12 C 25/2022 - 211

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Ondřejem Šmatem, Ph.D., ve věci žalobkyně: GENIX [Jméno žalobkyně] zahraniční osoba registrovaná pod č. 09809790 sídlem [Adresa žalobkyně], W1B 3HH Londýn, Spojené království Velké Británie a Severního Irska zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 2 036 037,30 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala ve výroku specifikovaného plnění. Nárok je odůvodněn tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] kupní smlouvu (ve znění dodatku z [datum]), na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala převést na žalovanou svou nemovitost parc. č. [hodnota], jejíž součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], LV [Anonymizováno], k.ú. [adresa] (dále jen „nemovitost“). Kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. Kupní cena měla být složena do [datum] na svěřenecký (notářský) účet, jinak vznikl nárok na smluvní pokutu [částka]. Uhrazením smluvní pokuty není dotčen nárok na náhradu škody. Dne [datum] došlo k sepsání protokolu o přijetí listin a peněz N [Anonymizováno], podle něhož se žalovaná zavázala složit peníze do [datum], to však žalovaná neučinila, a to ani podle následného protokolu 2, na základě kterého měla složit žalovaná peníze do [datum]. Tím došlo k ukončení smlouvy. Rovněž došlo ke dvěma marným notářským úkonům. Za notářské úkony byla vystavena faktura ve výši [částka] se splatností [datum]. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] (splatné dle smlouvy [datum]) a za vzniklou škodu (uhrazené notářské úkony) [částka]. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla tato pohledávka postoupena dne [datum], postoupení bylo oznámeno žalované [datum].

2. Replikou ze dne [datum] žalobkyně upřesnila, že smlouvy v této věci byly uzavřeny osobou oprávněnou za žalovanou jednat, která je jejím jediným akcionářem a jmenovala sama sebe do funkce statutárního orgánu. Jedná se o účelovou argumentaci žalované, zároveň žalovaná neprokazuje existenci duševní choroby v rozhodné době. Statutární zástupce žalované, pan [jméno FO] dále zastává i další korporátní funkce. Rovněž dlouhodobě dobře hospodaří s finančními prostředky a má nemalý nemovitý majetek. V rámci doplnění ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že předložená zpráva ošetřujícího lékaře pana [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] z [podezřelý výraz] v Praze (dále jen „VFN“), ze dne [datum] je nevěrohodná a namítala pravost důkazu, rovněž nepřesvědčivost a neodbornost zprávy. Žalobkyně se rovněž dne [datum] vymezila vůči znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], předloženému žalovanou. Předně namítla předčasnost, totiž znalecké zkoumání před tím, než byly zjištěny osobní poměry pana [jméno FO], např. jak se chová v každodenním životě, jak hospodaří atd. Poukázala, že znalec vycházel z neověřené zdravotnické dokumentace a rovněž že znalecký posudek obsahuje nekonzistentní závěry.

3. Žalobkyně podáním ze dne [datum] dále doplnila své procesní stanovisko. Prezentovala výklad judikatury týkající se důkazního standardu u neplatnosti právního úkonu pro duševní poruchu. Především poukázala na zákaz mechanického přejímání závěrů znalců a potřebnost hodnocení všech důkazů ve vzájemné souvislosti. V tomto ohledu je dle žalobkyně třeba hodnotit i znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně rovněž napadá podklady znaleckého posudku a jeho odbornost. Navrhla proto revizní znalecký posudek. Podáním ze dne [datum] žalobkyně nad rámec již dříve uvedeného doplnila, že žalovaná věděla o nyní řešeném závazku minimálně již na základě předžalobních výzev. Žalovaná měla možnosti zabránit další činnosti [jméno FO] ve společnosti. Žalovaná se nijak nesnažila vyhnout soudnímu sporu. K nedostatku finančních prostředků žalované ke koupi nemovitostí uvedla, že tyto záležitosti se běžně řeší úvěrem. Dozorčí funkce dozorčí rady a její pravomoci vyplývají ze zákona a (potenciálně stanov), přičemž argumenty žalované o vlastní bezbrannosti jsou liché. Žalobkyně rovněž zdůraznila zásadu péče řádného hospodáře a celkovou účelovost argumentace žalované.

4. Žalobkyně podáním ze dne [datum] doplnila, že v dané věci proti sobě stojí principy ochrany osob jednajících v duševní poruše a dobré víry třetích osob vstupujících do právních poměrů s těmito osobami. Tato práva je nutné poměřovat a posuzovat případ od případu. Žalobkyně na základě toho uzavřela, že v dané věci by se soud měl přiklonit k ochraně jejích práv, neboť byla v dobé víře, nevěděla o případném duševním postižení pana [jméno FO] a ze všech skutkových okolností plyne, že tato osoba jednala navenek zcela bez známek jakéhokoli omezení. Ani ve vztahu k žalované, jakožto právnické osobě nelze říci, že by učinila jakékoli kroky k ochraně třetích osob, byť k tomu měla právní i neformální možnosti.

5. Žalovaná se k věci vyjádřila dne [datum]. Její stěžejní obranou je, že kupní smlouva i předmětné dodatky byly podepsány [jméno FO], členem představenstva žalované, o čemž však žalovaná nevěděla. Tato osoba trpí závažnou duševní chorobou, což muselo být i na první pohled patrné žalobkyni. K omezení svéprávnosti pana [jméno FO] však nedošlo. Žalovaná z těchto důvodů považuje právní jednání učiněné touto osobou za absolutně neplatné. V doplnění ze dne [datum] žalovaná uvedla, že pan [jméno FO] se t.č. nacházel na nedobrovolné hospitalizaci v [podezřelý výraz] nemocnici [adresa], z důvodu detoxifikace jmenovaného.

6. Podáním ze dne [datum] se žalovaná vymezila vůči námitkám žalobkyně do znaleckého posudku. Považuje znalecký posudek za řádný a odpovídající důkazním standardům stanoveným judikaturou. Rovněž podkladová dokumentace je řádná a spolehlivá. Jako podpůrný argument duševního stavu pana [jméno FO] uvedla to, že žalovaná nedisponovala prostředky ke koupi nemovitosti. Nelze uzavřít, že by pan [jméno FO] vykonával činnost statutárního orgánu řádně, neboť případné excesy je možné zjistit až v případě sporu. V návaznosti na změnu právního názoru soudu se žalovaná vyjádřila podáním ze dne [datum]. Názor soudu označila za nesprávný, neboť z provedených důkazů není pochyb o jednání pana [jméno FO] v duševní poruše. Není možné, aby takto neplatné jednání bylo jakkoli zhojeno. Poukázala rovněž na skutečnost, že jednání člena statutárního orgánu právnické osoby nelze posuzovat ustanoveními občanského zákoníku. Žalobkyně dále zdůraznila, že to, jak se jeví osoba jednající v duševní poruše druhé straně, je zcela bezvýznamné.

7. U ústního jednání konaného dne [datum] bylo učiněno nesporným jednání o kupní smlouvě ze dne [datum] na shora uvedenou nemovitost panem [jméno FO]. Podpisy na smlouvě uznal pan [jméno FO] za vlastní. Žalovaná dále uvedla, že pan [jméno FO] je dále statutárním orgánem žalované, neboť je jediným akcionářem a právo neumožňuje jeho odvolání. O fungování společnosti se z velké části stará pan [jméno FO] a právní zástupce žalované. Žalobkyně uvedla, že pan [jméno FO] bez omezení zajišťuje chod společnosti. Žalovaná má rovněž dozorčí radu, která má pravomoc kontrolovat statutární orgán, tudíž argumenty žalované jsou liché.

8. U ústního jednání konaného dne [datum], ve spojení s podáním ze dne [datum], žalobkyně setrvala na zpochybňování pravosti zdravotnické dokumentace pana [jméno FO], resp. podkladů znaleckého posudku. U ústního jednání dne [datum] bylo dále pokračováno v dokazování. V návaznosti na změnu v obsazení senátu bylo na ústním jednání konaném dne [datum] dáno poučení o předběžném právním názoru nově věc rozhodujícího soudce ohledně posuzování věci rovněž z pohledu zástupčího oprávnění a maximální striktnosti posuzování jednání zastupitelského orgánu obchodní korporace, přičemž byla dána příležitost účastníkům se k tomuto názoru vyjádřit. U ústního jednání konaného dne [datum] žalovaná ještě doplnila, že chybí přičitatelnost jednání statutárního orgánu právnické osobě – žalované. Žalovaná sama o sobě nemůže mít žádné povinnosti a oprávnění k tomu, aby s jednáním statutárního zástupce za žalovanou mohla cokoli dělat.

9. Soud k důkazu provedl dále uvedené důkazní prostředky, ze kterých zjistil následující skutečnosti.

10. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil následující. Smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně) a žalovanou, zastoupenou členem představenstva panem [jméno FO], smlouva je podepsána a datována. Předmětem smlouvy byla koupě nemovitosti, pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV [Anonymizováno] v katastrálním obvodu [Anonymizováno], [adresa]. Kupní cena činila [částka]. Plnění kupní ceny mělo být provedeno prostřednictvím notářské úschovy u notářky [tituly před jménem] [jméno FO], do jejíž úschovy měla žalovaná plnit do deseti dnů ode dne uzavření smlouvy. Smlouva v původním znění neobsahovala ustanovení o smluvní pokutě. Z dodatku č. [hodnota] k uvedené smlouvě, uzavřeného dne [datum] před notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, následující. Účelem dodatku byla novace smlouvy ze dne [datum], a to především týkající se nového data, do kterého bylo nutné žalovanou složit kupní cenu do notářské úschovy, nově do [datum]. V rámci čl. 2 dodatku byla doplněna smluvní pokuta ve výši [částka], nesloží-li řádně kupní cenu do notářské úschovy do [datum]. Smluvní pokuta byla splatná den následující po dni, kdy vznikl nárok na smluvní pokutu. Smluvní strany výslovně vyloučily aplikaci § 2050 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), tedy strana kupující byla i přes smluvní pokutu povinna uhradit též škodu. V čl. 3 je uvedena rozvazovací podmínka smlouvy pro případ, že žalovaná neuhradí kupní cenu řádně a včas dle podmínek smlouvy. Podpisy na listině jsou ověřené.

11. Z protokolu o přijetí peněz a listin do notářské úschovy ze dne [datum], sepsaného u notářky [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že žalovaná jakožto složitel, právní předchůdkyně a společnost [právnická osoba]. (jakožto zástavní věřitel k právní předchůdkyni a předmětné nemovitosti) a notářka [tituly před jménem] [jméno FO] si dojednali podrobnosti k předání kupní ceny do notářské úschovy a její následné vydání příjemcům. Z protokolu vyplývá, že počítá s povinností žalované složit kupní cenu do deseti dnů ode dne podpisu protokolu a kupní smlouvy, do [datum]. Přílohou protokolu je zmocnění advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] k jednání za společnost [právnická osoba]. Z protokolu o přijetí peněz a listin do notářské úschovy ze dne [datum], sepsaného u notářky [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že se jedná o totožný dokument jako z dřívějšího data, s posunutou datací ke splnění povinnosti žalované ke složení kupní ceny na [datum]. Přílohou protokolu je zmocnění advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] k jednání za společnost [právnická osoba]. Z dodatku k protokolu ze dne [datum], sepsaného dne [datum] notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] je patrné, že pan [jméno FO] přistoupil v plném rozsahu k tomuto protokolu.

12. Z faktury ze dne [datum] č. [Anonymizováno] je patrné, že notářka [tituly před jménem] [jméno FO] vystavila tuto fakturu právní předchůdkyni za služby spojené s kupní smlouvou a dalšími úkony, v celkové částce [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil následující. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní tuto smlouvu, jejíž obsahem bylo postoupení pohledávky za žalovanou z titulu kupní smlouvy ve znění dodatku č. [hodnota], tedy smluvní pokuty ve výši [částka] společně s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne [datum] do zaplacení a dále z titulu náhrady škody.

13. Z k důkazu dále provedeného dopisu žalobkyně ze dne [datum] je patrné, že žalobkyně v právním zastoupení jednak oznámila žalované postoupení pohledávky s popisem této pohledávky, spočívající v částce smluvní pokuty ve výši [částka] a částky škody z titulu úhrady služeb notářce [tituly před jménem] [jméno FO], a zároveň žalovanou vyzval ke splnění této pohledávky. Připojena k tomuto dopisu je doručenka do datové schránky žalované dne [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí o předmětné nemovitosti dle stavu ke dni [datum] je patrné, že vlastníkem nemovitosti byla právní předchůdkyně žalobkyně.

14. Z veřejného rejstříku fyzických osob v angažmá s údaji ke dni [datum] soud zjistil, že k tomuto dni byl [jméno FO] angažován jednak v žalované jakožto člen statutárního orgánu a zároveň jediný akcionář, a dále mj. ve společnostech [právnická osoba] jakožto společník a Nadace Český talent jakožto společník a zakladatel. Z výpisu z katastru nemovitostí s údaji k datu [datum] je patrné, že [jméno FO] má spoluvlastnické právo k nemovitostem v obci [adresa]. Z výpisů z obchodního rejstříku z [datum] a [datum] ohledně společnosti žalované soud vzal za své, vyjma již shora zjištěných informací, že žalovaná má dozorčí radu, jejíž členem je [Jméno advokáta], právní zástupce žalované. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne [datum] soud zjistil, že osoba [jméno FO] nemá vůči sobě vedeny žádné exekuce.

15. K důkazu soud dále provedl lékařské záznamy týkající se pana [jméno FO], ze kterých zjistil následující. Z lékařské zprávy [Anonymizováno] [podezřelý výraz] v Praze, [podezřelý výraz] klinika, ze dne [datum] soud zjistil, že ošetřující lékař, [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] diagnostikoval [jméno FO] organickou poruchou s bludy. Ze zprávy se podává, že dotyčný trpí oslabením pozornosti, jeho chování má chaotický charakter a myšlení je zrychlené. Při práci s testy se však dotyčný dokázal zklidnit a zkoncentrovat. [jméno FO] neměl náhled na své onemocnění a nespolupracoval při léčbě. Dotyčný v rámci pohovoru s lékařem dne [datum] uvedl, že má problémy s alkoholem v kombinaci se stilnoxem. Závěrem zprávy ošetřující lékař hodnotí „schopnost právně jednat k datu +-8/2021 zpětně jako vymizelou“. Přezkum svéprávnosti [jméno FO] však nedoporučil, a to na základě konzultace s rodinou, neboť takové omezení by dotyčného zranilo a mohlo by vést k agresivní reakci. Z propouštěcí zprávy z VFN ze dne [datum] je patrné, že [jméno FO] byl hospitalizován od [Anonymizováno]. do [datum] pro zhoršení zdravotního stavu spojeným s nadužíváním léků a závislostí na lécích (stilnox). Při hospitalizaci byl dotyčný klidný, orientovaný s koherentním vyjadřováním, pouze lehce paranoidně laděný. Závěrem hospitalizace byl syndrom závislosti a odvykací stav.

16. Z příloh podání na čl. 183 od [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil následující. Z listiny, lékařské zprávy z [Anonymizováno] datované [datum] od [tituly před jménem] [jméno FO] je patrné, že [jméno FO] byl vyšetřován v souvislosti s hromaděním tekutiny v dutině břišní (a to již v minulosti), přičemž lékař konstatuje chronický alkoholismus. Z propouštěcí zprávy z [Anonymizováno] z [datum] soud dále zjistil, že [jméno FO] byl hospitalizován dne [datum] pro zhoršení jeho zdravotního stavu v souvislosti s hromaděním tekutiny v dutině břišní. Závěrem vyšetření bylo mj. dekompenzovaná jaterní cirhóza. Dotyčný odmítl setrvat v hospitalizaci a edukaci s tím, že „nechce slyšet žádné špatné zprávy, alkohol mu zakázali a léky brát nebude.“ Z lékařské zprávy ohledně konziliárního vyšetření [Anonymizováno] ze dne [datum] je patrné, že [jméno FO] netrpí závažnou duševní patologií, nicméně jeho osobnost má paranoidní rysy a jeho kognitivní a exekutivní schopnosti se pohybovali v pásmu podprůměru. Diagnózou byla mírná kognitivní porucha. Nebyly zjištěny ani suicidiální, ani depresivní tendence. Další kontrola byla stanovena za rok.

17. Z podkladových listin od [tituly před jménem] [jméno FO] (celkem [hodnota] stran), lékařských zpráv od července 2019 do srpna 2022 soud zjistil následující. Jedná se o lékařské zprávy pravidelných vyšetření [jméno FO]. Již v první zprávě je konstatován syndrom závislosti – pije alkohol a bere prášky, odvykací hospitalizaci odmítá. Od září 2019 zprávy konstatují abstinenci a celkové zlepšení zdravotního i duševního stavu dotyčného. Až do zprávy [datum] se ve vyšetřeních neobjevuje žádný zásadní závěr o duševním stavu dotyčného, pouze občasné kolísání nálad a úzkost, rovněž jej silně zneklidnila pandemie. V rámci zprávy z [datum] se objevila informace o nekoherentním projevu a megalomanickém myšlení. Tyto problémy se objevují v průběhu dalších termínů s lékařem, nicméně se postupně uklidňují - viz zprávy z [datum], [datum]. V rámci lékařské zprávy z [datum] se objevuje informace o závažné nemoci [jméno FO], diagnóza [Anonymizováno]. Žádné významné informace o poruchách chování v období od [datum] do [datum] nejsou. Následně se v dalších zprávách u dotyčného objevují poruchy spánku a úzkosti. V rámci zprávy ze dne [datum] zjištěno nadužívání léku stilnox dotyčným. K tomuto soupisu listin ještě náleží strany číslo [hodnota], 24, kde je archivní dokumentace psychologického vyšetření ze [datum], stejná jako již výše uvedená. Z dalších podkladové listiny od [tituly před jménem] [jméno FO], zpráv za období prosince 2022 až února 2023 nevyplývají žádné zásadní poruchy chování [jméno FO], pouze u vyšetření [datum] je jeho projev hodnocen jako až inkoherentní.

18. Z lékařských zpráv z [podezřelý výraz] nemocnice [adresa] soud zjistil následující. Ze zprávy ošetřujícímu lékaři ze dne [datum] (ošetřující lékař v nemocnici [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO]) soud zjistil hospitalizaci [jméno FO] v tomto zařízení v délce od [datum] do [datum] (17 dnů) a průběh této hospitalizace. Diagnózou je zneužívání více drog, především alkoholu a léků, proto byl přijat na detoxifikační oddělení (nedobrovolně), neboť hrozil rozvoj deliria a jeho stav vyžadoval lékařskou péči. Při přijetí nebyl dotyčný v dobrém stavu, vyznačoval se změnami nálad a semikoherentním myšlením. V průběhu hospitalizace se jeho stav zlepšil, především poté, co byl přeložen na stabilizační (nikoli uzavřenou) část oddělení. Myšlení bylo souvislé bez bludů a poruch. Po ukončení hospitalizace přeložen na režimovou léčbu závislosti do [Anonymizováno]. Na shora uvedenou zprávu navazuje lékařská příjmová zpráva z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz] v Praze. Jedná se o přijetí [jméno FO] s překladem z detoxifikačního oddělení v předchozím důkazu zmiňované [podezřelý výraz] nemocnice [adresa]. Z tohoto režimu je lékařská zpráva z [Anonymizováno] z [datum], ze které vyplývá že [jméno FO] byl bez duševních poruch, se souvislým myšlením a kognitivními funkcemi v normě, pouze se vyznačoval lehce zabíhavým myšlením.

19. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], z odvětví [podezřelý výraz], ze dne [datum], na posuzovaného [jméno FO], soud zjistil následující. Znalec popisuje stav posuzovaného jako vážný, s organickou afektivní poruchou manického typu, s duální diagnózou syndromu závislosti na alkoholu a reziduální psychotickou poruchou. Organickou afektivní poruchou trpěl již v červenci a srpnu 2021, přičemž projevy tohoto onemocnění (výkyvy nálad, poruchy myšlení, hyperaktivita, absence kritického náhledu na své nápady) byly zhoršovány závislostí na alkoholu a lécích. Jedná se o onemocnění chronické, přičemž mělo zásadní dopad na schopnosti posuzovací a ovládací dotyčného, vedoucí až k jejich vymizení. Znaleckým závěrem je, že v době 26. 7., 5. 8. a [datum] nebyl posuzovaný schopen vnímat realitu a své jednání posoudit a ovládnout.

20. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil následující. Znalec stvrdil závěry svého znaleckého posudku. Znalec označil za hlavní problém [jméno FO] organickou bipolární poruchu. Znalec sdělil závěr, že stav [jméno FO] nepřipouští světlé okamžiky. Lze dosáhnout léčbou stability a remise, nicméně toto v daném případě posuzovaný odmítal, rovněž zneužíval alkohol a léky, což jeho zdravotní stav naopak zhoršilo. Stav posuzovaného je od roku 2019 neuspokojivý. Navenek se taková duševní porucha dle znalce nemusí poznat, laik může její projevy přikládat temperamentu. Znalec odkázal na záznamy z lékařských podkladů ohledně kognitivního deficitu a zrychleného myšlení. Co se týká rozporů ohledně lékařských zpráv týkajících se stavu posuzovaného ([jméno FO] byl posuzován jako stabilní, bez bludů a poruch vnímání) znalec uvedl, že se jedná o nesprávné závěry lékařů, kteří toto nezachytili. K rozporu chápání světlého okamžiku v právu a v medicíně znalec uvedl, že i přesto bylo vyloučeno, že by od července roku 2019 byl [jméno FO] schopen vnímat realitu.

21. Z výslechu svědkyně, [tituly před jménem] [jméno FO], notářky v Praze, soud zjistil následující. Vzpomněla si na [jméno FO] jednajícího za společnost žalované, s tím, že se jednalo o upovídaného muže. Notářka ověřuje svými smysly a poučeními v rámci poskytnutých listin, že je daná osoba způsobilá právně jednat, což proběhlo i v případě pana [jméno FO]. U něj nezjistila, že by nevnímal, nerozuměl tomu co činí a byl schopen řádně reagovat a odpovídat. Notářka si nevšimla na dotyčném ničeho nestandardního.

22. Z výslechu svědkyně, [Anonymizováno], soud zjistil následující. Jedná se o bývalou manželku pana [jméno FO], která s dotyčným byla v manželském svazku i v inkriminovaném období. Špatný duševní stav se projevil i v souvislosti s pandemií Covid-19, přičemž v roce 2020 byl spíše v depresivnější fázi a v roce 2021 spíše v maničtější fázi, projevující se přehnanými nápady. [jméno FO] měl vždy svou hlavu, co si usmyslel, to udělal (např. adoptoval hrocha v pražské ZOO). Co se týká podnikání žalované, to vedl dotyčný sám, s manželkou se o tom neradil. Společnost žalované byl dle svědkyně schopen manažersky vést a rozhodovat o ní, mj. o jmenování a odvolání svědkyně z pozice členky statutárního orgánu. Za dobu působení svědkyně ve společnosti nikdo právní jednání žalované učiněné prostřednictvím [jméno FO] nesporoval. Svědkyně se starala o běžnou agendu společnosti (komunikace s nájemníky, rozúčtování energií, složitější problémy řešil sám [jméno FO]. Svědkyně zná znalce [tituly před jménem] [jméno FO], dochází k němu cca od jara 2024, stejně tak zná [tituly před jménem] [jméno FO], docházela k němu cca od roku 2018. Žalobkyně se domnívá, že předmětnou nemovitost chtěl [jméno FO] koupit již z důvodu, že v minulosti mu podobná investice nevyšla. Přičemž tuto investici považoval za zajímavou a nemovitost dle svědkyně koupit chtěl.

23. Takto zjištěný skutkový stav soud považoval pro účely rozhodnutí za dostatečný a další dokazování pro nadbytečnost neprováděl.

24. Podle § 574 o.z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

25. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

26. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

27. Soud při posuzování věci nejprve přistoupil k posouzení formálních náležitostí pro projednání žaloby s ohledem na cizí prvek (žalobkyni) obsažený v tomto řízení. Soud konstatuje, že otázka mezinárodní příslušnosti vychází z obecného soudu žalované (§ 6 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém ve spojení s § 84 a 85 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.)).

28. Po posouzení žaloby včetně všech doplnění a zohlednění obrany žalované soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

29. Obsah sporu lze shrnout do relativně stručné otázky, zda byla osoba jednající při koupi předmětné nemovitosti za žalovanou, pan [jméno FO], v takovém duševním rozpoložení, že byla schopna právně jednat. Spor nebyl o skutkových otázkách týkajících se obsahu smluv, ani např. zápisu pana [jméno FO] do obchodního rejstříku či jeho jednatelském oprávnění. Stěžejním a jediným bodem obrany žalované vůči žalobě totiž je, že statutární zástupce žalované, pan [jméno FO], trpěl v době podpisu duševní poruchou, pro kterou nebyl schopný právně jednat.

30. Soud po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, i s přihlédnutím ke všemu co v řízení vyšlo najevo (§ 132 o.s.ř.) dospěl k závěru, že [jméno FO] netrpěl v době podpisu takovou duševní poruchou, která by jej činila neschopným právně jednat. Soud tento závěr učinil po zhodnocení znaleckého posudku předloženého žalovanou oproti ostatním provedeným důkazům, přičemž skutkovým závěrům znaleckého zkoumání z velké části nepřisvědčil.

31. Jak vyplývá z ustálené judikatury, nelze mechanicky přejímat odborné závěry znalců obsažených v jimi zpracovaných posudcích ve sporech o neplatnost právních úkonů (nyní jednání), ale je zapotřebí způsobem předvídaným v § 132 o.s.ř. tyto posudky hodnotit i ve spojitosti s dalšími důkazními prostředky. A právě v této souvislosti Nejvyšší soud zdůrazňuje, že neplatnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 obč. zák. (č. 40/1964 Sb.) vyžaduje bezpečné zjištění, že účastník právního úkonu nedokáže posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout (srov. např. Sborník IV, ročník 1970, str. 456), je vyloučeno činit závěr o jednání v duševní poruše na základě pravděpodobnosti či za skutkových okolností, které i přes důkazní verifikaci soudu ve smyslu § 132 o.s.ř. neumožňují učinit v uvedeném směru zcela jednoznačný skutkový závěr, na nějž by bylo lze aplikovat ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. (č. 40/1964 Sb.). Jednoznačný skutkový závěr o existenci duševní poruchy je namístě nejen tehdy, pokud je prokázána s naprostou jistotou, ale i tehdy, pokud je dána vysoká míra pravděpodobnosti o její existenci. Existenci duševní poruchy je povinen prokázat ten, kdo se neplatnosti právního jednání dovolává (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2017 sp. zn. 30 Cdo 821/2015).

32. Soud přitom neshledal důvody, proč by ze shora uvedených judikatorních závěrů nemohl přiměřeně vycházet (a to především se zohledněním oné přiměřené pravděpodobnosti ve smyslu důkazního standardu v obdobných věcech dle nálezu Ústavního soudu ze dne 20. srpna 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13) i v poměrech aktuálně platného účinného o.z. V dané věci hodnotil soud skutkový stav v úplnosti ve spojení s dalšími důkazními prostředky. Znalec v dané věci učinil naprosto kategorický závěr o tom, že [jméno FO] trpí těžkým duševním onemocněním, že jej toto onemocnění dlouhodobě (nejméně od roku 2019) činí neschopným řádně vnímat realitu a že jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou proto vymizelé, včetně inkriminovaného období roku 2021. Takové závěry však jsou však v rozporu se skutkovými zjištěními z ostatních provedených důkazů:

33. Předně notářka [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že standardním způsobem ověřovala schopnost [jméno FO] právně jednat při podepisování předmětných smluv, resp. při dodatečném podpisu dne [datum], přičemž neseznala pochybnosti o jeho duševní poruše. Soud si je vědom, že znalec vypověděl, že laik duševní poruchu [jméno FO] nemohl rozpoznat, nicméně právní jednání před notářem nelze posuzovat zcela z laického pohledu, minimálně je zapotřebí zohlednit, že právní řád dává takovému jednání značnou váhu, neboť notář svými smysly ověřuje způsobilost účastníků jednání před notářem právně jednat. (srov. povinnosti notáře v § 63 zákona č. 358/1992 Sb. notářský řád, a podstata zvýhodnění jednání mj. před notářem dle hmotného práva, např. § 1528 odst. 1 o.z.). Tak tomu bylo i v současné věci a soud k notářkou vnímanému stavu [jméno FO] přihlížel.

34. Z provedeného výslechu [Anonymizováno], bývalé manželky dotyčného, je patrné, že [jméno FO] sice měl problémy způsobené duševním onemocněním, toto onemocnění však soud nikterak nezpochybňuje. Svědkyně vypověděla, zjednodušeně řečeno, že soužití s [jméno FO] bylo složité, nicméně dotyčný byl schopen fungovat, jako statutární orgán žalované. To dokládá svědkyní vypovězená manažerská činnost a rozhodování o obchodním směřování žalované. Tato zjištění jsou přitom v rozporu se závěry znalce, že schopnosti rozpoznávací a ovládací schopnosti [jméno FO] byly vymizelé. Soud tuto výpověď hodnotil jako věrohodnou, i přes okolnosti vztahu s dotyčným, neboť takto osobně působila na soud a nevyšlo najevo nic, co by svědčilo o opaku.

35. Proti závěrům znalce hovoří i obchodní a manažerská činnost [jméno FO], u kterého má soud za prokázané zapojení do vícero dalších subjektů včetně dalších obchodních korporací (vyjma žalované). Rovněž skutečnost, že dle výpovědi shora uvedené svědkyně k žádnému jinému obdobnému sporu nedošlo, vypovídají vůči závěru, že schopnosti rozpoznávací a ovládací schopnosti [jméno FO] byly vymizelé.

36. Závěrům ohledně vymizelé schopnosti rozpoznávací a ovládací, resp. ohledně závažnosti duševní poruchy [jméno FO] konečně dle mínění soudu nesvědčí ani k důkazu provedená zdravotnická dokumentace, která byla též podkladem pro citovaný znalecký posudek. Závěry týkající se [jméno FO] jsou totiž v rámci lékařských zpráv uváděny diametrálně jinak, než jak je interpretuje znalecký posudek. Soud na tomto místě znovu opakuje, že nezpochybňuje, že [jméno FO] trpí duševním onemocněním ani nezpochybňuje jeho závažnost, nicméně nemá za to, že by v inkriminovaném období srpna a září 2021 byl neschopen právně jednat.

37. Z lékařské dokumentace je patrná geneze onemocnění, resp. celkové nemocnosti [jméno FO], přičemž je patrné, že dotyčný měl v roce 2018 především zdravotní problémy způsobené alkoholismem a nadužíváním léku na spánek stilnox, přičemž tato neřest dále zhoršovala duševní problémy dotyčného. Potud se soud shodne se závěrem znaleckého posudku. Nicméně, z lékařské dokumentace (zpráv [tituly před jménem] [jméno FO]) plyne, že od září 2019 [jméno FO] začal abstinovat, což se projevilo pozitivně na jeho duševním stavu. Tuto okolnost znalec ve svých závěrech vůbec nezohlednil. Soud dále konstatuje, že k určitému zhoršení duševního stavu [jméno FO] došlo v dubnu 2021, v návaznosti na to byl nicméně ze strany ošetřujícího lékaře blíže sledován, a sice došlo k diagnostice onemocnění. [Anonymizováno] Nicméně v návaznosti na častější sledování ošetřujícím lékařem došlo k vymizení tohoto zhoršení a v období od [datum] do [datum] žádné výrazně problematické příznaky týkající se duševního stavu [jméno FO] zjištěny nejsou. Soud dále zdůrazňuje lékařskou zprávu v blízké časové souvislosti s předmětným obdobím, a to z konziliárního vyšetření [Anonymizováno] ze dne [datum] jejímž závěrem bylo, že [jméno FO] netrpí závažnou duševní patologií, nicméně jeho osobnost má paranoidní rysy a jeho kognitivní a exekutivní schopnosti se pohybovaly v pásmu podprůměru. Diagnózou byla mírná kognitivní porucha. Na základě této zprávy rovněž nelze učinit závěr, že by byl v tomto období [jméno FO] neschopen právně jednat. Znalec se sice k tomuto závěru vyjádřil odmítavě, uvedl že vyšetřující lékaři správnou diagnózu nerozpoznali, nicméně tento závěr přesvědčivě nezdůvodnil. Soud rovněž v tomto ohledu poukazuje na rozpor v závěrech znalce, že laik duševní poruchu [jméno FO] nemusí poznat, nicméně zde se jednalo o konziliární vyšetření na specializovaném pracovišti [Anonymizováno], kde lze těžko učinit závěr, že by lékaři nebyli schopní poznat závažnost duševní poruchy takového rozsahu, jak jej uváděl znalec [tituly před jménem] [jméno FO].

38. Ze všech shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že nelze vycházet ze závěrů znaleckého posudku a že zjištění z ostatních provedených důkazů poskytují dostatečný podklad pro učinění závěru, že [jméno FO] nebyl v době podepisování smlouvy, dodatku a další příslušné dokumentace (v období od [Anonymizováno]. do [datum]) v duševní poruše, jež by vylučovala jeho schopnost právně jednat. Soud podotýká, že opak žalovaná předloženým znaleckým posudkem neprokázala, přičemž za této situace se rovněž uplatní vyvratitelná právní domněnka platnosti právního jednání ve smyslu § 574 o.z. Tato se uplatní tím spíš, že se jedná o statutárního zástupce obchodní korporace, u kterého je namístě striktně objektivní posuzování platnosti úkonu jím učiněného a vázanosti obchodní korporace (žalované) takovým úkonem, a to i ve smyslu zásady materiální publicity. Posuzuje-li soud neplatnost právního jednání statutárního orgánu, je potřeba zvýšená obezřetnost, neboť obchodní společnost nebo družstvo zavazuje právní úkon toho, kdo je v obchodním rejstříku zapsán jako statutární orgán. Podmínkou však je, že třetí osoba, vůči níž byl právní úkon učiněn, byla v dobré víře, že jedná se statutárním orgánem (jeho členem) oprávněným jednat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 840/2006). Zveřejnění [jméno FO] jakožto statutárního zástupce žalované, bylo v řízení prokázáno. Také bylo prokázáno, že žalovaná nemohla mít o oprávnění dotyčné osoby řádně jednat žádné pochybnosti. Soud míní, že žalobkyně byla při jednání se žalovanou v dobré víře dle shora citované judikatury. Nadto soud dodává, že dobrá víra žalobkyně vychází i z její presumpce (§ 7 o.z.), přičemž v řízení tato domněnka vyvrácena nebyla.

39. Nad rámec výše uvedeného soud považuje za vhodné zmínit, že nepovažuje za důvodnou ani argumentaci žalované, že s tím, že za ni jedná osoba se závažnou duševní chorobou, nemůže s ohledem na vnitřní a majetkové uspořádání žalované, jakožto právnické osoby, nic dělat. Soud především zdůrazňuje, že žalovaná má dozorčí radu, jejíž členem je mj. právní zástupce žalované, tedy osoba práva znalá. Soud uzavírá, že tomuto orgánu musejí být známy její kontrolní kompetence dle § 446 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. Dále tomuto orgánu rovněž musí být známy další možné instituty hmotného práva, které umožňují správu právnické osoby v podobných situacích, např. prostřednictvím návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka dle § 486 o.z. Soud podotýká, že žalovanou nastíněný názor, že její statutární zástupce bude jednat s třetími subjekty, které budou v dobré víře v možnost této osoby právně jednat, a žalovaná si následně sama vybere, které z těchto jednání bude považovat za platné a které nikoli, není pouze v rozporu se zákonem, ale též v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem a dalšími základními zásadami, na kterých občanské právo stojí.

40. Soud dále dodává, že snaha zjistit stav [jméno FO] osobním slyšením a shlédnutím dotyčného soudem byla neúspěšná. Za tímto účelem soud dotyčného opakovaně předvolal. Ten se nicméně sám (dopis z [datum]) odmítl k soudu dostavit a u soudu vypovídat (což je jeho právem). Soud tak nemohl o stavu dotyčného učinit bezprostřední závěr. Ze stejného důvodu byly neúspěšné také pokusy o vyžádání další zdravotnické dokumentace dotyčné osoby (viz obsah spisu).

41. Soud nezadával revizní znalecký posudek s ohledem na skutečnost, že to nepovažoval za nezbytné pro učinění závěru o skutkovém stavu tak, jak je výše uvedeno. O tomto názoru účastníky poučil u jednání dne [datum] a umožnil jim se k tomuto názoru vyjádřit.

42. S ohledem na vše výše uvedené soud považuje kupní smlouvu včetně dodatku č. [hodnota] za platná právní jednání, včetně ustanovení o smluvní pokutě a trvajícího nároku na náhradu škody. S ohledem na skutečnost, že smluvní pokuta byla řádně sjednána a po právu uplatněna, soud tento nárok v souladu s § 2048 a násl. o.z. žalobkyni přiznal. Soud dále přiznal nárok na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů odměny notářky [tituly před jménem] [jméno FO], které uhradila žalobkyně. Tuto škodu zavinila žalovaná porušením sjednané smluvní povinnosti (složit kupní cenu do úschovy notářky do [datum]), přičemž k realizaci koupě z toho důvodu nedošlo a úkony notářky tak vyšly vniveč. Takto vzniklá škoda (§ 2913 o.z.) byla v řízení prokázána, a výše ani pravost tohoto nároku nebyla ze strany žalované sporována.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z 12 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, replika ze [datum], vyjádření z [datum], seznámení se znaleckým posudkem v rámci nahlížení do spisu dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření z [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 12 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do [datum] a za 3 úkony (rovněž po [částka], účast na jednání dne [datum], vyjádření z [datum] a účast na jednání dne [datum]) a 3 paušály (po [částka]) k těmto úkonům dle stejných ustanovení ve znění účinném od [datum]. Odměna advokáta včetně paušální náhrady je počítána včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 14a a.t.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

44. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon „porada s klientem [datum]“, neboť žalobkyně neprokázala účelnost takového úkonu právní služby, tedy alespoň obecný obsah úkonu, aby soud mohl (při zohlednění příslušných povinností důvěrnosti vztahu advokáta a klienta) účelnost úkonu alespoň v hrubých rysech posoudit. Žalobkyně sice doložila záznam o poradě, nicméně žádná skutečnosti týkající se účelnosti této porady, např. v návaznosti na jakou problematiku řízení se tato porada konala, soudu nebyly ani tvrzeny, ani doloženy. Soud rovněž nepřiznal žalobkyní žádaný úkon „účast na jednání dne [datum]“, neboť toto jednání se nekonalo z důvodu odročení (viz č.l. 73 spisu).

45. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.

46. Náhradu nákladů státu spočívající v přiznaném znalečném soud vyhradil samostatnému rozhodnutí.

Poučení