12 C 254/2022 - 219
Citované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 43 § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 159a § 160 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. f § 11 odst. 1 písm. g § 13 odst. 3
Rubrum
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zrušení věcného břemene takto:
Výrok
I. Žaloba na zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve prospěch parcely č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], parcely č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a parcely č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] - oprávnění pro parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] - zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec [Jméno žalobce B] na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], povinnost pro parcelu [Anonymizováno] zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec [Jméno žalobce B] na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.
II. Žaloba na zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve prospěch parcely č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], parcely č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a parcely č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] - oprávnění pro parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] - zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec [Jméno žalobce B] na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], povinnost pro parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec [Jméno žalobce B] na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.
III. Žaloba na zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve prospěch parcely č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], parcely č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a parcely č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] - oprávnění pro parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] - zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec [Jméno žalobce B] na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], povinnost pro parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec [Jméno žalobce B] na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.
IV. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 18 899,59 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám [Jméno advokáta B], advokáta se sídlem AK [adresa].
V. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 18 899,59 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám [Jméno advokáta B], advokáta se sídlem AK [adresa].
Odůvodnění
1 Žalobní tvrzení Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobci domáhají (po opravě žaloby k výzvě soudu podle § 43 o.s.ř. na č.l. 42, 43) zrušení věcného břemene ( dále jen „předmětné břemeno“), za náhradu, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve prospěch p.č.[Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] – oprávnění pro parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]- vše zapsané v katastru nemovitostí pro k.ú. a obec [Jméno žalobce B] na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] (dále jen „panující pozemky“) a povinnost pro parcelu [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – vše zapsané v katastru nemovitostí pro k.ú. a obec [Jméno žalobce B] na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] Kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] ( dále jen ,,služebné pozemky“). 2 Žaloba je postavena na následujících tvrzeních: 3 Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky služebných pozemků z titulu darovací smlouvy ze dne [datum] (účinky vkladu k [datum]) a žalovaná je vlastnicí panujících pozemků z titulu dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum] (účinky vkladu k [datum]). 4 Předmětné břemeno je zapsáno na LV č. [hodnota], knihovní vložka č. [hodnota] (panující pozemky) a na LV č. [hodnota], knihovní vložka č. [hodnota] (služebné pozemky) a také v knihovních vložkách č. [hodnota] a [Anonymizováno] (služebné pozemky). 5 Předmětné břemeno vzniklo ještě mezi právními předchůdci původního domu čp. [Anonymizováno] postaveného na původní parcele [Anonymizováno], kteří vlastnili i pozemky v současné době označené jako [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a mezi právními předchůdci domu čp. [Anonymizováno], který je nyní ve výhradním vlastnictví žalované. 6 Došlo k trvalé změně tím, že stavba čp. [Anonymizováno], na které bylo břemeno, jehož zrušení se domáhají, vázáno, [Anonymizováno] kolem roku [Anonymizováno] a po stavebně technické stránce zanikla, na původní parcele [Anonymizováno] (dnes [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) nebyla stavba znovu obnovena nebo postavena, nová stavba čp. [Anonymizováno] byla postavena na pozemku [Anonymizováno] a s původní nemá nic společného. Dále v roce [Anonymizováno] došlo k rozdělení parcely č. [hodnota] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a tyto se staly počátkem 80. let minulého století veřejnou cestou a jako takové byly právními předchůdci žalované užívány. Žalovaná má na své pozemky přístup po svých pozemcích a po veřejné komunikaci. 7 Žalovaná se vůči žalobcům velmi často chová hrubě a naprosto nevhodně, když nechá např. vnikat cizí osoby na jejich pozemky a ona sama hází kameny na pozemky žalobců. 8 Žalovaná s žalobou nesouhlasí. Tvrdí, že jako vlastnice pozemků [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], na kterém stojí dům čp. [Anonymizováno] a pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] stále využívá věcné břemeno, které nyní vede přes parcelu [Anonymizováno], aby si mohla přivést dřevo na topení, a to trakařem (kolečkem) s přídavným motorem (nyní jí bylo [Anonymizováno] let), věcné břemeno užívá nejkratší možnou cestou tak, aby právo vlastníků bylo omezeno co nejméně, byť dle zapsané služebnosti lze vykonávat právo v celém pozemku. Jsou to právě žalobci, kteří žalovanou napadají vulgárními výrazy a snaží se, aby své právo nevyužívala. Nesouhlasí s tvrzením žalobců, že nechá vnikat cizí osoby na jejich pozemky a ona sama hází kameny na pozemky žalobců, je ženou v [Anonymizováno] věku a občasně jí někdo přijde pomoct. 9 Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že 1) žalobci jsou podílovými spoluvlastníky označených služebných pozemků [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z titulu darovací smlouvy ze dne [datum] (účinky vkladu k [datum]) a žalovaná je vlastnicí označených panujících pozemků [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] z titulu dohody o vypořádání SJM ze dne [datum] (účinky vkladu k [datum]). Na označených služebných pozemcích je zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalované spočívající v právu chůze a jízdy trakařem a korčákem na parcele [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve prospěch p.č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], pč [Anonymizováno] [Anonymizováno], pč [Anonymizováno] [Anonymizováno] - oprávnění pro parcelu [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno]-vše zapsané v katastru nemovitostí pro k.ú. a obec [Jméno žalobce B] na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], povinnost pro parcelu [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno]6 – vše zapsané v katastru nemovitostí pro k.ú. a obec [Jméno žalobce B], na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] 2) žalovaná je dále vlastnicí pozemku [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. 10 Z ,,Vyhotovení smíru“ (č.l. 12 - čitelnější 57) soud zjistil, že v řízení o rušení držby chůze a jízdy trakařem a korčákem přes pozemek č. [hodnota] louka v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] žalobce [jméno FO], bytem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] č.p. [Anonymizováno] a žalovaný [jméno FO] bytem v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] č.p. [Anonymizováno] uzavřeli dne [datum] smír tohoto znění: „žalovaný [jméno FO] zřizuje tímto ve prospěch chalupy čp. [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a pozemků k ní patřících čk. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] služebnost chůze nošení břemen a jízdy trakařem a korčákem přes pozemek svůj čk. [Anonymizováno] louka v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] co statek služebný a sice směrem od usedlosti č. kat [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] (smě)rem jak dosud vykonávána byla na p.ky. zmíněné a zavazuje se, že větve na pěšině té nanesené do 3 dnů pod následky exekuce odstraní a zavazuje se dále, že na pěšinu tu nebude vodu zapouštěti a svoluje se k tomu, aby se podle intimátu o tomto narovnání na pozemek jeho čkat.[Anonymizováno] v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] co statek služebný vložila služebnost chůze, jízdy trakařem a korčákem ve prospěch zmíněných pozemků a aby tato služebnost při pozemcích čk. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] co při statku panujícím byla poznamenána“. 11 Z informací dostupných na internetu soud zjistil, že korčák je jednoduchý dopravní prostředek pro přepravu kapalin zejména splašků z odpadních jímek (žump, septiků) na krátké vzdálenosti. Je dřevěné nebo železné konstrukce, podobný kolečku, na jednom konci má kolo a na druhé dvě rukojeti. 12 Z originální mapy stabilního katastru z roku [Anonymizováno] (označené jako „[Anonymizováno] [Jméno žalobce B] – dříve [jméno FO] ([Anonymizováno] [adresa])“ a z legendy k mapě dostupné na „..[Anonymizováno] [Anonymizováno]- [Anonymizováno],[Anonymizováno]“ soud zjistil, že služebný pozemek [Anonymizováno] byl v době vzniku služebnosti rozsáhlou „suchou“ loukou, který svíral „jako nůžky“ pozemky [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] (pole) a panující pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Na spodní straně čelisti těchto „nůžek“ se nacházel pozemek [Anonymizováno] s roubenou stavbou označenou číslem [hodnota] (jde o čp. [Anonymizováno]), při spodní straně čelisti hned v místě jejich rozevření je zakreslena roubená stavba označená číslem [hodnota] (což bylo čp. [Anonymizováno]). Horní hranu čelisti pomyslných nůžek tvořených pozemkem [Anonymizováno] „prodlužuje“ soustředící panující pozemek [Anonymizováno]. 13 Z originální mapy stabilního katastru rok mapování [Anonymizováno]-[Anonymizováno] (označené jako „[Anonymizováno] [Jméno žalobce B]-dříve [jméno FO] ([Anonymizováno] [adresa])“ ) soud zjistil, že pozemek [Anonymizováno] byl rozdělen na pozemky [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (držadlo + dolní čelist), [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (horní čelist). Ke změně panujících pozemků nedošlo (viz č.l. 103). 14 Z kopie pozemkové knihy, knihovní vložky č. [hodnota] soud zjistil, že právo vlastnické bylo vloženo [jméno FO] dne [datum], a to nejen k panujícím pozemkům [Anonymizováno] - pastvina, [Anonymizováno]-role a [Anonymizováno] - louka, ale také [Anonymizováno]-role, [Anonymizováno]-pastvina, [Anonymizováno]-les. 15 Z kopie pozemkové knihy knihovní vložka č. [hodnota] soud zjistil, že: 1) „Dle intimatu u soudním smíru ze dne [datum], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vkládá se na pozemek č. kat. [Anonymizováno] louku co pozemek služebný služebnost chůze a jízdy trakařem a korčákem ve prospěch pozemků č. kat [Anonymizováno] pastviny, č. kat [Anonymizováno] role a č. kat [Anonymizováno] louky v [Anonymizováno] [Anonymizováno] co pozemků panujících“. 2) „Podle smlouvy trhové ze dne [datum] a situačního nákresu připojeného ze dne [datum] a prohlášení ze dne [datum] rozděluje se pozemek č. kat [Anonymizováno] na díly [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] role a č. kat [Anonymizováno] na [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] louky. Odepisují se zde pozemky č. kat [Anonymizováno]/[Anonymizováno] role a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] louka u přenesení břemen a zapisují se ve vložce č. [hodnota]“. 3) „Podle smlouvy trhové ze dne [datum] se poznamenává, že pozemek č. kat [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se dělí na parcely č. kat [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a že pozemek č. kat [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se zde u přenesení veškerých závad odepisuje a zapisuje se ve vložce č. [hodnota]“. 4) Podle ohlašovacího archu došlého dne [datum] se poznamenává, že přestavbou chalupy po požáru nastala změna v hranicích pp.[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] a stp. [Anonymizováno] (stp. dům čp [Anonymizováno]) a [Anonymizováno] ( stp. stodola). 5) Právo vlastnické bylo vloženo na základě smlouvy trhové ze dne [datum] [jméno FO], a to nejen ke služebnému pozemku [Anonymizováno], ale také [Anonymizováno] – les (dolní čelist) + nahoře [Anonymizováno] -role. 16 Ze zprávy [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že: 1) pozemková parcela [Anonymizováno] [Anonymizováno] se mezi lety [Anonymizováno] a [Anonymizováno] rozdělila na [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno][Anonymizováno]2 – viz originální mapy stabilního katastru dostupné na uvedených odkazech na internetu 2) z parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla oddělena část, která se sloučila do nově vzniklé stavební parcely č. [hodnota] – viz náčrt novostavby z roku [Anonymizováno] 3) z parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na podkladě situačního plánu z roku [Anonymizováno] byly odděleny parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] 4) další rozdělení parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] proběhlo na podkladě manuálu z roku 1923, pol. č. [hodnota] kterým byla zaměřena stavba na st. parcele [Anonymizováno], která byla oddělena z pozemkové parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], dále došlo ke změně stavby na st. parcele č. [hodnota], kdy část původního st. parcely č. [hodnota] byla sloučena do pozemkové parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a dále je zde nová stavba na st. parcele č. [hodnota], přičemž původní stavební parcela č. [hodnota] byla zrušena a sloučena do pozemkové parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (v knihovní vložce č. [hodnota] je v část [Anonymizováno] položka [Anonymizováno] odkaz na tuto změnu) 5) k dalšímu dělení pak došlo v roce [Anonymizováno], kdy byla zaměřena cesta vedoucí přes parcely [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] 6) u parcel č. [Anonymizováno] č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] došlo ke změně až v roce [Anonymizováno], kdy původní pozemkové parcely [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byly sloučeny a po přečíslování jde o parcelu č. [hodnota], původní pozemková parcela [Anonymizováno] byla sloučena do č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], po přečíslování jde o parcelu [Anonymizováno]. 17 Z porovnání parcel v dřívější pozemkové evidenci s parcelami katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dle dřívější pozemkové evidence) je nyní v katastru nemovitostí vedena jako část [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. A že parcely č. [hodnota] a [Anonymizováno] (dle dřívější pozemkové evidence) jsou nyní v katastru nemovitostí vedeny jako parcela [Anonymizováno] a parcela č. [hodnota] (dle dřívější pozemkové evidence) je nyní v katastru nemovitostí vedena jako část [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. 18 Z náčrtu z roku [Anonymizováno] soud zjistil, že je na něm zaměřena novostavba domu čp. [Anonymizováno] na stp. [Anonymizováno] – [jméno FO], která je obklopena pozemky [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. 19 Ze situačního plánu z roku [Anonymizováno] (zaměřeno na místě [datum]) na rozdělení parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud zjistil, že na tomto plánu se ještě dům čp. [Anonymizováno] (pod č. [hodnota]) nachází na původním místě, a že z parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla oddělena část [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – kupuje [jméno FO] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - cesta. 20 Z položky č. [hodnota] manuálu roku [Anonymizováno] soud zjistil, že jde o zaměření ze dne [Anonymizováno].-[datum] a je na něm dům čp. [Anonymizováno], před kterým je cesta [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a přes cestu novostavba domu [jméno FO] [Anonymizováno] čp. [Anonymizováno] z roku [Anonymizováno] (viz vpisek) na pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Na pozemku [Anonymizováno][Anonymizováno]1 je zaměřen dům čp. [Anonymizováno] pod číslem [hodnota] (s poznámkou „[jméno FO] přestavba č. [hodnota] po požáru v roce [Anonymizováno]“), je zřejmé, že dům byl vystaven v linii mezi domy čp. [Anonymizováno] a čp.[Anonymizováno]. 21 Ze zprávy stavebního odboru [právnická osoba] [Jméno žalobce B] soudu doručené dne [datum] soud zjistil, že pozemek par.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je veřejná cesta, je součástí místní komunikace III. třídy. 22 Z rozsudku [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že žalobci [jméno FO], [Anonymizováno] a [jméno FO], [Anonymizováno], oba bytem [Jméno žalobce B] [jméno FO]. čp. [Anonymizováno] se proti žalovaným [jméno FO], [Anonymizováno] a [jméno FO], [Anonymizováno], oba bytem [adresa], domáhali zrušení věcného břemene a zdržení se chůze a jízdy po pozemku č. [hodnota] v k.ú. [Jméno žalobce B] a že soud rozhodl o povinnosti žalovaných se uvedeného zdržet. Podle odůvodnění rozsudku: „Žalobci původně požádali, aby bylo zrušeno věcné břemeno spočívající v právu chůze, jízdy trakařem a korčákem přes jejich pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k.ú. [Jméno žalobce B] zřízeného ve prospěch vlastníka domu čp. [Anonymizováno] a jehož cílem bylo umožnit vlastníkům domu č.p. [Anonymizováno] přístup na pozemek č. [hodnota], který byl zemědělsky obhospodařován. Během řízení pak doplnili svůj původní návrh tak, aby žalovaným bylo určeno zdržet se chůze a jízdy po pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], nyní označeného jako č. [hodnota] a zdůvodnili (to) tím, že věcné břemeno nepostihuje tento pozemek č. [hodnota], nýbrž jeho část, označenou jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (nyní č. [hodnota]), která byl oddělena od pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v roce [Anonymizováno], zrovna tak jako od pozemků dalších vlastníků, za účelem zřízení veřejné cesty kolem bydliště žalobců. Ve svém požadavku poukázali zejména na to, že podle soudního smíru ze dne [datum] zřízeno bylo věcné břemeno ve prospěch chalupy č.p. [Anonymizováno] (správně [Anonymizováno]) a pozemků k ní patřících č. kat. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přes pozemek č. [hodnota], který náležel vlastníku domu čp. [Anonymizováno] a to směrem od usedlosti čp. [Anonymizováno], přes pěšinu, jak tehdy vykonáváno bylo a současně se tehdejší vlastník domu čp. [Anonymizováno] zavázal, že na tu pěšinu vodu zapouštěti nebude, a to vše za situace, kdy dům čp. [Anonymizováno] tehdy nacházel se nad touto pěšinou na svahu, jak zřejmé z plánku, pocházejícího z března [Anonymizováno]. Tím je podle názoru žalobců prokázáno, že výkon věcného břemene byl realizován po stávající veřejné cestě směrem od domu č.p. [Anonymizováno] k domu čp. [Anonymizováno], tj. nad stávajícím domem čp. [Anonymizováno], který byl postaven mnohem později po zřízení věcného břemene, takže pokud žalovaní vykonávali a vykonávají chůzi případně jízdu po pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (nyní č. [hodnota]), směrem od čp. [Anonymizováno] po louce pod domem nynějšího čp. [Anonymizováno], vykonávají tuto neprávem“. Okresní soud uzavřel, že „V daném případě pro posouzení požadavku žalobců bylo nutno především zjistit, zda po jejich pozemku č.[Anonymizováno]/[Anonymizováno] (nyní číslo [hodnota]) existovalo a zda též dosud trvá věcné břemeno, spočívající ve služebnosti chůze, jízdy trakařem a korčákem ve prospěch pozemků č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [Jméno žalobce B], které nacházejí se ve spoluvlastnictví žalovaných, jak zřejmé z vyjádření účastníků i výpisu vl.č. [hodnota] pozemkové knihy k.ú. [Jméno žalobce B]. Z vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] o postupu dělení původního pozemku č. [hodnota] a vzniku veřejné cesty, původně č. kat [Anonymizováno]/[Anonymizováno] od počátku tohoto století dosud jakož i k obsahu soudního smíru ze dne [datum] a plánku zamýšlené výstavby domu čp. [Anonymizováno] z března [Anonymizováno] (včetně situačního plánku) a ze zprávy [právnická osoba] [Jméno žalobce B], lze mít za prokázáno, že výše zmíněná služebnost ve prospěch pozemků č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nebyla zřízena po nynějším pozemku žalobců č. [hodnota](dříve [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Podstatným pro posouzení existence služebnosti je zjištění, kterým směrem měla být služebnost chůze, jízdy trakařem a korčákem vykonávána ve smyslu soudního smíru ze dne [datum]. Z obsahu tohoto smíru lze jednoznačně usoudit na to, že služebnost měla být vykonávána směrem od tehdejšího (i nynějšího) domu čp. [Anonymizováno] po pěšině na pozemku č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], neboť již tehdy zavázal se tehdejší vlastník pozemku č. [hodnota] odstranit větve na pěšině, po níž měla být služebnost vykonávána a dále se zavázal k tomu, že na pěšinu nebude zapouštěti vodu, zřejmě ze studny u svého domku čp. [Anonymizováno], což bylo nepochybně míněno ze studny, umístěné na stráni nad touto pěšinou. Toto zjištění je v souladu i se situačním plánkem z března [Anonymizováno], kdy původní dům č.p. [Anonymizováno] nacházel se na svahu nad touto pěšinou a tehdejší vlastník zamýšlel postavit nový dům na pozemku na svahu pod touto pěšinou, tj. na místě nynějšího domu čp. [Anonymizováno]. Lze pochybovat o tom, že by tehdejší vlastník domu čp. [Anonymizováno] a pozemku čp. [Anonymizováno] [jméno FO] strpěl uzavření smíru ve prospěch tehdejšího vlastníka pozemku č.[hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [jméno FO], aby tento chodil a jezdil kdekoliv po pozemku č. [hodnota] směrem na své pozemky a tím působil na travnatý porost pozemků č. [hodnota] a tím i na výnosnost tohoto pozemku. Když pak docházelo k dělení pozemků č. [hodnota], byla služebnost přenášena i na nově očíslované pozemky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (ve vlastnictví žalobců), č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (ve vlastnictví [jméno FO]) a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], což by nepochybně nebylo učiněno, když by původní služebnost nevedla po té pěšině, nynější veřejné cestě, ale když by vedla kudykoliv jen po nynějším pozemku č. [hodnota]….. V roce [Anonymizováno] došlo k číselnému vyjádření veřejné cesty, tj. bývalé č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (nynější číslo [hodnota]), která je složena právě z těch částí pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na něž byla přenášena služebnost vzniklá podle smíru ze dne [datum]. Je pak jednoznačně zřejmým, že stávající pozemek č. [hodnota] (bývalý [Anonymizováno]/1,) služebnost chůze, jízdy trakařem a korčákem na pozemky č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] nepostihuje…“. 23 Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud zjistil, že jím byl potvrzen rozsudek [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Krajský soud v odůvodnění rozsudku uvedl „Okresní soud správně vystihl, že jde především o skutkové zjištění, zda věcné břemeno chůze a jízdy v rozsahu uvedeném ve smíru z [datum] uzavřené předchůdci účastníků zatěžuje pozemek žalobců. Jeho závěry odpovídají výsledkům dokazování. Ze sdělení Střediska geodézie pro [adresa] a z výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO], který toto sdělení zpracoval, nepochybně vyplývá, že předchůdci žalovaných měli právo chodit a jezdit od svého domu čp. [Anonymizováno] směrem pod tehdy stojící dům č.l. [Anonymizováno] a dále směrem dolů na pěšinu po pozemku č. [hodnota]. Když došlo v roce [Anonymizováno] k rozdělení parcely [Anonymizováno] a parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], byla služebnost chůze a jízdy přenesena na oba nově vzniklé pozemky. Okresní soud z toho správně dovozuje, že tomu tak bylo proto, že předchůdci žalovaných měli právo chodit či jezdit po té části pozemku, která je v současné době veřejnou cestou. Kdyby totiž se toto právo týkalo části pozemku pod domem č.p. [Anonymizováno] (který nyní na rozdíl od dřívějšího stavu je postaven pod cestou) jak tvrdí žalovaní, nebylo by třeba přenášet služebnost i na pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a později při ostatních děleních na nově vznikající pozemky. Naopak z toho, že služebnost byla při dalších děleních parcely přenášena na nově vzniklé pozemky, nutno dovodit, že se týkala těch částí pozemků, z nichž později vznikla cesta, v současné době po provedeném zaměření označená jako č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Jinak nelze tyto důkazy hodnotit a ani z dalších důkazů nic jiného nevyplývá. Znamená to, že žalovaní mají právo užívat k chůzi a jízdě jen část původního pozemku č. [hodnota] a že nepochybně toto právo nemohou vykonávat užíváním té jeho části, která je dnes označena jako parcela č. [hodnota]“. Soud také v odůvodnění uvedl: „Jako předběžnou (okresní soud) vyřešil otázku, zda věcně břemeno ve prospěch žalovaných zatěžuje pozemek žalobců ([Anonymizováno]) a zřejmě proto výslovně nezamítl návrh, aby to bylo určeno a aby věcné břemeno bylo zrušeno, ač tyto nároky žalobci rovněž uplatnili. 24 Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že i na služebném pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který není předmětem řízení, je zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalované, resp. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], spočívající v právu chůze a jízdy trakařem a korčákem“ na [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve prospěch [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ – oprávnění pro parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], povinnost pro parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. 25 Z výpovědi žalované soud zjistil ohledně užívání panujících pozemků následující: Na pozemku [Anonymizováno] rostou náletové stromy, když nějaký padne, musí ho zlikvidovat, v současné době jsou tam dva stromy, které bude muset rozřezat a převézt na svůj pozemek [Anonymizováno]. Dále v současné době pozemek seká, a to za pomoci [Anonymizováno] – musí sekat pozemek podél strouhy, která vede mezi pozemky [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] po celé hranici, v úvahu přichází koupě ovcí, které by pozemek spásaly, aby jej nemusela sekat. I na pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – na pravé straně – se nachází náletové stromy, které chodí řezat s [Anonymizováno] [Anonymizováno], když potřebují dříví. Jinak zbytek pozemku udržuje sekáním, protože na tomto pozemku je voda, bahno, do budoucna zamýšlí zřídit vodní očko na koupání. Když chce převážet dříví, nastává problém, minulý rok ji celá rodina [jméno FO] obestoupila a nedovolila jí dřevo převážet, přitom jí bylo řečeno, že dříví nemůže převážet elektrickým kolečkem, že musí jen s trakařem. Od té doby nic nevezla, ale bude muset řešit dva padlé stromy. Před 7 a 3 lety ČEZ vyřezával stromy pod elektrickým napětím, dřevo odstranila ze svého pozemku tak, že je svezla po svém pozemku dolů – ne na silnici, ale na rozhraní pozemku 2079 a 2073, kde je strouha, tam se dřevo přehodilo na pozemek 2072, naložilo na traktor a traktor ho po jejím pozemku vyvezl nahoru. Služebnost vykonává různým způsobem – buď jde ze svého pozemku [Anonymizováno] různými směry po pozemku [Anonymizováno] nebo jde po silnici [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a poté jde přes pozemek [Anonymizováno] na pozemek [Anonymizováno]. Kvůli sekání [Anonymizováno] naposledy vedla ze silnice přes pozemek 2081, snaží se co nejméně žalobce obtěžovat, před domem žalobců, kde mají vydlážděno, nikdy nechodí. Po pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]nechodí, dříve tudy chodila na zastávku, ale žalobci jí bylo sděleno, že dál věcné břemeno nemá, tak ať tudy nechodí. 26 Dále soud zjistil, že v domě čp. [Anonymizováno] bydlí žalovaná od roku [Anonymizováno], od tohoto roku přes pozemek žalobců nechodila, dům se rekonstruoval až do roku [Anonymizováno]. [jméno FO] pozemek [Anonymizováno] obhospodařuje pan [jméno FO], bere na to dotace, seká traktorem se sekačkou, vyjíždí na pozemek po silnici přes vjezd, který je její. Panující pozemky seká minimálně [Anonymizováno] let, vždycky si někoho najala (různé osoby dle cenové nabídky), aby je posekal, na pozemky se dostávali tak, že šli při silnici [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a poté přes pozemek žalobců 2078. Předtím někdy sekala i sama. Incidenty se žalobci se datují od doby, kdy začala vozit dříví, což je asi 5 let. Pozemky začala sekat, až když si žalobci a [Anonymizováno] stěžovali, že neseče, podle zákona je povinna sekat 1x za rok. Pokud se pozemky sekají zespoda nahoru, osobu, kterou má sekat, vede přes své pozemky. 27 Žalovaná uvedla, že veřejnou cestu, tj. cestu, která je nad a pod jejími pozemky, nevyužívá proto, že je to do kopce a odkázala na smír, ze kterého vyplývá, že pan [jméno FO] rovněž vozil vodorovně. 28 Z výpovědi žalobce [jméno FO] soud zjistil, že problém se žalovanou nastává v okamžiku, kdy začne růst tráva (nejvíce od června do září), tak ji mají na pozemku [Anonymizováno], kdy začíná jezdit s kolečkem a pořád cestuje přes jejich pozemek [Anonymizováno] na [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Děje se tak např. 10-15x za den, v podstatě po celém pozemku [Anonymizováno], když ji napomenou, reaguje stylem, že si tady může dělat co chce. Poté, co louku – [Anonymizováno] – posečou, tak se nic neděje, je klid. Žalobcům vadí, že jim žalovaná sešlape trávu a jakmile sešlapanou trávu posečou, je klid. Žalovaná přes jejich pozemek jezdí elektrokolečkem, se kterým na pozemku nemá co dělat. Panující pozemky žalovaná užívá tak, že 1x za rok tam něco poseče, kolečkem převáží buď větve nebo jablka. Žalovaná chodí i dole mezi pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Neví, kdo seká panující pozemky, jsou sekány pomocí křovinořezu, ne traktorem, tráva zůstává na místě, nikam se neodváží. Na panujících pozemcích proběhlo prořezávání náletových dřevin, kdo je přeřezával, neví, nebyl v tu dobu doma. Na své pozemky se žalovaná dostane jednak po svých pozemcích, jednak po veřejné cestě. Strouha vede od pozemku [Anonymizováno], poté propustí pod veřejnou cestou přes pozemek [Anonymizováno], dále po hranici mezi pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a poté se stáčí na pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalobci se o strouhu na svém pozemku starají, čistí ji, aby se nezanesla listím a neměli dole bažinu, žalovaná se o strouhu nestará. Průtok strouhy žalobce označil na plánku na č.l. 11 červenou tužkou. 29 Dále soud zjistil, že žalobce v domě čp. [Anonymizováno] bydlí, posledních [Anonymizováno] let pracuje tím způsobem, že je týden a týden mimo domov. Žalobce ví, že žalovaná po pozemku chodí tak, že je to vidět na trávě- jakmile přejede přes pozemek kolečkem, jsou na něm stopy, posledních 5 let chodí přes pozemek velmi intenzivně, před tím to byly náznaky – 1x do týdne. Náznaky začaly asi před deseti lety. Žalované nikdy neurčili, kudy může chodit, vždy ji upozornili, ať počká, až se tráva poseče. [jméno FO] na pozemcích nehospodařil, nechodil tam. Žalovaná má krásný přístup na své pozemky zespoda svých pozemků, jen by se o ty pozemky musela starat, dříve tam jezdily traktory. Předmětné rozsudky (pozn. viz výše v dokazování) nenechali zanést do katastru jejich rodiče, kteří na ně převedli dům a pozemky. V převodní smlouvě není zaneseno žádné věcné břemeno. 30 Z výpovědi žalobce [jméno FO] soud zjistil, že problémy se žalovanou začaly, když se od ní odstěhoval pan [jméno FO], tehdy ho žalovaná upozornila, že má služebnost přes jejich pozemek, do té doby o tom nevěděl. K pohybu žalované na jejich pozemcích [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] došlo v posledních [Anonymizováno]-[Anonymizováno] letech, 1x-2x do roka je seká, také pokácela dříví a převáží je přes [Anonymizováno] ke svému domu. Chodí, kudy chce, pokud ji nevidí, pozná to podle vyšlapaných cestiček. Zmínil další konflikt ohledně natáčení bagristy. 31 Z přílohové obálky - kopie katastrální mapy k [datum] - soud zjistil polohu panujících a služebných pozemků. 32 Při místním šetření soud zmapoval na místě svažitost jednotlivých pozemků, jejich současný stav (porost, způsob užívání) a možný přístup k panujícím pozemkům od domu žalované a pořídil fotodokumentaci. Zjistil, že výkon věcného břemene nelze realizovat pouze po stávající veřejné cestě směrem od domu č.p. [Anonymizováno] k domu č.p. [Anonymizováno], nelze přijít ani kolem domu čp. [Anonymizováno]- mezi pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kde je umístěn plot[Anonymizováno] 33 Z úředního záznamu o podání vysvětlení soud zjistil, že žalobce [Jméno žalobce C] dne [datum] na Policii ČR uvedl, že dne [datum] bylo narušeno jeho soukromí tím, že zřejmě na žádost žalované se po jeho pozemku [Anonymizováno] pohybovali dva cizí muži, kteří jí pomáhali s převozem dřeva z jejich pozemků [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] na její pozemek [Anonymizováno] pomocí třístopého elektrického vozíku s madlem, což považuje za překročení možnosti služebnosti, když cestu pro pohyb mezi dvěma parcelami určili v jiných místech než žalovaná s oběma muži využívali, přes jeho upozornění žalovaná v činnosti pokračovala. Pohybem vozíku byl poškozen trávník, byly v něm vyjeté cesty, minimálně tři. 34 Z dopisu právního zástupce žalované z [datum] soud zjistil, že v něm byl vysloven zákaz výkonu služebnosti s ohledem na jejich zánik s tím, že pokud nebude žalovanou respektován, budou se žalobci domáhat svého práva soudní cestou. 35 Řešení otázky, zda služebnost (věcné břemeno) chůze a jízdy v rozsahu uvedeném ve smíru z [datum] uzavřeném předchůdci účastníků řízení uvedené pozemky zatěžuje. 36 Protože žalobci se domáhají zrušení služebnosti (věcného břemene), kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem přes jejich pozemky [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], soud nejprve řešil výše uvedenou otázku, tj. kudy cesta podle smíru vedla, resp., kudy se mohlo na základě služebnosti chodit – nosit břemena a jezdit – trakařem a korčákem. 37 Soud vyšel z následujícího: 38 K datu uzavření soudního smíru byly služebnosti upraveny v zákoně č. 946/1811 Sb., obecném zákoníku občanském (dále jen „OZO“) ze dne [datum] takto[Anonymizováno] 39 Podle § 472 OZO právem služebnosti jest vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel. Je to věcné proti každému držiteli služebné věci účinné právo. Podle § 474 OZO pozemkové služebnosti předpokládají dva držitele pozemků, z nichž jednomu jakožto zavázanému náleží služební statek; druhému jako oprávněnému panující statek. Panující pozemek jest určen buď k polnímu hospodářství nebo k jiné potřebě; proto rozeznávají se také služebnosti polní a domovní. Podle § 477 OZO polní služebnosti jsou zejména: 1. právo držeti si stezku, průhon dobytka nebo vozovou cestu na cizím pozemku a půdě. Podle § 481 OZO věcného práva služebnosti k věcem, které jsou zapsány ve veřejných knihách, lze nabýti toliko zápisem do nich, na jiných věcech se ho však nabývá způsoby odevzdání výše uvedeným ( §§ 426-428). Podle § 484 OZO držitel panujícího statku může sice své právo vykonávati, jak se mu líbí; než služebnosti nesmějí býti rozšiřovány, nýbrž spíše, pokud to jejich povaha a účel zřízení dovoluje, musejí býti zužovány. Podle § 485 OZO žádnou služebnost nelze svémocně ani od služebné věci odděliti ani na jinou věc nebo osobu převésti. Rovněž pokládá se každá služebnost za nedílnou potud, že nelze právo na pozemku váznoucí jeho zvětšením, zmenšením nebo rozdělením ani změniti ani rozděliti. 40 Po provedeném dokazování soud učinil závěr, že služebnost vznikla na základě soudního smíru ze dne [datum], který byl zapsán do „veřejných knih“. Právo služebnosti bylo nabyto právním předchůdcem žalované [jméno FO], držitelem a vlastníkem pozemků (panujících) č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] bytem v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] č.p. [Anonymizováno], jemuž bylo vloženo právo vlastnické k uvedeným panujícím pozemkům dne [datum] a tyto pozemky jsou v knihovní vložce označeny následovně: [Anonymizováno]-pastvina, [Anonymizováno]-role a [Anonymizováno] – louka. Právem služebnosti byl zavázán právní předchůdce žalobců, vlastník pozemku č. [hodnota] (služebného) [jméno FO], tak, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel, a to konkrétně dle smíru: „nošení břemen a jízdy trakařem a korčákem přes pozemek svůj čk. [Anonymizováno]-louka v [Anonymizováno]. [Anonymizováno], co statek služebný a sice směrem od usedlosti čp. [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] (smě)rem, jak dosud vykonávána byla na [Anonymizováno].[Anonymizováno]. zmíněné“. Ve smíru se [jméno FO] dále zavázal, že větně na pěšině té nanošené do 3 dnů pod následky exekuce odstraní, a dále, že na pěšinu nebude vodu zapouštěti. 41 Problém, který byl soud nucen v této věci řešit je, že v době vzniku služebnosti byl služebný pozemek č. [hodnota] velmi rozsáhlý a služebnost cesty a jízdy byla vymezena pouze slovy:,,od usedlosti č.p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] (smě)rem, jak dosud vykonávána byla na p.ky.zmíněné, tj. pozemky [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Tedy byla vymezena de facto dle místní zvyklosti, resp. podle znalosti tehdejších poměrů a po vzniku služebnosti byl tento služebný pozemek mnohokrát dělen. Nejprve byl rozdělen na [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] louky (podle smlouvy trhové ze dne [datum] a situačního nákresu připojeného ze dne [datum] a prohlášení ze dne [datum]). Dále byla z parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] oddělena část, která se sloučila do nově vzniklé stavební parcely č. [hodnota] (viz náčrt novostavby domu čp. [Anonymizováno] z roku [Anonymizováno]). Z parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na podkladě situačního plánu z roku 1920 byly dále odděleny parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - cesta, z tohoto plánu na rozdělení parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud zjistil, že na tomto plánu se ještě dům čp. [Anonymizováno] (pod číslem [hodnota]) nachází na původním místě. Z pozemkové parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla oddělena st. parcela [Anonymizováno] - viz manuál z roku 1923, pol.č.[hodnota], kterým byla zaměřena stavba na st. parcele [Anonymizováno], tj. novostavba domu [jméno FO] [Anonymizováno] čp. [Anonymizováno] z roku [Anonymizováno] (viz vpisek). Na pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] e zaměřen dům čp. [Anonymizováno] pod č. [hodnota], s poznámkou „[jméno FO] přestavba č. [hodnota] po požáru v roce [Anonymizováno]“), je zřejmé, že dům byl vystavěn v linii mezi domy čp. [Anonymizováno] (před kterým je cesta [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a přes cestu novostavba domu [jméno FO] [Anonymizováno] čp. [Anonymizováno]) a čp. [Anonymizováno]. Podle ohlašovacího archu došlého dne [datum] přestavbou chalupy po požáru nastala změna v hranicích pp. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] a stp.[Anonymizováno] (stp. dům čp. [Anonymizováno]) a [Anonymizováno] (stp. stodola). V roce [Anonymizováno] byla dle zprávy z katastru nemovitostí zaměřena cesta vedoucí přes parcely [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]. 42 K datu [datum] je služební pozemek původně č. [hodnota] po rozdělení a přečíslování v katastru nemovitostí veden mimo jiné jako parcela [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tučně označené pozemky jsou řízením dotčené panující pozemky. Parcela [Anonymizováno]/[Anonymizováno] má status veřejné cesty a je vedeno jako ostatní komunikace a parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] jsou vedeny jako trvalé travní porosty. 43 Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že: na předmětných služebných pozemcích je zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalované spočívající v právu chůze a jízdy trakařem a korčákem: „na ppč. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve prospěch pč. PK [Anonymizováno], pč. PK [Anonymizováno], pč PK [Anonymizováno]“ – oprávnění pro parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], povinnost pro parcelu [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. na služebném pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který není předmětem řízení, je zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalované, resp. parcel [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno], spočívající v právu chůze a jízdy trakařem a korčákem: „na [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve prospěch [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ – oprávnění pro parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno], povinnost pro parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. na služebném pozemku [Anonymizováno], který není předmětem řízení, je zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalované, resp. parcel [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], spočívající v právu chůze a jízdy trakařem a korčákem: „na [Anonymizováno]. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve prospěch [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno], pč. [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ -oprávní pro parcelu [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno], povinnost pro parcelu [Anonymizováno]. 44 Soud tedy provedeným dokazováním zjistil, že služebnost zatěžující od roku [Anonymizováno] pozemek č. [hodnota] byla při jeho dělení přenesena na rozdělené pozemky. Také zjistil, že pozemky [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] se nachází na opačné straně veřejné cesty než domy č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], panující pozemky a služebný pozemek [Anonymizováno]. 45 U panujících pozemků – parcel [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]–k významným změnám nedošlo – došlo ke změně pouze v roce [Anonymizováno], kdy původní pozemkové parcely č. [hodnota] a [Anonymizováno] byly sloučeny a po přečíslování jde o parcelu [Anonymizováno]-zahrada, původní pozemková parcela [Anonymizováno] byla sloučena do č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], po přečíslování jde o parcelu [Anonymizováno], nyní je v katastru nemovitostí vedena jako část [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – trvalý travní porost. 46 Vzhledem k výše uvedenému soud řešil otázku (jak již uvedl výše), kudy cesta vlastně vedla, když bylo potřebné – pro účely tohoto řízení – učinit závěr, zda pozemky [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] v době rozhodování soudu o zrušení služebnosti jsou (v roce [Anonymizováno] vzniklou) služebností zatíženy, jak to vyplývá ze zápisu v katastru nemovitostí. 47 Jak vyplynulo z provedeného dokazování, tato otázka již byla ohledně pozemku č. [hodnota] řešena v řízení u [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] s právními předchůdci účastníků řízení. 48 Podle § 159a o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení ( odst. 1). Výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto ve věcech uvedených v § 83 odst. 2, je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro další osoby oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu. Zvláštní právní předpisy stanoví, v kterých dalších případech a v jakém rozsahu je výrok pravomocného rozsudku závazný pro jiné osoby než účastníky řízení ( odst. 2). V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány ( odst. 3). Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu ( odst. 4). 49 Jak vyplývá z rozsudků okresního a krajského soudu v řízení vedeném u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod spis. zn. [spisová značka], otázku, zda věcné břemeno ve prospěch žalovaných zatěžuje pozemek žalobců č. [hodnota], řešil soud pouze jako předběžnou-viz odůvodnění odvolacího soud, který ve svém rozsudku uvedl: „Jako předběžnou (pozn. okresní soud) vyřešil otázku, zda věcné břemeno ve prospěch žalovaných zatěžuje pozemek žalobců ([Anonymizováno]) a zřejmě proto výslovně nezamítl návrh, aby to bylo určeno a aby věcné břemeno bylo zrušeno, ač tyto nároky žalobci rovněž uplatnili. 50 Soud proto činí závěr, že uvedenými pravomocnými rozhodnutími nebyla vytvořena překážka věci pravomocně rozhodnuté a vyřešení otázky, zda věcné břemeno ve prospěch žalovaných zatěžuje pozemek žalobců č. [hodnota] není při rozhodování v tomto řízení pro soud závazné a soud je oprávněn tuto otázku znovu řešit, a dokonce vyřešit jinak. 51 Soud při odlišném řešení předběžné otázky vedly následující úvahy: 52 Smyslem služebnosti je sloužit zejména prospěšnějšímu užívání nemovitosti oprávněného. Soudu dává smysl, aby služebnost byla zřízena kvůli lepšímu (kratšímu vzhledem k profilu krajiny snadnějšímu a po již existující cestě – pěšině vedoucímu) přístupu k obhospodařovaným pozemkům, tj., aby zřízená služebnost – tj. cesta – vedla nejkratší a nejsnazší cestou k panujícím pozemkům (za účelem hospodaření na nich) s ohledem na profil krajiny. Profil krajiny, umístění služebných a panujících pozemků v krajině a umístění veřejné cesty, jež je součástí místní komunikace III. třídy (a která vede nejen přes služebný pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) soud zjistil na místní šetření (viz pořízená fotodokumentace). 53 Co se týče rozsudku [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], soud se shoduje s uvedeným: „Podstatným pro posouzení existence služebnosti je zjištění, kterým směrem měla být služebnost chůze, jízdy trakařem a korčákem vykonávána ve smyslu soudního smíru ze dne [datum]. Z obsahu tohoto smíru lze jednoznačně usoudit na to, že služebnost měla být vykonávána směrem od tehdejšího (i nynějšího) domu čp. [Anonymizováno] po pěšině na pozemku č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], neboť již tehdy zavázal se tehdejší vlastník pozemku č.[hodnota] odstranit větve na pěšině, po níž měla být služebnost vykonávána a dále se zavázal k tomu, že se na tuto pěšinu nebude zapouštěti vodu“. Co se týče úvahy, že: „ zřejmě ze studny u svého domku čp. [Anonymizováno], což bylo nepochybně míněno ze studny umístěné na stráni nad touto pěšinou. Toto zjištění je v souladu i se situačním plánkem z března [Anonymizováno], kdy původní dům čp. [Anonymizováno] nacházel se na svahu nad touto pěšinou a tehdejší vlastník zamýšlel postavit nový dům na pozemku na svahu pod touto pěšinou, tj. na místě nynějšího domu čp. [Anonymizováno]“, pak soud neměl k dispozici důkazy, které soudy prováděly v řízení [spisová značka], protože spisy byly skartovány a neměl k dispozici ani situační plánek z března [Anonymizováno]. Soud provedl důkaz situačním plánem z roku [Anonymizováno] (zaměřeno na místě [datum]) – viz č.l. 148 - na rozdělení parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a z něj zjistil, že na tomto plánu se ještě dům čp. 105 (pod č. [hodnota]) nachází na původním místě, a že z parcely [Anonymizováno] byla oddělena část [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – kupuje [jméno FO] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-cesta. Teprve v manuálu z roku [Anonymizováno] pol.č.[hodnota], kterým byla zaměřena stavba na st. parcele [Anonymizováno], tj. novostavba domu [jméno FO] [Anonymizováno] čp. [Anonymizováno] z roku [Anonymizováno] (viz spisek) je na pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zaměřen dům čp. [Anonymizováno] pod č. [hodnota] (s poznámkou „[jméno FO] přestavba č. [hodnota] po požáru v roce [Anonymizováno]“) a podle ohlašovacího archu došlého dne [datum] bylo do knihovní vložky zřejmě zaznamenáno, že přestavbou chalupy po [Anonymizováno] nastala změna v hranicích pp. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] a stp. [Anonymizováno] (stp. dům čp. [Anonymizováno]) a [Anonymizováno] (stp. stodola). Je tedy zřejmé, že podél pěšiny (cesty) byly oproti původnímu stavu v roce [Anonymizováno] vystavěny domy – časově nejprve čp. [Anonymizováno] (před kterým je cesta [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a přes cestu novostavba domu [jméno FO] [Anonymizováno], čp. [Anonymizováno]) a poté č.p. [Anonymizováno], a to ve směru od domu čp. [Anonymizováno] (jehož plocha se od roku [Anonymizováno] nezměnila), vpravo od pěšiny v linii od domu čp. [Anonymizováno], dům čp. [Anonymizováno] a dům č.l. [Anonymizováno], přičemž je zřejmé, že pozemky č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se nacházejí až za domy č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a jak soud zjistil při místním šetření, mezi domy čp. 105 a 327 resp. mezi pozemky 2078 a 2085 je umístěn plot. Výkon služebnosti v současné době tedy nelze realizovat po stávající veřejné cestě směrem od domu čp. [Anonymizováno] z domu čp. [Anonymizováno], nelze je realizovat ani kolem domu [Anonymizováno] – kvůli plotu. Je tedy otázkou, kudy v roce 1899 pěšina vedla, pokud měla být podle smíru služebnost poznamenána při pozemcích čk. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Podle soudu lze učinit závěr, že se k pozemkům chodilo po cestě (resp. se zatočilo z cesty) ještě před domem čp. [Anonymizováno], a to s ohledem na to, že zřejmě dům čp. [Anonymizováno] nebyl stavěn na cestě, po které se mělo chodit dle služebnosti na pozemky [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. 54 Soud se dále shoduje s uvedeným v rozsudku [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]: „Lze pochybovat o tom, že by tehdejší vlastník domu č.p. [Anonymizováno] a pozemku čp. [Anonymizováno] [jméno FO] strpěl uzavření smíru ve prospěch tehdejšího vlastníka pozemků č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [jméno FO], aby tento chodil a jezdil kdekoliv po pozemku č. [hodnota] směrem na své pozemky a tím působil na travnatý porost pozemku č. [hodnota] a tím i na výnosnost tohoto pozemku. 55 Vzhledem ke svému skutkovému zjištění, že služebnost zatěžující od roku [Anonymizováno] pozemek č. [hodnota] byla při jeho dělení přenášena na rozdělené pozemky, nejen na ty řízením dotčené, a to i na ty, které se nacházejí na opačné straně cesty než domu čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno] panující pozemky a služebný pozemek [Anonymizováno] (tj. na pozemky [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]) nemůže rozhodující soud přitakat úvaze okresního soudu v řízení [spisová značka], že by služebnost nepochybně nebyla přenášena „i na nově očíslované pozemky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (ve vlastnictví žalobců), č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (ve vlastnictví [jméno FO]) a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], když by původní služebnost nevedla po té pěšině, nynější veřejné cestě, ale když by vedla kudykoliv jen po nynějším pozemku č. [hodnota]“ s tím, že „ V roce [Anonymizováno] došlo k číselnému vyjádření veřejné cesty tj. bývalé č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (nynější číslo [hodnota]), která je složena právě z těch částí pozemků č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na něž byla přenesena služebnost vzniklá podle smíru ze dne [datum]. Je pak jednoznačně zřejmým, že stávající pozemek č. [hodnota] (bývalý [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) služebnost chůze, jízdy trakařem a korčákem na pozemky č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] nepostihuje…“. Protože - jak soud zjistil – byla služebnost přenesena i na pozemky [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] nacházející se nad cestou (původní pěšinou), které zjevně služebností zatěžovány nebyly, neboť cesta po nich od domu č.p. [Anonymizováno] k panujícím pozemkům by nedávala smysl – znamenala by značnou zacházku, a to ještě do kopce a zase zpět. 56 Pokud odvolací soud v odůvodnění potvrzujícího rozsudku uvedl: Ze sdělení střediska geodézie pro [adresa] a z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], který toto sdělení zpracoval, nepochybně vyplývá, že předchůdci žalovaných měli právo chodit a jezdit od svého domu čp. [Anonymizováno] směrem po tehdy stojící dům čp. [Anonymizováno] a dále směrem dolů na pěšinu po pozemku č. [hodnota]. Když došlo v roce [Anonymizováno] k rozdělení parcely č. [hodnota] a parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], byla služebnost chůze a jízdy přenesena na oba nově vzniklé pozemky. Okresní soud z toho správně dovozuje, že tomu tak bylo proto, že předchůdci žalovaných měli právo chodit či jezdit po té části pozemku, která je v současné době veřejnou cestou. Kdyby totiž se toto právo týkalo části pozemku pod domem č.p. [Anonymizováno] (který nyní na rozdíl od dřívějšího stavu je postaven pod cestou), jak tvrdí žalovaní, nebylo by třeba přenášet služebnost i na pozemek 223/2 a později při ostatních děleních na nově vznikající pozemky. Naopak z toho, že služebnost byla při dalších děleních parcely přenášena na nově vzniklé pozemky, nutno dovodit, že se týkala těch částí pozemku, z nichž později vznikla cesta, v současné době po provedeném zaměření označená jako č. 403/2. Jinak nelze tyto důkazy hodnotit, ani z dalších důkazů nic jiného nevyplývá. Znamená to, že žalovaní mají právo k chůzi a jízdě jen část původního pozemku č. [hodnota] a že nepochybně toto právo nemohou vykonávat užíváním té jeho části, která je dnes označena jako parcela č. [hodnota]“, pak pokud se odvolací soud opírá o tyto dva důkazy, nyní rozhodující soud je k dispozici neměl, vycházel pouze z důkazů, které k dispozici měl a setrvává na svém závěru, že z toho, na kterých pozemcích je služebnost zapsána, nelze učinit závěr, kudy v době zřízení cesta vedla, neboť služebnost je zapsána i na pozemcích, kde by nebylo logické, aby cesta vedla. 57 Rozhodující soud má tedy za to, že služebností byly zatíženy pozemky v rozsahu cesty, která zjevně musela vést po pěšině vedoucí od domu č.p. [Anonymizováno] směrem k panujícím pozemkům. Vzhledem k profilu krajiny (a ostatním důkazům – viz mapy) má soud za to, že z pěšiny se následně stala veřejná komunikace. Protože však tato nevede až k panujícím pozemkům [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], cesta nejspíš musela vést i přes část pozemků, na kterých následně nebyla zřízena veřejná cesta. Zjevně nevedla přes část pozemku [Anonymizováno], který byl přečíslován na pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (neboť tento se nachází nad pěšinou v jiném směru než jsou panující pozemky), ale nutně musela vést přes část pozemku [Anonymizováno], který byl přečíslován na [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a na kterém byla zřízena místní komunikace) a vzhledem k nejsnazší dostupnosti dle názoru soudu – přes část pozemku [Anonymizováno]. 58 Na základě výše uvedeného otázku, zda věcné břemeno chůze a jízdy v rozsahu uvedeném ve smíru z [datum] uzavřeném předchůdci účastníků uvedené pozemky žalobců zatěžuje, soud vyřešil tak, že pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno] není zatížen předmětnou služebností a pozemky [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] ano. 59 S ohledem na uvedené soud žalobu na zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem přes parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zamítl. 60 S ohledem na uvedené se soud dále zabýval otázkou, zda jsou dány zákonné podmínky pro zrušení služebnosti existující dle závěru soudu na pozemcích [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]. 61 Řešení otázky, zda jsou splněny podmínky pro zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem přes parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]: 62 Protože žalobci se domáhají zrušení služebnosti (věcného břemene) kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem, bylo třeba věc právně posoudit podle zákona č. 89/2012 Sb. obč. zák., dále jen „o.z.“ (viz § 3028 odst. 1,2 o.z. srovnej rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015 spis. zn. 22 Cdo 4494/2014). 63 Podle § 1299 odst. 2 o.z. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. 64 Podle soudní judikatury (viz usnesení ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 44594/2017) je pro úvahu, zda změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného rozhodující porovnání stavu v době rozhodování soudu se stavem v době, kdy bylo věcné břemeno zřízeno (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. června 1998, sp. zn. 3 Cdon 269/96). Při rozhodování o omezení nebo o zrušení věcného břemene v důsledku změny poměrů je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci; především je třeba zjistit, zda došlo ke změně poměrů a v kladném případě posoudit, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva, odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené a vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu, a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2000, sp. zn. 22 Cdo 2165/98). 65 Břemeno tvrzení a důkazní o skutečnostech, ze kterých by soud učinil závěr, že došlo k trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci, tj. pozemku [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – a výhodou panujícího pozemku tj. pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], leží na žalující straně. 66 Stav v době, kdy bylo věcné břemeno (služebnost) zřízeno/a. Jak bylo výše uvedeno, soud vychází ze závěru, že služebnost vznikla na základě soudního smíru ze dne [datum], právo služebnosti bylo nabyto [jméno FO], od [datum] držitelem a vlastníkem pozemků (panujících) č. [hodnota] (pastvina), [Anonymizováno] (role) a [Anonymizováno] (louka). Právem služebnosti byl zavázán vlastník pozemku č. [hodnota] (služebného) [jméno FO], aby trpěl: „nošení břemen a jízdy trakařem a korčákem přes pozemek svůj čk. [Anonymizováno] louka v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] co statek služebný a sice směrem od usedlosti čp. [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. [Anonymizováno] (smě)rem, jak dosud vykonávána byla na p.ky zmíněné“. 67 Stav v době rozhodování soudu. Jak bylo výše uvedeno, soud vychází ze závěru, že k datu [datum] je služebný pozemek původně č. [hodnota] po rozdělení a přečíslování nyní v katastru nemovitostí veden mimo jiné jako parcela [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (trvalý travní porost), [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (má statut veřejné cesty a je vedena jako ostatní komunikace) a [Anonymizováno] (trvalý travní porost). Panující pozemky původně č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jsou po dělení či scelení a přečíslování nyní v katastru nemovitostí vedeny jako [Anonymizováno]/[Anonymizováno]- trvalý travní porost a [Anonymizováno]- zahrada. 68 Soud dále zjistil, že oproti stavu v roce [Anonymizováno] byly podél pěšiny (cesty) vystavěny nové domy č.p. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno]. V současné době je z pěšiny – nyní na pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – veřejná cesta, která je součástí místní komunikace III. třídy. 69 Již s ohledem na statut veřejné cesty má soud ohledně pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] za to, že nelze dovodit existenci trvalé změny vyvolávající hrubý nepoměr zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku, když má za to, že důsledkem této změny je , že cestu přes tento pozemek mohou používat nejen oprávnění ze služebnosti, ale všichni. 70 Proto žalobu na zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem přes parcelu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zamítl. 71 S ohledem na uvedené se soud dále zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem přes parcel [Anonymizováno]. 72 Řešení otázky, zda jsou splněny podmínky pro zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem přes parcelu 2078. 73 Jak již bylo uvedeno, břemeno tvrzení a důkazní o skutečnostech, kterými byl soud učinil závěr, že došlo k trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci, tj. pozemku [Anonymizováno] a výhodou panujícího pozemku, tj. pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], leží na žalující straně. 74 V tomto směru žalující straně v žalobě tvrdí, že: V roce [Anonymizováno] došlo k rozdělení parcely č. [hodnota], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a tyto se staly počátkem osmdesátých let minulého století veřejnou cestou a jako takové byly právními předchůdci žalované užívány. V tomto směru již soud výše uvedl, že s ohledem na statut veřejné cesty má soud ohledně pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] za to, že nelze dovodit existenci trvalé změny vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku. 75 Došlo k trvalé změně tím, že stavba čp. [Anonymizováno], na které bylo břemeno, jehož zrušení se domáhají, vázáno, [Anonymizováno], kolem roku [Anonymizováno] a[Anonymizováno]po stavebně technické stránce zanikla, na původní parcele č. [hodnota] (dnes [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) nebyla stavba znovu obnovena nebo postavena, nová stavba čp. [Anonymizováno] byla postavena na pozemku [Anonymizováno] a s původní nemá nic společného. 76 Žalovaná má na své pozemky přístup po svých pozemcích a po veřejné komunikaci. 77 Žalovaná se vůči žalobcům velmi často chová hrubě a naprosto nevhodně, když nechá např. vnikat cizí osoby na jejich pozemky a ona sama hází kameny na pozemky žalobců. 78 Soud žalující stranu poučil, že je třeba doplnit skutková tvrzení o skutečnosti, ze kterých by soud mohl učinit závěr, že v případě jimi tvrzené přístupové cesty přes pozemky žalované došlo ke změně poměrů (tj., že v době zřízení služebnosti pro její právní předchůdce tento přístup neexistoval), tj. že jde o dodatečně zajištěný přístup a dále případně o skutečnosti, ze kterých by soud mohl učinit závěr, že změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného (tj., že změna měla vliv a jaký na způsob výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené, případně tvrdit újmu, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku) 79 V uvedené lhůtě reagovala žalující strana tak, že podle ní doplnila svá tvrzení tak, že žalovaná má přístup na své pozemky přes pozemky v jejich výhradním vlastnictví a po veřejné komunikaci, tj., že se žalovaná přes své pozemky [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (ostatní plocha, ostatní komunikace), [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] dostane na [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a dále na [Anonymizováno]. Uvádí, že toto bylo podepřeno důkazy, které již předložili, tj. současným snímkem pozemkové mapy. Žalobci ve svém „doplnění“ dále uvádějí, že tento přístup (rozuměj žalovaná se přes své pozemky [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] dostane na [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a dále [Anonymizováno]) je hrubým nepoměrem. Netvrdí však (tím spíše neprokazují), že v tomto ohledu došlo oproti stavu při zřízení služebnosti ke změně. 80 Z provedených důkazů (viz současná mapa v přílohové obálce a mapa v době zřízení služebnosti – č.l. 100-101) je přitom zřejmé, že tehdy už měli právní předchůdci žalované stejnou možnost přístupu, neboť do knihovní vložky č. [hodnota] bylo dne [datum] (tj. ještě před uzavřením soudního smíru dne [datum]) vloženo právo vlastnické [jméno FO] nejen k panujícím pozemkům [Anonymizováno]-pastvina, [Anonymizováno]-role a [Anonymizováno]-louka, ale také [Anonymizováno]- role, [Anonymizováno]-pastvina a [Anonymizováno]-les, což odpovídá nynějšímu přístupu přes pozemky žalované [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. 81 Pokud žalobci tvrdí a prokazují, že žalovaná má na své pozemky přístup po svých pozemcích a po veřejné komunikaci, pak tato skutečnost není pro rozhodování o výše položené otázce rozhodná, protože nejde o změnu oproti stavu v době, kdy služebnost byla zřízena, protože již v době zřízení měli předchůdci žalované na své panující pozemky přístup přes své výše uvedené pozemky. K tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3561/2018-252 ze dne 27. 11. 2018, dle kterého dodatečně zajištěný přístup k pozemkům oprávněných osob jinudy než přes zatížený pozemek při existenci věcného břemene spočívajícím v právu cesty může být důvodem pro zrušení věcného břemene pro změnu poměrů ve smyslu § 151p odst. 3 o.z. (rozsudek NS ze dne 26. 1. 2011, spis. zn. 22 Cdo 129/2009 (publikovaný pod č. C 9 331 v Souboru). 82 Pokud žalobci tvrdí a prokazují, že „došlo k trvalé změně, tím, že stavba čp. [Anonymizováno], na které bylo břemeno, jehož zrušení se domáhají, vázáno, [Anonymizováno] kolem roku [Anonymizováno] a po stavebně technické stránce zanikla, na původní parcele [Anonymizováno] (dne [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) nebyla stavba znovu obnovena nebo postavena, nová stavba čp. [Anonymizováno] byla postavena na pozemku [Anonymizováno] a s původní nemá nic společného“, pak nebylo prokázáno, že by stavba čp. [Anonymizováno] byla zatížena vzniklou služebností, tou byl zatížen pozemek [Anonymizováno]. Přes poučení však žalující strana nedoplnila svá tvrzení o skutečnosti, ze kterých mohl učinit závěr, že změnou poměrů ( tj. přemístěním domu čp. [Anonymizováno]) vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného (tj., že změna vliv a jaký na způsob výkonu práva, odpovídajícímu věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené, případně, že vlastníkům zatíženého pozemku vznikla újma). 83 Soud tak nemohl učinit závěr, že bylo tvrzeno a prokázáno, že touto změnou poměrů, (tj. přemístěním domu čp. [Anonymizováno]), vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného. 84 Pokud žalobci tvrdí a předkládají důkazy o tom, že „žalovaná se vůči žalobcům velmi často chová hrubě a naprosto nevhodně, když nechá např. vnikat cizí osoby na jejich pozemky a ona sama hází kameny na pozemky žalobců“, tak v rozsudku ze dne 8. 9. 2015, spis. zn. 22 Cdo 3606/2013 (v němž odvolací soud omezil věcné břemeno práva chůze váznoucí na pozemku ve vlastnictví žalobkyně tak, jak je vyznačeno v geometrickém plánu) Nejvyšší soud uvádí: „Dovolací soud připustil, že i mimořádně konfliktní vztahy mezi účastníky mohou zakládat změnu poměrů a být důvodem pro zrušení věcného břemene. Nicméně mimořádné konfliktní vztahy musí mít bezprostředně za následek změnu poměrů, pro kterou např. není možné řádně užívat nemovitosti zatížené věcným břemenem. Konfliktní vztahy účastníků samy o sobě takovou změnu okolností založit nemohou; to by ostatně taková změna poměrů musela být dána vždy tehdy, bude-li podána žaloba na zrušení věcného břemene některým z účastníků, neboť podání žaloby zpravidla svědčí o konfliktních vztazích účastníků“. 85 Po provedeném dokazování soud uzavírá, že bylo prokázáno, že vztahy mezi účastníky (které byly řešeny i Policií ČR) jsou napjaté, ale tyto jsou logickým důsledkem nevyjasněnosti existence služebnosti, o které je veden tento spor, nevedly ke změně poměrů. 86 Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že se změnil charakter užívání panujících pozemků, neboť dříve byly užívány k zemědělským a hospodářským účelům – jako role, pastviny, louka, čemuž logicky odpovídá tehdy zřízena služebnost jízdy trakařem (např. kvůli svozu sena a případně další úrody) a korčákem (hnojení pole). V současné době mají panující pozemky charakter louky zarostlé náletovými stromy – viz místní šetření. Žalovaná louky nechává sekat a v případě, že např. stromy padnou nebo žalovaná potřebuje dříví rozřezat a převést na pozemek žalované, to buď jde ze svého pozemku 2076 různými směry po pozemku 2078 nebo jde po silnici 2089/6 a poté jde přes pozemek 2078 na pozemek 2081. V současné době má služební pozemek charakter louky se stromy, na části je umístěn skleník a záhonky – viz místní šetření. 87 Ani ve zjištěné změně charakteru užívání pozemku soud neshledal takovou změnu poměrů, které představují hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného. Naopak soudu se jeví, jako vysoce pravděpodobné, že v době zřízení služebnosti bylo její využívání častější a intenzívnější, když bylo třeba role obdělávat – hnojit, pečovat o úrodu, sklízet…. a vzhledem k nutnosti obživy v té době lze předpokládat, že i louky a pastviny byly využívány intenzivněji, než je potřeba v dnešní době. 88 Vzhledem k výše uvedenému soud uzavřel, že nebyly splněny zákonné podmínky pro zrušení služebnosti, když nebylo prokázáno, že od jejich vzniku došlo v průběhu času k takovým změnám poměrů, které představují hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného. Proto soud žalobu na zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem přes parcelu [Anonymizováno], zamítl. 89 Pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. Pokud soud neprovedl důkazy navržené účastníky řízení, učinil tak z důvodu, že to nepovažoval na nutné, neboť se netýkaly dokazování ve věci rozhodných skutečností. 90 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého ve věci úspěšný účastník má proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. 91 Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů. Soud rovněž konstatuje, že procesní zavinění na částečném zastavení řízení leží zcela na straně žalobců. Z uvedených důvodů přiznal soud straně žalované náhradu nákladů řízení v plné výši, která byla vyčíslena částkou 37 799,19 Kč, sestávající z odměny advokátky stanovené podle ust. § 7 bod 5. , ve spojení s ust. § 9 odst. odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 2 500 Kč za 1 úkon právní služby): - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, - prostudování spisu dle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu - vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne [datum] – místní šetření dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu ( 2 úkony), - účast při jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu( 2 úkony), - účast při jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, tj. 27 500 Kč. 93 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 11 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč, tedy v celkové výši 3 300 Kč. 94 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady advokátky ve výši 2.067 Kč za cestu k jednání soudu - místnímu šetření [datum] na trase [adresa] n.N. a [Jméno žalobce B] zpět osobním vozidlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [SPZ], tedy celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě vozidla 5,7 litru / 100 km a při ceně motorové nafty 44,10 Kč / litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 467/2022 Sb., tj. 409 Kč. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činila 5,20 Kč / km, tj. 239 Kč. K tomu dále náleží náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 advokátního tarifu ve výši 200 Kč za celkem [hodnota] započatých půlhodin po 100 Kč cestou k jednání z [adresa] nad Nisou do [Jméno žalobce B] a zpět. 95 K tomu soud přiznal 21% DPH z odměny advokátky a paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady promeškaného času ve výši 6 560,19 Kč (tj. 21% z částky 31 239 Kč). 96 Náhradu nákladů řízení jsou žalobci podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalované, a to každý ve výši 18 899,59 Kč. 97 Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.