterého „je nutno posoudit, zda žalobkyně nabyla vozidlo na základě řádného právního titulu, a dále zda byla v dobré víře, že B. P. je oprávněn vlastnické právo k vozidlu převést.“ Nutno zdůraznit, že v uvedeném případě, bylo vozidlo prodáno v době po vydání exekučního příkazu na prodej vozidla a bez předložení osvědčení o registraci vozidla. I přes uvedené skutečnosti, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že vozidlo má být vyloučeno z exekuce na majetek povinného, neboť této žalobkyni svědčila platně uzavřená kupní smlouva a dále svědčil stav zápisu v technickém průkazu. Na základě výše uvedeného má žalobce za to, že podmínky nabytí vlastnického práva od neoprávněného dle ust. § 1111 o. z. jsou splněny, neboť žalobce dostatečným způsobem prokázal, že v době uzavření kupní smlouvy byl v dobré víře. S ohledem na zde uvedené má žalobce za to, že jeho nárok je po právu a dovoluje si navrhnout, aby výše nadepsaný soud rozhodl v souladu s žalobním návrhem.

2. Dne 10. 1. 2024 se žalovaný vyjádřil tak, že k rukám právního zástupce žalovaného byla dne 09.01.2024 doručena žaloba na vyloučení věci z exekuce ze dne 27.10.2023 a žalovaný sděluje následující. Žalobce se předmětnou žalobou domáhá vyloučení osobního vozidla zn. JAGUAR, RZ: [SPZ], VIN: [VIN kód], barva zelená, z exekučního řízení pod sp. zn. [spisová značka] s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem předmětného vozidla, když automobil nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené s povinným dne 13. 11. 2022. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznává v celém rozsahu. Žalovaný k dané věci uvádí, že návrh na zahájení exekuce na povinného [jméno FO] byl podán dne 23. 2. 2012. Usnesení o nařízení exekuce č. j. 18 EXE 381/2012–14 vydané Okresním soudem v Písku bylo vydáno dne 29. 2. 2012. Podle ustanovení § 44a ex. řádu, nebyl povinný během probíhajícího exekučního řízení oprávněn nakládat se svým majetkem. O tomto zákazu byl povinný poučen soudním exekutorem již v usnesení o nařízení exekuce. Žalovaný vychází z ustanovení § 44a ex. řádu. Žalovaný se na základě výše uvedeného domnívá, že soudní exekutor postihl předmětné vozidlo exekučním příkazem zcela oprávněně. Zároveň žalovaný poukazuje na skutečnost, že soudní exekutor se dovolal neplatnosti převodu vlastnického práva k předmětnému osobnímu vozidlu z povinného na žalobce. Soudní exekutor se dovolal neplatnosti v protokolu o soupisu movitých věcí č.j. [spisová značka] ze dne 26.04.2023. Na základě uvedeného dovolání se neplatnosti právního jednání žalobce a povinného je tedy žalovaný toho právního názoru, že k žalobci tvrzenému převodu vozidla na žalobce nemohlo dojít. Účinky dovolání se neplatnosti nastávají okamžikem, kdy dojde projev vůle nebo exekuční příkaz poslednímu z účastníků úkonu, vůči kterému se oprávněná osoba neplatnosti dovolala. Právní úkon je poté neplatný zpětně od doby, kdy se stal účinným (účinky ex tunc). Na základě výše uvedeného je žalovaný toho právního názoru, že vlastníkem vozidla je povinný [jméno FO]. Nad rámec již uvedeného si žalovaný pouze dovoluje zdůraznit k tvrzením žalobce, že žalobce mohl a měl nahlédnout do centrální evidence exekucí, ze které by zcela spolehlivým a velmi rychlým způsobem zjistil, že povinný je omezen v nakládání se svým majetkem. Skutečnost, že žalobce toto neučinil, je nutné přičíst k tíži žalobce. Žalobce nevynaložil potřebnou míru opatrnosti (resp. žalobce nevynaložil žádné úsilí), aby zjistil, zda tvrzení povinného, že je oprávněn s předmětným vozidlem nakládat, je pravdivé. Žalobce pouze důvěřoval tvrzením povinného. Přičemž tvrzení žalobce, že „mu bylo předloženo osvědčení o registraci vozidla“, je zcela irelevantní, neboť z tohoto registru nelze zjistit informace o oprávněnosti povinného nakládat s předmětným vozidlem. (Mimo to si žalovaný pouze dovoluje poznamenat k této námitce žalobce, že registr silničních vozidel není veřejným seznamem a nabytí vlastnického práva k vozidlu není vázáno na zápis do registru silničních vozidel. Tedy zápis v registru silničních vozidel není ani dokladem o vlastnickém právu k vozidlu). Žalobce tedy neučinil ničeho (nevynaložil ani základní míru obezřetnosti), aby zjistil, zda je povinný oprávněn převést na žalobce vlastnické právo k vozidlu. Žalovaný je toho právního názoru, že žalobce nebyl v dobré víře a ani nemohl být. Na základě uvedeného se nyní žalobce nemůže ani dobré víry dovolávat. Žalovaný si dovoluje zdůraznit, že břemeno důkazní ohledně tvrzení žalobce, že byl v dobré víře, leží výhradně na straně žalobce, který toto břemeno neunáší. V této souvislosti si žalovaný dovoluje rovněž poukázat na zásadu „Právo přeje bdělým“. Dále si žalovaný dovoluje uvést, že v době uzavření předmětné kupní smlouvy měl dle centrální evidence exekucí povinný šest exekucí. Žalovaný navrhuje soudu, aby žalobu v plném rozsahu zamítl a uložil žalobci uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Dne 15. 3. 2024 doplnil žalovaný, že k rukám právního zástupce žalovaného bylo dne 12.03.2024 doručeno vyjádření žalobce ze dne 06.02.2024. Žalovaný sděluje následující: Žalovaný sděluje, že s tvrzeními žalobce zcela zásadně nesouhlasí. Žalovaný nabyl dojmu, že žalobce se snaží své povinnosti zcela bagatelizovat a odkazovat se na skutečnost, že není právník, a tudíž tyto skutečnosti ani nemohl vědět. Žalovaný předně sděluje, že stále platí zásada „Neznalost zákona neomlouvá“ a zásada „Právo přeje bdělým“. Dále si žalovaný dovoluje upozornit na ust. § 4 občanského zákoníku: „Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.“ V této souvislosti žalovaný uzavírá, že není potřeba, aby žalobce věděl, co znamená termín „generální inhibitorium“, ale při svém vysokoškolském vzdělání žalobce ví (zákon to ostatně také výslovně presumuje), že pokud má určitá osoba exekuce, pak není oprávněna prodávat svůj majetek. Jedná se o obecně veřejně známou věc (notorietu) a nelze připustit, že vysokoškolsky vzdělaný žalobce by tuto skutečnost nevěděl. V tomto tedy žalovaný považuje námitky žalobce za zcela liché a žalovaným vyvrácené. Pokud by žalobce nahlédl do Centrální evidence exekucí, pak by tyto skutečnosti zjistil a věděl by, že předmětné vozidlo není povinný oprávněn žalobci prodat. Jedná se zde čistě jen o nečinnost žalobce, který neučinil ničeho, aby vůbec zjistil, zda osoba, která vystupuje v pozici prodávajícího je oprávněna vozidlo prodat. K žalobcem předloženému usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.10.2019 sp. zn. 22 Cdo 240/2019 (dále jen „Usnesení“) žalovaný sděluje, že závěry plynoucí z Usnesení jsou zcela nepřiléhavé a neaplikovatelné na projednávanou věc. V Usnesení Nejvyšší soud ČR se vyjadřoval k situaci, kdy dovolatelka nabyla vozidlo od v pořadí dalšího vlastníka, nikoliv přímo od povinného. Nejvyšší soud uzavřel, že nelze požadovat po dovolatelce, aby činila investigativní činnost spočívající ve vyhledávání i všech předchozích vlastníků vozidla, zda všichni byli oprávněni vozidlo prodat. Z uvedeného Usnesení tedy vyplývá pouze ta skutečnost, že dovolatelka nemusela činit pátrání po všech předchozích vlastnících vozidla. Z uvedeného Usnesení však také jednoznačně vyplývá, že činit investigativní činnost u vlastníka, který dovolatelce vozidlo přímo prodal, je povinné, chce-li se dovolávat dobré víry. Žalovaný tedy uzavírá, že veškeré námitky žalobce vyvrátil a veškeré námitky žalobce považuje za zcela liché a účelové. Žalovaný navrhuje soudu, aby žalobu v plném rozsahu zamítl a uložil žalobci uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši.

3. Z obchodního rejstříku je patrné, že jednateli společnosti [právnická osoba], IČ: [IČO], jsou [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], a [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum].

4. Soud měl k dispozici výpis z obchodního rejstříku žalovaného.

5. Z centrální evidence exekucí soud zjistil, že ke dni 25. 5. 2023 byly vedeny proti [jméno FO] exekuce od roku 2013 do 2020 v počtu 6.

6. Z exekutorského spisu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že oprávněný se domáhal proti povinnému [jméno FO], nar. [datum], dne 23. 2. 2012 nařízení exekuce podle elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8.11.2011 č. j. 51 EC 585/2011-16 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 17 414,01 Kč s úrokem ve výši 1,89 % měsíčně z částky 17 414,01 Kč od 20. 1. 2011 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 17 414,01 Kč od 20. 1. 2011 do 30. 6. 2011, 7,75 % ročně z částky 17 414,01 Kč od 1. 7. 2011 do 8. 11. 2011 a za dobu od 9. 11. 2011 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 065,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 519,78 Kč, nákladů předchozího řízení ve výši 13 394 Kč a nákladů této exekuce. Usnesením č. j. 18 EXE 381/2012–14 ze dne 29. 2. 2012 podepsaný soud pověřil provedením exekuce [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora, Exekutorský úřad [adresa], se sídlem [adresa] [adresa], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci 8. 5. 2012. Kupní smlouvou ze dne 13. 11. 2022 bylo vozidlo tov. zn. JAGUAR, rok výroby 1983, za 180 000 Kč prodán [jméno FO], nar. 24. 2. 1976, žalobci. Usnesením ze dne 28. 11. 2022 č. j. [spisová značka] byla nařízena exekuce prodejem movitých věcí povinného, přičemž: I. Soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodl o provedení exekuce prodejem movitých věcí k vymožení pohledávky oprávněného. Exekuce bude provedena prodejem všech podle zákona postižitelných věcí povinného, případně spoluvlastnického podílu na nich. II. Povinnému se zakazuje, aby nakládal s věcmi pojatými do soupisu. III. Povinnému se ukládá, aby soudnímu exekutorovi do 15 dnů od doručení exekučního příkazu oznámil, zda věc nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takovou věc, zda má právo s ní volně nakládat a zda jsou exekucí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věci nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře. Z velkého technického průkazu bylo zjištěno, že [jméno FO], nar. [datum], se stal vlastníkem vozidla dne 11. 10. 2021 a žalobce 30. 11. 2022. Výzvou č.j. [spisová značka] z 21. 4. 2023 byl žalobce vyzván k předložení nabývacího titulu, na což žalobce písemně reagoval zamítavě, neboť koupil vozidlo v dobré víře. Protokol o soupisu movitých věcí byl exekutorem sepsán pod č.j. [spisová značka] dne 26. 4. 2023, včetně vozidla tov. zn. Jaguar, RZ: [SPZ]. Z protokolu o provedení úkonu pověřeného soudního exekutora ze dne 29. 9. 2023 je patrné, že žalobce se dostavil k exekutorovi za účelem dohody na dalším postupu při vydání osobního vozidla Jaguar, sepsaného dne 26. 4. 2023. Dne 2. 10. 2023 byla usnesením č.j. [spisová značka] vydána dražební vyhláška k prodeji vozidla tov. zn. Jaguar, RZ [SPZ] ve veřejné dražbě, která byla následně v důsledku podání vylučovací žaloby zrušena. Návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu byl žalobcem podán dne 27. 10. 2023. Usnesením pověřeného soudního exekutora ze dne 31. 10. 2023 č. j. [spisová značka] byl odmítnut návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu žalobce, a to položky č. 1 soupisu ze dne 26. 4. 2023 tj. vozidla tov. zn. Jaguar, RZ [SPZ], dle § 68 e.ř. a 254 odst. 1 o.s.ř. (nelze prominout zmeškání lhůty) Dne 30. 10. 2023 byla žalobcem podána vylučovací žaloba ohledně vozidla tov. zn. Jaguar, RZ [SPZ].

7. Kupní smlouvou ze dne 13. 11. 2022 bylo vozidlo tov. zn. JAGUAR, rok výroby 1983, za 180 000 Kč prodán [jméno FO], nar. [datum], žalobci.

8. Z velkého technického průkazu bylo zjištěno, že [jméno FO], nar. [datum], se stal vlastníkem vozidla tov. zn. Jaguar, RZ: [SPZ] dne 11. 10. 2021 a žalobce 30. 11. 2022.

9. Protokol o soupisu movitých věcí byl exekutorem sepsán pod č.j. [spisová značka] dne 26. 4. 2023, včetně vozidla tov. zn. Jaguar, RZ: [SPZ].

10. Výzvou z 21. 4. 2023 byl žalobce vyzván k předložení nabývacího titulu s tím, že [jméno FO], nar. [datum], je od roku 2012 omezen v nakládání se svým majetkem a nebude-li na výzvu reagováno, exekutor se dovolá neplatnosti úkonu převodu vozidla a vyzve nabyvatele k jeho odevzdání za účelem zpeněžení v rámci exekuce.

11. Z návrhu na vyškrtnutí vozidla ze soupisu, vč. doručenky je patrné, že byl žalobcem podán dne 27. 10. 2023.

12. Z návrhu na nařízení exekuce ze dne 23. 2. 2012 je zřejmé, že žalovaný jako oprávněný se domáhal po povinném [jméno FO], nar. [datum], podle elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 11. 2011 č. j. 51 EC 585/2011-16 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 17 414,01 Kč s příslušenstvím a náklady řízení nařízení exekuce.

13. Z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že ve věci sp. zn. 18 EXE 381/2012 byl usnesením č. j. 18 EXE 381/2012–14 ze dne 29. 2. 2012 pověřen provedením exekuce [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutor, Exekutorský úřad [adresa], se sídlem [adresa], sp. zn. [spisová značka], přičemž toto usnesení nabylo právní moci 8. 5. 2012, když oprávněnému bylo doručeno dle doručenky dne 20. 4. 2012 a povinnému též 20. 4. 2012, a to do vlastních rukou. Součástí usnesení bylo i poučení dle § 44a ex. řádu.

14. Soud zamítl pro nadbytečnost další navrhované důkazy, a to především k okolnostem uzavírání kupní smlouvy ze strany žalobce, a to zejména výslechem jednatelů firmy [právnická osoba], kde došlo k podpisu smlouvy mezi žalobcem a povinným, když skutkový stav nebyl mezi účastníky sporný, naopak, a navíc již z dosud provedených důkazů soud tento skutkový stav, popsaný účastníky, zjistil, a to včetně existence kupní smlouvy.

15. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Vlastníkem vozidla tov. zn. Jaguar, RZ: [SPZ] byl od 11. 10. 2021 do 30. 11. 2022 [jméno FO], nar. [datum] (dále též „povinný“) (odst. č. 8. odůvodnění shora), proti němuž byly vedeny exekuce od roku 2013 do roku 2020 (odst. č. 5. odůvodnění shora). Proti povinnému byla nařízena exekuce ve prospěch oprávněného, kterým je žalovaný, a to ve věci sp. zn. 18 EXE 281/2012 (odst. č. 4., 12. odůvodnění shora). Povinný byl poučen počínaje dnem 20. 4. 2012 dle § 44a ex. řádu mj. o tom, že nesmí nakládat se svým majetkem (odst. č. 6., 13. odůvodnění shora). Povinný přesto prodal na základě kupní smlouvy ze dne 13. 11. 2022 žalobci motorové vozidlo tov. zn. Jaguar, RZ: [SPZ] prostřednictvím společnosti [právnická osoba] (odst. č. 3., 7. odůvodnění shora). Exekutor následně vydal dne 28. 11. 2022 usnesení o nařízení exekuce prodejem movitých věcí povinného (odst. č. 6. odůvodnění shora) a dne 26. 4. 2023 sepsal do soupisu movitých věcí vozidlo tov. zn. Jaguar, RZ: [SPZ] (odst. č. 9. odůvodněn shora) poté, co byl žalobce vyzván dne 21. 4. 2023 exekutorem k předložení nabývacího titulu k tomuto vozidlu, jinak se exekutor dovolá neplatnosti tohoto úkonu (odst. č. 10. odůvodnění shora). Žalobce podal návrh na vyškrtnutí tohoto vozidla ze soupisu dne 27. 10. 2023 (odst. č. 11. odůvodnění shora) a exekutor tento návrh odmítl (odst. č. 6. odůvodnění shora). Proto podal žalobce vylučovací žalobu.

16. Podle § 44 odst. 1 ex. řádu nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3 zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46 odst. 6, případně kopii rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které tvoří přílohu exekučního návrhu. Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých se zapisují právnické osoby, případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o povinného uvedeného v § 44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4, rozhodl-li exekutor o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje na nemovitou věc v jeho vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím. Podle § 44 odst.2 ex. řádu vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou. Podle § 44 odst. 3 ex. řádu vyrozumění obsahuje a) označení exekučního soudu, b) označení exekutora, který vede exekuční řízení, c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno, d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, e) označení oprávněného a povinného, f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce, g) podpis a datum, h) poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 5 a 6, § 44a odst. 1, § 54, § 55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 a 2, poučení o podmínkách doručování podle § 56a a § 56b, a případně poučení o možnosti podat návrh na zastavení exekuce z důvodu, ze kterého lze odepřít výkon rozhodnutí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, a další informace týkající se exekučního řízení a postupu v tomto řízení. Podle § 44 odst. 4 ex. řádu je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a odst. 1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.

17. Podle § 44a odst. 1 ex. řádu nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti. Podle § 44a odst. 2 ex. řádu složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst.

6. Exekutor vydá rozhodnutí podle věty první do 7 dnů ode dne, v němž mu byl doručen návrh povinného, a neprodleně ho zašle účastníkům řízení a dalším osobám, jimž byly v rámci exekuce doručeny exekuční příkazy podle § 49 odst.

9. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. Podle § 44a odst. 3 ex. řádu na návrh povinného může exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6 nevztahuje na majetek, který povinný uvedl v návrhu, jestliže povinný zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce. Podle § 44a odst. 4 ex. řádu s písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů může povinný k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů exekuce či nákladů oprávněného zpeněžit majetek nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou exekucí16a), nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora. Podle § 44a odst. 5 ex. řádu odstavec 1 se nepoužije, je-li povinným stát nebo územní samosprávný celek.

18. Podle § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

19. Podle § 1111 o. z. získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.

20. Podle § 68 odst. 1 ex. řádu ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne. Podle § 68 odst. 2 ex. řádu o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem. Podle § 68 odst. 3 ex. řádu exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během provádění exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže. Podle § 68 odst. 4 ex. řádu žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

21. Judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 240/2019 mj. dovodil závěr, že „...jelikož zákon neukládá povinnost evidovat probíhající exekuci v registru silničních vozidel, pak by žalobkyně ani v případě, že by pátrala po kompletních údajích o vozidlu v tomto registru, vědomost o exekučním postihu nenabyla. Vědomost o exekuci vedenou na M. B. by přitom nezískala ani v případě nahlédnutí do Centrální evidence exekucí, neboť osobní automobil nekupovala od něj, ale od B. P. Po žalobkyni přitom nelze spravedlivě požadovat, aby vlastní investigativní činností zjišťovala, zda není vedena exekuce i na dřívější majitele osobního automobilu. Veřejnost navíc nemá do této databáze exekucí volný přístup, je totiž zpoplatněn...“ 22. Podle § 4 odst. 1 o. z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

23. Soud na základě shora popsaného zjištěného skutkového stavu učinil následující závěry. Žalovaný jako oprávněný se domáhal návrhem na exekuci zaplacení dlužné částky s příslušenstvím proti povinnému u Okresního soudu v Písku, kterému bylo vyhověno dle § 44 ex. řádu usnesením ze dne 29. 2. 2012, jež nabylo právní moci dne 8. 5. 2012, přičemž povinný byl vyrozuměn řádně dle § 44a odst. ex. řádu o tom, že nesmí nakládat se svým majetkem. Povinný porušil tuto svou povinnost, když prodal žalobci vozidlo tov. zn. Jaguar, RZ: [SPZ] dne 13. 11. 2022 na základě kupní smlouvy. Skutečnost, že exekutor nařídil prodej movitých věcí až dne 28. 11. 2022 a sepsal předmětné vozidlo do soupisu až dne 26. 4. 2023 nemá na tento závěr žádný vliv. Exekutor sdělil výzvou z 21. 4. 2023 žalobci, že bude považovat jednání povinného z kupní smlouvy ze dne 13. 11. 2022 za neplatné dle § 44a odst. 1 ex. řádu a soud má zato, že jednání žalobce lze považovat za neplatné, neboť exekutor tak vyrozuměl žalobce o relativní neplatnosti jednání povinného. Soud se však zabýval rovněž argumentací žalobce dle § 1111 o. z., tj. tím, zda lze u žalobce shledat dobrou víru k nabytí vlastnického práva k vozidlu tov. zn. Jaguar, RZ: [SPZ], a učinil závěr, že žalobce byl v dobré víře v oprávnění převodce převést vlastnické právo k tomuto vozidlu, a to ve smyslu závěrů judikátu sp. zn. 22 Cdo 240/2019, dle kterého registr silničních vozidel není povinen evidovat probíhající exekuční řízení. Jinak řečeno i v případě, že by si žalobce ověřoval skutečnosti zřejmé z velkého technického průkazu, který mu byl předložen, a dle kterého byl vlastníkem povinný, nemusel by zjistit existenci exekuce vedené proti povinnému. Pokud jde o Centrální evidence exekucí, tato není veřejně přístupná bezplatně, avšak i tak nelze považovat jednání žalobce v dané věci v rozporu se zásadou běžné opatrnosti dle § 4 o. z., když si neprověřoval osobu povinného v této evidenci, jestliže mu kontakt byl zprostředkován společností [právnická osoba], což nebyla mezi účastníky sporná skutečnost. Soud tak dovodil, že žalobce je vlastníkem vozidla tov. zn. Jaguar, RZ: [SPZ], sepsaného dne 26. 4. 2023 exekutorem do soupisu ve věci exekuce na majetek povinného, vedené pod sp. zn. 18 EXE 281/2012, a proto vyhověl žalobě na vyloučení této movité věci dle § 68 odst. 4 ex. řádu a § 267 o. s. ř. jako důvodné, jak je patrné z výroku I. rozsudku shora.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. s ohledem na to, že exekuce byla nařízena před 12 lety a dosud se nepodařilo vymoci dlužnou částku, a že soupis movitých věcí byl pořízen až dne 26. 4. 2023, kdy už povinný nebyl vlastníkem předmětného vozidla, a když exekuce prodejem movitých věcí byla nařízena již dne 28. 11. 2022, a to též po 13. 11. 2022, kdy byla sepsána kupní smlouva mezi povinným a žalovaným. Tyto skutečnosti nemohou jít k tíži žalovaného jako oprávněného a jsou dle názoru soudu důvodem zvláštního zřetele hodným, pro který soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku shora

Poučení