12 C 2/2020-66

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Kopeckou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná poslala žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku omluvný dopis tohoto znění:„ Omlouváme se Vám za nepravdivé posouzení Vašeho zdravotního stavu a nepravdivé stanovení diagnózy, [anonymizováno 24 slov] [datum], [datum] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 38 slov]“, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 300.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 27.593 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou okresnímu soudu dne 3. 1. 2020 se žalobkyně vůči žalované domáhá omluvy a zaplacení částky 300.000 Kč za způsobenou nemajetkovou újmu. Skutkově tvrdí, že lékař žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] vystavil ve dnech 9. 1., 16. 1. a 17. 1. 2017 lékařské zprávy, ve kterých stanovil diagnózu„ [anonymizováno 9 slov]“. Tyto lékařské zprávy byly podkladem lékařského posudku vystaveného MUDr. [jméno] [příjmení] dne 17. 1. 2017, ve kterém bylo stanoveno její dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti z důvodu obecného onemocnění k výkonu práce [anonymizována čtyři slova] [obec], [ulice a číslo]. Od posouzení jejího zdravotního stavu pro ni začaly trvající [anonymizováno] útrapy, které zasáhly do její osobnosti, do jejího soukromého a rodinného života a došlo k narušení jejího profesního života a jejího práva vykonávat povolání [anonymizováno]. Byla rychle rozšířena informace, že nemůže [anonymizováno]. Od svého zaměstnavatele obdržela výpověď, proti které se bránila podáním žaloby. Všemi prostředky, zejména stížnostmi, napadala lékařská vyšetření, postup lékaře i stanovení diagnózy Čas, který tím strávila, nemohla věnovat svému manželovi, takže strádal jejich rodinný život. Změnil se nejen její soukromý život, ale i její život profesní. Nemohla najít zaměstnání v okolí [obec] a na [okres], od 1. 9. 2018 byla přijata do pracovního poměru na [anonymizováno 8 slov] [jméno] [příjmení] v [obec] Ani žalovaná, ani samotný lékař, nereagovali na její výzvy, neomluvili se jí a odmítli úhradu finanční částky.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že zaměstnává lékaře [anonymizováno] MUDr. [jméno] [příjmení], který na žádost MUDr. [jméno] [příjmení] žalobkyni vyšetřil a o vyšetření vystavil lékařskou zprávu. Ani žalovaná, ani MUDr. [jméno] [příjmení], nikomu vyjma MUDr. [anonymizováno] a žalobkyně, nesdělili své závěry o zdravotním stavu žalobkyně. [příjmení] diagnostický závěr nenarušil dobrou pověst žalobkyně. Nebyl to MUDr. [anonymizováno], kdo vyslovil závěr, od kterého žalobkyně odvozuje svou osobní a profesní dehonestaci, neboť pracovněprávní posudek vystavil MUDr. [obec]. Pokud se týká požadavku na zaplacení náhrady za nemajetkovou újmu, není tato specifikována a navíc z tvrzení žalobkyně vyplývá, že největší újmu utrpěla rozšířením závěru posudku MUDr. [anonymizováno]. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby.

3. U jednání dne 5. 8. 2020 žalobkyně předložila podání – doplnění žaloby, ve kterém uvedla okolnosti pro stanovení nemajetkové újmy ve výši 300.000 Kč. U jednání byla žalobkyně vyzvána podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení tak, že uvede, jaké konkrétní právní jednání žalované zasáhlo do její důstojnosti, vážnosti a cti, aby specifikovala jednání, na základě kterého se domáhá náhrady nemajetkové újmy, a specifikovala částku 300.000 Kč. Současně byla vyzvána k předložení konkrétních důkazů s poučením o důsledcích nesplnění této výzvy ve stanovené lhůtě.

4. Žalobkyně reagovala na výzvu soudu podáním doručeným okresnímu soudu dne 28. 8. 2020 a nyní tvrdí, že žalovaná nepravdivě diagnostikovala a v lékařských zprávách ze dne 9. 1., 16. 1. a 17. 1. 2017 uvedla, že žalobkyně má [anonymizováno 9 slov] osobnost a že má [anonymizována tři slova] označením [anonymizováno]. Žalovaná lékařské zprávy předala k vyhotovení lékařského posudku MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná věděla, že diagnóza uvedená v lékařských zprávách je podkladem pro vyhotovení lékařského posudku a lékař žalované si byl vědom toho, že stanovil nepravdivou diagnózu. Pokud se týká zásahů do její osobnosti, žalobkyně nyní tvrdí, [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno], byly na její adresu učiněné nevhodné poznámky ve veřejných prostorách i na sociálních sítích. Žalobkyně tvrdí příčinnou souvislost mezi stanovením nepravdivé diagnózy a jejího uvedení v lékařské zprávě a újmou způsobenou zásahem do jejích osobnostních práv. K závažné újmě na jejích přirozených právech došlo stanovením nepravdivé diagnózy, a proto částku ve výši 300.000 Kč považuje za přiměřenou. Jinak v podání znovu popisuje události od počátku roku 2017 do současné doby a označuje zde řadu důkazů, a to nejen listin, ale i výslechem svědků.

5. V podání doručeném okresnímu soudu dne 2. 9. 2020 žalobkyně navrhuje znění omluvy. I když toto podání označuje jako upřesnění žalobního návrhu, bylo okresním soudem s ohledem na znění omluvy posouzeno jako změna žaloby, která byla připuštěna usnesením soudu ze dne 1. 10. 2020.

6. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že diagnóza žalobkyně je uvedena ve zprávách ze dne 9. 1. a 16. 1., závěr pro lékaře vykonávajícího pracovně lékařské služby je obsažen až ve zprávě ze dne 17. 1. 2017. [příjmení] lékařskou zprávu, která je tzv. zákonnou licencí, protože MUDr. [anonymizováno] nevyšetřoval žalobkyni svévolně, ale tato k němu byla odeslána MUDr. [anonymizováno]. Ve svých podáních žalovaná netvrdí, natož prokazuje, že by MUDr. [anonymizováno] vykročil či překročil tuto zákonnou licenci. K novým i doplněným skutečnostem se vyjádřila žalovaná tak, že jde stále o stejná tvrzení, která žalobkyně pouze obohacuje o novou slovní náplň. Vysvětluje obsah lékařských zpráv a zejména v řeči medicíny pojem„ suspektní nález“, který není diagnózou, ale znamená, že lékař při vyšetření pacienta našel nějaký příznak či abnormalitu, tedy laicky řečeno, že lékař má podezření. Opětovně navrhuje zamítnutí žaloby, neboť nebyly splněny podmínky neoprávněného zásahu do osobnosti fyzické osoby, tvrzené sporné hodnotící soudy byly proneseny za takových okolností, za nichž nehrozilo jejich zveřejnění a nemohlo tedy dojít ke snížení vážnosti žalobkyně. I ze skutkových tvrzení žalobkyně plyne, že předmětné lékařské zprávy žalovaná zaslala MUDr. [anonymizováno] coby objednateli lékařského vyšetření. Odkazuje na soudní judikaturu a v závěru s odkazem na odbornou publikaci vysvětluje, co je [anonymizováno] s [anonymizováno]. Nad rámec žalovaná uvádí, že ani žalobkyně nepopisuje žádná jednání žalované ani jejího lékaře, kterými by byly rozšířeny lékařské zprávy, a pokud žalobkyně popisuje různé reakce okolí a veřejnosti, pak za takto popsaný děj nenese žalovaná odpovědnost. Sama žalobkyně prezentuje své odpůrce protiprávním způsobem na Facebooku. Proto navrhuje zamítnutí žaloby.

7. Okresní soud provedl důkaz čtením listin, které hodnotil podle ustanovení § 132 o.s.ř.

8. Z poukazu na vyšetření/ošetření soud zjistil, že tento vystavil MUDr. [jméno] [příjmení] dne 4. 1. 2017, odeslal žalobkyni k [anonymizováno] MUDr. [anonymizováno]. Je zde uvedeno, že je potřeba vyjádření pro pracovně lékařský posudek a jedná se o posouzení schopnosti výkonu povolání [anonymizováno 5 slov].

9. Ze zdravotního záznamu lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 9. 1. 2017 bylo zjištěno, že ve zprávě popisuje důvod návštěvy žalobkyně, to, že se žalobkyně sama podrobně vyjádřila ke své předchozí léčbě, ke vztahu s [anonymizována dvě slova], že k dispozici měla neuvěřitelné množství materiálů, důkazů, záznamy nahrávek zvuku z mobilního telefonu, petiční archy apod. Lékař ve zprávě uvádí, co má k dispozici (výňatek ze zvukové nahrávky, stížnost na způsob [anonymizováno], upozornění na možnost výpovědi, nesouhlas s výpovědí, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení]). V závěru zprávy je navrhováno dočasně pozastavit zdravotní způsobilost pro povolání [anonymizováno] a doporučuje se krátkodobá hospitalizace na lůžku pro co nejdůležitější objektivizaci.

10. Ze zdravotního záznamu lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 16. 1. 2017 bylo zjištěno, že zde popisuje průběh vyšetření a chování žalobkyně, obsah telefonického hovoru s [anonymizována dvě slova]. V závěru je uvedeno: [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova].

11. Ze zdravotního záznamu lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 17. 1. 2017 bylo zjištěno, že je zde uveden a popsán průběh jednání s [anonymizováno], telefonický hovor s MUDr. [anonymizováno] (kdy žalobkyně poslouchala za dveřmi a přebrala si MUDr. [anonymizováno] k telefonu). Uvádí zde využití zákona č. 373/2011 Sb. a přílohy. Popisuje, že u žalobkyně je částečně [anonymizováno 23 slov]). [anonymizováno 19 slov]“. Jsou navržena doporučení a výslovně uvedeno:„ Jedná se o to, že jsem žádán o vyjádření k tomu, zda může či nemůže vykonávat zaměstnání [anonymizováno]. To já ale nemohu vědět, ještě neznám vyjádření dalších stran tak, jak bych potřeboval, není to běžné, ale spousta pacientů s podobnými diagnózami se začleňuje do sociálního prostředí, třebas do [anonymizováno], jsou ale zaléčeni antipsychotiky. Od toho se budeme odrážet. Pokud vedení [anonymizováno] společně s nestrannými pracovníky inspekcí shledají důvod k výpovědi podle paragrafu uvedeného výše, jde toto mimo mě, paní magistra si najde pracovní místo na jiné [anonymizováno] a peripetie projevů zřejmé„ [anonymizováno]“ budou pokračovat. Tedy v případě, že se kvalitně nezaléčí [anonymizováno], budu tlačit klientku k tomu, aby byla svolná nastavení na medikaci, v tomto případě se může situace změnit na úroveň spokojenosti obou stran, dojde například k plnému uvědomění odpovědnosti a plnému náhledu chorobnosti“.

12. Z posudku vystaveného MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 17. 1. 2017 pod č. [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že je vysloven posudkový závěr pro Mgr. [jméno] [celé jméno žalobce], že pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost z důvodu obecného onemocnění.

13. Z rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 28. 3. 2017 číslo jednací KUZL [číslo] 2017 o přezkoumání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci bylo zjištěno, že návrh žalobkyně byl zamítnut a napadený lékařský posudek vystavený MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 17. 1. 2017 byl potvrzen. V odůvodnění je popsána geneze od 4. 1. 2017, kdy zaměstnavatel žalobkyně požádal o provedení mimořádné pracovněprávní prohlídky, přes vyšetření proběhlá ve dnech 9. 1. 2017 a 16. 1. 2017 a [anonymizováno] závěr ze dne 17. 1. 2017, až po posudek ze dne 17. 1. 2017, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci z důvodu obecného onemocnění. V tomto řízení byl vypracován znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., který se podrobně zabývá nejen provedenými vyšetřeními (se závěrem, že žalobkyně byla řádně vyšetřena, že lékaři měli k dispozici zdravotní dokumentaci a že posuzovali všechny objektivní skutečnosti), ale vyjadřuje se také ke všem námitkám žalobkyně. V závěru správní orgán zdůrazňuje, že ve věcech posudkové péče a lékařských posudků je zákonem č. 373/2011 Sb. přiměřeně prolomena povinná mlčenlivost ve zdravotnictví.

14. Z odborného posudku oborové komise pro [anonymizováno] vědecké rady [obec] lékařské komory ze dne 2. 4. 2019 [číslo] bylo zjištěno, že objednatelem posudku bylo okresní sdružení [obec] lékařské komory [obec] a žádá se posouzení léčebného postupu [anonymizováno] MUDr. [jméno] [příjmení] a zodpovězení otázek. Stručně je popsán průběh léčby, vyjádření lékaře, stížnost pacientky, uvedena odborná rozvaha s poznámkou, že žalobkyně byla vyšetřena a sledována od 21. 10. 2016. V závěru je uvedeno, že:

1. Diagnostický postup a závěr MUDr. [anonymizováno] byl unáhlený a nesprávný, komise toto hodnotí jako non lege artis.

2. Lékař se nemůže bez souhlasu pacienta dotazovat okolí na chování pacienta 3. [anonymizováno] se nemusí řídit závěry praktického lékaře nebo [anonymizována dvě slova] řádně nedoložil, proč dospěl k odlišným závěrům na základě vlastního pozorování. Navrhuje se zahájit disciplinární řízení.

15. Z návrhu na zahájení disciplinárního řízení ze dne 22. 5. 2019 [číslo] bylo zjištěno, že je zde uvedeno, že obsahem stížnosti žalobkyně adresované [obec] lékařské komoře je postup a její vyšetření MUDr. [jméno] [příjmení]. Konstatuje se zde, co žalobkyně uvedla v odůvodnění (genezi událostí, data a závěry všech svých vyšetření od 21. 10. 2016 po vypracování pracovněprávního posudku). Je zde popsáno vyjádření MUDr. [anonymizováno] a uvedena odborná rozvaha. Citován je také závěr znaleckého posudku ze dne 2. 4. 2019. V případech, kdy bylo při poskytování zdravotní péče postupováno non lege artis, komise doporučuje zahájit s MUDr. [anonymizováno] disciplinární řízení a podává návrh na zahájení disciplinárního řízení.

16. Z rozhodnutí Čestné rady okresního sdružení lékařů [obec] lékařské komory v [obec] ze dne 15. 8. 2019 [číslo] bylo zjištěno, že jako hlavní pochybení lékaře bylo shledáno v tom, že nedostatečně podrobně vedl dokumentaci a v rozvaze neuvedl další podstatná zjištění. Ze strany lékaře ale nešlo o záměr poškodit pacientku. V závěru je uvedeno, že se Čestná rada ne zcela ztotožňuje s kompletními závěry oborové komise. Má pochybnosti, zda lze jednoznačně uzavřít postup MUDr. [jméno] [příjmení] jako postup non lege artis. MUDr. [anonymizováno] tvořil svůj odborný úsudek v konkrétní fázi vývoje případu a odborný závěr nebyl výsledkem nějakého povrchního posuzování, ale lékař si byl vědom důsledků, které jeho rozhodnutí může mít. V závěru je uvedeno, že MUDr. [jméno] [příjmení] pochybil, že nedostatečně vedl dokumentaci, ale bylo prokázáno, že byl pod velkým tlakem, a navíc tento lékař nebyl tím subjektem, který ve finále rozhodoval o pracovněprávních souvislostech. Stěžovatelka nebyla zbavena možnosti vyslovit proti tomuto závěru nesouhlas a mohla požadovat nové přezkoumání jiným lékařem. MUDr. [jméno] [příjmení] byla uložena pokuta ve výši 5.000 Kč za to, že nedostatečně podrobně dokumentoval svoje pracovní závěry, že při získávání informací nepostupoval správně a že v rozvaze neuvedl další podstatná zjištění v tomto složitém a komplikovaném případě.

17. Z námitek žalobkyně proti rozhodnutí Čestné rady okresního sdružení lékařů [obec] lékařské komory v [obec] ze dne 23. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyslovuje nesouhlas s rozhodnutím a požaduje nové rozhodnutí.

18. Z rozhodnutí Čestné rady [obec] lékařské komory ze dne 11. 10. 2019 [číslo] ve věci námitky podané žalobkyní proti rozhodnutí Čestné rady okresního sdružení lékařů [obec] lékařské komory v [obec] bylo zjištěno, že rozhodnutí se potvrzuje, neboť bylo rozhodováno na základě veškerých listinných důkazů a vznesená námitka nepřináší nové relevantní skutečnosti.

19. Z výzvy žalobkyně adresované žalované dne 7. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně popisuje situaci, specifikuje dobu trvání profesního a osobního poškození a požaduje za vzniklé útrapy nemajetkovou újmu ve výši 300.000 Kč.

20. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka [číslo], bylo zjištěno, že je zde zapsána [právnická osoba] [příjmení] s.r.o., se sídlem [adresa], [IČO] a jako jednatel je uveden [jméno] [příjmení].

21. Z informačního systému ISAS bylo zjištěno, že u Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí je pod sp. zn. 19 C 89/2017 vedeno řízení ve věci žalobkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] proti žalované [příjmení] [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo], okres [okres], příspěvková organizace, [IČO], se sídlem [adresa], o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí. Předmětný spis nebylo možno připojit, neboť bylo zadáno vypracování znaleckého posudku. Z předmětného spisu byly pořízeny fotokopie některých listin, ze kterých bylo zjištěno, že žaloba byla doručena okresnímu soudu dne 12. 5. 2017. Žalobkyně uvádí, že na základě pracovní smlouvy ze dne 13. 2. 1995 jí vznikl pracovní poměr u žalované. Od 19. 10. 2016 do 2. 1. 2017 byla v pracovní neschopnosti, byla upozorněna na možnost výpovědi a dne 20. 2. 2017 obdržela výpověď z pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti. Posudek o zdravotní způsobilosti byl vypracovaný MUDr. [jméno] [příjmení] pod č. [anonymizováno] [rok]. S jeho závěry nesouhlasí, ani se závěry vyšetření a výpověď považuje za neplatnou. Ve spise se nachází upozornění na možnost výpovědi ze dne 10. 11. 2016, nesouhlas žalobkyně s tímto upozorněním, výpověď z pracovního poměru, kterou žalobkyně odmítla převzít. Jednání ve věci se konalo dne 30. 8. 2017, u kterého byla vyslechnuta žalobkyně a čteny listinné důkazy. Byl vypracován znalecký posudek Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady se závěrem, že posudkový závěr, podle kterého žalobkyně k datu 17. 1. 2017 pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce [anonymizováno] 2. stupně základní [anonymizováno] v žalované organizaci, je z pracovně lékařského hlediska správný. Dále je uvedeno, že žalobkyně pozbyla k datu 17. 1. 2017 dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce [anonymizováno] 2. stupně základní [anonymizováno] v žalované organizaci pro obecné onemocnění [anonymizováno] povahy, které v lékařských zprávách jednotlivých [anonymizováno] není charakterizováno ani vyhodnoceno shodným způsobem. Žalobkyně trpí [anonymizována dvě slova] nejednotně charakterizovaným různými [anonymizováno]. Prognóza vývoje jejího [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. U jednání dne 14. 3. 2018 byl vyslechnut znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., [příjmení], který uvedl, že ke zdravotnímu stavu žalobkyně se vyjadřovali tři [anonymizováno], kteří se shodli na skutečnosti, že žalobkyně trpí [anonymizována dvě slova], ale neshodli se na tom, zda tato odchylka od normálu má vliv na její pracovní omezení. Lékař [anonymizováno] není oprávněn se vyjadřovat k otázce pracovně lékařské způsobilosti, toto oprávnění má toliko lékař poskytující pracovně lékařské služby. Rozsudkem ze dne 21. 8. 2019 č.j. 19 C 89/2017-278 byla žaloba zamítnuta. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 21. 1. 2020 č.j. 16 Co 207/2019-327 zrušil rozsudek I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení se závěrem, že je nezbytné vypracovat znalecký posudek z oboru [anonymizováno] a odpovědět na otázku, zda k datu 17. 1. 2017 žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Po odvolacím řízení žalovaná předložila další listinné důkazy, z těchto listin byla pořízena fotokopie a jedná se o korespondenci žalobkyně s [anonymizováno] a [role v řízení] na sociálních sítích, emailovou komunikaci a zejména prezentaci žalobkyně o vzniklé situace s popisem geneze a událostí na sociální síti Facebook žalobkyně (ve spise 19 C 89/2017 jsou tyto listiny zažurnalizovány na čl. 370 a následující).

22. Okresní soud neprovedl důkazy dalšími listinami, neboť nemají význam v projednávané věci a okresní soud by z nich neučinil žádné závěry pro své rozhodnutí: zpráva o vyšetření u MUDr. [příjmení] (8. 2. 2017, 2. 3. 2017, 13. 4. 2017, 1. 6. 2017), u PhDr. [příjmení] (4. 11. 2016, 23. 1. 2017, 7. 5. 2017), u MUDr. [příjmení] (4. 11. 2016), u MUDr. [příjmení] (31. 1. 2017), sdělení Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 28. 8. 2019, dohoda o změně pracovní smlouvy, stížnost žalobkyně ze dne 21. 1. 2017, přípis JUDr. [příjmení] ze dne 15. 3. 2017 adresovaný JUDr. [jméno] [celé jméno žalobce], listiny týkající se přijetí stížností a kontroly Státního úřadu inspekce práce, Ministerstva spravedlnosti, Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] komunikace, rozhodnutí Čestné rady České lékařské komory ze dne 12. 5. 2017 a rozhodnutí pověřeného člena revizní komise [obec] lékařské komory ze dne 1. 2. 2017 (týkají se MUDr. [příjmení]), písemnosti žalobkyně s Českou [anonymizováno] inspekcí, sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR adresované žalobkyni (týkají se řízení ve věci pod sp. zn. 19 C 89/2017). Okresní soud k důkazu nevyslechl svědky označené žalobkyní, neboť těmito důkazy žalobkyně hodlala prokazovat genezi událostí, kterou popsala ve svých podáních, někteří (označení lékaři) se měli vyjadřovat k jejímu dalšímu vyšetření, někteří ([anonymizováno], městští zastupitelé, [role v řízení] [anonymizováno], rodinní příslušníci) se měli vyjadřovat k osobním a charakterovým poměrům žalobkyně, k tomu, co kde slyšeli apod. Nicméně takové důkazy jsou v daném řízení bez právního významu. V kontextu událostí stížnostní agenda žalobkyně pouze doplňuje to, že postup žalobkyně je po stránce věcné legitimní, ale opět bez významu pro dané řízení. S ohledem na to, jak sama žalobkyně vymezila konkrétní právní jednání, které zasáhlo do její důstojnosti, vážnosti a cti, je také nadbytečné vyslechnout svědky, které žalobkyně označila, neboť ani u jedné osoby neuvedla, že by měla informace přímo od žalované či jejího lékaře.

23. Z provedených listinných důkazů má okresní soud po stránce skutkové za prokázané, že žalobkyně byla v pracovním poměru coby [anonymizováno 5 slov]. Protože byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti, zaměstnavatel dne 4. 1. 2017 požádal o provedení mimořádné pracovně lékařské prohlídky. Pro zaměstnavatele žalobkyně vykonával pracovně lékařské služby MUDr. [jméno] [příjmení], který žalobkyni odeslal na [anonymizováno] vyšetření k MUDr. [jméno] [příjmení]. Tato [anonymizováno] vyšetření proběhla ve dnech 9. 1. a 16. 1. 2017 a teprve dne 17. 1. 2017 byla vyhotovena zpráva s [anonymizováno] závěrem, který byl odeslán MUDr. [jméno] [příjmení]. Ten dne 17. 1. 2017 vyhotovil posudek o zdravotní způsobilosti žalobkyně se závěrem pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti z důvodu obecného onemocnění. Žalobkyně vyčerpala všechny možné zákonné prostředky, kterými brojila proti tomuto závěru, se kterým subjektivně nesouhlasí (odvolání, stížnosti, námitky), ale také podněty, vyjádření a diskuze na sociálních sítích (které však jsou postupem, který není schvalován).

24. První v řadě bylo rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 28. 3. 2017, kterým byl napadený lékařský posudek potvrzen, a v rámci tohoto řízení byl vypracován znalecký posudek, který zcela potvrdil závěr pracovně lékařského posudku.

25. Další v řadě byly stížnosti u České lékařské komory, která si rovněž nechala vypracovat znalecký posudek se závěrem o postupu non lege artis s návrhem zahájit disciplinární řízení s MUDr. [anonymizováno]. Čestná rada okresního sdružení lékařů [obec] lékařské komory v [obec] se jednoznačně neztotožnila se závěry posudku a závěry oborové komise a jako jediné pochybení v tomto komplikovaném případě označila nedostatečně podrobně vedenou dokumentaci a v rozvaze neuvedení dalších podstatných zjištění. Za to byla MUDr. [anonymizováno] uložena pokuta ve výši 5.000 Kč. Žalobkyně s takovým závěrem nesouhlasila, ale toto rozhodnutí bylo s konečnou platností potvrzeno Čestnou radou [obec] lékařské komory ze dne 11. 10. 2019.

26. Bylo prokázáno, že žalobkyně obdržela výpověď z pracovního poměru, kterou považuje za neplatnou, a proto podala žalobu k Okresnímu soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí, u kterého je vedeno řízení pod sp. zn. 19 C 89/2017. Prvním rozsudkem okresního soudu byla žaloba zamítnuta, k odvolání žalobkyně krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil zpět s pokynem nechat vypracovat znalecký posudek z oboru [anonymizováno]. Spis se nyní nachází u znalce. Skutečnosti, které jsou tvrzeny a prokazovány v tomto řízení, jsou zcela odlišné od skutečností, které musí žalobkyně tvrdit a prokázat v řízení o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy. Nicméně bylo z listin obsažených v tomto spise prokázáno, že sama žalobkyně o událostech informuje na sociálních sítích (žalobkyně toto sama potvrdila).

27. Bylo prokázáno, že žalobkyni vyšetřoval lékař žalované [právnická osoba]. [jméno] [příjmení], ke kterému ji odeslal MUDr. [obec], lékař vykonávající pracovně lékařské služby pro zaměstnavatele žalobkyně. MUDr. [anonymizováno] ve svých zprávách popsal důvody vyšetření žalobkyně, uvedl materiál, který měl k dispozici, a v záznamu ze dne 9. 1. 2017 navrhl„ dočasně pozastavit zdravotní způsobilost pro povolání [anonymizováno]“. Další vyšetření proběhlo dne 16. 1. 2017 a ve zprávě z tohoto dne je uvedeno„ [anonymizováno 10 slov]“. Ve zprávě ze dne 17. 1. 2017, která byla podkladem pro MUDr. [anonymizováno], je uvedeno„ [anonymizováno 11 slov]“. S těmito závěry žalobkyně nesouhlasí a tvrdí, že žalovaná toto nepravdivě diagnostikovala z jejího jednání, chování a projevů. Dále tvrdí, že žalovaná lékařské zprávy předala lékaři MUDr. [jméno] [příjmení] k vyhotovení lékařského posudku. Nebylo prokázáno tvrzení, že by žalovaná projevy jednání a chování žalobkyně hodnotila nedůvodně, neobjektivně a nepravdivě, žalobkyně ani netvrdí, že by žalovaná či její lékař uvedené informace poskytli komukoliv jinému než MUDr. [jméno] [příjmení], který vypracoval posudek o její zdravotní nezpůsobilosti. Naopak ve svých podáních opakovaně uvádí tvrzení bez vztahu k žalované společnosti („ byla rychle rozšířena informace o tom, že nemůžu [anonymizováno], protože jsem [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] a že jsem i [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“,„ [anonymizována dvě slova] PhDr. [jméno] [příjmení] přímo o tom informovala [anonymizováno], a to Mgr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], kteří pak ostatním členům [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“). Jestliže žalobkyně ani netvrdí, že by informace o jejím zdravotním stavu poskytovala žalovaná nebo její lékař MUDr. [jméno] [příjmení] jiným osobám, pak samozřejmě v tomto směru nebylo co prokazovat. Naopak sama žalobkyně jednoznačně vymezila jednání, které zasáhlo do její důstojnosti, vážnosti, cti a dobré pověsti.

28. Právní hodnocení.

29. Podle § 81 odst. 1 o.z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

30. Podle § 81 odst. 2 o.z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

31. Podle § 82 odst. 1 o.z. člověk, jeho osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek.

32. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

33. Podle § 2957 o.z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru, nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

34. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby podle citovaných ustanovení musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde existovat příčinná souvislost mezi zásahem a neoprávněností (protiprávností) zásahu. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že skutečně došlo k neoprávněnému zásahu, leží na žalobkyni. V dané věci žalobkyně požadovala po žalované morální zadostiučinění za vymezená jednání v podobě písemné omluvy, jejíž obsah vymezila. Obsah písemné omluvy musí vždy korespondovat s tvrzeným neoprávněným zásahem a naopak, když obsahem omluvy je vymezen předmět řízení. Z obsahu omluvy navrhované žalobkyní se podává, že žalovaná se měla dopustit nepravdivého posouzení zdravotního stavu žalobkyně a nepravdivého stanovení diagnózy ve zprávách ze dne 9. 1. 2017, 16. 1. 2017 a 17. 1. 2017.

35. Okresní soud v této věci odkazuje na analogicky použitelnou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (veřejnosti přístupné na www.nsoud.cz): a): usnesení ze dne 26. 10. 2011 sp.zn. 30 Cdo 937/2011 (řešena otázka vypracování znaleckého posudku, kdy nebylo prokázáno a ani to žalobce netvrdil, že by žalovaná při vypracování znaleckého posudku vybočila z plnění svých povinností tak, aby její jednání bylo třeba považovat za exces. Okolnost, že žalobce předmětný posudek ze svého subjektivního pohledu považuje za nepravdivý, nemá pro posouzení dané věci právní význam). b): usnesení ze dne 29. 1. 2002 sp.zn. 28 Cdo 95/2002 (dovolací soud odkazuje na publikované právní závěry, že neoprávněným zásahem do práv chráněných zákonem nejsou projevy, které podle obsahu, formy a cíle je možné považovat za upozornění, podněty nebo žádosti o objasnění a prošetření určitých okolností, byly-li učiněny v prostředí oprávněném věc řešit. Dále neoprávněnost zásahu je vyloučena tehdy, došlo-li k zásahu v rámci úředního jednání, a jestliže zásah nevybočil z rámce daného platnými předpisy. Nelze připustit opodstatněnost žaloby na ochranu osobnosti pro obsah vydaného rozhodnutí proti orgánu, který je povolán takové rozhodnutí učinit. K nápravě tu slouží opravné prostředky proti rozhodnutí). c): usnesení ze dne 18. 6. 2003 sp.zn. 28 Cdo 1523/2002 (dovolací soud opět zdůrazňuje, že základním předpokladem odpovědnosti podle ustanovení § 13 občanského zákoníku je existence neoprávněného zásahu objektivně způsobilého narušit, popř. ohrozit osobnostní práva chráněná ustanoveními § 11 a násl. občanského zákoníku. Neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti je jednání, které zasahuje do práv chráněných ustanoveními § 11 občanského zákoníku a je v rozporu s právy a povinnostmi původce zásahu stanovenými právními předpisy. K úspěšnému uplatnění práva na ochranu osobnosti je třeba zjištění, že zásah byl objektivně způsobilý narušit nebo ohrozit právo chráněné ustanovením § 11 občanského zákoníku. Na nezpůsobilost zásahu narušit nebo ohrozit práva chráněná ustanovením § 11 občanského zákoníku usuzují soudy např. v případech, kdy zásah spočíval v tvrzeních, která byla pronesena kupříkladu za takových okolností, za nichž nehrozilo zveřejnění a nemohlo tedy žádným způsobem dojít ke snížení vážnosti fyzické osoby např. mezi jejími spoluobčany. Neoprávněnost zásahu do práva na ochranu osobnosti je vyloučena tehdy, došlo-li k zásahu v rámci úředního jednání a nevybočil-li zásah z rámce daného platnými právními předpisy. Dovolací soud uvádí, že přijaté právní závěry pokládá za nadále použitelné a správné). d): rozsudek ze dne 31. 8. 2009 sp.zn. 30 Cdo 3580/2007 (řeší problematiku žalované, která konala v rámci tzv. zákonné licence jako advokátka za své klienty a bylo nutno posuzovat, zda se dopustila či nedopustila excesu). e): rozsudek ze dne 27. 1. 2011 sp.zn. 30 Cdo 2563/2009 (zdůrazněna nezbytnost zkoumat míru tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti, a to právě v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace. Zároveň je nutné, aby příslušný zásah bezprostředně souvisel s porušením chráněného základního práva, tj. aby zde existovala příčinná souvislost mezi nimi. Zásahu do práva na ochranu osobnosti sice v zásadě může dojít objektivně, tedy s vyloučením zavinění narušitele práva, nicméně každé zveřejnění nepravdivého údaje nemusí automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv. K takovému zásahu dochází pouze tehdy, jestliže mezi zásahem a porušením osobnostní sféry existuje příčinná souvislost a jestliže tento zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti nelze tolerovat).

36. Jak už bylo uvedeno, jestliže se žalobkyně domáhá ochrany osobnosti, musí být splněny hmotněprávní podmínky, které zákon vyžaduje. Předmětem ochrany je osobnost každého občana jako individuality, resp. jednotlivé hodnoty tvořící integritu jeho osobnosti, jeho fyzické a psychickomorální jednotě, které občan jako subjekt ve společnosti realizuje, tj. v občanskoprávních vztazích. Zákonná ustanovení poskytují ochranu mimo jiné ve shodě s ústavou, právo na občanskou čest a lidskou důstojnost. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být splněny hmotněprávní podmínky tak, jak je zákon vyžaduje. Musí být dána existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení či jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její jednotě, neoprávněnost tohoto zásahu a jejich vzájemná příčinná souvislost (neoprávněný zásah – rozpor s objektivním právem, objektivní způsobilost zásahu porušit nebo jen ohrozit osobnost, kauzalita mezi neoprávněným zásahem a porušením, nebo jen ohrožením osobnost). Uvedené sankce za nemajetkovou újmu jsou založeny na objektivním principu bez zřetele na zavinění a bez ohledu na subjektivní pocity dotčené osoby. K porušení práva na čest může dojít jen takovými skutkovými tvrzeními, která jsou nepravdivá a která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na cti dotčené osoby v očích třetích osob, tedy působí difamačně. Soud se zabýval tvrzením žalobkyně, jak skutek sama vymezila, že žalovaná nepravdivě diagnostikovala a v lékařských zprávách ze dne 9. 1., 16. 1. a 17. 1. 2017 uvedla, že žalobkyně má [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova]) a že právě to zasáhlo do její cti, narušilo její rodinný a profesní život. Dospěl k závěru, že nebyly splněny hmotněprávní podmínky, jak je vyžaduje zákon.

37. Lékař žalované vyšetřil žalobkyni na základě žádosti lékaře, který pro zaměstnavatele žalobkyně vykonával pracovně lékařské služby, nevystavoval lékařský posudek, na základě kterého byla žalobkyně uznána zdravotně nezpůsobilou pro výkon práce [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] a pro což jí byla dána zaměstnavatelem výpověď (otázka platnosti či neplatnosti výpovědi je předmětem jiného probíhajícího řízení). Na základě aktuálního vyšetření žalobkyně lékař žalované uvedl„ [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]“ (viz. internet slovník cizích slov ABZ.cz:„ Pojem suspektní má význam podezřelý; související slova„ susp.“ zkratka ve zdravotnictví. V lékařství používáno spíše v kontextu podezření na nějakou diagnózu, které vyžaduje další zkoumání, než že by lékaři bylo něco podezřelé). Tedy lékař žalované vyslovil své podezření na…V konkrétním případě odpovědnost žalované za zásah do tvrzených osobnostních práv žalobkyně vylučuje okolnost, že plnila svou právní povinnost. Stanovení podezření není v příčinné souvislosti s tvrzeným porušením a zásahem do osobnosti žalobkyně. Soud v této věci nebude a nechce spekulovat, zda a kdo a jak mezi označenou veřejnost lékařské závěry vypustil, ale žalobkyně rozhodně netvrdí, že by to byla sama žalovaná či její lékař, naopak tvrdí, že sama informace uveřejňovala proto, že se bránila. Nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by žalovaná při vypracování zpráv vybočila z plnění svých povinností tak, aby její jednání mohlo být považováno za exces. Vyšetření žalobkyně a vypracování zprávy jako výkon povinnosti žalované považuje soud za okolnost vylučující neoprávněnost zásahu. Okolnost, že žalobkyně tyto zprávy ze svého subjektivního pohledu považuje za nepravdivé, nemá pro posouzení věci žádný právní význam.

38. Protože nebylo prokázáno, že by žalovaná v souvislosti s podáním lékařských zpráv vybočila z mezí stanovených práv a povinností a že by vypracováním těchto zpráv jakýmkoliv způsobem zasáhla do osobnosti žalobkyně, byla žaloba zamítnuta.

39. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zástupci žalované byla přiznána plná náhrada účelně vynaložených nákladů. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019 sp.zn. 25 Cdo 1901/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014 sp.zn. 30 Cdo 3378/2013 ve věcech odškodnění za zásah do práva na soukromý a rodinný život (tj. do osobnostního práva poškozeného) nelze při stanovení odměny advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. postupovat podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu, neboť tato ustanovení nereflektují povahu řízení o náhradách při újmě na přirozených právech člověka, kdy v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, jestliže určení výše náhrady závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií. Na tyto případy je přiléhavé aplikovat § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu. Odměna advokáta byla vypočtena z tarifní hodnoty 50.000 Kč stanovené v § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu. Jedná se o částku 3.100 Kč za jeden úkon právní služby a k tomu režijní paušál ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky.

40. Na nákladech řízení byla přiznána částka 27.593 Kč: 6 úkonů právní služby po 3.100 Kč a 6 x režijní paušál po 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 5. 8. 2020, vyjádření k doplněným skutkovým tvrzením a účast u jednání dne 27. 1. 2021 (dvě časové jednotky). K tomu cestovné 1.604 Kč ([obec] x [obec], tam a zpět celkem 134 km jedna cesta vozidlem [registrační značka], průměrná spotřeba 5,7 litrů nafty na 100 km. Podle vyhlášky paušální náhrada ve výši 4,20 Kč za 1 km a 31,80 Kč za 1 litr nafty - jednání dne 5. 8. 2020 = 806 Kč a paušální náhrada ve výši 4,40 Kč za 1 km a 27,20 Kč za 1 litr nafty - jednání dne 27. 1. 2021 = 798 Kč). Dále náhrada za ztrátu času v celkové výši 800 Kč (jedna cesta tam a zpět 400 Kč, celkem dvě jednání) a 21% DPH ve výši 4.789 Kč.

Poučení