12 C 224/2020-114

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 6 slov] [adresa] pro zaplacení 284 625 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž ze žalobce domáhal zaplacení částky 284 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od 30. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21. 12. 2020 domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u [název soudu] (dále též jako„ MS“) pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce ve zmíněném řízení vystupuje jako věřitel a dne 6. 8. 2002 přihlásil svou pohledávku proti dlužníkovi [právnická osoba] v likvidaci ve výši 224 000 Kč, která byla uznána a je vykonatelná. Konkurzní řízení dosud nebylo skončeno, přičemž ani pohledávka žalobce dosud nebyla uspokojena. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 2. 4. 2020.

2. Žalovaná v podání ze dne 29. 1. 2021 učinila nesporným, že žalobce se na ni dne 14. 4. 2020 obrátil se svým nárokem. Žalovaná uvedla, že délka namítaného konkursního řízení je nepřiměřená, pročež žalobce odškodnila v podobě konstatování porušení jeho práva, což považuje za dostatečné zadostiučinění. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.

3. Dne 4. 6. 2021 se ve věci konalo jednání, během něhož účastníci setrvali na svých dosavadních tvrzeních, přičemž žalobce uvedl, že by se mu dle sdělení konkursního správce mělo dostat uspokojení ve výši minimálně 6 - 8 %, ale spíše částky ještě vyšší, přičemž částka, kterou by měl být uspokojen, není bagatelní. Žalobce dále uvedl, že žalobce je nezajištěným věřitelem v předmětném konkursním řízení. Žalovaná tvrdila snižující se význam konkursního řízení v čase, a to zejména po sdělení správce o tom, že lze očekávat uspokojení v řádu 6 – 8 %, resp. 3 % pro nezajištěné věřitele. Žalovaná též namítla předčasnost žaloby, když namítané řízení dosud nebylo skončeno. Skutková zjištění:

4. Z nesporných tvrzení účastníků ve spojení s listinnými důkazy (tj. žádost žalobce o odškodnění ze dne 2. 4. 2020 adresovaná žalované s podacím razítkem značícím doručení dne 14. 4. 2020 a stanovisko žalované ze dne 29. 9. 2020) vzal soud za prokázané, že žalobce se dne 14. 4. 2020 obrátil na žalovanou se svou žádostí o odškodnění. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žádosti bylo částečně vyhověno, když žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve formě konstatování porušení jeho práva na rozhodnutí věci v přiměřené době.

5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Ze spisu MS sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejdůležitější rozhodnutí, podání a jiné úkony soudů a účastníků řízení): Dne 12. 4. 2002 podala Česká republika – [název soudu], na [právnická osoba] v likvidaci návrh na prohlášení konkurzu. Dne 22. 4. 2002 soud vyzývá navrhovatele, aby odstranil vady svého návrhu, doplnil svůj návrh, dále dne 23. 5. 2002 soud ukládá dlužníku, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení konkurzu, dne 13. 6. 2002 soud usnesením na majetek dlužníka [právnická osoba] v likvidaci prohlásil konkurz s právní mocí dne 5. 7. 2002 a ustanovil správce konkurzní podstaty a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení tohoto usnesení, přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem. Dne 12. 8. 2002 podává správce konkurzní podstaty soudu dílčí zprávu a soupis konkurzní podstaty. Bylo nařízeno přezkumné jednání přihlášených pohledávek na den 30. 9. 2002, [anonymizována tři slova] vstupuje do konkurzního řízení dne 21. 8. 2002. Dne 30. 9. 2002 se konalo přezkumné jednání, předmětem bylo přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem. Dne 30. 9. 2002 se konala schůze konkurzních věřitelů, přítomno 83 % věřitelů konkurzních pohledávek, prohlášeno usnesení, že soud potvrdil členy věřitelského výboru a náhradníky. Dne 1. 11. 2002 soudu doložen průběžný soupis konkurzní podstaty. Dne 13. 11. 2002 se konala schůze věřitelského výboru, seznam incidenčních sporů ve věci [spisová značka] činil celkem 39. Dne 23. 5. 2003 podává správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, upozorňuje na velký počet incidenčních žalob. Dne 9. 12. 2003 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Počet konkurzních věřitelů dosahuje 14 557, celková výše přihlášených pohledávek představuje částku 2,685, 540.014,02 Kč. Dne 7. 4. 2004 správce konkurzní podstaty podává aktualizaci soupisu konkurzní podstaty, dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty s tím, že upozorňuje na počet incidenčních sporů, jichž se správce účastní. Dne 26. 8. 2004 podává správce dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, 30. 9. 2004 aktualizace soupisu konkurzní podstaty, schůze věřitelského výboru 20. 9. 2004. Dne 3. 12. 2004 správce konkurzní podstaty podává zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení, soud žádá [název soudu], [spisová značka] o urychlené vydání rozhodnutí, dne 11. 1. 2005 podána zpráva o aktuálním stavu konkurzního řízení správce konkurzní podstaty. Dále dne 12. 1. 2005 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil soudu aktuální zprávu o své činnosti, výzvy na odstranění vad podaných přihlášek, seznam přihlášených pohledávek zpracovaný, seznam pohledávek, ke kterým se nepřihlíží. Dne 18. 4. 2005 správce konkurzní podstaty žádá o prodloužení lhůty o 6 měsíců z důvodu velkého množství podaných přihlášek (cca 14 000). Dne 19. 4. 2005 soud žádá, aby ve lhůtě do 1. 8. 2005 soudu předložil správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti, aktuální zprávu o přezkoumávání přihlášených pohledávek. Dne 11. 8. 2005 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a aktuální zprávu o přezkoumaných přihlášených pohledávek. Dne 2. 2. 2006 podává zprávu o průběhu konkurzního řízení, vedeno 55 incidenčních sporů. Dne 16. 2. 2006 správce podává návrh na nařízení prvního zvláštního přezkumného jednání. Nařízeno na 26. 5. 2006. Dne 13. 3. 2006 správce konkurzní podstaty podává návrh na povolení čerpání zálohy na jeho dosavadní činnost. Soud povoluje zálohu, čerpání první zálohy ve výši 2, 000.000,00 Kč, správci konkurzní podstaty dne 14. 3. 2006. Dne 26. 5. 2006 proběhlo první zvláštní přezkumné jednání, kde uvedené pohledávky jsou popřeny (v rozsahu 20 stran). Listy seznamu vykonatelných pohledávek konkurzních věřitelů se nacházejí ve zvláštní příloze spisu, jako příloha C, 16 svazků. Dne 25. 10. 2006 podána dílčí zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 10. 1. 2007 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby ve lhůtě 30 dnů podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dne 6. 3. 2007 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 20. 3. 2017 správce konkurzní podstaty na povolení čerpání za odměny. Dne 20. 3. 2007 soud povoluje čerpání odměny, druhou zálohu ve výši 2, 000.000,00 Kč. Dne 30. 8. 2007 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dílčí zprávu o činnosti správce podává dne 1. 10. 2007. Nařízeno druhé zvláštní přezkumné jednání dne 17. 12. 2007, které se konalo, uveden i seznam incidenčních žalob. Dne 15. 4. 2008 návrh správce konkurzní podstaty na povolení čerpání zálohy na odměnu za jeho dosavadní činnosti. Soud povoluje třetí zálohu na odměnu ve výši 2, 000.000,00 Kč usnesením ze dne 19. 6. 2008. Dále dne 30. 6. 2008 soud žádá správce konkurzní podstaty, aby dodal ve lhůtě 30 dnů zprávu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, návrh na další postup v řízení. Správce konkurzní podstaty podává dne 10. 10. 2000 dílčí zprávu o činnosti konkurzní podstaty, seznam incidenčních sporů. Dne 13. 10. 2008 bylo nařízeno třetí zvláštní přezkumné jednání na den 16. 12. 2008. Seznam incidenčních sporů po druhém zvláštním přezkumném jednání v rozsahu 10 stran. Dne 16. 12. 2008 třetí zvláštní přezkumné jednání. Dne 16. 12. 2008 soud vyzývá správce konkurzní podstaty k doložení zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, zprávy o dosavadních nákladech konkurzu, odsouhlaseno věřitelským výborem. Seznam incidenčních žalob napadlý v období říjen, listopad 2008 v rozsahu: 77 stran. Dále dne 14. 4. 2009 soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby podal zprávu o stavu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, dílčí zprávy činnosti správce konkurzní podstaty podána dne 22. 4. 2009. Dne 4. 6. 2009 soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem. Dne 8. 6. 2009 správce konkurzní podstaty podává dodatečné uznání pohledávky a návrh na jejich dodatečné zjištění, soud o tomto rozhoduje dne 11. 6. 2009. Dále dne 18. 6. 2009 podává rovněž dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto rozhoduje dne 11. 6. 2009. Dále dne 18. 6. 2009 podává rovněž dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud rozhoduje dne 18. 6. 2009. Stejně tak podává dne 3. 8. 2009 a 18. 8. 2009. Soud opakovaně ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem dne 24. 8. 2009. Dále rozhoduje o pohledávce dne 24. 8. 2009, která se pokládá za zjištěnou, dne 21. 8. 2009 správce konkurzní podstaty podává návrh na dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud rozhoduje dne 24. 8. 2009. Stejně tak dne 28. 8. 2009 podává správce konkurzní podstaty další návrhy na uznání pohledávek a jejich návrh na další dodatečné zjištění, stejně tak 31. 8. 2009, 3. 9. 2009. Soud dodatečně pokládá za zjištěnou pohledávku dne 22. 9. 2009. Městské státní zastupitelství dne 3. 11. 2009 vystupuje z konkurzního řízení. Dále dne 22. 12. 2009 správce konkurzní podstaty podává návrh na uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Dále dne 30. 12. 2009 předkládá aktuální přehled dosavadních příjmů a výdajů konkurzu. Soud rozhoduje o pohledávce konkurzního věřitele, pokládá ji za zjištěnou dne 6. 1. 2010. Dále 11. 2. 2010 správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky, návrh na dodatečné zjištění, stejně tak dne 19. 2. 2010. Soud o tomto rozhoduje dne 23. 2. 2010 a 1. 3. 2010. Dne 15. 3. 2010 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti a sdělil soudu své stanovisko o dosavadní činnosti správce konkurzní podstaty. Zpráva o činnosti v právní věci úpadce podává věřitelský výbor dne 1. 3. 2010. Dále dne 23. 3. 2010 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil vyjádření k podání věřitelky, dále 31. 3. 2010 soudu předložen zápis jednání věřitelského výboru ze dne 31. 3. 2010. Dne 10. 12. 2009 schůze věřitelského výboru. Správce konkurzní podstaty se vyjadřuje k návrhu věřitelky dne 14. 4. 2010. Dne 15. 4. 2010 předkládán zápis ze schůze věřitelského výboru, konané dne 10. 12. 2009. Dne 10. 6. 2010 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení. Dne 24. 6. 2010 správce konkurzní podstaty podává návrh na vyplacení odměny věřitelskému orgánu, dále oznámení, došlé soudu dne 21. 7. 2010 s tím, že eviduje 136 věřitelů, kteří v průběhu řízení zemřeli. Dále další věřitelé, kteří v průběhu řízení zemřeli, oznamuje správce konkurzní podstaty 2. 8. 2010. Dne 9. 9. 2010 podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty o stavu konkurzního řízení. Konala se 4 přezkumná jednání dne 30. 9. 2002, 26. 5. 2006, 17. 12. 2007 a dne 16. 12. 2008; mnoho incidenčních sporů – odhadem správce 180 neukončených incidenčních sporů; velké množství zemřelých věřitelů. Dále 3. 3. 2011 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o konkurzu, přehled příjmů, aktualizovaný soupis majetku, stejně tak dne 3. 3. 2011 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti. Dne 20. 4. 2011 podává správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti a o stavu konkurzního řízení a upozorňuje na incidenční spory, dále řadu probíhajících dědických řízení, disponibilní částka je 136.856,11 Kč a na vkladovém účtu 95, 267.881,74 Kč. Schůze věřitelského výboru 16. 6. 2010. Dne 23. 6. 2011 podáno dodatečné uznání pohledávky a návrh na dodatečné zjištění správcem konkurzní podstaty, stejně tak dne 27. 6. 2011, 9. 8. 2011; soud o tomto rozhoduje dne 11. 8. 2011. Dále dne 14. 3. 2012 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální zprávu o stavu konkurzního řízení. Správce podává dílčí zprávu o své činnosti a stavu konkurzního řízení dne 24. 4. 2012. Dne 10. 7. 2012 podán návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dále dne 18. 9. 2012 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu. Ta byla předložena dne 16. 10. 2012 s tím, že z předložené konečné zprávy vyplývá, že čistý výtěžek zpeněžení konkurzní podstaty, učiněný v rozvrhu pro uspokojení pohledávek věřitelů náležejících do II. třídy, částku 88, 882.878,81 Kč. Schůze věřitelského výboru dne 30. 5. 2012. Dne 4. 12. 2012 podán návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne 16. 12. 2013 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o stavu řízení, zahrnující rovněž aktuální přehled stavu neukončených incidenčních sporů, aktualizovaný soupis majetkové podstaty, přehled příjmů a výdajů. Dne 30. 1. 2014 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu. Dne 14. 2. 2014 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil soudu zprávu o své činnosti. Věřitelský výbor dokládá dne 10. 3. 2014, schůze věřitelského výboru dne 16. 1. 2014. Dále 27. 3. 2014 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil kompletní vyúčtování hotových výdajů, aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech, návrh na částečný rozvrh. Přehled příjmů a výdajů za dosavadní průběh konkurzního řízení dokládá správce konkurzní podstaty dne 27. 5. 2014. Dne 3. 11. 2014 soud vyzývá správce, aby připravil částečný rozvrh ve spolupráci s asistentkou soudce MS. Soud dále správci konkurzní podstaty se ukládá pořádková pokuta dne 18. 3. 2015 za to, že nesplnil povinnost zpracovat návrh částečného rozvrhu. Správce konkurzní podstaty podává odvolání dne 8. 4. 2015. Spis předložen dne 30. 4. 2015 [název soudu], který pořádkovou pokutu potvrzuje dne14. 5. 2015. Dne 4. 12. 2015 soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby předložil aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a výdajích a aby soudu sdělil, kdy lze očekávat kvalifikovaný návrh na částečný rozvrh. Dne 18. 12. 2015 urgence správce konkurzní podstaty, 28. 12. 2015 správce konkurzní podstaty sděluje, že bylo k dnešnímu dni zkontrolováno cca 2 000 věřitelů. Zjišťuje, že dochází k dalším úmrtím věřitelů a začínají se řešit nástupnictví a dědictví, pročež není schopen sdělit konkrétní datum předložení kvalifikovaného návrhu na částečný rozvrh. Dále 18. 3. 2016 věřitelskému výboru se ukládá, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti, opětovně se to ukládá 9. 8. 2016. Předloženo 1. 9. 2016. Dne 6. 10. 2016 konkurzní úpadce činí návrh na opakované svolání věřitelského výboru. Svolán věřitelský výbor na den 28. 11. 2016. Protokol o jednání dne 28. 11. 2016. Správci konkurzní podstaty se ukládá pořádková pokuta ve výši 50 000 Kč s tím, že hrubě stěžuje a brání dalšímu postupu konkurzního řízení, a to dne 17. 1. 2017. Správce konkurzní podstaty podává odvolání, předloženo [název soudu] 2. 3. 2017. Dále 24. 4. 2017 žádá o poskytnutí součinnosti s doručením a s procesním nástupnictvím s tím, že existuje skupina 457 osob, které je třeba dořešit. Dále 15. 5. 2017 žádost správce konkurzní podstaty o náhradních doručeních. Dále dne 22. 5. 2017 soud vyzývá k doložení kompletní zprávy, aktuálního stavu majetkové podstaty, přehledný aktuální seznam přihlášených pohledávek, včetně zjištěných, nezjištěných, popřených, včetně vyrozumění věřitelů soudu návrh částečného rozvrhu. Dne 16. 6. 2017 reaguje správce konkurzní podstaty s tím, že žádá soud o trpělivost. Dne 16. 6. 2017 dokládá soudu seznam věřitelů, celkem cca 15 000. Dne 16. 6. 2017 dále došlo soudu sdělení správce konkurzní podstaty s tím, že je připraven podat návrh na částečný rozvrh, ovšem není tohoto schopen, vzhledem k tomu, že došlo k úmrtí mnoha věřitelů. Dále dne 12. 12. 2016 správce sdělil přehled příjmů a výdajů za celý průběh konkurzního řízení. Dne 31. 7. 2017 správce podává návrh na částečný rozvrh. Dne 22. 9. 2017 [název soudu] rozhoduje tak, že pokuta se mění co do výše pouze 20 000 Kč. Dne 15. 11. 2017 se správce konkurzní podstaty zprošťuje funkce, nově se ustanovuje [anonymizováno] [jméno] [jméno], z toho důvodu, že dosavadní správce nesplnil své povinnosti, jenž mu soud uložil v usnesení ze dne 11. 10. 2016. Dosavadní správce konkurzní podstaty sděluje údaje soudu z 28. 11. 2017 a dne 1. 12. 2017 podává odvolání proti zproštění správce konkurzní podstaty. Spis předložen [název soudu] dne 11. 1. 2018. Ten zrušuje usnesení o odvolání zproštění správce konkurzní podstaty dne 16. 5. 2018 a nařizuje, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný samosoudce s tím, že vytýká, že nepředcházela procesní kooperace soudu se správcem, a sdělení představy soudu o tom, jak má být částečně rozvrh sestaven. Dne 6. 6. 2018 předseda soudu rozhoduje, že věc bude projednána jiným soudcem a přiděluje věc novému soudci. Záznam, že správce konkurzní podstaty nedoložil ke dni 18. 12. 2018 do spisu seznam věřitelů, jimž nebyly doručeny výzvy k podání žaloby, jak bylo dohodnuto na jednání soudce se správcem konkurzní podstaty dne 31. 10. 2018. Žádost správce konkurzní podstaty dne 14. 3. 2019 o poskytnutí účinnosti, co se týče náhradního doručení. Dne 25. 3. 2019 sdělení správce konkurzní podstaty s tím, že soud poskytl adresy z Centrální evidence obyvatel, zasláno 77 výzev, správce dále komunikuje s věřiteli a poskytuje informace dědicům. Správce konkurzní podstaty žádá dne 26. 6. 2019 o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Dne 19. 7. 2019 byla lhůta prodloužena do 30. 9. 2019 [ulice] zpráva s vyúčtováním hotových výdajů odměny správce konkurzní podstaty předložena soudu dne 18. 10. 2019. Dne 30. 10. 2019 soud ukládá, aby do dne 18. 10. 2019 zpracoval předloženou konečnou zprávu, doložil souhlas věřitelského výboru s výše správnosti hotových výdajů správce. Dále probíhá lustrace zasílání adresy věřitelů na Slovensko. Dne 10. 12. 2019 soud ukládá správci konkurzní podstaty splnit povinnosti uložené mu soudem. Dále dne 10. 12. 2019 uložil soud, aby předložil konečnou zprávu zpracovanou dle poskytnutého vzoru, doložil souhlas věřitelského výboru z výše správnosti hotových výdajů správce nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a uložil mu další povinnosti s lhůtou do dne 18. 2. 2020. Dne 19. 12. 2019 předložil správce aktuální přehled stavu dodatečných výzev a žádost o součinnost. Dne 30. 1. 2020 soud vyžádal od správce předložení 80 výzev k náhradnímu doručení a 78 výzev, kde žádá zjistit údaje z CEO, dne 7. 2. 2020 správce reagoval. Dne 10. 2. 2020 soud vyzval správce, zda vyrozuměl některé věřitele o nepřihlížení k jejich pohledávkám a předložil zpracované seznamy pohledávek. Správce reagoval dne 17. 2. 2020 a požádal o prodloužení lhůty pro finální konečnou zprávu z důvodu neschválení některých výdajů. Konečná zpráva správce konkurzní podstaty ze dne 19. 1. 2020 byla předložena soudu dne 17. 2. 2020. Dne 11. 3. 2020 byl spis vrácen od [název soudu], kam byl zapůjčen. Dne 21. 5. 2020 byl správce opakovaně vyzván ke splnění povinnosti předat kompletní zprávu o nedoručených výzvách, aby vysvětlil zpoždění výzvy k podání incidenční žaloby, předložil opravenou konečnou zprávu, doložil souhlasy věřitelského výboru s výdaji, předložil návrh na přiznání odměny pro členy věřitelského výboru, předložil specifikaci všech sporů, které v rámci konkurzu probíhaly. Současně soud dne 21. 5. 2020 vyzval věřitelský výbor k podání zprávy ze dne 21. 1. 2020, na což bylo reagováno věřitelským výborem dne 3. 6. 2020. Dne 11. 6. 2020 byl vyzván k součinnosti Finanční úřad [anonymizováno] [územní celek], zda úpadce podal daňové přiznání za rok 2004. Dne 13. 6. 2020 reagoval správce na výzvy soudu s informací, že některé věřitele musí vyzvat k odstranění nedostatků přihlášek, a proto je nutné nařídit mimořádné přezkumné jednání a současně správce informoval, že dosud nedošlo ke schválení závěrečné zprávy, přičemž se čeká na součinnosti finančního úřadu [anonymizováno] [část Prahy] výdaje budou projednány v září na jednání věřitelského výboru u soudu. Dne 14. 7. 2020 soud prodloužil lhůtu pro vypracování návrhu na přiznání odměny věřitelskému výboru, což bylo doloženo dne 3. 8. 2020. Dne 5. 8. 2020 bylo správci uloženo, aby předložil zpracované listy seznamu pohledávek některých věřitelů včetně výzev k opravě, aby soud mohl nařídit jednání k přezkoumání. Řízení dosud nebylo skončeno.

7. Ze spisu posuzovaného řízení soud dále zjistil (a rovněž bylo mezi stranami nesporné), že správce konkurzní podstaty předložil MS dne 31. 7. 2017 návrh na částečný rozvrh, jenž zahrnoval věřitele toliko do pořadového [číslo] s návrhem na uspokojení ve výši 3% zjištěných pohledávek s předpokládaným konečným uspokojením ve výši 6 až 8 %. Mezi stranami bylo dále nesporné, že žalobce se jako konkurzní věřitel [číslo] dne 7. 8. 2002 přihlásil s pohledávkou ve výši 224 000 Kč, která byla uznána v plném rozsahu dne 26. 9. 2002. Právní úprava nesprávného úředního postupu a přiměřeného zadostiučinění:

8. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

9. Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 15 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Právní posouzení věci:

13. Jak plyne ze shora uvedeného, žalobce se domáhal zadostiučinění za nepřiměřenou délku namítaného konkurzního řízení. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy.

14. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. nesprávný úřední postup, v daném případě spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení; (ii) vznik újmy; a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

15. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

16. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011 je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

17. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

18. Nejprve se však soud zabýval námitkou předčasnosti žaloby a tedy tím, zda je možné žalobci poskytnout zadostiučinění, ačkoliv konkurzní řízení není skončeno.

19. Z provedeného dokazování vyplynulo, že do konkurzu prohlášeného na majetek dlužníka se přihlásilo 14 557 konkursních věřitelů. Žalobce přihlásil svoji pohledávku ve výši 224 000 Kč dne 7. 8. 2002. Přezkumné jednání bylo nařízeno na den 30. 9. 2002, přičemž pohledávka žalobce byla uznána v plné výši. V návrhu na částečný rozvrh bylo uvedeno, že lze očekávat, že pohledávky budou uspokojeny poměrně ve výši 6 až 8 %. Posuzované konkursní řízení dosud není skončeno, když nebyla ukončena ani jeho realizační fáze (doba od prohlášení konkursu do podání konečné zprávy správcem konkursní podstaty).

20. Soudu je známa judikatura Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu, kdy konkrétně v rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 70 Co 111/2013 – 22 bylo dovozeno, že za stavu, kdy konkursní řízení nedospělo do fáze, v níž by bylo zřejmé, v jakém rozsahu bude přihlášená pohledávka žalobce uspokojena, nelze určit výši částky, která by byla určující z hlediska významu předmětu konkursního řízení pro žalobce. Na základě této úvahy dospěl soud k závěru o předčasnosti žaloby. Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. srpna 2014, sp. zn. 30 Cdo 3729/2013 dovolání žalobce zamítl s poukazem na závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2011, sp. zn. 30 Cdo 1455/2009, dle kterého„ Nárok žalobce na posouzení přiměřenosti délky dosud neskončeného konkursního řízení byl uplatněn – pro tentokráte - předčasně, neboť vzhledem ke složitosti konkursního řízení a jeho specifickým fázím a procesním formám nemůže být před jeho skončením zjevné, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.“ K obdobným závěrům dospěla i komentářová literatura: Je nutno mít na mysli, že teprve po ukončení řízení je možné určit celkový rozsah a závažnost vzniklé nemajetkové újmy, jakož i komplexně zhodnotit postup orgánů veřejné moci během řízení, jednání poškozeného a další okolnosti případu. Uplatnění nároku před skončením řízení ovšem zásadně není možné v případě nepřiměřené délky trestního stíhání, protože v samotném trestním řízení lze poskytnout zadostiučinění jinak, a to snížením trestu (srov. § 31a 44), ani v případě neskončeného insolvenčního řízení, neboť až do jeho skončení nelze posoudit jeho význam pro poškozeného“ (srov. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, komentář, Petr Vojtek, Vít Bičák, 4. vydání, 2017, C.H.BECK, § 31a, odst. 96, str. 320). Soudu je rovněž známo, že zdejší soud v obdobných věcech zamítl žalobu pro předčasnost, neboť dosud konkursní řízení nebylo skončeno (srov. např. rozsudek č. j. 19 C 98/2020 – 154, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. 30 Co 61/2021 – 180, rozsudek č.j. 22 C 212/2020 – 121 či č.j. 26 C 237/2020-46).

21. Dle soudu by však v daném případě byl závěr o předčasnosti žaloby formalistický, a to za situace, kdy je v konkursním řízení přihlášeno mimořádně velké množství věřitelů (přes 14 tis.) a kdy správce konkurzní podstaty vyjádřil předpoklad, v jakém poměru mohou být věřitelé uspokojeni (6 - 8 %). Ze skutkových zjištění je zřejmé, že žalobcova pohledávka bude v řízení uspokojena poměrně, a to v řádu jednotek procent přihlášené pohledávky. S ohledem na nadměrné množství věřitelů se tedy případné vyšší uspokojení nejeví jako reálné, přičemž lze již v tuto chvíli odhadnout míru uspokojení, resp. lze uzavřít, že uspokojení nepřesáhne 8 %. Dle soudu tedy skutečnost, že posuzované konkursní řízení dosud nebylo skončeno, nijak nebrání tomu, aby ve věci bylo rozhodnuto, aniž by přitom musela být žaloba posouzena jako předčasná (z důvodu, že konkurs dosud není ukončen). K obdobnému závěru dospěl též Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 8. 4. 2021, č.j. 53 Co 55/2021- 173.

22. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení ve vztahu k žalobci běžet dne 7. 8. 2002, kdy byla MS doručena přihláška pohledávky žalobce. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu 14. 6. 2021, tj. datum vyhlášení tohoto rozsudku, a to za situace, kdy bylo posuzované řízení dosud nebylo skončeno (srov. § 154 odst. 1 o.s.ř.). Celková doba posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činila cca 18 let a 10 měsíců.

23. Soud shora uvedený závěr o délce rozhodného období opírá o ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR, dle něhož je pro určení počátku rozhodné doby ve vztahu ke konkurznímu řízení pro účely přiznání nároku na přiměřené zadostiučinění konkurznímu věřiteli (který sám nepodal návrh na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka) rozhodující den, kdy přihláška jeho pohledávky došla soudu, neboť teprve tímto dnem takový věřitel uplatnil v konkursním řízení nárok, od jehož existence odvozuje právo na přiměřené zadostiučinění. Pro určení konce rozhodného období je pak dle Nejvyššího soudu podstatné, kdy správce konkurzní podstaty vůči žalobkyni splnil pravomocné rozvrhové usnesení, nikoli to, kdy byl konkurz formálně ukončen vydáním usnesení o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení. Důvodem pro uvedený závěr je skutečnost, že poté, co správce věřiteli vyplatil částku určenou pravomocným rozvrhovým usnesením, již konkursní věřitel nemůže s vlastním rozhodnutím, jímž se končí konkursní řízení (tj. rozhodnutí o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení), spojovat žádná očekávání co do možného (dalšího) uspokojení jeho pohledávky nad rámec splněného rozvrhu (k uvedenému srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2012/2010 ze dne 31. 10. 2012).

24. Posuzované konkurzní řízení je mimořádně složité po skutkové, hmotněprávní a zejména procesní stránce, a to především z toho důvodu, že v řízení bylo přihlášeno více než 14 tis. věřitelů s pohledávkami přesahujícími 2,6 mld. Kč, jsou vedeny vysoké desítky incidenčních sporů, konkursní řízení rovněž ztěžuje doručování do zahraničí či úmrtí několika věřitelů. I přes mimořádnou složitost posuzovaného řízení však má soud za to, že délka posuzovaného řízení je nepřiměřeně dlouhá.

25. Při posuzování významu původního řízení pro žalobce soud (v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR) vzal v úvahu zvláštní povahu konkursního řízení, v němž věřitelé hromadně uplatňují své nároky vůči majetku dlužníka (úpadce) a s vědomím, že z tohoto majetku budou uspokojeni jen poměrně, si těmito nároky též vzájemně konkurují. Uvedená skutečnost tak rozhodujícím způsobem snižuje význam daného konkurzního řízení pro účely posouzení přiměřenosti jeho délky, a tím pádem také výše případného přiměřeného zadostiučinění (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2012/2010 ze dne 31. 5. 2012 či sp. zn. 30 Cdo 1662/2011 ze dne 21. 8. 2012). Ze zmíněné judikatury Nejvyššího soudu ČR v daném ohledu dále plyne, že z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce je (při posuzování přiměřenosti délky řízení i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění) podstatná též výše částky, jaké se mu v konkursu dostalo, resp. pravděpodobně dostane, na uspokojení jeho pohledávky, ledaže by v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení vyšly najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že žalobce coby konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky. Žádné takové skutečnosti však v nadepsaném řízení nevyplynuly.

26. S přihlédnutím k uvedeným úvahám tedy soud hodnotí význam řízení pro žalobce jako velmi nízký, a to také s přihlédnutím k relativně nízké částce, kterou může žalobce očekávat k uspokojení své pohledávky (6 - 8 % z 224 000 Kč).

27. Konečně pokud se jedná o postup soudů jakožto jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, především nutno konstatovat, že konkurzní řízení je zvláštním druhem řízení, které (na rozdíl od většiny jiných soudních řízení) nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Délka konkurzního řízení přitom do velké míry závisí na jeho složitosti spočívající zejména v počtu věřitelů a přihlášených pohledávek, počtu incidenčních řízení, majetku úpadce či např. problémů souvisejících se zpeněžováním majetku. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR přitom stát neodpovídá za škodu, způsobenou pouze tím, že správce konkursní podstaty porušil své povinnosti v konkursním řízení (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 3064/2000). Při posuzování přiměřenosti délky konkurzního řízení tedy soud posuzuje to, zda konkursní soud vedl konkursní řízení řádně, tj. jak účinně vykonával dohled nad činností konkurzního správce, přičemž dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR lze mít dohled za nesprávný tehdy, kdy konkursní soud včas nebo vůbec nereaguje na odůvodněné podněty nebo návrhy účastníků konkursního řízení, správce konkursní podstaty nebo třetích osob (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 924/2013 ze dne 23. 7. 2015).

28. V daném ohledu z provedeného dokazování vyplynulo, že v průběhu posuzovaného konkursního řízení došlo k pochybení v dozorové činnosti konkurzního soudu, jak se podává i z usnesení [název soudu] ze dne 16. 5. 2018, který nařídil, aby věc projednal jiný soudce, když konkurzní soud neposkytl dostatečnou součinnost konkurznímu správci ani poté, co mu tento vadný postup vytkl [název soudu]. Ačkoli je řízení extrémně složité co do počtu věřitelů, vedených incidenčních řízení či doručování věřitelům, pak ani toto neodůvodňuje dobu trvání konkurzního řízení přesahující 18 let.

29. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud uzavřel, že celková délka posuzovaného řízení byla natolik dlouhá, že ji vzhledem k okolnostem případu, tak, jak byly popsány shora, nelze již považovat za přiměřenou. Proto soud uzavřel, že došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Tím vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku), tj. porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce. Existence odpovědnostního titulu ostatně ani nebyla mezi stranami sporná, když žalovaná sama konstatovala porušení práva žalobce v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení.

30. Co se týče formy, resp. výše, zadostiučinění, tak v dané souvislosti soud uvádí, že zásadním kritériem je právě význam namítaného řízení pro jeho účastníka. Jinými slovy pro stanovení formy a případné výše odškodnění v penězích je nezbytné zohlednit, co je pro účastníka řízení„ v sázce“. Tomuto kritériu musí forma i výše odškodnění odpovídat - nelze ji stanovit jen mechanickým vynásobením určité částky a počtu roků, po které řízení trvalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1313/2010 ze dne 18. 10. 2011). Z uvedeného je zřejmé, že žalobci nelze přiznat odškodnění, které by výrazně převyšovalo to, co je pro něj„ v sázce“. V tomto případě by dle soudu bylo neadekvátní a nepřijatelné, aby se žalobci, s ohledem na očekávanou nízkou částku uspokojené pohledávky dostalo peněžité zadostiučinění.

31. S přihlédnutím ke všemu shora uvedenému tak soud dospěl k závěru, že samotné konstatování porušení práva žalobce je v tomto případě zcela přiměřenou a odpovídající formou zadostiučinění (jakkoliv si je soud vědom, že k němu ESLP nepřistupuje příliš často). Jelikož se žalobci uvedené zadostiučinění v podobě konstatování porušení jeho práva již dostalo, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (srov. výrok I.). K nákladům řízení:

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

33. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 500 Kč odpovídající paušální náhradě za 5 úkony (písemné vyjádření k žalobě, 2x účast na jednání soudu a 2x příprava k jednání). Uvedené je odůvodněno § 1 odst. 3 písm. a) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve spojení s § 2 odst. 3 cit. vyhlášky. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ke lhůtě k plnění:

34. Lhůta k plnění ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách neshledal soud důvod.