12 C 291/2020-322

Rubrum

[název soudu] rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 875 778,20 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 875 778,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 875 778,20 Kč od 30. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] náhradu nákladů řízení ve výši 193 823 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 875 778,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je dodavatelem tepelné energie, kterou vyrábí ve zdroji tepelné energie a distribuuje rozvodným tepelným zařízením, jehož částí jsou i tepelné přípojky dle § 2 písm. c) bod 15 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále také„ EZ“). Žalovaný uzavřel s dodavatelem dne [datum] smlouvu o dodávce tepelné energie a ukončil ji výpovědí ke dni [datum] z důvodu odpojení od zdroje tepelné energie dodavatele. [stát. instituce], odbor stavební a životního prostředí, vydal dne 12. 8. 2015, pod [číslo jednací], sp. zn. KSÚ [číslo] 2013 rozhodnutí, kterým se žalovanému jako stavebníkovi povolilo mimo jiné i provedení stavební úpravy na stavbě„ Bytový dům – Plynová kotelna, [adresa], [obec], na St. parc. [číslo] v [katastrální uzemí], ulice [ulice a číslo], [územní celek]“ s tím, že předmětem byla změna zdroje vytápění pro stávající objekt bytového domu, když objekt je současně napojen na centrální zdroj tepla (dále také„ CZT“) při současném fyzickém odpojení od rozvodu CZT s tím, že bude zaslepeno potrubí v části, která je ve vlastnictví stavebníka. Ve vyjádření před vydáním tohoto rozhodnutí žalobkyně nesouhlasila s navrhovaným odpojením od CZT a zároveň upozornila na ust. § 77 odst. 5 EZ s tím, že bude po žalovaném požadovat veškeré náklady spojené s odpojením od CZT. Žalovaný realizoval odpojení od CZT v průběhu roku 2015. Následně probíhala mezi žalobkyní a žalovaným rozsáhlá komunikace ohledně úhrady nákladů spojených s odpojením od CZT dodavatele, kdy žalobkyní byla poskytnuta žalovanému připravená projektová dokumentace včetně„ slepého“ a rovněž tak naceněného rozpočtu, na základě kterého mohl žalovaný provést sám výběrové řízení na subjekt, který provede práce spojené s odstraněním tepelné přípojky, k čemuž ze strany žalovaného nedošlo. Následně žalovaný odmítl uhradit jakékoliv náklady žalobkyně spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně nákladů na odstranění tepelné přípojky. Žalobkyně tudíž přistoupila k realizaci odstranění tepelných přípojek a zadala vypracování projektové dokumentace pro odstranění tepelné přípojky Ing. [jméno] [příjmení]. K demontáži tepelné přípojky došlo [právnická osoba], s.r.o. v průběhu měsíce dubna 2019, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 28. 3. 2019. Následně žalobkyně zaslala žalovanému fakturu obsahující náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně nákladů na odstranění tepelné přípojky, kterou žalovaný dosud neuhradil. Po aktualizaci původního rozpočtu žalobkyně snížila původně požadovanou a vyfakturovanou částku 886 364 Kč na částku 875 778,20 Kč, když žalovaný je dosud v prodlení s její úhradou.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem uzavřena smlouva o dodávce tepelné energie, když tato smlouva byla ukončena výpovědí žalovaného ke dni [datum] z důvodu odpojení od dodavatele. Žalovaný provedl na domě stavební úpravy spočívající ve změně zdroje vytápění a následném odpojení od CZT, které mělo být provedeno zaslepením potrubí v části ve vlastnictví žalovaného. Postup žalobkyně považuje žalovaný za šikanózní s cílem odradit žalovaného od zamýšlené změny způsobu vytápění. Žalovaný od počátku nesouhlasil se způsobem provedení zaslepení a výší nákladů s tím spojených, ačkoli si je vědom ust. § 77 odst. 5 EZ. Žalovaný však má za to, že způsob odstranění tepelné přípojky dle projektové dokumentace vyhotovené žalobkyní je neadekvátní situaci, když žalovaný poukázal na způsob odstranění tepelné přípojky u [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [obec], kdy v tomto případě byla tepelná přípojka odstraněna v šachtě přímo u budovy s tím, že náklady spojené s odstraněním tepelné přípojky činily cca. 50 000 Kč. V souvislosti s odstraněním tepelné přípojky si žalovaný nechal dne 18. 12. 2019 vypracovat cenovou nabídku od společnosti [právnická osoba], když tato vyčíslila náklady na odstranění, respektive demontáž tepelné přípojky, částkou 471 155 Kč včetně DPH. Žalovaný má za to, že i v případě žalovaného mohl být žalobkyní zvolen shodný postup odpojení a odstranění tepelné přípojky jako v případě sousední budovy, když výše nákladů požadovaná žalobkyní je nepřiměřená povaze věci. Žalobkyně je povinna zvolit způsob zaslepení, který je z hlediska technického dostačující s tím, aby vzniklé náklady byly co nejnižší.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že cenová nabídka od společnosti [právnická osoba] není objektivní, neboť ceny v ní obsažené neodpovídají [příjmení] soustavě ÚRS, která představuje systém pro oceňování stavební produkce v ČR. Postup žalobkyně není šikanózní, když žalobkyně jako vlastník rozvodů a přípojek je oprávněna rozhodovat o nakládání se svým vlastnictvím. Žalovaný ostatně měl možnost vybrat si zhotovitele odstranění tepelných přípojek a tyto náklady uhradit sám, čehož žalovaný nevyužil.

4. Žalovaný při jednání soudu dne 14. 10. 2020 namítl, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, neboť je pouze dodavatelem tepla a nikoli jeho distributorem. Dále žalovaný poukázal na změnu znění ust. § 77 odst. 5 EZ v roce 2015, oproti znění účinném od 1. 1. 2016. Učinil spornými, jak způsob provedení odpojení, tak výši nákladů vynaložených žalobkyní na odpojení a odstranění tepelné přípojky. Žalobkyně uvedla, že ze zápisu o předání a převzetí dokončené stavby ze dne 15. 5. 1996 je zřejmé, že žalobkyně je distributorem tepelné energie ve vztahu k předmětné tepelné přípojce. V případě legislativní změny EZ se dle názoru žalobkyně jednalo pouze o legislativní upřesnění, když povinnost hradit náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky stíhala danou osobu i v předchozím období. Pokud se jednalo o náklady na odstranění tepelné přípojky u domu [ulice a číslo], [obec], poukázala žalobkyně na to, že tepelná přípojka u tohoto domu je nepoměrně kratší, nežli tepelná přípojka u domu na adrese [adresa žalované] [územní celek] jakožto vlastník pozemků, pod nimiž se nacházejí rozvody tepelné energie, souhlasil u domu [ulice a číslo], [obec] s tím, že bude akceptovat pouze vytažení rozvodů při ponechání betonové skruže, čímž byly náklady na odstranění přípojky podstatně sníženy. V případě žalovaného byl původní návrh žalobkyně, na základě něhož byl vypracován projekt v únoru 2018, takový, že dojde pouze k vytažení trubek vedoucích teplo a teplou vodu a poté k zasypání, přičemž v souvislosti s tímto projektem byly vyčísleny náklady cca okolo 250 000 Kč. Následně však [územní celek], jakožto vlastník pozemků, pod kterými se vedení nachází, s tímto postupem nesouhlasilo a požadovalo odstranění betonových skruží a zasypání prostoru, v souvislosti s tím pak došlo k významnému navýšení nákladů na odstranění přípojek. V případě rozvodů pod silnicí [územní celek] požadovalo odstranění skruží až k silnici a následně nezasahování do silnice.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému tepelnou energii ze svého zařízení do odběrného místa odběratele, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou jeden měsíc, dle podmínek připojení a dodávek tepla žalobkyní [číslo] se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému teplo a teplou vodu ze zařízení provozovatele distribuční soustavy žalobkyně (smlouva o dodávce tepelné energie ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] Podmínek připojení a dodávek tepla žalobkyně [číslo]). Žalovaný výpovědí ze dne 18. 7. 2016 vypověděl smlouvu o dodávce tepelné energie, když výpovědní doba skončila dne [datum] (výpověď ze dne [datum]). Rozhodnutím [stát. instituce], odbor stavební a životního prostředí ze dne 12. 8. 2015, [číslo jednací], byla povolena stavba plynové kotelny bytového domu, [adresa] [obec], na St. parc. [číslo] v k.ú. [obec], ulice [ulice a číslo], [územní celek], kdy předmětem záměru byla změna zdroje vytápění pro stávající objekt bytového domu, který byl dosud napojen na centrální zdroj tepla s tím, že následně dojde k fyzickému odpojení od rozvodů CZT, a to tak, že bude zaslepeno potrubí v části, která je ve vlastnictví žalovaného. V odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo citováno negativní stanovisko žalobkyně ze dne 4. 3. 2014, kdy žalobkyně poukázala na ust. § 77 odst. 5 energetického zákona s tím, že veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedené změny způsobu vytápění včetně nákladů spojených s odpojením od rozvodného tepelného zařízení bude povinen hradit žalovaný. Na toto ustanovení pak poukázal i stavební úřad ve svém rozhodnutí. V dopisu ze dne 18. 6. 2018 zaslala žalobkyně žalovanému projektovou dokumentaci na demontáž přípojky nacházející se na pozemku ve vlastnictví [územní celek] spolu s rozpočtem, odhadem projektanta a slepým rozpočtem pro účel výběrového řízení provedeného případně žalovaným. Žalovaný v dopisu ze dne 20. 7. 2018 nesouhlasil se způsobem odstranění tepelné přípojky dle projektové dokumentace s námitkou, že postup žalobkyně je šikanózní. Technickou zprávou vypracovanou v březnu 2018 Ing. [jméno] [příjmení] byl popsán způsob demontáže tepelné přípojky zahrnující mimo jiné demontáž krycích desek, demontáž stávajících rozvodů ÚT a TV+C, s tím, že vodovod a sítě internetu budou zabezpečeny proti prověšení, dojde k vybourání boků a dna topného kanálu, rozebrání podkladové základové vrstvy s tím, že vstupní šachta s betonovými stěnami bude demontována také, rýha po demontovaném topném kanálu bude zasypána zeminou, na povrchu osazena humusovou vrstvou a následně trávníkem. Dle krycího listu rozpočtu vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] činily náklady na odstranění tepelné přípojky dle vypracovaného projektu částku 987 474,09 Kč včetně DPH. Žalobkyně dopisem ze dne 28. 3. 2019 oznámila žalovanému, že bude zahájena v průběhu dubna 2019 demontáž přípojek ÚT a TV+C, která bude provedena [právnická osoba], s.r.o. s tím, že po ukončení prací a následné fakturaci budou tyto náklady přefakturovány žalovanému. Fakturou [číslo] [rok] [číslo] vystavenou dne [datum], splatnou dne 29. 9. 2019, vyúčtovala žalobkyně žalovanému za zrušení přípojky ÚT a TV+C včetně nákladů na projektovou dokumentaci a záboru veřejného prostranství částku 886 364 Kč, přílohou [číslo] této faktury byl rozpis jednotlivých prací a nákladů na tyto práce. V dopisu ze dne 9. 12. 2019 zástupce žalobkyně zrekapituloval celou záležitost s tím, že výše nákladů byla ovlivněna požadavkem [územní celek] jakožto vlastníka pozemků, ve kterých byly umístěny tepelné přípojky, kdy [územní celek] požadovalo odstranění vyjma vrchních desek topných kanálů také dalších stěn topných kanálů, čímž došlo k navýšení rozpočtových nákladů, o čemž byl žalovaný v průběhu informován. Žalovaný si nechal vypracovat cenovou nabídku společností [právnická osoba], kterou byly oceněny náklady na odstranění, respektive demontáž tepelné přípojky, částkou 471 155 Kč včetně DPH (položkový rozpočet vypracovaný dne 18. 12. 2019 společností [právnická osoba]). V e-mailové korespondenci ze dne [datum] sdělil zástupce žalobkyně žalovanému, že po vypracování, respektive kontrole, cen uvedených v původním rozpočtu požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 875 778,20 Kč, kdy tato cena byla stanovena na základě cenové soustavy ÚRS v cenové úrovni druhého čtvrtletí 2019. 6. [anonymizováno] národní výbor v [obec] – odbor výstavby vydal dne [datum rozhodnutí] stavební povolení, [číslo jednací], kterým byla povolena stavba – [část obce] VIIb [číslo] bytových jednotek na sídlišti [část obce] v [obec] zahrnující obytný dům [číslo] obytný dům [číslo] obytný dům [číslo] dílčí objekty – sekundér. a topné kanály, kanalizační, vodovodní a plynové přípojky, přeložka vod. řadu – [anonymizováno], l. sekundér., kabel. rozvod, veřejné osvětlení, telefon. rozvody, rozhlas po drátě, zpevněné plochy, komunikace, parkoviště, chodníky, odvodnění, terén. a sadové úpravy, pěší zóna včetně sadových úprav a zařízení staveniště, a to mimo jiné na pozemcích parc. č. [rok] v k.ú. [obec]. Dne 25. 6. 1986 vydal [anonymizováno] národní výbor v [obec], odbor výstavby, kolaudační rozhodnutí vztahující se k předmětné stavbě.

7. Ze zápisu o předání a převzetí dokončené stavby ze dne 15. 5. 1996 má soud za prokázané, že žalobkyně jako objednatel uzavřela se zhotovitelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] smlouvu o rekonstrukci přípojek ÚT a TÚV [obec] [část obce], kdy předmětem provádění díla byla výměna stávajících přípojek ÚT a TÚV na stavbě [obec] [část obce], přičemž dne 15. 5. 1996 žalobkyně jako objednatel převzala provedené dílo.

8. Z emailové korespondence probíhající mezi žalobkyní a [územní celek] v období od 15. 9. 2016 do 30. 4. 2019 má soud za prokázané, že [územní celek] ve vztahu k objektu spravovanému žalovaným požadovalo odstranění tepelných přípojek (s tím, že v opačném případě by s odpojením od CZT nesouhlasilo) s požadavkem kompletní demontáže kolektoru pro přípojky, které nejsou využívány, přičemž [územní celek] nesouhlasilo s provedením otevřených výkopů v nově vyasfaltované pochozí komunikaci, podmínky pro provedení odstranění byly [územní celek] stanoveny dne 19. 3. 2019 [číslo jednací].

9. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum], splatnou dne 27. 7. 2019, vyúčtovala [právnická osoba] s.r.o. žalobkyni částku 1 254 000 Kč za zrušení stávajících teplovodních přípojek CZT dle projektové dokumentace Ing. [příjmení] v objektech [ulice a číslo], [anonymizováno] v [obec], když ve vztahu k objektu [adresa žalované] činily náklady částku 875 778,20 Kč (viz. krycí list soupisu prací na [číslo listu] spisu). Fakturou [číslo] 2018 vystavenou dne [datum], splatnou dne 6. 9. 2018, vyúčtoval Ing. [jméno] [příjmení] žalobkyni částku 24 804 Kč za zpracování projektové dokumentace„ [obec] – [část obce] – zrušení přípojek ÚT a TV+C k objektům [anonymizována dvě slova] a 10“. Z ohlášení užívání veřejného prostranství v období od 3. 4. 2019 do 14. 6. 2019 ze dne 12. 7. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyni vznikla povinnost uhradit městu [obec] za užívání veřejného prostranství v souvislosti s demontáží přípojek [ulice a číslo] a [adresa žalované], částku v celkové výši 24 453 Kč, přičemž ve vztahu k demontáži přípojek [adresa žalované], činila částka za zábor veřejného prostranství 9 405 Kč bez DPH. Z výpisu bankovního účtu č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalobkyně uhradila dne 6. 9. 2018 Ing. [jméno] [příjmení] částku 24 804 Kč, dne 15. 7. 2019 částku 24 453 Kč za zábor veřejného prostranství a dne 26. 7. 2019 částku 1 254 000 Kč [právnická osoba] [anonymizováno].

10. Ve znaleckém posudku vypracovaném dne [datum] [číslo] [celé jméno znalce] znalec shrnul vývoj právní úpravy související s odpojením od CZT. Uvedl, že žalobkyně jako dodavatel tepla v předmětném případě účtovala pouze náklady na demontáž přípojky, a to bez své vlastní vnitřní režie. Ohledně poukazování žalovaného na rozdílnost nákladů na odstranění tepelné přípojky mezi objekty [ulice a číslo] a [adresa žalované], znalec uvedl, že dle vyjádření projektanta demontáže přípojky bylo u objektu [ulice a číslo] nutno provést výkopy o cca 0,5 m hlouběji z důvodu rozdílné hloubky uložení původní stavební části průchozí části přípojky v terénu, dále byla potřeba navíc demontovat vstupní šachtu na konci průchozí části příčky a dále bylo potřeba náročnější ochrany svazků komunikačních kabelů, když dle vyjádření znalce nelze náklady na demontáže odstranění přípojek paušalizovat, bez znalostí rozsahu a hloubky prováděné akce tyto nelze ani srovnávat. Znalec poukázal na to, že žalovaný v rámci projektu plynové kotelny podcenil otázku odpojení od CZT, neboť projektant v dokumentaci z října 2011 bez předchozího projednání sám stanovil, kde bude soustava od CZT odpojena, a to pro odběratele ve variantě nejnižších nákladů na odpojení. Dopisem ze dne 4. 3. 2013 byl přitom žalovaný upozorněn žalobkyní na požadavek a nutnost demontáže tepelné přípojky, přičemž v porovnání nákladů v dubnu 2013 žalovaný tyto náklady opomenul. Znalec uvedl, že dokumentace předložená žalovaným za účelem stavebního povolení dne 6. 5. 2013 neobsahovala energetický posudek v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a vyhlášky č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a energetickém posudku, když v případě, že by tento byl vyhotoven, mohl žalovaný zjistit návratnost vynaložené investice do plynové kotelny s tím, že v energetickém posudku by musely být taktéž zahrnuty náklady na odpojení od CZT. V podmínkách stavby v bodě 28. stavebního povolení na plynovou kotelnu ze dne 12. 8. 2015 je uveden způsob odpojení od dodávek tepla a teplé vody jako zabezpečení průtoku do doby odstranění přípojky, v bodně 29. je uvedeno, že přípojka bude demontována. Žalovaný byl tedy již v době vydání stavebního povolení seznámen s nutností demontáže tepelné přípojky, kdy si mohl nechat dodatečně vyčíslit náklady na odpojení včetně demontáže přípojky ještě před zahájením samotné stavby. Při výslechu [celé jméno znalce] uvedl, že pokud se jedná o technickou rovinu odstranění přípojky, existují různé způsoby odpojení a odstranění přípojky, kdy odstranit přípojku lze i tím způsobem, že dojde pouze k „ vytahání“ tepelné přípojky z betonového koryta bez odstranění betonového koryta, případně je možno uzavřít přípojku na patě. Znalec nicméně poukázal i na zákonem stanovené požadavky, které je třeba vždy dodržet. Tepelnou přípojkou přitom nejsou jen trubky, ale zároveň i stavební objekty k těmto příslušející. Ekonomická rovina případného odpojení od CZT je předmětem hodnocení v energetickém posudku, který v daném případě nebyl vypracován. Znalec poukázal na skutečnost, že podmínky a způsob odpojení závisí vždy na dodavateli.

11. Znalkyně [celé jméno znalkyně], která vypracovala znalecký posudek v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, číslo položky: [číslo] ze dne [datum] stanovila obvyklou cenu nákladů na odstranění tepelné přípojky v rozsahu provedeném žalobkyní podle projektu na zrušení tepelné přípojky k objektu [adresa žalované], vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [rok], dle cen rozhodných v době provedení demontáže tepelné přípojky v dubnu 2019 dle metodiky [právnická osoba] pro první pololetí roku 2019 včetně DPH ve výši 826 656,62 Kč s tím, že částka požadovaná žalobkyní ve výši 875 778,20 Kč přesahuje tuto obvyklou cenu o cca 6%, tedy nevýznamným způsobem. Obvyklou cenu nákladů na odstranění tepelné přípojky v rozsahu navrženém společností [právnická osoba] dle krycího listu rozpočtu zpracovaného společností [právnická osoba] dle cen rozhodných v době provedení demontáže v dubnu [rok] dle metodiky [právnická osoba] stanovila včetně DPH částkou 707 885,76 Kč, přičemž společnost [právnická osoba] učinila cenovou nabídku ve výši 471 154,87 Kč. Znalkyně uvedla, že odstranění tepelné přípojky„ bez odstraňování betonového koryta“ by technicky bylo velmi náročné, neboť podzemním betonovým kanálem jsou vedeny i další inženýrské sítě, a to vodovod a tři slaboproudé kabely v plastových chráničkách. Samotné topné potrubí je přitom opatřeno tepelnou izolací a uloženo v plastových žlabech na ocelových podpěrách, přičemž při jejich vytahování by velmi pravděpodobně došlo k poškození sousedních sítí. Práce by byly náročné i z hlediska bezpečnosti práce a zároveň by musela být vypracována projektová dokumentace, bez které není možno práce ocenit. Znalkyně přitom v rámci svého oboru a specializace znaleckého oprávnění není schopna bez vypracované projektové dokumentace stanovit obvyklou cenu nákladů na odstranění tepelné přípojky ve variantě„ bez odstraňování betonového koryta“.

12. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na vypracování dodatku znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne 13. 2. 2022 znalkyní [celé jméno znalkyně], ve vztahu ke stanovení obvyklé ceny nákladů na odstranění tepelné přípojky„ bez odstraňování betonového koryta a vyztužení prostoru nad komunikací“, tedy„ vytahání“ tepelné přípojky z betonového koryta a následné zasypání výkopů, neboť znalkyně jednoznačně uvedla, že bez projektové dokumentace ohledně tohoto způsobu odstranění tepelné přípojky není schopna stavební práce s tímto související ocenit. Mimo to (jak bude níže odůvodněno), soud dospěl k závěru, že požadavek [územní celek] jakožto vlastníka pozemku, přes nějž byla tepelná přípojka vedena, byl pro žalobkyni závazný, tudíž způsob odstranění tepelné přípojky navrhovaný žalovaným nebyl v daném případě možný.

13. Podle § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2015, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

14. Podle § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2021, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

15. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. 3. 2014, sp.zn. 33 Cdo 4273/2013, obecně charakterizoval povahu nákladů na provedení změn ve smyslu ust. § 77 odst. 5 energetického zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2015, s tím, že„ se jedná se o náklady, pro něž je charakteristická jejich jednorázovost a přímá souvislost se změnou nebo odpojením odběratele od rozvodného tepelného zařízení (to znamená, že představují především výdaje vynaložené na samotné odpojení od zdroje tepla a vyregulování tepelné soustavy po odpojení odběratele), jedná se o náklady, které vznikly v okamžiku změny nebo odpojení odběratele, případně v rámci jim předcházející přípravy této změny nebo odpojení (časové hledisko). Lze přitom připustit, že by mohlo jít i o náklady vzniklé dodatečně, pokud se ovšem projeví jejich přímá souvislost s předcházejícím odpojením nebo změnou (např. situace, kdy v přiměřeně dlouhé době po odpojení odběratele od rozvodného tepelného zařízení nastane potřeba vyregulovat systém a bude zřejmé, že tato potřeba nastala v důsledku odpojení jednoho účastníka ze systému).“ Zároveň je v rozsudku poukázáno na to, že není možné paušálně vyjmenovat tyto náklady, neboť je třeba je posuzovat vždy v závislosti na konkrétním případu. Komentář k energetickému zákonu uvádí, že jde o skutečné jednorázové náklady spojené s odpojením jako např. technický návrh realizace odpojení, práce výkopové, vypuštění rozvodů, zaslepení potrubí, demontáže armatur a měřících zařízení, úhradu eventuálně ztracené teplonosné látky, tlakové zkoušky, terénní úpravy a rovněž vyregulování soustavy po odpojení odběratele, případně další náklady obdobného typu, pokud skutečně vznikly.

16. Byť v ust. § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2015, nebyla výslovně stanovena povinnost úhrady nákladů spočívajících v odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice, oproti znění ust. § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2021, má soud za to, že i tyto náklady lze zahrnout mezi jednorázové náklady mající přímou souvislost s odpojením odběratele od rozvodného tepelného zařízení, viz. shora uvedené náklady spočívající v demontáži armatur a měřících zařízení či s touto demontáží související výkopové práce. Ustanovení § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2021, tudíž obsahuje pouze legislativní upřesnění nákladů souvisejících s odpojením odběratele od rozvodného tepelného zařízení. Ostatně vzhledem k tomu, že v důsledku výpovědi smlouvy o dodávce tepelné energie ze dne 18. 7. 2016, která nabyla účinnosti dne 31. 8. 2016, došlo k ukončení smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným dne 31. 8. 2016, když až následně byly činěny úkony spočívající ve faktickém odpojení žalovaného od rozvodného tepelného zařízení (toto bylo realizováno až v dubnu 2019), je rozhodná právní úprava ust. § 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2021, zahrnující již výslovně mj. povinnost úhrady nákladů spočívajících v odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice.

17. Podle ust. § 2 odst. 2 písm. c) energetického zákona, se pro účely tohoto zákona rozumí v teplárenství 1. distributorem tepelné energie osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě, 2. dodavatelem tepelné energie výrobce nebo distributor tepelné energie, který dodává tepelnou energii jiné osobě. Námitku žalovaného, že žalobkyně není ve věci aktivně věcně legitimována, soud shledal nedůvodnou. Žalobkyně byla nepochybně distributorem i dodavatelem tepelné energie dle ust. § 2 odst. 2 písm. c) bod 1., bod. 2 EZ, kterou před výpovědí smlouvy o dodávce tepelné energie žalovanému dodávala, neboť je vlastníkem rozvodného tepelného zařízení, kterým se tepelná energie k objektu bytového domu, jehož správu vykonává žalovaný, dopravovala, jak ostatně vyplývalo z čl. I., čl. III., 3.1. smlouvy o dodávce tepelné energie uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 26. 4. 2016, shodně pak § 1 Podmínek připojení a dodávek tepla [právnická osoba] platných a účinných od 1. 2. 2016 (dodávka tepla a TV ze zařízení provozovatele distribuční soustavy [právnická osoba]). Vzhledem k tomu, že žalobkyni prokazatelně vznikly náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně nákladů na odstranění tepelné přípojky, a z důvodu odpojení žalovaného od rozvodného tepelného zařízení, je žalobkyně v řízení aktivně věcně legitimována.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v souvislosti s odpojením bytového domu ve správě žalovaného vynaložila celkem částku 886 364 Kč včetně DPH sestávající se z částky 862 581,81 Kč včetně DPH za zrušení přípojky ÚT a TV+C, částky 12 402,50 Kč včetně DPH za projektovou dokumentaci a částky 11 380,05 Kč za zábor veřejného prostranství, přičemž předmětem řízení žalobkyně učinila částku 875 778,20 Kč po přepočtu dle obvyklých podle metodiky ÚRS.

19. Žalovaný zpochybňoval jednak technický způsob provedení odpojení od rozvodného tepelného zařízení, resp. odstranění tepelné přípojky, kdy poukazoval na skutečnost, že„ technicky vzato“ k odstranění tepelné přípojky mohlo dojít pouze„ vytažením příslušných kabelů“ bez demontáže betonového koryta. Dále žalovaný namítal, že výše žalobkyní požadovaných nákladů na odstranění tepelné přípojky neodpovídá jejich obvyklé ceně. Žalobkyně uváděla, že ke zvýšení nákladů souvisejících s odpojením od CZT a odstraněním tepelné přípojky došlo v důsledku požadavku [územní celek], jakožto vlastníka pozemku, přes který vedla tepelná přípojka, když [územní celek] požadovalo výslovně odstranění betonového koryta a vzneslo další požadavky ohledně způsobu odstranění tepelné přípojky (požadavky [územní celek] jsou zřejmé z emailové korespondence ze dne 6. 10. 2016, ze dne 24. 5. 2018, ze dne 8. 6. 2018 – požadavek na kompletní demontáž kolektoru pro přípojky, které nejsou využívány, emailové korespondence ze dne 30. 4. 2019).

20. Ve věci bylo tudíž relevantní, zda [územní celek] jakožto vlastník pozemků, přes které byla vedena tepelná přípojka, bylo oprávněno požadovat demontáž kolektoru pro přípojky a stanovit další požadavky pro odstranění tepelné přípojky, čímž došlo k navýšení nákladů na její odstranění.

21. V této souvislosti soud poukazuje na právní úpravu zákonných věcných břemen (nyní služebnost inženýrských sítí ve smyslu ust. 1267 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Stavební povolení ke stavbě – [příjmení] [jméno] včetně topných kanálů a dalších přípojek bylo vydáno [anonymizováno] národním výborem v [obec] dne [datum].

22. Podle § 18 odst. 1 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, ustanovení §§ 22, 25 až 28 a 31 a § 34 odst. 1 elektrizačního zákona se vztahují přiměřeně také na zařízení pro rozvod tepla s příslušenstvím. Podle § 26 odst. 1 zákona č. 79/1957 Sb., elektrizačního zákona, věcná břemena podle ustanovení § 22 postihovala i národní majetek, nezapisovala se do pozemkových knih. Podle § 20 odst. 1 zákona č. 89/1987, účinného od 1. 1. 1988, o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla, investoři, popřípadě provozovatelé zařízení pro rozvod tepla jsou oprávněni a) zřizovat na cizích nemovitostech zařízení pro rozvod tepla v rozsahu vyplývajícím ze stavebního povolení a tato zařízení provozovat, přičemž oprávnění podle odstavce 1 vznikají dnem, kdy stavební povolení nabylo právní moci, zanikají dnem zrušení zařízení pro rozvod tepla (§ 20 odst. 3 téhož zákona). Podle § 20 odst. 4 téhož zákona, oprávnění podle odstavce 1 jsou věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech a nezapisující se do evidence nemovitostí. Podle § 21 odst. 1 téhož zákona, při výkonu oprávnění podle § 20 odst. 1 je investor, popřípadě provozovatel zařízení pro rozvod tepla povinen šetřit dotčené nemovitosti včetně prostorů a kultur, přičemž investor popřípadě provozovatel zařízení pro rozvod tepla je povinen po ukončení výkonu oprávnění podle § 20 odst. 1 uvést nemovitost v maximální možné míře do původního stavu (§ 21 odst. 3).

23. Důkazem pro existenci zákonného věcného břemene tedy nebyl výpis z katastru nemovitostí, ale v případě zařízení pravomocně povolených od 1. 1. 1960 do 31. 12. 1994 je to vždy předmětné rozhodnutí o přípustnosti stavby (podle stavebního řádu č. 87/1958 Sb.), resp. stavební povolení (podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., resp. jiná rozhodnutí, na základě kterých je možné prokázat řádné povolení předmětné stavby, např. kolaudační rozhodnutí), přičemž podle § 22 odst. 3 elektrizačního zákona oprávnění podle odstavce 1 nabývaly organizace státního socialistického sektoru také nabytím správy vedení. Zákonná věcná břemena tedy vznikala i okamžikem převzetí zařízení do správy oprávněným subjektem. V těchto případech se vznik a existence zákonného věcného břemene prokazuje protokolem o převzetí zařízení do správy nebo jiným dokumentem podobného obsahu. Pokud se jedná o zánik omezení daných těmito zákonnými věcnými břemeny, doba trvání zákonných věcných břemen byla vymezena v dřívějších právních předpisech, v nichž byl zánik břemen spojen s okamžikem "zrušení vedení". (Podle § 22 odst. 3 zákona č. 79/1957 Sb. vznikala oprávnění podle odstavce 1 povolením ke stavbě vedení a zanikala zrušením vedení, tedy situací, kdy vedení již nadále vůbec v takto vymezené kvalitě a trase nemá dále existovat (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp.zn. 22 Cdo 216/2006). Zrušení zařízení pro rozvod teplo jako předpoklad zániku oprávnění je vymezen i v ust. § 20 odst. 3 zákona č. 89/1987, účinného od 1. 1. 1988, o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla.

24. Zákonná věcná břemena podle § 98 odst. 4 EZ, přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují (§ 96 odst. 9). Ve vztahu k zákonným věcným břemenům podle § 98 odst. 4 EZ dále platí, že kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění (§ 96 odst. 10).

25. Podle ust. § 1299 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.

26. Při aplikaci shora uvedené právní úpravy na poměry předmětné věci dospěl soud k závěru, že [územní celek] jakožto vlastník pozemků, přes které tepelná přípojka vedla, bylo oprávněno požadovat odstranění těchto přípojek včetně kompletní demontáže kolektoru pro přípojky, které již nejsou využívány, neboť odpojením žalovaného od CZT pozbyly inženýrské sítě spočívající v přípojkách ÚT a TV+C svého účelu, došlo tudíž k trvalé změně vedoucí k zániku zákonného věcného břemene (služebnosti). V takové situaci bylo oprávněno [územní celek], přes jehož pozemky byly inženýrské sítě vedeny, požadovat, aby pozemky byly uvedeny v co nejvyšší možné míře v původní stav, tedy bylo oprávněno požadovat odstranění, demontáž kolektoru pro přípojky včetně odstranění betonového koryta, v němž byly sítě uloženy tak, aby předmětné pozemky nebyly zatíženy bezúčelnými stavbami, a tím [územní celek] fakticky omezeno např. v dalším stavebním využití těchto pozemků, resp. aby hodnota pozemků nebyla fakticky snížena (pro případně možnou dispozici s nimi) existující stavbou pod jejich [anonymizováno] Stanovisko [územní celek] tak při odstraňování tepelné přípojky bylo pro žalobkyni závazné (ostatně [územní celek] se jednoznačně vyjádřilo, že bez splnění jím stanovených podmínek, nedá souhlas s odstraněním tepelných přípojek). V důsledku tohoto způsobu odstranění pak došlo k navýšení žalobkyní původně předpokládaných nákladů na odpojení od CZT včetně odstranění tepelné přípojky. Nicméně žalovanému nic nebránilo v tom, aby stanovisko [územní celek] zjistilo před samotným zahájením prováděním stavby, případně ještě před vydáním stavebního povolení.

27. Znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným dne [datum] [celé jméno znalkyně] byla obvyklá cena nákladů na odstranění tepelné přípojky v rozsahu provedeném žalobkyní stanovena na částku 826 656,62 Kč, tedy částku přesahující žalobkyní uplatněnou částku 875 778,20 Kč o cca 6 %, tedy jednalo se o navýšení nepatrným způsobem. Žalobkyně přitom umožnila žalovanému před samotným odstraněním tepelné přípojky zvolit si zhotovitele prací, když dne 18. 6. 2018 zaslala žalovanému projektovou dokumentaci a slepý rozpočet pro účely výběrového řízení. Žalovaný však tuto nabídku nikterak nereflektoval a z toho důvodu byla žalobkyně nucena zadat provedení prací [právnická osoba] [anonymizováno]. Za takové situace navýšení ceny prací o cca 6 % oproti obvyklé ceně nákladů na tyto práce nemá vliv na povinnost žalovaného zaplatit žalobkyní uplatněný nárok v plném rozsahu, neboť žalobkyně uvedenou částku reálně vynaložila, a na úkor žalovaného se tudíž nikterak neobohatila. Pokud se jednalo o společností [právnická osoba] nabízenou cenu provedených prací, pak je zřejmé, že rozsah prací neodpovídal projektové dokumentaci vypracované Ing. [jméno] [příjmení] 3/ 2018, když znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] stanovila obvyklou cenu prací v rozsahu navrženém společností [právnická osoba] na částku 707 885,76 Kč, přičemž vzhledem k rozdílu v nabídkové ceně ve výši 471 155 Kč je otázkou, zda by konečná cena vyúčtovaná společností [právnická osoba] odpovídala ceně nabídkové. Ostatně žalovanému vzhledem k výše uvedenému nic nebránilo v tom, aby zadal provedení prací dle projektové dokumentace vypracované Ing. [jméno] [příjmení] 3/ 2018 právě společnosti [právnická osoba], čehož ovšem žalovaný nevyužil.

28. Soud tudíž dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť žalobkyni vzniklo v souladu s ust. § 77 odst. 5 EZ právo na úhradu jednorázových nákladů na provedení změny způsobu vytápění spojených s odpojením od rozvodného tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky v žalobkyní uplatněné částce 875 778,20 Kč, přičemž žalovaný neunesl důkazní břemeno o tom, že náklady na odstranění tepelné přípojky vyúčtované žalobkyní neodpovídají nákladům dle § 77 odst. 5 EZ. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil fakturu [číslo] 2019 [číslo] ve lhůtě splatnosti do 29. 9. 2019, vznikl žalobkyni v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku taktéž nárok na úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 30. 9. 2019 do zaplacení. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“).

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle zásady úspěchu ve věci. Žalobkyně byla v řízení v plném rozsahu úspěšná, soud tudíž přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Účelně vynaložené náklady žalobkyně v tomto řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 43 789 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí 118 200 Kč dle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za deset úkonů poskytnutých právních služeb spočívajících v přípravě a převzetí věci, výzvy k plnění, podání žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 6. 8. 2020, účasti na jednání soudu dne 14. 10. 2020, vyjádření ve věci samé ze dne 27. 10. 2020, vyjádření ve věci samé ze dne 15. 3. 2021, účasti na jednání soudu dne [datum], účasti na jednání soudu dne 31. 3. 2022, účasti na jednání soudu dne 5. 5. 2022, když soud nepřiznal žalobkyni odměnu za vyjádření žalobkyně ke znaleckému posudku ze dne 21. 2. 2022, když v tomto přípisu soudu zástupce žalobkyně pouze sdělil, že netrvá na výslechu znalkyně při ústním jednání (neboť se nejednalo o úkon právní služby ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT), náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 3 000 Kč za deset shora uvedených úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. AT, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky 177/1996 Sb. za osm půlhodin ve výši 800 Kč, cestovní výdaje za cestu osobním motorovým vozidlem zástupce k jednání pak odpovídají § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. a skládá se u motorového vozidla zástupce žalobkyně z náhrady za spotřebované pohonné hmoty v množství 8,960 litru NM/100 km a náhrady za opotřebení vozidla - základní náhrada podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., pro jízdu dne 14. 10. 2020 motorovým vozidlem Audi A6 ve výši 4,20 Kč/km a 31,80 Kč/litr při cestě na jednání u [název soudu] z [obec] a zpět, tj. 2 x 44 km, tedy částky 620 Kč, z náhrady za spotřebované pohonné hmoty v množství 1,8 litru BA/100 km a náhrady za opotřebení vozidla - základní náhrada podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění účinném do 18. 10. 2021, pro jízdu dne [datum] motorovým vozidlem Mitsubishi Outlander plug-in hybrid ve výši 4,40 Kč/km a 27,80 Kč/litr při cestě na jednání u [název soudu] z [obec] a zpět, tj. 2 x 44 km, tedy částky 431 Kč, z náhrady za spotřebované pohonné hmoty v množství 1,8 litru BA/100 km a náhrady za opotřebení vozidla - základní náhrada podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., pro jízdu dne 31. 3. 2022 a dne 5. 5. 2022 motorovým vozidlem Mitsubishi Outlander plug-in hybrid ve výši 4,70 Kč/km a 37,10 Kč/litr při cestě na jednání u [název soudu] z [obec] a zpět, tj. 2 x 44 km, tedy částky 944 Kč, tedy celkem jízdných výdajů v částce 1 995 Kč, a dále DPH z odměny, náhrad hotových výdajů a jízdného ve výši 26 039 Kč, tj. celkem částky 193 823 Kč, splatné k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Po právní moci rozsudku bude žalovanému vrácena soudem neproplacená záloha na znalečné ve výši 28 539,64 Kč.

Poučení