30 Co 298/2024-261

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Soltanové a soudců Mgr. Ing. Dany Semirádové a Mgr. Romana Flanderky ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce C , narozený Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení věcného břemene, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 12 C 254/2022-219 ze dne 19. 4. 2024

I. Rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. , spisová značka, ze dne , datum, se ve výrocích I až III potvrzuje.

II. Ve výroku IV se napadený rozsudek mění tak, že žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

III. Ve výroku V se napadený rozsudek mění tak, že žalobce b) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta , Jméno advokáta B, , a to každý jednou polovinou.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I zamítl žalobu na zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem na parcele č. , Anonymizováno, ve prospěch parcely č. , Anonymizováno, , parcely č. , Anonymizováno, a parcely č. , Anonymizováno, - oprávnění pro parcelu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, - zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec , Jméno žalobce B, na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , povinnost pro parcelu , Anonymizováno, , zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec , Jméno žalobce B, na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Výrokem II zamítl žalobu na zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem na parcele č. , Anonymizováno, ve prospěch parcely č. , Anonymizováno, , parcely č. , Anonymizováno, a parcely č. , Anonymizováno, - oprávnění pro parcelu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, - zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec , Jméno žalobce B, na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , povinnost pro parcelu , Anonymizováno, , zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec , Jméno žalobce B, na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Výrokem III zamítl žalobu na zrušení věcného břemene, kterému odpovídá právo chůze a jízdy trakařem a korčákem na parcele č. 223/1 ve prospěch parcely č. , Anonymizováno, , parcely č. , Anonymizováno, a parcely č. , Anonymizováno, - oprávnění pro parcelu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, - zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec , Jméno žalobce B, na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , povinnost pro parcelu , Anonymizováno, , zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec , Jméno žalobce B, na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Výrokem IV uložil žalobci a) povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta se sídlem AK , adresa, . Výrokem V uložil žalobci b) povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta se sídlem AK , adresa, .

2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, jíž se žalobci domáhají zrušení věcného břemene práva chůze a jízdy trakařem a korčákem, které je zapsáno u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, pro katastrální území a obec , Jméno žalobce B, , ve prospěch pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve vlastnictví žalované přes služebné pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve spoluvlastnictví žalobců, a to za přiměřenou náhradu. Zrušit věcné břemeno požadují z důvodu trvalé změny poměrů vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby, která spočívá v tom, že věcné břemeno vzniklo mezi předchůdci vlastníků původního domu č. p. , Anonymizováno, , který byl postaven na parcele , IBAN, (dnes odpovídající pozemku parc. č. , Anonymizováno, ), tento dům, na který bylo věcné břemeno vázáno, však vyhořel, na tomto pozemku již nedošlo k obnovení domu, naopak byl dům nesoucí rovněž č. p. , Anonymizováno, postaven na pozemku parc. č. , hodnota, . Dalším důvodem pro zrušení věcného břemene je podle žalobců skutečnost, že v roce 1911 došlo k rozdělení parcely , Anonymizováno, a parcely , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se počátkem osmdesátých let minulého století staly veřejnou cestou a jako veřejnou cestu je právní předchůdci žalované užívali. Žalovaná tak má přístup na své nemovité věci jednak přes své pozemky, jednak přes veřejnou komunikaci. Dalším důvodem je podle žalobců nevhodné a hrubé chování žalované, která nechává vnikat cizí osoby na pozemky žalobců, na tyto pozemky také hází kameny. Žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou, oprávnění plynoucí z věcného břemene stále využívá, kdy kolečkem s přídavným motorem si přes pozemek parc. č. , hodnota, vozí dřevo k topení, využívá přitom nejkratší možnou cestu, aby právo žalobců omezovala co nejméně. Nerozumí také tomu, jak s existencí věcného břemene souvisí vyhoření původního domu č. p. , Anonymizováno, , věcné břemeno je zapsáno na služebném pozemku parc. č. , hodnota, a není nijak omezeno. Sporuje žalovaná dále, že by na pozemky žalobců házela kameny a nechávala na ně vnikat cizí osoby. Žalovaná je důchodového věku, proto jí občas někdo pomůže s převozem dřeva. Nevhodně se naopak chovají žalobci, kteří žalovanou napadají vulgárními výrazy, také se snaží, aby oprávnění z věcného břemene žalovaná nevyužívala. Ani argumentaci žalobců v podobě přístupu z nemovitých věcí žalované či z veřejné cesty nepovažuje žalovaná za důvodnou, neboť ta by byla relevantní v případě zřizování nezbytné ceny, nikoliv však v projednávané věci.

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že věcné břemeno vzniklo na základě soudního smíru uzavřeného dne , datum, , jímž vlastník pozemku tehdy nesoucího označení , Anonymizováno, zřídil ve prospěch chalupy č.p. , Anonymizováno, a k ní patřících pozemků tehdy označených pod č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, služebnost „chůze nošení břemen a jízdy trakařem a korčákem přes pozemek svůj čk. , Anonymizováno, , louka v , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , co statek služebný a sice směrem od usedlosti čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . , Anonymizováno, směrem, jak dosud vykonávána byla na p.ky zmíněné“. Pozemek původně nesoucí označení , Anonymizováno, , který byl velmi rozsáhlý, po rozdělení a přečíslování je veden v katastru nemovitostí mimo jiné jako služebné pozemky parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V případě pozemku parc. č. , Anonymizováno, se jedná o veřejnou cestu, v případě pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, o trvalé travní porosty. Panující pozemky PK č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jsou po sloučení a přečíslování v katastru nemovitostí vedeny jako pozemek parc. č. , hodnota, , zahrada, a parc. č. , Anonymizováno, , trvalý travní porost. V katastru nemovitostí je u těchto pozemků evidováno věcné břemeno chůze a jízdy trakařem a korčákem na p. č. PK , Anonymizováno, ve prospěch p. č. PK , Anonymizováno, , p. č. PK , Anonymizováno, a p. č. PK , Anonymizováno, , oprávnění pro parcely , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , povinnost pro parcely , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Jako předběžnou otázku dále soud prvního stupně řešil, zda jsou pozemky parc. č. 2088/1, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, i nadále zatíženy služebností sjednanou v soudním smíru z roku 1899. Shodná otázka byla v případě pozemku parc. č. , hodnota, jako předběžná v minulosti řešena již v řízení vedeném předchůdci účastníků u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. , spisová značka, se závěrem, že na tento pozemek zatížen služebností není. Soud prvního stupně však danou předběžnou otázku vyřešil opačně s odůvodněním, že služebnost byla zřízena z důvodu lepšího přístupu k panujícím pozemkům. Spis , spisová značka, byl již skartován, služebností pak byly s ohledem na obsah smíru z roku 1988 zatíženy pozemky v rozsahu cesty, která vedla po pěšině od domu č. p. , Anonymizováno, k panujícím pozemkům. Z toho důvodu služebnost nebyla vedena přes pozemek nyní nesoucí označení , Anonymizováno, , musela však být vedena přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, a část pozemku parc. č. , hodnota, . Dospěl proto soud prvního stupně k závěru, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, služebností zatížen není, pročež není možné ve vztahu k tomuto pozemku rozhodovat o zrušení věcného břemene. V případě zbylých pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se dále zabýval soud prvního stupně tím, zda jsou dány předpoklady pro zrušení věcného břemene uvedené v § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“). Zohlednil, že břemeno tvrzení a důkazní ohledně trvalé změny vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku spočívá na žalobcích. Porovnával přitom soud prvního stupně stav v době zřízení věcného břemene se stavem v době jeho rozhodování. Panující pozemky byly v době zřízení věcného břemena pastvina (, Anonymizováno, ), role (, Anonymizováno, ) a louka (, Anonymizováno, ), služebný pozemek , Anonymizováno, byl loukou. Nyní se v případě panujících pozemků jedná o trvalý travní porost (parc. č. , Anonymizováno, ) a zahradu (parc. č. , hodnota, ), v případě služebných pozemků se jedná o trvalý travní porost (parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, ) a o veřejnou cestu (parc. č. , Anonymizováno, ). Z původní pěšiny je nyní na pozemku parc. č. , Anonymizováno, veřejná cesta. U pozemku parc. č. , Anonymizováno, nedošlo podle soudu prvního stupně k trvalé změně poměrů vyvolávající hrubý nepoměr, neboť v současné době může přes uvedený pozemek procházet nejen vlastník panujících nemovitých věcí, nýbrž tak může činit každý. Ani v případě pozemku parc. č. , hodnota, neshledal soud prvního stupně naplnění předpokladů pro zrušení věcného břemene za náhradu. Ohledně důvodu pro zrušení věcného břemene, který spočívá v tom, že žalovaná má přístup k panujícím pozemkům přes své pozemky po veřejné komunikaci, uzavřel soud prvního stupně, že i přes poučení k doplnění tvrzení a označení důkazů postupem podle § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobci netvrdí, v čem oproti stavu při zřízení služebnosti došlo ke změně poměrů. Z provedeného dokazování zároveň plyne, že stejnou možnost přístupu měli již právní předchůdci žalované v době uzavření smíru. Nejde tedy o změnu poměrů oproti době, kdy byla služebnost zřízena. Ani vyhoření původní stavby č. p. , Anonymizováno, kolem roku 1900 a postavení stavby se stejným číslem popisným na pozemku parc. č. , hodnota, není důvodem pro zrušení služebnosti, služebností byl totiž zatížen pozemek , Anonymizováno, , nebylo pak prokázáno, že by také stavba č. p. , Anonymizováno, byla zatížena předmětnou služebností. Ohledně tvrzeného nevhodného chování žalované uzavřel soud prvního stupně, že mimořádně konfliktní vztahy mezi účastníky mohou zakládat změnu poměrů a být důvodem pro zrušení věcného břemene. Nicméně mimořádně konfliktní vztahy musí mít bezprostředně za následek změnu poměrů, pro kterou např. není možné řádně užívat nemovitosti zatížené věcným břemenem. Konfliktní vztahy účastníků samy o sobě takovou změnu okolností založit nemohou, jak plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . V projednávané věci jsou vztahy mezi účastníky napjaté, a to mimo jiné z důvodu nevyjasněnosti existence věcného břemene, takové vztahy však nejsou důvodem pro zrušení služebnosti. Protože v řízení nebyly zjištěny okolnosti znamenající takovou změnu poměrů znamenající hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“¨), a plně úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

4. Proti tomuto rozsudku se včas odvolali žalobci. V odvolání znovu poukazují na to, že dům č. p. 105 stál „původně na p. č. PK 223 na nějž bylo věcné břemeno zřízeno a tento kolem roku 1900 vyhořel“, dnes se jedná o pozemek označený parc. č. 2088/1. Žalobci také doložili, že žalovaná má na své pozemky tři přístupy, a to jednak přes nemovité věci žalované, dále z veřejné cesty a prostřednictvím věcného břemene. Na straně žalované tak jsou podle žalobců pouze výhody, když má více přístupů, naopak straně žalobců je pouze povinnost strpět výkon práva z věcného břemene. K této situaci došlo v roce 1975. Z důvodu popsané změny nemůže služebná věc sloužit panujícímu pozemku, věcné břemeno tak podle § 1299 odst. 1 o. z. zaniklo v době zřízení veřejné komunikace. Tímto způsobem byla podle žalobců také „koncipována původní žaloba, která byla na požadavek prvého soudu doplněna o zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, ovšem tím se v průběhu řízení prvý soud vůbec nezabýval“. Údaje o vniku věcného břemene a veškerá data soud prvního stupně pouze „opsal z listinných důkazů“, nezabýval se také tím, že pozemek parc. č. , hodnota, je dosud evidován v katastru nemovitostí jako služebný. „Citací starých listin dodaných jako listinné důkazy si prvý soud značně zjednodušil rozhodování, neboť skutečnosti ohledně změny poměrů a hrubého nepoměru vůbec nezkoumal“. Žalobci také znovu popsali chování žalované, které považují za nevhodné, tedy že na pozemky žalobců nechá vnikat cizí osoby, v rámci své výpovědi žalobci také uvedli, že žalovaná používá k výkonu práv z věcného břemene elektrokolečko, to však není uvedeno v původním znění smíru. Žalovaná svým jednáním hrubým způsobem porušuje vlastnická práva žalobců, kteří se opakovaně museli obrátit na Policii ČR. Z těchto důvodů navrhují žalobci změnu napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno, případně navrhují, aby odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání uvádí, že námitky žalobců v odvolání jsou nekonkrétní a nerelevantní. Není především zřejmé, v čem žalobci spatřují hrubý nepoměr. Žalobci nepředložili žádný důkaz o excesivním jednání žalované. Ta stále využívá služebné pozemky k průchodu na svůj pozemek, kde sbírá dřevo. Z tvrzení žalobců se ani nepodává žádné nevhodné chování žalované. Protože nebyl prokázán hrubý nepoměr, považuje žalovaná napadený rozsudek za správný, z toho důvodu navrhuje jeho potvrzení.

6. Odvolací soud dle § 214 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek a jemu předcházející řízení před soudem prvního stupně při jednání. Dospěl přitom k závěru, že odvolání žalobců důvodné není.

7. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry soudu prvního stupně učiněnými zcela v návaznosti na relevantní okolnosti věci a na mezi účastníky nesporné skutečnosti. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a na jeho základě učinil správné závěry o skutkovém stavu. Odvolací soud pro stručnost na skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně odkazuje.

8. Zcela správně vycházel soud prvního stupně z toho, že v projednávané věci služebnost vznikla ujednáním v rámci soudního smíru uzavřeného dne , datum, , jímž vlastník pozemku tehdy nesoucího označení , Anonymizováno, zřídil ve prospěch chalupy č.p. , Anonymizováno, a k ní patřících pozemků tehdy označených pod čk. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, služebnost „chůze nošení břemen a jízdy trakařem a korčákem přes pozemek svůj čk. , Anonymizováno, , louka v , Anonymizováno, , co statek služebný a sice směrem od usedlosti čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Hamře směrem, jak dosud vykonávána byla na p.ky zmíněné“.

9. K výzvě soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalobci upřesnili podáním ze dne , datum, , že se domáhají zrušení věcného břemene za náhradu ve výši určené znaleckým posudkem.

10. Podle § 1299 odst. 1 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.

11. Podle § 1299 odst. 2 o. z. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

12. Odvolací soud v tomto směru zdůrazňuje, že je nutné rozlišovat mezi zánikem služebnosti trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě ve smyslu § 1299 odst. 1 o. z., a zánikem služebnosti rozhodnutím soudu ve smyslu § 1299 odst. 2 o. z.

13. V případě situace uvedené v § 1299 odst. 1 o. z. nastává zánik služebnosti ze zákona; k zániku není nutné rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu státní moci. Vlastník služebné věci, která je zapsána ve veřejném seznamu, se po zániku služebnosti může domáhat odstranění nesouladu mezi zapsaným stavem a skutečným právním stavem, a to například žalobou na určení neexistence věcného břemene. Jinak je tomu v případě zániku služebnosti rozhodnutím soudu ve smyslu § 1299 odst. 2 o. z., v tomto případě totiž k zániku nedochází ze zákona, ale o omezení nebo zrušení služebnosti rozhoduje konstitutivně soud k návrhu vlastníka služebné věci. Rozhodnutí o zrušení služebnosti soudem je rozhodnutím konstitutivním, neboť práva a povinnosti účastníků vznikají až právní mocí rozhodnutí.

14. V projednávané věci se jedná právě o případ předvídaný v § 1299 odst. 2 o. z. Podmínkou pro rozhodnutí o zrušení služebnosti je trvalá (nikoliv pouze přechodná) změna poměrů zakládající hrubý nepoměr ovlivňující práva a povinnosti ze služebnosti. Tuto změnu poměrů jsou povinni v řízení tvrdit a prokazovat žalobci, neboť žalobci tvrzeným naplněním předpokladů v § 1299 odst. 2 o. z. pro sebe dovozují příznivé právní důsledky.

15. Zákon přímo neuvádí hlediska, ze kterých by bylo možno usuzovat na to, kdy jde o hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, a ponechává řešení této otázky uvážení soudu, rozhodujícího konkrétní případ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, )

16. Pro úvahu, zda změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, je rozhodující porovnání stavu v době rozhodování soudu se stavem v době, kdy bylo věcné břemeno zřízeno. Při rozhodování o omezení nebo o zrušení věcného břemene v důsledku změny poměrů je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci; především je třeba zjistit, zda došlo ke změně poměrů (tj. těch poměrů, za kterých bylo věcné břemeno zřízeno), a v kladném případě posoudit, nakolik tato změna zakládá zákonem předpokládaný hrubý nepoměr mající vliv na výkon práva, příp. jak se projevila na užívání služebné věci. Dále je nutné vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu, a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů. Konstrukce § 1299 odst. 2 o. z. je postavena na principu, podle kterého je na povinném, aby se v důsledku kvalifikované změny poměrů domáhal zrušení služebnosti z důvodu, že existence služebnosti ztratila své materiální odůvodnění. Mezi nastalým hrubým nepoměrem mezi služebností a výhodou oprávněného musí být dána příčinná souvislost; hrubý nepoměr je třeba posuzovat do značné míry kvalifikovaně, neboť v situacích, kdy na jedné straně jsou takřka výhradně práva a na straně druhé v zásadě pouze povinnosti, je nutné posuzovat kvalifikovanost a závažnost nastalých změn vždy v konkrétním případě s ohledem na přirozenou disproporci ve vzájemném postavení. Rozhodující v úvaze soudu bude primárně porovnání stavu před změnou poměrů a po této změně ve vztahu k dopadům této změny na práva a povinnosti ze služebnosti vyplývající (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. Důvodně soud prvního stupně řešil jako předběžnou otázku, zda a v jakém rozsahu služebnost založená soudním smírem zatěžuje v současně době služebné pozemky. Podrobně se zabýval přečíslováním původních pozemků, jejich postupným dělením, scelováním s jinými pozemky apod. Na základě toho učinil závěr, že pozemek parc. č. 2088/1 služebností zatížen není, naopak pozemky parc. č , Anonymizováno, a , Anonymizováno, služebností zatíženy jsou. Tento závěr logicky a srozumitelně odůvodnil. Odvolací soud se s tímto závěrem ztotožňuje. Především, s ohledem na formulaci soudního smíru, jímž došlo ke zřízení služebnosti, je zřejmé, že účelem služebnosti bylo zajištění (pohodlnějšího) přístupu k panujícím pozemkům nyní nesoucím označení parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , od domu č. p. , Anonymizováno, (jak byl vymezen rozsah služebnosti). K panujícím pozemkům je možné se dostat přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, však ke panujícím pozemkům směrem od domu č. p. , Anonymizováno, nevede, z toho důvodu je správný dílčí závěr soudu prvního stupně, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, služebností zatížen není. Proto také není možné rozhodnout podle § 1299 odst. 2 o. z. o zrušení služebnosti ve vztahu k tomuto pozemku. Podrobně se také soud prvního stupně v případě pozemku p. č. , hodnota, zabýval předchozím rozhodnutím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. , datum, , č. j. , spisová značka, , a na něj navazujícím rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . V těchto rozhodnutích soudy jako předběžnou otázku vyhodnotily, že pozemek parc. č. , hodnota, služebností zatížen není. Správně však soud prvního stupně uzavřel, že vyřešení předběžné otázky pro něj není závazné, naopak racionálními úvahami, které učinil na základě provedených důkazů, uzavřel, že uvedený pozemek služebností zatížen je. I s tímto závěrem se odvolací soud ztotožňuje, je totiž zřejmé, že právě služebný pozemek parc. č. , hodnota, slouží k přístupu na panující pozemky od domu č. p. , Anonymizováno, , jak vymezuje rozsah služebnosti formulace soudního smíru.

18. V projednávané věci se zcela správně dále soud prvního stupně zabýval tím, zda nastala trvalá změna poměrů mající vliv na výkon práva plynoucího z věcného břemene a jak se projevila na užívání služebné věci. Odvolací soud se zcela ztotožňuje s úvahami soudu prvního stupně vedoucími k závěru, že žalobci tvrzené skutečnosti nevyvolávají hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou ze služebnosti.

19. Pokud jde o změnu poměrů spočívající ve vyhoření původního domu č. p. 105, který následně nebyl obnoven, a naopak byl postaven na jiném pozemku, nemá tato argumentace z hlediska skutečností předpokládaných v § 1299 odst. 2 o. z. právní relevanci. Samotná služebnost totiž nebyla (a není) spjata s existencí tohoto domu. Obsahem služebnosti je chůze a jízda trakařem a korčákem přes služebné pozemky. Zánik původního domu tak neovlivňuje žádným způsobem výkon práva z věcného břemene, neboť touto skutečností nedošlo ke změně rozsahu užívání služebné věci či ke změně omezení žalobců oproti omezení, jež bylo nastoleno při zřízení věcného břemene.

20. Dalším důvodem, pro který požadují žalobci zrušit věcné břemeno, je skutečnost, že žalovaná má přístup na panující pozemky ze svých nemovitých věcí a z veřejné komunikace, ze služebnosti tak má žalovaná podle žalobců pouze výhody a straně žalobců je pouze povinnost strpět výkon práva z věcného břemene. Odvolací soud nejprve v případě této argumentace uvádí, že v případě služebností je zcela přirozená , rodné přijmení, ve vzájemném postavení, obsahem a principem služebnosti jsou zcela běžně na jedné straně takřka výhradně práva a na straně druhé v zásadě pouze povinnosti. Neplyne z ničeho, a také ani žalobci netvrdí, že by služebnost byla v době jejího zřízení jediným přístupem k panujícím pozemkům, tedy, že by se jednalo o nezbytnou cestu. Důvodně také poukázal soud prvního stupně na to, že již v době zřízení služebnosti měli předchůdci žalované více možností přístupu, včetně přístupu přes své pozemky. Bylo přitom zcela na žalobcích, aby v řízení tvrdili a prokazovali skutečnosti odůvodňující zrušení služebnosti, z toho důvodu je soud prvního stupně také správně při jednání vyzval podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, aby bylo možné v případě tvrzených možností přístupu učinit závěr, že touto změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou ze služebnosti. Žalobci i přes poskytnou výzvu neobjasnili, jak se změnil stav oproti stavu v době uzavření soudního smíru (kdy také existovala možnost vícero přístupů na služebné pozemky), a jaké byly dopady této změny na práva a povinnosti ze služebnosti vyplývající. Je také nerozhodné, že na pozemku parc. č. 2089/6 se nachází v současné době veřejná cesta, neboť ani tato skutečnost neovlivňuje rozsah užívání služebné věci ze strany žalované ani omezení žalobců oproti stavu nastoleném v době zřízení služebnosti, i nadále tedy může žalovaná ve stejném rozsahu realizovat právo chůze a jízdy trakařem a korčákem na tomto pozemku, v současné době mohou tento pozemek navíc jako veřejnou cestu užívat i další osoby, tím se však neovlivňuje výkon práva z věcného břemene.

21. Posledním důvodem pro zrušení věcného břemeno je tvrzené nevhodné chování žalované, konkrétně žalobci tvrdí, že žalovaná nechává vnikat cizí osoby na pozemky žalobců, na tyto pozemky hází kameny, také používá k výkonu práv z věcného břemene elektrokolečko, které není uvedeno v původním znění smíru. Soud prvního stupně vycházel z pro věc relevantní judikatury v podobě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze kterého plyne, že konfliktní vztahy účastníků samy o sobě nemohou založit změnu poměrů, toliko mimořádně konfliktní vztahy, pro které není např. možné řádně užívat nemovité věci zatížené věcným břemenem, mohou být důvodem pro zrušení věcného břemene. O takovou mimořádnou situaci, při které by značně konfliktní vztahy měly za následek nemožnost řádně užívat služebné pozemky, se však v projednávané věci nejedná, resp. žalobci takovou situaci ani netvrdí. Je totiž třeba vycházet z toho, co konkrétně tvrdí žalobci z hlediska konfliktních vztahů mezi účastníky, není naopak povinností soudu „dopátrávat“ další důvody pro zrušení věcného břemene. Odvolací soud dále dodává, že důvodem pro zrušení věcného břemene by nebyl ani jeho extenzivní výkon. Pokud by totiž žalovaná překračovala rozsah věcného břemene, náleželo by žalobcům právo domáhat se, aby od takového závadného jednání upustila. Zároveň však skutečnost, že žalovaná používá k převozu dříví apod. elektrokolečko, neznamená překročení sjednaného obsahu věcného břemene. Na obsah věcného břemene je nutno nahlížet optikou účelu a významu institutu věcného břemene, které spočívá v omezení vlastníků služebných pozemků. Toto omezení musí mít smysl tak, aby reagovalo i na změny v důsledku vývoje společnosti, zde zejména technického vývoje, a aby i v současné době naplňovalo účel, pro který bylo v minulosti zřízeno.

22. Odvolací soud proto ve uzavírá, že tvrzené skutečnosti, na základě kterých požadují žalobci zrušit sjednané věcné břemeno, nemění rozsah práv a povinnosti plynoucích z věcného břemene způsobem, který by zakládal hrubý nepoměr ve prospěch žalované v postavení vlastníka panujících pozemků. Proto je správný závěr soudu prvního stupně, že důvody pro zrušení věcného břemene předvídané v § 1299 odst. 2 o. z. nebyly naplněny.

23. Ve světle výše uvedeného odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I až III jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

24. Zcela správně soud prvního stupně uzavřel, že žalované, která byla v řízení před soudem prvního stupně plně úspěšná, náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Nesprávně však soud prvního stupně přiznal zástupci žalované odměnu za prostudování spisu. Za úkon právní služby spočívající v nahlížení a studiu spisu odměna advokátovi zpravidla nepřináleží, neboť studium spisu je zahrnuto v úkonu právní služby převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”)], či v úkonu právní služby první porady s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem [§ 11 odst. 1 písm. b) a. t.], případně tvoří nezbytný předpoklad pro řádné zastupování i v průběhu řízení. Výjimečně lze přiznat odměnu za samostatný úkon právní služby spočívající v prostudování spisu, a to analogicky podle § 11 odst. 1 písm. f) a. t., pokud by mohlo prostudování spisu svým významem odpovídat prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování. Tuto výjimku je třeba vykládat spíše restriktivně a aplikovat ji, bude-li takový postup v civilním soudním řízení s ohledem na konkrétní okolnosti případu (při zohlednění zejména nezbytnosti a účelnosti postupu) ospravedlnitelný. Mohlo by se tedy jednat např. o případ, kdy založí protistrana do spisu značné množství listin, s nimiž se účastník nemá možnost jinak seznámit krátce před prvním jednáním ve věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V projednávané věci požaduje zástupce žalované odměnu za nahlížení do spisu dne , datum, , tedy na samém počátku řízení (přičemž plnou moc mu žalovaná udělila dne , datum, ). Ze záznamu o nahlížení do spisu ze dne , datum, plyne, že zástupce žalované nahlížel do spisu (čítajícího tehdy 30 stran) od 13:25 do 13:27 hodin. Takové nahlížení do spisu na samém počátku řízení, jež navíc trvalo toliko dvě minuty, skutečně není možné považovat za obsahově a významově odpovídající prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování. Ostatní úkony právní služby, za které byla zástupci žalované přiznána odměna, vyhodnotil správně soud prvního stupně za účelné. Zástupci žalované tak náleží odměna za celkem , hodnota, úkonů právní služby. Pokud jde o jejich specifikaci, odkazuje odvolací soud na příslušnou část odůvodnění napadeného rozhodnutí. K těmto 10 úkonům právní služby dále náleží 10 paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovní náhrada v souvislosti s cestou k místnímu šetření dne , datum, ve výši , částka, za 31 ujetých km (, částka, za litr paliva při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. K celkové částce , částka, dále náleží zástupci žalované náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy částka , částka, . Celková výše nákladů řízení na straně žalované proto činí , částka, , přičemž každý z žalobců je povinen nahradit žalované polovinu z této částky.

25. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. I v odvolacím řízení úspěšné žalované bylo vůči neúspěšným žalobcům přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, . Jde o náhradu za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z odměny ve výši , částka, za písemné vyjádření k odvolání a ve výši , částka, za účast na jednání před odvolacím soudem, dále o paušální náhradu výdajů ve výši 2 x , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhradu v souvislosti s cestou realizovanou osobním automobilem k jednání dne , datum, ve výši , částka, za 30 ujetých km (, částka, za litr paliva při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla) podle § 13 a. t., náhradu za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

26. Náhradu nákladů odvolacího řízení bylo žalobcům dle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř. uloženo zaplatit k rukám zástupce žalované, a to v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do 3 dnů od právní moci rozsudku.