38 Co 36/2023 - 736

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Jitky Levové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o [částka] Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 31. 10. 2022, č. j. 12 C 218/2017 - 489 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. co do částky [částka] Kč s 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] Kč od [datum] do zaplacení, z částky [částka] Kč od [datum] do zaplacení, z částky [částka] Kč od [datum] do zaplacení a z částky [částka] Kč od [datum] do zaplacení potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve zbývající části výroku I. co do částky [částka] Kč s 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] Kč od [datum] do zaplacení a co do částky [částka] Kč s 7,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení mění tak, že žaloba se v tomto rozsahu zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Znojmě na náhradě nákladů řízení částku [částka] Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Znojmě na náhradě nákladů řízení částku [částka] Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů v částce [částka] Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Okresní soud ve Znojmě jako soud I. stupně uložil v záhlaví označeným rozhodnutím žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] Kč se specifikovaným příslušenstvím a na nákladech řízení nahradit [částka] Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky I. a II.) a povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši [částka] Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve Znojmě.

2. Soud I. stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že co do základu je žaloba důvodná. Na základě rozhodnutí [instituce], sp. zn. [sp. zn.], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2018, č. j. 9 A 141/2015 – 55 a rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 22. 11. 2019, č. j. 9 As 153/2018 – 45 byl žalobce od [datum] oprávněn užívat pozemky, které do provedení komplexní pozemkové úpravy užíval žalovaný. Žalobce měl k tomuto datu uzavřeny nájemní, případně pachtovní smlouvy na předmětné pozemky. Dále vzal soud za prokázáno, že na předmětné pozemky žalovaný po datu [datum] vnikl, osel je osivem, které vzešlo a rostlinstvo takto vypěstované sklidil, přičemž sklizeň zahájil [datum]. Námitku žalované, že žalobci nesvědčí v dané věci aktivní legitimace, soud neuznal za důvodnou s odůvodněním, že žalobce prokázal, že na předmětné pozemky měl uzavřeny smlouvy s vlastníky pozemků, kterými tito na žalobce přenesli výkon vlastnického práva ve smyslu práva pozemky užívat a brát z nich plody a užitky dle speciální právní úpravy zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Dále soud neuznal za důvodnou námitku žalované spočívající v promlčení žalovaného nároku. Žalobce se domáhá majetkového práva, kdy počátek promlčecí doby lze datovat od [datum], pokud byla žaloba podána [datum], byla podána v poslední den promlčecí lhůty a nárok proto není promlčen. Ke zjištění výše škody za sklizení úrody ve vlastnictví žalobce, soud nechal vypracovat znalecký posudek, podle něhož škoda chápaná jako cena produkce plodin (kukuřice na siláž a slunečnice na semeno) vypěstovaných a sklizených v roce [rok] na dotčených pozemcích představuje částku [částka] Kč bez DPH při stanovení ceny kukuřice na siláž ve výši nákladů na její produkci podle výsledků šetření [instituce] v roce [rok] a částku [částka] Kč bez DPH při stanovení ceny kukuřice na siláž ve výši [částka] Kč/t. V neposlední řadě pak soud dospěl k závěru, že žalovaný způsobil poškození půdy na pozemcích, na jejichž rekultivaci žalobce musí vynaložit náklady vyčíslené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], soudního znalce v oboru zemědělství. Podle výsledků řízení soud uložil žalované nahradit zcela úspěšnému žalobci náklady řízení v částce celkem [částka] Kč a povinnost k náhradě nákladů řízení státu – znalečného ve výši [částka] Kč.

3. Žalovaná podala proti shora uvedenému rozsudku do celého jeho rozsahu odvolání a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně co do výroku I. změnil a žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalovaná má napadený rozsudek po věcné i právní stránce za nesprávný a důvody odvolání shledává v souladu s ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř. Soud I. stupně zcela opomenul její námitky, vyjádření a argumenty, část navrhovaných důkazů bez odůvodnění neprovedl a k jejich neprovedení se vůbec nevyjádřil, na druhou stranu veškerá vyjádření žalobce byla soudem brána jakožto dogma, které nemuselo být prokazováno. Soudem I. stupně jsou činěny závěry nemající oporu v provedeném dokazování, v rámci řízení soud překročil poučovací povinnost vůči žalobci zastoupenému advokátem, aby vynesl překvapivé rozhodnutí, a to v příkrém rozporu se svým předchozím postupem, vyjádřením a předestřeným právním názorem. Žalovaná má za to, že soud v rámci vedeného řízení nesplnil poučovací povinnost, když žalovanou za situace, kdy zjevně došlo ke změně právního názoru soudu, o tomto účastníka řízení nepoučil dle ustanovení § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř. Pokud jde o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], absentuje prohlášení o vědomosti si následků podání nepravdivosti či zkreslenosti posudku. Ke znaleckému posudku je nezbytné přistoupit jakožto k důkazu listinnému, když soud znalce vyslýchal jakožto svědka, nikoliv znalce. Z předmětného posudku není zřejmé, z jakých podkladů znalec vycházel, posudek nese celou řadu nedostatků a vad, které ukazují na nepřezkoumatelnost závěru, který v posudku uvádí. Znalec výlučně vycházel z údajů, které mu poskytl žalobce, aniž by si je jakýmkoliv způsobem ověřoval. Způsob výpočtu vzniklé škody není ověřitelný, není zřejmé, jak byla určena její výše. Není zřejmé, jak soud dospěl k závěru, že poškození půdy bylo způsobeno výlučně vlivem žalovaného, když dle výpovědi žalobce, tento před datem zpracování posudku na předmětných pozemcích prováděl agrotechnické výkony pojezdem zemědělské mechanizace, není zřejmé, kdy údajně škoda vznikla, jaký byl výchozí stav pozemku při převzetí do užívání žalovanou, není zřejmé, jaký stav znalec porovnával, navíc znalec rezignoval na zjišťování vlivů (průběh počasí, nenaměření vlhkosti, absence zjištění pěstovaných plodin apod.) a v posudku není zmínka o konzultaci znalce s [instituce], ani k jakým závěrům na základě takto provedené konzultace znalec dospěl. Jestliže soud považoval svědeckou výpověď za znalecký důkaz, pak zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. Posudek jako celek je nicotný a nepřezkoumatelný, žalovaná má za to, že na nepřezkoumatelných závěrech posudku, kdy znalec byl slyšen pouze v pozici svědka, nemůže soud stanovit, byť dílčí, závěr o zjištěné škodě. Pokud jde o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], soud jej nechal zpracovat za situace, kdy se žalobce ocitl zcela v důkazní nouzi, kdy nebyl schopen unést důkazní břemeno ohledně údajné vzniklé škody, především pak její výše. Návrh žalované na výslech znalce a v případě vypracování revizního znaleckého posudku soud odmítl. Dále žalovaná nesouhlasí se závěrem soudu, že datem, kdy nebyla oprávněna užívat předmětné pozemky byl den [datum]. K rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 9 A 141/2015 – 55 žalovaná uvedla, že právní posouzení tohoto soudu je vedeno pouze co do oprávnění zápisů do změny evidence půdy, nikoliv z důvodů faktického zásahu do hospodaření, které má být zahájeno na nově vytýčených pozemcích po sklizni úrody a provedení podmínky, zpravidla k [datum] běžného roku. V této souvislosti odkázala na zákon č. 139/2002 Sb. a ustanovení § 2339 odst. 2 občanského zákoníku. Podle žalované jsou zde směšovány dvě rozdílné věci, a to oprávněnost ohlášení změn v evidenci půdy (řešeného v rámci správního řízení) a dále fakticita hospodaření. Výklad soudu, že žalovaná nebyla oprávněna užívat předmětné pozemky od [datum] je nesprávný, neboť datum, kdy nebyla oprávněna fakticky užívat předmětné pozemky je až po sklizni úrody a provedení podmítky, tj. zpravidla k [datum] běžného roku (resp. ke dni předcházejícímu). Žalovaná byla oprávněna pozemky užívat a žalobce byl oprávněn zahájit hospodaření až na podzim roku [rok]. I pokud by přisvědčila argumentaci soudu ve vztahu k posouzení zániku faktického oprávnění hospodařit na předmětných pozemcích (jakože s tímto nesouhlasí), je nezbytné se zabývat dobrou vírou žalované, kterou je nutno posuzovat prizmatem toho, co mělo a mohlo být žalované známo v předmětném období, tj. v roce [rok], jaký výklad byl v dané době účinný a obecně známý, a nikoliv tím, jak je na danou situaci nahlíženo v rozhodnutí z roku [rok] (byť je v tomto řešena výlučně evidence), případně nyní. Nebylo v silách žalované předvídat, že právní názor (byť ve vztahu k evidenci půdy) bude v budoucnu překonán a na její jednání bude nahlíženo tak, že se dopustila protiprávního jednání. Žalovaná v dobré víře předmětné pozemky již na podzim roku [rok] připravila, tyto vyhnojila a zkultivovala, na jaře [rok] na nich zasela osivo, které na podzim roku [rok] taktéž sklidila. Argumentace soudu, že v důsledku protiprávního jednání vznikla žalobci škoda, nemá oporu v zákoně, neboť občanský zákoník výslovně uvádí, že náhrada náleží vlastníku pozemku. V této souvislosti opětovně namítla nedostatek aktivní legitimace žalobce, který není a nebyl vlastníkem všech předmětných pozemků. Skutečnost, že žalovaná byla oprávněna užívat předmětné pozemky před uvedenou pozemkovou úpravou byla v řízení nesporná, žalovaná předmětné pozemky po dobu několika let užívala. I pokud by odvolací soud přisvědčil argumentům soudu I. stupně, žalovaná má za to, že nelze shledat, že by nebyla v dobré víře, a tedy by jí nesvědčil nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalovaná má za to, že nejsou splněny předpoklady vzniku škody, neboť zcela absentuje prvek protiprávnosti, kdy ve vztahu k hospodaření na předmětných pozemcích postupovala v souladu s ustanovením § 12 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb. ve znění účinném do [datum], s ustanovením § 2339 odst. 2 občanského zákoníku a stanoviskem právního oddělení Ministerstva zemědělství k zániku nájemních vztahů po provedené [instituce] a Metodickým pokynem pro aktualizaci evidence půdy podle zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů ze dne [datum]. Protiprávnost nelze usuzovat z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2018, č. j. 9 A 141/2015 – 55, kterým byl řešen spor vedený z důvodu oprávněnosti ohlášení změn v evidenci půdy, nikoliv z důvodů faktického zásahu do hospodaření. Pokud jde o škodu vzniklou poškozením půdy, kdy soud I. stupně uvádí, že je jednoznačně prokázáno, že žalovaná způsobila poškození půdy, není zřejmé, zda náklady byly již žalobcem vynaloženy a zda tedy škoda jako taková mu vůbec vznikla. Nárok uplatněný v žalobě ve vztahu k poškození půdy má žalovaná za nedůvodný, případně minimálně předčasný. Za situace, kdy pozemky dle svého prohlášení užíval i žalobce, nebylo soudem vůbec řešeno, zda to byl jen a pouze žalovaný, kdo údajné poškození půdy způsobil.

4. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení. Řízení před soudem I. stupně nevykazuje žádné vady, které by měly vliv na správnost rozhodnutí, soud postupoval nestranně a zákonným způsobem. Vydané rozhodnutí splňuje požadavky principu předvídatelnosti soudního rozhodnutí a ochrany legitimního očekávání účastníků a tím i právo na spravedlivý proces. Soud I. stupně provedl i rozsáhlé a důkladné dokazování, dal možnost a prostor oběma účastníkům se v řízení projevit, přičemž jednatel žalované byl osobně vyslechnut. Pokud jde o znalecký posudek [tituly za jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], znalec byl osobně ve věci vyslechnut, kde přesvědčivě obhájil své závěry ohledně poškození půdy žalovanou a vyčíslený náklad na její rekultivaci. O právní otázce účinnosti zápisů daných půdních bloků rozhodoval Městský soud v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 9 A 141/2015, následně i Nejvyšší správní soud ČR sp. zn. 9 As 153/2018, přičemž oba soudy se shodly, že rozhodným datem, kdy žalovaná nebyla oprávněna předmětné pozemky užívat, byl den [datum], od něhož byl oprávněn pozemky užívat žalobce, který doložil, že v tento den měl již uzavřeny nájemní, případně pachtovní smlouvy na sporné pozemky. Prakticky všechny právní otázky, které žalovaná rozporuje, byly uvedenými soudními rozhodnutími pravomocně vyřešeny. Podle tehdejšího ustanovení § 12 odst. 2 věta první zákona o pozemkových úpravách, byl žalobce oprávněn zahájit hospodaření na půdních blocích ještě přede dnem [datum]. Toto ustanovení předpokládá, že hospodaření na nově vytýčených pozemcích může být zahájeno ještě před vydáním rozhodnutí podle ustanovení § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. V tomto ohledu je rozhodující rozhodnutí podle ustanovení § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách a nové vytýčení pozemků. Po sklizni úrody a provedení podmítky mohou vlastníci a uživatelé půdy zahájit hospodaření. Pozemkový úřad vzal do úvahy i skutečnost, že žalovaná měla po sklizni, a osev provádí pouze kukuřicí a slunečnicí až v dubnu a květnu. Žalovaná neměla před koncem roku [rok] zasetou žádnou plodinu, měla po sklizni a provedenou podmítku. Pozemkový úřad postupoval přesně podle zákona, jak jej sama žalovaná ve svém vyjádření cituje. Žalovaná se snaží navodit dojem, že byla oprávněna hospodařit na předmětných půdních blocích. Tuto skutečnost však nijak nedokládá. Naopak i z obsahu soudního spisu (viz listina [Listina] ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.]) vyplývá, že žalovaná žádné užívací právo neměla. Tato skutečnost plyne i z toho, že žalovaná k Výzvě k uzavření dohody o užívání pozemku nebo k předložení právního důvodu užívání ohlášeného pozemku [instituce], ze dne [datum], nedoložila žádný právní důvod užívání uvedených pozemků. V evidenci půdy byl evidován žalobce (viz Oznámení o provedení změny evidovaných údajů v evidenci půdy Ministerstva zemědělství, Krajské agentury pro zemědělství a venkov, pracoviště [město], ze dne [datum]). Žalovaná společnost nebyla v roce [rok] vůbec oprávněna vyjmenované půdní bloky užívat a pravděpodobně ani před tím. Z tohoto důvodu jí tedy žádné užívací právo nemohlo zaniknout k [datum], protože žádné ani neměla. Rozhodnutím [instituce] ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.], bylo rozhodnuto podle tehdejšího ustanovení § 11 odstavec 8 zákona o pozemkových úpravách, o výměně nebo přechodu vlastnických práv. Tímto rozhodnutím současně zanikají dosavadní nájemní vztahy. Žalované bylo uvedené rozhodnutí doručeno do datové schránky dne [datum]. Právní moci nabylo rozhodnutí dne [datum]. O skutečnosti, že hranice pozemků byly již řádně vytyčeny a předány vlastníkům, si byla žalovaná plně vědoma, jak plyne i z Vyjádření [instituce] ze dne [datum], sp. zn. [sp. zn.]. Přesto, počínaje dnem [datum], vnikla žalovaná v rozporu s dohodou vlastníků pozemků a tím i v rozporu se zákonem na pozemky jiných vlastníků a uživatelů a začala zaseté pozemky rozorávat a přesévat jinými plodinami. Jak pozemkový úřad uvádí, žalovaná společnost svým postupem vědomě porušovala zákon, a to především tím, že nerespektovala nové upořádání pozemků ve snaze obohatit se na úkor ostatních vlastníků pozemků a uživatelů půdy. Rozhodnutí o pozemkových úpravách bylo žalované doručeno již [datum] a bylo v něm jednoznačně a srozumitelně uvedeno, že pozbývají původní pozemky a nabývají pozemky nové a současně zanikají dosavadní nájemní vztahy. Žalovaná nejen, že obdržela dne [datum] sdělení k vytyčení pozemků a postupu čerpání dotací pro rok [rok], ale byla rovněž paní [tituly před jménem] [jméno FO] (pracovnicí [instituce]) a paní [tituly před jménem] [jméno FO] (pracovnicí [instituce]) při jednání na [instituce] upozorněna na již uskutečněné předání hranic nových pozemků vlastníkům a nutnost nahlásit změnu čerpání dotací na [instituce]. Žalobce přitom není jediným poškozeným jednáním žalované z roku [rok]; žalovaná vnikla, rozorala a přesela pozemky dalším vlastníkům a uživatelům, a to panu [jméno FO], bytem [adresa], [jméno FO], bytem [adresa], [jméno FO], bytem [adresa], [jméno FO] bytem [adresa] a [jméno FO], bytem [adresa]. Všichni uvedení žalovanou upozorňovali na její protiprávní jednání, a to dopisem ze dne [datum], kterým ji vyzvali ke zdržení se vstupu na pozemky v užívání žalobce a ničení jeho zasetých plodin. Všichni dotčení vlastníci a uživatelé půdy nové uspořádání pozemků respektovali a na jaře [rok] zahájili hospodaření na nově vytyčených plochách; pouze žalovaná vyčkala, až se vlastníci ujmou svých pozemků, osejí a poté je protiprávně rozorala a přesela svými plodinami. Žalovaná nemohla být v dobré víře při svém jednání. Ve prospěch legitimního očekávání žalobce, že je oprávněn se ujmout půdy po novém uspořádání pozemků svědčí uvedené projevy ze strany státních orgánů. Ze všech zmíněných listin bezpečně vyplývá, že žalobce i žalovaná byli správními orgány neustále utvrzováni v tom, že nové uspořádání pozemků, jejich vytyčení a předání bude na jaře roku [rok]. K závěru, že žalovaná prokazatelně nemohla být v dobré víře, dospěl i Městský soud v Praze ve svém rozsudku č. j. 9 A 141/2015-55, ze dne 28. 3. 2018, viz bod 70. a 71. Ještě těsně před započetím neoprávněné sklizně plodin žalobce, byla žalovaná upozorněna, aby úrodu nesklízena, že jí nepatří, avšak žalobce byl odmítnut. O tomto učinil žalobce oznámení na [instituce] dne [datum] o tom, že žalovaná začala dne [datum] sklízet porost kukuřice na pozemcích v užívání žalobce. Žalovaná dovozuje dobrou víru ke svému jednání ve dnech [datum] a dále od [datum] z (a) Metodického pokynu pro aktualizaci evidence půdy podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství; a dále z (b) usnesení Ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky, č. j. 70337/2014-MZE-12151 ze dne 10. 10. 2014. Bohužel ani jeden z uvedených dokumentů nemůže svědčit ve prospěch žalované, protože Metodický pokyn se vztahoval k dokončeným pozemkovým úpravám podle nového zákona platného od [datum]. Pozemková úprava ve [obec] se řídila podle zákona o pozemkových úpravách platného do [datum]. A usnesení Ministra zemědělství bylo vydáno až dne [datum], tj. poté co už žalovaná způsobila uplatněnou škodu a nemohlo mít jakýkoliv vliv na dobrou víru žalované. Žalobce byl vlastníkem rostlinstva vzešlého na předmětných půdních blocích a je k žalobě aktivně legitimován.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu napadeném opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné pouze co do části výroku I. týkající se částky 128.945 Kč se zákonným úrokem z prodlení jako nároku na náhradu škody za poškození půdy.

6. Odvolací soud je ve shodě se soudem I. stupně, že uplatněný nárok na náhradu škody chápané jako ceny produkce plodin vypěstovaných a sklizených v roce [rok] žalovanou na dotčených pozemcích je co do základu dán a není promlčen.

7. Podle § 620 odst. 1 občanského zákoníku, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

8. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku, promlčecí lhůta trvá tři roky.

9. Podle § 629 odst. 2 občanského zákoníku, majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

10. Podle § 636 odst. 1 občanského zákoníku, právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

11. Podle § 636 odst. 2, věta první občanského zákoníku, byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

12. Odvolací soud má závěr soudu I. stupně, že nárok žalobce není promlčen, za správný. S ohledem na výše citovaná ustanovení občanského zákoníku začala běžet promlčecí doba pro uplatnění nároku u soudu [datum], tj. ode dne následujícího po dni, kdy žalovaná zahájila sklizeň úrody na předmětných půdních blocích (což žalobce věděl), k níž jí nesvědčilo vlastnické právo. Námitka promlčení uplatněná ze strany žalované není důvodná, neboť řízení v dané věci bylo zahájeno dne [datum], a proto nárok žalobce nemůže být promlčen.

13. Pochybení soudu I. stupně, který znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] k podanému znaleckému posudku nevyslechl, napravil odvolací soud v odvolacím řízení jeho výslechem (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4318/2018) a s ohledem na námitky žalované ke znaleckému posudku vypracovanému dle zadání soudu I. stupně, dospěl k závěru, že pro upřesnění požadovaného nároku je třeba doplnit znalecký posudek za účelem zjištění, zda jsou či nejsou námitky žalované proti posudku důvodné. Znalec na žádost odvolacího soudu vypracoval na základě dokladů vyžádaných od obou účastníků,[Anonymizováno]dodatek k posudku, z něhož odvolací soud zjistil, že škoda, která žalobci vznikla na plodinách v roce [rok] v důsledku jejich zničení (sklizením) žalovanou na dotčených půdních blocích v k. ú. [obec] o celkové výměře [výměra] ha byla upřesněna na [částka] Kč bez DPH v případě využití podkladů o obou plodinách od žalovaného, a na [částka] Kč bez DPH v případě využití podkladů o kukuřici od žalovaného a o slunečnici od žalobce. Tyto částky odpovídají hodnotě produkce nesklizených plodin v době před jejich sklizní a nezahrnují náklady na sklizeň, dopravu a posklizňovou úpravu. Dodatek ke znaleckému posudku má odvolací soud za úplný, pravdivý a přezkoumatelný ve smyslu ust. § 28 a násl. zákona č. 254/2019 Sb. v platném znění. Vzhledem k tomu, že k řadě obsáhlých námitek žalované se znalec podrobně písemně vyjádřil, odvolací soud už další výslech znalce neprováděl.

14. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že s ohledem na výše citovaná rozhodnutí [instituce], Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu ČR, jimiž bylo provedeno dokazování, byl žalobce oprávněn užívat předmětné půdní bloky po rozhodnutí o komplexní výměně a přechodu vlastnických práv k předmětným pozemkům od [datum], kdy došlo na základě zákona o pozemkových úpravách č. 139/2002 Sb. ke komplexní výměně a přechodu vlastnických práv k pozemkům v k. ú. [obec]. V řízení bylo prokázáno, že v době od [datum] žalovaná předmětné půdní bloky obdělala, osela a sklizeň plodin na nich vzešlých zahájila [datum].

15. Podle § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

16. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

17. Podle § 1088 odst. 1 občanského zákoníku, při osetí pozemku cizím semenem nebo osázení cizími rostlinami náleží vlastníku pozemku, co takto přibude; rostliny mu však náleží až poté, co zapustí kořeny.

18. Podle § 1088 odst. 2 občanského zákoníku, o náhradě za osivo a rostliny platí § 1083 a 1084 obdobně.

19. Podle § 1084 odst. 1 občanského zákoníku, stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku.

20. Podle § 1084 odst. 2 občanského zákoníku, vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. Osoba, která v dobré víře nebyla, má táž práva a povinnosti jako nepřikázaný jednatel.

21. Odvolací soud s ohledem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku uzavřel, že předpoklady odpovědnosti za škodu vzniklou žalobci jsou na straně žalované dány. K předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu náleží porušení právní povinnosti, vznik škody jako majetkové újmy, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vzniklou škodou a zavinění. Porušení právní povinnosti se žalovaná dopustila tím, že neoprávněně po určitou dobu užívala nemovité věci žalobce, případně věcí které měl v nájmu dle řádně uzavřených pachtovních (nájemních) smluv, neoprávněným užíváním nemovitostí způsobila na předmětných půdních blocích škodu spočívající ve sklizení úrody ve vlastnictví žalobce (škoda jako cena produkce plodin – kukuřice na siláž a slunečnice na semeno vypěstované a sklizené v roce [rok] na předmětných pozemcích) a mezi protiprávním jednáním žalované a vzniklou škodou je příčinná souvislost. Neoprávněným užíváním předmětných půdních bloků žalovaná zasáhla jak do vlastnického práva žalobce, tak i do práva založeného nájemními smlouvami na pozemky ve vlastnictví jiných osob.

22. S ohledem na závěry dodatku ke znaleckému posudku, odvolací soud výrok I. napadeného rozsudku co do částky [částka] Kč (odvolací soud vzal průměr z částky [částka] Kč v případě využití podkladů o obou plodinách od žalovaného, a částky [částka] Kč v případě využití podkladů o kukuřici od žalovaného a o slunečnici od žalobce) s 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] Kč od [datum] do zaplacení, z částky [částka] Kč od [datum] do zaplacení, z částky [částka] Kč od [datum] do zaplacení a z částky [částka] Kč od [datum] do zaplacení potvrdil (§ 219 o. s. ř. ) a co do částky [částka] Kč s 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] Kč od [datum] do zaplacení změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl.

23. Pokud jde o náhradu škody ve výši [částka] Kč s 7,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení za poškození půdy, v této části výroku I. napadeného rozhodnutí odvolací soud žalobu zamítl, neboť žalobce dostatečně netvrdil, v jakém rozsahu k poškození půdy došlo a netvrdil a ani neprokázal, zda a jakou částku, s ohledem na znalecký posudek, který v této souvislosti předložil, na rekultivaci a nápravu poškozené půdy vynaložil.

24. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

25. Podle výsledků řízení, v němž byl žalobce úspěšný z 84 % a neúspěšný z 16 %, uložil odvolací soud podle výše citovaného ustanovení o. s. ř. každému z účastníků povinnost podílet se na náhradě nákladů řízení vynaložených z rozpočtových prostředků státu v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku a jeho dodatku. Žalované byla uložena povinnost zaplatit ČR – Okresnímu soudu ve Znojmě na náhradě nákladů řízení částku [částka] Kč a žalobci částku [částka] Kč s tím, že lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a žalobci, který byl v řízení úspěšný z 84 % a neúspěšný z 16 % přiznal právo na náhradu 68 % z celkových nákladů, na které by měl nárok v případě, že by byl v řízení plně úspěšný. Celková výše náhrady nákladů řízení žalobce před soudem I. stupně činí [částka] Kč a sestává z odměny právního zástupce žalobce za poskytnutí 12 úkonů právní služby v sazbě [částka] Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), k) v návaznosti na § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 6x písemné podání ve věci samé, 3x účast na jednání před soudem I. stupně – 1x jednání trvající přes 2 hodiny), z náhrady hotových výdajů 12x 300 Kč režijní paušál, z náhrady za ztrátu času 8x 100 Kč podle § 13 odst. 4 a § 14 odst. 3 výše citované vyhlášky, z cestovného [částka] Kč, ze zaplacené zálohy [částka] Kč na vypracování znaleckého posudku, ze zaplaceného soudního poplatku z žaloby [částka] Kč a z 21 % DPH [částka] Kč z odměny advokáta, z náhrady hotových výdajů a cestovného. Celková výše náhrady nákladů řízení žalobce před odvolacím soudem činí [částka] Kč a sestává z odměny právního zástupce žalobce za poskytnutí 3 úkonů právní služby v sazbě [částka] Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k) v návaznosti na § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (vyjádření k odvolání žalované, 2x účast u jednání před odvolacím soudem), z náhrady hotových výdajů 2x 300 Kč režijní paušál, 1x 450 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4 výše citované vyhlášky ve znění platném do 31. 12. 2024 a vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se s účinností od 1. 1. 2025 mění vyhláška č. 177/1996 Sb., z 21 % DPH [částka] Kč z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů. S ohledem na výše uvedené, odvolací soud uložil žalované povinnost nahradit žalobci na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku [částka] Kč, která odpovídá 68 % celkových nákladů řízení ve výši [částka] Kč.

27. Lhůtu k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení