12 C 210/2019-114

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyní: a) [celé jméno původní účastnice], [datum narození] bytem [adresa původní účastnice a žalobkyně] b) [celé jméno původní účastnice], [datum narození] bytem [adresa původní účastnice] obě zastoupeny advokátem Ing. Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o vyklizení takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna do tří dnů od právní moci rozhodnutí vyklidit a vydat žalobkyním pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nacházející se v obci [obec], [katastrální uzemí], vedené u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálním pracovištěm Olomouc na čísle [list vlastnictví], se zamítá.

II. Žalobkyně a), b) jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně na nákladech řízení žalované částku 14 338,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně a), b) se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 24. 10. 2019 domáhaly rozhodnutí soudu o povinnosti žalované k vyklizení a vydání žalobkyním a), b) pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nacházející se v obci [obec], [katastrální uzemí], vedené u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálním pracovištěm Olomouc na čísle [list vlastnictví]. Tvrdily, že se domáhají neplatnosti smluv o nájmu, které měly být uzavřeny mezi žalobkyněmi a), b), s každou samostatnou smlouvou, jako pronajímatelkami a žalovanou jako nájemkyní, přestože pozemky byly a jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyň a), b) a další spoluvlastnice. Žalobkyně a), b) byly ve smlouvách uvedeny jako vlastnice uvedených pozemků ve vymezené části bez bližšího konkrétního určení či specifikace, o jakou část pozemků se reálně jedná. V článku III. smluv byla sjednána výpovědní doba v délce trvání deset let. Znění smluv bylo navrženo žalovanou a žalobkyním byly pouze předány k podpisu. Ke smlouvám byl sjednán dodatek o podřízení se právní úpravě z. č. 89/2012 Sb. V žalobě bylo tvrzeno, že žalobkyně a), b) zaslaly žalované dne 24. 9. 2018 výpověď nájmu uvedených pozemků. Žalobkyně a), b) jsou ve smlouvách uvedeny jako vlastník pozemků, přestože v době uzavření zmíněné smlouvy byly vedeny v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci uvedených pozemků. Údaj uvedený ve smlouvách neměl a nemá oporu v údajích zapsaných v katastru nemovitostí. Mezi spoluvlastníky nikdy nedošlo ke konkrétnímu dělení spoluvlastněných nemovitostí. Při uzavření nájemní smlouvy je vlastníkem pozemků celé společenství spoluvlastníků. U kontraktace s jednotlivými spoluvlastníky bez vymezení konkrétně zjistitelným způsobem, které části nemovitostí by se smlouvy měly týkat, jsou takové smlouvy podle žalobkyň a), b) absolutně neplatné pro jejich neurčitost. Tato neplatnost pak působí již od okamžiku vzniku smlouvy. V případě, že by soud vyhodnotil uvedenou smlouvu jako platně uzavřenou, žalobkyně a), b) dále tvrdily, že pokud smlouva obsahuje výpovědní dobu 10 let a smlouva vznikla ve standardizovaném znění, které žalovaná používá ve svých smlouvách k zajištění maximálního trvání nájemního vztahu za neměnných podmínek. Podle žalobkyň jde o smluvní ujednání, které bylo do smlouvy včleněno jednou ze smluvních stran bez reálné možnosti ovlivnění druhou smluvní stranou, kdy silnější strana využila své hospodářské a informační výhody, aby slabší strana dostala do velmi nevýhodné pozice, bez ospravedlnitelného důvodu. Praktická nemožnost využití jiného zákonného způsobu skončení nájmu nutí žalobce k jedinému možnému skončení nájmu, a to výpovědí s neúměrně dlouhou délkou trvání. Žalobkyně a), b) jsou ekonomicky znevýhodněny, neboť jsou povinni respektovat výši nájemného jednostranně určenou po dobu trvání výpovědní doby. Vzhledem k jednostrannému smluvnímu zvýhodnění žalované, jako silnější strany oproti žalobcům, došlo k vytvoření disproporcionality práv ve prospěch žalované vůči žalobcům. Svými znalostmi ekonomickými možnostmi a faktickou nemožností ovlivnit kontraktační proces, bylo do nájemní smlouvy vloženo ustanovení, které nezohledňuje možnosti žalobců při budoucí změně podmínek a limituje skončení nájmu a tím i výběr možného budoucího smluvního vztahu. Žalobkyně a), b) tvrdily, že opakovaně bezvýsledně upozorňovaly žalovanou na to, že nájem skončil uplynutím zákonné výpovědní doby k 30. 9. 2019 a domáhají se tedy vyklizení a vydání pozemků specifikovaných v petitu žaloby. K žalobě přiložily pouze nájemní smlouvy uzavřené s oběma žalobkyněmi ze dne 5. 2. 1998 a dodatek uzavřený pouze s žalobkyní a) ze dne 27. 12. 2014. Dále výpověď žalobkyně a) a [jméno] [příjmení] ze dne 24. 9. 2018 spolu s předžalobní výzvou ze dne 3. 10. 2019.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila zamítavě s tím, že žalobkyně a), b) spolu s [jméno] [příjmení] byly podílovými spoluvlastníky předmětných pozemků a všechny tyto spoluvlastnice uzavřely se žalovanou dne 5. 9. 2000 řádnou smlouvu o nájmu pozemků, kterou žalované přenechali do nájmu své pozemky na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 10 let. Smlouva o nájmu byla uzavřena všemi podílovými spoluvlastníky shora uvedených pozemků, kteří disponovali 100 % většinou společné věci. Jednali ve shodě, čemuž odpovídá shodný projev vůle pronajmout dotčené pozemky za shodných podmínek. Předmět nájmu byl specifikován jasně a srozumitelně, nezaměnitelně a určitě a nelze tedy dovodit nemožnost plnění dle uzavřené nájemní smlouvy a její neplatnost, resp. nicotnost. Žalobkyním a), b) bylo hrazeno nájemné podle smlouvy a dodatku, které je ve výši obvyklého nájemného. Žalobkyně a), b) není možné považovat v tomto smluvním vztahu za spotřebitele, neboť nakládají s předmětem svého vlastnictví a nevystupovaly v postavení spotřebitelů. Žalovaná nijak nezneužila právo, když žalobkyně neměly povinnost uzavřít nájemní smlouvu a mohly návrh smlouvy zcela odmítnout nebo žádat její úpravu. Toto však neučinily, smlouvu neuzavíraly v časové tísni, ani pod nátlakem. Nedošlo ani k porušení obecných právních zásad občanského zákoníku. Nejde o žádný protiprávní stav, nad kterým by měla žalovaná udržovat kontrolu a z něhož by měla těžit, když jsou to žalobkyně, které z nájmu svých pozemků těží a které udržují kontrolu nad tím, komu své pozemky a na jakou dobu propachtují. Žalovaná tvrdila, že žádným způsobem neporušila ustanovení o spotřebitelských smlouvách, když zcela jistě žalobkyně nejsou slabší stranou a předmětná smlouva nebyla uzavřena k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Nájemní smlouva neobsahuje žádnou doložku nevýhodnou pro slabší stranu a smlouva se také neodchyluje závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech. Nájemní smlouva je u zemědělských pozemků zcela obvykle ujednávána na dobu neurčitou, běžně s výpovědní dobou deseti let a rozhodně nejde o neobvyklé ujednání s přihlédnutím ke specifikům zemědělského podnikání, kdy zemědělské pozemky se musí v určitých dlouhodobých, několika let trvajících cyklech hnojit, střídat plodiny a jinak ošetřovat tak, aby byla dosažena řádná péče o pozemky a pozemky byly zachovány, pokud možno, v nezměněném stavu, tedy stejně bonitní pro jejich vlastníky. Namítala neurčitost žalobního petitu s ohledem na to, že žalobkyněmi jsou pouze dvě spoluvlastnice, z nichž jedna ani výpověď nájmu nepodala. Není ani zřejmé komu a jak mají být pozemky vydány a vyklizeny, když se nacházejí v půdních blocích a jsou nepřístupné.

3. Žalobkyně a), b) byly usnesením soudu 15. 11. 2019 vyzvány k opravě petitu žaloby tak, aby doplnily žalobní petit o uvedení, komu a jak přesně mají být nemovitosti vydány tj. jakým způsobem má žalovaná povinnost vydat nemovitosti splnit, tzn. zda žalobkyním a), b) k rukám společným a nerozdílným, nebo každé ze žalobkyň zvlášť a jakým dílem. Na výzvu reagovaly podáním ze dne 27. 11. 2019 tak, že dle nich je žaloba jako cela dostatečná a petit je formulován správným způsobem. Žalobní petit zůstal žalobkyněmi a), b) nezměněn. U jednání bylo odkázáno na žalobu.

4. Žalovaná u jednání doplnila své vyjádření tak, že pozemky pronajaly všechny spoluvlastnice včetně [jméno] [příjmení], která již zemřela. Ze strany žalované se jednalo o standardní návrhy nájemní smlouvy, které vlastníkům zasílají. Žalobkyně tento podepsat nemusely, nebo mohly jednat o jeho úpravách. Někteří jiní vlastníci smlouvy nepodepsali nebo jednali o úpravách. Nemohlo dojít ke zneužití práva, když žalobkyně a), b) jsou vlastnice nemovitostí, nejsou slabší stranou a nejedná se o spotřebitelský vztah. Co se týká žalobního petitu, žalovaná má za to, že tento je nejasný a nevykonatelný. Žalobkyněmi uváděná judikatura ani nedopadá na tento případ. Navíc poukazuje na skutečnost, že předmětné nemovitosti jsou v půdních celcích, neohraničené a některé jsou přístupné jen přes pozemky jiných vlastníků. Není tedy ani zřejmé, jak by žalovaná měla tyto nemovitosti vydat.

5. Soud s ohledem na tvrzení stran a výsledky dokazování, když žalobkyně předložily smlouvy o nájmu ze dne 5. 2. 1998, avšak žalovaná ze dne 5. 9. 2000, vyzval žalobkyně a), b) podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. s tím, aby doplnily vylíčení rozhodných skutečností a označily důkazy ke svým tvrzením ohledně všech žalobkyněmi uzavřených smluv o nájmu spoluvlastnických podílů k projednávaným nemovitostem s žalovanou tak, aby přesně označily všechny mezi účastníky uzavřené smlouvy včetně dodatků k nim. A dále ohledně oprávnění jednotlivých spoluvlastníků vypovědět předmětné smlouvy, a zda v uvedeném smyslu existovala mezi všemi spoluvlastníky dohoda o takovém ujednání vůči třetí osobě či souhlas ostatních spoluvlastníků. K tomu žalobkyně a), b) uvedly, že mají za to, že nebyla zpochybňována existence smluv a dokazování k nim není podle žalobkyň potřeba. Účastníci těchto vztahů jsou spoluvlastníky uvedených pozemků a nemůže právě aprobovaným způsobem být vypovídána každá tato smlouva k reálně vymezeným částem těchto pozemků. Žalobkyně a), b) od začátku tvrdí, že veškeré tyto uzavřené smlouvy jsou neplatné na základě právní teorie a judikatury a i ve svém podání uvedly, že právní vztah nevznikl toliko na základě takto uzavřených smluv, ale na základě zákona o půdě. Žalobkyně byly také soudem u jednání vyzvány, nechť doplní skutková tvrzení, kdy a jak byla výpověď žalobkyň a), b) zaslána a doručena žalované a stejně tak i předžalobní výzva. Což bylo doplněno podáním žalobkyň ze dne 16. 7. 2020.

6. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy i výpovědí zástupce žalované, z nichž učinil následující skutková zjištění: Ze Smlouvy o nájmu pozemků uzavřené mezi žalobkyní a) jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, že pronajímatel dle čl. I. přenechal pozemky uvedené v této smlouvě v [katastrální uzemí] do nájmu žalované k zemědělskému využití. V čl. II. bylo dohodnuto nájemné a jeho splatnost. V čl. III byl sjednán nájem na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou deseti roků s tím, že výpovědní lhůta začíná po doručení písemné výpovědi nájemci, nejdříve však vždy [číslo]. V čl. IV. byl dán souhlas k přenechání pronajatých pozemků do podnájmu třetí osobě na přechodnou dobu. V čl. V. bylo potvrzeno, že nájemce již pozemky oprávněně používá a pronajímatel zmocnil nájemce, aby provedl úkony nezbytné k ochraně práv nájemce z této smlouvy. Smlouva byla uzavřena 5. 2. 1998. Ze Smlouvy o nájmu pozemků uzavřené mezi žalobkyní b) jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, že pronajímatel dle čl. I. přenechal pozemky uvedené v této smlouvě v [katastrální uzemí] do nájmu žalované k zemědělskému využití. V čl. II. bylo dohodnuto nájemné a jeho splatnost. V čl. III byl sjednán nájem na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou deseti roků s tím, že výpovědní lhůta začíná po doručení písemné výpovědi nájemci, nejdříve však vždy 1.

10. V čl. IV. byl dán souhlas k přenechání pronajatých pozemků do podnájmu třetí osobě na přechodnou dobu. V čl. V. bylo potvrzeno, že nájemce již pozemky oprávněně používá a pronajímatel zmocnil nájemce, aby provedl úkony nezbytné k ochraně práv nájemce z této smlouvy. Smlouva byla uzavřena [datum]. Ze Smlouvy o nájmu pozemků uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, že pronajímatel dle čl. I. přenechal pozemky uvedené v této smlouvě v [katastrální uzemí] do nájmu žalované k zemědělskému využití. V čl. II. bylo dohodnuto nájemné a jeho splatnost. V čl. III byl sjednán nájem na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou deseti roků s tím, že výpovědní lhůta začíná po doručení písemné výpovědi nájemci, nejdříve však vždy 1.

10. V čl. IV. byl dán souhlas k přenechání pronajatých pozemků do podnájmu třetí osobě na přechodnou dobu. V čl. V. bylo potvrzeno, že nájemce již pozemky oprávněně používá a pronajímatel zmocnil nájemce, aby provedl úkony nezbytné k ochraně práv nájemce z této smlouvy. Smlouva byla uzavřena [datum]. Ze Smlouvy o nájmu pozemků, že uzavřela žalobkyně a) jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Pronajímatel dle čl. I. přenechal pozemky uvedené v této smlouvě do nájmu žalované k zemědělskému využití. V čl. II. bylo dohodnuto nájemné a jeho splatnost. V čl. III byl sjednán nájem na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou deseti roků s tím, že výpovědní lhůta začíná po doručení písemné výpovědi nájemci, nejdříve však vždy 1.

10. V čl. IV. byl dán souhlas k přenechání pronajatých pozemků do podnájmu třetí osobě na přechodnou dobu. V čl. V. bylo potvrzeno, že nájemce již pozemky oprávněně používá a pronajímatel zmocnil nájemce, aby provedl úkony nezbytné k ochraně práv nájemce z této smlouvy. Smlouva byla uzavřena [datum]. Ze Smlouvy o nájmu pozemků, že uzavřela žalobkyně b) jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Pronajímatel dle čl. I. přenechal pozemky uvedené v této smlouvě do nájmu žalované k zemědělskému využití. V čl. II. bylo dohodnuto nájemné a jeho splatnost. V čl. III byl sjednán nájem na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou deseti roků s tím že výpovědní lhůta začíná po doručení písemné výpovědi nájemci, nejdříve však vždy 1.

10. V čl. IV. byl dán souhlas k přenechání pronajatých pozemků do podnájmu třetí osobě na přechodnou dobu. V čl. V. bylo potvrzeno, že nájemce již pozemky oprávněně používá a pronajímatel zmocnil nájemce, aby provedl úkony nezbytné k ochraně práv nájemce z této smlouvy. Smlouva byla uzavřena [datum]. Ze Smlouvy o nájmu pozemků, že uzavřela [jméno] [příjmení] jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Pronajímatel dle čl. I. přenechal pozemky uvedené v této smlouvě do nájmu žalované k zemědělskému využití. V čl. II. bylo dohodnuto nájemné a jeho splatnost. V čl. III byl sjednán nájem na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou deseti roků s tím že výpovědní lhůta začíná po doručení písemné výpovědi nájemci, nejdříve však vždy 1.

10. V čl. IV. byl dán souhlas k přenechání pronajatých pozemků do podnájmu třetí osobě na přechodnou dobu. V čl. V. bylo potvrzeno, že nájemce již pozemky oprávněně používá a pronajímatel zmocnil nájemce, aby provedl úkony nezbytné k ochraně práv nájemce z této smlouvy. Smlouva byla uzavřena [datum]. Z Dodatku ke smlouvě o nájmu pozemků, že žalobkyně a) uzavřela s žalovanou dne 27. 12. 2013 s účinností od dne 1. 1. 2014 dodatek upravující výši nájemného a dále smlouvu přizpůsobili novému občanskému zákoníku. V č. IV. si sjednali, že nájemce je oprávněn přenechat dočasně předmět nájmu jiné osobě za účelem hospodárnějšího využívání půdních bloků k zemědělské výrobě. Z Výpovědi nájmu/pachtu zemědělských pozemků, že žalobkyně a) a [jméno] [příjmení] dne 24. 9. 2018 vyhotovily výpověď nájmu/pachtu zemědělských pozemků s tím, že tímto vypovídají a ukončují rozhodnutím většinových spoluvlastnic počítaných podle velikosti spoluvlastnických podílů nájemní vztah k uvedeným zemědělským pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nacházející se v obci [obec], [katastrální uzemí], vedené Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj na čísle [list vlastnictví]. Z podacího lístku, že se je od podání doporučené zásilky zaslané žalobkyní a) žalované ze dne 25. 9. 2018. Z podacích lístků, že jsou od podání doporučené zásilky Mgr. [příjmení] pro žalovanou ze dne 4. 10. 2019 a [jméno] [celé jméno žalobce] pro žalovanou ze dne 25. 9. 2018. Z Odpovědí na vypovězení smlouvy o zemědělském pachtu, že byly zpracovány žalovanou dne 31. 10. 2018 a jedna byla adresována žalobkyni a) a druhá [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná zde potvrzuje, že obdržela výpověď nájemní smlouvy a navrhuje možnost nové smlouvy. Z předžalobní upomínky, že právní zástupce žalobkyně a), b) vyhotovil dne 3. 10. 2019 Předžalobní upomínku/Výzvu k vydání pozemků, kde stanovil termín do 15. 10. 2019 k předání uvedených pozemků s tím, že jinak se tohoto bude domáhat u soudu. Z úplného výpisu z Obchodního rejstříku žalované, že žalovaná je zapsána jako společnost od 31. 12. 1992 a [jméno] [příjmení] byl jednatelem společnosti od 31. 12. 1992 do [datum] a dále od [datum] dosud. Ing. [jméno] [jméno] byl jednatelem od [datum] do [datum]. Z internetového náhledu do katastru nemovitostí vyhotoveného soudem, že se jedná o náhled na předmětné projednávané pozemky a jako spoluvlastníci jsou zde k 9. 6. 2020 zapsány žalobkyně a), b) spolu s [jméno] [celé jméno žalobce]. Z výpisu z CEO, že žalobkyně a) a žalobkyně b) jsou zapsány v CEO s platným trvalým pobytem. Ze spisu Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen SZIF) sp. zn. [číslo] [číslo], který je připojen u sp. zn. [spisová značka], z žalobkyněmi k důkazu navrhovaných listin: 2) že se jedná o Oznámení o zahájení řízení od SZIF pro žalovanou ze dne 23. 1. 2020 s tím, že na základě ohlášení uživatele [jméno] [příjmení] bylo zahájeno řízení ve věci aktualizace evidence půdy, 3) že se jedná o Oznámení o zahájení řízení od SZIF pro [jméno] [příjmení] ze dne 23. 1. 2020 s tím, že na základě ohlášení uživatele [jméno] [příjmení] bylo zahájeno řízení ve věci aktualizace evidence půdy, 4) že se jedná o Oznámení o zahájení řízení od SZIF pro Zemědělské družstvo [část obce] ze dne 23. 1. 2020 s tím, že na základě ohlášení uživatele [jméno] [příjmení] bylo zahájeno řízení ve věci aktualizace evidence půdy, 7) že se jedná o Dohodu o směně pozemků v k. ú. [část obce] uzavřenou mezi žalovanou a Zemědělským družstvem [část obce] dne 12. 2. 2020 ohledně parc. [číslo] v k. ú. [část obce], dohoda došla na SZIF dne 14. 2. 2020, 11) že jde o Oznámení o provedení aktualizace evidence půdy - v části věci od SZIF pro žalovanou ze dne 7. 4. 2020 a je tímto sděleno, že v evidenci půdy u uvedených dílů půdních bloků byly provedeny změny, 13) že jde o Oznámení o provedení aktualizace evidence půdy - v části věci od SZIF pro Zemědělské družstvo [část obce] ze dne 7. 4. 2020 a je tímto sděleno, že v evidenci půdy u uvedených dílů půdních bloků byly provedeny změny. Z Oznámení o provedení aktualizace evidence půdy od SZIF pro [jméno] [příjmení], že je ze dne 26. 5. 2020 a týká se mj. i smluv o nájmu pozemků ze dne 5. 9. 2000 žalobkyně a), žalobkyně b) a [jméno] [příjmení]. V tomto oznámení se sděluje, že v evidenci půdy byly u uvedených dílů půdních bloků provedeny změny. Z výpovědi zástupce žalované [jméno] [příjmení], že je jednatel žalované, která uzavírala smlouvy o nájmu s pronajímateli. Pronajímatelé uzavírali smlouvy svobodně a bez jakéhokoliv nátlaku, každý nezávisle podle své vůle a úvahy. Ve smlouvách sjednávali nájem celých parcel nikoliv podílů, avšak někteří majitelé si vymínili dopsání požitků, které budou pobírat. Smlouvy byly uzavírány na sjednanou dobu. Následně se začalo proslýchat, že žalovaná se bude prodávat, že neprosperuje. To se roznášelo proto, že byly jiné osoby, které měly o pozemky zájem. Paní [celé jméno původní účastnice] žalované výpověď nezaslala, naopak zaslala návrh na odkoupení svých nemovitostí žalovanou. Paní [celé jméno původní účastnice] zaslala žalované výpověď, a tak se jí osobně ptal na důvod. Odpověděla, že u ní byli [příjmení], že mají zájem o její pozemky, jinak by výpověď nezaslala. Shodli se, že smlouvy jsou platné, a že ona nechá doběhnout výpovědní dobu podle smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že se jednotlivé pozemky mohou dávat i do podnájmu v zájmu lepšího obhospodařování. Je absurdní, aby žalovaná platila nájemné vlastníkům a přitom pozemky neužívala. [příjmení] tedy dojít ke směně pozemků. Byly uzavírány i smlouvy o vypořádání majetkových podílů. Všechny nároky byly vyrovnány, takže žalovaná neeviduje žádné dlužné částky a vše bylo vypořádáno. Dále soud konstatoval 4 svazky snímků z veřejného registru půdy LPIS s tím, že 3 svazky zachycují stav ze dne 7. 7. 2020 a 1 svazek ze dne 2. 9. 2020. Důkazní návrhy uvedené v podání žalobkyň ze dne 7. 9. 2020 byly zamítnuty soudem jako nepřípustné po koncentraci řízení. Ta nastala u jednání dne 10. 6. 2020, přičemž v řízení nevyplynuly najevo žádné nové skutečnosti, které by nebyly žalobkyním známy před koncentrací řízení.

7. Z výše uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr skutkovém stavu. Mezi účastníky byly uzavírány závazkové vztahy tak, že každá ze spoluvlastnic činila právní úkony na samostatných dokumentech a za žalovanou vždy vystupoval jednatel oprávněný dle obchodního rejstříku. Dne 5. 2. 1998 tak byly uzavřeny Smlouvy o nájmu pozemků a to mezi žalobkyní a) jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem. Stejná smlouva byla uzavřena i mezi žalobkyní b) jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem i [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem. Smlouvami pronajímatelky dle čl. I. přenechaly pozemky uvedené v těchto smlouvách v [katastrální uzemí] do nájmu žalované k zemědělskému využití. V čl. II. bylo dohodnuto nájemné a jeho splatnost. V čl. III byl sjednán nájem na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou deseti roků s tím, že výpovědní lhůta začíná po doručení písemné výpovědi nájemci, nejdříve však vždy [číslo]. V čl. IV. byl dán souhlas k přenechání pronajatých pozemků do podnájmu třetí osobě na přechodnou dobu. V čl. V. bylo potvrzeno, že nájemce již pozemky oprávněně používá a pronajímatel zmocnil nájemce, aby provedl úkony nezbytné k ochraně práv nájemce z této smlouvy. Dále byly mezi účastníky dne 5. 9. 2000 uzavřeny Smlouvy o nájmu pozemků tak, že uzavřela žalobkyně a) jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. V další smlouvě žalobkyně b) jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. A také [jméno] [příjmení] jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Pronajímatelky dle čl. I. přenechaly pozemky uvedené v těchto smlouvách do nájmu žalované k zemědělskému využití. V čl. II. bylo dohodnuto nájemné a jeho splatnost. V čl. III byl sjednán nájem na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou deseti roků s tím, že výpovědní lhůta začíná po doručení písemné výpovědi nájemci, nejdříve však vždy 1.

10. V čl. IV. byl dán souhlas k přenechání pronajatých pozemků do podnájmu třetí osobě na přechodnou dobu. V čl. V. bylo potvrzeno, že nájemce již pozemky oprávněně používá a pronajímatel zmocnil nájemce, aby provedl úkony nezbytné k ochraně práv nájemce z této smlouvy. Dodatek ke smlouvě o nájmu pozemků žalobkyně a) uzavřela s žalovanou dne 27. 12. 2013 s účinností od dne 1. 1. 2014 dodatek upravující výši nájemného a dále smlouvu přizpůsobili novému občanskému zákoníku. V č. IV. si sjednali, že nájemce je oprávněn přenechat dočasně předmět nájmu jiné osobě za účelem hospodárnějšího využívání půdních bloků k zemědělské výrobě. Výpovědí dne 24. 9. 2018 žalobkyně a) a [jméno] [příjmení] vypověděly nájem/pacht zemědělských pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nacházející se v obci [obec], [katastrální uzemí], vedené Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj na čísle [list vlastnictví]. Žalované byla zaslána doporučená zásilka žalobkyní a) dne 25. 9. 2018. Žalovaná odpověděla žalobkyni a) dne 31. 10. 2018 na její výpověď nájemní smlouvy a navrhla možnost nové smlouvy. Ve spisu Státního zemědělského intervenčního fondu sp. zn. [číslo] [číslo] jsou Oznámení o zahájení řízení SZIF a Oznámení o provedení aktualizace evidence půdy, což se týká mj. i pozemků žalobkyně a), žalobkyně b) a [jméno] [příjmení] s tím, že v evidenci půdy byly u uvedených dílů půdních bloků provedeny změny. Předžalobně vyzval právní zástupce dne 3. 10. 2019 žalovanou k vydání pozemků, kde stanovil termín do 15. 10. 2019 k předání uvedených pozemků. Zásilka byla odeslána žalované dne 4. 10. 2019.

8. Dle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), osoby, jímž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle § 1116 o. z., vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. Podle § 1117 o. z., každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

9. Podle § 1121 o. z., každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podle § 1122 odst. 1 o. z., podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Podle § 1123 o. z., spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

10. Dle § 1128 o. z., o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.

11. Podle § 1132 o. z., k rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků.

12. Podle § 2332 odst. 1 o. z., pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Podle § 2334 o. z., propachtuje-li pachtýř propachtovanou věc jinému, přenechá-li jí jinému k užívání nebo změní-li hospodářské určení věci, anebo způsob jejího užívání nebo požívání bez propachtovatelova předchozího souhlasu, může propachtovatel vypovědět pacht bez výpovědní doby. Podle § 2345 odst. 1, o. z., je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht. Podle § 2345 odst. 2, o. z., je-li pacht ujednán na dobu delší než dva roky a není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má se za to, že pacht byl ujednán na dobu neurčitou.

13. Soud na základě zjištěného skutkového stavu v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl k právnímu závěru, že návrh žalobkyň a), b) není důvodný. V řízení se žalobkyně domáhaly vyklizení a vydání nemovitostí - pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nacházejících se v obci [obec], [katastrální uzemí], vedené u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálním pracovištěm Olomouc na čísle [list vlastnictví]. Přestože byly žalobkyně soudem vyzvány k opravě petitu žaloby tak, aby doplnily žalobní petit o uvedení, komu a jak přesně mají být nemovitosti vydány tj. jakým způsobem má žalovaná povinnost vydat nemovitosti splnit, tzn. zda žalobkyním a), b) k rukám společným a nerozdílným, nebo každé ze žalobkyň zvlášť a jakým dílem, tento neopravily a soud jej má, v části požadující vydání nemovitostí žalovanou žalobkyním, za neurčitý a nevykonatelný. Svůj nárok žalobkyně odůvodňovaly neplatností smluv o nájmu, které„ měly být“ uzavřeny žalobkyněmi, každá samostatnou smlouvou jako pronajímatelka s žalovanou jako nájemkyní. V žalobě však netvrdily, které nájemní smlouvy považují za neplatné, když k žalobě připojily a k důkazu navrhly pouze nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Teprve z vyjádření žalované k žalobě vyšlo najevo, že byly mezi účastníky uzavřeny další nájemní smlouvy a to dne [datum]. Na další výzvu soudu žalobkyně nedoplnily tvrzení ohledně existence případných dalších nájemních smluv s tím, že podle tvrzení žalobkyň byl vypovězen nájemní vztah. Soud se však musel zabývat v řízení o vyklizení prioritně otázkou, zda nájemní vztah existoval, popř. dále existuje a na základě jakých smluv tedy vzniknul. Po provedeném dokazování soud vyhodnotil, že naposledy závazkový nájemní vztah vznikl smlouvami řádně uzavřenými dne [datum] mezi spoluvlastnicemi žalobkyněmi a), b), [jméno] [příjmení] a žalovanou zastoupenou jednatelem oprávněným dle obchodního rejstříku, když uzavření dalších smluv nebylo tvrzeno ani doloženo žádnou ze stran sporu. Nejednalo se již o dřívější smlouvy ze dne [datum] doložené žalobkyněmi k žalobě, přičemž žalobkyně tvrdily, že vypověděly pouze nájemní vztah. Dle názoru soudu však nájemní vztah musí být doložen titulem, a to konkrétní nájemní smlouvou. Vznik nájmu ze zákona má soud v daném případě za neprokázaný. Platné smlouvy předložila žalovaná, a pokud žalobkyně rozporovaly jejich obsah, bylo na nich, aby předložily svá vyhotovení těchto smluv. Pokud tvrdily, že zde byly některé údaje dopsány, tj. parc. [číslo] pak dle názoru soudu se jedná o irelevantní námitku, neboť tato parcela je uvedena i ve výpovědi samotné žalobkyně a), takže je zřejmé, že tato byla předmětem nájmu a žalobkyně a) o tomto měla vědomost. Dodatek ke smlouvě účinný ode dne 1. 1. 2014 uzavřela s žalovanou dne 27. 12. 2013 zřejmě pouze žalobkyně a), stejně tak výpověď podala pouze žalobkyně a), neboť ohledně žalobkyně b) nebyla soudu předložena výpověď ani dodatek. Dle závěru soudu není ani důvod neplatnosti smluv možno shledat v neurčitosti, o jaké konkrétní pronajaté pozemky se jednalo, kvůli tomu, že ve smlouvách není přesně označeno katastrální území (jen jako k.ú. [část obce]). Žalobkyně a), b) totiž vlastní pozemky těchto čísel právě v [katastrální uzemí], toto nebylo mezi stranami smlouvy sporné a jejich projev vůle byl ve smlouvách shodný. Předměty nájmu jsou vymezeny parcelními čísly, jedná se o pozemky všech spoluvlastníků, nikoliv podíly, a tyto mohou být pronajaty společně, i když na samostatných listinách - smlouvách. Podle názoru soudu mezi účastníky nebylo sporu, že každá ze spoluvlastnic souhlasí s uzavřením smlouvy o nájmu pozemků zde přesně označených, když projevily shodnou vůli k nájmu společných nemovitých věcí v jejich spoluvlastnictví. Žalobkyně a) pak ještě pronajala i pozemek parc. [číslo]. Nejde tedy o neplatnost smluv, z toho důvodu, že nedošlo k podpisu smlouvy na jedné listině. Není ani důvodná námitka žalobkyň, že by nebyly pozemky vymezeny jednoznačně tak, aby nemohlo být jasné, v jakém rozsahu a jaké konkrétní pozemky byly pronajaty. Nemovitosti jsou označeny ve smlouvě parcelními čísly pozemků a katastrálním územím, ve kterém se nachází. Jednatel žalované vypověděl, někteří spoluvlastníci chtěli ještě na smlouvě uvést, jaké budou mít požitky z této smlouvy. Nájem byl sjednán ve smlouvách na dobu neurčitou s výpovědní dobou 10 let od doručení výpovědi, nejdříve však 1. 10. každého roku. Dále v článku IV. si strany dohodly, že žalovaná může přenechat pozemky i do podnájmu. Co se týká výpovědi žalobkyně a), pak má soud za to, že žalobkyní a) byla řádně sepsaná dne 24. 9. 2018, odeslaná dne 25. 9. 2018 a následně doručená žalované. Soud je však názoru, že žaloba je předčasná, neboť pokud byla odeslána 25. 9. 2018, lze předpokládat, že byla doručena žalované 26. 9. 2018, takže výpovědní doba trvá do 26. 9. 2028. Výpovědí není dotčena parc. [číslo]. Dodejka o odeslání výpovědi byla předložena pouze od žalobkyně a) a nikoliv od [jméno] [příjmení], ta ani není účastnicí řízení a před podáním žaloby zemřela. Pokud byla předložena dodejka o odeslání zásilky od [jméno] [celé jméno žalobce], pak nebylo stranou žalující nijak tvrzeno, že by tento byl [jméno] [příjmení] zmocněn k zastupování, nebo z jakého důvodu zaslal právě on žalované zásilku, přičemž není znám její obsah a tato se mohla týkat jeho samotného a nikoliv [jméno] [příjmení]. Soud má výpověď jednatele [jméno] [příjmení], kterou podporovaly i další důkazy, zejména Odpověď na vypovězení smlouvy o zemědělském pachtu, za věrohodnou. Ten mj. uvedl, že výpověď podala pouze žalobkyně a) zatímco žalobkyně b) nabídla žalované koupi nemovitostí. Co se týká citovaného ust. § 1128 o. z., takto se týká možnosti rozhodování většiny jen v případě běžné správy společné věci. To však výpověď mnoho let trvajícího nájmu/pachtu není. Na situaci výpovědi popř. podání této žaloby se vztahuje naopak ust. § 1132 o. z. Soud ovšem neshledal, že byl prokázán společný souhlas všech spoluvlastnic k podání výpovědi ze dne 24. 9. 2018 ani k podání této žaloby. Dodatkem k nájemní smlouvě ze dne 27. 12. 2013 navíc podřídila svou smlouvu novému občanskému zákoníku pouze žalobkyně a) od 1. 1. 2014. K námitce žalobkyň ohledně skutečnosti, že žalovaná neužívá pronajaté pozemky osobně, soud uvádí, že podnájem byl se souhlasem pronajímatelů, který žalobkyně projevily v čl. IV. posuzované smlouvy. Soud má totiž za prokázané, že žalovaná dala předmětné pozemky do podnájmu se souhlasem žalobkyň uvedeným v uzavřených smlouvách. Judikáty uváděné žalobkyněmi 2 Cdon 1794/96 a 26 Cdo 3206/2006 byly zcela nepřiléhavé k tomuto projednávanému případu. Je zcela zřejmé, že se nejedná o spotřebitelskou smlouvu, a že silnější stranou v tomto závazkovém vztahu je strana pronajímatelek. Ty nebyly nijak nuceny k uzavření smlouvy, neboť nájemní smlouvy obdobného obsahu byly uzavírány mezi týmiž stranami opakovaně v letech 1998, 2000 a 2013 ještě doplněny dodatkem. Smlouvy byly standardizovaného znění, avšak proto, že je žalovaná používala ke sjednání nájemního vztahu za rovných neměnných podmínek pro všechny pronajímatele. Tyto však mohly být dle požadavku jednotlivých pronajímatelů upravovány. Nejde zde o případ, kdy by silnější strana využila své hospodářské a informační výhody, aby slabší stranu dostala do velmi nevýhodné pozice, bez ospravedlnitelného důvodu. Žalobkyně nebyly ekonomicky znevýhodněny, neboť nebyly povinny respektovat výši nájemného jednou stranou určenou. Mohly ovlivnit kontraktační proces či smlouvu opětovně neuzavírat. Námitka žalobkyň domáhajících se relativní neplatnosti takového ustanovení soudem s odkazem na obecnou ochranu slabší strany dle § 433 o. z. a s ohledem na ustanovení § 1800 odst. 2 o. z. je podle závěru soudu neoprávněná. Žalobkyně nijak neprokázaly, že by žalovaná využila jejich závislosti a dosáhla zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Žalovaná je sice právnickou osobou jako podnikatel, ale nevyužila nijak své hospodářské postavení, ani závislost slabší strany k dosažení nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Žalobkyně jako spoluvlastnice jsou totiž v pozici pronajímatelek v nájemním vztahu vždy stranou silnější. V řízení nebylo prokázáno, že by smlouvy uzavřené mezi žalobkyněmi a žalovanou byly relativně natož absolutně neplatné, když navíc se těmito smlouvami obě strany dlouhá léta řídily a dle nového občanského zákoníku zejm. ust. § 574 o. z. je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné, než jako neplatné. Soud nepřihlížel k následným tvrzením žalobkyň ohledně vypořádání majetkových podílů a motivům vypovězení smluv, když vyjádření obsahující tato tvrzení bylo podáno po koncentraci řízení, a pokud právní zástupce žalobkyň uváděl, že se k dokumentaci žalobkyně b) dostal až později, pak k tomu soud pouze konstatuje, že takto neúplná žaloba tedy neměla být právním zástupcem podávána dříve. Motivy žalobkyně a) k výpovědi smlouvy naopak vyplynuly v řízení následně, z výpovědi zástupce žalované a spisu SZIF, a byly jimi zájmy [jméno] [příjmení] - matky právního zástupce žalobkyň. Co se týká řízení u SZIF, pak soud v jeho obsahu neshledal ničeho podstatného pro posouzení věci, neboť se jedná o správní řízení a v tomto soudním sporu není podstatné, kdo je současným uživatelem předmětných pozemků a jaké byly provedeny změny u uvedených dílů půdních bloků. Žalobkyně tvrdily, že žalovaná pozemky sama neužívá, ale činí tak jiné subjekty s tím, že doba užívání pozemku není jen dočasné povahy, ale jedná se o trvalé hospodaření. Podle jejich názoru je pachtýř podle shora citovaného ust. § 2334 o. z. oprávněn přenechat předmět pachtu do užívání jiné osoby pouze s předchozím souhlasem propachtovatele, avšak to ve smlouvě není stanoveno. Proto mají za to, že propachtovatel je oprávněn pacht vypovědět bez výpovědní doby. Soud však uzavřel dle ust. § 2334 o. z., že souhlas sjednaný v článku IV. smlouvy postačuje žalované k tomu, aby mohla přenechat předmět nájmu/pachtu jiné osobě. Žádné další podmínky zákon k tomu, aby došlo k podpachtu, nestanovil. Není stanovena ani forma souhlasu a záleží pouze na pachtýři, jakým způsobem mu je tento souhlas udělen. V předchozí právní úpravě tento souhlas ani nebyl potřebný. V daném řízení bylo prokázáno, že tento souhlas učinily žalobkyně písemně v čl. IV. smlouvy. Podle názoru soudu nevzniklo straně žalující právo vypovědět nájem/pacht bez výpovědní doby, a proto soud k této námitce také nepřihlížel. Žaloba byla tedy ze všech výše uvedených důvodů zamítnuta jako neoprávněná. Navíc co se týká žalobního petitu, ten dle soudu byl ve znění nevykonatelném a nebylo by mu tedy možno ani v případě oprávněnosti žaloby vyhovět i s ohledem na spoluvlastnictví s [jméno] [příjmení], zemřelou před podáním žaloby, jejíž spoluvlastnický podíl byl řešen v následném dědickém řízení.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalované, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 14 338,50 Kč Náklady žalované tvoří mimosmluvní odměna z tarifní hodnoty 10 000 Kč (žaloba o vyklizení) dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“) za 6 úkonů právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí věci, písemné vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 10. 6. 2020, 24. 7. 2020, 2. 9. 2020, 10. 9. 2020) a úkon za účast u vyhlášení rozhodnutí dne 16. 9. 2020 za 750 Kč. Dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl. za celkem 7 účelně vynaložených výdajů právního zástupce žalované. Žalované rovněž náleží DPH ve výši 21% z odměny a režijních paušálů ve výši 2 488,50 Kč, když její právní zástupce je registrován jako plátce této daně. Lhůta k plnění byla stanovena 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Místo plnění nákladů řízení je pak dáno ze zákona dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalované.