12 C 25/2024 - 153

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupeného advokátem: [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupenému advokátem: [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o žaloba na vyklizení a o zaplacení částky 2 917 Kč takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba žalobce proti žalovanému ze dne 31. 1. 2024 na určení, že žalobce je spoluvlastníkem nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro k. ú. a obec [adresa], a to 1) pozemků parc. č. stav. [číslo], a parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl , 2) pozemků parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl 1/4, 3) pozemku parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl 1/20.

II. Zamítá se žaloba žalobce proti žalovanému ze dne 31. 1. 2024 na vyklizení nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro k. ú. a obec [adresa], a to 1) pozemků parc. č. stav. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl , 2) pozemků parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl , 3) pozemku parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl 1/20.

III. Zamítá se žaloba žalobce proti žalovanému ze dne 31. 1. 2024 o zaplacení částky 2 917 Kč.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 63 088,70 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

V. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Písku na soudním poplatku částku ve výši 0 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal vyklizení nemovitostí s tím, že žalobce a žalovaný jsou otec a syn, žalobce darovací smlouvou ze dne 26. 6. 1999 daroval žalovanému podíl na nemovitostech zapsaných v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro k.ú. a obec [adresa], a to 1) Pozemky parc.č.st. [číslo] na LV č. [hodnota], darovaný podíl , 2) Pozemky parc.č. [číslo] na LV č. [hodnota], darovaný podíl , 3) Pozemek parc.č. [číslo] na LV č. [hodnota], darovaný podíl 1/20. Žalovaný prakticky ihned po darování výše uvedených nemovitostí o žalobce přestal projevovat jakýkoliv zájem. Tento fakt žalobce začal pociťovat s přibývajícím věkem a nastupujícími zdravotními problémy. Navíc žalobci od darování neposkytl žádnou pomoc, kterou, s ohledem na svůj věk a zdravotní stav, žalobce nutně potřebuje, a kterou by mu, jako syn, měl poskytovat. Veškerou nutnou pomoc žalobci poskytuje pouze jeho druhý syn [jméno FO]. Vše pak vyvrcholilo v měsíci říjnu roku 2023, kdy žalobce formou SMS zprávy žalovaného požádal, aby mu nutnou pomoc s topením a jídlem v tomto měsíci poskytl, protože jeho druhý syn [jméno FO] tak nemohl z osobních důvodů činit. Výzva byla žalovanému odeslána 26. 9. 2023. Nejenže však žalovaný žalobci, jako svému otci, v tomto měsíci žádnou pomoc neposkytl, ale dokonce na výzvu ani nijak nereagoval. Z výše uvedených důvodů odvolal žalobce, vůči žalovanému svůj dar pro nevděk ve smyslu § 2072 a následující o. z. Odvolání daru převzal žalovaný dne 30. 11. 2023. Žalobce žalovanému nabídl, že vrácení daru z jeho strany by bylo provedeno uzavřením darovací smlouvy, kterou by výše uvedené nemovitosti daroval zpět žalobci. Náklady spojené se zpětným darováním by v takovém případě nesl žalobce. Žalovaný však žalobci následně sdělil, že mu dar vrátit nehodlá. Uvedené pak potvrdil také právní zástupce žalovaného. Odvolání daru ve smyslu § 2072 a následující zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění je specifickým způsobem odstoupení od darovacích smluv, která se tímto ruší od počátku a žalovaný je tak povinen navrátit plnění (dar), které od žalobce obdržel (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3001/2009). Využije-li žalobce jako dárce tohoto práva, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel žalovanému jako obdarovanému. Využitím uvedeného práva se tedy žalobce znovu stal majitelem nemovitostí, respektive podílů na nich. Žalovaný jako obdarovaný je pak povinen žalobci věc/podíly na nemovitostech vydat/vyklidit. S ohledem na výše uvedené, tedy na skutečnost, že žalovaný odmítá žalobci darované nemovitosti vydat/vyklidit tak nezbývá žalobci ni jiného, než se jejich vydání/vyklizení domáhat touto žalobou. Vedle vlastního vydání/vyklizení daru pak žalobce, s ohledem na odmítavý postoj žalovaného, žádá žalobce také vydání užitků, které žalovaný z předmětných nemovitostí měl (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Žalobci je známo, že žalovaný pachtuje část předmětných nemovitostí pachtýři [právnická osoba]. Jedná se konkrétně o pozemky parc.č. [číslo], zapsané v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, KP [adresa][Anonymizováno]pro k.ú. a obec [adresa] na LV č. [hodnota]. Z tohoto důvodu se proto právní zástupce žalobce obrátil na pachtýře výše uvedených pozemků s žádostí o poskytnutí součinnosti a sdělení výše pachtu za uvedené pozemky v letech 2021, 2022 a 2023. Pachtýř však součinnost odmítl poskytnout s tím, že je v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí veden žalovaný. Právnímu zástupci žalobce se pouze podařilo zjistit, že obvyklá výše pachtu, za kterou pachtýř [právnická osoba] pachtuje pozemky o takové výměře, činí 35 000 Kč ročně. Za měsíce prosinec a leden, kdy již žalovaný není oprávněným držitelem by tak pacht činil 5 834 Kč. S ohledem na fakt, že žalobce žalovanému daroval předmětných nemovitostí, domáhá se vydání částky, tedy 2 917 Kč. Přesnou výši pachtovného pak lze zjistit souhlasným prohlášením žalovaného. Pokud jej odmítne učinit, pak dotazem soudu pachtýři [právnická osoba]. S ohledem na výše uvedené žalobce, prostřednictvím svého právního zástupce, navrhuje, aby soud po provedeném dokazování ve věci vydal tento rozsudek: Žalovaný je povinen vyklidit nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro k. ú. a obec [adresa], a to 1) Pozemky parc. č. st. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl , 2) Pozemky parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl , 3) Pozemek parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl 1/20. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 2 917 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení sestávající z uhrazeného soudního poplatku a nákladů právního zastoupení do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce dne 10. 7. 2024 navrhl změnu žaloby, a to petitu: I. Určuje se, že žalobce je spoluvlastníkem nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, KP [adresa] pro k. ú. a obec [adresa]) Pozemky parc. č. st. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl , 2) Pozemky parc. č. [číslo] a [číslo] na LV č. [hodnota], podíl 1/4, 3) Pozemek parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl 1/20. II. Žalovaný je povinen nemovitosti uvedené ve výroku I. vyklidit a vyklizené je odevzdat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 2 917 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení sestávající z uhrazeného soudního poplatku a nákladů právního zastoupení do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce doplnil důkazní návrhy dne 8. 8. 2024 mobilním telefonem žalobce s ohledem na skutečnost, že se nepodařilo včas zajistit důkaz mobilního operátora o odeslání SMS zprávy žalobci žalovanému, opis rejstříku trestů žalovaného k vyvrácení tvrzení žalovaného, že se k němu svědek [jméno FO] choval agresivně a tento fakt měl být důvodem, že nenavštěvoval a nepomáhal žalobci, a dne 20. 8. 2024 doplnil, že navrhuje provedení důkazu fotografiemi z místa bydliště žalobce, konkrétně prostor, které měl žalovaný dle svého tvrzení rekonstruovat. Těmito fotografiemi žalobce rozporuje výpověď žalovaného v části, kde tvrdí, že na vlastní náklady opravoval bytový dům, který mu žalobce s manželkou darovali. Ve skutečnosti pouze odstranil/vyhodil věci ve vlastnictví žalobce, prostory rozboural, ale nijak nedokončil – viz například dráty ze zdi, které nejsou nikam napojeny. Naopak veškeré opravy, které bylo v bydlišti žalobce nutné udělat, prováděl druhý syn žalobce [jméno FO]. Jednalo se zejména o výstavbu nového WC, vytvoření bezbariérového průchodu do stodoly, kvůli vytápění v kotli v zimním období, vybudování nových komínů v části nad střechou, podezdívku mokrých zdí – odizolování domu a další opravy obvodových zdí domu, zajištění nových okapů, nahození brány a nová střechy brány, výstavbu nové stropní klenby v bývalém chlévě, čištění studny a okolí plus péči o kvalitu vody, opravu zničeného plotu okolo domu. Dále žalobce navrhuje důkaz opisem evidence přestupků žalovaného u [právnická osoba] v [adresa]. Tento důkaz žalobce navrhuje jako další důkaz k vyvrácení tvrzení žalovaného, že se k němu svědek [jméno FO] choval agresivně a tento fakt měl být důvodem, že nenavštěvoval a nepomáhal žalobci. K tomu žalobce doplňuje, že žalovaný navštěvoval místo jeho bydliště opakovaně. Nikoliv však za účelem jeho návštěvy, ale proto, aby si odvezl věci ve vlastnictví žalobce. Konkrétně se jednalo minimálně o traktor, štípačku a radlici na sníh (tu pak musel žalobce pořizovat novou, protože jinak by v zimních měsících nebylo možné zajistit přístup k bydlišti žalobce).

2. Žalovaný se vyjádřil dne 26. 3. 2024 tak, že žaloba je nedůvodná; v žalobě obsažená tvrzení žalobce považuje žalovaný za zčásti nepravdivá, záměrně zkreslená a konečně i důkazně nepodložená. Tvrzení žalobce týkající se nabytí nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalovaného na základě darovací smlouvy (a smlouvy o zřízení věcného břemene) uzavřené dne 26.6.1999 mezi (již zemřelou) paní [jméno FO] a žalobcem jako dárci na straně jedné a žalovaným jako obdarovaným na straně druhé označuje žalovaný za pravdivá a tyto skutečnosti za nesporné; předmětné nemovité věci byly do výlučného vlastnictví žalovaného převedeny z podílového spoluvlastnictví jeho rodičů za současného bezúplatného zřízení doživotních věcných břemen bytu a užívání pozemků pro oba dárce jako oprávněné. Ostatní tvrzení žalobce žalovaný kategoricky popírá, označuje je za zcela nepravdivá a tato prázdná a ryze účelová nařčení razantně odmítá. V tomto směru žalovaný poukazuje na skutečnost, že darovací smlouva byla uzavřena dne 26. 6. 1999, avšak právní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí nastaly až dne 26. 6. 2000, čili o rok později, což samo o sobě primárně vyvrací tvrzení žalobce, že by o něj žalovaný ihned po darování předmětných nemovitých věcí přestal projevovat jakýkoli zájem, neboť v takovém případě by zcela jistě návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalovaného nebyl vůbec podáván; ve světle uvedeného a ve spojení s dalšími nesmyslnými tvrzeními obsaženými v žalobě, dle nichž měl žalobce vyhodnotit chování žalovaného jako závadné až v měsíci říjnu 2023, tj. s odstupem více než 24 let se pak žalobce jeví být značně nevěrohodným. Žalovaný doplňuje, že popis jeho údajného chování k žalobci je absurdní, neboť jeho chování k žalobci bylo vždy příkladné, vždy o svého otce projevoval opravdový zájem, pravidelně se zajímal a nadále zajímá o jeho zdravotní stav, staral se o něj a byl-li o cokoliv otcem požádán, učinil to, přestože je mu v tomto ze strany jeho bratra [jméno FO] (v některých případech i agresivně za použití fyzických ataků) záměrně bráněno; žalovaný nikdy v minulosti žalobci neublížil, nikdy se vůči otci nedopustil jakéhokoliv jednání, jež by mohlo být považováno za nevděk ve smyslu ustanovení § 2072 a násl. o. z., a tím pádem tedy nemohl (a již vůbec ne úmyslně) vůči jeho osobě zjevně porušit dobré mravy. Žalobcem prezentované důvody specifikované v „Odvolání daru pro nevděk“ ze dne 6. 11. 2023, dopadající na spoluvlastnické podíly na nemovitých věcech zapsaných na LV č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa], na LV č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa] a na LV č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa], vše vedené v evidenci nemovitostí u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], žalovaný odmítá jako plně smyšlené a nepravdivé. Žalovaný proto považuje samotnou listinu „Odvolání daru pro nevděk“ ze dne 6. 11. 2023 pro nenaplnění podmínek zakotvených v rozhodných ustanoveních občanského zákoníku za nedůvodnou a nicotnou, jíž nelze přiznat zákonem předvídané účinky; její vlastní obsah žalovaný označuje s ohledem na její povahu za nedostatečný s tím, že je toho názoru, že její znění musí být shledáno již v okamžiku jejího odeslání k jeho rukám za definitivní a nelze jej dodatečně doplňovat ani modifikovat. Předmětná listina tak v odeslané podobě nedosahuje zákonem předvídané potřebné kvality, znění jejího textu žalovaný označuje za formulace obecné, neurčité a prázdné, neobsahující nezbytné vymezení konkrétních popisných údajů, z nichž by bylo možné získat zásadní informace o jednání, jehož se měl žalovaný dopustit, o osobách toto údajné chování žalovaného nezprostředkovaně a nezainteresovaně vnímajících, dále o času, místě a způsobu, kdy, kde a jak k němu mělo dojít, tedy poznatky vzhledem k povaze tohoto dokumentu naprosto nepostradatelné. Žalovaný dále toto jeho vyjádření doplňuje o informace sdělené mu přímo jeho otcem, že „Odvolání daru pro nevděk“ není projevem jeho pravé a svobodné vůle, nýbrž bylo podáno na základě nepravdivé konstrukce uměle vytvořené jeho druhým synem, panem [jméno FO], bratrem žalovaného, osobou očividně dychtící po předmětném majetku nacházejícím se ve výlučném vlastnictví žalovaného, respektive snažící se touto cestou skrze osobu otce, kterého cíleně manipuluje a na nějž vyvíjí silný nátlak, dostat se postupnými amorálními kroky do pozice podílového spoluvlastníka dotčených nemovitých věcí a později z tohoto majetku při zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání profitovat. Žalovaný pro úplnost jeho vyjádření soudu dále sděluje, že žádnou sms-zprávu s obsahem prezentovaným v „Odvolání daru pro nevděk“ ze dne 6. 11. 2023 a v žalobě samé dne 26. 9. 2023 od otce neobdržel, a proto na ni nemohl reagovat. Ze všech výše uvedených důvodů je žalovaný toho názoru, že je na místě žalobu podanou žalobcem zamítnout, a to primárně pro nenaplnění všech zákonných předpokladů pro odvolání daru pro nevděk, což právnímu zástupci žalobce písemně sdělil prostřednictvím „Vyjádření právního zástupce žalovaného k „Odvolání daru pro nevděk“ ze dne 8. 12. 2023“, a návazně i v části o zaplacení částky 2 917 Kč, jež má představovat vydání užitků. Žalovaný je navíc plně přesvědčen, že důvodem pro zamítnutí podané žaloby je i žalobcem chybně zvolený druh řízení, jímž se tento snaží docílit jeho údajného nároku, neboť vlastnického práva ke spoluvlastnickým podílům k nemovitým věcem se, zvláště v případě, kdy žalovaný by zůstal vlastníkem shodných spoluvlastnických podílů k týmž nemovitým věcem (darovaných mu jeho matkou), nelze domoci žalobou o vyklizení, neboť navrhovaný petit je v praxi reálně nevykonatelný. S odkazem na shora řečené žalovaný navrhuje, aby Okresní soud v Písku žalobu žalobce zamítl a uložil žalobci povinnost k náhradě nákladů řízení. Žalovaný dne 15. 8. 2024 doplnil, že v účastnických výpovědích a ve výpovědi svědka [jméno FO] byla v podstatě potvrzena a prokázána tvrzení žalovaného, na něž poukazoval při jeho obraně proti podané žalobě, zejména pak nejen nedoručení sms-zprávy s obsahem prezentovaným v „Odvolání daru pro nevděk“ ze dne 6. 11. 2023 a v žalobě samé dne 26. 9. 2023 napsané na mobilním přístroji žalobce jeho druhým ze synů v nočních hodinách v době spánku žalobce, ale též i její neodeslání na telefonní číslo [tel. číslo], jež fakticky prokazuje fotografie displeje mobilního zařízení žalobce (pořízená bez pochyb právě panem [jméno FO]), které samotným žalobcem není prakticky pro jeho špatný sluch a neovládání psaní sms-zpráv vůbec používáno a k němuž má jmenovaný bratr žalovaného neomezený přístup stejně jako do domu patřícího žalovanému, v němž žalobce bydlí. V návaznosti na neodeslání této relevantní sms-zprávy je proto na místě učinit i logický závěr, že na tuto žalovaný zcela pochopitelně reagovat nemohl, a že na žalobcem prezentované důvody specifikované v „Odvolání daru pro nevděk“ ze dne 6. 11. 2023 je třeba nahlížet na jako plně smyšlené a nepravdivé; tuto samotnou listinu je nutné vnímat pro nenaplnění podmínek zakotvených v rozhodných ustanoveních občanského zákoníku za nedůvodnou a nicotnou, jíž nelze přiznat zákonem předvídané účinky. Žalovaný je toho názoru, že žalobu podanou žalobcem je, s odkazem na uvedené a ve spojení s dalšími nesmyslnými tvrzeními obsaženými v žalobě, dle nichž měl žalobce vyhodnotit chování žalovaného jako závadné až v měsíci říjnu 2023, tj. s odstupem více než 24 let, na místě (již bez nutnosti vedení dalšího dokazování) v plném rozsahu zamítnout, a to primárně pro nenaplnění všech zákonných předpokladů pro odvolání daru pro nevděk, neboť žalovaný nikdy v minulosti žalobci neublížil, nikdy se vůči otci nedopustil jakéhokoliv jednání, jež by mohlo být považováno za nevděk ve smyslu ustanovení § 2072 a násl. občanského zákoníku, a nemohl tak (a vůbec ne úmyslně) vůči jeho osobě zjevně porušit dobré mravy. Žalovaný doplňuje jeho dosavadní tvrzení (na základě informací sdělených mu přímo jeho otcem) takto: a) znění „Odvolání daru pro nevděk“ a návazné žaloby nejsou projevem pravé a svobodné vůle žalobce, byly vypracovány na základě nepravdivé konstrukce uměle vytvořené druhým synem žalobce, panem [jméno FO], bratrem žalovaného, osobou očividně dychtící po předmětném majetku nacházejícím se ve výlučném vlastnictví žalovaného, b) motivací pana [jméno FO] je dostat se do pozice podílového spoluvlastníka dotčených nemovitých věcí a později z tohoto majetku při zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání profitovat, c) pan [jméno FO] vyvíjí na žalobce silný nátlak, otce cíleně manipuluje, a že výsledkem tohoto amorálního chování bratra je sepsání „Odvolání daru pro nevděk“ a návazně v tomto řízení posuzované podané žaloby, kdy pan [Jméno žalobce] není díky výraznému vlivu bratra žalovaného schopen se samostatně rozhodovat, d) žalobci nezbylo nic jiného než reflektovat přání jeho syna [jméno FO] a toto v probíhajícím soudním řízení prosazovat; z této pozice nemá úniku, a proto v jeho účastnické výpovědi zazněly vědomě nepravdivé informace popírající každodenní osobní kontakty žalovaného s rodiči i práce žalovaným vykonávané (jejich výčet viz níže), čímž se stal v této právní věci osobou nevěrohodnou; e) žalobce raději částečně zamlčel a uhýbavě překroutil jemu známé informace o příčinách konfliktu mezi jeho syny, a jeho gradaci, vyústění a výsledku, vše samozřejmě v neprospěch žalovaného. Žalovaný dále doplňuje jeho tvrzení stručnou chronologií běhu času tak, že po návratu z vojenské služby v roce 1988 se vrátil do domu jeho rodičů a pomáhal jim s prací v hospodářství (sušení sena, pěstování brambor, řezání a úklid dřeva, atd.) a matce navíc i s ošetřováním skotu; též po nástupu do zaměstnání v [adresa] i po následném uzavření manželství a narození syna dojížděl žalovaný denně (po práci i o víkendech) pomáhat rodičům, kdy prováděl opravy traktorů a ostatních strojů, což se nezměnilo ani po darování nemovitých věcí, jež jsou předmětem tohoto řízení. V roce 2000 žalovaný aktivně pomáhal při čištění vodní nádrže a s ohledem na stáří budov realizoval i výměnu střešní krytiny a opravu komínů; žalovaný nadále po ukončení hospodaření v roce 2002 pravidelně sekal travnaté plochy a v zimním období odklízel sníh ze dvora. V roce 2008 nechal žalovaný vyměnit kotel na tuhá paliva. Při hospitalizaci otce v nemocnici v [adresa] v roce 2011 strávil žalovaný téměř celou zimu s matkou, staral se o ní, udržoval jí v domě teplo, neboť neovládala topení kotlem, vozil jí nákupy a dopravoval k lékaři; otce po návratu z nemocnice žalovaný vozil na kontroly do [adresa], matku k lékaři do [adresa], to vše zajišťoval až do roku 2020. Na jaře v roce 2015 žalovaný provedl výměnu vedení vody ze studny a od roku 2020 začal žalovaný s jeho synem [jméno FO] rekonstruovat dvě místnosti v bydlící části domu, aby je jeho potomek mohl užívat; žalovaný očistil všechny jejich stěny, provedl výměnu elektroinstalace, odstranil horní místnost, protože neúměrně zatěžovala klenbu. S odstupem času žalovaný hodnotí, že právě tyto práce byly spouštěčem pro agresivní chování jeho bratra [jméno FO] vůči němu, kterému nebylo po vůli, aby zde bydlel vnuk žalobce [jméno FO]; v červenci 2020 byl žalovaný a jeho syn napaden ze strany [jméno FO] nejprve slovně, o několik dní později i fyzicky, kdy jej bratr [jméno FO] v kolně na dříví stojící na pozemku v jeho vlastnictví zbil, což z obav o zdraví žalovaného vyústilo v jeho rozhodnutí přestat do jeho domu pravidelně jezdit. Přesto, když si matka žalovaného zlomila na dvoře ruku a po jisté době následně i nohu, zajišťoval jí žalovaný (osobně či případně skrze jeho syna) zdravotnické pomůcky na chůzi a dovážel jí léky. Proto navrhuje zamítnutí žaloby na vyklizení předmětných nemovitostí i alternativního návrhu na určení vlastnického práva žalobce a náhrady nákladů řízení. Dne 24. 9. 2024 se žalovaný vyjádřil k důkazům žalobce. Dne 17. 1. 2025 sdělil žalovaný soudu, že k mimosoudnímu vyřešení věci nedošlo.

3. Ze skenu obrazovky mobilního telefonu a z informace o čerpání kreditu je patrné, že žalobce žádal žalovaného, aby se o něj „v říjnu postaral, pokud jde o jídlo a topení, protože [jméno FO] si už potřebuje odpočinout“, když do sítě O2 byly poslány dne 26. 9. 2023 dvě SMS.

4. Z darovací smlouvy soud zjistil, že dne 26. 6. 1999 daroval žalobce a jeho manželka [jméno FO] žalovanému pozemky v k. ú. [adresa]: 1) Pozemky parc. č. st. [číslo], a parc.č. [hodnota], [číslo], pozemky ve zjednodušené evidenci - původ pozemkový katastr (PK) [číslo] na LV č. [hodnota], podíl , 2) Pozemek ve zjednodušené evidenci - původ pozemkový katastr (PK) parc. č. [hodnota] a pozemek parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl , 3) Pozemek parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota], podíl 1/20. Současně bylo v čl. IV. zřízeno věcné břemeno doživotního a bezplatného užívání pro žalobce a jeho manželku [jméno FO], nar. [datum], bytu v nemovitosti čp. [číslo] o velikosti jednoho pokoje a kuchyně, spoluužívání verandy, chodby, WC, koupelny, a spíže v přízemí domu čp. [číslo] na zastavěné ploše parc. č. [číslo] spoluužívání dvora parc. č. [číslo] s příslušenstvím, sestávajícím ze stodoly, kolny, chléva, dřevěné kolny, a kolny pro drobné zvířectvo a spoluužívání pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [číslo] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Současně dle čl. III. na pozemcích vázne věcné břemeno cesty, a to a) po celé ploše pozemku parc. č. [číslo] pro vlastníka pozemku parc. č. [číslo] a pro vlastníka pozemků vedených ve zjednodušené evidenci – původ pozemkový katastr (PK) parc. č. [číslo], a b) po celé ploše pozemků vedených ve zjednodušené evidenci – původ pozemkový katastr (PK) parc. č. [číslo] pro vlastníka pozemku parc. č. [číslo].

5. Podle informativního výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že žalovaný je vlastníkem pozemků parc. č. stav. [číslo], zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále též „nemovitosti 1“).

6. Podle informativního výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti 1/2 na pozemku parc. č. [číslo] zapsaném na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále též „nemovitosti 2“).

7. Podle informativního výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti 2/20 na pozemku parc. č. [číslo], zapsaném na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále též „nemovitosti 3“).

8. Z odvolání daru ze dne 6. 11. 2023 s informací o doručení je patrné, že žalobce odvolal dar, poskytnutý žalovanému darovací smlouvou ze dne 26. 6. 1999, a to pozemků parc. č. st. [číslo] na LV č. [hodnota] o velikosti podílu , pozemků parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota] o velikosti podílu a pozemku parc. č. [číslo] na LV č. [hodnota] o velikosti podílu 1/20, přičemž tento odvolal dar z důvodu, že žalovaný o žalobce přestal projevovat zájem, neposkytl mu žádnou pomoc, kterou s ohledem na jeho věk a zdravotní stav nutně potřebuje, a kterou by mu měl poskytovat, když veškerou činnost mu poskytuje jen jeho druhý syn [jméno FO], a že žalovaný v říjnu 2023 neposkytl pomoc s topením a jídlem žalobci, protože druhý syn [jméno FO] ji z osobních důvodů nemohl činit, přestože žalobce o tuto pomoc požádal SMS zprávou 26. 9. 2023 žalovaného, který na ni ani nereagoval. Pokud by žalovaný uzavřel smlouvu o vrácení daru se žalobcem, nepožadoval by žalobce náklady se zpětným darováním, a pokud ne, podá žalobce žalobu a bude požadovat náklady řízení a vydání užitků z daru, a to výnosu z pachtu pozemků. Z detailního přehledu pošty online je patrné, že zásilka [číslo] byla doručena dne 30. 11. 2023.

9. Z přípisu právního zástupce žalovaného soud zjistil, že 8. 12. 2023 sdělil žalovaný žalobci, že odvolání daru pro nevděk není důvodné a je nicotné, popsané chování žalovaného je konstrukcí bratra žalovaného, neboť žalovaný vždy projevoval a projevuje zájem o žalobce, a byl-li by požádán žalobcem o pomoc, poskytl by mu ji, byť je mu v tom bratrem záměrně bráněno. SMS zprávu s žádostí o pomoc žalobce žalovaný neobdržel. K jednání způsobem, který by mohl být hodnocen jako úmyslné a zjevné porušení dobrých mravů, jímž by žalobci ublížil, tak ze strany žalovaného vůči žalobci nikdy nedošlo, proto je připraven se aktivně bránit případné žalobě.

10. Ze žádosti o součinnost [právnická osoba] je zjištěno, že byla zaslána 18. 12. 2023, a jejím předmětem byla žádost o sdělení výše pachtovného za rok 2021, 2022 a 2023 za pozemky parc. č. [číslo], vše v k. ú. [adresa], když žalobce odvolal dne 30. 11. 2023 vůči žalovanému dar pro nevděk.

11. Z odpovědi [právnická osoba] ze dne 5. 1. 2024 je patrné, že [právnická osoba] požadoval doložení, že majitelem pozemků již není žalovaný.

12. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem nemovitostí 1, nemovitostí 2 a nemovitostí 3, a to na základě darovací smlouvy s právními účinky ke dni 26. 6. 2000.

13. Z úřední činnosti soudu bylo zjištěno, že usnesením Okresního soudu v Písku č. j. 12 D 607/2021-31 ze dne 14. 12. 2021 bylo rozhodnuto v řízení o pozůstalosti po [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], tak, že byla schválena dohoda dědiců, mezi nimiž byl i žalobce jako její manžel.

14. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 24. 5. 2024 bylo zjištěno, že data po uplynutí 6 měsíců jsou smazána.

15. Ze srovnávací sestavy parcel katastru nemovitostí je patrné, že parcela PK [číslo] odpovídá pozemkům [číslo], parcela PK [číslo] odpovídá pozemku [číslo], parcela PK [číslo] odpovídá pozemku [číslo], parcela PK [číslo] odpovídá pozemku [číslo], parcela PK [číslo] odpovídá pozemkům [číslo] odpovídá pozemkům[Anonymizováno][číslo].

16. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 23. 5. 2024 je zřejmé, že výše pachtovného činí 35 551 Kč za rok 2023 nebo též 3 500 Kč/ha plus daň z nemovitostí z propachtovaných pozemků.

17. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že dvacet let svědek nebydlel v domě rodičů a tito byli soběstační, asi před 13 lety se vrátil a pomáhá rodičům, teď už jen otci, se vším, s vařením potom, co si matka zlomila nohu, a s tím, co bylo potřeba, doktory, nákupy. Žalovaný jezdil za rodiči se jen najíst a spravit si své věci. Žalovanému svědek vyčítal nezájem o rodiče, později jen o otce, a došlo ke konfliktu, svědek a žalovaný se „chytli pod krkem“ a tím to skončilo, svědek přestal dodávat zdarma pečivo žalovanému, dříví dělá svědek s dětmi, žalovaný má jinou chatu, kde se nemusí o nic starat a za otcem již nejezdí. Žalobce potřebuje pomoci s vařením, svědek mu vozí obědy, pere, vozí jej k lékaři, na úřady, vyřídit vdovský důchod. Žalovaný za posledních 5 let přijel pro traktor, který si odvezl, pak pro štípačku a naposledy kvůli výzvě advokáta. Na výzvu svědka, že je třeba vyměnit okno a řešit problém s vodou nereagoval. Žalobce chtěl poslat SMS zprávu žalovanému, což svědek udělal, i když to považoval za zbytečné, a to v září či v říjnu v noci, když se předem dohodl na znění SMS zprávy se žalobcem, její přesný obsah si nepamatuje. Sestra žalovaného a svědka nebyla za rodiči 15 let. U notářky se po smrti matky vzdali práva na dědictví všichni sourozenci, svědek jako první. Svědek dostal polovinu chalupy mimo obec, kde bydlí, a byla na něj převedena sousední nemovitost, kterou koupili rodiče s ohledem na předkupní právo na sebe. Svědek vyzýval k pomoci žalovaného před tím, než přestal za rodiči jezdit, pak už nikoliv. Svědek a žalovaný v kontaktu nejsou, žalobce kvůli nedoslýchavosti už netelefonuje, SMS napsat neumí. Svědek hledal spolu s manželkou advokáta pro žalobce, který chtěl majetkovou situaci řešit už po pohřbu jeho manželky, a za tímto advokátem jej i dovezl. Soudní poplatek zaplatil svědek. Z doplňujícího výslechu svědka vyplynulo, že na domě žalobce byla opravena střecha, a to část krovu a krytina, tj. tašky, přičemž ji objednal a platil žalobce, a to v roce 2002. Obdobně objednal žalobce v roce 2013 nový kotel, který si i zaplatil, přičemž od té doby už byly měněna další dva kotle. Od 5/2020 přestal navštěvovat žalovaný žalobce, přijel za ním pouze v sobotu po smrti manželky žalobce pro jeho traktor, pak v létě 2021 pro štípačku a v 11/2023 poté, co dostal dopis od advokáta žalobce, což svědek ví od žalobce, neboť u toho nebyl.

18. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že jeho zdravotní stav je stabilizovaný, žije sám, hygienu zvládá, postará se v zimě o kotel, udělá si snídani, obědy má zajištěné od [jméno FO], zvládne si dát prádlo do pračky i pověsit na šňůru, potřebuje pomoci s topením, denně mu dlouhodobě, především od smrti manželky žalobce, pomáhá syn [jméno FO], který bydlí na stejné adrese a podniká též v obci, kde bydlí, kde má pekárnu. Na podzim chtěl žalobce ulevit synu [jméno FO], tak požádal o zajištění stravy a topení žalovaného a ten mu nepomohl. Žalovaný, který bydlí v [adresa], cca 12 km, žalobce již nenavštěvuje, asi patnáct měsíců před smrtí manželky žalobce za ním nebyl, byl za ním s ohledem na dopis od advokáta i s vnukem asi před rokem, naposledy mu pomohl před dvěma lety, přestal za ním jezdit, protože se rozhádal s bratrem [jméno FO], a to kvůli různým názorům na chování zvířat a kvůli chalupě. Peníze žalovaný žalobci nedává. Vrácením daru chce žalobce dosáhnout toho, aby žalovaného nic nenutilo jezdit za žalobcem, proto prostřednictvím syna [jméno FO] kontaktoval advokáta. Vrácení daru řešil žalobce ještě se svou ženou. Žalobce účet v bance nemá, soudní poplatek neplatil, má mobilní telefon Siemens, v současné době však hůř slyší, takže netelefonuje a SMS mu napíše případně syn [jméno FO], což se stalo jednou se zprávou synovi [jméno FO], tj. žalovanému. Žalobce chodí spát asi kolem desáté. Stavební práce, a to bourací, dělal žalovaný na domě 15 měsíců před smrtí ženy žalobce. Nemovitosti převedli žalobce a jeho žena na žalovaného v souvislosti s tím, že kupovali sousední dům pro syna [jméno FO] s ohledem na předkupní právo, a mysleli si, že bratři si budou pomáhat. Na domě byla vyměněna střecha a byl měněn i kotel. K rozepři mezi syny žalobce došlo, při řešení skládky dříví, [jméno FO] se válel po zemi a žalobce řekl žalovanému, aby se uklidnil. Žalobce o tom neřekl své ženě. Žalobce syna [jméno FO] nikdy nepožádal, aby ho dovezl za žalovaným. Z doplnění výslechu žalobce je patrné, že syn [jméno FO] bydlel u rodičů do té doby, než se oženil, pak bydlel u manželky v [adresa], a k rodičům jezdil po práci a pomáhal na hospodářství, ze kterého měl užitek, a to brambory, vejce, zabíjačky, popř. s opravami střechy, komínu a kotle, které realizoval [jméno FO] a žalobce a žalovaný mu byli pomocníky. Opravy financoval žalobce. Během úrazů manželky žalobce, a to s rukou a kotníkem, jí pomáhal žalobce, a to s pracemi [právnická osoba] odvozem k lékaři či na nákupy. Zdravotnické pomůcky, a to berle a vozík obstarával manželce žalobce syn [jméno FO]. [jméno FO] likvidoval postupně zahrádky, aby s nimi nebyla práce. Bylo realizováno čištění rybníčku, žalobce měl zjednaný bagr a zbytek se dokončil traktorem, se kterým jezdil [jméno FO], zatímco [jméno FO] jezdil s S5. Žalobce byl hospitalizován v Praze pro výduť a o domácnost se tehdy starala jeho manželka, která uměla přikládat, a na kontroly jej vozil syn [jméno FO]. [jméno FO] začal budovat novou elektroinstalaci, ale dosud není funkční, a odstranil s vnukem [jméno FO] horní místnost, která zatěžovala stropy, jež praskaly. Žalobce má sice řidičský průkaz, ale už nejezdí. [jméno FO] žil a pracoval v Praze, bydlel nějakou dobu ve [adresa] na chalupě, kvůli nezpůsobilosti bydlení, přičemž provoz pekárny na [adresa] byl zahájen asi před 5 až 7 lety. Žalovaný si odvezl tajně jeho traktor, zimní radlice, motorky a pilový kotouč. Žalobce a jeho manželku sice mrzelo, že žalovaný již za nimi nejezdí, ale před dopisem právního zástupce žalobce žalovaného k vrácení daru nevyzval. Žalovaný se odmítl majetku vzdát, žalobce však má zato, že když nemá zájem o ten majetek, tak nemá smysl, aby byl jeho majitelem. Žalobce žalovaného nežádal o pomoc, že jí potřebuje, už ho nežádal o nic. [jméno FO] v době nemoci na [adresa] bydlel, chodil o berlích, manželka žalobce vařila, vnuk pořádal mejdany s kamarády pod vrbou, což se žalobci a jeho manželce nelíbilo, a žalobci vnuk nijak nepomáhal, a to ani když byl zdravý.

19. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že nemá zášť vůči nikomu z rodiny, ani rodičům, za kterými jezdil denně 30 let, i o víkendech, dělal dříví, seno, měnila se střecha a kotel, v roce 2020 se začaly předělávat dva byty. V červenci 2020 napadl žalovaného bratr [jméno FO] slovně, pak i fyzicky ho „zmlátil, jak malého zloděje“, proto žalovaný přestal do domu jezdit, přestože do té doby měli standardní vztahy a žalovaný bratrovi podepsal i povolení pekárny. Za žalobcem byl žalovaný se synem 30. 11. 2023 s dopisem od advokáta, jehož obsah žalobce popřel, což má žalovaný nahráno. Nikdo z rodiny žalovaného nekontaktoval, že je matka v nemocnici, ani že zemřela. Žalovaný je v kontaktu se sestrou, která pracuje ve stejné práci, ta též za otcem nejezdí, odstěhovala se s dětmi asi před 20 lety, nesnášela se s bratrem [jméno FO], tehdy tam ale ještě nebydlel. Do incidentu s bratrem se žalovaný o zdravotní stav otce zajímal, dovezl jej k lékaři, byl tam denně a pomohl s tím, co bylo třeba. Žalobce by zřejmě potřeboval posekat trávu, ale bratr žalovaného odvezl sekačku. Žalovaný se bojí bratra, proto otce nenavštěvuje, přestože jezdí kolem cestou z práce či na chatu. Dohoda u notářky po smrti matky vznikla na místě, shodli se všichni, že majetek připadne žalobci. Žalovaný doplnil svou výpověď tak, že žalovaný se podílel jednou polovinou na financování střechy a kotle a všech prací se zúčastnil, výměny střechy i se synem [jméno FO], zdění komínů i výměny kotle. [jméno FO] bydlel v Praze asi 20 let a o odklízení sněhu ze dvora, případně sekání trávy a udržování toho prostoru, se staral celou dobu žalovaný, když [jméno FO] jezdil na svou první chalupu, kde i pracoval. Po výměně kotle, manželku žalobce bolely nohy nebyla sto nanosit dříví a kotel neovládala, proto to dělal žalovaný. Poté, co měl [jméno FO] pekárnu, tj. asi před osmi lety, už asi chodil přikládat do kotle on. V době hospitalizace žalobce v Praze celou zimu trávil žalovaný každý den s matkou, manželkou žalobce, protože obstarával veškeré nákupy a zajišťoval topení, a pak vozil žalobce na kontroly od 2011 do roku 2015. Žalovaný chtěl přidělávat dvě místnosti v domě, s čímž mu pomáhal syn [jméno FO], chtěl tam bydlet, proto škrabali omítky, zdi, natáhli elektroinstalace a řešili horní místnost, kvůli zatížení stropů. Děti [jméno FO] na domě žalobce nepomáhaly, [jméno FO] si to nepřál. Manželka žalobce neměla sluchovou vadu, ale nerada telefonovala, telefon mobilní ani pevnou linku nebrala. U žalobce mohl být syn žalovaného [jméno FO] maximálně na víkend, protože tam byly jen dvě místnosti. [jméno FO] se k žalobci nechová nevhodně, ale manipulován [jméno FO] žalobce rozhodně je. Žalovaný chtěl nemovitosti původně přestavět a bydlet tam, ale nyní tam ani nejezdí.

20. Z CD záznamu hovoru pravděpodobně žalobce a žalovaného nad obsahem dopisu od advokáta žalobce vyplývá, že žalovaný říká žalobci, že za ním nejezdí až poslední 3 roky, nikoliv od darování nemovitostí, kvůli bratrovi [jméno FO], „tomu hňupovi“, což žalobce potvrzuje „já vím“.

21. Soud měl k dispozici fotografie nemovitosti, z níž nebylo možné učinit žádné závěry podstatné pro předmět řízení.

22. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že svědek je synem žalovaného a vnukem žalobce, a že vztahy mezi žalobcem a žalovaným byly dobré do doby, než napadl opakovaně slovně svědek [jméno FO] žalovaného a následně jej dvakrát napadl fyzicky, přičemž o jednom fyzickém napadení ví svědek z doslechu a u druhého byl, ale jen venku před chlívkem, kde k němu došlo, takže jej pouze slyšel. Proto přestal žalovaný a svědek za žalobcem jezdit. Pak zemřela babička, o jejíž smrti nebyl svědek informován a naposledy byl svědek u žalobce se žalovaným v souvislosti s dopisem, který žalovaný dostal od advokáta žalobce, přičemž dle svědka žalobce nesouhlasil s obsahem toho dopisu, a vyplývá to i ze záznamu hovoru v rozsahu několika minut s ohledem na nekvalitu telefonu svědka. Návštěva trvala cca hodiny. Svědek od roku 2020 s ohledem na nedostatek práce v továrně, věnoval čas úpravě nemovitostí žalovaného, kde chtěl do budoucna bydlet, což se moc nelíbilo [jméno FO]. Prarodičům vypil nějaká piva, která ale koupil. Bydlel tam asi 2 měsíce, a to se souhlasem babičky, tj. manželkou žalobce, která vařila, občas prarodičům pomohl, ale nebylo to každý den. Žalobce dle svědka byl soběstačný, ohřál si jídlo, a to i po smrti babičky, se žalovaným mu pomáhali udělat dřevo apod.

23. Z výpisu z rejstříku trestů žalovaného ze dne 28. 8. 2024 je patrné, že nejsou žádné informace o odsouzení žalovaného.

24. Ze zprávy Městského úřadu v [adresa], odboru vnitřních věcí, ze dne 29. 8. 2024 je patrné, že proti žalovanému nebylo posledních 5 let vedeno přestupkové řízení.

25. Soud zamítl pro nadbytečnost provedení dalších, a to mobilním telefonem pro nadbytečnost, neboť má za prokázáno dalšími důkazy, že zpráva žalovanému byla zasílána, a že doručení zprávy by se tímto důkazem prokázat nedalo.

26. Soud usnesením č.j. 12 C 25/2024-59 ze dne 10. 7. 2024 rozhodl o připuštění změny žaloby ze dne 10. 7. 2024.

27. Soud zjistil z provedeného dokazování následující skutkový stav. Žalobce daroval žalovanému darovací smlouvou ze dne 26. 6. 1999 spoluvlastnické podíly na nemovitostech 1, nemovitostech 2 a nemovitostech 3, a to na nemovitostech 1 o velikosti podílu , na nemovitostech 2 o velikosti podílu a na nemovitostech 3 o velikosti podílu 1/20 (odst. č. 4. a 15. odůvodnění shora). Žalovaný je ke dni podání žaloby vlastníkem nemovitostí 1, spoluvlastnického podílu na nemovitostech 2 o velikosti a spoluvlastnického podílu na nemovitostech 3 o velikosti 2/20 (odst. č. 5., 6., 7., 12. odůvodnění shora). Spoluvlastnický podíl na nemovitostech 1 o velikosti , na nemovitostech 2 o velikosti a na nemovitostech 3 o velikosti 1/20 darovala žalovanému [jméno FO], nar. [datum], která zemřela dne [datum], když jedním z dědiců byl i žalobce jako její manžel (odst. č. 13. odůvodnění shora). Žalovaný pachtuje část nemovitostí 1 (kromě pozemku parc. č. stav. [číslo] a parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa]) dle sdělení [právnická osoba], přičemž výši pachtovného za rok 2021, 2022 nebyla sdělena (odst. č. 10. a 11. odůvodnění shora) a výše pachtovného za rok 2023 činila 35 551 Kč (odst. č. 16. odůvodnění shora). Žalobce odvolal dar dne 6. 11. 2023 listinou, která byla doručena žalovanému dne 30. 11. 2023, a kterou odůvodnil tak, že „žalovaný o žalobce přestal projevovat zájem, neposkytl mu žádnou pomoc, kterou s ohledem na jeho věk a zdravotní stav nutně potřebuje, a kterou by mu měl poskytovat, když veškerou činnost mu poskytuje jen jeho druhý syn [jméno FO], a že žalovaný v říjnu 2023 neposkytl pomoc s topením a jídlem žalobci, protože druhý syn [jméno FO] ji z osobních důvodů nemohl činit, přestože žalobce o tuto pomoc požádal SMS zprávou 26. 9. 2023 žalovaného, který na ni ani nereagoval“ (odst. č. 8. a 14. odůvodnění shora). Na odvolání daru ze dne 6. 11. 2023 reagoval žalovaný dne 8. 12. 2023 tak, že nesouhlasí s důvody zde uvedenými, odvolání daru pro nevděk dle něho není důvodné a je nicotné, popsané chování žalovaného je konstrukcí bratra žalovaného, neboť žalovaný vždy projevoval a projevuje zájem o žalobce, a byl-li by požádán žalobcem o pomoc, poskytl by mu ji, byť je mu v tom bratrem záměrně bráněno, přičemž SMS zprávu s žádostí o pomoc žalobce žalovaný neobdržel (odst. č. 9. odůvodnění shora). Podle scanu SMS zprávy žalobce požádal o pomoc v říjnu 2023 žalovaného (odst. č. 3. odůvodnění shora). Mezi účastníky je nesporné, že žalobce daroval spoluvlastnické podíly na nemovitostech 1, 2 a 3 (odst. č. 2. odůvodnění shora). Z výslechu svědka [jméno FO], (odst. č. 17. odůvodnění shora) z výslechu žalobce a žalovaného (18. a 19. odůvodnění shora) vyplynulo, že žalobce je otcem svědka a žalovaného, přičemž do doby 15ti měsíců před smrtí manželky žalobce, tj. do léta 2020, žalovaný jezdil za rodiči denně, i o víkendech a realizoval rekonstrukci své nemovitosti, kde plánuje postavit se synem dva byty. I dle svědka [jméno FO] žalovaný jezdil za rodiči tak, jak uváděl, avšak především se tam najedl a opravil své věci, zatímco svědek [jméno FO], který v nemovitosti bydlí a nedaleko podniká, provozuje pekárnu, otci zajišťuje obědy, jež mu dováží, a o víkendech vaří. Žalobce sám uvedl, že sice potřebuje pomoci se zajištěním stravy a pomoc s topením, ale také popsal, že hygienu zvládá, snídani si udělá sám, v zimě se postará o kotel, a je schopen si i vyprat a pověsit prádlo. Pokud jde o pomoc rodiny, tak mu svědek [jméno FO] zajistil dovážení obědů a sehnal mu advokáta. Žalovaný naposledy byl za žalobcem 30. 11. 2023 s dopisem od advokáta, jehož obsah žalobce před žalovaným popřel, což má nahráno. Z nahrávky je patrný hovor pravděpodobně žalobce a žalovaného o tom, že žalovaný za žalobcem nejezdí až poslední 3 roky kvůli bratrovi [jméno FO] „tomu hňupovi“, což žalobce potvrzuje „já vím“ (odst. č. 20. odůvodnění shora). Na nemovitosti měly být realizovány práce, které žalovaný dokládal fotografiemi (odst. č. 21. odůvodnění shora). Žalovaný se posledních 5 let nedopustil žádného přestupku a není vůči němu evidováno ani žádné odsouzení (odst. č. 23. a 24. odůvodnění shora). Svědek [jméno FO], který je synem žalovaného, potvrdil, že vztahy mezi žalobcem a žalovaným byly dobré do doby, než napadl opakovaně slovně svědek [jméno FO] žalovaného a následně jej dvakrát napadl fyzicky, proto přestal žalovaný a svědek za žalobcem jezdit. Pak zemřela babička, o jejíž smrti nebyl svědek informován a naposledy byl svědek u žalobce se žalovaným v souvislosti s dopisem, který žalovaný dostal od advokáta žalobce, přičemž dle svědka žalobce nesouhlasil s obsahem toho dopisu, přičemž návštěva trvala cca hodiny. Svědek se od roku 2020 věnoval čas úpravě nemovitostí žalovaného, kde chtěl do budoucna bydlet, což se moc nelíbilo [jméno FO], u prarodičů bydlel asi 2 měsíce, a to se souhlasem babičky, tj. manželkou žalobce, která vařila, občas prarodičům pomohl, ale nebylo to každý den. Žalobce dle svědka byl soběstačný, ohřál si jídlo, a to i po smrti babičky (odst. č. 22. odůvodnění shora).

28. Podle § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

29. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

30. Podle § 1040 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

31. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

32. Obecně lze konstatovat, že žalobce jako dárce nepodává žalobu jako vlastník daru, ale jako subjekt nadaný ex lege (konkrétně § 630 obč. zák., jenž představuje hmotněprávní základ žaloby) zvláštním právem na vrácení daru, a i v případě úspěchu ve věci je třeba upřednostnit jako podklad pro zápis vlastnického práva žalobce jako dárce žalobu na určení vlastnického práva před žalobou na plnění (rozhodnutí NS sp. zn. 2 Cdon 756/97), neboť podle § 66 odst. 2 katastrální vyhlášky by bylo v případě shody účastníků třeba souhlasného prohlášení učiněného osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo či se omezilo, a osobou, jejíž právo vzniklo či se rozšířilo, a v případě neshody účastníků rozhodnutí soudu o určení vlastnictví. Současně lze dodat, že nelze ani vyloučit spojení žaloby o určení vlastnického práva k nemovitosti za účelem zjednání nápravy spočívající v dosažení souladu stavu zápisů v katastru nemovitostí se stavem právním (v důsledku odstoupení od smlouvy) se žalobou na plnění (vyklizení nemovitosti), jak stanoví v právní větě judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 12 Co 385/2000.

33. Ze zjištěného skutkového stavu, popsaného podrobně v odstavci č. 27. odůvodnění shora, vyplývá, že žalobce se proti žalovanému domáhá vyklizení spoluvlastnického podílu na nemovitostech 1 o velikosti , spoluvlastnického podílu na nemovitostech 2 o velikosti a spoluvlastnického podílu na nemovitostech 3 o velikosti 1/20, k jejichž darování došlo dne 26. 6. 1999 a k odvolání daru pro nevděk, resp. k výzvě k vydání daru, dne 6. 11. 2023. Ve smyslu judikátu Rc 38/92: „Jde-li o vrácení darované nemovitosti, může dárce uplatnit u soudu žalobu o vyklizení této nemovitosti obdarovaných, jsou-li splněny zákonné předpoklady pro vrácení daru“, když obdobně podle judikátu Krajského soudu v Brně sp. zn. 20 Co 72/1995: „Jedná-li se o nemovitost, lze v případech, kdy obdarovaný dále nemovitou věcí disponuje, užívá ji, podávat žalobu na vyklizení, jestliže však žalovaný předmětnou nemovitost již vyklidil, svědčí v takovém případě dárci naléhavý právní zájem na domáhání se žaloby na určení, že je vlastníkem darované nemovitosti.“ Žalobce argumentoval obsahem judikátu sp. zn. 33 Cdo 3001/2009, jenž stanoví mj., že: „V § 630 obč. zák. je upraven zvláštní způsob zániku darovacího vztahu jednostranným právním úkonem dárce. Okamžikem jednání obdarovaného, které naplňuje znaky uvedené v tomto ustanovení, vzniká dárci právo domáhat se vrácení daru, tedy požadovat po obdarovaném vrácení toho, co bylo předmětem darování. Využije-li dárce tohoto práva, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. Byla-li darována věc, projevem vůle dárce o odvolání daru došlým obdarovanému se ruší darovací smlouva a obnovuje se původní právní vztah, tj. obnoví se vlastnictví dárce k věci ex nunc a obdarovaný, který se stal neoprávněným držitelem, je povinen mu věc vydat (§ 126 odst. 1 obč. zák.). Tato povinnost přitom není závislá na tom, zda dárce uplatnil u soudu právo na vrácení daru.“ Lze tak dovodit, že žalobce byl oprávněn podat žalobu na plnění dle § 1040 o. z., když předmětem žaloby na vydání věci, v případě nemovitostí na vyklizení, je vydání věci, k níž svědčí žalobci vlastnické právo. Z provedeného dokazování lze učinit závěr, že byl učiněn jednostranný právní úkon žalobce ze dne 6. 11. 2023 vůči žalovanému, jehož předmětem bylo odvolání daru z darovací smlouvy ze dne 26. 6. 1999, jehož důsledkem bylo obnovení původního právního vztahu, tj. obnovení vlastnictví dárce k věci ex nunc a žalovaný jako obdarovaný, který se stal neoprávněným držitelem, je povinen žalobci věc, tj. ideální spoluvlastnický podíl na nemovitostech 1, 2 a 3 vydat, přičemž je třeba zkoumat, zda došlo k hrubému porušení dobrých mravů chováním žalovaného vůči žalobci nebo členům jeho rodiny, a posuzování splnění podmínek pro vrácení daru je třeba posuzovat dle § 630 obč. zák., a to ve smyslu judikátu sp. zn. 33 Cdo 124/2020, podle něhož „...byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014.“ 34. Žalobce dne 10. 7. 2024 změnil svůj žalobní návrh tak, že rozšířil žalobu o nárok na určení vlastnického práva žalobce ke spoluvlastnickým podílům na nemovitostech 1 na LV č. [hodnota], podíl , na nemovitostech 2 na LV č. [hodnota], podíl , a na nemovitostech 3 na LV č. [hodnota], podíl 1/20, přičemž i ohledně tohoto nároku na základě zjištěného skutkového stavu, popsaného podrobně v odstavci č. 27. odůvodnění shora, je třeba zkoumat, zda došlo k hrubému porušení dobrých mravů chováním žalovaného vůči žalobci nebo členům jeho rodiny, a posuzování splnění podmínek pro vrácení daru je třeba posuzovat dle § 630 obč. zák., a to ve smyslu judikátu sp. zn. 33 Cdo 124/2020, podle něhož „...byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014.“ 35. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce se proti žalovanému na základě zjištěného skutkového stavu, popsaného podrobně v odstavci č. 27. odůvodnění shora, domáhá žalobou na určení a žalobou na vyklizení vrácení daru, a to předmětných nemovitostí, k jejichž darování došlo dne 26. 6. 1999, proto ve smyslu judikátu sp. zn. 33 Cdo 124/2020 „byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014.“ Soud se tedy zabýval důvodností žaloby žalobce ve smyslu § 630 obč. zák. a zjišťoval, zda se žalovaný jako obdarovaný k žalobci jako dárci choval k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušil dobré mravy. Způsob zkoumání porušení dobrých mravů definuje následující judikatura. Podle judikátu sp. zn. 33 Cdo 2163/2009 platí mj., že „V řízení zjištěné chování žalované vůči žalobkyni nenaplňuje znaky hrubého porušení dobrých mravů ve výše uvedeném smyslu ani z hlediska intenzity, ani z hlediska rozsahu „závadnosti". Je sice nesporné, že mezi účastnicemi řízení dochází k neshodám, nelze však přehlížet (a to žalobkyně nezpochybnila), že jde o neshody vzájemně vyvolávané.“ a též, že „Judikatura Nejvyššího soudu je zajedno v názoru, že předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce.“, což obdobně stanoví judikát sp. zn. 33 Cdo 942/2013. Podle judikátu sp. zn. 33 Cdo 1416/2013 „Dochází-li k jednání obdarovaného dosahujícího intenzity hrubého porušení dobrých mravů v delším časovém období, je pro závěr o důvodech pro vrácení daru určující okamžik posledního jednání obdarovaného, jímž lze již jeho chování prohlásit za hrubě porušující dobré mravy.“ a „Nejvyšší soud již také opakovaně vyložil, že tříletá promlčecí doba podle § 101 obč. zák. pro uplatnění práva na vrácení daru počíná běžet od okamžiku, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky uvedené v § 630 obč. zák., tedy od okamžiku, kdy právo dárce mohlo být vykonáno poprvé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 32 Odo 429/2003). Promlčecí doba běží odlišně v situaci, kdy k hrubému porušení dobrých mravů, zakládajícímu právo na vrácení daru, došlo jediným jednáním obdarovaného dosahujícím značné intenzity (např. fyzickým napadením), a jinak v případě soustavného (opakovaného) porušování dobrých mravů. Podle § 101 obč. zák. běží promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé podáním návrhu (žaloby) u soudu, což v případě jediného dobré mravy intenzivně narušujícího jednání obdarovaného znamená, že začne běžet ode dne následujícího po dni, v němž k tomuto závadnému chování došlo.“. Z judikátů sp. zn. 33 Cdo 578/2021, sp. zn. 33 Cdo 160/2022 a sp. zn. 33 Cdo 1794/2018 vyplývá, že „Úvaha soudu, zda byla naplněna skutková podstata uvedených ustanovení, se proto vždy odvíjí od posouzení všech zvláštností toho kterého případu individuálně. V rozsudku ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, pak Nejvyšší soud uvedl, že zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně (dříve hrubě) porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybně je třeba vyhodnotit, jak dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem obdarovaného ublížen, avšak teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k relevantnímu závěru o patřičnosti revokace. Pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (dárce vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě nepostačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti, chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce, a věc je třeba posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým.“, a že „k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu nevzbuzuje z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného chování účastníků právního vztahu objektivizovaně (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Soudy vždy hodnotí nejen to, zda chování obdarovaného vykazuje znaky závadnosti, ale i zda jde o porušení značné intenzity nebo o porušování dlouhodobé či soustavné (tj. opakované a časově související porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, přičemž jednotlivá jednání obdarovaného sama o sobě nedosahují intenzity hrubě porušující dobré mravy), a to ať již fyzickým násilím, psychickým týráním, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci, apod.“, když podle judikátu sp. zn. 33 Cdo 1794/2018 konkrétně: „Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem „hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat.“ 36. Žalovaný měl porušit dobré mravy dle listiny nazvané „odvolání daru“ ze dne 6. 11. 2023 tím, že „žalovaný o žalobce přestal projevovat zájem, neposkytl mu žádnou pomoc, kterou s ohledem na jeho věk a zdravotní stav nutně potřebuje, a kterou by mu měl poskytovat, když veškerou činnost mu poskytuje jen jeho druhý syn [jméno FO], a že žalovaný v říjnu 2023 neposkytl pomoc s topením a jídlem žalobci, protože druhý syn [jméno FO] ji z osobních důvodů nemohl činit, přestože žalobce o tuto pomoc požádal SMS zprávou 26. 9. 2023 žalovaného, který na ni ani nereagoval.“ Na základě zjištěného skutkového stavu, popsaného v odst. č. [hodnota]. odůvodnění shora, lze dovodit, že do doby, než se žalovaný oženil, bydlel u žalobce a jeho manželky, tj. u rodičů a poté dle žalobce jezdil po práci k rodičům a pomáhal na hospodářství, z něhož měl užitek v podobě brambor, vajec a zabijačky a pomáhal se žalobcem s opravami, které většinou zajišťoval [jméno FO] [právnická osoba] [jméno FO] žil 20 let v [adresa] a před cca 13 lety se vrátil k rodičům, kterým pomáhal, a to např. s vařením po úrazu matky, s doktory a nákupy, přičemž dnes pomáhá již jen otci, a asi před 8 lety otevřel pekárnu, s jejímž otevřením mu dal žalovaný souhlas. Do doby cca před 3 lety tak lze označit vztahy mezi účastníky i s [jméno FO] za v zásadě nekonfliktní, na které však samozřejmě mělo vliv, že [jméno FO] bydlel a bydlí v bezprostřední blízkosti žalobce a je tak blíže případné žádosti žalobce o pomoc, a že se žalovaný rozhodl pracovat na rekonstrukci své části předmětných nemovitostí, a to bouracími a elektroinstalačními pracemi. Jako počátek a důvod nenavštěvování žalobce žalovaným, počínaje dobou před 3 lety, a s tím souvisejícím „nezájmem o žalobce a neposkytováním pomoci s ohledem na jeho věk a zdravotní stav“, což potvrdil sám žalovaný, uvedli shodně účastníci i svědek [jméno FO] fyzický konflikt mezi žalovaným a svědkem [jméno FO], který popisují každý jinak, žalobce neví, proč se „válel“ [jméno FO] na zemi a napomenul žalovaného, žalovaný popsal, že svědek [jméno FO] ho „zmlátil, jak malého zloděje“, svědek [jméno FO] uvedl, že se chytli pod krkem, protože žalovanému vytýkal nezájem o rodiče, a svědek [jméno FO] hovořil o fyzickém napadení žalovaného bratrem [jméno FO], které ale nikdy přímo neviděl, jemuž měla předcházet i opakovaná slovní napadení, a také nelibost [jméno FO] k úmyslu svědka bydlet do budoucna v části nemovitostí žalovaného. Podstata konfliktu mezi žalovaným a svědkem [jméno FO] však není důležitou pro předmět řízení, kterým je zjišťování, zda k jednání žalovaného vůči žalobci, popsanému v odvolání daru ze dne 6. 11. 2023 skutečně došlo či nikoliv, ale nefunkční vztah mezi žalovaným a svědkem [jméno FO], který bydlí ve stejné nemovitosti jako žalobce, a stará se o něj, na zájem žalovaného o žalobce a pomoc žalobci vliv má. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že před konfliktem žalovaného a jeho bratra [jméno FO] se každý z bratrů snažil žalobci i jeho tehdy ještě žijící manželce pomoci, jak vyplývá z odst. č. [hodnota]. odůvodnění shora. Změna nastala až po tomto jejich konfliktu a žalobci pak pomáhal pouze [jméno FO], který bydlí v téže, resp. vedlejší nemovitosti. Žalovaný přiznal, že za žalobcem nejezdil od doby konfliktu s bratrem, tj. cca 3 roky, nikoliv kvůli žalobci, a současně tvrdil, že by žalobci pomoc poskytl, pokud by byla třeba. Z dokazování však vyplývá, že předpokladem poskytnutí pomoci žalobci ze strany žalovaného by muselo být urovnání vztahů s [jméno FO], k němuž nedošlo, protože žalovaný na situaci reagoval pouze tak, že přestal za žalobcem, a dříve i jeho manželkou, jezdit, přičemž ani [jméno FO] žalovaného nekontaktoval. Takové jednání žalovaného rozhodně nevede k řešení vzájemných vztahů obou bratrů, avšak pasivitu žalovaného k řešení vztahu s bratrem [jméno FO] samu o sobě nelze považovat za hrubé porušení dobrých mravů, neboť není prioritně namířena proti žalobci či v jeho neprospěch.

37. Pokud jde o neposkytnutí „žalovaným v říjnu 2023 pomoci s topením a jídlem žalobci, protože druhý syn [jméno FO] ji z osobních důvodů nemohl činit, přestože žalobce o tuto pomoc požádal SMS zprávou 26. 9. 2023 žalovaného, který na ni ani nereagoval.“, z provedeného dokazování vyplynulo, že sám žalobce uvedl, že je sebeobslužný, zvládá si udělat snídani a oběd, který je přes týden zajištěný, mu nosí svědek [jméno FO], a že neřekl nikdy svědku [jméno FO], aby jej odvezl za žalovaným, či aby mu zavolal, s výjimkou SMS zprávy, jejímž obsahem je neurčitá žádost o pomoc s topením a jídlem, aby si mohl syn [jméno FO] odpočinout. S ohledem na nemožnost zjištění, zda byla zpráva odeslána [jméno FO] a zda byla žalovaným přijata, a to kvůli uplynutí lhůty operátora pro uchování dat o této zprávě, soud učinil následující úvahu. Za předpokladu, že by žalovaný SMS zprávu od žalobce prostřednictvím [jméno FO] obdržel, tak i v případě, že by na ni žalovaný nereagoval, nelze vyhodnotit toto jeho jednání jako jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 630 obč. zák., byť lze lidsky pochopit, že žalobce takové jednání vnímá jako nevhodné. Zpráva totiž jako důvod žádosti o pomoc uvádí „odpočinek syna [jméno FO]“, nikoliv „naléhavou“ potřebu pomoci s topením a jídlem v říjnu 2023, předpokládanou ustanovením § 630 obč. zák., kterou by mohla být např. úplná nemožnost poskytnout pomoc žalobci [jméno FO], a navíc sám žalobce vypověděl, že je sebeobslužný, a taktéž, že nikdy žalovaného nekontaktoval ohledně návštěvy či pomoci.

38. Ze shora uvedeného je patrné, že soud nemohl shledat žalobu žalobce důvodnou, neboť žádné z jednání, které je popsáno v „odvolání daru pro nevděk“ vůči žalovanému nebylo shledáno v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 630 obč. zák. Objektivně lze shledat rozporným s dobrými mravy jednání spočívající v „porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák.“, jak je patrné ze závěrů judikátu sp. zn. 33 Cdo 2163/2009. Mezi jednáním žalovaného a společensky uznávanými pravidly slušného chování však shledán žádný rozpor nebyl, jak je patrné z odst. č. 36. a 37. odůvodnění shora, neboť ve smyslu tvrzení žalobce lze dovodit, že žalovaný, zjednodušeně řečeno, přestal kontaktovat žalobce, avšak kvůli konfliktu s bratrem [jméno FO], když však věděl, že pomoc mu poskytuje ve vedlejší nemovitosti bydlící bratr, a při vědomí dlouhodobé soběstačnosti žalobce. To znamená, že v žádném případě nedošlo mezi účastníky k fyzickému násilí, hrubým urážkám ani k neposkytnutím potřebné pomoci, jak předpokládá § 630 obč. zák. Jak vyplývá z judikátu sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, „je třeba vyhodnotit, jak dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem obdarovaného ublížen, avšak teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k relevantnímu závěru o patřičnosti revokace. Pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (dárce vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě nepostačuje k revokaci“. Proto žalobu žalobce soud zamítl, jak je zřejmé z výroku I., II. a III. rozsudku shora, a to jak na určení vlastnického práva, tak na vyklizení předmětných nemovitostí a o zaplacení 2 917 Kč.

39. Nad rámec odůvodnění shora, se soud zabýval i možným výkonem rozhodnutí o povinnosti vyklidit „ideální spoluvlastnické podíly na pozemcích“ a dovodil též nedůvodnost žaloby na vyklizení žalovaného žalobcem ve smyslu odůvodnění judikátu sp. zn. 33 Odo 137/2002, který mj. činí následující závěry: „Žaloba na plnění – na vyklizení nemovitosti přichází v úvahu pouze tam, kde lze z titulu vlastnického (případně jiného) práva toto vyklizení žádat. Vyklizení však není možné požadovat v žalované věci, neboť podílem žalobkyně je ideální podíl nemovitosti a tento ideální podíl byl darovací smlouvou převeden, aniž by došlo k dohodě o fyzickém předání části domu tomuto dílu odpovídající. Z titulu vlastnictví ideálního podílu není možné požadovat vyklizení celé nemovitosti a vyklizení ideálního podílu možné není, protože tento díl určen není. Formou, kterou lze dosáhnout případného uvedení do stavu před darováním, tak jak vyplývá z ustanovení § 630 obč. zák., je proto žaloba určovací, kterou by bylo vlastnické právo žalobkyně určeno.“ Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že by nebylo možné vyhovět žalobě na vyklizení spoluvlastnických podílů na nemovitostech 1, 2 a 3, když část pozemku, resp. díl nelze určit, navíc i v případě vyhovění žalobě by byl žalovaný nadále vlastníkem spoluvlastnických podílů nemovitostí 1, 2 a 3, které mu darovala [jméno FO], a nelze se tak domáhat vyklizení celé nemovitosti, resp. všech nemovitostí na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], žalovaným. Proto by soud ani neposkytoval poučení dle § 118a o.s.ř., když by mohl vycházet ze zjištěného skutkového stavu.

40. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení v celkové výši 63 088,70 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 3 220 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 7 úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis a podání vyjádření 26. 3. 2024, 15. 8. 2024 a 24. 9. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a účast na jednání soudu dne 10. 7. 2024 a 25. 9. 2024 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, v odměně za zastupování advokátem dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 5 740 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 4 úkony právní služby za vyjádření ze 17. 1. 2025 a závěrečný písemný návrh ze 21. 2. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a účast na jednání soudu dne 22. 1. 2025 a 27. 2. 2025 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v cestovném z [adresa] a zpět ve výši 2 x 435,70 (56 km x (5,60 + 2,18 Kč/km) osobním automobilem Škoda Kodiaq RZ [SPZ] (k jednání dne 10.7.2024 a k jednání dne 25.9.2024) a 2 x 434 Kč (56 km x (5,80 + 1,95 Kč/km) osobním automobilem Škoda Kodiaq RZ [SPZ] (k jednání dne 22.1.2025 a k jednání dne 27.2.2025) podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) a § 157 odst. 4 písm. b) zák. práce v platném znění v náhradě za promeškaný čas za 4 půlhodin po 100 Kč a 4 půlhodin po 150 podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a ve 7 režijních paušálech po 300 Kč a ve 4 režijních paušálech po 450 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21%ní DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. (výrok IV. rozsudku shora)

41. Pokud jde o povinnost zaplatit soudní poplatek, žalobce na výzvu soudu zaplatil soudní poplatek z návrhu na vyklizení nemovitostí, zapsaných na 3 listech vlastnictví, a zaplacení 2 917 Kč v celkové výši 17 000 Kč a za rozšíření žaloby o další nárok na určení vlastnictví k nemovitostem, zapsaným na 3 listech vlastnictví v celkové výši 15 000 Kč, proto soud rozhodl dle § 148 o.s.ř., že žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Písku částku ve výši 0 Kč, jak je zřejmé z výroku V. rozsudku shora.