12 C 218/2017 - 489

Rubrum

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] se sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] se sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] se sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] se sídlem [Adresa advokátky] o 1.260.360 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1.260.360 Kč se 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 715.520 Kč od 23. 9. 2014 do zaplacení, z částky 146.224 Kč od 26. 9. 2014 do zaplacení, z částky 154.128 Kč od 27. 9. 2014 do zaplacení, z částky 115.543 Kč od 16. 10. 2014 do zaplacení a z částky 128.945 Kč od 2. 11. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 266.721 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen nahradit státu náklady tohoto řízení ve výši 27.700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu ve Znojmě.

Odůvodnění

1. Žalobou soudu podanou dne 22. 9. 2017 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému nahradit žalobci škodu. Toto odůvodnil tím, že na základě rozhodnutí [právnická osoba] sp. zn. [spisová značka], č. j. [č. účtu][Anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], došlo na základě zákona o pozemkových úpravách č. [Anonymizováno] Sb., ke komplexní výměně a přechodu vlastnických práv k pozemkům v k. ú. [adresa], kdy ze zákona došlo k zániku dosavadních nájemních vztahů, bezúplatného užívání a časově omezeného nájmu. Žalovaný však vnikl ve dnech [datum] na půdní bloky, které měl v řádném užívání žalobce, zničil již naklíčené osivo žalobce, některé části přeoral diskovým podmítačem a provedl neoprávněné osetí půdních bloků vlastním osivem, přičemž k osetí došlo ve zlé víře. Vlastníkem veškerého rostlinstva na předmětných půdních blocích byl v souladu s § 507 a § 1088 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) žalobce a žalovanému jako osobě, která neoprávněně osela cizí pozemek, nenáleží náhrada za osetí, jelikož toto učinil ve zlé víře. Ode dne [datum] pak žalovaná společnost začala sklízet úrodu ze specifikovaných půdních bloků a takto učinila, ačkoliv k rostlinstvu vzešlém na specifikovaných pozemcích neměla vlastnické právo. Žalobce proto po žalovaném požaduje náhradu škody za sklizení úrody ve vlastnictví žalobce a za související utužení pozemku, jelikož při sklizni žalovaný nedbal ochrany zemědělského půdního fondu, vjel na rozbahněné pozemky, které poškodil extrémním zhutněním. Škodu vyčíslil podle údajů veřejné databáze [právnická osoba], kdy průměrný výnos kukuřice za rok [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] tun na hektar porostu a průměrná cena kukuřice dle [právnická osoba] za rok [Anonymizováno] činila [částka] za tunu produktu. Újma způsobená na půdě způsobená poškozením fyzikálních vlastností - extrémním zhutněním byla způsobena žalovaným nadměrnou zátěží mechanizací při sklizni. Toto poškození je vratné, ale vyžaduje opakovanou kultivaci půdy. Ohledně vzniklé škody si nechal žalobce vypracovat znalecký posudek, který dokumentuje poškození půdy a vyhodnocuje újmu prostřednictvím vyjádření nákladů na uvedení pozemků do původního stavu. Vzniklá škoda činí 128.945 Kč. Tato byla zjištěna znaleckým posudkem [tituly za jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], soudního znalce v oboru zemědělství ze dne [datum].

2. Dále žalobce setrval na tom, že se podanou žalobou domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu škody, která žalobci vznikla tím, že nesklidil svoje rostlinstvo z uvedených půdních bloků, které by jinak sklidil a zpeněžil. Toto rostlinstvo za něj neoprávněně sklidila žalovaná společnost, a to bez náhrady. Žalobci rovněž vznikla škoda utužením pozemku.

3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal odpor, uvedl, že žalovaná společnost řádně užívala pozemky, které měla v užívání, a to až do [datum], kdy užívací právo zaniklo. Není pravdou, že by žalovaný ve dnech [datum] neoprávněně vnikl na půdní bloky, které měl v užívání žalobce. Specifikované půdní bloky č. [Anonymizováno] měl v užívání žalovaný, o čemž svědčí také historický zápis jednotlivých bloků v registru půdních bloků LPIS. Není pravdou, že by žalovaná společnost vnikla na pozemky v řádném užívání žalobce, není pravdou, že zničila osivo žalobce a že provedla neoprávněné osetí daných půdních bloků, naopak žalovaná společnost měla dané půdní bloky v užívání ukončeném ke dni [datum], kdy dle ust. § 2339 odst. 2) o.z. pachtovní rok je u zemědělského pachtu od 1. října do 30. září následujícího roku. Žalovaný měl tedy v řádném užívání předmětné pozemky až do [datum], kdy vztah ze zákona zanikl, tyto pozemky v období do [datum] osel svým osivem a následně plodiny sklidil. Zhutnění půdy pak žalobce nijak nekonkretizoval a neprokázal.

4. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že se ujmul hospodaření na půdních blocích v [Anonymizováno], kdy začal připravovat půdu na osetí, začal hnojit, půdní bloky také osel. Někdy kolem [Anonymizováno]. po dobu několika dalších dní pak na tyto pozemky přijel žalovaný, začal provádět přeorání diskovým podmítačem, ačkoliv pšenice už byla viditelně vzešlá, kukuřice už také začala vzcházet. Žalobce to zjistil, hlásil to na policii. Dne [datum] žalobce viděl kolonu traktorů a řezačku, jak jedou na půdní blok [adresa], jel tam traktorem, protože bylo velmi mokro, zjistil, že žalovaný sklízí kukuřici, říkal [tituly před jménem] [jméno FO], že úroda je žalobce, ale oni pokračovali ve sklizni. Žalobce pak volal policii. Sklizeň byla ukončena přibližně [Anonymizováno]. Po skončení sklizně žalovaný půdu nijak neošetřil, nezkultivoval ji, žalobce potom zkontaktoval znalce, aby provedl obhlídku půdy, ten na místo přijel s odstupem více než 14 dní. Během té doby na pozemcích nikdo nebyl, žalobce půdu nijak neupravoval, nic s ní nedělal. Pozemky, nejsou vlastnictvím žalobce, byly užívány na základě příslušných nájemních smluv uzavřených žalobcem s vlastníky dotčených pozemků. Žalobce byl oprávněn ke dni [datum] půdní bloky užívat k zemědělské činnosti, přesto žalovaný po uvedeném datu neoprávněně vnikl na specifikované půdní bloky, zničil již naklíčené osivo žalobce a provedl neoprávněné osetí vlastním osivem. I tak byl žalobce oprávněným vlastníkem takto vzešlého rostlinstva (podle ustanovení § 1088 občanského zákoníku, ustanovení § 2 odstavec 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve spojení s ustanovením § 3029 odstavec 2 občanského zákoníku a ustanovením § 507 občanského zákoníku), které žalovaný neoprávněně sklidil.

5. Svědek [tituly za jménem] [jméno FO] vypověděl, že ho telefonicky kontaktoval žalobce, že má poškozené pozemky, našel si svědka v seznamu znalců a požádal ho o znalecký posudek na ohodnocení poškození pozemků. To bylo někdy v [Anonymizováno], svědek následně jel na místo samé, prováděl šetření konkrétně dne [datum], měření probíhala po dobu jednoho dne, kdy bylo polojasno, teplota 9,6 st. C. Při měření byl částečně přítomen žalobce, společně s žalobcem vymezili pozemky, na kterých vzniklo poškození a které identifikovali podle katastrální mapy a GPS. Na základě této skutečnosti svědek provedl měření. Na místě samém svědek shledal to, co je v posudku, kdy se řídil zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu. Co se týče zhutnění, které svědek na místě shledal, toto zhutnění rozhodně není jednorázová záležitost, vždy záleží na kvalitě půdy, složení půdy, zhutnění vzniká způsobem hospodaření, za které je odpovědný vždy uživatel půdy, který je odpovědný za použití techniky a zvolené osevní postupy. V daném případě míra poškození pozemků naznačovala souběhu negativních faktorů na zhutnění pozemků, jako je opakovaný pojezd těžké techniky a zřejmě špatné obhospodařování půdy. Zhutnění způsobuje poškození příznivých vlastností půdy, produkční a ekologické hodnoty půdy. Zhutnění není nevratný faktor, dá se na rozdíl od jiných faktorů napravit, buď dlouhodobými vhodnými způsoby hospodaření s půdou nebo hlubokou orbou a podrýváním, což však není 100%. Jediný vratný faktor je dlouhodobě vhodné hospodaření s půdou. Svědek zjistil aktuální stav pozemku a porovnal s těmi pozemky, který nebyly obhospodařovány tímto způsobem. Zásadní výstup je to porovnání, protože se jednalo o pozemky, které měly stejný půdní typ, stejnou bonitovanou půdní ekologickou jednotku, ale byly rozdílným způsobem obhospodařovány. Pozemky vybíral tak, že měl k dispozici mapy bonitovaných půdních ekologických jednotek a pedologické mapy, takže si to mohl ověřit. Náklady na rekultivaci konzultoval s výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky. Největší negativní důsledek zhutnění nastává v úrovni 30 cm - hranice mezi ornicí a podorničím, kdy dochází k vytvoření v podstatě betonové nepropustné vrstvy jak pro vodu, tak pro kořeny, to se normální orbou neodstraní.

6. Žalovaný (č.l. 358) vznesl námitku nedostatku aktivní legitimace se zdůvodněním, že žalobce není vlastníkem výše uvedených pozemků a nemůže se minimálně k části pozemků domáhat náhrady škody za údajně neoprávněně sklizenou kukuřici s tím, že tato mu náležela, kdy ust. § 1088 NOZ, předpokládá, že tyto rostliny náleží vlastníku pozemku, nikoliv nájemci či jinému uživateli pozemku. Proto se žalobce nemůže domáhat náhrady škody za údajně neoprávněnou sklizeň kukuřice, neboť žalobce nebyl vlastníkem uvedených pozemků. Žalobce není aktivně legitimován ani z nároku na škodu za tzv. zhutnění pozemku, kdy není vlastníkem výše uvedených pozemků.

7. Dále žalovaný odkázal na vznesenou námitku promlčení a navrhl, aby soud nárok žalobce minimálně ve vztahu k nárokům v části, aby žalovaný uhradil žalobci částku ve výši 1.131.415 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 715.520 Kč od 23. 9. 2014 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 146.224 Kč od 26. 9. 2014 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 154.128 Kč od 27. 9. 2014 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 115.543 Kč od 16. 10. 2014 do zaplacení, zamítl. Žalovaný byl v dobré víře, kdy v roce 2014 byl vydán Metodický pokyn pro aktualizaci evidence půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů ze dne 21. 1. 2014, kdy z odst. 15 na straně 48 jednoznačně vyplývá, že nájemní vztah k pozemkům, kterých se týká pravomocné rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo převodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene, vydané na základě schváleného návrhu pozemkových úprav, zaniká k 1. říjnu běžného roku, dále usnesení Ministra zemědělství [jméno FO], č. j. [č. účtu] ze dne [datum] vyhovělo námitkám žalovaného. Tyto podklady prokazují dobrou víru žalovaného, že minimálně do konce hospodářského zemědělského roku byl oprávněn pozemky užívat. Dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do 31. 12. 2012, uvádí § 11 odst. 5), že schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Upřesnění výměr parcel vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě obnoveného souboru geodetických informací není změnou návrhu. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Tímto rozhodnutím zanikají dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem (§ 15) k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká. Ustanovení zvláštního právního předpisu se nepoužije. Dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do 31. 12. 2012, § 12 odst. 2) pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků, a to nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst.

4. Pokud se vlastníci pozemků nedohodnou jinak, zahájí hospodaření na nově vytyčených pozemcích po sklizni úrody a provedení podmítky, tj. zpravidla k 1. říjnu běžného roku, a to i v případě, kdy ještě nebylo vydáno rozhodnutí podle § 11 odst.

8. Rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] sp. zn. [spisová značka], č. j. SPU [č. účtu]/PO ze dne [datum], nabylo právní moci dne [datum] a bylo zapsáno do katastru nemovitostí ke dni [datum]. K dohodě mezi všemi vlastníky pozemků nedošlo, k zahájení hospodaření tak mohlo ze strany žalobce dle výše uvedeného reálně dojít nejdříve po sklizni úrody a provedení podmítky, nikoliv dříve.

8. Z listinných důkazů soud zjistil následující:

9. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] sp. zn. [spisová značka], č. j. [č. účtu] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o schválení komplexních pozemkových úprav v oblasti k.ú. [adresa], k.ú. [adresa], k.ú [Anonymizováno], k.ú. [adresa] a části k.ú. [adresa], a to rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] , toto je již pravomocné.

10. Dále pak soud zjistil, že ve věci probíhaly mezi účastníky správní spory, kdy předmětem sporů byl výklad přechodných ustanovení ke změně zákona o pozemkových úpravách, k níž došlo v době mezi vydáním rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy (7. 3. 2012) a rozhodnutím o výměně nebo přechodu vlastnických práv k dotčeným pozemkům (28. 3. 2014).

11. Z rozsudku [Anonymizováno] č.j. č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že uvedený soud dospěl k závěru, že řízení o pozemkových úpravách skončilo nabytím právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv dne [datum], tj. až po účinnosti zákona o Státním pozemkovém úřadu (z.č. 503/2012 Sb.,). Z předloženého správního spisu pak vyplynulo, že zpracovaný návrh komplexní pozemkové úpravy pro dané území byl vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu třiceti dnů již od [datum], přičemž žádná ze stran tuto skutečnost neučinila spornou. V případě žalobců byly splněny podmínky v § 22 odst. 8 věty druhé zákona o SPÚ, a proto měl být aplikován zákon o pozemkových úpravách ve znění do 31. 12. 2012. Dnem 1. 1. 2013 nabyl účinnosti zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Uvedeným zákonem bylo zasaženo též do právní úpravy obsažené v zákoně o pozemkových úpravách. Podle § 11 odst. 8 ve znění účinném do 31. 12. 2012 platilo, že schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2). Tímto rozhodnutím zanikají dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem (§ 15) k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká. Ustanovení zvláštního právního předpisu se nepoužije. Oproti tomu znění § 11 odst. 8 ve znění zákona o Státním pozemkovém úřadu platného od 1. 1. 2013 uvádělo, že „schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst.

2. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku. Ustanovení zvláštního právního předpisu se nepoužije. Dále § 22 odst. 8 obsahoval přechodnou normu, podle které řízení o pozemkových úpravách zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona. Pokud však je zpracovaný návrh pozemkových úprav vystaven ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona k veřejnému nahlédnutí, řízení se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Soud zde zaujal stanovisko, že zákonodárce se rozhodl pro tzv. nepravou retroaktivitu zákona o Státním pozemkovém úřadu v řízeních o pozemkových úpravách, tj. vztah staré a nové právní úpravy vyřešil tak, že dosud neukončená řízení o pozemkových úpravách se od účinnosti zákona o Státním pozemkovém úřadu budou řídit již novými normami. Tento přístup v legislativních úpravách není ničím výjimečným, ba spíše obvyklým a akceptovatelným, kdy nová právní úprava sice uznává práva a povinnosti vzniklé podle staré právní úpravy (na rozdíl od pravé retroaktivity), avšak s účinností nové úpravy do budoucna upravuje jejich nový režim, či nový mechanizmus jejich uplatnění. Soud dále dovodil, že otázku zániku dosavadních nájemních vztahů pro účely posouzení oprávněnosti ohlášení změny v evidenci půdy měl správní orgán I. stupně a posléze žalovaný posuzovat dle zákona o pozemkových úpravách ve znění do 31. 12. 2012.

12. Dále pak Městský soud v Praze zjistil z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum], že v době provádění pozemkových úprav a vytyčování pozemků, tj. na [Anonymizováno], bylo již po sklizni úrody, provedení podmítky a osev se provádí vzhledem k druhu produkovaných plodin (kukuřice a slunečnice) teprve v dubnu až v květnu. To byl i důvod časového harmonogramu, který si [právnická osoba] stanovil pro provedení komplexních pozemkových úprav v daném území. K postupu prací v rámci řízení o komplexní pozemkové úpravě [právnická osoba] svolal schůzku zástupců a uživatelů na den [datum], kde mohli vznášet své požadavky. Na tomto jednání, upřesněném předsedou sboru zástupců dne [datum], bylo domluveno, že vytyčování pozemků proběhne na [Anonymizováno] a [právnická osoba] tuto skutečnost následně všem zainteresovaným, včetně osoby zúčastněné na řízení - žalovaného, sdělil sdělením ze dne [datum]. Předání vytyčených hranic pozemků vlastníkům se uskutečnilo ve dnech [datum]. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že to byli žalobci, kteří sporné pozemky připravili a oseli, žalovaný počínaje dnem [datum] zaseté pozemky rozoral a přesel svými plodinami.

13. Nutno je konstatovat, že správnost závěrů Městského soudu v Praze byla potvrzena též rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka], který odmítl kasační stížnost proti výše citovanému rozsudku Městského soudu v Praze č.j. č. j. [spisová značka] ze dne [datum].

14. Nejvyšší správní soud zde dospěl k závěru, že přechodné ustanovení v § 25 odst. 2 zákona o Státním pozemkovém úřadu neobsahuje výčet právních vztahů, které mají zaniknout v důsledku vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, nýbrž navazuje na zrušení zatímního bezúplatného užívání (nedohodnou-li se účastníci tohoto vztahu jinak) podle odst. 1 citovaného přechodného ustanovení a je speciálním ustanovením pro případy, kdy jsou tímto způsobem využívány pozemky dotčené zahájenými pozemkovými úpravami. V takovém případě potom zatímní bezúplatné užívání zaniká vydáním rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona, nikoliv k 1. říjnu běžného roku, jak je uvedeno v právní úpravě nové.

15. Těmito závěry pak je podepsaný soud vázán a při svém rozhodování z nich vycházel, kdy z uvedeného plyne, že rozhodným datem, kdy žalovaný nebyl oprávněn užívat předmětné pozemky, byl den 15. 4. 2014. Naopak od tohoto dne byl oprávněn pozemky užívat žalobce, který soudu doložil, že v tento den měl již uzavřeny nájemní, případně pachtovní smlouvy na sporné pozemky.

16. Dále pak soud vzal za prokázané, že žalovaný po datu [datum] užíval pozemky v nájmu či pachtu žalobce, a to až do [datum]. Toto jednoznačně plyne z odůvodnění odporu, jakož i z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. č. j. [spisová značka]. Dále tato skutečnost plyne též z podaných vysvětlení (č.l. 299 – 301 spisu), sepsaných na Policii ČR obvodní oddělení [adresa] ze dne [datum], kdy se žalobce dostavil k podání vysvětlení na Policii ČR s tím, že pozemky jím užívané neoprávněně obdělali zaměstnanci žalovaného na přímý pokyn [tituly před jménem] [jméno FO]. Na pozemcích pak zaseli jiné plodiny přes opakovaná upozornění žalobce, že k tomuto nemají oprávnění. Soudu byla doložena prohlášení zaměstnanců žalovaného [jméno FO] a [jméno FO], kteří uvedli, že dostali pokyn od jednatele žalovaného dne [datum] provést diskování pole se vzcházející kukuřicí.

17. Z oznámení ze dne [datum] (č.l. 306) bylo zjištěno, že žalobce podal Policii ČR oznámení o podezření ze spáchání trestného činu na neznámého pachatele, který začal dne [datum] sklízet porost kukuřice na pozemcích v užívání žalobce.

18. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce oznámil, že dne [datum] byl vyrozuměn o tom, že na polích, které vlastní a dále na propachtovaných polích se sklízí vzrostlá kukuřice, jel se podívat na pole a po zjištění pravdivosti této informace volal na linku 158. Následně pak [datum] zjistil, že ke sklizni dochází také na dalších pozemcích v jeho užívání.

19. Dále bylo prokázáno, že i následně žalobce průběžně ohlašoval neoprávněnou sklizeň z pozemků jich obhospodařovaných, a to dne 17. 10. 2014.

20. Z vyrozumění Policie ČR ze dne [datum] soud zjistil, že na linku 158 hlásil žalobce telefonicky dne [datum], že na pozemcích jím užívaných se objevily cizí traktory a chtějí pole sklidit. Následně pak na linku 158 volal jednatel žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že žalobce mu brání ve vjezdu na pole a výkonu práce. Bylo provedeno šetření na místě samém téhož dne, kdy žalobce při šetření uvedl, že dne [datum] vjel na pozemky jím užívané cizí sklízecí stroj s technikou na odvoz, žalobce s tímto nesouhlasil a snažil se tomu zabránit, proto volal linku 158. Zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že je jednatelem žalovaného, na předmětných blocích žalovaný zasel kukuřici a dne [datum] chtěl zahájit sklizeň, žalobce mu v tomto brání. K oznámení žalobce se přidal dne [datum] [jméno FO], který uvedl, ž i jemu na pozemcích jím obhospodařovaných žalovaný začal sklízet kukuřici. Dne [datum] pak žalobce opětovně hlásil na linku 158, že mu někdo sklízí úrodu na dalších pozemcích jím obhospodařovaných. Po provedeném prošetřování Policie ČR dospěla k závěru, že nejsou zjištěny skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu odůvodňující zahájení trestního stíhání, proto bylo podání odloženo bez dalšího opatření.

21. Z oznámení o provedení změny evidovaných údajů v evidenci půdy Ministerstva zemědělství, Krajské agentury pro zemědělství a venkov, pracoviště [adresa], ze dne [datum] (č.l. 380 spisu) soud zjistil, že žalobci bylo oznámeno, že byly provedeny v evidenci půdy změny uživatele půdy, a to s účinností od [datum]. Dne [datum] pak byl žalovaný vyzván přípisem Ministerstva zemědělství, Krajské agentury pro zemědělství a venkov, pracoviště [adresa] k předložení dohody o předání části bloků zde uvedených a úpravě hranic.

22. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že co do základu je podaná žaloba důvodná.

23. V daném případě skutkově bylo prokázáno, že žalobce byl od [datum] oprávněn užívat pozemky, které do provedení komplexní pozemkové úpravy užíval žalovaný. Prokázáno též bylo, že na tyto pozemky po datu [datum] vnikl žalovaný, na pozemky zasel osivo, osivo vzešlo a rostlinstvo takto vypěstované pak žalovaný sklidil, přičemž sklizeň zahájil dne [datum].

24. Ve vztahu k tomuto pak soud se zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným.

25. Podle § 619 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

26. Podle § 620 odst. 1) o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

27. Podle § 629 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

28. Podle § 636 o.z, právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

29. Podle § 648 o.z., uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

30. Podle § 605 odst.2) o.z., konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.

31. Ve vztahu k výše uvedenému pak soud dospěl k závěru, že žalobce se domáhá majetkového práva, kdy počátek promlčecí doby lze datovat [datum], pokud pak byla žaloba podána dne [datum], byla podána v poslední den promlčecí lhůty a nárok proto promlčen není.

32. Dále se soud zabýval právním posouzením základů nároku žalobce.

33. Žalobce specifikoval, že na pozemcích, které byly v jeho užívání, žalovaný neoprávněně zasel osivo, které vzešlo, rostlinstvo takto vzešlé žalovaný neoprávněně sklidil.

34. Podle § 1088 odst.1) o.z., při osetí pozemku cizím semenem nebo osázení cizími rostlinami náleží vlastníku pozemku, co takto přibude; rostliny mu však náleží až poté, co zapustí kořeny.

35. Jak vysvětluje důvodová zpráva k občanskému zákoníku, typický a prakticky nejčastější smíšený přírůstek nastává při osetí pozemku osivem nebo rostlinami jiného vlastníka, nežli je právě vlastník osetého pozemku. Mezi osetím pozemku cizím osivem (což pochopitelně zahrnuje i zrcadlovou situaci, kdy někdo osel svým osivem cizí pozemek) na straně jedné a cizími rostlinami na straně druhé je rozdíl. Rostliny totiž patří vlastníkovi pozemku, až když zakoření, zatímco osivo mu patří hned.

36. To plyne z toho, že osivo, sadba, ale i hnojiva a chemikálie jako věci v právním smyslu (movité a zastupitelné) zanikají, jakmile jsou použity k osetí (a také pohnojení nebo postřiku) pozemku (jak judikoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 4. 2004, sp. zn. 29 Odo 207/2002). Jakmile totiž dojde k zasetí, pohnojení či postřiku, stanou se použité druhově určené věci součástí pozemku a o jejich trvajícím vlastnictví už nemůže být ani řeči. Součást věci totiž sdílí právní osud věci, se kterou je spojena, a vlastní právní osud nemá, přičemž tak je tomu i tehdy, jestliže se v důsledku faktického spojení s jinou věcí stala součástí věc, která původně byla samostatnou věcí (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 1990, sp. zn. 3 Cz 3/90, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2000, sp. zn. 28 Cdo 121/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1105/2003 anebo i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4366/2016).

37. V případě rostlin platí, že součástí pozemku je až rostlinstvo na něm vzešlé (podle § 507 o. z.).

38. Podle § 1084 vlastník pozemku nahradí vlastníkovi osiva a rostlin účelně vynaložené náklady, pokud byl v dobré víře. Pokud ale vlastník osiva a rostlin v dobré víře nebyl, má stejné postavení jako nepřikázaný jednatel (ve smyslu § 3006 o. z.). V dobré víře přitom nebyl ten, kdo věděl, že zasazuje rostliny nebo vysévá osivo nikoli na svůj, ale na cizí pozemek, a že zde není ani žádný právní důvod, který by ho k tomu opravňoval (například pacht, služebnost a podobně).

39. V souvislosti s uvedeným se soud zabýval námitkou nedostatku aktivní legitimace žalobce.

40. Zde soud dospěl k závěru, že žalobce řádně prokázal, že na předmětné pozemky měl uzavřeny smlouvy s vlastníky pozemků, kterými vlastníci pozemků na žalobce přenesli výkon vlastnického práva ve smyslu práva pozemky užívat a brát z nich plody a užitky.

41. V tomto směru žalobce odkázal také na speciální právní úpravu zákona č. 229/1991 Sb., ze dne 21. května 1991 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku 42. Podle § 1 tohoto zákona se tento zákon vztahuje m.j. na půdu, která tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží. Toto je v dané věci splněno.

43. Podle § 2 zákona č. 229/1991 Sb., kromě vlastníka mají právo užívat půdu jiné osoby jen na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem nebo na základě smlouvy uzavřené s pozemkovým fondem, není-li zákonem stanoveno jinak. Pro účely tohoto zákona je vlastník pozemků vlastníkem porostů na něm vzešlých; tím není dotčeno vlastnické právo zemědělských družstev k porostům na pozemcích jejich členů podle předpisů o zemědělském družstevnictví. U pozemků daných smluvně do užívání je vlastníkem jiných než trvalých porostů uživatel, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak 44. V daném případě škoda v důsledku protiprávního jednání žalovaného vznikla jednoznačně žalobci, kdy tento byl na základě titulů opravňujících ho k užívání zemědělských pozemků vlastníkem rostlinstva vzešlého na těchto pozemcích a sklizeného žalovaným a žalobci v dané věci svědčí aktivní legitimace.

45. Poté, co si soud takto vyřešil otázky promlčení a aktivní legitimace, zabýval se nárokem samotným.

46. Žalobce v žalobě uvedl, že mu jednáním žalovaného vznikla škoda spočívající jednak v tom, že žalovaný způsobil poškození zemědělské půdy, kdy žalobci takto vznikají náklady na rekultivaci pozemků. Dále pak žalobci vznikla škoda tím, že žalovaný sklidil jeho úrodu.

47. Podle § 2910 o.z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

48. Podle § 2951 odst. 1) o.z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

49. Ve věci poškození půdy pak žalobce tvrdil, že vinou žalovaného došlo k poškození půdy, kterou nadále musí žalobce napravit s náklady vyčíslenými znaleckým posudkem. V tomto směru pak žalobce předložil listinný důkaz, znalecký posudek [tituly za jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], soudního znalce v oboru zemědělství ze dne [datum]. Tento důkaz je pro soud listinným důkazem ve věci pak byl jako svědek vyslechnut [tituly za jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], kdy z těchto dvou důkazů soud dospěl k závěru, že je jednoznačně prokázáno, že žalovaný způsobil poškození půdy, kdy žalobce musí vynaložit na rekultivaci náklady vyčíslené znaleckým posudkem. Proto v tomto směru soud žalobu považuje za důvodnou.

50. Dále pak žalobce požadoval náhradu za rostlinstvo sklizené neoprávněně žalovaný.

51. Ve vztahu k uvedenému je soud toho názoru, že žalovaný, ač věděl či vědět mohl, zasáhl do práv žalobce, kdy vlastníci přenesli výkon svého absolutního vlastnického práva na žalobce, tímto došlo k majetkové újmě ve sféře žalobce. V úvahu pak připadá posouzení jednání žalovaného jako vznik bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z., kdy kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

52. Na základě uvedeného se pak soud zabýval výší požadovaného nároku.

53. V tomto směru pak soud ustanovil znalce, kdy ze znaleckého posudku ze dne [datum] č. [hodnota] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] soud zjistil, že škoda chápaná jako cena produkce plodin (kukuřice na siláž a slunečnice na semeno) vypěstovaných a sklizených v r. [Anonymizováno] na dotčených pozemcích představuje částku 1.572.721 Kč bez DPH při stanovení ceny kukuřice na siláž ve výši náklady na její produkci podle výsledků šetření IZEI v r. [Anonymizováno] a částku 1.444.759 Kč bez DPH při stanovení ceny kukuřice na siláž ve výši [částka]/t.

54. Žalobce pak požadoval náhradu škody za sklizené porosty ve výši 1.131.415 Kč.

55. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, kdy žalovaný se dostal do prodlení s plněním obou plateb, vzhledem k tomu, že již [datum] byl žalobcem vyzván k tomu, aby přestal se sklizní a již na [Anonymizováno] byl upozorňován na to, že není oprávněn pozemky užívat, soud proto žalobci přiznal též úrok z prodlení v zákonné výši.

56. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení, kdy ve sporu byl zcela úspěšný žalobce, tomu vznikly náklady řízení. Podle § 142 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek 63.018 Kč, dále náklady za právní zastoupení, kdy tarifní hodnota byla určena podle ustanovení § 8 odstavec 1 advokátního tarifu z částky 1.260.360 Kč. Hodnota jednoho úkonu právní pomoci pak činí 13.380 Kč, ke každému úkonu se přičítá režijní paušál 300 Kč. Odměna náleží za tyto úkony právní pomoci: Převzetí příprava zastoupení, sepis žaloby, 6x písemné vyjádření ve věci, účast na jednání dne 23. 1. 2020, 2x 18. 6. 2020, 27. 10. 2020. Dále náleží cestovné a náhrada za ztrátu času na cestě k soudu a zpět vyčíslené zástupce žalobce na částku 2.537 Kč, DPH 35.006 Kč, celkem tedy 264.721 Kč a částka 2.000 Kč použitá na úhradu znalečného a zaplacená žalobcem dne 16. 3. 2021. Celkem tak náhrada nákladů řízení náležející žalobci činí 266.721 Kč.

57. Dále pak v souvislosti se znaleckým posudkem vznikly státu náklady řízení, kdy znalci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] byla přiznána odměna ve výši 29.700 Kč, částka [právnická osoba] Kč byla uhrazena ze složené zálohy, ze státních prostředků pak byla vyplacena částka 27.700 Kč, tuto částku též soud přiznal státu v souladu s ust. § 148 o.s.ř.

Poučení