12 C 202/2021- 63

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Kořínkovou v právní věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] [datum], bytem [adresa žalobce], právně zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], se sídlem [adresa], proti; žalované: ; [země] [anonymizováno] [stát. instituce], [IČO], bytem [adresa státního zastupitelství], za kterou [anonymizováno 8 slov], se sídlem [adresa], o náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci ve výši 372 591 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu škody částku ve výši 6 292 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 122 514,87 Kč jdoucím od 5. 7. 2021 do 23. 9. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 6 292 Kč od 24. 9. 2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 190 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od 5. 7. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se ohledně nároku na přiměřené zadostiučinění co do výše 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od 5. 7. 2021 do zaplacení zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 53 582 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 23. 8. 2021 se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 122 591 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z této částky od 5. 7. 2021 do zaplacení, která představuje náhradu škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu, a dále přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 250 000 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 5. 7. 2021 do zaplacení. Svůj nárok žalobce odůvodnil tím, že dne [datum] bylo Policií ČR vydáno usnesení [číslo jednací], kterým bylo proti žalobci zahájeno [anonymizováno] stíhání pro účastenství na zvlášť [anonymizována tři slova] podle ustanovení § 209 odst. 1, 4 písm. a) odst. 5 písm. a) trestního zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 ve formě pomoci podle [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Proti uvedenému usnesení o zahájení [anonymizováno] stíhání podal žalobce řádně a včas stížnost, kterou však dozorový státní zástupce usnesením [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] zamítl jako nedůvodnou. [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] byl žalobce zproštěn obžaloby. Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce odvolání, které bylo zamítnuto jako nedůvodné rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka]. Rozsudek [název soudu] byl obhájci žalobce doručen dne [datum]. Žalobce byl pravomocně zproštěn obžaloby a trestní stíhání jeho osoby po více než 4 letech skončilo. Výše uvedeným rozhodnutím bylo pravomocně projednáno a ukončeno trestí stíhání vůči žalobci takovým způsobem, který dle názoru žalobce vzhledem k absenci pravomocného odsuzujícího rozsudku zakládá odpovědnost státu za škodu za vzniklou újmu. Žalobce tedy svůj nárok dále odůvodnil ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., když žádal nárok na náhradu škody, která žalobci vznikla v podobě nákladů vynaložených na jeho obhajobu v předmětném [anonymizováno] řízení. Celková výše nákladů vynaložených na obhajobu činí částku ve výši 122 591 Kč včetně DPH. Dále si žalobce jako přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu nárokuje částku ve výši 250 000 Kč, neboť se domnívá, že v posuzovaném případě nelze nemajetkovou újmu nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Vzniklou nemajetkovou újmu žalobce spatřuje zejména ve skutečnosti, že bylo zasaženo do jeho osobní svobody, když byl ještě před zahájením trestního stíhání dne [datum] zadržen a omezen na osobní svobodě po dobu 2 dnů, dále bylo neoprávněně zasaženo do jeho soukromí a do jeho obydlí, když byla dne [datum] provedena domovní prohlídka v jeho bydlišti a byly mu zabaveny různé věci a listiny, včetně mobilního telefonu a počítače s celým souborem soukromých zpráv, fotografií a dalších dat ryze soukromé povahy, které byly následně policejními orgány zkoumány. Žalobce byl rovněž neoprávněně zasažen na svých osobnostních právech, zejména na soukromí, cti, osobní pověsti a právu na rodinný život. Tento zásah byl dán samotnou povahou trestní věci, kde byl žalobce ohrožen trestní sazbou v rozsahu 5 až 10 let odnětí svobody. I v případě uložení nejmírnějšího trestu na samé spodní hranici trestní sazby by to znamenalo, že žalobce bude vykonávat trest odnětí svobody v režimu zvýšené ostrahy po dobu 5 let, případně však až 10 let. Nelze opomenout ani fakt, že po dobu několika měsíců byly odposlouchávány i telefonní hovory žalobce a zaznamenávány SMS zprávy jeho mobilního telefonu včetně toho, že byl zaznamenáván pohyb žalobce podle buněk mobilního operátora, ke kterým se jeho telefon připojoval. Samotné zadržení, sdělení podezření, domovní prohlídka, následné obvinění a výslech na policii v postavení obviněného, u kterého se navíc uvažuje o podání návrhu na vzetí do vazby, byly pro žalobce velmi traumatizující. Žalobce měl značnou obavu z výše trestu, která mu hrozila, dalším šokem bylo, když byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Citelný dopad do rodinného života žalobce měl prakticky trvale zvýšený stres, podrážděnost a únava vyplývající ze špatného spánku, neustálého vracení se k událostem před zahájením trestního stíhání, obavy, že je žalobce nadále odposloucháván a případně sledován. Žalobce i jeho partnerka vnímali velmi negativně skutečnost, že do jejich obydlí vnikla policie a prošla všechny jejich věci. Pokud by to žalobci umožňovala finanční situace, nejraději by hledali nové bydlení úplně jinde, aby se do téhož obydlí již nemuseli vracet a připomínat si, co se v něm stalo. Přibližně po dobu prvního roku po zahájení trestního stíhání panovala ze strany partnerky žalobce nedůvěra k žalobci, podezření i z její strany, že se skutečně nějakého závažného trestného jednání dopustil a že takto zradil základní hodnoty rodinného života a slušnosti. Situace vyvolávala mezi partnery neshody a trestní stíhání se projevovalo rovněž ve sníženém ekonomickém komfortu rodiny, když žalobce musel v průběhu řízení hradit náklady obhajoby. [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. Nepříznivý stav dále prohluboval také závěrečný návrh státního zástupce, kterým bylo uznat žalobce vinným a uložit mu nepodmíněný trest odnětí svobody, i odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku soudu prvého stupně. Žalobce po celou dobu trestního stínání, stejně jako již několik let před ním, prakticky výhradně osobně pečoval zejména o svého [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova], což samo o sobě je velkým břemenem, které mu trestní stíhání ještě více zkomplikovalo a stálo jej mnoho duševních sil i fyzického zdraví. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Žalobce má i dalšího [anonymizováno], případný nástup do výkonu trestu odnětí svobody by tedy znamenal zpřetrhání vazeb i k němu. Výše uvedené skutečnosti shrnul žalobce jako nemajetkovou újmu spočívající zejména v následujících okolnostech: 1) v dehonestaci jména a dobré pověsti žalobce, a to včetně běžné publicity v médiích, 2) žalobce měl v době trestního stíhání nezletilé děti, o které pečoval, trestní stíhání proto hluboce zasáhlo jeho rodinný život, když o čas strávený u hlavního líčení či jiných úkonech byl časem, který žalobce nemohl věnovat rodině, 3) narušení soukromého, zejména rodinného, života a psychiky žalobce obavami z výsledku trestního řízení a možného trestněprávního postihu, které měly dopad na rodinný život žalobce a na jeho psychiku, když došlo též k narušení osobního života žalobce, téměř k rozpadu vztahu s partnerkou žalobce a k nepříjemným pocitům ze zásahu do obydlí žalobce, 4) snížení životního standardu žalobce s ohledem na nemalé výdaje, které žalobce měl v souvislosti se svou obhajobou, když na tuto použil veškeré své rodinné úspory, 5) délka trestního stíhání žalobce byla téměř přesně 4 roky, 6) ohrožení vysokou trestní sazbou, 7) povaha trestní věci, která poukazuje na její značnou závažnost a značnou společenskou odsouzeníhodnost, 8) celková doba omezení osobní svobody po dobu 2 dnů, která sice není zásadně dlouhá, avšak i přes to šlo do výrazný zásah do osobnostních práv žalobce, který po celou dobu zadržení trpěl značným stresem a obavami z dalšího vývoje. Ohledně výše náhrady nemajetkové újmy v penězích odkázal žalobce na rozhodovací praxi [název soudu], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována tři slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací]. [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum] a jehož přílohou bylo i vyúčtování obhajoby ze dne 1. 12. 2021. Přijetí žádosti o odškodnění potvrdila žalovaná žalobci vyrozuměním ze dne 5. 1. 2021. K uplatněným nárokům však nezaujala žalovaná v zákonem stanovené 6 měsíční lhůtě, která uplynula dne 4. 7. 2021, žádné stanovisko. Žalobce proto prostřednictvím svého právního zástupce zaslal dne 16. 8. 2021 žalované předžalobní výzvu, ve které stanovil náhradní lhůtu k plnění do 22. 8. 2021. Tato lhůta však marně uplynula, aniž by žalovaná jakkoli plnila a aniž by se za nezákonné trestní stíhání žalobci alespoň omluvila.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí a za to byla žalobci poskytnuta omluva. Nároku na náhradu škody žalovaná vyhověla co do výše 116 222,87 Kč, když uvedené sdělila žalobci svým stanoviskem ze dne 22. 9. 2021. Ve zbylém rozsahu nebyla žádost žalobce shledána důvodnou. K náhradě škody představující vynaložené náklady na obhajobu žalovaná uvedla, že po překontrolování předloženého vyúčtování právních služeb s trestním spisem dospěla k závěru, že lze přiznat žalobcem požadované úkony s výjimkou dvou úkonů nahlédnutí do spisu, a to dne 12. 9. 2016 a dne 18. 10. 2016, neboť se nejedná o úkon ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a proto za tyto úkony obhájci nenáleží odměna. Dále žalovaná dospěla k rozdílným výsledkům výpočtu u nárokovaného cestovného a náhrady za promeškaný čas cestou. K nároku žalobce na zadostiučinění v penězích za vzniklou nemajetkovou újmu žalovaná uvedla, že dle jejího názoru se konstatování, že v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, a vyslovení omluvy jeví jako dostatečné vzhledem ke stavu věci, neboť tvrzená nemajetková újma musí být žalobcem dostatečně prokázána, když prokázání vzniklé nemajetkové újmy žalovaná v posuzovaném případě neshledala. Tvrzení o zásazích do osobní sféry žalobce nebyla dle žalované dostatečně prokázána, ani nevyplývají z trestního spisu. Co se týče zásahu do rodinného života žalobce, doložil žalobce rodný list svého [anonymizováno], o kterého dle svých tvrzení zcela výhradně pečoval, a dále doložil potvrzení prokazující dobu poskytování péče ze dne 4. 3. 2020, ze kterého plyne, že žalobce poskytoval péči [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] od února roku 2014. Z tohoto potvrzení je zřejmé, že žalobce má [anonymizována dvě slova], který vyžaduje péči, ale tvrzení, že o [anonymizována dvě slova] pečoval výhradně sám žalobce, nebyla dostatečně prokázána, neboť spolu se žalobcem žila a žije v domácnosti i matka tohoto [anonymizováno], která o [anonymizováno] také pečovala. Rovněž nebylo doloženo, že [anonymizováno] žalobce nenavštěvuje po dobu 2 let žádné školské zařízení a je tedy i v průběhu dne odkázán na osobní péči žalobce. Závěrem svého vyjádření žalovaná požádala soud, aby v případě, že uloží žalované povinnost k plnění, stanovil lhůtu k plnění v délce 15 dnů od právní moci rozsudku s ohledem na technicko-organizační podmínky pro zajištění výplaty.

3. Ve svém vyjádření ze dne 11. 10. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět, co do části žalobou uplatněného nároku ve výši 116 299 Kč s úrokem z prodlení z částky 76,13 Kč jdoucím od 5. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 116 222,87 Kč jdoucím od 24. 9. 2021 do zaplacení. Soud proto usnesením ze dne 11. 11. 2021 č. j. 12 C 202/2021 – 38 řízení co do částky 116 299 Kč s úrokem z prodlení z částky 76,13 Kč jdoucím od 5. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 116 222,87 Kč jdoucím od 24. 9. 2021 do zaplacení představující náklady obhajoby částečně zastavil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Usnesením [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [stát. instituce] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu].

6. Z usnesení [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací] soud zjistil, že stížnost žalobce jako obviněného, která byla dne 6. 9. 2016 podána proti usnesení vrchního komisaře [stát. instituce] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] ze dne 5. 9. 2016, [číslo jednací], jímž bylo mimo jiné zahájeno trestní stíhání žalobce, byla zamítnuta, neboť je nedůvodná.

7. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalobce jako obžalovaný byl zproštěn obžaloby státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], neboť nebylo prokázáno, že v obžalobě specifikovaný skutek spáchal obžalovaný.

8. Z rozsudku [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], soud zjistil, že odvolání státního zástupce ohledně žalobce jako obžalovaného bylo zamítnuto.

9. Z protokolu o zadržení osoby podezřelé ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že žalobce byl dne [datum] v [údaj o čase] hodin v [obec] zadržen, a to z důvodu, že na základě doposud získaných informací a zadokumentovaných skutečností vznikly důvody vazby podle ustanovení § 67 písm. a), b), c) trestního řádu, kdy se jedná o osobu v minulosti několikrát soudně trestanou pro [anonymizována tři slova] a je zde důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání nebo trestu, rovněž je zde důvodná obava z toho, že v případě zahájení trestního stíhání jeho osoby a dalších podezřelých osob bude na tyto osoby a dosud nevyslechnuté svědky působit tak, aby mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání a rovněž obava, že by opakoval, případně pokračoval v trestné činnosti.

10. Protokolem o provedení domovní prohlídky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], má soud za prokázané, že žalobci byla provedena dne [datum] v [údaj o čase] hodin domovní prohlídka, které se účastnila [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. S prohlídkou bylo započato dne [datum] v [údaj o čase] hodin v prostorách rodinného domu a garáže.

11. Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [rok] [spisová značka] má soud za prokázané, že na dobu od [datum] do [datum] byl [název soudu] k návrhu státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec] nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu na telefonním čísle, jehož uživatelem byl žalobce.

12. Uplatněním nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy ze dne 4. 1. 2021 má soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy a strany toto uplatnění učinily nesporným. Uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy žalovaná potvrdila žalobci vyrozuměním ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka].

13. Přípisem ze dne 12. 4. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná vyzvala žalobce k doplnění tvrzení a důkazů za účelem posouzení uplatněného nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy. Na výzvu žalované reagoval žalobce doplněním důkazů ze dne 14. 5. 2021.

14. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k plnění předžalobní výzvou ze dne 16. 8. 2021.

15. Ze stanoviska žalované ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] a likvidační doložky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná přiznala žalobci na nákladech obhajoby a cestovném částku ve výši 116 222,87 Kč včetně DPH, která byla žalobci vyplacena. V případě nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání dospěla žalovaná k závěru, že existence práva na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] je nesporná, a proto se žalovaná žalobci omluvila. Uvedené konstatování a vyslovení omluvy se dle žalované vzhledem ke stavu věci jeví jako dostatečné, neboť tvrzená nemajetková újma musí být žadatelem dostatečně prokázána, což v posuzované věci žalovanou nebylo shledáno. Žalobce se ve své žádosti a jejím doplnění obecně vyjádřil ve smyslu vzniku nemajetkové újmy a zásahu do jeho osobního života, nedostatečně však doložil příčinnou souvislost a skutečný vznik nemajetkové újmy v souvislosti s vedeným trestním stíháním proti jeho osobě.

16. Z plné moci k obhajobě v trestním řízení ze dne [datum] má soud za prokázané, že k obhajobě žalobce v trestním řízení byl žalobcem zmocněn [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

17. Záznamy o nahlédnutí do trestního spisu ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce nahlížel ve výše uvedených dnech do trestního spisu [číslo jednací], když z výpisu předložených listin k nahlédnutí a pořízených fotokopií je zřejmé, že účelem nahlédnutí bylo seznámení se se svědeckými výpověďmi a dalšími listinnými důkazy.

18. Z vyúčtování obhajoby ze dne [datum] má soud za prokázanou celkovou výši vyúčtovaných nákladů obhajoby ve výši 122 591 Kč včetně DPH a jednotlivé úkony, které byly v souvislosti s obhajobou účtovány.

19. Z kvitance o úhradě dle Vyúčtování obhajoby dle vyhlášky 177/1996 Sb. ze dne 1. 12. 2020 vystavené dne 4. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce uhradil celou odměnu advokáta a náhradu hotových výdajů ve výši 122 591 Kč včetně DPH k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

20. Potvrzením prokazujícím dobu poskytování péče ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce poskytuje péči svému [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] od [datum].

21. Z prohlášení paní [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [role v řízení]. Na počátku září roku [rok] vypomáhala partnerce žalobce s péčí o děti v době, kdy tato musela být v práci. I přes svůj věk si brávala [anonymizováno] [jméno] často na víkendy, aby vypomohla žalobci a jeho partnerce, své dceři, aby tito měli čas na sebe a řešení svého vztahu, který z důvodu dlouhodobého vyšetřování a soudů nebyl vůbec dobrý. Nedůvěra a strach, jak vše dopadne, celou rodinu velmi poznamenaly.

22. Z prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 29. 4. 2021 soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] je sestrou žalobce. Žalobce trestní stíhání velmi zasáhlo, po propuštění z vazby na tom nebyl psychicky dobře, nechtěl s nikým komunikovat a hodně se záležitostí trápil. Trestní stíhání mělo rovněž dopad na jeho vztah s partnerkou [jméno] [příjmení], které trestní stíhání jejího partnera působilo rovněž potíže v práci.

23. Z prohlášení žalobce ze dne 20. 4. 2021 a jeho účastnického výslechu soud zjistil, že žalobce byl již v minulosti [anonymizována dvě slova], v průběhu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalobce rovněž byl vzat do vazby na dobu 24 hodin. Po dobu trestního stíhání trpěl [anonymizována dvě slova]. Do doby zahájení trestního stíhání plně pečoval o [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce].

24. Z prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a její svědecké výpovědi soud zjistil, že trestní stíhání jejího partnera měla zásadní dopad na chod rodiny, neboť psychický stav žalobce neumožňoval žalobci, aby pečoval o syna tak, jak tomu bylo v minulosti. Mimo jiné i proto, že v důsledku provedené domovní prohlídky bylo okolí žalobce i sousedům známo, že se žalobcem je vedeno trestní řízení, žalobce proto např. odmítal se synem vycházet na procházky, aby nečelil dalším dotazům. Trestní stíhání žalobce mělo rovněž dopad na partnerský vztah svědkyně a žalobce, když svědkyně neměla k žalobci důvěru, nikoli z důvodu jeho dřívějšího trestního stíhání, avšak z důvodu přesvědčení policejních orgánů o jeho vině, které jí bylo prezentováno. Partnerka sama byla v důsledku vědomosti o trestním stíhání jejího partnera nucena ukončit své zaměstnání u [stát. instituce], neboť velmi špatně snášela setkávat se s [anonymizováno 11 slov].

25. Návrhy na provedení důkazu rodnými listy [anonymizováno] žalobce a svědeckými výslechy paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zamítl, neboť provedení navržených důkazů by nepřineslo nová skutková zjištění, která jsou rozhodná pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu.

26. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OŠZVVM“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

27. Podle ust. § 1 odst. 3 OŠZVVM stát hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Podle ust. § 2 OŠZVVM se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

28. Podle ust. § 3 OŠZVVM stát odpovídá za škodu, kterou způsobil státní orgán.

29. Podle ust. § 5 OŠZVVM stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním; b) nesprávným úředním postupem.

30. Podle ust. § 6 odst. 1 OŠZVVM ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady.

31. Podle ust. § 6 odst. 2 OŠZVVM je úřadem podle odst. 1 Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení.

32. Podle ust. § 7 odst. 1 OŠZVVM právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

33. Podle ust. § 8 OŠZVVM nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán (odst. 1). Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku (odst. 2). Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný procesní prostředek k ochraně práva; s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce (odst. 3).

34. Podle ust. § 14 OŠZVVM nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 (odst. 1). Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (odst. 3).

35. Podle ust. § 15 OŠZVVM přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku (odst. 1). Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen (odst. 2).

36. Dle ust. § 31 OŠZVVM náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (odst. 1). Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána (odst. 2). Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (odst. 3).

37. Podle ust. § 31a OŠZVVM bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2).

38. V souladu s výše uvedenými ustanoveními zákona OŠZVVM je podmínkou vzniku odpovědnosti státu existence nezákonného rozhodnutí, vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. V případě žalobce je nutné jako nezákonné rozhodnutí posoudit usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, a to v souladu s výkladem Nejvyššího soudu ČR provedeným v rozsudku ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 265/2012. Podle zmíněného rozsudku je totiž„ ustálenou soudní praxí, že podle OŠZZVM odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za nějž je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání“. K tomuto lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 9. 7. 2012 sp. zn. IV. ÚS 3846/11, podle kterého je nezákonnost trestního stíhání zpravidla konstatována až jeho pravomocným zastavením nebo zproštěním obžaloby. V posuzovaném případě byl žalobce zproštěn podané obžaloby rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], a to s odůvodněním, že nebylo prokázáno, že v obžalobě specifikovaný skutek spáchal žalobce. Je proto dán odpovědnostní titul státu v souladu s OŠZVVM, ostatně i sama žalovaná v tomto ohledu odpovědnost státu uznala. V souladu s ustanovením § 14 OŠZVVM uplatnil žalobce svůj nárok nejprve u žalované. Po uplynutí 6 měsíců ode dne uplatnění tohoto nároku u žalované, když nárok žalobce nebyl ze strany žalované plně uspokojen (ke dni podání žaloby nebyl ze strany žalované nárok ani projednán), se žalobce v souladu s ustanovením § 15 OŠZVVM domáhal uspokojení svého nároku u soudu.

39. K výroku I. rozsudku: Žalobce se podanou žalobou ve znění jejího částečného zpětvzetí domáhal náhrady nákladů na obhajobu za dva úkony právní služby představující nahlédnutí do trestního spisu ze dne [datum] a dne [datum]. V tomto směru soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. III. ÚS 2289/21 a nálezem Ústavního soudu ze dne 1.3.2021, sp. zn. I. ÚS 3906/17 dospěl k závěru, že úkon nahlížení do spisu je nutné považovat za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou takový úkon kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. Nahlížení do spisu je úkonem, který je nezbytný pro řádný a kvalifikovaný výkon obhajoby, a v posuzované věci nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o úkony neúčelné, neboť v jednotlivých případech, tedy nahlížení dne [datum] a dne [datum], byly předmětem nahlížení rozdílné listiny, nejednalo se ani o skutkově či právně jednoduchou věc, u níž by bylo možné dospět k závěru, že prostudování spisu bylo nadbytečné. Soud proto žalobci přiznal náhradu nákladů na obhajobu spočívající v uvedených dvou úkonech v plné výši.

40. K výroku II. a III. rozsudku: Žalobce žalobou uplatňoval rovněž nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 250 000 Kč. Přestože se žalovaná žalobci za způsobenou nemajetkovou újmu omluvila, jeví se žalobci omluva v posuzované věci jako nedostatečná. Nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy je uplatněn v souladu s ustanovením § 31a zákona č. 89/1998 Sb. Dle ustanovení § 31a OŠZVVM se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. S ohledem na okolnosti případu má soud za to, že v posuzovaném případě musí být zadostiučinění poskytnuto v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva není dostačující. Je nepochybné, že k porušení práva došlo, když bylo vydáno proti žalobci nezákonné rozhodnutí – usnesení o zahájení trestního stíhání. Žalobce uvedl, že nemajetkovou újmu v tomto případě spatřuje zejména v dopadech trestního stíhání na jeho rodinný a partnerský život. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1684/2010 a dále rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 je ustanovení § 31a zákona č. 89/1998 Sb., na základě kterého dochází k odškodnění nemajetkové újmy normou s relativně neurčitou hypotézou, která vyžaduje, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady, zákon nevymezuje žádnou hranici pro určení výše zadostiučinění. Soud je povinen vycházet z úplně zjištěného skutkového stavu a opírat se o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska, kterými jsou zejména závažnost nemajetkové újmy a ověřené okolnosti, za kterých k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 je nutné zvážit především dopady nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry poškozeného, nepříznivost jejich vlivu na pověst poškozeného, jeho dosavadní způsob života a podobně. Dle odkazovaného rozhodnutí je nutné posoudit při rozhodování o výši přiměřeného zadostiučinění v případě zahájení trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem následující kritéria: 1) povahu trestní věci, a to zejména s ohledem na závažnost trestného činu kladeného osobě poškozeného za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení vedené proti ní negativně vnímá, dále s ohledem na hrozbu trestního postihu (druh a výši trestu) a případného společenského odsouzení, 2) délku trestního řízení, čímž se zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobou zásah do osobnostních složek poškozeného v důsledku vedeného trestního řízení trval, 3) následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby, to je negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti poškozeného jednotlivce, narušení ve sféře profesní, soukromé nebo rodinné. Výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném. Trvání negativního zásahu v osobnosti žalobce je ohraničeno maximálně dobou trvání řízení. V posuzovaném případě trestní stíhání žalobce trvalo déle než 4 roky (ode dne 5. 9. 2016, kdy bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, do dne 5. 11. 2020, kdy byl vydán rozsudek Vrchního soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno zproštění žalobce obžaloby). O zproštění žalobce obžaloby bylo rozhodnuto již rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], žalobce tedy nebyl ani nepravomocně odsouzen soudem prvního stupně. V případě jeho pravomocného odsouzení hrozil žalobci vysoký trest odnětí svobody v rozsahu 5 až 10 let. V posuzované věci je rovněž nezbytné zohlednit skutečnost, že v průběhu trestního stíhání žalobce došlo k omezení jeho osobní svobody, a to na dobu 24 hodin, telefonní číslo užívané žalobcem jako uživatelem bylo odposloucháváno a rovněž došlo k neoprávněnému zásahu do jeho obydlí a soukromí domovní prohlídkou. Intenzita nemajetkové újmy vyvolaná domovní prohlídkou je jistě o to silnější, že k ní došlo v brzkých ranních hodinách za přítomnosti ostatních členů rodiny, a to včetně obou [anonymizováno] žalobce, z nichž jeden [anonymizována dvě slova] a je na osobu žalobce velmi fixován. Soud má za to, že trestní stíhání žalobce vzhledem k počtu obžalovaných a rozsahu dokazování trvalo přiměřenou dobu.

41. Soud při svém rozhodování nenalezl případ zcela shodný s posuzovaným případem. Rozhodnutí (rozsudek [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací]), na která bylo žalobcem odkazováno, se od posuzovaného případu liší zejména významnou medializací obou trestních stíhání, která mnohonásobně přesahuje rámec medializace případu žalobce. Současně bylo trestní stíhání vedeno v souvislosti s výkonem práce žalobců, mělo tedy v tomto směru výraznější dopad do pracovní sféry žalobců, než je tomu v posuzované věci. Žalobce rovněž pro srovnání odkazoval na rozsudek [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], který se však od projednávané věci zásadně liší opět významnou medializací věci, vazbou v trvání 62 dnů a rovněž nepravomocným odsouzením žalobce soudem 1. stupně. Pro srovnání shledal soud jako přiléhavější řízení, na která byla odkazováno žalovanou a která jsou uvedena níže, a to i s ohledem na povahu trestné činnosti, pro kterou bylo trestní stíhání vedeno. V posuzované věci bylo trestní stíhání žalobce vedeno po kratší dobu než ve výše uvedených případech, žalobce byl zproštěn obžaloby v prvním stupni řízení. Případ žalobce je blízký případu posuzovanému zdejším soudem v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém bylo žalobci přiznáno právo na zadostiučinění v penězích ve výši 200 000 Kč, žalobce zde však byl nepravomocně odsouzen soudem prvního stupně a byla mu nepravomocně uložena náhrada škody v řádech milionů Kč, což případ odlišuje od nyní posuzované věci, kde však byla žalobci naopak provedena domovní prohlídka a byl odposloucháván, tedy ve dvou ohledech zásadně zasažen v té nejosobnější sféře. Rovněž lze považovat oba případy za srovnatelné ve vztahu k dopadu na partnerské vztahy obou žalobců, když partnerský vztah žalobce je trestním stíháním hluboce poznamenán a k jeho obnově dosud nedošlo, pakliže taková obnova bude možná. Ve vztahu k řízení vedeném u nadepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy byla přiznána náhrada nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč, je naopak nutné konstatovat, že navzdory kratší době trvání vedeného trestního řízení byly dopady do osobní sféry žalobce v nyní posuzované věci mnohem zásadnější s ohledem na jeho péči o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], který je na osobě žalobce a jeho péči velmi závislý. Soud při hodnocení případu zcela nepřehlédl ani částečnou medializaci trestního řízení, která však byla shledána méně závažnou v porovnání s ostatními dopady trestního stíhání na život žalobce. Současně je zřejmé, že přímou příčinou vzniklé nemajetkové újmy bylo právě trestní stíhání žalobce. Z uvedených důvodů soud shledal nárok žalobce na kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy jinak než pouhou omluvou důvodný a jako přiměřenou výši zadostiučinění v penězích stanovil částku ve výši 190 000 Kč.

42. Žalobci soud přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení, a to z částky přiznané na náhradu nákladů vynaložených na obhajobu a rovněž z přiznané částky ve výši 190 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy. Nárok žalobce na úrok z prodlení v zákonné výši vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení počátku běhu úroku z prodlení soud vycházel z povinnosti žalované projednat nárok žalobce v zákonné šestiměsíční lhůtě. S ohledem na to, že ve stanovené zákonné lhůtě k projednání věci žalovanou nedošlo, byl žalobci úrok z prodlení přiznán i z částky, na kterou již žalovanou bylo plněno, neboť tato plnila po lhůtě.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl na základě ust. § 142 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu stran respektoval soud názor Nejvyššího soudu ČR (usnesení ze dne 21.9.2016, sp. zn. 25 Cdo 3974/2015) a vycházel ze skutečnosti, že v řízení byl dán základ odpovědnosti žalované za škodu, částečný neúspěch žalobce pak spočíval pouze ve výši požadovaného plnění u náhrady nemajetkové újmy. Žalobci proto byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši, neboť z hlediska zavinění účastníků ve vztahu k částečnému zastavení řízení ve smyslu ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že učiněné částečné zpětvzetí bylo zaviněno převážně žalovanou, která na náhradu nákladů obhajoby plnila žalobci až po podání žaloby, zatímco zpětvzetí žaloby zaviněné žalobcem spočívalo pouze v korekci drobné chyby v počtech. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů právního zastoupení žalobce, které představují 4 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a částečné zpětvzetí žaloby) po 8 020 Kč úkon právní služby dle § 7 bodu 5 (ze základu ve výši 172 591 Kč představujícího součet 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu a částky ve výši 122 591 Kč), dále 2 úkony (účast na jednání soudu dne 16. 12. 2021 a 15. 3. 2022) po 3 380 Kč úkon právní služby dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu (ze základu ve výši 56 292 Kč představujícího součet 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu a částky ve výši 6 292 Kč) a 1 úkon právní služby (účast na vyhlášení rozsudku dne 22. 3. 2022) po 1 690 Kč úkon právní služby dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu (představující jednu polovinu odměny ze základu ve výši 56 292 Kč představujícího součet 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu a částky ve výši 6 292 Kč), 7 paušálních náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu po 300 Kč úkon právní služby. Náklady právního zastoupení byly navýšeny o DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 53 582 Kč.

44. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř., kdy k žádosti žalované stanovil pro plnění lhůtu 15 dnů, která nebyla shledána lhůtou nepřiměřeně dlouhou.

Poučení