12 C 26/2023 - 348

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupené/ho advokátem: [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované 1.:[Jméno žalované A], narozena [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] zastoupené advokátem: [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] žalované 2.:[Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] zastoupené advokátem: [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] žalované 3.:[Jméno žalované C], narozený [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované C] zastoupené advokátem: [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba žalobce ze dne 19. 1. 2023 na určení, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 pozemku parc. č. stav. 2/1, jehož součástí je stavba - budova č.p. [číslo] na pozemku parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p. nebo ev., pozemku parc. č. [číslo], pozemku parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p. nebo ev., to vše zapsáno na LV č. [číslo] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se proti žalovaným domáhá žalobou z 19. 1. 2023 určení vlastnického práva s tím, že žalovaná je na základě darovací smlouvy ze dne 24. 11. 2003 vlastníkem níže specifikovaných nemovitých věcí, když ze strany žalobce byl žalované 1. darován spoluvlastnický podíl o velikosti těchto nemovitých věcí: pozemek parc. č. st. [číslo], o výměře 157 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s č.p. [číslo], rodinný dům; pozemek parc. č. st. [číslo], o výměře 273 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, objekt k bydlení; pozemek parc. č. [číslo], o výměře 23 m2, zahrada; pozemek parc. č. st. [číslo], o výměře 13 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, jiná stavba, to vše zapsáno na listu vlastnictví č. [číslo], pro obec [adresa], k. ú. [adresa], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa] (dále též jen „předmětné nemovitosti“). Žalobce je přesvědčen o tom, že žalovaná 1. svým dlouhodobým a promyšleným jednáním vůči žalobci a jeho osobám blízkým (členům jeho rodiny) byla a je vedena snahou o získání majetkového prospěchu a její chování tak vůči žalobci a členům jeho rodiny hrubě porušuje dobré mravy ve smyslu ustanovení § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“). Žalobce je dále přesvědčen o tom, že jednání žalované 1. je nutné chápat a posuzovat ve vzájemných dlouhodobých souvislostech a nikoli samostatně a odděleně, když související, několikaleté, pokračující jednání žalované 1. podmínky pro hrubé porušení dobrých mravů naplňuje, přičemž se jedná o následující jednání a chování žalované 1. Jednání žalované 1. vůči žalobci a osobám blízkým žalobci započalo již v době, kdy žalovaná 1. využila počínajících duševních problémů [jméno FO] (syna žalobce) v souvislosti s užíváním drog z jeho strany a přinejmenším nemravným způsobem od něho vylákala (darováním) jeho podíl o velikosti na předmětných nemovitostech, což bylo v rozporu s původní rodinnou dohodou. Tato skutečnost byla před žalobcem ze strany žalované 1. zatajena a žalobce se o ní dozvěděl zcela náhodou po více než jednom roce od její realizace. Dle předchozího vyjádření [jméno FO] vyplývá, že se s ním žalovaná 1. měla vyrovnat, jakmile to bude možné. Do dnešního dne k tomu však nedošlo, a to i přestože ze strany žalované 1. došlo k prodeji nemovitosti na adrese [adresa], [adresa], ve které [jméno FO] bydlel, užíval ji, pečoval o ni a zejména hradil hypotéku, která byla formálně vedena na žalovanou 1. Žalovaná 1. navíc žádným způsobem nevyrovnala nároky [jméno FO] související s jeho investicemi do nemovitosti na adrese [adresa], [adresa], a to i přes jeho opakované žádosti. Obdobným způsobem pak žalovaná 1. hrubým způsobem porušila dobré mravy i jednáním vůči její matce ([jméno FO]) bývalé manželce žalobce, kterou žalobce považuje za osobu blízkou. Žalovaná 1. i přesto, že jí paní [jméno FO] vždy plně podporovala, s ní přerušila veškeré styky. Jediným důvodem pro toto jednání žalované 1. bylo to, že paní [jméno FO] na jaře roku 2022 prodala svůj pozemek parc. č. [číslo], k. ú. [adresa], namísto toho, aby jej žalované 1. darovala. I toto jednání žalované 1. vnímá žalobce jako porušení dobrých mravů vůči členům jeho rodiny. Žalobce v roce 2009 řešil svůj problém s bydlením a opatřil si byt a garáž v bytovém domě na stavebním pozemku parc. č. [hodnota] a dvě parkovací místa na pozemku parc. č. [číslo] a [číslo], k. ú. [adresa], to vše na adrese [Adresa žalované B], v sousedství žalované 1. Jelikož nechtěl nechat zapsat na katastrálním úřadu tyto nemovitosti na své jméno z důvodu nedoplatku u finančního úřadu ve výši 700 000 Kč, požádal žalobce svou dceru [Jméno žalované A], aby uvedené nemovitosti na katastrálním úřadu zapsala dočasně na své jméno. Aby mohl žalobce dlužnou částku uhradit, požádal o pomoc svoji kamarádku [jméno FO], ta si vyřídila hypoteční úvěr ve výši 700 000 Kč, které půjčila žalobci a byt s garáží byly zastaveny bance. Žalobce svůj nedoplatek vůči finančnímu úřadu vyrovnal a půjčku [jméno FO] pravidelně splácel. Byt, garáž a obě parkovací místa žalobce nerušeně užíval až do června 2021, kdy bez svolení, resp. jakékoliv předchozí dohody začala překvapivě žalovaná 1. trvale užívat parkovací stání žalobce na pozemku parc. č. [číslo]. Když žalobce zjistil, že na jeho parkovacím místě [Jméno žalované A] parkuje svůj vůz a on neměl s jedním ze svých vozů kde zaparkovat, požádal telefonicky žalovanou 1., aby si svůj vůz přeparkovala, dozvěděl se, že jí pozemek s parkovacím místem před několika dny údajně daroval. Žalobce byl z chování své dcery (žalované 1.) zcela vyveden z míry a hluboce jej takovéto chování ranilo, ale raději již na svém místě neparkoval s nadějí, že se situace snad vyřeší. Navíc se od této chvíle začal obávat i o svůj další majetek zapsaný na jméno žalované 1. Tyto obavy ještě více následným jednáním žalované 1. vzrostly. Totiž když žalovaná 1. s rodinou odjela koncem června 2021 na dovolenou, zaparkovala svůj vůz na parkovacím místě, pozemku parc. č. [číslo] nastávající manželka žalobce v domnění, že nemůže nastat konflikt, když je dcera s rodinou na dovolené a v minulosti v případě dovolené otce, dcera [Jméno žalované A] i její manžel, parkovací místa běžně využívali. Avšak dne 9. 7. 2021 obdržela nastávající manželka žalobce na messenger zprávu od manžela žalované 1., který jí ostře vytkl, že na jeho místě bez jeho souhlasu zaparkovala, a navíc mu jeho místo ušpinila. Následně žalobce zjistil že o tři dny později, tedy 12. 7. 2021, darovala dcera [Jméno žalované A] předmětný pozemek s parkovacím stáním svému manželovi, což žalobce považoval za výstrahu ze strany dcery, aby nepodnikal ničeho, nebo bude v odebírání jeho majetku pokračováno. Jiný důvod k takovému právnímu jednání žalované 1. žalobce neshledává. Již v té době žalobce začal uvažovat o odvolání darů, jež dceři daroval, ale uvědomoval si, jak je po právní, a ještě více po citové stránce odvolání darů složité a stresující. I z důvodu obavy o svůj další majetek zapsaný na dceru [Jméno žalované A], se raději rozhodl tuto křivdu psychicky zvládnout a sepsal s dcerou [jméno FO] dne 23. 7. 2021 „souhlasné prohlášení“ k nemovitostem, zapsaným na její jméno a v tomto prohlášení dceři pozemek parc. č. [číslo] s parkovacím stáním daroval. Toto své jednání považoval žalobce za ponížené a darování okolnostmi vynucené. Přílohou „souhlasného prohlášení“ bylo udělení plných mocí k prodeji všech tam uvedených nemovitostí. Žalobce si uvědomoval nízkou právní jistotu souhlasného prohlášení a v březnu 2022 se definitivně rozhodl postupně nemovitosti prodat. Požádal tedy realitní makléřku [jméno FO], z [právnická osoba], aby mu na byt našla zájemce. Po několika prohlídkách projevili zájem o byt celkem 3 kupující, připraveni složit kupní cenu ve výši 3,2 mil. korun v hotovosti. V té době přišla za žalobcem žalovaná 1. s tím, ať jí žalobce byt přenechá pro její dcery, že uhradí zbývající dluh na bytě ve výši 600 tisíc a na zbytek si vezmou s manželem hypotéku. Žalobce si uvědomoval sice nevýhodnost hrazení kupní ceny hypotečním úvěrem oproti složení kupní ceny v hotovosti, které nabízeli ostatní 3 zájemci, ale raději po poradě se svou nastávající manželkou, která byla jednání přítomna, přistoupil na návrh žalované 1. Bylo dohodnuto, tak jako s každým vážným zájemcem o koupi bytu, že žalobce zůstane v bytě po 2 roky bydlet za nájemné ve výši 8 000 Kč plus náklady a za tu dobu provede rekonstrukci chalupy ve [adresa], tj. předmětných nemovitostí, kam se přestěhuje. Zároveň bylo dohodnuto, že s žalovanou 1. uzavře žalobce smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene v podobném znění, kterou žalobce uzavřel se svojí matkou na stejné nemovitosti. Bylo dále dohodnuto, že rekonstrukci předmětných nemovitostí provede žalobce za prostředky získané z prodávaného bytu. Po úhradě kupní ceny za byt předložila žalovaná 1. žalobci k podpisu nájemní smlouvu na byt. Následně předložil žalobce žalované 1. k podpisu smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, avšak žalovaná 1. odmítla tuto smlouvu podepsat s tím, že nic takového dohodnuto nebylo, že se domlouvali pouze na možném užívání chalupy a na její rekonstrukci, avšak nepřeje si, aby tato rekonstrukce probíhala za života její babičky, tj. matky žalobce, údajně, aby jí tato rekonstrukce nerušila, neboť bydlí v jejím sousedství. Žalobce se následně pokoušel přesvědčit žalovanou 1., aby respektovala všechny dohody a smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene jí zaslal doporučenou poštou a na její email. To však bezvýsledně. Dne 24. 10. 2022 zaslal žalobce žalované 1. plné moci k dispozici s nemovitostmi dle souhlasného prohlášení ze dne 23. 7. 2021, konkrétně garáže v budově na pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [číslo] s parkovacím místem za účelem úředního ověření podpisu. V emailové odpovědi ze dne 27. 10. 2022 žalovaná 1. žalobci sdělila, že plnou moc na garáž mu dala do poštovní schránky, ale pozemek s parkovacím stáním je v zástavě s bytem na hypoteční úvěr a že musí zavolat finančnímu poradci „[jméno FO]“. Jak žalobce zjistil dotazem u finančního poradce, dodnes mu ohledně toho nevolala. Žalobce považuje zřízení zástavního práva za úmyslné, když se podle jeho názoru jedná o další odebrání majetku nemalé hodnoty, dle odhadu žalobce 200 000 Kč, z dispozice žalobce. Žalovaná 1. tak učinila i přes písemné dohody vyjádřené ve společném prohlášení ze dne 23.7.2021 a v souhlasném prohlášení, obsaženém v nájemní smlouvě na byt, zcela si vědoma důsledků svého jednání. Žalobce má tedy po zkušenostech oprávněnou obavu, že po svém návratu ze zahraničí již nebude moci na předmětném parkovacím stání parkovat. S ohledem na výše uvedené je tedy žalobce přesvědčen, že žalovaná 1. souhrnem výše uvedených jednání vůči žalobci a členům jeho rodiny hrubě porušila dobré mravy ve smyslu ustanovení § 630 obč. zák. a v tomto jednání dále pokračuje. Z tohoto důvodu žalobce dopisem ze dne 30. 11. 2022 odvolal dar pro nevděk. Žalovaná 1. na toto právní jednání žalobce reagovala prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 13. 12. 2022, kde vyjádřila nesouhlas s důvody odvolání daru pro nevděk, a žalobci tak nezbylo nic jiného, než podat tuto žalobu. K prokázání naléhavého právního zájmu žalobce uvádí, že s ohledem na skutečnost, že je v katastru nemovitostí žalovaná 1. vedena jako vlastník předmětných nemovitostí a nesouhlasí s podpisem souhlasného prohlášení ke vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce, je dán naléhavý právní zájem na podání této žaloby, když zápis v katastru nemovitostí neodpovídá řádnému odvolání daru pro nevděk, tedy skutečnému stavu. Ze strany žalobce bylo dále zjištěno, že dne 2. 1. 2023 bylo zahájeno vkladové řízení, jehož předmětem je převod vlastnického práva ve prospěch dcer žalované 1. V případě, že by nebyla podána tato žaloba, bylo by právní postavení žalobce a možnost vymáhání jeho nároku, přinejmenším ohroženo. S ohledem na výše uvedené skutečnosti si proto žalobce dovoluje navrhnout, aby soud rozhodl rozsudkem, kterým určí vlastnictví k předmětným nemovitostem žalobce. Žalobce dne 16. 2. 2023 navrhl přistoupení vedlejších účastníků [jméno FO] a [Jméno žalované C], nar. [Datum narození žalované C]. Žalobce se dne 15. 5. 2023 doplnil, že dokládá důkazy, označené v žalobě. Žalobce navrhl dne 30. 6. 2023 smírné řešení sporu. Žalobce doplnil dne 13. 12. 2023 své vyjádření zejména ve vztahu k jednotlivým svědeckým výslechům a k námitce promlčení, když o darovací smlouvě mezi dětmi žalobce se dozvěděl až v roce 2017. Úmyslem žalobce je narovnání rodinných vztahů. Dne 15. 1. 2024 doplnil žalobce argumenty ze žaloby plus okolnosti uzavření darovací smlouvy po podání žaloby. Žalobce uvádí, že mezi žalobcem a žalovanou 1. bylo uzavřeno Společné prohlášení ze dne 23. 7. 2021, které je již součástí spisu na č. l.

173. Na základě tohoto prohlášení žalobce žalovanou 1. před odvoláním daru pro nevděk žádal o naplnění tohoto prohlášení, tj. společný zpětný převod jednotky č. [číslo], k. ú. [adresa] - garáž a pozemku parc. č. [číslo], k. ú. K okolnostem týkajícím se převodu parkovacích míst parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] žalobce odkázal na své podrobné vyjádření, které učinil ve vyjádřeních ze dne 15. 5. 2023, ze dne 6. 6. 2023 a ze dne 13. 12. 2023. V návaznosti na provedenou svědeckou výpověď pana [jméno FO] a na podaná vysvětlení u Policie ČR žalované 1. a jejího manžela, která byla do spisu žalovanou 1. založená jako listinné důkazy, je však žalobce nucen upozornit na rozpory a okolnosti týkající se majetkových dispozic s parkovacím stáním parc. č. [číslo], k. ú. [adresa], a to s ohledem na skutečnost, že tvrzení těchto osob nejsou pravdivá a neodpovídají reálné situaci týkající se potřeby parkování žalované 1. a jejího manžela. Žalovaná 1. s jejím manželem tvrdili u Policie ČR a manžel i při svědecké výpovědi u soudu, že k darování parkovacího místa č. [číslo] došlo ze strany žalobce již na podzim v roce 2016. V tuto dobu však žalovaná 1. se svým manželem měli pouze jedno auto, BMW X5, které parkovali v garáži pod domem, na kterou jim žalobce daroval peníze, parkovací místo tudíž vůbec nepotřebovali. Toto parkovací místo začali potřebovat až v květnu 2021, když si koupili další auto Mercedes E. V tu dobu také začali parkovat svoje BMW X5 na parkovacím místě parc. č. [číslo], když v garáži měli zaparkovaný Mercedes. Začali tedy parkovat na parkovacím místě, které žalobce zakoupil ze svých prostředků a mělo být, dle předchozích dohod mezi žalobcem a žalovanou 1., v dispozici a ve vlastnictví žalobce. Žalobce následně i přes svůj vnitřní nesouhlas toto parkování akceptoval a nakonec dne 23. 7. 2021 podepsal se žalovanou 1. Společné prohlášení, ve kterém je uvedeno, že parkovací místo parc. č. [číslo] je nyní považováno za dar ze strany žalobce s vyčíslením hodnoty parkovacího místa ke dni podpisu Společného prohlášení, když žalobce tedy toto parkovací místo daroval až v roce 2021, nikoli v roce 2016. Žalobce uvedl dne 1. 2. 2024, že v řízení o odvolání daru pro nevděk je třeba vzájemné vztahy a skutkovou situaci silně individualizovat, proto nelze použít judikáty sp. zn. 33 Cdo 2163/2009 a 33 Cdo 942/2012. Žalovaná 1. porušila rodinné dohody a zvyklosti ve smyslu § 630 obč. zák. tj. porušila hrubě dobré mravy, a následovně. a) V době darování nemovitostí ve [adresa], tj. ke dni 24. 11. 2003, bylo dohodnuto, že žalobce bude dál užívat tyto stejným způsobem, a to přinejmenším jako matka žalobce. Žalovaná 1. v roce 2022 po žádosti žalobce o zpětný převod nemovitostí sama navrhla žalobci uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, což následně odmítla. b) Darování podílu na nemovitostech ve [adresa] [jméno FO] žalované 1. nebylo s ohledem na okolnosti darováním, neboť žalovaná 1. se zavázala pomoci [jméno FO] k získání nemovitostí v [adresa] a babička za něj měla uhradit dluhy z exekuce ve výši 350 000 Kč. c) Po prodeji nemovitostí v [adresa] vyplatila žalovaná 1. [jméno FO] částku, která i po odečtení důvodných nákladů neodpovídá polovině a žalovaná 1. se tak obohatila o [částka]. d) Obě parkovací stání č. [číslo] i č. [číslo] kupoval žalobce pro sebe, žalovaná 1. si žádné nekoupila ani jí nebylo darováno, přesto jej převedla na svého manžela, v důsledku čehož pro klid v rodině žalobce podepsal Souhlasné prohlášení, že stání č. [číslo] žalované 1. daroval. Stání č. [číslo] žalovaná 1. zastavila v souvislosti s úvěrem od banky. Pokud jde o promlčení jednání žalované 1. před 30. 11. 2019, argumentuje žalobce judikátem sp. zn. 33 Cdo 1416/2013, podle něhož mj. je při soustavném, resp. opakovaném porušování dobrých mravů obdarovaným rozhodující okamžik posledního jednání obdarovaného v hrubém rozporu s dobrými mravy, což je v případě žalované 1. okamžik odmítnutí uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene před podáním žaloby. Podle judikátu sp. zn. 33 Cdo 578/2021 je třeba hodnotit závadné jednání obdarovaného komplexně tj. subjektivně i objektivně a podle judikátu sp. zn. 33 Cdo 160/2022 je třeba rozlišovat porušení dobrých mravu značné intenzity a dlouhodobé či soustavné porušování, kdy jednotlivá porušení nedosahují hrubé intenzity. Zjevnost nevděku žalované 1. je ve smyslu judikátu sp. zn. 33 Cdo 1794/2018 evidentní. Proto žalobce navrhuje žalobě vyhovět[Anonymizováno]

2. Žalovaná 1. se vyjádřila dne 8. 3. 2023 tak, že v roce 2003 daroval žalobce společně se svou manželkou z majetku v SJM nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] dětem, tj. žalované 1. a jejímu bratru [jméno FO], přičemž dne 30. 11. 2022 odvolal dar pro nevděk a domáhá se vrácení daru listinou nazvanou „odstoupení od darovací smlouvy“. Použití § 2072 o. z. není možné, neboť k darování došlo za účinnosti obč. zák. (judikát NS ČR sp. zn. 33 Cdo 124/2020). Žalovaná 1. darovala předmětné nemovitosti dcerám, přičemž tento svůj úmysl sdělila žalobci předtím, než přistoupil k odvolání daru dne 30. 11. 2022. Žalovaná 1. si není vědoma, že by se k žalobci chovala v rozporu s dobrými mravy dle § 630 obč. zák., když k revokaci darování je, aby skutky, kterými bylo dárci ublíženo, dosáhly určité vysoké objektivní intenzity rozporu s dobrými mravy (judikát NS ČR sp. zn. 33 Cdo 1794/2018), pouhé subjektivní přesvědčení dárce, že se k němu obdarovaný zachoval nevděčně, pro účinek revokace darování nepostačí. Důvody dárců v roce 2003 žalovaná 1. nezná, žádné podmínky spojené s přijetím daru spojeny nebyly, přestože žalovaná 1. připouští, že ona a její bratr v roce 2003 – 2004 poskytli plnou moc žalobci ke správě předmětných nemovitostí, neboť žalobce chtěl tyto nemovitosti upravovat za účelem pronájmu cizincům. Plnou mocí však v žádném případě nebyla uzavřena dohoda o zřízení budoucí služebnosti pro žalobce. Chování žalované 1., které má být v rozporu s dobrými mravy, spočívající v porušení závazku žalované 1. uzavřít dohodu o zřízení věcného břemene k užívání předmětných nemovitostí, tak nelze jako rozporné s dobrými mravy kvalifikovat, protože závazek žalované 1. neexistuje. Žalobce užíval po darování předmětných nemovitostí tyto nemovitosti na základě dobré vůle žalované 1. a jejího bratra [jméno FO] z vděčnosti za dar a babičky [jméno FO], která měla zřízeno věcné břemeno bytu a užívání, což lze hodnotit jako dočasnou výprosu, ale nikoliv jako příslib zřízení služebnosti. Pokud žalobce tvrdí, že byla sjednána ústní smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, pak taková nemohla vzniknout, neboť pod sankcí absolutní neplatnosti by musela mít písemnou formu, nadto by nárok i z písemné smlouvy o smlouvě budoucí byl promlčen a není zřejmý obsah závazku (§ 101 obč. zák., § 50a obč. zák., § 40a obč. zák. a § 151n obč. zák.). Příslib užívání předmětných nemovitostí v rozsahu obdobném jako je užívání [jméno FO] žalovaná 1. vůči žalobci neučinila a ani učinit nemohla, právě s ohledem na existující věcné břemeno [jméno FO]. Žalobce se rozhodl ze své vůle zpeněžit a opustit byt, který mu vyplatili žalovaná 1. s manželem v roce 2020-2021. Žalobce přispěl žalované 1. a její rodině na koupi bytu a garáže z peněz z výnosů společného podnikání se žalovanou 1. v roce 2008. Žalovaná 1. žalobci i nadále pomáhala v podnikání žalobci. Telefon byl hrazen společností žalobce a auto měla půjčené jednou na dovolenou. Žalovaná 1. zvala žalobce na obědy, večeře a půjčovala mu rodinné auto. Na přestavbě a správě nemovitostí ve [adresa] se žalobce nijak nepodílel, tyto zajišťovala [jméno FO]. K převodu předmětných nemovitostí na žalovanou 1. došlo v důsledku finančních problémů [jméno FO], který měl problémy s drogami a byla proti němu vedena exekuce, přičemž částku [částka] zaplatila [jméno FO] pod podmínkou převodu části předmětných nemovitostí na žalovanou 1., která se o ni stará, když žalobce možnost vyplatit dluh [jméno FO] a získat podíl na předmětných nemovitostech i přes nabídku [jméno FO] nevyužil. [jméno FO] nemá žádné pohledávky za žalovanou 1. v souvislosti s darováním předmětných nemovitostí ani v souvislosti s prodejem nemovitostí v [adresa] žalovanou 1., které [jméno FO] využíval k bydlení a podnikání v autodílně a splácel dočasně hypotéku žalované 1., což mu žalovaná 1. následně kompenzovala. Vztahy s matkou [jméno FO] má žalovaná 1. dobré, nežádala ji v roce 2022 o dar jejího pozemku ve [adresa], navíc rodiče žalované 1. jsou rozvedeni a matka žalované tak není osobou blízkou žalobce. Žalobce si koupil bytovou jednotku č. [číslo] a nebytovou jednotku č. [číslo] a dvě parkovací stání, z nichž jedno užívala žalovaná 1., protože v domě čp. [číslo] vlastní i další byt. Stání žalované 1. užívaly k parkování přítelkyně žalobce, přičemž jednou jej znečistily olejem a naftou. V roce 2021 odkoupila žalovaná 1. pro dcery byt žalobce za žalobcem požadovanou cenu 3,2 miliónu Kč a předpokládala, že bude řešit svou bytovou situaci. Ten se začal domáhat věcného břemene v předmětných nemovitostech s tím, že chce rekonstruovat starou budovu. Žalovaná 1. neodmítla bydlení žalobci ve [adresa], ale nesouhlasila s rekonstrukcí a se zřízením věcného břemene s ohledem na klid [jméno FO]. K zastavení parkovacích stání došlo nedorozuměním. Dle žalované 1. je důvodem k odvolání daru a vrácení daru žalobce a) dohady ohledně parkování na parkovacích stáních, když tyto měl žalobce s manželem žalované 1., žalovaná 1. se tak ublížení žalobci nedopustila; b) věcného břemene na předmětných nemovitostech se domáhat až v roce 2020 či 2021, když závazek žalované ke zřízení věcného břemena z dřívější doby existovat nemohl. Žalovaná 1. se k žalobci ani k členům jeho rodiny nechovala tak, že by porušovala dobré mravy, natož hrubým způsobem, 1) závazek žalované 1. ke zřízení věcného břemena vůči žalobci z roku 2003 neexistuje, nemohly tak být porušeny dobré mravy, z darování nadto nevyplývá žádná obecná povinnost obdarovaného plnit všechna budoucí přání dárce ohledně nakládání s darem; 2) žalovaná 1. neporušila dobré mravy ve vztahu k bratrovi [jméno FO]; 3) porušení dobrých mravů chováním žalované 1. ke [jméno FO] je irelevantní, neboť nejde o osobu blízkou žalobce a 4) konflikt ohledně parkovacích stání vznikl s manželem žalované 1., který nebyl žalobcem obdarován. Proto navrhuje žalovaná 1. zamítnutí žaloby žalobce. Dne 4. 8. 2023 doplnily žalované, že v konstantní a zcela ustálené judikatuře je judikováno, že …Označením (identifikací) závadného chování ve výzvě k vrácení daru je dán okruh sporných skutečností, které jsou předmětem dokazování… (viz např. rozsudek NS ve věci sp.zn. 22 Cdo 1620/2001). Žalobce tímto závadným chováním v „odvolání daru“ ze dne 30. 11. 2022, správně zřejmě měl uvést „vrácení daru“, a v žalobě označil: a) odmítnutí uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene užívání k nemovitým věcem ve [adresa] pro žalobce v r. 2022, b) jednání žalované dle žalobce v hrubém rozporu s dobrými mravy vůči členům rodiny: ba) v r. 2016, když žalobce zjistil dle svého vlastního tvrzení v podání ze 6. 6. 2023 v r. 2017, že měl být krácen syn žalobce [jméno FO] žalovanou 1. při darování nemovitostí ve [adresa], bb) v r. 2022 měl být dle žalobce krácen syn [jméno FO] žalovanou 1. při prodeji nemovitostí v k. ú. [adresa], bc) v r. 2022 žalovaná 1. údajně přestala komunikovat s bývalou manželkou žalobce [jméno FO], protože nepřevedla pozemek parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] žalované 1. pro její dcery, c) jednání žalované 1. při převodech a uspořádání poměrů k bytu a garáži v bytovém domě, na pozemku parc. č. stav. [číslo] k. ú. [adresa], na adrese [adresa] a dvěma parkovacím stáním, parc. č. [číslo] a [číslo] k. ú. [adresa], d) jednání manžela žalované 1. při dohadech o parkování na parkovacích stáních v [adresa] se žalobcem. Pouze v tomto rozsahu (a-d) samotným žalobcem vymezeném mohou být prokazovány sporné skutečnosti. Vymezuje-li žalobce v doplněních z 15. 5. a 6. 6.2023 další chování, nejen žalované 1., a nové skutečnosti, kterými mu mělo být ublíženo, jako např. v roce 2017 nepodepsání smluv o zpětném převodu nemovitostí ve [adresa] apod., již k nim nemůže být přihlíženo, neboť ve výzvě ke vrácení daru dne 30. 11. 2022 vymezeny jako důvody nebyly a po 30. 11. 2022 nenastaly. Právo na vrácení daru dle § 630 obč. zák. je dle judikatury majetkovým právem, které se promlčuje ve tříleté době dle § 101 obč. zák. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1416/2013). Promlčecí doba tedy počíná od okamžiku, kdy jednání obdarovaného naplnilo znaky ustanovení § 630 obč. zák. Z tohoto důvodu nemůže být relevantní jakékoliv samostatné porušení dobrých mravů, ke kterému by došlo více než 3 roky před podáním výzvy k vrácení daru, tedy v tomto případě chování žalované uskutečněné před 30. 11. 2019. Z uvedeného důvodu nemůže být relevantní domáhat se vrácení daru pro hrubé porušení mravů z důvodu vylákání podílu [jméno FO] k nemovitostem ve [adresa] darem v r. 2016 či jeho údajné zkrácení při tomto darování. Žalobce v podstatě již samotným svým žalobním tvrzením a navrhovanými důkazy potvrzuje, že žádný zákonný důvod k vrácení daru není dán a že neunáší břemeno tvrzení ani důkazní břemeno práva vrácení daru. Mimo shora uvedené si žalovaná dovoluje upozornit na to, že žalobce si ve svých jednotlivých podáních v časové řadě činěných odporuje a tím jsou jeho tvrzení a zejména postupné úpravy těchto tvrzení zcela nevěrohodné. Žalobce takto postupně nejprve uplatňuje určitou svoji právní argumentaci, tj. dopad úpravy uvedené v § 2072 o. z., příslib a ústní smlouva v r. 2003 apod., a poté, co je žalovanou prokázáno, že tato právní úprava buď neexistuje, nebo na případ nedopadá, svá tvrzení účelově mění a posouvá do polohy, o které se domnívá, že je v jeho prospěch. Z výše uvedených důvodů žalovaná žádá soud, aby žalobu zamítl a žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení. Žalované dne 19. 10. 2023 uvedly, že předkládají jako návrh k provedení důkazu zasílá i své trestní oznámení, které na žalovanou 1. podal žalobce u orgánů činných ve trestním řízení ohledně nakládání s parkovacím stáním na p.č. [číslo] k. ú. [adresa] a s garáží jednotka č. [číslo] k. ú. [adresa]. Dne 23. 10. 2023 doplnila žalovaná 1. důkazní návrhy. Žalované dne 20. 1. 2024 doplnily své vyjádření k vyjádření žalobce.

3. Z emailové komunikace soud zjistil, že tato proběhla dne 24. 10. 2022 ohledně zástavy parkovacího stání bance sdělené žalovanou 1. žalobci, dne 30. 11. 2022 ohledně odeslání odvolání daru pro nevděk a souhlasného prohlášení žalobcem žalované 1., dne 15. 1. 2023 o požadavku zpětvzetí převodu nemovitostí ve [adresa] na vnučky.

4. Ze zprávy na messenger je patrné, že [jméno FO] usiloval o čisté parkovací stání.

5. Z Návrhu smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene je zřejmé, že měla být sepsána mezi účastníky, žalovanou 1. jako povinnou a žalobcem jako oprávněným, jejímž předmětem mělo být bezúplatné doživotní bydlení a užívání nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalované 1. žalobcem, a to pozemku parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba čp. [číslo], pozemku parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./če., a pozemku parc. č. [číslo], vše v k. ú. [adresa], zapsaných na LV č. [hodnota], u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota], vedeného u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ke dni 18. 1. 2023 je zjištěno, že vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba čp. [číslo], pozemku parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./če., pozemku parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./če., a pozemku parc. č. [číslo], vše v k. ú. [adresa], je žalovaná 1. na základě darovací smlouvy ze dne 24. 11. 2003, na základě darovací smlouvy ze dne 3. 10. 2016, rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 23. 10. 2018 a kupní smlouvy ze dne 10. 7. 2021 s tím, že na nemovitostech vázne věcné břemeno bytu a věcné břemeno užívání [jméno FO], nar. [datum] (dále jen „předmětné nemovitosti“).

7. Z reakce žalované 1. na odvolání daru pro nevděk ze dne 13. 12. 2022 je patrné, že není zřejmé, zda žalobce odstoupil od darovacích smluv či odvolává dar pro nevděk či pro nouzi. Žalovaná 1. si není vědoma chování ve vztahu k žalobci v rozporu s dobrými mravy a neví o nouzi žalobce. Podle žalované 1. k revizi darování z roku 2003, 2008 a 2021 nedošlo.

8. Z darovací smlouvy ze dne 3. 10. 2016 je patrné, že [jméno FO] daroval žalované 1. spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech.

9. Z darovací smlouvy ze dne 24. 11. 2003 je patrné, že žalobce a jeho manželka [jméno FO], [datum], darovali žalované 1. a [jméno FO], [datum], předmětné nemovitosti, každému . Obdarovaní přijali věcné břemeno zřízené k předmětným nemovitostem ve prospěch [jméno FO]. Návrh na vklad do katastru nemovitostí byl podán dne 3. 12. 2003.

10. Z dodatečného prohlášení o poskytnutí daru ze dne 26. 12. 2017 je zřejmé, že žalobce žalované 1. poskytl v roce 2008 dar 1 000 000 Kč na zakoupení bytu v [adresa] a dar 250 000 Kč na garáž k tomuto bytu, když obě tyto nemovitosti jsou ve společném jmění manželů žalované 1. a jejího manžela. Podepsána je [Jméno žalované A], [Jméno žalobce], [jméno FO] a [jméno FO].

11. Z informace o řízení je zřejmé, že bylo zahájeno vkladové řízení dne 2. 1. 2023 ve prospěch [jméno FO] a [Jméno žalované B].

12. Z Odvolání daru pro nevděk spojené s výzvou k vrácení daru dle § 2072 o. z. ze dne 30. 11. 2022 vyplývá, žalobce sdělil žalované, že se nechová vhodně k matce, že na bratrovi vylákala jeho podíl předmětných nemovitostí v době, kdy měl problémy s drogami a duševní potíže. Tím, že odmítla žalovaná 1. podepsat smlouvu o smlouvě budoucí na doživotní užívání předmětných nemovitostí, musí žalobce bydlet v nájemním bytě, žalovaná 1. zastavila parkovací místo žalobce bance, manžel žalované 1. projevil vůči žalobce nevoli kvůli znečištění parkovacího místa vozidlem partnerky žalobce. Žalobce chce proto vrátit dary 1 000 000 Kč, 250 000 Kč a 120 000 Kč a odstupuje od darovací smlouvy.

13. Z emailové korespondence je patrné, že žalobce se domáhal po žalované 1. dne 2. 10. 2022, 4. 10. 2022, 12. 10. 2022 a 14. 10. 2022 podpisu smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k předmětným nemovitostem ve [adresa], což žalovaná 1. nechtěla zatím řešit kvůli zdravotnímu stavu dcery [jméno FO].

14. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota], vedeného u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ke dni 14. 2. 2023 je zjištěno, že vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba čp. [číslo], pozemku parc. č. stav. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp./če., pozemku parc. č. stav. 135, jehož součástí je stavba bez čp./če., a pozemku parc. č. [číslo] vše v k. ú. [adresa], je [jméno FO] a [Jméno žalované B], nar. [Datum narození žalované C] smlouvy ze dne 2. 1. 2023 s tím, že na nemovitostech vázne věcné břemeno bytu a věcné břemeno užívání [jméno FO], nar. [datum].

15. Z informace o řízení je patrné, že byla vyznačena plomba na předmětných nemovitostech dne 20. 1. 2023[Anonymizováno]

16. Žalobce doložil i návrh žalobce na zápis poznámky spornosti v souvislosti se zpětvzetím daru žalobcem, a to ze dne 19. 1. 2023.

17. Ze smlouvy o věcném břemeni 23. 7. 1999 je zřejmé, že žalobce a [jméno FO], nar. [datum], zřídili ve prospěch [jméno FO], nar. [datum], věcné břemeno užívání předmětných nemovitostí bydlení a doživotního bezplatného užívání bytu a zahrady, chování psa a kočky, drůbeže, králíků a prasat, když za zřízení věcného břemene byla sjednána částka 1 000 Kč. Povinní z věcného břemene se zavázali k doživotní dodávce dříví pro zajištění vytápění bytu.

18. Z Prohlášení [jméno FO] ze dne 9. 12. 2022 vyplývá, že výstavbu předmětných nemovitostí zajišťovala [jméno FO] z peněz za prodej bytu v [adresa] čp. [adresa] ve výši 1 150 000 Kč, z nichž dala 350 000 Kč synu [jméno FO] a následně 350 000 Kč žalobci poté, co zjistila, že předmětné nemovitosti nechal žalobce zapsat na sebe a manželku [jméno FO], když jej pověřila stavbou domu z jejích peněz. Následně si vymohla po žalobci zřízení věcného břemene užívání s doživotním zajištěním dříví, což žalobce nikdy neplnil, dříví zajišťovali sousedé, popř. žalovaná s manželem. [jméno FO] souhlasila s tím, že v době rozvodu manželství žalobce dojde k darování předmětných nemovitostí jejím vnoučatům. Když se [jméno FO] dostal do finančních problémů, poskytla mu na dluhy [jméno FO] 180 000 Kč, odpovídající podílu na předmětných nemovitostech po rodičích (350 000 Kč/2), a přidala 100 000 Kč s tím, že by tento podíl ráda převedla na žalovanou 1., která se o ní vždy starala a stále stará, proto [jméno FO] svůj podíl převedl na žalovanou. [jméno FO] investovala do předmětných nemovitostí nad rámec 800 000 Kč na výstavbu domu dalších 168 000 Kč. Žalobce využívá v předmětných nemovitostech garáž k opravě auta a člunu a zanechává po sobě nepořádek, nechová se jako syn.

19. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], IČ: [IČO], bylo zjištěno, že společníky jsou žalobce o velikosti podílu 40%, žalovaná 1. o velikosti podílu 30% a [jméno FO], nar. [datum], o velikosti podílu 30%. Jednatelem je žalobce.

20. Z Prohlášení [jméno FO] ze dne 28. 2. 2023 je patrné, že dobrovolně převedl darovací smlouvou na žalovanou 1. podíl na předmětných nemovitostech poté, co tento podíl prodal babičce [jméno FO] a tato si přála převod na žalovanou a uhradila prodejní cenu. Žádné závazky tím mezi ním a žalovanou a babičkou nejsou. Z dalšího Prohlášení [jméno FO] ze dne 28. 2. 2023 je patrné, že obdržel od žalované 1. 30 000 Kč, 100 000 Kč a 100 000 Kč, a dále, že zbylou částku 949 620 Kč uhradila žalovaná 1. ve dvou splátkách na účet žalobce ve prospěch [jméno FO]. Se žalovanou 1. je tak [jméno FO] zcela vyrovnán.

21. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná 1. pronajala žalobci bytovou jednotku č. 2608/43 na dobu určitou od 1. 9. 2022 do 31. 5. 2024 se sjednaným nájemným 8 000 Kč. Současně bylo ujednáno, že žalobce uhradil celou kupní cenu bytu č. [číslo] v roce 2009, proto bude žalobci poukázána částka 3 200 000 Kč ve dvou splátkách, a to 600 000 Kč před podpisem smlouvy o nájmu a 2 600 000 Kč dne 20. 9. 2022.

22. Z whatsapp komunikace bylo zjištěno, že finanční poradce zjišťoval na přání žalované podmínky vyjmutí parkovacího místa ze zástavy 23. Z výpisu z účtu je zřejmý převod částky 3,2 miliónu Kč žalobci dne 12. 5. 2022 ve výši 606 320 Kč, dne 22. 9. 2022 ve výši 1 900 000 Kč, a dne 23. 9. 2022 ve výši 700 000 Kč.

24. Z Příkazu k úhradě nákladů exekuce Exekutorského úřadu [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] č. j. [spisová značka] ze dne 11. 5. 2016 je patrné, že povinný [jméno FO], nar. [datum], byl povinen uhradit ve prospěch povinného [právnická osoba] částku 84 416,52 Kč a náklady řízení 20 804 Kč na nákladech exekuce.

25. Z Kupní smlouvy ze dne 10. 11. 1996 je zřejmé, že [jméno FO] prodal žalobci a [jméno FO], nar. [datum], nemovitosti na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], a to pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba čp. [číslo], pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./če., pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./če., a pozemek parc. č. [číslo], vše v k. ú. [adresa], za kupní cenu 230 000 Kč. Přiložena je katastrální mapa a návrh na vklad kupní smlouvy do katastru ze dne 18. 12. 1996.

26. Soud měl k dispozici fotodokumentaci předmětných nemovitostí, a to spotřeby elektřiny v dílně a domu bývalé tiskárny.

27. Z Kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu, odboru výstavby a územního plánování ze dne 8. 3. 2000, které nabylo právní moci dne 4. 4. 2000, vyplývá povolení užívání stavby čp. [číslo] ve [adresa] – přestavba bývalé tiskárny na rodinný dům.

28. Soud měl k dispozici geometrický plán o rozdělení pozemku parc. č. [číslo] na parc. č. [číslo] k. ú. [adresa].

29. Soud měl k dispozici kupní smlouvy o prodeji motocyklu ČZ 150c, 1951, [číslo] dne 18. 9. 2015 žalovanou 1., zastoupenou žalobcem na základě plné moci ze dne 17. 9. 2015 za 67 500 Kč, a dále kupní smlouvu o prodeji motocyklu Jawa 500ohc, 1958, RZ [SPZ] dne 27. 6. 2016 žalovanou zastoupenou žalobcem za 19 000 EUR.

30. Z Potvrzení o zániku zástavního práva zřízeného rozhodnutím správce daně ze dne 24. 5. 2017 Finančního úřadu v [adresa] bylo zjištěno, že zástavní právo k nemovitostem na LV č. [hodnota] v k. ú. [právnická osoba] zaniklo po uhrazení daňových nedoplatků daňovým dlužníkem, tj. žalobcem.

31. Soud měl k dispozici návrh darovací smlouvy včetně návrhu na vklad do katastru nemovitostí, kterou měly být darovány předmětné nemovitosti žalobce žalovanou 1., a email ze dne 28. 8. 2017 o úmyslu žalobce stát se opět vlastníkem svých věcí, když zaplatil daňové nedoplatky.

32. Z emailu ze dne 9. 1. 2018 je zřejmé, že [název] nesouhlasí s převodem nemovitosti s přistoupením žalobce k úvěru kvůli negativním informacím.

33. Z dohody o zániku závazku je patrné, že [právnická osoba]. zrušila na žádost žalované 1. její účet č. [č. účtu] ke dni 3. 1. 2018.

34. Z mailu ze dne 14. 4. 2022 je zřejmé, že „babička nechce, aby se to přepsalo na mě, že to prodám nebo budou problémy“.

35. Z emailové komunikace žalobce se správou pohledávek [právnická osoba] z roku 2015 je patrné, že z částky 28 972 Kč na nákladech exekuce a 121 997,73 Kč na dluhu [jméno FO] bylo uhrazeno 65 000 Kč a došlo ke snížení úroků.

36. Podle listiny ze dne 19. 5. 2016 přistoupil k dluhu [jméno FO] ve věci [spisová značka] žalobce a podle listiny ze dne 1. 6. 2016 žalobce uhradil na dluhu [jméno FO] ve věci [spisová značka] částku 84 416,52 Kč. Z výpisu z účtu je zřejmé, že dne 30. 5. 2016 byla částka 84 416,52 Kč uhrazena exekutorovi a dne 16. 6. 2016 byla exekutorovi uhrazena částka 29 524 Kč z účtu č. [hodnota]. 37. [jméno FO] byl ve věci [spisová značka] vyzván k zaplacení částky 125 800 Kč ve prospěch oprávněného [právnická osoba] a náklady exekuce, když dosud bylo uhrazeno 80 000 Kč.

38. Z Darovací smlouva na pozemek s parkovacím stáním [právnická osoba] je patrné, že dne 12. 7. 2021 darovala žalovaná [jméno FO] pozemek parc. č. [číslo] k.ú. [adresa] na LV č. [hodnota].

39. Žalobce sepsal dne 15. 5. 2023 vyjádření, kde mj. popisuje, že dne 13. 4. 2022 byla ústně sjednána smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene za účelem doživotního užívání předmětných nemovitostí ve [adresa] za přítomnosti manželky žalobce [jméno FO].

40. Ze společného prohlášení mezi [Jméno žalované A] a [Jméno žalobce] ze dne 23. 7. 2021 bylo zjištěno, že ohledně bytu č. p. [číslo] se spoluvlastnickými podíly na pozemku parc. č. [hodnota] a [číslo] a společných částech domu, pořízené za 1 268 487,50 Kč, garáže č. [číslo] se spoluvlastnickými podíly na pozemku parc. č. [hodnota] a [číslo] a společných částech domu, pořízené za 241 474,80 Kč a ohledně pozemků parc. č. [číslo], pořízené jako parkovací místa za 90 000 Kč celkem platí, že tyto nemovitosti byly zakoupeny v roce 2009 od společnosti [právnická osoba], byly plně hrazeny [Jméno žalobce] a z jeho osobních důvodů zapsány v katastru nemovitostí na dceru [jméno FO]. V současné době budou nemovitosti prodávány vyjma pozemku parc. č. [číslo], který bude ve vlastnictví dcery [Jméno žalované A], přičemž finanční prostředky, vyjádřené jeho cenou v současnosti odhadovanou na 120 000 Kč, jsou nyní považovány za dar otce [Jméno žalobce] své dceři [Jméno žalované A]. [právnická osoba] bude řešen udělením generální plné moci.

41. Z plné moci ze dne 23 7. 2021 je patrné, že [Jméno žalobce] byl [Jméno žalované A] zmocněn k prodeji bytu č. p. [číslo] se spoluvlastnickými podíly na pozemku parc. č. [hodnota] a [číslo] a společných částech domu, vč. uzavření kupní smlouvy, když [Jméno žalobce] ji nepodepsal.

42. Z plné moci ze dne 23 7. 2021 je patrné, že [Jméno žalobce] byl [Jméno žalované A] zmocněn k prodeji garáže č. [číslo] se spoluvlastnickými podíly na pozemku parc. č. [hodnota] a [číslo] a společných částech domu, vč. uzavření kupní smlouvy, když [Jméno žalobce] ji nepodepsal.

43. Z plné moci ze dne 23 7. 2021 je patrné, že [Jméno žalobce] byl [Jméno žalované A] zmocněn k prodeji pozemku parc. č. [číslo] vč. uzavření kupní smlouvy, když [Jméno žalobce] ji nepodepsal.

44. Soud měl k dispozici fotografie zaparkovaných aut a chalupy ve [adresa].

45. Soud měl k dispozici doplnění vyjádření ze dne 15. 5. 2023, kde mj. uvádí, že má k dispozici prohlášení [jméno FO] ze dne 27. 3. 2023 a 20. 5. 2023, a že originál plné moci ze dne 24. 11. 2003 se nepodařilo dohledat, že dcera žalobci navrhla ve vztahu k nemovitostem ve [adresa] zřízení věcného břemene. Žalobce popisuje okolnosti koupě a prodeje domu v [adresa], užívaných [jméno FO], který přispíval na hypotéku, a se kterým se dle žalobce sestra nevyrovnala, když mu prostřednictvím žalobce uhradila pouze 491 120 Kč a 458 500 Kč. [jméno FO] a [Jméno žalované A] se nestýkají od doby, kdy nepřevedla pozemky ve [adresa] na vnučky, ale prodala je. Dle žalobce koupil parkovací stání před domem č.p. [číslo] a uschoval je kvůli problémům s finančním úřadem u dcery, která je převedla na manžela [jméno FO] bez souhlasu žalobce, s odůvodněním, že na něm vázne zástavní právo.

46. Z emailové korespondence ze dne 24. 10. 2022 a 27. 10. 2022 je zřejmé, že žalobce chtěl po [Jméno žalované A] plné moci ohledně garáže a parkovacího stání, a dne 24. 3. 2023 žalobce vyzval dceru opětovně k plné moci k převedení parkovacího stání na něj.

47. Z emailové korespondence ze dne 19. 9. 2022 se týká připomínek žalobce k nájemní smlouvě na byt po dobu rekonstrukce chalupy ve [adresa].

48. Z emailu ze dne 20. 11. 2009 je zřejmé, že realitní makléř zaslal návrhy kupních smluv [jméno FO] ohledně pozemků parc. č. [číslo] dle dohody s p. [jméno FO].

49. Z emailu ze dne 26. 9. 2022 je patrné, že žalobce zaslal smlouvu o smlouvě budoucí ohledně věcného břemene bydlení ve [adresa] [Jméno žalované A].

50. Ze scanu plné moci pro žalobce od [Jméno žalované A] a [jméno FO] vyplývá, že jí měl být žalobce zmocněn k nakládání s nemovitostmi na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], včetně úprav a prodeje těchto nemovitostí. Dokument, kde chybí podpisy, byl vytvořen a změněn dne 22. 2. 2023 a otevřen dne 7. 6. 2023, když datován je dnem 24. 11. 2003.

51. Z doplnění prohlášení [jméno FO] ze dne 27. 3.2023 je patrné, že 180 000 Kč na úhradu exekuce od babičky [jméno FO] nedostal, splácel měsíčně exekuci a pomáhal mu jeho otec. O zaslání částky 100 000 Kč od babičky [jméno FO] či [jméno FO] nic neví, ale nevylučuje jejich zaslání. O darování nemovitostí ve [adresa] neměl otci [jméno FO] nic říkat.

52. Z doplnění prohlášení [jméno FO] ze dne 20. 5.2023 je patrné, že sestře [jméno FO] a babičce slíbil, že o darovací smlouvě jeho poloviny nemovitostí ve [adresa] nebude nic říkat otci, a že sestra [adresa] nechá podíl dceři [jméno FO], k čemuž však nedošlo, podílníky jsou jen neteře [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, že po darování nemovitostí ve [adresa] rodiči podepisovali se sestrou [jméno FO] pro otce generální plnou moc k plné dispozici s těmito nemovitostmi.

53. Z dražební vyhlášky Exekutorského úřadu [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] č. j. [spisová značka] ze dne 6. 5. 2016 je patrné, že povinný [jméno FO], nar. [datum], byl povinen uhradit ve prospěch povinného [právnická osoba]. částku 84 416,52 Kč a náklady řízení, a že byl nařízen termín elektronické dražby dne 7. 7. 2016 spoluvlastnického podílu o velikosti na nemovitostech zapsaných na LV č. [hodnota] k. ú. [adresa] parc. č. stav. [číslo].

54. Z kupní smlouvy ze dne 14. 12. 2015 je zřejmé, že [Jméno žalované A] a [jméno FO] koupili od [tituly před jménem] [jméno FO] pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je budova č. p. [číslo], a pozemek parc. č. [hodnota], k. ú. [adresa] (LV č. [hodnota]), za 3 965 000 Kč.

55. Z kupní smlouvy ze dne 1. 3. 2022 je patrné, že [Jméno žalované A] a [jméno FO] prodali [tituly před jménem] [jméno FO] pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je budova č. p. [číslo], a pozemek parc. č. [hodnota], k. ú. [adresa], za 6 990 000 Kč.

56. Z vyúčtování dluhu [jméno FO] vyplývá částka 458 500 Kč.

57. Z potvrzení o úhradě z účtu žalobce u [právnická osoba] č. [č. účtu] je patrné, že byla na tento účet poukázána dne 4. 4. 2022 z účtu č. [č. účtu] částka 458 500 Kč a dne 25. 4. 2022 částka 491 120 Kč.

58. Z emailové komunikace realitní kanceláře a žalobce ze září 2009 je patrné, že žalobci byla rezervována parkovací stání č. [číslo], když parkovací stání č. [číslo], o které měl zájem [jméno FO], bylo již rezervováno třetí osobou.

59. Z darovací smlouvy ze dne 12. 7. 2021 je patrné, že [Jméno žalované A] darovala [jméno FO] pozemek parc. č. [číslo] k. ú. [adresa].

60. Soud měl k dispozici úřední záznam o vysvětlení žalované [Jméno žalované A] ze dne 12. 9. 2023 na PČR a [jméno FO] ze dne 12. 9. 2023 na PČR, ze kterých mj. shodně vyplývá, že spor žalobce je zbytečný.

61. Z výpisu z katastru nemovitostí je patrné, že vlastnicí pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] je žalovaná [Jméno žalované A] (LV č. [hodnota]) na základě kupní smlouvy ze dne 2. 6. 2010 a žádné zástavní právo na nemovitostech nevázne.

62. Z nabídky na smírné řešení věci ze dne 14. 9. 2023 je patrné, že žalované navrhují zřízení doživotního věcného břemene užívání nemovitostí ve [adresa] pro žalobce od úmrtí babičky, tj. matky p. [jméno FO], přičemž žalobce by vzal zpět žalobu, zdržel se nevhodného chování k žalovaným. Žalovaná navíc zajistila vymazání zástavního práva ke stání č. [hodnota]. Z odpovědi na smírný návrh žalobce ze dne 16. 10. 2023 je zřejmé, že žalobce s ním nesouhlasí.

63. Z výslechu [jméno FO], který je bratrem žalobce, soud zjistil, že svědek stejně jako žalobce převáděl majetek, žalobce na děti a svědek na manželku, v době, kdy podnikali ve sdružení a řešili dluh vůči finančnímu úřadu, když žalobce chtěl ve [adresa] trávit důchod, vybudoval si tam dílnu. Širší rodina svědka se již delší dobu nestýká, dříve se setkávali na Vánoce, o svátcích, a bratři parkovali ve [adresa] společný motorový člun. Starý dům obývali rodiče bývalé ženy žalobce. Žalobce koupil nemovitosti ve [adresa] od bratrance, což financoval žalobce, matka žalobce financovala rekonstrukci nemovitostí ve [adresa] z peněz z prodeje bytu v [adresa], který se prodal za 1 200 000 Kč, z čehož dostal svědek 300 000 Kč. Svědek matce vždy, když něco potřebovala, poskytl pomoc např. s dřívím, o pomoci ostatních členů rodiny se nemůže vyjádřit, matka však neměla za dostatečnou pomoc manžela vnučky [jméno FO]. Svědek přes svůj ne zcela pozitivní vztah k bratrovi považuje za spravedlivé, aby dům ve [adresa] byl jeho.

64. Z výslechu [jméno FO], která je matkou žalobce, bylo zjištěno, že neví, kdo je vlastníkem nemovitostí ve [adresa], bydlí tam 25 let, užívá ho celý, byt v [adresa] prodala svědkyně za 1 150 000 Kč, z čehož 350 000 Kč dala mladšímu synovi, s nímž má dobrý vztah, žalobce s ní asi 4 roky nemluvil, jeho vztah se žalovanou 1. byl dobrý, zhoršil se v souvislosti s řešením vlastnictví k nemovitostem ve [adresa]. Žalobce svědkyni asi dvakrát poskytl pomoc, ale většinou, když svědkyně něco potřebovala, tak to nebylo dobře. Žalobce s rodinou bydleli asi 8,5 let se svědkyní, žalobce přišel s nápadem, že by se prodal byt a svědkyně by bydlela ve [adresa]. Peníze z prodeje bytu dala svědkyně žalobci do banky, aby je investoval do nemovitostí ve [adresa]. Byt se prodal a svědkyně se po předělání vnitřků nemovitostí stěhovala do [adresa] po krátké době. Před dvěma lety se svědkyni nelíbilo chování žalobce, tak se rozhodla sepsat závěť a dát nemovitosti vnučce [jméno FO], která se o ní 15 let stará. Čestné prohlášení svědkyni pomohla sepsat žalovaná 1. [adresa] 000 Kč na zaplacení exekuce vnuka [jméno FO] dala prostřednictvím banky svědkyně žalobci, aby je postupně vybíral, neboť svědkyně chtěla zachovat domov. Částku 120 000 Kč vybírala svědkyně na poště a dala ji žalobci na dluh vnuka [jméno FO], a dala též [částka] a [částka] vnučce [jméno FO] na dluh vnuka [jméno FO], tj. celkem [částka] jako vypořádání jeho podílu na nemovitostech ve [adresa]. Žalobce nedostal z prodeje bytu v [adresa] od svědkyně zatím nic, myslela si, že se o ní bude starat a dostane nemovitosti ve [adresa], do jejichž rekonstrukce investovala svědkyně peníze, jež vybíral žalobce. Nad rámec těchto peněz dala svědkyně žalobci 70 000 kč, které ušetřila, a hradila fasádu, okapy, bílení domu, dlažby na dvoře, schody, střešní okna. O tom, že bral vnuk [jméno FO] drogy, se dozvěděla svědkyně až nedávno, nyní s ním má dobrý vztah.

65. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že je manželkou žalobce, a to od 9. 9. 2022. S dětmi a vnoučaty má žalobce dobrý vztah, záleží mu na nich, tyto vztahy se však změnily. Svědkyně byla přítomna ústní dohody o zřízení věcného břemene pro žalobce ze strany žalované 1 před svatbou v roce 2022, což tato následně popřela. Svědkyně a žalobce chtěli nemovitosti ve [adresa] přestavět a bydlet tam s babičkou, která z toho měla radost, s tím, že v mezičase budou v nájmu bytu. Žalobce chtěl, aby nemovitosti ve [adresa] byly jednou všech 3 vnuček. Problém s parkovacím stáním, které vlastnil žalobce a užíval manžel žalované 1. nastal před popřením slibu zřídit věcné břemeno žalobci žalovanou 1. Manžel žalobce vytkl svědkyni, parkuje na jeho stání.

66. Z výslechu [jméno FO] bylo zjištěno, že mu nahromadily problémy s domem, hypotékou a přítelkyní. Se žalovanou 1. měl vztahy svědek vždy dobré, za převod nemovitostí ve [adresa] nedostal nic, proto žalovaná 1 se švagrem mu pomohli s hypotékou v [adresa], pak byl vystěhován po 6 letech, kdy platil hypotéku a dostal 200 000 Kč, 60 000 Kč a 320 000 Kč od otce. Svědek chce klid v rodině, otec svědkovi občas pomůže či spolupracují. Právo užívání na základě ústní dohody nemovitostí ve [adresa] měl žalobce. O trávení stáří žalobce ve [adresa] svědek nic neví, ale babička stála o to, aby tyto nemovitosti byly vnuček. Svědkovi pomáhala i žalovaná 1. a babička, kde mohl bydlet, a dostal 2x30 000 Kč, a od žalované 25 000 Kč a např. cigarety. Svědkovi bylo převedeno 180 000 Kč před darováním nemovitosti ve [adresa] na splátky exekucí babičkou na účet žalobce, další částky si svědek nepamatuje. Žalobce poskytl svědkovi letenku do Ameriky a 100 000 Kč mu poslal. Peníze od žalované 1. poskytnuté přes žalobce byla svědkovi zadržovány.

67. Z výslechu [jméno FO] vyplývá, že je bývalou přítelkyní žalobce od 2007 do 2012, a uvedla ke vztahu žalované 1. a žalobce, že byla vždy dobré, a že žalobce měl osobní důvody k tomu, aby převedl či koupil byt na žalovanou 1., přičemž k němu patřila garáž a 2 parkovací místa. Z podobných důvodů nechal napsat žalobce nemovitosti ve [adresa] na děti kvůli problémům s finančním úřadem. Byty se kupovali dva, 1 s garáží a 2 parkovacími místy, když žalované 1. přispěl žalobce [částka] a [částka] na parkovací stání. O víkendech jezdili pomáhat do [adresa] na chalupu. Jako vlastník nemovitostí ve [adresa] stále vystupoval žalobce a nikdo proti tomu nic nenamítal.

68. Z výslechu [jméno FO] je zřejmé, že je známý žalobce a jednu dobu i spolupracoval s [jméno FO], než začal brát drogy a stal se nespolehlivým, což žalobce velmi trápilo, stejně jako to, že se řádně nevypořádali sourozenci po prodeji domu v [adresa]. Žalobce navíc přepsal nemovitosti ve [adresa] v souvislosti s rozvodem na děti, pak se stala vlastnicí jen žalovaná 1., na kterou nadto kvůli problémům s finančním úřadem převedl žalobce další majetek, neboť jí zcela důvěřoval. Zeť žalobce parkoval na parkovacím stání žalobce, což se mu nelíbilo, ale nechtěl dělat problémy. Žalobce vždy říkal, že do hrobu si nic nevezme, a že chce nechat vše vnučkám a někde dožít.

69. Z výslechu [jméno FO] (nyní [jméno FO]) vyplynulo, že byla přítelkyní [jméno FO] od 2012 do 2016, s nímž má dceru, na kterou neplatí alimenty ani [jméno FO] ani žalobce, který to slíbil, část alimentů naopak uhradila žalovaná 1. Svědkyně uvedla, že chtěli podnikat a bydlet v domě v [adresa], ale nedosáhli na hypotéku, tak se domluvili se žalovanou 1. a jejím manželem že dům koupí a po dvou letech bude přepsán na ně, svědkyně se však s bratrem žalované 1. rozešla, žalovaná se nechala přesvědčit, a to přestože se při jednání nechoval slušně žalobce k manželovi žalované 1., k dalšímu bydlení v domě bratrem, který jí měl dávat formou nájemného splátky hypotéky, to však činil jen, když měl partnerku. [jméno FO] dostal vyrovnání 800 000 Kč od žalované z těchto nemovitostí, přestože zaplatil jen pár splátek a dům zničil, protože bral a bere drogy, a tyto peníze měl spravovat žalobce. O nemovitostech ve [adresa] svědkyně nic neví, jen to, že kvůli exekucím na [jméno FO] dala babička [jméno FO] nějaké peníze a dohodli se, že je nemusí vracet, že tím bude vyplacen a podíl na nemovitostech ve [adresa] se přepíše na žalovanou 1. Občas platil splátku hypotéky někdo z rodiny, protože ta byla zajištěna zástavním právem k bytu žalobce. [jméno FO] byl nakonec vyklizena do domu bylo zainvestováno žalovanou 1. s manželem.

70. Z výslechu [jméno FO] je patrné, že vztahy mezi žalovanou 1., která je jeho manželkou, a žalobcem byly vždy výborné, nadměrně respektovala jeho názory. Vztah mezi [jméno FO] a žalobcem byl „nahoru dolů“, a mezi sourozenci byl vztah velmi dobrý, žalovaná 1. [jméno FO] suplovala matku. Dům v [adresa] koupil svědek se žalovanou 1. s tím, že za dva roky se převede na [jméno FO] a jim se přistaví garáž. [jméno FO] nepodnikal legálně, měl problémy s drogami, což pro svědka, který je policista, byl problém, Nikdo nemovitosti nechtěl, ani žalobce, dům byl poničený, jeho stav vylepšila žalovaná 1. a svědek a z prodeje nemovitostí se umořila hypotéka a 1,5 miliónu korun dostala žalovaná, která zaplatila alimenty za [jméno FO], asi mu uhradila i nějakou ubytovnu. Nemovitosti ve [adresa] byla ohroženy exekucemi [jméno FO], proto babička od [jméno FO] koupila nemovitostí asi za [částka] a darovala ji žalované 1. [adresa] roky platil hypotéku [jméno FO], pak rodina, až musel být [jméno FO] vystěhován, protože nebyl solventní a nemohl převzít hypotéku. Rozdíl v ceně byl z 3 900 000 Kč na 6 900 000 Kč. Parkovací stání si chtěl koupit svědek, žalobce se přidal a věnoval jedno stání žalované 1., po konfliktu v roce 2016, kdy došlo k poškození parkovacího stání vozidlem manželky žalobce, poslal svědek žalobci 50 000 Kč, ten je však dal na studium žalované 1. Žalobce na hypotéku ručil bytem a parkovacím stáním. Ve [adresa] svědek občas pomáhal, žalovaná 1. se babičce zcela věnovala a o nemovitosti se starala jako o vlastní.

71. Z výslechu žalobce je zřejmé, že věci v rodině byly vždy řešeny ústně, protože si všichni důvěřovali. Žalobce užívá dílnu ve [adresa], ale není to bez problémů. Pokud jde o vypořádání z prodeje nemovitostí v [adresa], žalovaná 1. buď nesprávně počítala nebo bratra [jméno FO] doslova „okradla“, zisk z měl být [částka] Dohoda mezi [jméno FO] a žalovanou 1. byla, že převede [jméno FO] nemovitostí ve [adresa] na žalovanou 1. a ta mu pomůže s hypotékou. Celou částku 350 000 Kč od babičky [jméno FO] fakticky nedostal, žalobce zaplatil na hypotéku 84 000 Kč, něco na exekuce, které byly zaplaceny 4 měsíce před převodem nemovitostí na žalovanou 1. Placení výživného prarodiči inicioval žalobce. Žalovaná 1. zastavila parkovací stání žalobce a situaci vyřešila až po podání trestního oznámení. přičemž parkovací stání převedla žalovaná 1. na manžela. Žalovaná chápe nevděk odlišně od žalobce, žalobce se o matku postaral, věcným břemenem ve [adresa], žalovaná 1. o něj nikoliv, její přístup by označil za hyenismus. Žalobce s bratrem žalobce splnili matce vše, co chtěla, koupili jí velkou TV, štípačku dříví, elektrokolo, přesto mu nebylo žalovanou 1. umožněno dožít na chalupě, když část roku žije v Turecku, a to v době, kdy řešil žalobce provozovnu, tj. obživu, a nemohl se bránit. Stejně postupovala žalovaná 1. vůči bratrovi [jméno FO]. Ve [adresa] má žalobce trvalý pobyt, platí daň z nemovitosti a za odvoz popelnic. Všichni v rodině vždy respektovali, že žalobce dům ve [adresa] opravuje, spravuje a užívá dílnu. Problémem je možná muslimské vyznání manželky žalobce. V roce 2017, kdy převáděl [jméno FO] část nemovitostí na žalovanou 1., chtěl žalobce situaci řešit smluvně, ale žalovaná nechtěla babičku stresovat, znovu se to začalo řešit v souvislosti s nájemní smlouvou v bytě žalované 1. pro žalobce v roce 2022, když původní ústní dohodu o zřízení věcného břemene pro žalobce žalovaná 1. následně zapřela.

72. Z výslechu žalované 1. je zjištěno, že věcné břemeno nechtěla řešit s ohledem na zdravotní stav dcery a potenciální konflikty mezi babičkou a žalobcem. [jméno FO] žalovaná 1. stále pomáhá, nemá kde bydlet, a z čeho žít. Žalovaná 1. se mu snažila pomoci koupí domu v [adresa] který měl být převeden po 2 letech, on však nesplnil podmínky, splátky hypotéky platila rodina, přesto dostal z prodejní ceny, když dům nechtěla ani banka, a do domu se muselo investovat do oprav. Kvůli exekuci na [částka] dala babička [jméno FO] [částka] a [částka] za převod nemovitostí ve [adresa] na žalovanou 1. s tím, že další částky byly [jméno FO] zaplaceny v první polovině roku 2023. Žalobce se sám nabídl, že zařídí parkovací stání, což učinil, žalovaná 1. jej v roce 2009 převzala, a po konfliktu manželky žalobce s manželem žalované 1., jej tato převedla na manžela. Důvod převodu nemovitostí ve Vlastci na dcery žalované 1. je, že mají k nemovitostem vztah, což žalobce věděl před podáním žaloby. Žalovaná 1. měla 1 auto, v roce 2021 koupila další a třetí vozidlo pořídili dcerám v roce 2022. Na splátky hypotéky se zaplatilo [částka], žalovaná 1. uhradila [částka], babička [částka], matka [částka] a žalobce [částka]. Ohledně vztahu s matkou žalovaná 1. uvedla, že spolu mluví, spolu s dcerami se s ní pravidelně vídají, i když vztahy jsou chladnější, než byly.

73. Soud měl k dispozici přehled plateb [jméno FO] za nemovitosti v [adresa] ze dne 23. 10. 2023 (1 662 036 Kč mínus náklady činí 1 554 359 Kč) a výpisy z účtu žalované 1., ze kterého odešlo 100 000 Kč 14. 4. 2022, dne 1. 4. 2022 6 500 Kč, 4 500 Kč, dne 3. 4. 2022 částka 65 000 Kč, 6 075 Kč, 7 000 Kč, a dne 4. 4. 2022 částky 30 000 Kč a[Anonymizováno]458 500 Kč.

74. Žalobce podal trestní oznámení na žalovanou 1. a [jméno FO]

75. Soud měl k dispozici emailovou komunikaci z roku 2017 a 2018, z níž neučinil žádná zjištění.

76. Z kupní smlouvy ze dne 1. 3. 2022 je patrné, že ji uzavřeli [Jméno žalované A] a [jméno FO] jako prodávající a [tituly před jménem] [jméno FO] jako kupující, předmětem koupě byly nemovitosti pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba čp. [číslo], a pozemek parc. č. [číslo], vše v k. ú. [adresa] zapsané na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a kupní cena činila 6 990 000 Kč (500 000 Kč + 1 490 000 Kč + 3 230 445,44 Kč + 1 769 554,56 Kč).

77. Ze smlouvy o advokátní úschově uzavřené mezi advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalované A] a [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] je zřejmé, že byla na základě ní uložena část kupní ceny ve výši [částka] a [částka].

78. Ze zprávy ze dne 29. 12. 2017 je patrné, že [jméno FO] sdělil [jméno FO], že od příští fixace hypotéky, v prosinci 2018, bude vlastníkem nemovitostí v [adresa] ten, kdo bude majitelem hypotéky.

79. Soud měl k dispozici přehled k prodeji domu [adresa] [Jméno žalované A], z něhož je zřejmé, že po odečtení především splátek úvěru mělo být vyplaceno [jméno FO] 1 662 036 Kč, a po odečtení nákladů na rekonstrukční práce činila částka 1 554 359 Kč, z toho 200 000 Kč bylo převedeno na účet [jméno FO], [částka] na účet [Jméno žalobce], [částka] v hotovosti [jméno FO], 125 000 Kč za splátky hypotéky [Jméno žalované A], [částka] babičce, 10 000 Kč dluh p. [jméno FO], 72 000 Kč na alimenty [jméno FO].

80. Z výpisu z účtu žalované [Jméno žalované A] je zřejmé, že bylo poukázáno 1. 4. 2022 6 500 Kč [Jméno žalované B], 4 500 Kč [Jméno žalované C], 3. 4. 2022 65 000 Kč za alimenty, 3 075 Kč za úklid v [adresa], [částka] doplatek na alimenty, 4. 4. 2022 30 000 Kč výběr v hotovosti, 4. 4. 2022 458 500 Kč na č. ú. [č. účtu], 9. 4. 2022 100 000 Kč na účet č. [č. účtu] a 12. 4. 2022 100 000 Kč na účet č. [č. účtu].

81. Soud měl k dispozici fotografie z dílny bez další specifikace.

82. Z dopisu ze dne 22. 10. 2023 je zřejmé, že jej žalobce adresoval právnímu zástupci žalovaných s vysvětlením nemožnosti přistoupit na smír navržený žalovanou, když mu jde o narovnání vztahů v rodině, bude žalobci vrácen pozemek [číslo], dojde k vyrovnání mezi dětmi žalobce a vnučka [jméno FO] získá 1/3 nemovitostí ve [adresa].

83. Soud měl k dispozici SMS komunikaci mezi [jméno FO], dříve [jméno FO], o tom, že tato žádala výživné na vnučku žalobce sdělením účtu, kam poslal žalobce peníze [jméno FO], otci nezletilé [jméno FO].

84. Z dopisu ze dne 7. 3. 2021 je patrné, že jej žalobce a žalovaná [Jméno žalované A] adresovali soudu ve věci výživného pro nezletilou [jméno FO] s návrhem, aby mj. výživné bylo uloženo platit prarodičům.

85. Z dokladu o doručování je patrné, že byl zaslán návrh darovací smlouvy právnímu zástupci žalovaných dne 23. 10. 2023.

86. Soud měl k dispozici přílohu z 26. 4. 2019 k přiznání k dani z příjmů společnosti [právnická osoba]. v likvidaci, jehož společníky byli [Jméno žalované A] a [jméno FO] a jednatelem [jméno FO], který dal plnou moc [Jméno žalobce] dne 26. 2. 2014.

87. Z komunikace týkající se uzavření darovací smlouvy za období od 22. 9. 2023 do 6. 12. 2023 vyplývá, že žalovaná 1. projevila dopisem právního zástupce dne 11. 10. 2023 ochotu podepsat konkrétní darovací či kupní smlouvu, dále že žalobce dne 22. 9. 2023 zaslal žalované 1. plnou moc za účelem ověření podpisu, která nebyla podepsána, a že byl vyhotoven návrh darovací smlouvy mezi žalobcem a žalovanou 1., který není podepsán, že žalobce zaslal dne 13. 10. 2023 žalované 1. omezenou plnou moc, že žalobce upravil návrh darovací smlouvy dne 22. 10. 2023, a že žalobce dne 3. 12. 2023 předložil žalované 1. návrh darovací smlouvy, jejímž účastníkem je jeho manželka [jméno FO], že žalovaná 1. dne 19. 10. 2023 a dne 22. 10. 2023 souhlasila s darováním nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] a [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa] ve prospěch [jméno FO].

88. Z Darovací smlouvy, podepsaná žalovanou dne 6. 12. 2023, je patrné, že žalovaná 1. darovala v souvislosti s přáním žalobce jeho manželce [jméno FO] nemovitosti, a to pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] (LV č. [hodnota]), celek jednotky č. [číslo] v budově čp. [číslo] postavené na pozemku parc. č. stav. [číslo] a parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], spolu s podílem na společných částech budovy čp. [číslo] postavené na pozemku parc. č. stav. [číslo] a parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], o velikosti [číslo] a s podílem na pozemcích parc. č. stav. [číslo] a parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa] o velikosti [číslo] (LV č. [hodnota] a LV č. [hodnota])

89. Z oznámení [právnická osoba] o je zřejmé, že k odstranění brány – parkoviště došlo dne 24. 5. 2021.

90. Z Exekučního příkazu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] k odstranění brány č.j. [spisová značka] ze dne 13. 4. 2021 je patrné, že oprávněným je [právnická osoba] a povinným [právnická osoba]

91. Žalobce předložil soudu tabulku s výpočtem částky, která měla být vyplacena [jméno FO] po prodeji nemovitostí v [adresa] s tím, že dle žalobce celková částka 1 164 000 pro [jméno FO], vyplacená mu z prodeje jeho domu tak zdaleka nedosahuje žalovanou tvrzené poloviny 1 662 062 Kč.

92. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Žalobce a jeho manželka [jméno FO] získali předmětné nemovitosti koupí od [jméno FO] v roce 1996 (odst. č. 25. odůvodnění shora), které pak darovali darovací smlouvou ze dne 24. 11. 2003 (odst. č. 9. odůvodnění shora) žalované [Jméno žalované A] a synovi [jméno FO], který následně daroval dne 3. 10. 2016 svůj spoluvlastnický podíl žalované 1. (odst. č. [hodnota]. a 8. odůvodnění shora). Žalovaná 1. převedla darovací smlouvou z 2. 1. 2023 vlastnické právo k předmětným nemovitostem na dcery [jméno FO] a [Jméno žalované B] (odst. č. [hodnota]., 14. a 15. odůvodnění shora). Na předmětných nemovitostech vázne věcné břemeno ve prospěch [jméno FO], matky žalobce, spočívající v užívání předmětných nemovitostí, bydlení a doživotního bezplatného užívání bytu a zahrady (odst. č. 17. odůvodnění shora). V mezidobí žalobce neúspěšně usiloval o uzavření darovací smlouvy se žalovanou 1. ohledně předmětných nemovitostí po splnění daňových nedoplatků dle emailu ze dne 28. 8. 2017 (odst. č. 30., 31. odůvodnění shora). Následně se žalobce vůči žalované 1. domáhal zřízení věcného břemene užívání k předmětným nemovitostem opakovaně v říjnu 2022 emailem s přiloženým návrhem smlouvy o smlouvě budoucí (odst. č. 5. a 13., 49. odůvodnění shora), která nebyla žalovanou 1. akceptována, což tato vysvětlovala tehdejší starostí o zdravotní stav své dcery a potenciální hrozbou konfliktů mezi žalobcem a její babičkou, které by nepochybně musela řešit (odst. č. 72. odůvodnění shora). Žalobce poté zaslal žalované 1. odvolání daru pro nevděk z 30. 11. 2022 s odůvodněním, že „že se nechová vhodně k matce, že na bratrovi vylákala jeho podíl předmětných nemovitostí v době, kdy měl problémy s drogami a duševní potíže. Tím, že odmítla žalovaná podepsat smlouvu o smlouvě budoucí na doživotní užívání předmětných nemovitostí, musí žalobce bydlet v nájemním bytě, žalovaná zastavila parkovací místo žalobce bance, manžel žalované projevil vůči žalobce nevoli kvůli znečištění parkovacího místa vozidlem partnerky žalobce. Žalobce chce proto vrátit dary 1 000 000 Kč,[Anonymizováno]250 000 Kč a 120 000 Kč a odstupuje od darovací smlouvy.“ (odst. č. 12. odůvodnění shora), na které reagovala žalovaná 1. dopisem ze dne 13. 12. 2022, že není zřejmé, zda žalobce odstoupil od darovacích smluv či odvolává dar pro nevděk či pro nouzi, a že žalovaná 1. si není vědoma chování ve vztahu k žalobci v rozporu s dobrými mravy a neví o nouzi žalobce (odst. č. 7. odůvodnění shora). Žalobce poté dne 19. 1. 2023 informoval katastrální úřad o zpětvzetí daru, což bylo důvodem vyznačení poznámky spornosti (odst. č. 16. odůvodnění shora). Okolnosti pořízení předmětných nemovitostí popsala [jméno FO], matka žalobce, jednak v čestném prohlášení ze dne 9. 12. 2022 (odst. č. 18. odůvodnění shora) a ve svém svědeckém výslechu (odst. č. 64. odůvodnění shora), když mj. popsala, že prodala byt v [adresa] za 1 150 000 Kč, částku 350 000 Kč dala synovi [jméno FO] a částku 350 000 Kč žalobci na stavbu nemovitostí ve [adresa], kam se svědkyně nastěhovala a bylo jí zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Svědkyně investovala do předmětných nemovitostí nad rámec 800 000 Kč částku 186 000 Kč a 70 000 Kč. Současně vyplatila na zaplacení dluhů [jméno FO] celkem 350 000 tj. 180 000 Kč a 100 000 Kč prostřednictvím žalobce a 20 000 Kč a 30 000 Kč prostřednictvím žalované 1., když 120 000 Kč vybírala na poště. Žalobce se k ní nechová dobře, neposkytuje jí pomoc a asi 4 roky s ní nemluvil. Předmětné nemovitosti proto chce darovat žalované 1., která se o ní stará. Obdobně popsal okolnosti převodu vlastnictví k předmětným nemovitostem [jméno FO], a to v doplněném písemném prohlášení (odst. č. 20., 51. a 52. odůvodnění shora) a ve svém výslechu (odst. č. 66. odůvodnění shora), přičemž uvedl, že daroval podíl na předmětných nemovitostech na žalovanou 1., když finančně se s ním vyrovnala [jméno FO] a žalovaná 1., která mu zaplatila částku 30 000 Kč, 100 000 Kč, 100 000 Kč a částku 949 620 Kč poukázala na účet žalobce ve prospěch [jméno FO]. Částku 180 000 Kč od babičky nedostal, se splácením exekuce mu pomohl žalobce. [jméno FO] totiž dlužil společnosti [právnická osoba]. částku 84 416,52 Kč, pro jejíž vymáhání byla prostřednictvím exekutora nařízena dražba poloviny předmětných nemovitostí na 7. 7. 2016 (odst. č. 24., 35., 36. 37., 53. odůvodnění shora). Svědek [jméno FO], bratr žalobce, vypověděl, že žalobce koupil nemovitosti ve [adresa] od bratrance a rekonstrukci hradila [jméno FO] z peněz za prodej bytu v [adresa] ve výši 1 200 000 Kč, z nichž svědek dostal 300 000 Kč (odst. č. 63. odůvodnění shora). Svědkyně [jméno FO], která byla přítelkyní žalobce od roku 2007 do roku 2012 uvedla, že z osobních důvodů převedl předmětné nemovitosti žalobce na děti, kvůli problémům s finančním úřadem, přesto žalobce všichni respektovali jako vlastníka předmětných nemovitostí dále, a následně žalobce přispěl žalované 1. na koupi bytu 1 000 000 Kč a garáže 250 000 Kč (odst. č. 67. odůvodnění shora). K plným mocím pro žalobce sice [jméno FO] uvedl, že po darování předmětných nemovitostí podepisovali se žalovanou 1. generální plnou moc k nakládání s předmětnými nemovitostmi žalobci (odst. č. 52. odůvodnění shora), avšak soud má k dispozici pouze scan plné moci, který není podepsán, přičemž dokument byl měněn 22. 2. 2023 a otevřen 7. 6. 2023, když datován je 24. 11. 2003. (odst. č. 50. odůvodnění shora), přičemž sama žalovaná připustila, že s bratrem kdysi pověřili žalobce „správou“ předmětných nemovitostí, neboť je tento chtěl upravovat za účelem pronájmu cizincům (odst. č. 2. odůvodnění shora). Důvod převodu předmětných nemovitostí žalobcem na žalovanou 1. a [jméno FO], spočívající v problémech s finančním úřadem, potvrdil i svědek [jméno FO], který je přítelem žalobce a ví od něj, že žalovaná 1. se k němu nezachovala dobře, přestože ji žalobce plně důvěřoval (odst. č. 68. odůvodnění shora). Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce žalované 1. poskytl dar 1 000 000 Kč v roce 2008 na zakoupení bytu v [adresa] a 250 000 Kč na koupi garáže, přičemž prohlášení o poskytnutí tohoto daru podepsali i [jméno FO] a [jméno FO] (odst. č. 10. odůvodnění shora). Žalobce a žalovaná 1. podepsali dne 23. 7. 2021 společné prohlášení o tom, že žalobce se stal v roce 2009 vlastníkem bytu č. [číslo] v [adresa] i garáže [číslo] a dále parkovacích míst parc. č. [číslo], přičemž tyto nemovitosti byly z osobních důvodů zapsány na žalovanou 1. a žalobci byly k jejich prodeji vyjma parkovacího stání parc. č. [číslo], jež je darem v hodnotě 120 000 Kč, dány žalovanou plné moci, které však nejsou podepsány žalobcem (odst. č. 40., 41., 42., 43., 48., 58. odůvodnění shora). Žalobce měl důvody k přepsání majetku na žalovanou 1. (odst. č. 32., 33. a 34. odůvodnění shora). Plné moci k převedení garáže a parkovacího stání požadoval žalobce po žalované 1. emailem z října 2022 a 24. 3. 2023 (odst. č. 46. odůvodnění shora). Žalovaná 1. pronajala žalobci byt č. [číslo] dne 1. 9. 2021 do 31. 5. 2024, s tím že kupní cena bude žalobci poukázána ve výši 3 200 000 Kč ve dvou splátkách, a to 600 000 Kč před podpisem smlouvy o nájmu a 2 600 000 Kč dne 20. 9. 2022 (odst. č. 21. odůvodnění shora), když žalobci bylo poukázáno 606 320 Kč, 1 900 000 Kč a 700 000 Kč (odst. č. 23. odůvodnění shora), a když žalobce měl připomínky k nájemní smlouvě (odst. č. 47. odůvodnění shora). Žalovaná 1. odstranila zatížení pozemku parc. č. [číslo] zástavním právem (odst. č. 22. a 61. odůvodnění shora), kterého se domáhal žalobce (odst. č. 3. odůvodnění shora) a darovala parkovací stání parc. č. [číslo] [jméno FO] dne 12. 7. 2021 (odst. č. 38. a 59. odůvodnění shora) a ten se domáhal čistého parkovacího stání (odst. č. 4. odůvodnění shora), a to po manželce žalobce [jméno FO], která toto potvrdila (odst. č. 65. odůvodnění shora). Pokud jde o potřebu parkování auta, žalovaná 1. i její manžel (odst. č. 70. a 72. odůvodnění) uvedli, že měli jedno auto, až v roce 2021 si pořídili druhé vozidlo a v roce 2022 třetí auto pro dcery. Žalovaná 1. a [jméno FO] koupili dne 14. 12. 2015 nemovitosti v [adresa] za 3 965 000 Kč a jako vlastníci nemovitostí je prodali třetí osobě, [tituly před jménem] [jméno FO], dne 1. 3. 2022, za 6 990 000 Kč v roce 2022 (odst. č. 54. a 55. odůvodnění shora), přičemž kupující část kupní ceny složil do advokátní úschovy (odst. č. 76. a 77. odůvodnění shora), když předtím manžel žalované 1. vyzval k převzetí hypotéky [jméno FO] (odst. č. 78. odůvodnění shora). Dle žalobce zaplatili [jméno FO] žalovaná 1. a [jméno FO] částku 491 120 Kč a 458 500 Kč, a to na účet žalobce (odst. č. 45., 56. 57. odůvodnění shora). Po odečtení úvěru, hypotéky a provize RK mělo být zaplaceno [jméno FO] 1 662 036 Kč (odst. č. 73. odůvodnění shora), což tvrdil i žalobce (odst. č. 91. odůvodnění shora), když podle žalované 1. z prodejní ceny 6 990 000 Kč bylo poukázáno 942 620 Kč na účet žalobce a 2x100 000 Kč na účet [jméno FO] (odst. č. 79. a 80. odůvodnění shora). Část peněz byla poukázána na výživné [jméno FO] pro dceru [jméno FO] (odst. č. 83., 84. odůvodnění shora). Z výslechu [jméno FO] vyplynulo, že nedosáhli s tehdejším přítelem [jméno FO] na hypotéku, proto koupili nemovitosti v [adresa] žalovaná 1. s manželem s tím, že [jméno FO] bude hradit splátky hypotéky, což zčásti činil, a až se jeho příjmová situace zlepší, převezme hypotéku, a to do 2 let nejpozději, k čemuž nedošlo, neboť [jméno FO] má problémy s drogami, dům byl poničen, a kvůli exekucím, které za něj uhradila babička, převedl nemovitostí ve [adresa] žalované 1. (odst. č. [hodnota]. odůvodnění shora). Manžel žalované 1. vypověděl podobně, že dům v [adresa] byl poničen, [jméno FO] nepodnikal legálně, a se žalovanou 1. museli tuto nemovitost opravit a [jméno FO] vystěhovat (odst. č. 70. odůvodnění shora). Dle manžela žalované 1. bylo hrazeno na splátky hypotéky [jméno FO] pouze 2 roky a podle žalované 1. bylo zaplaceno na splátkách ze strany rodiny 880 000 Kč, žalovaná 1. uhradila 220 000 Kč, babička 100 000 Kč, matka 25 000 Kč a žalobce 40 000 Kč, přesto mu žalovaná 1. vyplatila z prodeje nemovitostí v [adresa] polovinu částky po odečtení nákladů (odst. č. 72. odůvodnění shora). Žalovaná 1. a [jméno FO] byli vyslýcháni policií (odst. č. 60. odůvodnění shora) na základě trestního oznámení žalobce (odst. č. 74. odůvodnění shora) a žalovaná 1. nabídla žalobci 14. 9. 2023 návrh na smír (odst. č. 62. odůvodnění shora), který tento nepřijal (odst. č. 82. odůvodnění shora). Přesto žalovaná 1. dne 6. 12. 2023 souhlasila s darováním nemovitostí, popsaných v odst. č. 88. odůvodnění shora, manželce žalobce (odst. č. 85. a 87. odůvodnění shora). Žalobce společně podniká s [jméno FO] a se žalovanou 1. (odst. č. 19., 89., 90. odůvodnění shora) a žalobce se žalovanou 1. a [jméno FO] podnikal i ve společnosti [právnická osoba]. (odst. č. 86. odůvodnění shora). V souvislosti s podnikáním dal žalobce žalované 1. plné moci k prodeji motocyklů v roce 2015 a 2016 (29. odůvodnění shora) a naopak žalovaná 1. umožňuje žalobci užívat předmětné nemovitosti k parkování člunu a užívat dílnu (odst. č. 44., 26., 27., 28. a 81. odůvodnění shora). Ohledně vztahu s matkou žalovaná 1. uvedla, že spolu mluví, s dcerami se s ní pravidelně vídají, i když vztahy jsou chladnější, než byly (odst. č. 72. odůvodnění shora). Žalobce dne 15. 5. 2023 tvrdil, že dne 13. 4. 2022 byla ústěn uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene za účelem doživotního užívání žalobcem za přítomnosti manželky žalobce, což potvrdil i ve svém účastnickém výslechu (odst. č. 71. odůvodnění shora), neboť tito chtěli předmětné nemovitosti přestavět a bydlet tam s babičkou (odst. 39. odůvodnění shora), což [jméno FO] ve svém výslechu potvrdila s tím, že nezná důvod, proč následně žalovaná 1. tuto svou dohodu popřela (odst. č. 65. odůvodnění shora). Žalobce uvedl, že chápe vděk odlišně než žalovaná 1., když on své matce zajistil důstojné stáří zřízením věcného břemene v nemovitostech ve [adresa] a vždy jí poskytl pomoc, na rozdíl od žalované 1. ve vztahu k němu, která mu jednak upřela zřízení věcného břemena užívání těchto nemovitostí a „okradla“ bratra [jméno FO], a to vše v době, kdy se žalobce nemohl bránit kvůli řešení vlastní obživy, v čemž shledává žalobce „hyenismus“ (odst. č. 71. odůvodnění).

93. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

94. Podle § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

95. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

96. Soud se nejprve zabýval naléhavým právním zájmem žalobce na určení vlastnického práva a dospěl k závěru, že tento je v dané věci ve smyslu § 80 o.s.ř. dán, neboť předmětem určovací žaloby žalobce jsou nemovitosti a rozhodnutí o vlastnickém právu k nim tak podléhá zápisu do katastru nemovitostí. Soudní rozhodnutí určující právo totiž musí být zaznamenáno do katastru nemovitostí, aby bylo tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí ČR ve smyslu katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. v platném znění.

97. Ze zjištěného skutkového stavu, popsaného podrobně v odstavci č. 92. odůvodnění shora, vyplývá, že žalobce se proti žalovaným domáhá vrácení daru, a to předmětných nemovitostí, k jejichž darování došlo dne 24. 11. 2003, proto ve smyslu judikátu sp. zn. 33 Cdo 124/2020 „byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014.“ Soud se tedy zabýval důvodností žaloby žalobce ve smyslu § 630 obč. zák. a zjišťoval, zda se především žalovaná 1. jako obdarovaná k žalobci jako dárci chovala k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušila dobré mravy. Způsob zkoumání porušení dobrých mravů definuje následující judikatura. Podle judikátu sp. zn. 33 Cdo 2163/2009 platí mj., že „V řízení zjištěné chování žalované vůči žalobkyni nenaplňuje znaky hrubého porušení dobrých mravů ve výše uvedeném smyslu ani z hlediska intenzity, ani z hlediska rozsahu „závadnosti". Je sice nesporné, že mezi účastnicemi řízení dochází k neshodám, nelze však přehlížet (a to žalobkyně nezpochybnila), že jde o neshody vzájemně vyvolávané.“ a též, že „Judikatura Nejvyššího soudu je zajedno v názoru, že předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kriterií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce.“, což obdobně stanoví judikát sp. zn. 33 Cdo 942/2013. Podle judikátu sp. zn. 33 Cdo 1416/2013 „Dochází-li k jednání obdarovaného dosahujícího intenzity hrubého porušení dobrých mravů v delším časovém období, je pro závěr o důvodech pro vrácení daru určující okamžik posledního jednání obdarovaného, jímž lze již jeho chování prohlásit za hrubě porušující dobré mravy.“ a „Nejvyšší soud již také opakovaně vyložil, že tříletá promlčecí doba podle § 101 obč. zák. pro uplatnění práva na vrácení daru počíná běžet od okamžiku, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky uvedené v § 630 obč. zák., tedy od okamžiku, kdy právo dárce mohlo být vykonáno poprvé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 32 Odo 429/2003). Promlčecí doba běží odlišně v situaci, kdy k hrubému porušení dobrých mravů, zakládajícímu právo na vrácení daru, došlo jediným jednáním obdarovaného dosahujícím značné intenzity (např. fyzickým napadením), a jinak v případě soustavného (opakovaného) porušování dobrých mravů. Podle § 101 obč. zák. běží promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé podáním návrhu (žaloby) u soudu, což v případě jediného dobré mravy intenzivně narušujícího jednání obdarovaného znamená, že začne běžet ode dne následujícího po dni, v němž k tomuto závadnému chování došlo.“. Z judikátů sp. zn. 33 Cdo 578/2021, sp. zn. 33 Cdo 160/2022 a sp. zn. 33 Cdo 1794/2018 vyplývá, že „Úvaha soudu, zda byla naplněna skutková podstata uvedených ustanovení, se proto vždy odvíjí od posouzení všech zvláštností toho kterého případu individuálně. V rozsudku ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, pak Nejvyšší soud uvedl, že zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně (dříve hrubě) porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybně je třeba vyhodnotit, jak dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem obdarovaného ublížen, avšak teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k relevantnímu závěru o patřičnosti revokace. Pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (dárce vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě nepostačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti, chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce, a věc je třeba posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým.“, a že „k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu nevzbuzuje z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného chování účastníků právního vztahu objektivizovaně (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Soudy vždy hodnotí nejen to, zda chování obdarovaného vykazuje znaky závadnosti, ale i zda jde o porušení značné intenzity nebo o porušování dlouhodobé či soustavné (tj. opakované a časově související porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, přičemž jednotlivá jednání obdarovaného sama o sobě nedosahují intenzity hrubě porušující dobré mravy), a to ať již fyzickým násilím, psychickým týráním, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci, apod.“, když podle judikátu sp. zn. 33 Cdo 1794/2018 konkrétně: „Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem „hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat.“ 98. Žalovaná 1. měla porušit dobré mravy jednáním popsaných v listině nazvané „odvolání daru“ pro nevděk z 30. 11. 2022 následovně: „že se nechová vhodně k matce, že na bratrovi vylákala jeho podíl předmětných nemovitostí v době, kdy měl problémy s drogami a duševní potíže. Tím, že odmítla žalovaná podepsat smlouvu o smlouvě budoucí na doživotní užívání předmětných nemovitostí, musí žalobce bydlet v nájemním bytě, žalovaná zastavila parkovací místo žalobce bance, manžel žalované projevil vůči žalobci nevoli kvůli znečištění parkovacího místa vozidlem partnerky žalobce. Žalobce chce proto vrátit dary 1 000 000 Kč, 250 000 Kč a 120 000 Kč a odstupuje od darovací smlouvy.“ Vztah žalované 1. k její matce nemohl být předmětem zkoumání z hlediska dobrých mravů, neboť matka žalované 1. není členkou rodiny žalobce, když tito jsou již od roku 2003 rozvedeni, přesto lze konstatovat, že žalovaná 1. ve svém účastnickém výslechu uvedla, že s matkou v kontaktu jsou, byť již jejich vztahy nejsou tak vřelé. Nadto konkrétní popis nevhodnosti jednání žalované 1. k matce z „odvolání daru pro nevděk“ nevyplývá, přičemž z konstantní a zcela ustálené judikatury vyplývá, že „…Označením (identifikací) závadného chování ve výzvě k vrácení daru je dán okruh sporných skutečností, které jsou předmětem dokazování…“ (judikát sp. zn. 22 Cdo 1620/2001), na čemž nemůže nic měnit ani případné doplňování skutkových okolností v žalobě. Pokud jde o chování žalované 1., které mělo spočívat ve „vylákání podílu předmětných nemovitostí po [jméno FO]“, jenž je synem žalobce, tak bylo zjištěno, že před darováním nemovitostí byl [jméno FO] zadlužen, hrozilo, že by jeho polovina nemovitostí byla postižena exekucí a také měl zájem o na nabytí nemovitostí v [adresa] ve kterých chtěl podnikat, v čemž jej podporoval i žalobce, na kterou však nemohl získat hypotéku, proto se dohodl s babičkou a se sestrou, tj. žalovanou 1., že mu babička pomůže v oddlužení a žalovaná 1. s manželem v získání nemovitosti k podnikání v [adresa] a [jméno FO] svoji polovinu nemovitostí ve [adresa] převede dle vůle především babičky na svoji sestru. K těmto krokům došlo, přičemž není podstatné, kolik finančních prostředků a kým z rodiny bylo fakticky uhrazeno na dluzích v souvislosti s převodem nemovitostí ve [adresa] na žalovanou 1., neboť je zřejmé, že bylo zejména přáním [jméno FO], aby byl [jméno FO] z předmětných nemovitostí řádně vyplacen, stejně jako kdysi [jméno FO] z prodeje bytu v [adresa]. Žalovaná 1. svůj závazek vůči svému bratrovi splnila, když nemovitosti v [adresa] s manželem koupila, a poté co její bratr nepřevzal hypotéku, nechala jej v nemovitostech bydlet a podílela se i spolu s ostatními členy rodiny na hrazení splátek hypotéky až do prodeje nemovitostí, do jejichž oprav musela investovat. Přesto vyplatila [jméno FO] část prodejní ceny nemovitostí v [adresa], a to přinejmenším ve výši 942 620 Kč, poukázaných na účet žalobce a 2x100 000 Kč, poukázaných na účet [jméno FO], přičemž bylo nad rámec předmětu řízení zkoumat, zda [jméno FO] obdržel od žalobce u něj složenou část kupní ceny. Nadto sám [jméno FO] uvedl při své výpovědi, že se sestrou je vyrovnán, stejně tak jako potvrdil, že mu žalovaná 1. finančně a materiálně stále pomáhá, a žalovaná 1. vyplatila [jméno FO] polovinu prodejní ceny po odečtení hypotéky bez zohlednění toho, že nemovitosti výlučně užíval bezplatně. Výše popsané jednání žalované 1. k [jméno FO] tak rozhodně nelze shledat rozporným s dobrými mravy, neboť na podmínkách převodu [Anonymizováno] nemovitostí se oba shodli a tyto byly naplněny. Navíc k jednání žalované 1. vůči bratrovi došlo již v roce 2016, proto nejde celou „transakci“ uplatnit jako důvod vrácení daru, neboť tento důvod byl uplatnitelný, i kdyby existoval, jen ve tříleté promlčecí lhůtě ve smyslu § 101 obč. zák., když žádnou kontinuitu jednání žalované 1. hrubě porušujícího dobré mravy v době od roku 2016 do 2022 žalobce netvrdil, ani z podrobného dokazování nevyplynula, a žaloba byla podána dne 19. 1. 2023. K jednání žalované 1. popsanému žalobcem tak, že tato „odmítla podepsat smlouvu o smlouvě budoucí na doživotní užívání předmětných nemovitostí, proto musí žalobce bydlet v nájemním bytě, a že žalovaná zastavila parkovací místo žalobce bance“ lze uvést, že nebylo prokázáno, že by žalovaná 1. porušila nějaký svůj závazek, když pokud žalobce tvrdí, že byla sjednána ústní smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, pak taková nemohla vzniknout, neboť pod sankcí absolutní neplatnosti ve smyslu § 50a obč. zák., § 40a obč. zák. a § 151n obč. zák. by musela mít písemnou formu, nárok i z písemné smlouvy o smlouvě budoucí by byl promlčen dle § 101 obč. zák., a není zřejmý obsah takového závazku. Z dokazování pouze vyplynulo, že žalobce převedl předmětné nemovitosti v roce 2003 po rozvodu na děti, že na předmětných nemovitostech vázne věcné břemeno užívání matky žalobce, a že žalobce se domáhal darování předmětných nemovitostí až v roce 2017 a následně zřízení věcného břemene užívání těchto v roce 2022. Současně bylo zjištěno, že nezávisle na těchto skutečnostech se stala žalovaná 1. vlastníkem bytu č. [číslo] v [adresa] v roce 2008, resp. 2009, včetně dvou parkovacích stání č. [číslo], který užíval žalobce jako nájemce, když kupní cenu tohoto bytu hradil žalobce, jak mu potvrdila žalovaná 1. v souhlasném prohlášení ze dne 23. 7. 2021. Na základě dohody účastníků v roce 2021 žalobce obdržel od žalované 1. kupní cenu bytu 3 200 000 Kč, který chtěl prodat, a tento tak zůstal ve vlastnictví žalované 1. Žádné ujednání o zřízení věcného břemene mezi žalobcem a žalovanou 1. ani o zpětném převodu předmětných nemovitostí ve [adresa] v právně závazné podobě nikdy nebylo učiněno, a že se zpětného převodu předmětných nemovitostí ve [adresa] žalobce počal domáhat až v r. 2017 a zřízení věcného břemene až v r. 2022, když se rozhodl prodat svůj byt v [adresa]. Důvod odvolání daru, uváděný v odvolání daru i v žalobě tak nemohl existovat. Žalovaná 1. se nikdy nijak právně závazně vůči žalobci nezavázala ke zpětnému převodu nemovitostí ve [adresa] ani ke zřízení věcného břemene a nevyplynulo to ani ze žádného z provedených důkazů. Odmítnutí požadavků žalobce na zpětný převod a zřízení věcného břemene, pokud k nim žalovaná nebyla právně zavázána, ani nemůže být ve smyslu závěrů judikátů sp. zn. 33 Cdo 942/2012 či sp. zn. 33 Cdo 2163/2009 důvodem pro platné a účinné vrácení či odvolání daru, neboť lze kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kriterií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. Z provedeného dokazování je naopak zřejmé, že žalobce užíval a zřejmě ještě i užívá část nemovitostí ve [adresa] na základě tzv. výprosy, což mu umožňuje žalovaná 1. a její babička jako ta, komu náleží služebnost výlučného užívání svou tolerancí zásahů do svého výlučného užívacího práva, toleruje, a to pro udržení alespoň nějakých vztahů v rodině. Jestliže žalovaná 1. byla vlastnicí parkovacího stání, pak s ním mohla nakládat včetně zastavení této nemovitosti bance, jak namítá žalobce. Ani toto jednání tak nelze shledat nemravným. Jestliže žalobce kladl k tíži žalované 1. chování jejího manžela k jeho manželce žalobce ohledně užívání parkovacího stání tím, že „manžel žalované projevil vůči žalobci nevoli kvůli znečištění parkovacího místa vozidlem partnerky žalobce“, pak jde o chování třetí osoby vůči žalobci a soud se jím tak nemohl z hlediska případného porušení dobrých mravů ve smyslu § 630 obč. zák. zabývat. Lze však konstatovat, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že došlo k poškození parkovacího stání při parkování manželky žalobce, proto žalovaná 1. převedla vlastnictví k tomuto stání č. [číslo] žalobci.

99. Ze shora uvedeného je patrné, že soud nemohl shledat žalobu žalobce důvodnou, neboť žádné z jednání, které je popsáno v „odvolání daru pro nevděk“ vůči žalované 1., nebylo shledáno v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 630 obč. zák. Objektivně lze shledat rozporným s dobrými mravy jednání spočívající v „porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák.“, jak je patrné ze závěrů judikátu sp. zn. 33 Cdo 2163/2009. Mezi jednáním žalované 1. a společensky uznávanými pravidly slušného chování však shledán žádný rozpor nebyl, jak je patrné z odst. č. 98. odůvodnění shora, neboť ve smyslu tvrzení žalobce lze dovodit, že žalovaná 1., zjednodušeně řečeno, nevyslyšela žádost žalobce o zřízení věcného břemene, když k takové povinnosti se nikdy nezavázala, a neposkytla finanční pomoc bratrovi v dostatečné míře, když mu ze svého rozhodnutí, tj. z „dobré vůle“ vyplatila polovinu z prodejní ceny nemovitostí v e vlastnictví jejím a jejího manžela po odečtení nákladů včetně hypotéky. To znamená, že v žádném případě nedošlo k fyzickému násilí, hrubým urážkám ani k neposkytnutím potřebné pomoci, jak předpokládá § 630 obč. zák. Jak vyplývá z judikátu sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, „je třeba vyhodnotit, jak dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem obdarovaného ublížen, avšak teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k relevantnímu závěru o patřičnosti revokace. Pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (dárce vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě nepostačuje k revokaci“. Pokud tedy žalobce uváděl ve své výpovědi, že chápe odlišně než žalovaná 1. vděk, resp. nevděk, pak sama rozdílnost tohoto vnímání nepostačuje k závěru, že jednání žalované 1. je v rozporu s dobrými mravy. Proto žalobu žalobce soud zamítl, jak je zřejmé z výroku I. rozsudku shora, a to ke všem žalovaným, když žalovaná 2. a 3. odvozují své vlastnické právo od žalované 1.

100. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným, kteří jsou oprávněni společně nerozdílně náklady řízení v celkové výši 87 483 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 12 odst. 4 v platném znění ve výši 6 000 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 11 úkonů právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis a podání vyjádření dne 8. 3. 2023 a 4. 8. 2023, dne 24. 8. 2023, 14. 9. 202323. 10. 2023 a dne 20. 1. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a účast na jednání soudu dne 25. 10. 2023, dne 14. 12. 2023 a dne 1. 2. 2024 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v v náhradě za promeškaný čas ve výši 3 000 Kč za jednání dne 14. 12. 2023 podle § 14 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a v 11 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21%ní DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění.

Poučení