12 C 196/2021-90

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobců: [anonymizováno]) [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [adresa žalobce] [anonymizováno]) [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno]) [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno]) [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno]) [jméno] [jméno], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno]) [jméno] [příjmení], [datum narození] [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno]) [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno]) [jméno] [příjmení], [datum narození] [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno]) [jméno] [příjmení], [datum narození] [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno]) [jméno] [příjmení], [datum narození] [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno] ) [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [adresa] všichni zastoupeni advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [obec] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] pro zaplacení náhrady újmy a omluvu takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce a) [celé jméno žalobce] domáhal, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobci omluvu ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [celé jméno žalobce] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, k němuž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [celé jméno žalobce] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovaného, se zamítá.

II. Žaloba, jíž se žalobce a) [celé jméno žalobce] domáhal zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá.

III. Žaloba, jíž se žalobce b) [jméno] [příjmení] domáhal, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobci omluvu ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, k němuž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [příjmení] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovaného, se zamítá.

IV. Žaloba, jíž se žalobce b) [jméno] [příjmení] domáhal zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá.

V. Žaloba, jíž se žalobce c) [jméno] [příjmení] domáhal, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobci omluvu ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, k němuž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [příjmení] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovaného, se zamítá.

VI. Žaloba, jíž se žalobce c) [jméno] [příjmení] domáhal zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá.

VII. Žaloba, jíž se žalobce d) [jméno] [příjmení] domáhal, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobci omluvu ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, k němuž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [příjmení] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovaného, se zamítá.

VIII. Žaloba, jíž se žalobce d) [jméno] [příjmení] domáhal zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá.

IX. Žaloba, jíž se žalobce e) [jméno] [jméno] domáhal, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobci omluvu ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, k němuž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [jméno] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovaného, se zamítá.

X. Žaloba, jíž se žalobce e) [jméno] [jméno] domáhal zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá.

XI. Žaloba, jíž se žalobkyně f) [jméno] [příjmení] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobkyni omluvu ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jejího práva na ochranu soukromí, k němuž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [příjmení] podala podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovaného, se zamítá.

XII. Žaloba, jíž se žalobkyně f) [jméno] [příjmení] domáhala zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá.

XIII. Žaloba, jíž se žalobce g) [jméno] [příjmení] domáhal, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobci omluvu ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, k němuž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [příjmení] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovaného, se zamítá.

XIV. Žaloba, jíž se žalobce g) [jméno] [příjmení] domáhal zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá.

XV. Žaloba, jíž se žalobkyně h) [jméno] [příjmení] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobci omluvu ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jejího práva na ochranu soukromí, k němuž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [příjmení] podala podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovaného, se zamítá. XVI. Žaloba, jíž se žalobkyně h) [jméno] [příjmení] domáhala zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá. XVII. Žaloba, jíž se žalobce i) [jméno] [příjmení] domáhal, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobci omluvu ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, k němuž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [příjmení] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovaného, se zamítá. XVIII. Žaloba, jíž se žalobce i) [jméno] [příjmení] domáhal zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá. XIX. Žaloba, jíž se žalobce j) [jméno] [příjmení] domáhal, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobci omluvu ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, k němuž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [příjmení] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovaného, se zamítá. XX. Žaloba, jíž se žalobce j) [jméno] [příjmení] domáhal zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá. XXI. Žaloba, jíž se žalobkyně k ) [jméno] [příjmení] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout žalobkyni omluvu ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jejího práva na ochranu soukromí, k němuž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [příjmení] podala podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovaného, se zamítá. XXII. Žaloba, jíž se žalobkyně k ) [jméno] [příjmení] domáhal zaplacení částky 30 000 Kč, se zamítá. XXIII. Žalobce a) [celé jméno žalobce] je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXIV. Žalobce b) [jméno] [příjmení] je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXV. Žalobce c) [jméno] [příjmení] je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXVI. Žalobce d) [jméno] [příjmení] je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXVII. Žalobce e) [jméno] [jméno] je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXVIII. Žalobkyně f) [jméno] [příjmení] je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXIX. Žalobce g) [jméno] [příjmení] je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXX. Žalobkyně h) [jméno] [příjmení] je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXXI. Žalobce i) [jméno] [příjmení] je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXXII. Žalobce j) [jméno] [příjmení] je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XXXIII. Žalobkyně k ) [jméno] [příjmení] je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se samostatnými žalobami domáhali po žalované peněžitého plnění a omluvy jakožto zadostiučinění za to, že žalovaná, resp. stát nedostál své povinnosti zajistit ochranu ústavně zaručených práv žalobce (zejména práva na ochranu soukromého a rodinného života) tím, že na základě zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZStřZ“), který byl protiústavně novelizován zákonem č. 14/2017 Sb. a zákonem č. 112/2018 Sb., byly dlouhodobě, systematicky a plošně zveřejňovány údaje o majetku, příjmech a závazcích žalobců, a to z důvodu jejich působení jako starostů, místostarostů či radních v obcích, které jsou členy [ulice] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen„ SMS ČR“), které je oprávněným subjektem k hájení práv na samosprávu obcí a jejích představitelů. Žalobci tak byli veřejnými funkcionáři ve smyslu ZStřZ.

2. Žalobci dále uvedli, že setrvale nesouhlasí se zveřejňováním oznámení, které podávají podle ZStřZ. Stát tím, že oznámení podaná podle zmíněného zákona přímo zveřejňoval a umožnil k nim anonymní přístup komukoli, tedy jakékoli osobě bez její identifikace (tj. plošné zveřejnění), porušuje ústavně zaručené právo na respekt k soukromí v podobě informačního sebeurčení s riziky dalšího nakládání s velmi citlivými informacemi o soukromí, ale i privátních informacích o třetích osobách (osob žalobcovi blízkých, příp. žalobcových věřitelů) s tím, že tyto informace tak mohou následně„ volně plout internetem“ či být na hranici legality či již za ní (zne) užívány dalšími osobami.

3. Protiústavnost novely stvrdil Ústavní soud v nálezu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17 (dále též„ nález ÚS“). Pochybení žalované spatřují žalobci v aplikaci protiústavního předpisu, jenž umožnil anonymní přístup komukoli ke shora uvedeným údajům žalobců, čímž docházelo k nepřiměřenému zásahu do jejich práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení zaručeného čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod. Žalobci dále ve své žalobě odkázali na ochranu soukromí zakotvenou v § 81 odst. 2 a § 90 o.z..

4. Žalobce a) [celé jméno žalobce] uvedl, že je radním [územní celek]. K porušování práv žalobce a) docházelo od podání oznámení dle ZStřZ do listopadu 2020. Žalobce podtrhuje, že vykonává veřejnou funkci v menší obci nad rámec své pracovní doby, tj. ve svém volném čase a ve snaze podle svých schopností rozvíjet svou obec. Namísto ocenění za tuto činnost a vyjádření respektu k jeho právům, byl hrozbou sankcí donucen„ k majetkovému striptýzu“ ohledně skutečností osobní (citlivé, soukromé povahy) s následným plošným zveřejněním jeho majetkových a osobních poměrů všem k dispozici. Zveřejněné informace byly a stále mohou být dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací. Žalobce pociťoval negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci.

5. Žalobce b) [jméno] [příjmení] uvedl, že je starostou [územní celek]. K porušování práv žalobce b) docházelo soustavně až do listopadu 2020. Zveřejněné informace byly a stále mohou být dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací. Žalobce žije v menší obci, kde je jeho známost dána již výkonem jeho funkce v samosprávě, a je tudíž možná jeho identifikace. Žalobce pociťoval negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci.

6. Žalobce c) [jméno] [příjmení] uvedl, že je místostarostou [územní celek]. K porušování práv žalobce c) docházelo soustavně až do listopadu 2020. Zveřejněné informace byly a stále mohou být dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací. Žalobce pociťoval negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci.

7. Žalobce d) [jméno] [příjmení] uvedl, že je neuvolněným starostou [územní celek]. K porušování práv žalobce d) docházelo soustavně až do listopadu 2020. Zveřejněné informace byly a stále mohou být dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací. Žalobce pociťoval negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci.

8. Žalobce e) [jméno] [jméno] uvedl, že je starostou [územní celek]. K porušování práv žalobce e) docházelo soustavně až do listopadu 2020. Zveřejněné informace byly a stále mohou být dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací. Žalobce pociťoval negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci.

9. Žalobkyně f) [jméno] [příjmení] uvedla, že je starostkou [územní celek]. K porušování práv žalobkyně f) docházelo soustavně až do listopadu 2020. Zveřejněné informace byly a stále mohou být dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací. Žalobkyně pociťovala negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci.

10. Žalobce g) [jméno] [příjmení] uvedl, že je místostarostou [územní celek]. K porušování práv žalobce g) docházelo soustavně až do listopadu 2020. Zveřejněné informace byly a stále mohou být dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací. Žalobce žije v menší obci, kde je jeho známost dána již výkonem jeho funkce v samosprávě, a je tudíž možná jeho identifikace. Žalobce pociťoval negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci.

11. Žalobkyně h) [jméno] [příjmení] uvedla, že je starostkou [územní celek]. K porušování práv žalobkyně h) docházelo soustavně až do listopadu 2020. Zveřejněné informace byly a stále mohou být dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací. Žalobkyně žije v menší obci, kde je její známost dána již výkonem jeho funkce v samosprávě, a je tudíž možná její identifikace. Žalobkyně pociťovala negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci.

12. Žalobce i) [jméno] [příjmení] uvedl, že je starostou [územní celek]. K porušování práv žalobce i) docházelo soustavně až do listopadu 2020. Zveřejněné informace byly a stále mohou být dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací. Žalobce žije v menší obci, kde je jeho známost dána již výkonem jeho funkce v samosprávě, a je tudíž možná jeho identifikace. Žalobce pociťoval negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci.

13. Žalobce j) [jméno] [příjmení] uvedl, že je místostarostou [územní celek]. K porušování práv žalobce j) docházelo soustavně až do listopadu 2020. Zveřejněné informace byly a stále mohou být dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací. Žalobce žije v menší obci, kde je jeho známost dána již výkonem jeho funkce v samosprávě, a je tudíž možná jeho identifikace. Žalobce pociťoval negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci.

14. Žalobkyně k ) [jméno] [příjmení] uvedla, že je starostkou [územní celek]. K porušování práv žalobkyně k ) docházelo soustavně až do listopadu 2020. Zveřejněné informace byly a stále mohou být dostupné komukoli bez jakékoli identifikace osoby s nimi se seznamujícími a bez jakékoli kontroly nad dalším šířením či užíváním informací. Žalobkyně žije v menší obci, kde je její známost dána již výkonem jeho funkce v samosprávě, a je tudíž možná její identifikace. Žalobkyně pociťovala negativní dopad zveřejňovaných informací z jeho soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci.

15. Žalovaná ve svých vyjádřeních k žalobám uvedla, že u ní žalobci uplatnili svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Žalovaná žádostem nevyhověla a konstatovala, že v namítaném postupu nelze shledat nesprávný úřední postup. Žalovaná uvedla, že je ústředním orgánem státní správy v oblasti střetu zájmů, centrálním orgánem pro podávání oznámení veřejných funkcionářů a správcem Centrálního registru oznámení. Žalovaná se při své činnosti správce řídí ZStřZ. Žalované přitom nepřísluší posuzovat soulad zákona s Ústavou ČR a pro případ protiústavnosti tento předpis neaplikovat. Sporná ustanovení ZStřZ byla nálezem Ústavního soudu zrušena uplynutím dne 31. 12. 2020, a tudíž při výkonu veřejné moci nemohlo dojít k protiprávnímu jednání v podobě publikace oznámení veřejných funkcionářů v registru oznámení po dni 11. 2. 2020 (tj. datum vyhlášení nálezu), když vykonatelnost předmětného nálezu byla z důvodu dostatečného časového prostoru pro přijetí nové právní úpravy odložena až uplynutím roku 2020. V daném ohledu žalovaná odkázala na stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS – st. 31/10, které dovodilo, že orgány veřejné správy jsou povinny aplikovat právní úpravu po dobu odkladu vykonatelnosti nálezu jako ústavně souladnou. Dle žalované je pak třeba vznik újmy dávat do souvislosti s přijetím protiústavní právní úpravy, nikoli s postupem žalované, přičemž legislativní činnost nepředstavuje nesprávný úřední postup.

16. Usnesením ze dne 11. 1. 2022 soud spojil řízení ve věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod spisovou značkou 12 C 196/2021, 12 C 197/2021, 12 C 198/2021, 12 C 199/2021, 12 C 200/2021, 12 C 204/2021, 12 C 205/2021, 12 C 206/2021, 12 C 211/2021, 12 C 215/2021, 12 C 216/2021 dle § 112 odst. 1 o.s.ř. ke společnému řízení, které je nadále vedeno pod spisovou značkou 12 C 196/2021.

17. Usnesením ze dne 31. 1. 2022 soud zamítl přerušení řízení k návrhu žalobců.

18. Dne 7. 3. 2022 se konalo jednání, k němuž se žalobci ani jejich právní zástupce s omluvou neodstavili a zároveň souhlasili s rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti. Skutková zjištění:

19. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

20. Ze shodných tvrzení účastníků a z listinných důkazů soud zjistil a má za prokázané, že žalobce a) dne 6. 5. 2021 uplatnil svůj nárok u žalované, která však její žádosti nevyhověla (srov. žádost žalobce ze dne 6. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 4. 10. 2021); žalobce b) dne 6. 5. 2021 uplatnil svůj nárok u žalované, která však její žádosti nevyhověla (srov. žádost žalobce ze dne 6. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 4. 10. 2021); žalobce c) dne 6. 5. 2021 uplatnil svůj nárok u žalované, která však její žádosti nevyhověla (srov. žádost žalobce ze dne 6. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 5. 10. 2021); žalobce d) dne 6. 5. 2021 uplatnil svůj nárok u žalované, která však její žádosti nevyhověla (srov. žádost žalobce ze dne 6. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 5. 10. 2021); žalobce e) dne 6. 5. 2021 uplatnil svůj nárok u žalované, která však její žádosti nevyhověla (srov. žádost žalobce ze dne 6. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 4. 10. 2021); žalobkyně f) dne 6. 5. 2021 uplatnila svůj nárok u žalované, která však její žádosti nevyhověla (srov. žádost žalobkyně ze dne 6. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 6. 10. 2021); žalobce g) dne 6. 5. 2021 uplatnil svůj nárok u žalované, která však její žádosti nevyhověla (srov. žádost žalobce ze dne 6. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 6. 10. 2021); žalobkyně h) dne 6. 5. 2021 uplatnila svůj nárok u žalované, která však její žádosti nevyhověla (srov. žádost žalobkyně ze dne 6. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 7. 10. 2021); žalobce i) dne 6. 5. 2021 uplatnil svůj nárok u žalované, která však její žádosti nevyhověla (srov. žádost žalobce ze dne 6. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 14. 10. 2021); žalobce j) dne 6. 5. 2021 uplatnil svůj nárok u žalované, která však její žádosti nevyhověla (srov. žádost žalobce ze dne 6. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 15. 10. 2021); žalobkyně k ) dne 6. 5. 2021 uplatnila svůj nárok u žalované, která však její žádosti nevyhověla (srov. žádost žalobkyně ze dne 6. 5. 2021, stanovisko žalované ze dne 15. 10. 2021).

21. Mezi stranami bylo nesporné (učiněno nesporným při jednání dne 7. 3. 2022), že na základě ZStřZ docházelo ze strany žalované k plošnému zveřejňování podaných oznámení žalobců, jak uvedeno v žalobách, tj. do listopadu 2020, přičemž zmíněná oznámení byla přístupná prostřednictvím sítě Internet.

22. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17, který byl publikován ve Sbírce zákonů dne 8. 4. 2020, soud zjistil, že Ústavní soud přezkoumával soulad ZStřZ, ve znění zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 112/2018, s ústavním pořádkem. Zmíněným nálezem bylo zrušeno ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o střetu zájmů, ve znění zákona [číslo] 2017 Sb. a zákona č. 112/2018 Sb., a to uplynutím dne 31. 12. 2020. Z odůvodnění tohoto nálezu se podává, že povinnost poskytnout informace o majetku, příjmech a závazcích, které jsou obsahem oznámení podle ZStřZ, představuje zásah do práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů, tato povinnost obecně sleduje legitimní cíl nejen vyloučit výkon veřejné moci v zájmu soukromém, tedy vyloučit či minimalizovat možnost zneužití mocenského postavení v soukromém zájmu, ale též zajišťovat zodpovědný a transparentní výkon veřejné moci sloužící adresátům veřejné moci a v důsledku též udržovat důvěru veřejnosti v činnost orgánů veřejné moci. Ústavní soud uzavřel, že povinnost podávat oznámení v zákonem vymezeném rozsahu není protiústavní, představuje přiměřený zásah do práva na soukromí i u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. q) ZStřZ, i když může jít o neuvolněné funkcionáře malých obcí. Vybrané informace jsou nicméně u části veřejných funkcionářů, mj. právě u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. q) ZStřZ, následně zpřístupňovány komukoli, anonymně, bez jakékoli žádosti, a to prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu). Uvedené nicméně nesplňuje test proporcionality, neboť není nezbytný k naplnění legitimního cíle zmíněné právní úpravy (srov. nález Ústavního soudu z 11. 2. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 38/17).

23. Z tiskové zprávy žalované ze dne 10. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2020, č. j. 9 As 173/2020 – 32, omezila od 6. 11. 2020 plošný přístup k oznámením veřejných funkcionářů s tím, že údaje v registru budou dostupné pouze na základě individuální žádosti, od čehož si žalovaná slibovala zaručení práva na soukromí a informační sebeurčení veřejných funkcionářů a současně odpadnutí důvodu, proč nepodat oznámení.

24. Z přípisu předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 11. 2021 soud nezjistil pro rozhodnutí relevantní skutečnosti, pročež se jím v tomto rozsudku pro nadbytečnost nezabýval. Právní posouzení věci:

25. Žalobci se svou žalobou domáhali odškodnění za postup žalované v souvislosti se zveřejňováním oznámení dle ZStřZ v Centrálním registru oznámení, který byl veřejně přístupný prostřednictvím datové sítě Internet.

26. Dle soudu je namítaný postup žalované na základě ZStřZ výkonem veřejnoprávních pravomocí svěřených jí zákonem (v daném případě ZStřZ). Uvedené, tj. původ a způsob provedení tvrzeného zásahu, je přitom rozhodující pro určení aplikovatelného právního předpisu pro posouzení žalobního nároku.

27. Soud má tedy za to, že je třeba na danou věc aplikovat zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) coby speciální právní úpravu vůči obecné úpravě ochrany osobnosti podle občanského zákoníku. Jestliže OdpŠk připouští náhradu nemajetkové újmy (srov. § 31a), pak je v případě, že je taková újma poškozenému způsobena při výkonu veřejné moci, lze postupovat právě jen podle této speciální právní úpravy (lex specialis derogat legi generali). V tomto ohledu soud odkazuje též na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021, č.j. č. j. 19 Co 282/2021- 164, ve skutkově obdobné věci jako v nadepsaném řízení.

28. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

29. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

30. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

31. Principy speciální právní úpravy obsažené v OdpŠk tak vycházejí z požadavku na řádný výkon veřejné moci, přičemž zohledňují presumpci správnosti jednotlivých aktů výkonu veřejné moci a z toho plynoucí omezenou možnost jejich přezkumu. Pouze při zjištění existence některého z omezených odpovědnostních titulů pak může (za splnění dalších kumulativních podmínek) nastat odpovědnost státu za újmu poškozeného a z toho plynoucí nároky na odškodnění (srov. též rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021, č.j. č. j. 19 Co 282/2021- 164).

32. Jak plyne ze shora uvedeného, OdpŠk v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Stát přitom za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 zákona) za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla újma (tj. nemajetková či majetková – škoda); a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem; jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

33. Z citovaného § 8 OdpŠk plyne, že aby bylo možné rozhodnutí státu považovat za nezákonné, je nezbytné, aby bylo zrušeno k tomu příslušným orgánem. Podmínka zrušení rozhodnutí pro nezákonnost odpovídá principu presumpce správnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci (tj. zde soudů). Jinými slovy, podmínkou pro existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí je to, aby bylo rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým byla způsobena újma, zrušeno pro svou nezákonnost. V daném případě tak zjevně o nezákonné rozhodnutí nejde, neboť zde není žádné rozhodnutí, které by bylo pro svou nezákonnost zrušeno, resp. žalobce ani žádné takové rozhodnutí nenamítá.

34. Naproti tomu nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2778/2010 či rozsudek ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1455/2007; dále též srov. Vojtek, P., Bičák, V.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha C. H. Beck, 2017, str. 145). Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O úřední postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 924/2013 ze dne 23. 7. 2015).

35. Na základě shora uvedeného je zřejmé, že v daném případě nejde ani o nesprávný úřední postup. Vytýkané jednání žalované totiž spočívalo v tom, že postupovala tak, jak jí zákon (tj. ZStřZ) ukládal. Žalovaná (stejně jako všechny orgány i osoby) přitom byla a je vázána platnými a účinnými právními předpisy. Uvedené platí i tehdy, kdy následně dojde k jeho (částečnému) zrušení ze strany Ústavního soudu z důvodu protiústavnosti. Nicméně žalovaná nemá žádnou pravomoc si sama předběžně posoudit ústavnost zákonů a v závislosti na svém závěru se rozhodnout, zda se bude takovým zákonem řídit či nikoli. Pouze na okraj lze uvést, že taková pravomoc nenáleží ani soudům, které pouze mohou podat návrh Ústavnímu soudu podle ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy.

36. Opačný výklad by byl v rozporu se základními principy právního státu, včetně dělby moci a závaznost zákona pro všechny subjekty. Přezkum ústavnosti zákona náleží podle ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy výhradně Ústavnímu soudu, který tak jako jediný subjekt rozhoduje nejen o případném zrušení takového protiústavního zákona, nýbrž též o případném odkladu vykonatelnosti svého nálezu podle ustanovení čl. 89 odst. 1 Ústavy a § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, tak jak to učinil v posuzované věci (srov. též rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021, č.j. č. j. 19 Co 282/2021- 164).

37. Na namítaném postupu žalované (v souladu s tehdy platným a účinným zákonem) přitom nic nemění ani pozdější nález Ústavního soudu, jímž byla daná právní úprava shledána protiústavní, neboť nález nemá zpětné účinky a nadto rozhodnutí o jejím zrušení bylo vydáno s odloženou vykonatelností. Rovněž je bez významu, že praxe samotné žalované coby správce registru oznámení se v průběhu času změnila, neboť z hlediska posouzení, zda byla předchozí praxe protiprávní (a tedy může představovat nesprávný úřední postup ve smyslu ustanovení § 13 OdpŠk) či nikoli, je případná odlišná pozdější praxe zcela irelevantní (srov. též rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021, č.j. č. j. 19 Co 282/2021- 164).

38. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že nárok na náhradu újmy neplyne ani z jiných ustanovení vnitrostátních právních předpisů či přímo aplikovatelných mezinárodních smluv nebo ustanovení Listiny základních práv a svobod. K obdobnému závěru dospěl též Městský soud v Praze v rozhodnutí ze dne 10. 11. 2021, č.j. č. j. 19 Co 282/2021- 164, ve skutkově obdobné věci, s nímž se zdejší soud zcela ztotožňuje.

39. S ohledem na shora uvedené tedy soud dospěl k závěru, že v dané věci absentuje odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí. Jelikož tedy nejsou splněny kumulativní podmínky pro vznik odpovědnosti státu za újmu (srov. bod 32 shora) soud se pro nadbytečnost již detailně nezabýval tvrzenou újmou a jejím rozsahem, a žaloby v celém rozsahu jako nedůvodné zamítl (srov. výrok I.).

40. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že žalobci konkrétní újmu v žalobě netvrdili. Žalobci totiž pouze v obecné rovině uvedli, že pociťovali negativní dopad zveřejňovaných informací z jejich soukromí, nadto zvýrazněný tím, že k zásahu docházelo ze strany veřejné moci, a dále že žijí v menších obcích, pročež jsou snadno identifikovatelní.

41. V daném ohledu soud zdůrazňuje, že újmu není na místě presumovat, ale je třeba ji řádně a konkrétně tvrdit a prokazovat, což v žalobách není splněno. Žalobci tedy nedostáli své primární povinnosti tvrdit a prokazovat skutečnosti v řízení a pro svou nepřítomnost u jednání nemohli být ke splnění své povinnosti soudem vyzváni dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., čímž se zbavili možnosti být ze strany soudu poučeni o hrozícím neúspěchu ve sporu. Soud přitom nemusel (resp. ani nesměl) odročit jednání za účelem zjištění stanoviska žalobců či jejich případných návrhů na doplnění tvrzení a dokazování. Je totiž záležitostí samotného účastníka, aby zabezpečil zastoupení svých zájmů před soudem, a to buď přítomností svou nebo svého zástupce, případně z důležitých důvodů včas požádal o odročení jednání, což se však v daném případě nestalo. I z uvedeného důvodu (tj. neunesení břemene tvrzení ani břemene důkazního ohledně nemajetkové újmy) by tak žaloby musely být zamítnuty. K nákladům řízení:

42. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

43. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí 300 Kč za každý úkon.

44. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 900 Kč odpovídající paušální náhradě za 300 Kč ve vztahu ke každému žalobci za písemné vyjádření k žalobě (tj. 11 x 300 = 3 300 Kč) a částku 300 Kč za účast na jednání soudu a 300 Kč za přípravu k jednání. Zmíněnou náhradu ve výši 600 Kč soud poměrně rozdělil mezi všechny žalobce (tj. 600/11 = 55 Kč). Na každého žalobce tak připadá částka 355 Kč. Uvedené je odůvodněno § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb.. Ke lhůtě k plnění:

45. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal.

Poučení