12 C 210/2018 - 430

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem Mgr. Marcelem Pélim sídlem Nám. Slobody 993, 688 01 Uherský Brod proti žalované: ČR - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení o 1 880 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal odškodnění za nezákonné trestní stíhání a jeho nepřiměřenou délku. Žalobce uvedl, že usnesením policie ze dne [datum], čj. [adresa]-109/TČ-2009-000093, bylo zahájeno trestní stíhání, které skončilo pravomocným zproštěním obžaloby dne [datum]. Žalobce byl trestně stíhán pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku ve stádiu pokusu, spáchaného organizovanou skupinou. Trestní stíhání bylo vedeno po dobu více než 5 let, aniž by k tomu existovaly zákonné důvody, a následně byl žalobce zproštěn dle § 226 písm. b) trestního řádu. Žalobce se domáhal zastavení trestního stíhání a žádal o přezkoumání rozhodnutí, avšak navzdory jeho aktivitě v rámci obhajoby bylo trestní stíhání nadále vedeno. Žalobce se rovněž domáhal odškodnění nemateriální újmy způsobené zásahem do osobnostních práv vedením nezákonného trestního stíhání ve výši [částka]. Tvrzený zásah do osobnostních práv spočívá zejména v omezení základního práva na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti i práva na soukromí. Žalobci hrozil trest odnětí svobody ve výši až 10 let, což je pro bezúhonného člověka, který nebyl nikdy trestně stíhán a požívá dobré pověsti a vykonává povolání, při němž je bezúhonnost základním předpokladem a podmínkou jeho výkonu, výrazným zásahem do osobnostních práv. Žalobce je občanem Slovenské republiky, kde žije a pracuje, přičemž kromě aktivit v oblasti managementu firem působících ve finančním sektoru, poradenské a zprostředkovatelské činnosti, je jedním z jeho hlavních zdrojů příjmů rovněž výkon správcovské činnosti dle slovenského zákona o konkurse a reštrukturalizacii. Žalobce byl v seznamu insolvenčních správců zapsán dne [datum] a činnost vykonává bez přerušení. Z důvodu jeho trestního stíhání v ČR však bylo Ministerstvem spravedlnosti Slovenské republiky rozhodováno o možnosti vykonávat tuto činnost i nadále, přičemž až rozhodnutím ze dne [datum] bylo správní řízení v dané věci zastaveno. Hrozba, že žalobce ztratí možnost realizovat se v této oblasti, byla velmi reálná a představovala další stresující faktor působící na zdraví a duševní pohodu žalobce. Po dobu trestního stíhání byl dále žalobce vystaven negativním reakcím jeho okolí. Hrozba vysokého trestů působila negativně na žalobcovu psychiku, stejně jako nejistota ohledně dalšího profesního uplatnění, i morálního odsouzení žalobcova okolí. To se odrazilo i v kolegiálních i v rodinných vztazích. Žalobce dále uvedl, že nejistota ohledně výsledku trestního řízení, hrozba vysokého trestu ovlivnila jeho profesní pověst, činnost i jeho zdraví. Již v průběhu trestního řízení měl zdravotní problémy, pro které se nemohl účastnit hlavního líčení dne [datum] a jeho zdravotní problémy se ještě prohloubily. Žalobce rovněž uvedl, že zvláštní okolností případu je skutečnost, že bylo trestní řízení vedeno proti cizímu státnímu příslušníkovi bez jakékoli trestní minulosti. Výši odškodnění za nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným trestním stíháním, kterou mu poskytla žalovaná, považoval žalobce za nedostatečnou a namítal, že žalovaná nevzala v úvahu skutečnost, že žalobce nebyl nikdy trestán. Od žalobce se v důsledku stíhání odvrátili blízcí spolupracovníci i známí, nedůvěřovali mu obchodní partneři, rovněž mu hrozilo odebrání licence insolvenčního správce. V podání ze dne [datum] žalobce k výzvě soudu doplnil, že trestní stíhání mělo výrazné dopady na jeho osobní i pracovní život i zdravotní stav. Ke spáchání trestného činu, za nějž byl souzen, mělo dojít při výkonu v rámci jeho působení v obchodní společnosti, jejímž předmětem byla především poradenská a zprostředkovatelská činnost, související s obchodováním na finančních trzích. Proto podezření, že se měl žalobce dopustit trestné činnosti, poškodilo jeho pověst a mělo za následek ztrátu důvěry obchodních partnerů. Žalobcova kariéra, vybudovaná v oblasti investování, velice utrpěla, což žalobce vnímal velmi útrapně. Žalobce rovněž vnímal jako ponižující a nespravedlivé negativní reakce, se kterými se setkával při navazování obchodní spolupráce či se stávajícími obchodními partnery. Druhou významnou okolností a zásahem do pracovní sféry bylo to, že bylo proti žalobci coby insolvenčnímu správci vedeno správní řízení o pozastavení výkonu dané činnosti. Hrozba pozastavení činnosti byla zdrojem stresu. Žalobce se tedy pro ztrátu důvěry a pochybnosti o kvalitách a odborných dovednostech nemohl dále snažit o rozvíjení kanceláře a nabízených služeb v rámci vedení konkurzu či restrukturalizačních řízení. Kromě profesního života zasáhlo trestní stíhání rovněž rodinný život žalobce a došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu.

2. V podání ze dne [datum] žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nároky jako v žalobě. Žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši [částka], což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v dané věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, tedy zahájení trestního stíhání. Ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce žalovaná uvedla, že poskytla odškodnění v podobě omluvy za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a poskytla finanční kompenzaci ve výši [částka], což považuje za dostatečné. Ve vztahu k tvrzené nepřiměřené délce řízení pak žalovaná uvedla, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, když délka namítaného trestního řízení je zcela přiměřená.

3. Obvodní soud pro [adresa] rozhodl dne [datum] rozsudkem č. j. 12 C 210/2018–320, který byl revidován ze strany Městského soudu v Praze dne [datum], pod č. j. 39 Co [Anonymizováno]/2022–376, když žalobce se původně domáhal mimo jiné odškodnění v řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 T [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Požadoval zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou samotným trestním stíháním, jež nevyústilo v jeho odsouzení i náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení. Nejvyšší soud k podanému dovolání rozhodnutím čj. 30 Cdo [Anonymizováno]/2023–401 zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č. j. 12 C 210/2018–320, co do částky [částka] s příslušenstvím, věc vrátil Obvodnímu soudu pro [adresa] k dalšímu řízení. V tomto rozsudku se tak soud zabýval požadavkem žalobce na náhradu nemajetkové újmy, jež v původní výši [částka], kdy částka [částka] jako náhrada nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí již fakticky přiznána žalobci byla. Ve zbývajícím rozsahu Nejvyšší soud ČR uložil zdejšímu soudu, aby se zabýval zejména srovnávací judikaturou a od tohoto odvodil i možnost přiznání obdobné částky, která již byla přiznána v obdobném řízení, které mělo shodné parametry jako trestní stíhání žalobce.

4. Ze shodných tvrzení stran, stejně jako z některých listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne [datum] s potvrzením o doručení žalované dne [datum], výzva žalované ze dne [datum] a stanovisko žalované ze dne [datum]) soud zjistil a má za prokázané, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nároky na náhradu újmy jako v žalobě. Žalovaná částečně žalobci vyhověla, když se mu omluvila za nezákonné trestní stíhání a poskytla mu peněžité zadostiučinění ve výši [částka], ve zbylém rozsahu byla žádost zamítnuta. [právnická osoba] přihlédnutím ke shora uvedenému soud konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná odškodnila žalobce za nezákonné trestní stíhání částkou ve výši [částka] dne [datum].

7. Z trestního spisu MS sp. zn. 3 T 9/2013 soud zjistil následující skutečnosti: - usnesením Policie ČR ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání proti 5 obviněným včetně zdejšího žalobce za spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 trestního zákoníku ve stádiu pokusu spáchaného organizovanou skupinou, kterého se měli dopustit tím, že v úmyslu získat neoprávněně náhradu dle § 128 zákona č. 256/2004 Sb. z Garančního fondu obchodníku z cennými papíry, se sídlem na [adresa] po předchozí domluvě a dle pokynů mimo jiné zdejšího žalobce v pozici věřitele společnosti RDC Consultants Limited, se sídlem ve Velké Británii, účelově rozdělili spornou pohledávku dané společnosti za společností [právnická osoba]. ve výši cca 63 mil. Kč na nejméně sto drobných pohledávek a tyto dílčí pohledávky postoupili na třetí osoby, čímž se tak obvinění pokusili uvést pracovníky [právnická osoba] v omyl s úmyslem neoprávněně získat namísto jedné náhrady za skutečného zákazníka náhrada sto, čímž mohla být způsobena škoda ve výši [částka]. Usnesení bylo zdejšímu žalobci doručeno dne [datum]. - Následně obvinění podali stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání; stížností ze dne [datum] zdejší žalobce brojil proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]; - Dne [datum] obhájce žalobce nahlédl do spisu k vlastní žádosti. - Žalobce podáním ze dne 17. 9 2013 navrhoval přezkum rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze ze dne [datum]. - Usnesením ze dne [datum] Městské státní zastupitelství v Praze (dále jen „MSZ“) zamítlo stížnost jednoho z obviněných. - Dne [datum] jeden z obviněných požádal o ustanovení obhájce, který byl ustanoven dne [datum]. - Dne [datum] proběhl výslech jednoho z obviněných. - Dne [datum] podal další obviněný stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla zamítnuta ze strany MSZ dne [datum]. - Obvinění byli předvoláváni k výslechu, dne [datum] proběhl výslech dalšího obviněného. - Dne [datum] podal jeden z obviněných návrh na doplnění dokazování. - dne [datum] podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání zdejší žalobce, která byla zamítnuta usnesením MSZ ze dne [datum]. - Dne [datum] byl žalobce předvolán k výslechu, který se konal [datum]. - Dne [datum] podal žalobce návrh na zastavení trestního stíhání. - Dne [datum] podal další z obviněných stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla zamítnuta MSZ dne [datum]. - dne [datum] požádal další obviněný o ustanovení obhájce, který byl ustanoven [datum]. - Dne [datum] podal stížnost další obviněný. - Dne [datum] byl jeden z obviněných předvolán k výslechu, který proběhl dne [datum]. - Dne [datum] požádal jeden z obviněných o ustanovení obhájce, který byl ustanoven [datum]. - dne [datum] byla zamítnuta stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kterou podal další z obviněných. - Dne [datum] proběhl výslech jednoho z obviněných. - Policie si vyžádala zprávy z místa bydliště obviněných a obvinění byli vyrozumíváni o možnosti prostudování spisu. - Dne [datum] proběhl výslech svědka. - Dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] probíhaly výslechy svědků, s ohledem na bydliště obviněných byla vyžadována právní pomoc na Slovensku, neboť 4 z 5 obviněných byli občané Slovenské republiky. - Dne [datum] proběhl na základě dožádání výslech jednoho z obviněných na Slovensku. - Dne [datum] proběhl na Slovensku výslech svědka, stejně jako dne [datum] proběhl výslech na Slovensku výslech několika svědků. Dne 16.5. a [datum] probíhaly výslechy dalších svědků na Slovensku. Dne 14.5. probíhaly výslechy svědků na Slovensku, dne 15.5. taky. - Ve spise je založeno množství listinných důkazů (například dokumenty komise pro cenné papíry, pokyny k mimoburzovnímu obchodu, komisionářská smlouva atd.). - Dne [datum] podal MSZ k MS obžalobu na všech 5 obviněných včetně zdejšího žalobce pro spáchání pokusu zločinu podvodu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku a § 209 odst. 1, 5a trestního zákoníku. - Dne [datum] podal jeden z obviněných návrh na zastavení trestního stíhání. - Dne [datum] podal zdejší žalobce návrh na přezkoumání rozhodnutí MSZ ze dne [datum], které bylo doručeno na [právnická osoba]. - Usnesením ze dne [datum] MS vrátil věc státnímu zástupci k došetření dle § 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu. - Proti zmíněnému rozhodnutí podalo MSZ stížnost, spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze dne [datum]. - Dne [datum] se ke stížnost MSZ vyjádřil jeden z obviněných. - Dne [datum] se u Vrchního soudu v Praze konalo neveřejné zasedání, během něhož bylo vyhlášeno usnesení, kterým Vrchní soud v Praze zrušil napadené usnesení MS z [datum] a uložil mi, aby rozhodl znova. - Dne [datum] jeden z obviněných dal podnět k žádosti o předání trestního řízení z ČR na Slovensko. - Usnesením z [datum] MS upustil dočasně od některých úkonů trestního řízení dle § 108 odst. 1 zákona číslo 104/2013 o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. - Dne [datum] MS zaslal ministerstvu spravedlnosti žádost, respektive návrh, aby trestní řízení proti 4 z obviněných převzaly justiční orgány Slovenské republiky, žádost byla předána Generální prokuratuře Slovenské republiky. - Dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že by bylo potřebné vrátit věc příslušným orgánům České republiky a není možné vést trestní řízení na území Slovenska. - Dne [datum] jeden z obviněných navrhl přiznání nutné obhajoby, respektive jeho obhájce. - Usnesením z [datum] MS rozhodl tak, že ukončuje dočasné upuštění od některých úkonů trestního řízení dle zákona číslo 104/2013 Sb. - Opatřením ze [datum] byl ustanoven tlumočník. - Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na [datum]. - Dne [datum] se konalo hlavní líčení, během něhož proběhly výslechy obžalovaných. Hlavní líčení bylo odročeno na dny 7. až [datum]. - Dne [datum] podal jeden z obviněných návrh na doplnění dokazování. - Dne [datum] podal návrh na doplnění dokazování zdejší žalobce. - Dále byli předvoláni svědci, někteří sdělili, že nebudou vypovídat a s ohledem na vzdálenost z místa bydliště se k hlavnímu líčení nedostaví. - Dne [datum] se konalo hlavní líčení, během něhož probíhaly výslechy několika svědků. - Dne [datum] pokračovalo hlavní líčení výslechem svědků a hlavní líčení odročeno na dny 7.3. a [datum]. - Následně bylo propláceno svědečné. - Dne [datum] jeden z obviněných požádal o odročení hlavního líčení ze zdravotních důvodů. - Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na dny 5.9. a [datum], k němuž byli předvoláni obvinění svědci i jejich zástupci, stejně jako tlumočník a poškozený [právnická osoba]. - V září 2016 se několik svědků omluvilo z nařízeného hlavního líčení. - Dne [datum] se konalo hlavní líčení, kdy byli slyšeni svědci a hlavní líčení bylo odročeno na 28. až [datum]. - Dne [datum] požádal MS Okresní soud v Košicích o právní pomoc ve věcech trestních, a to dožádáním výslechu svědka. - Dne [datum] informoval slovenský soudce o podjatosti k provedení výslechu svědka. - Dne [datum] požádal jeden z obviněných, respektive jeho obhájce o odročení hlavního líčení, nařízeného na [datum], a to z důvodu kolize. - Dne [datum] se konalo hlavní líčení, během něhož bylo pouze konstatováno, že procesní strany souhlasí se změnou osoby přísedícího s ohledem na dlouhodobou nemoc jednoho z přísedících, a hlavní líčení bylo za účelem vyčkání právní pomoci ze Slovenska odročeno na 6. až [datum]. - Dne [datum] bylo hlavní líčení nařízené na 6. až [datum] odročeno z důvodu konání výslechu svědků u Okresního soudu v Košicích až dne [datum] na dny 20. a [datum]. - Dne [datum] požádal jeden z obviněných o odročení hlavního líčení. - Dne [datum] proběhl výslech svědků u Okresního soudu v Košicích. - Dne [datum] se jeden z obviněných omluvil z hlavního líčení, respektive jeho obhájce z důvodu dlouhodobě plánované dovolené, a požádal o odročení. - Dne [datum] navrhl jeden z obviněných doplnění dokazování. - Dne [datum] se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na dne 6. až [datum]. - Dne [datum] se jeden z obviněných omluvil z hlavního líčení ve dnech 2.5. a [datum] s žádostí o konání v nepřítomnosti. - Dne [datum] jeden z obviněných navrhl doplnění dokazování. - Dne [datum] se jeden z obviněných vyjádřil ve věci. - Dne [datum] se konalo hlavní líčení, během něhož byly předneseny závěrečné návrhy a hlavní líčení za účelem vyhlášení rozsudku bylo odročeno na [datum]. - Následně ustanovený advokát vyčíslil svou odměnu. - Dne [datum] se konalo hlavní líčení, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým byli 2 obvinění uznáni vinnými a 3 obvinění, včetně zdejšího žalobce, byli dle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěni obžaloby. Zdejší žalobce se vzdal práva na odvolání. - Usnesením z [datum] MS rozhodl o odměně obhájce, následně bylo rozhodováno o svědečném, které bylo propláceno. - Dne [datum] požádal věc řešící soudce o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku. - Dle doložky právní moci nabyl zprošťující rozsudek právní moci ve vztahu ke zdejšímu žalobci dne [datum].

8. Z rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky ze dne [datum], č. 1178/2006/152SKP, soud zjistil, že ministerstvo zastavilo správní řízení ve věci pozastavení výkonu správcovské činnosti zdejšího žalobce; v odůvodnění je pak uvedeno, že žalobce dle své zákonné informační povinnosti zaslal ministerstvu usnesení Policie ČR ze dne [datum] o zahájení trestního stíhání jeho osoby, na základě čehož bylo zahájeno řízení o případném pozastavení správcovské činnosti.

9. Žalobce trpí revmatickým onemocněním páteře, přičemž dané onemocnění se v průběhu trestního stíhání zhoršovalo (srov. lékařský nález znějící na žalobce ze dne [datum], vystavený revmatologickou ambulancí v Popradu, účastnický výslech žalobce a potvrzení vystavené [tituly před jménem] N. Rovderovou ze dne [datum]).

10. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil následující skutečnosti: Žalobce se dozvěděl o zahájení trestního stíhání před Vánocemi roku 2012, což samo o sobě významným způsobem zasáhlo do osobního života, protože to musel oznámit svojí manželce. Žalobce žil v nejistotě, měl psychické i existenční problémy. Žalobce v té době (jakož i dnes) vykonával funkci správce pro konkurs a restrukturalizaci podle slovenských zákonů, a skutečnost, že proti němu bylo vzneseno obvinění, musel oznámit Ministerstvu spravedlnosti SR jako orgánu, který vykonává dohled nad činností správců Slovenské republiky. Čelil tak možnosti minimálně pozastavení správcovské činnosti či vyškrtnutí ze seznamů správců Slovenské republiky, což by v konečném důsledku znamenalo ztrátu zdroje a příjmů a obživy pro žalobce jeho rodinu. Žalobce dojížděl k jednáním z Popradu do Prahy, rovněž vynakládal peněžní prostředky na obhajobu. Žalobce se každé ráno budil s pocitem, jak to dopadne, jak zajistí vzdělání dětem a jakou jim dá budoucnost. Informace o trestním stíhání se dostala i do odborné veřejnosti, což mělo za následek, že přišel o některé lukrativní zakázky a tím i o příjmy (cca 40 - 60 tis. EUR). Žalobce byl po dobu cca 50 let v nejistotě, nespokojenosti, někdy i napětí v manželském životě. Žalobcovy děti nevěděly o trestním stíhání. Žalobce trpí revmatologickým onemocněním páteře, což se zhoršovalo stresem, progres choroby pokračuje dále. Žalobce pomoc psychiatra ani psychologa nevyhledal.

11. Z výslechu svědka [jméno FO], nar. [datum], soud zjistil následující skutečnosti: se žalobcem přestal svědek spolupracovat, neboť kvůli trestnímu stíhání hrozilo, že bude vymazán ze seznamu správců, navíc ztratil licenci pro výkon insolvenčního správce. Svědek tedy pro spolupráci musel vybrat jiného správce, čímž žalobce přišel také o finanční odměnu. V kuloárech se vědělo o trestním stíhání žalobce. Soud hodnotí výslech svědka jako ne zcela věrohodný, neboť jeho výpověď byla často nesrozumitelná, vnitřně rozporná, příp. odporující tvrzením žalobce (např. že žalobce ztratil oprávnění k výkonu funkce správce, což odporuje tvrzením žalobce).

12. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. Soud pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti zamítl návrh na provedení důkazu výpisy ze slovenského obchodního rejstříku k několika společnostem, výslech – dožádáním svědka [tituly před jménem] Vladimíra Hlaváče a [jméno FO], a to pro nadbytečnost, neboť dle soudu byl shora provedeným dokazováním skutkový stav dostatečně zjištěn, resp. nebylo o něm mezi stranami sporu. Z výslechu svědka [jméno FO], technického průkazu soud nezjistil pro rozhodnutí věci relevantní skutečnosti, pročež se jím pro nadbytečnost v tomto rozsudku nezabýval.

13. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

14. Podle § 3 písm. a), b), c) OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

15. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 zmíněného ustanovení má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

17. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u orgánu uvedeného v § 6 (tj. podle § 6 odst. 2 písm. a) žalovaná). Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem.

20. Podle § 31 odst. 1 a 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje náhradu takových nákladů řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, přičemž náklady na zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování; výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (tj. advokátní tarif).

21. Dle ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

22. Jak plyne ze shora uvedeného, OdpŠk v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda (či jiná újma); a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím (či nesprávným úředním postupem), jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

23. Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu škody (či poskytnutí zadostiučinění) způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 zákona jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [právnická osoba] 6/90 ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 1487/2001 ze dne [datum]). Jiné, než odsuzující rozhodnutí, je totiž v zásadě rozhodnutím, které ve svých důsledcích ruší účinky zahájeného trestního stíhání a má tak stejné důsledky jako zrušení nezákonného rozhodnutí podle § 8 odst. 1 zákona.

24. Jak uvedeno shora, stát stíhá objektivní odpovědnost. Z toho plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 zákona). Rozhodujícím měřítkem opodstatněnosti (zákonnosti) zahájení a vedení trestního stíhání je tudíž pozdější výsledek trestního řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2614/2003 ze dne [datum]).

25. Vzhledem k výsledku předmětného trestního řízení soud dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí (tj. nezákonném trestním stíhání), neboť žalobce byl obžaloby zproštěn dle § 226 písm. b) tr. řádu.

26. Co se týče vzniku nemajetkové újmy z důvodu zahájení a vedení trestního stíhání, nejde o vyvratitelnou domněnku, ale újma z důvodu trestního stíhání musí být prokázána (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2555/2010 či ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). Soud tak vychází z toho, že vznik nemajetkové újmy (jakkoliv je každé trestní stíhání spojeno vždy s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob – srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 428/05) není na místě presumovat, ale prokazovat, stejně tak jako intenzitu (případné) újmy odůvodňující peněžité odškodnění.

27. Soud při stanovení formy a výše zadostiučinění vycházel v souladu s ustálenou judikaturou ze tří základních kritérií: (i) povaha trestní věci, (ii) délka trestního řízení a (iii) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce. Povahou trestní věci se myslí zejména závažnost trestného činu, který byl poškozenému kladen za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení vnímá (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2813/2011).

28. V daném případě byl žalobce trestně stíhání pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku, za což hrozil trest odění svobody na 5 – 10 let, a to v souvislosti s poradenskou a zprostředkovatelskou činností v oblasti obchodování na finančních trzích. Povahu věci soud hodnotí jako spíše méně závažnou, neboť ve společnosti je dle soudu hospodářská trestná činnost zpravidla vnímána méně negativně, než např. násilná trestná činnost proti životu či zdraví. Nicméně nelze pominout skutečnost, že žalobce byl ohrožen relativně vysokou trestní sazbou a nadto až do pravomocného skončení stíhání jeho osoby byl v nejistotě ohledně výsledku řízení. Rovněž není bez významu, že trestní stíhání probíhalo v ČR, tj. mimo stát bydliště žalobce, což mohlo pro žalobce zesilovat negativní vnímání trestního stíhání. Co se týče trvání zásahu spočívajícího ve vedení nezákonného trestního stíhání, tak ten trval od [datum] (kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání) do [datum] (kdy bylo ve vztahu k žalobci řízení pravomocně skončeno). Dle soudu délka předmětného trestního stíhání (tj. cca 5 let a 4 měsíce) nebyla nepřiměřeně dlouhá. Nicméně jak bylo již uvedeno, nelze přehlédnout, že žalobce byl až do pravomocného skončení stíhání jeho osoby v nejistotě ohledně výsledku řízení.

29. Žalobce vylíčil dopady trestního stíhání do své osobnostní, rodinné a pracovní sféry. Konkrétně tvrdil, že došlo k omezení jeho práva na lidskou důstojnost, osobní čest a právo na soukromí, slovenské ministerstvo spravedlnosti vedlo správní řízení o tom, zda bude žalobce moci vykonávat funkci správce konkursní podstaty na Slovensku, nicméně k pozastavení činnosti žalobce nedošlo. Hrozba nemožnosti vykonávat dané povolání mu způsobovala stres a obavy o budoucí výdělky a možnost živit rodinu [právnická osoba], které studovaly. Trestní stíhání mělo dopad též do manželského vztahu žalobce, když jeho manželka špatně nesla trestního stíhání. Utrpěla žalobcova dobrá pověst, neboť o trestním stíhání věděla odborná veřejnost (konkursní správci), zároveň žalobce přišel o několik zakázek připravit restrukturalizační plán. Žalobce dlouhodobě trpí revmatickým onemocněním páteře, které se v průběhu trestního stíhání zhoršilo.

30. V souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3212/2015 ze dne [datum]) soud dále provedl srovnání s jinými případy odškodnění. Soudu se však nepodařilo dohledat skutkově obdobný případ, proto provedl srovnání s následujícími (ne vždy zcela skutkově podobnými) rozhodnutími.

31. Na jednání soudu dne [datum] právní zástupce k výzvě soudu uvedl, že nemá a nezná srovnávají judikaturu, která by odůvodnila jako přiměřený požadavek žalobce na odškodnění ve výši [částka]. Stejně tak žalovaná uvedla, že nemá srovnávají judikaturu. Na jednání soudu dne [datum] tak soud seznámil účastníky s jím nalezenou judikaturou, kterou lze v podstatných znacích určit jako rozhodnutí v obdobných případech.

32. Soud provedl srovnání s odškodněním, které se dostalo poškozenému ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 15 C 245/2018, kdy taktéž došlo k trestnímu stíhání dle § 209 odst. 1 odst. 3 zákoníku, původní poškozený byl v trestním stíhání odsouzen, nicméně následně byl žalobce obžaloby zproštěn rozsudkem Městského soudu v Praze dle ustanovení § 226 písm. a) tr. řádu, kdy nicméně rozsudkem Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne [datum] byl žalobce obžaloby zproštěn podle § 226 písm. b) tr. řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Srovnávací řízení trvalo 6 let a 8 měsíců, byla řešena délka toho řízení, došlo k zásahu do sféry profesní a rodinné a částečně zdravotní. Za uvedené trestní stíhání byla přiznána poškozenému částka [částka]. Soud odkazuje na rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 10 C 26/2020–384, kdy byl poškozený taktéž trestně stíhán dle ustanovení § 209 odst. 1 a 5 písm. a) tr. zákoníku. Bylo zasaženo do práva cti, na čest, důstojnost, došlo k medializaci případu a věc se projevovala nervozitou, stresem, žalobci hrozil trest odnětí svobody až 10 let. Ke zproštění poškozeného došlo dle ust. § 226 písm. b TŘ, tedy na základě stejné skutečnosti jako u žalobce. Trestní stíhání trvalo 3 roky a 10 měsíců, tamní žalobce byl ohrožen trestem odnětí svobody na 5 až 10 let. Byla zasažena jeho čest, důstojnost a dobré jméno, o trestním stíhání vědělo širší okolí, toto bylo v obecné rovině medializováno a byl na toto okolím dotazován. Trestní stíhání negativně ovlivnilo vztahy tamního žalobce s dětmi, kterým se žalobce nemohl naplno věnovat a rovněž vztahy s jeho partnerkou. Negativně byl ovlivněn i rozvoj jeho volnočasových aktivit, kterým se dříve naplno věnoval. K zásahu došlo i ve sféře finanční, když velká část rodinných financí byla použita právě na obhajobu žalobce a když v době trestního stíhání musela finanční chod rodiny zajišťovat partnerka žalobce. Nebyly prokázány zásadní zásahy ve sféře profesní. O celé kauze bylo informováno médii. Nebyly prokázány zásahy tvrzené ve vztahu k obavě o odebrání zbrojních oprávnění, tamní žalobce se ale důvodně obával o bezpečnostní prověrku udělovanou NBÚ, když tato mu byla i odňata a až následně k jeho urgencím vrácena. Zároveň za uvedené trestní stíhání byla v uvedeném řízení Obvodního soudu pro [adresa] přiznána částka [částka].

33. S přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobci vznikla nemajetková újmu spočívající v zásahu do jeho osobnostní sféry v důsledku zahájení a vedení trestního stíhání, což ostatně uznala sama žalovaná, když mu poskytla peněžité zadostiučinění. Soud na základě shora uvedených úvah a skutečností dospěl k závěru, že přiměřeným odškodněním pro žalobce je peněžité plnění ve výši [částka]. Soud vzal do úvahy, že žalovaná již žalobce odškodnila částkou [částka], a stejně tak pravomocně byla částka [částka] přiznána již rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] rozsudkem č. j. 12 C 210/2018–320, který byl revidován ze strany Městského soudu v Praze dne [datum], pod č. j. 39 Co 400/2022–376. Soud tak již přiznanou částku shledal částkou, která je plně schopná vzniklou nemajetkovou újmu odškodnit a ve zbytku žalobu zamítl.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 ve spojení s odst. 3 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. pak platí, že účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

35. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení za celé řízení na základě úvahy, že v případě objektivní kumulace více nároků je při určování úspěchu či neúspěchu účastníka třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) - (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1435/2015 ze dne [datum], srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4401/2016 ze dne [datum]). Odměna advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona (č. 82/1998 Sb.), se vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (srov. usnesení ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), tj. tarifní hodnota činí [částka]. Dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu přitom platí, že při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí, tj. v daném případě [částka] (za 3 nároky: 50 000 + 50 000 + 453 059,20).

36. Jelikož o nároku na přiznání odškodnění nemateriální újmy bylo rozhodováno na základě úvahy soudu, je třeba na žalobce pohlížet jako na zcela úspěšného ve vztahu k nároku na odškodnění za nezákonné trestní stíhání (tarifní hodnota [částka]), zcela neúspěšného ve vztahu k nároku na odškodnění za nepřiměřenou délku trestní stíhání (tarifní hodnota [částka]) a ve vztahu k nároku na náhradu škody za částečně úspěšného co do částky [částka] (celková tarifní hodnota [částka]).

37. Žalovaná byla úspěšná co do rozsahu cca 75 % a žalobce co do cca 25 %. Soud tedy přiznal převážně úspěšné žalované nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 % z jejích nákladů řízení (tj. rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalobce 25 %). Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí [částka] za každý úkon. Převážně úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] odpovídající paušální náhradě za 13 úkony (3x písemné vyjádření ve věci, 6x účast na jednání soudu a 6x příprava k jednání), resp. ve výši 50 % (viz shora), tj. [částka]. Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

38. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení