12 C 214/2015-391

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Daniela Kulíková ve věci žalobci: [osobní údaje žalobce] 2) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů, takto:

Výrok

I. Řízení se v části, kde se žalobce domáhal vypořádání movitých věcí v hodnotě 100 000Kč, a to zařízení rodinného domu [adresa] v k.ú. [část obce], který je součástí pozemku parc. č. St. [anonymizováno] v k.ú. [část obce], zapsaných v katastru nemovitostí vedených u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník pro k.ú. [část obce] a obec Neratovice na listu vlastnictví [číslo] zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit na vypořádání podílu zaniklého společného jmění manželů žalobcům částku ve výši 489 384Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, kde se žalobci domáhají zaplacení částky 1 003 340Kč, zamítá.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 22% celkových nákladů žalované, a to 76 121Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

V. Žalobci jsou povinni zaplatit na náhradě nákladů státu ČR - Okresnímu soudu v Mělníku částku odpovídající 61% celkových nákladů státu ve výši 10 362Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů státu ČR – Okresnímu soudu v Mělníku částku odpovídající 39 % celkových nákladů státu ve výši 6 625Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručeným soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum] a ze dne [datum], se právní předchůdce žalobců [celé jméno původního účastníka], [datum narození], zemř. [datum], naposledy bytem [adresa původního účastníka], a doplněnou k výzvě soudu dne [datum] domáhal vypořádání společného jmění manželů s tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ke dni 14.4.2015, č. [číslo jednací]. Uvedl, že za trvání manželství pořídil žalobce ze svých výlučných finančních prostředků nemovitosti, a to pozemek parc. č. St. 3, na níž je vystaven dům [adresa] v k.ú. [část obce], obec Neratovice. Mezi žalobcem, žalovanou jako kupující a prodávajícími [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] došlo k dohodě, že kupní cena ve výši 1 003 340Kč bude uhrazena převodem členských práv a povinností k družstevnímu bytu v [obec a číslo], v [anonymizováno] ulici [adresa], jehož výlučným členem žalobce byl a společnými nájemci účastníci. Žalobce k vlastnictví nemovitostí doplnil žalobní tvrzení při ústním jednání soudu k výzvě soudu dne [datum] tak, že úmyslem manželů bylo, aby uvedené nemovitosti nabyla manželka do svého výlučného vlastnictví, neboť nechtěl, aby manželku o nemovitost jeho děti z předchozího manželství připravily za příslibu manželky, že ta jej z nemovitosti nikdy nevyhodí. Žalobce požaduje po žalované investici do majetku žalované ve výši 1 003 340Kč. Žalobce dále uvedl, že za trvání manželství provedli manželé stavební úpravy nemovitosti v minimální výši 508 000Kč, které je ve výlučném vlastnictví žalované, a to v rozsahu 1. vybudování ústředního topení v roce 2000 ve výši 80 000Kč, 2. sádrokartony v kuchyni, obývacím pokoji, ložnici a chodbě v roce 2000 ve výši 30 000Kč, 3. podlaha litá v kuchyni v roce 2000 ve výši 8 000Kč, rekonstrukce koupelny, kterou provedl v roce 2000 [celé jméno svědka], 5. byla pořízena dřevěná vrata u stodoly v roce 2015 za částku 15 000Kč, 6. provedena oprava střechy a garáže v roce 2019 za částku 15 000Kč, 7. byla vybudována svépomocí pergola ve výši 25 000Kč, 8. opěrná zeď v roce 2010 ve výši 85 000Kč, 9. chodníky v roce 2010 ve výši 15 000Kč, 10. chlívek v roce 2005 ve výši 20 000Kč, 11. skleník v roce 2011 ve výši 10 000Kč, 12. vrata, branka a plot v roce 2009 ze železné konstrukce ve výši 45 000Kč, kdy práce provedl [celé jméno svědka], 13. fasáda domu z roku 2012 ve výši 30 000Kč, z toho práce 10 000Kč, ostatní materiál, 14. přípojka plynu v roce 2012 ve výši 15.000Kč, 15. parapety u oken v celém domě do šesti oken, které byly provedeny v roce 2000 za částku 20 000Kč, kdy práce provedl [celé jméno svědka], 16. oprava schodů a položení dlažby ve výši 5000Kč v roce 2005, 17. výměna 2ks dveří za plastové v roce 2010 za částku ve výši 20 000Kč a za 18. stavba voliéry, a to železné konstrukce a pletiva v roce 2005 za částku 10 000Kč. Současně požadoval, aby soud vypořádal veškeré zařízení v domě [adresa], v k.ú. [část obce], které ocenil částkou ve výši 100 000Kč. Žalobce navrhl vypořádat zaniklé společné jmění manželů tak, že veškeré movité věci, které tvoří zařízení domu [adresa] v k.ú. [část obce] bylo přikázáno do výlučného vlastnictví žalované a žalované stanovena soudem povinnost zaplatit na vyrovnání podílu částku 1 250 000Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne [datum] tak, že nárokovaná částka ve výši 1 003 340Kč nespadá do vypořádání společného jmění manželů, když žalobce si nárokuje to, co ze svého výlučného majetku vynaložil do majetku žalované. K tvrzeným investicím manželů do výlučného majetku žalované ve výši 508 000Kč uvedla, že některé provedené investice nebyly provedeny a některé byly provedeny bez vynaložených nákladů a svépomocí a některé byly realizovány nikoliv ze společných prostředků. Žalovaná má za to, že k vypořádání lze určit pouze investice skutečně vynaložené s přihlédnutím k jejich opotřebení. K vypořádání movitých věcí tvořící zařízení bytu v domě [adresa] v k.ú. [část obce] v hodnotě 100 000Kč se nevyjádřila, neboť žalobce movité věci nespecifikoval.

3. Žalobce podáním doručeným soudu dne [datum] dle obsahu podání vzal návrh na vypořádání movitých věci tvořící zařízení domu [adresa] v k.ú. [část obce] v hodnotě 100 000Kč zpět a nadále je nepožadoval k vypořádání. Žalovaná souhlasila s částečným zpětvzetím žaloby a soud tak dle § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení v této části výrokem I. tohoto rozsudku zastavil.

4. Usnesením ze dne 8.9.2020, č.j. [číslo jednací], soud z důvodu úmrtí původního žalobce [celé jméno původního účastníka], [datum narození], zemř. dne [datum], rozhodl, že na straně žalobce bude v řízení dále pokračováno s jeho právními nástupci, pozůstalým synem z prvého manželství [celé jméno původního účastníka] a pozůstalou dcerou z prvého manželství [celé jméno žalobkyně], kteří dle potvrzení Obvodního soudu pro Prahu 8 ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] /viz č.l. 343 spisu/ ze dne [datum] nabyli kromě jiného stejným dílem právo na vypořádání zaniklého jmění zůstavitele a žalované.

5. Soud vymezil mezi účastníky nesporná tvrzení. Mezi účastníky nebylo sporné tvrzení /viz protokol z ústního jednání soudu na č.l.238 rub poslední odstavec – sdělení právního zástupce žalobce a sdělení žalované ze dne [datum] na č.l. 242 spisu /, že obvyklá cena nemovitosti, a to pozemku parc. č. St. [anonymizováno], na níž je vystaven dům [adresa] v k.ú. [část obce], obec Neratovice, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, ke dni nabytí této nemovitosti žalovanou činila 1 003 340Kč.

6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 14.4.2015, č. [číslo jednací], ke dni 13.4.2015, kdy nabyl rozsudek právní moci, rozvedeno / viz citovaný rozsudek OS [obec] Z výpisu z katastru nemovitostí /viz výpis z KN č.l. 191 spisu/ soud zjišťuje, že žalovaná nabyla ke dni [datum] za trvání manželství s právním předchůdcem žalobců, s [celé jméno původního účastníka], [datum narození], nemovitost, a to pozemek parc. č. St. 3/1, jehož součástí je rodinný dům [adresa], zapsané na [list vlastnictví], vedené pro obec Neratovice a k.ú. [část obce], zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník.

7. Z výpovědi žalované [celé jméno žalované] /viz protokol z ústního jednání soudu na č.l. 101-103 spisu/ soud zjišťuje, že manželé za trvání manželství zhodnotili nabytou nemovitost manželky, kdy k financování zhodnocení nemovitosti uvedla, že bylo hrazeno ze společných prostředků manželů. Uvedla, že za trvání manželství investovali manželé do přípojky plynu, předělávali vrata u stodoly, pořizovali kompletně ústřední topení, neboť do té doby tam byla pouze kamna a bylo s dělníky domluveno, že jim vyplatí 20 000Kč, litou podlahu v kuchyni, kompletní rekonstrukci koupelny, včetně sanitárního zařízení – baterie u umyvadla, sprchový kout, obklady, dále opěrnou zeď u silnice za 33 000Kč, pergolu. Do přípojky plynu manželka vypověděla, že manželé investovali částku ve výši 15 000Kč [číslo] spisu/, do koupelny 15 000Kč za vybavení a 3000Kč za práci, do výstavby opěrné zdi investovali 33 000Kč a za předělání vrat u stodoly pak částku 15 000Kč za práci. Žalovaná ukončila výpověď před jejím dokončení ze zdravotních důvodů a s pokračováním s její výpovědí již nedala soudu v řízení souhlas.

8. Z výpovědi původního žalobce [celé jméno původního účastníka], [datum narození] /viz protokol z 3.ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l.82 soud zjišťuje k rozsahu investic manželů, že manželé vybudovali za pomoci svědka [příjmení] v domě žalované ústřední topení /položka [číslo] doplnění žaloby – č.l. 56, kdy byla vyplacena za práci částka 20 000Kč a za materiál částka 60 000Kč, byly nově vybudovány sádrokartony v kuchyni, v obývacím pokoji, v chodbě /položka [číslo] doplnění žaloby – č.l.56, k rekonstrukci koupelny žalobce uvedl, že tuto prováděl svědek [celé jméno svědka], kdy byla vybudována nová podlaha, světla v podhledech, sprchový kout a celkem bylo na koupelnu vynaloženo 60 000Kč /položka [číslo] doplnění žaloby – č.l. 56 spisu/, k investici do vrat stodoly uvedl žalobce shodně s žalovanou, že byla vynaložena částka na jejich obnovu ve výši 15 000Kč /položka [číslo] doplnění žaloby – č.l.56 spisu/, k vybudování nové pergoly jako zastřešení prostranství před domem uvedl, že byl položen Makrolon a celkem vynaložili částku 25 000Kč, avšak pergola vlivem počasí se prolomila a pojišťovna škodu uhradila. K položce [číslo] – opěrné zdi /doplnění žaloby na č.l. 56 spisu/uvedl, že jde o kamennou zeď u silnice, kterou budovali najatí dělníci z Ukrajiny, kterým platil v hotovosti za práci a rovněž uhradil beton od [právnická osoba]. K položce [číslo] chodník kolem domu shodně se svědkem [celé jméno svědka] žalobce tvrdí, že zámková dlažba stála 12 000Kč, jednalo se o chodník z dlažby zakoupené v obchodním domě Bauhaus. K položce [číslo] – k vybudovanému chlívku pro zvířata uvedl, že šlo o investici do jejich přestavby, kdy se na nich dělala nová střecha. K položce [číslo] – skleník se od žalobce zjišťuje, že ten byl žalobcem zakoupen na splátky prostřednictvím půjčky od [právnická osoba]. K položce [číslo] – vrata, branka a plot se od žalobce zjišťuje, že toto bylo vybudováno za pomoci svědka [celé jméno svědka] za částku 45 000Kč, plot se skládá z podezdívky, pletiva a sloupků, kovová vrata jsou podbitá dřevem. K položce 13 - fasáda domu se z výpovědi žalobce zjišťuje, že tato byla financována z toho, co vydělal a práci na fasádě zorganizovala manželka. K položce [číslo] – přípojce plynu uvedl, že tuto realizovala firma z [obec], která vystavila fakturu, kterou však žalobce nemá k dispozici. K položce [číslo] – parapety k domu uvedl, že tyto se kupovaly v obchodním domě v Bauhausu a k domu je přidělával svědek [celé jméno svědka], byly omyvatelné, mramorové. K položce [číslo] – schody uvedl, že šlo o investici do opravy schodů před domem, kdy se dávala nová dlažba na dva až tři schody a výše investice činila 3000Kč. K položce [číslo] výměna dvou kusů dveří v domě uvedl, že dveře stály 20 000Kč a žalobce je hradil ze spotřebitelského úvěru. K položce 18 - investice výstavby voliéry žalobce uvedl, že materiál na výstavbu sehnal za 4 000Kč. K úhradě investic uvedl, že kromě úhrady za chodníky ve výši 12 000Kč, vše hradil v hotovosti osobně, manželka mu ohledně investic ničeho nevytkla a o výdajích věděla. V nemovitosti po dobu 2000 až 2014 bydlel a užíval ji.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí / č.l. 191 spisu/a z kupní smlouvy ze dne [datum] /viz kupní smlouva ze dne [datum] na č.l. 5-8 spisu/ uzavřené mezi manželi [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] jako prodávajícími a [jméno] [celé jméno žalobkyně] jako kupující za přítomnosti manžela kupující, [celé jméno původního účastníka], bylo zjištěno, že žalovaná nabyla nemovitosti, a to pozemek parc.č. St. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa], zapsaný na [list vlastnictví] pro obec Neratovice a v k.ú. [část obce], vedených v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník. Žalovaná je i jako vlastník nemovitosti v katastru nemovitostí vedena s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum]. Ke smlouvě kupní ze dne [datum], kromě kupující a prodávajících, připojil podpis i sám manžel žalované. Kupní cena byla smluvními stranami stanovena dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ve výši 1 003 340Kč. Z obsahu kupní smlouvy soud zjišťuje, že smluvní strany prohlásily, že kupní cena byla již ke dni podpisu kupní smlouvy zaplacena. Současně je součástí kupní smlouvy prohlášení kupující, tedy žalované, že si předmět koupě prohlédla a do svého výlučného vlastnictví předmět koupě přijímá, zároveň prohlásila, že finanční prostředky na nákup domu s pozemkem jsou ve výlučném vlastnictví kupující a nikoliv ve společném jmění manželů, tuto skutečnost potvrdil žalobce jako její manžel svým podpisem na smlouvě.

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] /viz protokol z ústního jednání soudu na č.l.98-99 spisu/ bylo soudem zjištěno, že uzavřel s žalovanou kupní smlouvu k nemovitosti, a to pozemku parc.č. St 3, jehož součástí je rodinný dům [adresa], v k.ú. [část obce], kdy namísto kupní ceny dostali od prodávající byt v [anonymizováno] ulici [číslo] v [obec a číslo] – [část obce], žádná finanční hotovost poskytnuta nebyla. Rovněž vypověděl, že kupní smlouva byla podepsána za účasti podepsaných stran, včetně manžela žalobkyně, [celé jméno původního účastníka]. Shodně vypověděla i manželka [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně]. Svědek [celé jméno svědka] ke stavu nemovitosti, jež byla předmětem prodeje, uvedl, že oproti původnímu stavu rodinného domu, který byl v dezolátním stavu, a přilehlého pozemku v době prodeje, účastníci vybudovali asi před 10 lety nově opěrnou zeť směrem k silnici, holubník, skleník, nové sádrokartony uvnitř domu, koupelnu, vjezdová vrata a vrata u stodoly, nový chodník okolo domu, byla vybudována přípojka plynu, vchodové dveře.

11. Z písemné Dohody o užívání družstevního bytu ze dne [datum] /viz citovaná dohoda o užívání na č.l. 9 spisu/ soud zjišťuje, že žalobce jako člen Stavebního bytového družstva [anonymizováno] /dále jen SBD/ se sídlem [adresa], a citované stavební bytové družstvo jako vlastník domu [adresa], v [anonymizováno] ulici v [obec a číslo], dohodu o užívání bytu [číslo] v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici [adresa]. Z písemné Dohody o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] soud /viz citovaná dohoda o převodu na č.l.10-12 spisu/ zjišťuje, že žalobce spolu s žalovanou jako převodci uzavřeli dne [datum] s manželi [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] jako nabyvateli dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v SBD včetně nájmu k bytu v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici.

12. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] /viz protokol z ústního jednání soudu na č.l. 64 spisu/ soud zjišťuje, že svědek se podílel na rekonstrukci domu [adresa] v k.ú. [část obce], kdy uvedl, že ten byl v dezolátním stavu. Z výpovědi soud zjišťuje, že svědek se podílel rekonstrukci nové koupelny v domě, dělal obklady, betony, podlahy a usazení umyvadla. Rovněž potvrdil, že dělal všechny nové parapety v domě, štukoval stěny v domě, dělal sádrokartony v chodbě domu, plot a vrata, výkopy podlah. K investici do vrat uvedl, že vrata stála asi 30 000Kč. Uvedl, že od [anonymizováno] za práci dostal zaplaceno, rovněž tak za materiál, který získal, kolik si však již svědek nepamatoval. Uvedl, že rovněž dělal chodník před a okolo domu, kdy dostal od žalované zaplaceno v hotovosti částku ve výši 12 000Kč, kdy tato částka měla být za práci i materiál. Uvedl, že žádný daňový doklad vystaven nebyl.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] /viz protokol z ústního jednání soudu na č.l. 97 spisu/ soud zjišťuje, že svědek se podílel na rekonstrukci domu [adresa] v k.ú. [část obce], kdy uvedl, že dělal rozvody vody a topení, protože v domě topení žádné nebylo, za práci dostal zaplaceno, tak i za poskytnutý materiál. Výši odměny za práci ani výši ceny materiálu si již nepamatoval.

14. Z výpovědi [celé jméno svědka] /č.l. protokol z ústního jednání soudu na č.l. 100 spisu/, soud zjišťuje, že ten poskytl dřevo na zhotovení pergoly u [anonymizováno]. Svědek se vyjádřil k rozsahu oprav a to tak, že se v domě žalované budovala přípojka plynu /položka [číslo] žaloby/, malovalo se, vykopávaly se podlahy, budovaly se pásové sjezdy ze zámkové dlažby pro sjezd na pozemek automobilem.

15. Soud se pokusil o provedení navrhovaného důkazu výslechem syna žalované [celé jméno svědka] /viz protokol z ústního jednání soudu na č.l. 101 spisu/, avšak ten s ohledem na blízký vztah k žalované před soudem odmítl vypovídat. Soud rovněž předvolal žalovanou navrhovanou svědkyni [celé jméno svědkyně], avšak ta se k jednání soudu nedostavila. Soud rovněž měl v úmyslu vyslechnout žalovanou, avšak ta svou výpověď nedokončila pro zdravotní indispozici a dále již dokončení účastnické výpovědi odmítla a nesouhlasila s ní.

16. Z rozhodnutí Městského úřadu v Neratovicích, č.j. OV - [číslo], právní moc ke dni [datum], o povolení ke stavbě domovního plynovodu /viz citované rozhodnutí ma č.l. 189 – 197 spisu - technická zpráva plynové přípojky, situační plány spisu/, a z rozhodnutí Městského úřadu v Neratovicích ze dne 6.11.2000, č.j. OV [číslo] /viz citované rozhodnutí na č.l. 199 a násl. spisu/ soud zjišťuje, že žalované bylo vydáno dne [datum] stavební povolení na domovní plynovod a k plynovému vytápění domu žalované. K realizaci plynové přípojky byla schválena Městským úřadem Neratovice i technická zpráva z června 2002 [jméno] [příjmení]. Z projektové dokumentace„ Plynová přípojka a ústřední topení“ ze dne [datum] soud zjišťuje rozsah Městským úřadem v Neratovicích schválené instalace přípojky plynu a ústředního vytápění rodinného domu žalované /viz citovaná projektová dokumentace na č.l. 205-208 spisu/.

17. Ze znaleckého posudku k ocenění realizace stavebních úprav rodinného domu k roku realizace staveb a ocenění materiálu ke stavebním úpravám ke dni realizace těchto úprav doc. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D. /viz č.l. 133-160 spisu/, soud zjišťuje, 1) obvyklou cenu prací k realizaci stavebních úprav položky [číslo] – ústřední topení realizované v roce 2000, položky [číslo] sádrokartony chodba rodinného domu realizované v roce 2000, položky [číslo] podlaha litá v kuchyni realizované v roce 2000, položky [číslo] rekonstrukce koupelny realizované v roce 2000, položky [číslo] opěrná zeď u silnice realizované v roce 2010, položky [číslo] – skleník na zahradě realizované v roce 2011, položky [číslo] vstupní vrata na pozemek, branka a plot realizované v roce 2009, položky - [číslo] fasáda domu včetně perlinky realizované v roce 2013, položky [číslo] parapety u šesti oken realizované v roce 2000, položka [číslo] výměna dvou vstupních dveří za plastové realizované v roce 2010, ve výši 38 802,09Kč bez DPH, 2) obvyklou cenu materiálu k realizaci výše uvedených stavebních úprav ve výši 251 704,24Kč bez DPH. Znalkyně rovněž ocenila obvyklou cenu materiálu k realizaci stavebních úprav po odečtu jeho opotřebení po dobu užívání od roku realizace stavebních úprav do roku 2011. Soud rovněž znalkyni zadal doplňující znalecký posudek, aby zodpověděla, o co se zvýšila cena nemovitosti provedenými oceněnými stavební úpravami ke dni [datum], tj. ke zániku společného jmění manželů, avšak znalkyně nepodala tento znalecký posudek s odůvodněním, že neměla potřebné informace a podklady, ani metodické nástroje, aby mohla tento znalecký úkol splnit.

18. Soud ke stanovení výše zhodnocení investic do majetku žalované opět oslovil znalkyni a z podaného znaleckého posudku doc. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D. / č.l. 291 a násl spisu/soud zjistil obvyklou cenu nemovitostí, a to pozemku parc.č. St. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa] zapsaných v katastru nemovitostí vedených u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro k.ú. [část obce] a obec Neratovice, a to ke dni zániku společného jmění manželů, tj. ke dni [datum], která se dle znalkyně pohybovala mezi 2,6 až 2,8 mil Kč, soud tedy použil pro výpočet střední hodnotu ve výši tj. 2,7mil Kč. Na základě takto zjištěných skutečností soud stran skutkového stavu uzavřel:

19. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Manželství bylo rozvedeno ke dni [datum], k tomuto dni rovněž zaniklo společné jmění manželů. Nemovitosti, a to pozemek parc.č.St. 3/1, jehož součástí je rodinný dům [adresa], vedených u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro k.ú. [část obce] a obec Neratovice v k.ú. [část obce], které nabyla manželka za trvání manželství, jsou ve výlučném vlastnictví žalované, a ta je také jako výlučný vlastník vedena v katastru nemovitostí. Nemovitosti žalovaná nabyla za trvání manželství za vědomí jejího manžela do svého výlučného vlastnictví z prostředků, o kterých oba manželé v kupní smlouvě prohlásili, že jsou výlučnými prostředky manželky, resp. manžel tuto skutečnost podpisem na smlouvě potvrdil. Soud shledal nepravdivé prohlášení smluvních stran, že kupní cena byla ke dni podpisu smlouvy již zaplacena, když fakticky nedošlo k zaplacení kupní ceny ve výši 1 003 340Kč prodávajícím, ale převodem členského podílu žalobce v SBD spojeného s nájmem bytu v [anonymizováno] ulici [adresa] v [obec a číslo].

20. V průběhu manželství manželé nemovitosti, které byly předmětem kupní smlouvy citované shora, společně zvelebovali, pečovali o ně a společně užívali až do roku 2014, což plyne z výpovědi právního předchůdce žalobců, [celé jméno původního účastníka], a žalované, manželů [příjmení], svědka [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [anonymizováno]. Z výpovědi svědků manželů [příjmení], svědka [celé jméno svědka], má soud za prokázanou skutečnost, že při pořízení nemovitosti byl rodinný dům v dezolátním stavu. Z výpovědi manželky a tvrzení právního předchůdce žalobců má soud za prokázané, že manželé vynaložili společné finanční prostředky ke zvelebení uvedených nemovitosti, tedy ze společných prostředků financovali rekonstrukci domu a úpravy na pozemku žalované přilehlému k domu [adresa] v k.ú. [část obce], v řízení nebylo prokázáno, že na financování rekonstrukce byly použity finanční prostředky jen jednoho z manželů.

21. V řízení byl sporný rozsah i výše vynaložených investic manželů do výlučného majetku žalované, tedy jaké konkrétní investice a v jaké výši byly do majetku žalované vynaloženy. V tomto směru soud provedl rozsáhlé dokazování výpovědí účastníků, svědků, listin jak uvedeno shora a má za prokázané, že manželé v průběhu manželství minimálně investovali ze společných prostředků do položky [číslo] – ústředního topení v domě realizovaného v roce 2000, do položky [číslo] sádrokartonů v chodbě rodinného domu žalované realizované v roce 2000, do položky [číslo] podlahy lité v kuchyni v domě žalované realizované v roce 2000, do položky [číslo] rekonstrukce koupelny v domě žalované realizované v roce 2000, do položky [číslo] – dřevěných vrat u stodoly na pozemku žalované, do položky [číslo] opěrné zdi u silnice na pozemku žalované realizované v roce 2010, do položky [číslo] – chodníků okolo domu žalované, do položky [číslo] – skleníku na pozemku žalované realizované v roce 2011, do položky [číslo] vstupních vrat na pozemek žalované, branky a plotu na pozemku žalované vše realizované v roce 2009, do položky - [číslo] fasády domu žalované včetně perlinky realizované v roce 2013, do položky [číslo] – do parapetů u šesti oken v domě žalované realizované v roce 2000 a do položka [číslo] výměny dvou vstupních dveří za plastové v domě žalované realizované v roce 2010, a to v celkové výši 362 506,33Kč. Celkový součet pak vychází jednak z ocenění obvyklé ceny prací a obvyklé ceny materiálu k realizaci stavebních úprav znalkyní ve znaleckém posudku [číslo] dokazem na hodnocení důkazu v odstavci [číslo] rozsudku/ ve výši 38 802,09Kč za práci bez DPH a použitého materiálu ve výši 251 704,24Kč rovněž bez DPH, a skutečně vynaložených finančních prostředků účastníky ve výši 72 000Kč. V řízení nebyl vždy ve věci zjištěn konkrétní dodavatel prací a materiálu či některé práce byly provedeny tzv. svépomocí prostřednictvím kamarádů, známých, dělníky z Ukrajiny atd., avšak i ti byly účastníky za práci oceněni. Zjištěný částka 72 000Kč jako konkrétně zjištěné skutečně vynaložených finanční prostředky účastníky se skládají ze souštu částky, a to ve výši 20 000Kč za práci při vybudování ústředního topení – položka [číslo] částky 15 000Kč za dřevěná vrata u stodoly – položka [číslo] částky 15 000Kč za přípojku plynu k domu – položka [číslo] částky 9 000Kč za vybudování chodníku okolo domu – položka [číslo].

22. Soud zjišťuje, že tržní hodnota nemovitostí žalobkyně před realizací investic účastníky činila 1 003 340Kč, což jednak učinili účastníci nespornými a nemovitosti byly rovněž oceněny znalcem v rámci realizace prodeje nemovitostí žalované /viz kupní smlouva v odstavci [číslo] tohoto rozsudku/, kdy smluvní strany vycházeli ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [číslo], [číslo] který ocenil nemovitosti ve výši 1 003 340Kč. Znalkyně doc. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D. ocenila tržní hodnotu nemovitostí ke dni zániku společného jmění manželů mezi 2,6 až 2,8 mil Kč. Právní kvalifikace 23. S ohledem na okamžik zániku společného jmění manželů ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tj. ke dni [datum], v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití ustanovení o vypořádání společného jmění manželů dle o.z.

24. Z hlediska právní kvalifikace soud s přihlédnutím k okamžiku zániku SJM, který se váže k právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tj. k datu [datum], postupoval v otázce vypořádání SJM podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“).

25. Podle § 710 o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

26. Podle ust. § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

27. Podle ust. § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění manželů započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

28. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. K jednotlivým položkám, které účastníci zahrnuli do masy SJM, uvádí soud následující:

29. Soud předně uvádí, že nezahrnul k návrhu žalobce do vypořádání zaniklého společného jmění manželů finanční prostředky ve výši 1 003 340Kč, neboť má za to, že tyto nespadají do zaniklého společného jmění manželů. Již z tvrzení žalobce je zřejmé, že tyto finanční prostředky nemohou být vypořádány v rámci žalobního nároku na vypořádání společného jmění manželů, kdy sám žalobce uvádí, že jde o jeho výlučné finanční prostředky, které investoval v roce 1998 k pořízení nemovitostí, které jsou ve výlučném vlastnictví manželky. Výslovně uvedl, že úmyslem obou manželů bylo, aby manželka tyto nemovitosti v průběhu manželství nabyla do svého výlučného vlastnictví z důvodu obav manžela o tento majetek před jeho dětmi z předchozího manželství. Z dokazování vyplynulo, že nemovitosti sice byly pořízeny manželkou s vědomím manžela v průběhu manželství do jejího výlučného vlastnictví a oba manželé v kupní smlouvě prohlásili, že k úhradě kupní ceny byly použity výlučně finanční prostředky manželky, avšak ve skutečnosti namísto úhrady kupní ceny byl převeden členský podíl žalobce v družstvu spojený s užíváním bytu v [anonymizováno] ulici [adresa], v [obec a číslo] – [část obce]. Soud neměl tedy pochybnosti o tom, že předmětná nemovitost byla nabyta do výlučného vlastnictví žalované a s tím i koresponduje zápis v katastru nemovitostí, neboť takový byl i úmysl účastníků. Žalobce tak k pořízení výlučného majetku žalované vynaložil svůj výlučný majetek, soud proto zamítl výrokem III. tohoto rozsudku návrh žalobce na vypořádání částky 1 003 340Kč.

30. V rámci hodnocení vynaložených společných finančních prostředků manželů do majetku manželky se soud nejprve pokusil zjistit reálnou výši vynaložených finančních prostředků do výlučného majetku žalované, když dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzeného rozsahu a výše reálně vynaložených investic manželů ze společného v žalobcem tvrzené minimální výši 508 000Kč. Soud po rozsáhlém dokazování dospěl k závěru, že žalobci se podařilo prokázat pouze investice ve výši 362 506Kč, tedy o 145 494Kč méně. Soud pak postupoval tak, že při znalosti výše takto vynaložených investic s odkazem na § 742 odst. 2 o.z. zjistil i hodnotu toho, o co se zvýšila hodnota majetku manželky /o jakou hodnotu/, na nějž byl náklad manželů vynaložen. Vycházeje při tom z toho, že manželé společně vložili jednak úsilí, čas a především společné finanční prostředky do zvelebení nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované. V rámci spravedlivého vypořádání zaniklého společného jmění manželů soud úspěšně zadal dva znalecké posudky, a to ke stanovení tržní hodnoty nemovitosti žalované ke dni zániku společného jmění manželů ve výši středu rozsahu obvyklé ceny nemovitosti stanovené znalkyní /2,6-2,8mil Kč/ tj. 2,7mil Kč a vycházel rovněž z tržní hodnoty nemovitosti ke dni pořízení této nemovitosti ve výši 1 003 340Kč oceněnou pro účely prodeje znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Soud datoval jeden znalecký posudek k ocenění nemovitosti právě k datu pořízení nemovitosti s tím, že bylo v řízení bez pochyby prokázáno, že nemovitost byla při pořízení v dezolátním stavu a manželé ji v průběhu manželství zvelebili do stavu, který znalkyně ocenila ke dni zániku společného jmění manželů. Žalobce však byl s ohledem na to, že stavební úpravy byly víceméně prováděny svépomocí či v řízení nebyl zjištěn konkrétní dodavatel a z materiálů, kteří svědci ani účastníci nebyly schopni přesně specifikovat, ve složitém důkazní situaci. Nalezení kompromisního řešení neprospělo ani to, že žalovaní nedospěli ke smírnému řešení sporu, kdy právní předchůdce žalobce nabídl uzavření smíru a navrhl, aby se žalovaná zavázala k výplatě na vypořádání společného jmění manželů částky 250 000Kč a každý by si nesl náklady soudního řízení.

31. Soud tak hledal spravedlivé vypořádání zaniklého společného jmění manželů a následně na základě vyčíslení tržních hodnot nemovitosti žalované ke dni pořízení nemovitosti a ke dni zániku společného jmění manželů zjistil koeficient, o kolik se tržní hodnota nemovitosti žalované ve vztahu k tržní hodnotě při pořízení nemovitosti zvýšila, a dospěl ke koeficientu 2,7. Soud při zjištění vynaložených investic ve výši 362 506Kč a koeficientu 2,7 vypočetl částku 489 384 odpovídající výpočtu (362 506: 2) x 2,7, přičemž dospěl k závěru, že žalovaná by měla vyplatit žalobcům jako právním nástupcům žalobce na vypořádání zaniklého společného jmění manželů právě částku ve výši 489 384Kč. Investice, které byly ze strany manželů do majetku manželky vynaloženy v průběhu manželství, zhodnotily majetek manželky. [jméno] zhodnocení majetku manželky zohledňuje i hledisko opotřebení a odráží se na soudem stanovené výši koeficientu zhodnocení investic a vychází ze závěrů znaleckého zkoumání. K námitce žalované, že do jisté míry dochází k navýšení hodnoty nemovitosti i z podstatné části obecně v důsledku změn na trhu soud přisvědčil, avšak lze argumentovat i tím, že bez těchto vynaložených investic by hodnota nemovitostí nabytých žalovanou byla bez pochyby nižší.

32. Ve výroku IV. tohoto rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky, kdy pro řízení o vypořádání SJM jako řízení sporného je základním pravidlem rozhodování o náhradě nákladů řízení zásada úspěchu ve věci upravená v § 142 o.s.ř. (nález Ústavního soudu I. ÚS 1441/14). Podle této zásady soud v projednávané věci postupoval. Soud proto náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud vycházel při úvaze o úspěchu a neúspěchu z toho, že se právní předchůdce žalobců původně domáhal po žalované zaplacení vypořádacího podílu SJM ve výši celkem 1 250 000Kč, však byl úspěšný pouze co do částky ve výši 489 384Kč. Žalobce tak nebyl úspěšný v 61%, naopak žalovaná byla úspěšná v 39%, žalobci jsou tak povinni společně a nerozdílně uhradit žalované náklady řízení ve výši odpovídající 22% celkových nákladů tohoto řízení žalované / 61% 39% Celkové náklady žalované spočívají v nákladech na právní zastoupení žalované spočívající ve 21 úkonech právní služby po 13 300Kč dle ust. § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu /dále jen„ AT“ /, tj. 279 300Kč, v 21 paušálních náhradách po 300Kč dle ust. § 13 odst. 3 AT, tj. 6 300Kč, cestovného za cestu k místnímu šetření znalce dne [datum] při cestě ze sídla advokáta z [obec] do bydliště žalované do [obec] a zpět, při délce cesty 27km osobním vozidlem [registrační značka], tov. zn. Audi, při průměrné spotřebě motorové nafty 6,4l/100km, ceně pohonných hmot 28,6Kč a sazby základní náhrady ve výši 3,9Kč, tj. celkem cestovné ve výši po zaokrouhlení 155Kč, a za náhradu za promeškaný čas dle § 14 AT při cestě k místnímu šetření a zpět dle za celkem 40min, tj. 200Kč. K takto vypočteným nákladům přistupuje dle § 14a AT 21% daň z přidané hodnoty ve výši 60 051Kč, jejíž je právní zástupce plátce, což doložil registrací k dani. Celkem činí náklady právního zastoupení žalované 346 006Kč, z toho 22% činí částku 76 121Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř 33. Ve výroku V. a VI. tohoto rozsudku soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. o nákladech státu, kdy má podle výsledků řízení proti účastníkům stát právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud vynaložil v průběhu řízení na znalecký posudek znalkyně doc. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D., za podaný znalecký posudek [číslo] částku ve výši 12 257Kč /usnesení ze dne 11.10.2017 č.j. 12C 214/2015-161, platební poukaz na č.l. 172 spisu/ a částku ve výši 8 730Kč za znalecký posudek [číslo] 2019 /usnesení ze dne 4.11.2020, č.j. 12C 214/2015-354, platební poukaz na č.l. 361 spisu/, celkem 20 987Kč. Právní předchůdce žalobců složil na účet soudu zálohu na znalecký posudek ve výši 4 000Kč, která byla použita k částečné úhradě znalečného /viz platební poukaz na č.l. 172 spisu/, stát tak vynaložil na znalce náklady ve výši 16 987Kč. Žalovaná je tak povinna zaplatit státu podle výsledku řízení 39% celkových nákladů státu, tj. 6 625Kč. Žalobci jsou tak povinni zaplatit státu podle výsledku řízení 61% celkových nákladů státu, tj. 10 362Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení