12 C 327/2022 - 734

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], narozena [Datum narození žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupené advokátem: [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupenému advokátem: [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vyklizení nemovitostí takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek parc. č. stav. [Anonymizováno], jehož součástí je dům č.p. [Anonymizováno], a dále pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], a vyklizené předat žalobkyni, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se vzájemná žaloba žalovaného proti žalobkyni na určení vlastnictví spoluvlastnického podílu ve výši ideální k pozemku parc. č. stav. [Anonymizováno], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno], a dále k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], vše zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 58 050 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou ze dne 16. 12. 2022 vyklizení nemovitostí s tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí ke dům č.p. [Anonymizováno], a dále pozemků parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno], a parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa], jak je zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], pro obec [adresa] a kat. území [adresa] (dále jen „nemovitosti“). Žalobkyně a žalovaný pořídili nemovitosti do podílového spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 21. 4. 2008, v roce 2012 převedl žalovaný svou ideální polovinu nemovitostí na žalobkyni, která se tak stala výlučným vlastníkem nemovitostí, a to na základě kupní smlouvy ze dne 7. 2. 2013 (dále jen „Smlouva“). I poté pak účastníci užívali nemovitosti společně, toto se však stalo s ohledem na jednání žalovaného neúnosným. Žalobkyně opakovaně ústně vyzývala žalovaného k vyklizení nemovitostí, na tyto výzvy reagoval žalovaný výhružkami určenými žalobkyni a nezletilým dětem. Žalovaný tak dlouhodobě užíval a nadále užívá nemovitosti proti vůli žalobkyně, vzhledem k výhružkám žalovaného se však žalobkyně obávala podniknout právní kroky směřující k vyklizení. V návaznosti na jednání žalovaného byla žalobkyně nucena s dětmi opustit nemovitosti, kdy tak učinila v září 2022. Žalovaný nadále užívá nemovitosti bez jakéhokoliv právního důvodu. Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k vyklizení nemovitostí písemnou výzvou ze dne 16. 12. 2022, která mu byla doručena dne 3. 12. 2022 s tím, že žalovaný měl nemovitosti vyklidit do 15. 12. 2022. Žalovaný nemovitosti ve stanovené lhůtě nevyklidil a jejich vyklizení odmítl s tvrzením, že je stále vlastníkem poloviny nemovitostí. V návaznosti na tento postup žalovaného žalobkyně navrhuje, aby žalovaný vyklidil nemovitosti a uhradil jí náklady řízení. Žalobkyně doplnila dne 31. 3. 2023, že je pravdou tvrzení žalovaného, že v době uzavírání koupě nemovitostí v roce 2008 a 2009 byli žalobkyně a žalovaný partnery. Za účelem obstarání prostředků k pořízení nemovitostí žalobkyně a žalovaný se společností [právnická osoba] spořitelnou, a.s., IČO: [IČO] (v roce 2021 přejmenována na [právnická osoba]., dále jen „[Anonymizováno]“) nastavili následující finanční model: každý uzavřel smlouvu o stavebním spoření, kde se postupně dospořovala cílová částka (cca 350 tis. u každého z účastníků), současně uzavřeli oba společně smlouvu o meziúvěru ve výši celkem 1 200 000 Kč (viz smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota]-[Anonymizováno], v roce 2018 mělo dojít (a také pak došlo) k dospoření částky peněz pro splnění podmínek přidělení řádného úvěru a od roku 2018 nadále běží dva úvěry z obou stavebních spoření, vždy na jméno každého z účastníků, úvěry byly zajištěny zástavním právem na bytové jednotce č. [Anonymizováno] v kat. území [adresa] ve výlučném vlastnictví žalobkyně, další úvěr, určený na rekonstrukci nemovitostí, si brala žalobkyně od [Anonymizováno] v roce 2010, a to na částku 243.026 Kč. Všechny úvěry (včetně úroků a částek určených k dospořování) hradila vždy výlučně žalobkyně. Za období do uzavření Smlouvy uhradila žalobkyně na tyto společné dluhy a dluhy souvisejícími s nemovitostmi v řádech statisíců. Žalovaný měl opakovaně problémy s jakoukoli finanční kázní a dodržováním běžného fungování. Žalovaný dokonce nebyl schopen si řádně hradit ani zdravotní pojištění, nyní řadu let nelegálně bez živnostenského listu podniká, aniž by podával daňové přiznání a hradil příslušné odvody státu. Žalovaný řadu let nepracoval a žalobkyně za něj často hradila jeho dluhy. Na Smlouvu tak nelze nahlížet optikou standardního obchodního vztahu, ale optikou ujednání mezi dvěma blízkými osobami, které s ohledem na okolnosti uzavřely smlouvu, která jim vyhovovala. Ve skutečnosti nebyla Smlouva pro žalovaného ani nijak zásadně finančně nevýhodná, a to po zohlednění dalších ujednání mezi účastníky. Součástí ujednání o převodu vlastnického práva nebyly totiž jen vzájemné závazky uvedené ve Smlouvě, ale i další ujednání obou účastníků ve Smlouvě neobsažená, a to že žalobkyně nebude požadovat po žalovaném nahradit částky, které za něj uhradila na úvěrech do uzavření Smlouvy, žalobkyně nebude požadovat náhradu za zhodnocení nemovitostí z úvěru, který si vzala výlučně ona, a žalobkyně bude nadále výlučně hradit oba úvěry účastníků, a to až do jejich úplného splacení. Do dnešního dne žalobkyně takto uhradila celkem cca 2 300 000 Kč, na úvěrech pak zbývá uhradit celkem ještě cca 440 000 Kč, z čehož na žalovaného připadá částka cca 220 000 Kč. Žalobkyně úvěry nadále hradí a svůj závazek potvrdila i přípisem žalovanému. Z právního hlediska je nutno tato smluvní ujednání posuzovat vcelku, ve skutečnosti žalobkyně sice zaplatila za nemovitostí částku 40 000 Kč, současně však převzala závazky za žalovaného v hodnotě více než 1 250 000 Kč, což ve srovnání s tehdejší hodnotou nemovitostí rozhodně není hrubý nepoměr. Pro úplnost se žalobkyně vyjadřuje i k tvrzení ohledně hodnoty nemovitostí, byť má za to, že zjištění přesné hodnoty nemovitostí není klíčová skutečnost pro rozhodnutí ve věci. V roce 2013 nečinila hodnota nemovitostí 3,5 mil. V té době nemovitosti nebyly v dobrém stavu, probíhala řada prací, byla obyvatelná jen část domu. Navíc nemovitosti jsou v zátopové oblasti, což se rovněž negativně promítá do jejich hodnoty (také byly nemovitosti v době povodní touto značně zasaženy). Je tak zcela zřejmé, že Smlouva rozhodně nebyla v rozporu s dobrými mravy, naopak byla velmi logickým řešením situace, kdy žalobkyně ve své podstatě zcela nesla a nadále nese dluhy z úvěrů, které nabytí nemovitostí umožnily. Jednalo se tedy o zcela korektní dohodu partnerů, která zohlednila jejich faktické fungování v době uzavření Smlouvy. Žalobkyně tak je zcela přesvědčena, že Smlouva je zcela platná a zcela v souladu s dobrými mravy. Proti žalovanému bylo zahájeno trestní stíhání pro trestné činy proti žalobkyni a společným dětem, kdy v rámci tohoto trestního řízení byl žalovanému stanoven zákaz styku se žalobkyní. Žalobkyně doplnila okolnosti týkajícím se užívání a rekonstrukce předmětných nemovitostí dne 10. 7. 2023, dne 2. 10. 2023 doplnila skutečnosti týkající se užívání a rekonstrukce nemovitostí, a dále skutečnosti týkající se hospodaření účastníků. Rekonstrukce probíhala tak, že postupně byly provedeny následující práce (žalobkyně si není jistá přesným pořadím, ale zhruba postup odpovídá), u každého kroku je popsán způsob financování a případně zda byla práce provedena svépomocí (přičemž do této kategorie zahrnuje žalobkyně i pomoc přátel a rodiny, včetně již vyslechnutých svědků): úprava terénu, převážně svépomocí, bylo třeba dům uzavřít, byly proto pořízeny okna a vchodové dveře, od firmy [Anonymizováno] (placeno z úvěru), práce a práce navazující na uzavření domu (placeno z úvěru, část prací svépomocí), elektroinstalace, včetně přípojky elektřiny, dělal pan [jméno FO] (placeno z úvěru), práce na rozvodech vody a odpadů, kde pomáhal [jméno FO] (zčásti placeno s úvěru, částečně svépomocí), obezdění štítů a zdí, kde pomohl [jméno FO] (část mu byla hrazena, placeno z úvěru), izolace střechy a obklady z palubek (placeno hotově), betony, kde nám pomáhali známí s vynášením betonu do prvního patra ([jméno FO], [Anonymizováno], [jméno FO], [jméno FO] atd..), betony byly hotové za víkend a rovnal je [jméno FO] (materiál placen z úvěru), krb z dlaždic (dlaždice dar od známého, krbová vložka placena z úvěru), koupelna, kterou dělal [jméno FO], plovoucí podlahy (materiál placen z úvěru, práce svépomocí), obložky dveří dělala firma s [Anonymizováno] (placeno hotově, již není k dispozici doklad), malby svépomocí, úklid okolo domu svépomocí. Kromě prostředků z úvěru z úvěrového případu č. [hodnota] byly na rekonstrukci čerpány prostředky z úvěru z úvěrového případu č. [hodnota]. Následně se práce zastavily, žalobkyně neměla prostředky peníze na rekonstrukci přízemí. Dne 7. 2. 2013 byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně stala výlučným vlastníkem Nemovitostí. Dalším významným časovým okamžikem byla povodeň 2.-3. 6. 2013, kterou byly Nemovitosti zasaženy. Na přiložené fotografii je vhodně vidět stav Nemovitostí v době povodní. Po povodni obdržela žalobkyně prostředky z pojistky [Anonymizováno]. [hodnota]), prostředky od [Anonymizováno] [Jméno advokáta C], prostředky od humanitární organizace [právnická osoba]. a od státu prostředky na nové spotřebiče do kuchyně, celkem tak obdržela žalobkyně zhruba částku 400 000 Kč, přesně si to již nevybavuje. Dále si žalobkyně vzala další úvěr [právnická osoba] na 80 000 Kč (tento úvěr již žalobkyně splatila). Poté bylo možno pokračovat v rekonstrukci, zejména v přízemí: podlahové topení (svépomocí, materiál placen z úvěru), betony (svépomocí, materiál placen z úvěru), strojní omítky, štuky, firma [Anonymizováno], zřejmě organizoval [jméno FO], kompletace a oprava po povodni elektroinstalace pan [jméno FO] (placeno z úvěru), dlažba v dětském pokoji chodbách a v ložnici (svépomocí, materiál placeno z úvěru), podlaha obývací pokoj s kuchyní (svépomocí), koupelny a WC, zateplení fasády polystyrenem – práce byly zahájeny 2014 a nebylo to doděláno, fasáda je napenetrovaná a přetáhlá 2x lepidlem, 2014 začátek stavby garáže (převážně svépomocí), 2018 se dělalo jezírko a pergola u kuchyně, chodník kolem domu (svépomocí, materiál hrazen hotově), 2019 tepelné čerpadlo s využitím dotace (placeno žalobkyní, faktura bude doložena), 2020 pergola (svépomocí, část placena v hotovosti), v zimě 2021 garážová vrata (svépomocí, část placena v hotovosti), 2021 chodník k domu v létě (svépomocí, část placena v hotovosti), 2022 beton v garáži a dodělání garáže (svépomocí, část placena v hotovosti). U některých drobnějších věcí placených v hotovosti nevylučuje žalobkyně, že je byly hrazeny z prostředků žalovaného, převážně však byly náklady hrazeny z úvěrů či prostředků žalobkyně. Žalobkyně doplnila dne 30. 10. 2023, že její faktické příjmy plynuly z různých zdrojů. Není tedy možné zjednodušeně doložit pracovní pozici a vyžádat potvrzení zaměstnavatele. U některých činností si již podrobnosti nevybavuje, případně není schopna přesně vymezit zcela konkrétně časová období. Žalobkyně byla na mateřské s nezletilým [jméno FO] v letech 2008 do 2012, rodičovský příspěvek činil cca 7000 Kč, při mateřské si žalobkyně přivydělávala pomocnými pracemi (úklidy apod.) a takto si byla schopna vydělat až 10 000 Kč měsíčně, žalobkyni od počátku podporovala matka, v závislosti na svých možnostech, žalobkyně si následně cca v roce 2010 v robě mateřské udělala certifikaci na makléře a od roku 2010 podnikala jako fyzická osoba s živnostenským listem, spolupracovala se společností [Anonymizováno] realitní kancelář a příjmy činily cca 6 000 Kč měsíčně, od roku 2012 pracovala žalobkyně pro společnost Agentura [právnická osoba].-[právnická osoba]., přesné příjmy si již žalobkyně nevybavuje, ale v této době si ještě žalobkyně přivydělávala pomocnými pracemi, někdy v roce 2011-2012 se žalobkyně stěhovala se žalovaným do předmětných nemovitostí, a nějakou dobu poté měla pak měsíčně příjem za pronájem svého bytu v [adresa] (cca 6 000 Kč měsíčně), od roku 2012 jí počal splácet dluh [jméno FO] (který si od ní někdy okolo roku 2000 půjčil celkem 600 tis.), a to průměrně 5 tis. měsíčně, do roku 2014 tak žalobkyně vždy byla schopna obstarat (byť s vypětím sil a za pomoci rodiny) prostředky na obživu rodiny, domácnosti a úhradu úvěrů, do cca roku 2014 používala žalobkyně jeden hlavní účet č.ú. [č. účtu], odkud se hradily i úvěry. Klíčovým zlomem bylo v květnu 2014 založení společnosti [právnická osoba] (žalobkyně jediným společníkem) a [právnická osoba] (žalobkyně nejdříve společníkem s podílem 30%, od r. 2019 s podílem 100%), žalobkyně měla následně nepravidelný příjem z obou těchto fungujících společností (podle toho, jak se dařily obchody), nadále trvaly platby z nájmu bytu (cca 6 000 Kč měsíčně), splátky dluhu od [Anonymizováno]. [Anonymizováno] (cca 5 000 Kč – splátky dluh trvaly až do července 2021), od roku 2018 spolupracovala žalobkyně s [jméno FO] při provozování elektrárny, klíčovým momentem byla hospitalizace žalobkyně v létě 2021 na psychiatrii (následkem dlouholetého sexuálního násilí v domácnosti ze strany žalovaného), od cca roku 2014 užívala žalobkyně dva účtu, oba sloužily jak k příjmu plateb, tak úhradě potřeb rodiny a úhradě úvěrů ([Anonymizováno] č.ú.: [č. účtu], [Anonymizováno] č. ú.: [č. účtu]), v roce 2018 (10. 8. 2018) byl založen žalovaným zmiňovaný účet č. ú.: [č. účtu], vedený na jméno žalobkyně, který však fakticky používal po dobu společného bydlení žalovaný, kartu k tomuto účtu měl a používal žalovaný. Žalobkyně na tento účet obdržela vlastní prostředky za dobu trvání účtu celkem ve výši cca 360 000 Kč. Z tohoto účtu poskytl žalovaný za období od 9/2018 do 10/2022, tedy 49 měsíců, poskytl žalobkyni prostředky ve výši celkem 339 031,25 Kč, tedy průměrně částku 6 919,01 Kč měsíčně na úhradu veškerých nákladů na bydlení, energií apod, veškerých nákladů na jeho jídlo a jeho další potřeby, dle vyjádření žalovaného tím rovněž byla plněna vyživovací povinnost k oběma nezletilým (při tvrzeném příjmu 50-60 tis. měsíčně). Pokud jde o odstoupení žalovaného od kupní smlouvy, vznáší tímto žalobkyně námitku promlčení práva na toto odstoupení od kupní smlouvy ze dne 7. 2. 2013, a to s ohledem na skutečnost, že právo účastníka odstoupit od smlouvy je právem majetkovým, které se promlčuje, přičemž tento závěr v rozhodovací praxi soudů přijímán zcela jednoznačně (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR: 30 Cdo 2047/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 33 Odo 633/2003, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2002, sp. zn. 33 Odo 755/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2640/2011, komentář Občanský zákoník I., CHBeck 2014, str. 2179-2180). S ohledem na datum uzavření kupní smlouvy a datum splatnosti je zřejmé, že promlčecí doba uplynula.

2. Dne 14. 3. 2023 se žalovaný vyjádřil tak, že výzvu k vyklizení nemovitostí odmítl s tím, že uvedl, že je stále vlastníkem poloviny předmětných nemovitostí a sdělil žalobkyni, že je stále spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, neboť kupní smlouva, kterou uzavřel s žalobkyní dne 7. 2. 2013 (dle razítka na ověřovací doložce však uznal podpis za vlastní na této smlouvě žalovaný až dne 22. 2. 2013), je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a z opatrnosti rovněž od této kupní smlouvy odstoupil, neboť mu nikdy nebyla uhrazena ani kupní cena uvedená v této neplatné smlouvě. Žalobu žalobkyně je tak třeba zamítnout. Současně podal žalovaný vzájemný návrh, a to žalobu o určení vlastnického práva k nemovitým věcem ze dne 14. 3. 2023 s tím, že nemovitosti byly oběma účastníky zakoupeny v letech 2008 a 2009, rodinný dům byl následně postupně účastníky rekonstruován, kdy do značné míry práce na rekonstrukci realizoval právě sám žalobce. Žalovaný se žalobkyní žili společně se svými dětmi na předmětných nemovitostech, a to až do chvíle vzájemného rozkolu mezi nimi v září 2022, spočívající v rozhodnutí žalobkyně o ukončení vztahu se žalovaným a odstěhování se ze společné domácnosti. Smlouva o prodeji spoluvlastnického podílu žalobkyni je absolutně neplatná ex tunc, když žalovaný pracuje jako řemeslník – instalatér, nemá žádné vzdělání či zkušenosti v oboru práva a nemovitostí, nemá přehled o situaci na realitním trhu s nemovitostmi, na rozdíl od žalobkyně, která již mnoho let podniká v oboru realitní činnosti. V roce 2013 žalovaného žalobkyně přesvědčila, že bude pro oba i jejich partnerský vztah lepší a výhodnější, když bude vlastnické právo k nemovitostem převedeno a v katastru nemovitostí zapsáno v celém rozsahu (tedy výlučně) na žalobkyni s tím, že žalovaný samozřejmě budě moci i nadále nemovitosti spoluužívat, bydlet v nich a nadále je spravovat jako své, tedy bez jakéhokoliv rozdílu v praktickém životě. Žalovaný vždy žalobkyni jako partnerce a matce společných dětí, stejně jako správkyni společného majetku a financí, zcela důvěřoval. Hodnota obvyklá, tedy tržní cena, nemovitostí dosahovala v roce 2013, kdy byla Smlouva uzavřena, nejméně výše 3,5 milionu Kč, z toho na spoluvlastnický podíl žalobce připadá obvyklá cena ve výši 1,75 milionu Kč. Ve Smlouvě, kterou žalovanému žalobkyně předložila již připravenou k podpisu však žalovaný převádí svůj spoluvlastnický podíl o velikosti id. na předmětných nemovitostech, tedy v hodnotě nejméně 1,75 milionu Kč, ve prospěch žalobkyně za kupní cenu ve výši pouhých 40 000 Kč. Výše kupní cena podle Smlouvy tak odpovídá cca 2,3 % tehdejší ceny obvyklé, tržní hodnoty spoluvlastnického podílu žalovaného na nemovitostech. Ve Smlouvě je dále uvedeno, že kupní cena byla již žalobkyní žalovanému uhrazena, a to téměř 2 měsíce před podpisem Smlouvy tj. 13. 12. 2012, ve skutečnost se tak nikdy nestalo, žalovaný fyzicky žádné peníze od žalobkyně před podpisem ani po podpisu Smlouvy neobdržel. Ve Smlouvě byl tedy sjednán tak hrubý nepoměr mezi skutečnou hodnotou předmětu koupě a kupní cenou spoluvlastnického podílu, že to zakládá očividný a velmi hrubý rozpor s dobrými mravy. Z těchto důvodů ve smyslu § 39 obč. zák. i z pohledu § 580 odst. 1 o. z. je Smlouva absolutně neplatná, neboť se zcela zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu § 3, § 6 a dalších o. z. Žalovaný dne 12. 12. 2022 odstoupil od Smlouvy, neboť žalobkyně svůj závazek vůči žalovanému nikdy nesplnila, a kupní cenu ve výši 40 000 Kč, jakkoliv se zjevně příčící dobrým mravům, žalobci nikdy před ani po podpisu Smlouvy nezaplatila. Žalobkyně vůči žalovanému jednala v rozporu s dobrými mravy, když ho prostřednictvím vlastního lstivého a ryze manipulativního jednání dovedla k tomu, aby na ni převedl svůj spoluvlastnický podíl ve výši id. na nemovitostech za zcela neodpovídající kupní cenu ve výši 40 000 Kč, kterou ve skutečnosti žalobkyně nikdy nezaplatila, kdy skutečná hodnota daného spoluvlastnického podílu byla v době prodeje nejméně 1,75 milionu Kč. I kdyby kupní cenu žalobkyně skutečně žalovanému uhradila, rozpor s dobrými mravy by zůstal pro její nemravně nízkou výši. Nepoctivému jednání žalobkyně nemůže právo poskytovat právní ochranu. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání, tedy v tomto případě, po zohlednění konkrétních okolností věci, absolutní neplatnost Smlouvy. Obdobně je nutné poukázat na zásadní porušení obecných zásad soukromého práva podle občanského zákoníku, zejména pak zásady poctivosti podle § 6, dobré víry podle § 7 a zákazu zneužití práva podle § 8 o. z. V tomto směru je nutno zdůraznit prokazatelné postavení žalobce jako slabší smluvní strany, neboť žalobce jako řemeslník – instalatér neměl v době uzavření Smlouvy žádné zkušenosti v oboru práva a nemovitostí, na rozdíl od žalobkyně, jež je realitní makléřka a jednala v rozporu se základními zásadami soukromého práva, a to v rozporu se zásadou poctivosti. Optikou úvodních ustanovení občanského zákoníku pak je nutno hodnotit i právní vztahy, které vznikly před účinností tohoto zákona (viz § 3030 občanského zákoníku). Z úvodních ustanovení občanského zákoníku je třeba aplikovat na věc také § 2 odst. 1 a 3, § 3 odst. 2 písm. e) a odst. 3 a především § 3 (každý má povinnost jednat v právním styku poctivě, nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu). Naléhavý právní zájem je dán s ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy o převodu spoluvlastnického podílu, neboť v katastru nemovitostí je jako výlučný vlastník celé nemovitosti zapsaná žalobkyně. Žalovaný doplnil dne 19. 4. 2023, že žalobkyně před policií uvedla, že s žalovaným sdíleli společnou domácnost po celou dobu až do září 2022. Žalobkyně dále uvedla, že se na aktuální adresu přestěhovala 1. 10. 2022. Žalovaný však v rámci trestního řízení proti žalovanému trestní stíhání pro trestné činy nebezpečného vyhrožování podle § 353 tr. z., vydírání podle § 175 tr. z., znásilnění podle § 185 tr. z. a také zanedbání povinné výživy podle § 196 tr. zákoníku, vysvětlil policejnímu orgánu, že ačkoli ztratil živnostenské oprávnění, nadále samozřejmě (jako vždy předtím) pracoval a pracuje jako instalatér a odměnu za práci, kterou vykonávala, si vždy nechal vyplácet buď hotově a v posledních letech přímo na bankovní účet vedený na jméno matky číslo účtu [č. účtu] (příchozí platby od [jméno FO], anebo od společnosti [právnická osoba].). Žalovaný se samozřejmě vždy podílel na veškerých výdajích a nákladech společné domácnosti s žalobkyní včetně údržby a oprav domu a samozřejmě zajišťování veškerých potřeb nezletilých. Nakonec žalobkyně musela své původní lživé tvrzení v trestním řízení změnit, když policejní orgán zajistil transakční historii ke shora uvedenému bankovnímu účtu, ze kterého byly prostředky převáděny žalobkyní na její další bankovní účet číslo [č. účtu], případně vybírány v hotovosti, protože se zjistilo, že za období od srpna 2018 do října 2022 obdržela žalobkyně od žalovaného celkem 678 810 Kč (nejsou samozřejmě zohledněny prostředky, které předával žalovaný žalobkyni v hotovosti, neboť na to nikdy žádný doklad nepotřeboval). Prostředky výši cca 100 000 Kč byly žalovaným uhrazeny za jeho práce pro společnost [právnická osoba]., [Anonymizováno] [právnická osoba]. a od [právnická osoba] v celkové výši 97 043 Kč v říjnu 2022 na bankovní účet společnosti [právnická osoba]. (na kterou matka podnikala v rámci své realitní činnosti) č. [č. účtu] a kam byly tyto prostředky po dohodě s žalobkyní zaslány. Jelikož žalovaný měl skutečně opakovaně exekuce na neuhrazené povinné platby, neměl a nemá doposud svůj vlastní bankovní účet, aby jeho příjmy nemohly být takto exekučně postihovány. Žalovaný samozřejmě po celou dobu soužití s žalobkyní vydělával peníze, tyto předával žalobkyni v hotovosti a ta z nich následně hradila veškeré společné výdaje včetně splátek obou úvěrů. V posledních letech, jak již bylo shora uvedeno, nechal žalovaný zasílat peněžní prostředky, které obdržel jako odměnu za svou práci na bankovní účty žalobkyně, jak již bylo uvedeno shora, šlo o statisícové částky, přičemž formálně tedy prováděla úhrady úvěrových splátek žalobkyně z jejích bankovních účtu, avšak i z prostředků, které získala od žalovaného. Žalovaný dne 2. 8. 2023 doplnil skutečnosti, týkající se souběžně probíhajícího trestního řízení pod sp. zn. 2 T 63/2023 a opatrovnického řízení pod sp. zn. 1 P 17/2023, 1 P a Nc 65/2023 Žalovaný dále uvádí, že vyjma plateb v hotovosti za jím vykonanou práci přicházely platby od subjektů, pro které pracoval na další bankovní účet žalobkyně, a to na účet č. [č. účtu] společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO], v níž je žalobkyně jedinou jednatelkou a jediným společníkem. Žalovaný opakovaně uvádí, že po celou dobu soužití s žalobkyní vydělával peníze, které předával žalobkyni v hotovosti či byly převáděny na bankovní účty žalobkyně či její společnosti [právnická osoba]., a z těchto finančních prostředků pak žalobkyně následně hradila veškeré náklady společné domácnosti, potřeby nezletilých dětí, ale samozřejmě i úvěry ze stavebních spoření. Dne 3. 10. 2023 doplnil žalovaný, že sporuje, že by mezi ním a žalobkyní existovala nějaká dohoda o tom, že žalobkyně v minulosti hradila, a i do budoucna bude hradit úvěry související s pořízením a rekonstrukcí domu. Současně žalovaný sporuje tvrzení žalobkyně o tom, že by měl být dlouhodobě nezaměstnaný. Žalovaný vždy pracoval a vždy dokázal svou rodinu (myšleno žalobkyni a jejich společné syny) finančně zajistit. Co se týče prováděných rekonstrukcí na předmětných nemovitých věcech, tyto byly financovány jednak prostřednictvím úvěrů, které následně hradil žalovaný společně se žalobkyní, ale samozřejmě i z prostředků, které žalovaný obstaral v rámci své výdělečné činnosti. Většinu rekonstrukcí pak jednak organizoval, ale i prováděl svépomocí sám žalovaný spolu se svými přáteli, kteří byli rovněž přítomni tomu, že žalovaný platil např. materiál na rekonstrukci či zapůjčení strojů apod., a kteří k účastníkům chodili velice často, někdy i každý týden a nikdo z nich nepozoroval, že by mezi účastníky panovaly nějaké neshody kvůli financím, ba naopak potvrdili, že rodina žalobkyně a žalovaného byla dostatečně finančně zajištěna. Rovněž se vyjádřili k tomu, žalovaný nikdy nebyl dlouhodobě bez práce, a tedy i bez příjmu. Žalovaný doplnil dne 5. 12. 2023, že se vznesenou námitkou promlčení nesouhlasí a považuje ji za zcela nedůvodnou, když § 646 zákona o. z. stanoví: „Mezi manžely nepočne promlčecí lhůta plynout ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupenými a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem anebo mezi poručencem a poručníkem.“ Žalobkyně opustila společnou domácnost až do dne 30.09.2022, jak potvrdila v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 2 T 63/2023, i v rámci trestního řízení vedeného PČR, Krajské ředitelství [Anonymizováno] kraje, Územní odbor [adresa], pod sp.zn. [Anonymizováno], kdy v rámci pokračování protokolu u výslechu svědka dne 25. 10. 2023 uvedla: „Ještě před narozením [jméno FO], dále po narození [jméno FO], nar. [datum] jsme žili jako normální rodina. Až do září 2022, kdy jsem s dětmi odešla ze společné domácnosti.“ Vzhledem k tomu, že promlčecí lhůta svůj běh započne v den následující po dni, kdy daný vztah mezi účastníky zanikne, tato počala běžet dnem 01.10.2022 (tj. den následující po ukončení společné domácnosti účastníků) a tříletá promlčecí lhůta tak končí dnem 01.10.2025. Žalovaný od předmětné kupní smlouvy odstoupil již dne 12.12.2022. Vznesená námitka promlčení tak v tomto případě není důvodná.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí je patrné, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí ke dům č.p. [Anonymizováno], a dále pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], a parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa], jak je zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], pro obec [adresa] a kat. území [adresa]. Žalobkyně se stala vlastnicí předmětných nemovitostí na základě smlouvy kupní ze dne 21. 4. 2008 a na základě smlouvy kupní ze dne 2. 7. 2009. (dále jen „předmětné nemovitosti“)

4. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 16. 11. 2022, doručený dne 3. 12. 2022, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k vyklizení nemovitostí, neboť je užívá bez právního důvodu, a to do 15. 12. 2022.

5. Z Kupní smlouvy ze dne 7. 2. 2013 s podpisovými doložkami a vkladovou poznámkou katastrálního úřadu soud zjistil, že žalovaný prodal žalobkyni následující spoluvlastnický podíl o velikosti na nemovitostech, a to pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí ke dům č.p. [Anonymizováno], a dále pozemcích parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa], jak je zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], pro obec [adresa] a kat. území [adresa], a to za kupní cenu 40 000 Kč, kterou mu žalobkyně uhradila v hotovosti dne 13. 12. 2012, přičemž strany se dohodly na tom, že pro účely zaplacení daně z převodu nemovitostí finančnímu úřadu bude žalovaným vypracován znalecký posudek.

6. Ze Sdělení k předžalobní výzvě a výzva k součinnosti ohledně nesouladu zápisu vlastnictví ze dne 12. 12. 2022 adresovaná žalobkyni s dodejkou je patrné, že žalovaný tvrdí, že je stále podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], neboť kupní smlouva ze dne 7. 2. 2013 je absolutně neplatná, když tato cena tvoří jen 2,3% skutečné ceny obvyklé předmětných nemovitostí. Nadto částka 40 000 Kč nebyla žalovanému žalobkyní zaplacena, proto odstupuje od kupní smlouvy ze dne 7. 2. 2013 v celém rozsahu, navrhuje podepsat souhlasné prohlášení o spoluvlastnictví žalovaného na předmětných nemovitostech, úpravu styku se dvěma syny a obnovení přístupu k účtu a způsob splácení společného úvěru.

7. Ze Sdělení k předžalobní výzvě a výzva k součinnosti ohledně nesouladu zápisu vlastnictví ze dne 12. 12. 2022 adresovaná právní zástupkyni žalobkyně s doručenkou je zřejmé, že nemovitosti byly kupovány v roce 2008 a 2009 do spoluvlastnictví účastníků, když rekonstrukci realizoval převážně žalovaný. Kupní cena, která byla sjednána v kupní smlouvě ze dne 7. 2. 2013 tvoří 2,3% skutečné hodnoty části předmětných nemovitostí (40 000 Kč proti 1,75 milionu korun českých), a kupní smlouva je tak absolutně neplatná dle § 39 obč. zák. a podle § 580 o. z. Žalovaný navrhuje podepsat souhlasné prohlášení o spoluvlastnictví žalovaného na předmětných nemovitostech, obnovení přístupu k účtu a způsob splácení společného úvěru.

8. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota]-[hodnota] je zřejmé, že ji uzavřeli žalobkyně a žalovaný na jedné straně a [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] na straně druhé a předmětem bylo poskytnutí meziúvěru pod č. [hodnota] do celkové výše 1 200 000 Kč, který je veden na meziúvěrových účtech dlužníků č. [hodnota] do výše 600 000 Kč dlužník 1 (žalobkyně) a č. [hodnota] do výše 600 000 Kč dlužník 2 (žalovaný), a dále úvěru ze stavebního spoření pod č. [hodnota] do celkové výše 720 000 Kč na základě smluv o stavebním spoření dlužníka 1 (žalobkyně) č. [hodnota] ze dne 3. 5. 2008 do výše cílovou částkou (600 000 Kč) a zůstatkem na účtu totožné s číslem smlouvy o stavebním spoření (nejméně 240 000 Kč) k datu přidělení cílové částky, o stavebním spoření dlužníka 2 (žalovaný) č. [hodnota] ze dne 10. 3. 2008 do výše cílovou částkou (600 000 Kč) a zůstatkem na účtu totožné s číslem smlouvy o stavebním spoření (nejméně 240 000 Kč) k datu přidělení cílové částky. Účel úvěru a meziúvěru je koupě rodinného domu a údržba a modernizace rodinného domu. Na meziúvěr se zavázali žalobkyně hradit měsíčně 1 847 Kč a žalovaný 1 847 Kč měsíčně, a na úvěr se zavázali žalobkyně hradit měsíčně 3 600 Kč a žalovaný 3 600 Kč měsíčně. Poskytnutí meziúvěru a úvěru bylo zajištěno zůstatky na účtech č. [hodnota] ve výši 1 210 Kč a č. [hodnota] ve výši 1 010 Kč, a dále zřízením zástavního práva k nemovitostem dle zástavních smluv č. [Anonymizováno] a č, [Anonymizováno]. Dlužníci byli zavázáni společně a nerozdílně.

9. Ze smlouvy č. [hodnota] je patrné, že žalobkyně a [právnická osoba]. uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl úvěr ze stavebního spoření pod č. [hodnota] na základě smlouvy o stavebním spoření dlužníka 1 (žalobkyně) č. [hodnota] ze dne 30. 7. 1999 do výše rozdílu mezi cílovou částkou (500 000 Kč) a zůstatkem na účtu, jehož číslo je totožné s číslem jeho smlouvy o stavebním spoření (nejméně 200 000 Kč) k datu přidělení cílové částky do max. výše 243 026 Kč. Tento úvěr nebyl zajištěn a účelem byla údržba, změna bytu.

10. Z e-mailu ze dne 17.2.2023, z e-mailu ze dne 21. 2. 2023 a z e-mailu ze dne 1. 3. 2023, 20. 3. 2023 a 29. 3. 2023 je mj. patrné, že, že žalobkyně potvrdila žalovanému, že dlouhodobě hradí úvěry z nemovitostí výhradně sama.

11. Z výpisů o úhradách na úvěry u [právnická osoba]. je patrné z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od 1. 1. 2008 do 18. 4. 2023, že poskytnutý meziúvěr ve výši 600 000 Kč je splacen, přičemž splácela výhradně žalobkyně ve splátkách 2 600 Kč měsíčně. Výpisy z účtu č. [č. účtu] za období od 1. 1. 2008 do 18. 4. 2023 stanoví, že poskytnutý úvěr ve výši 355 009,14 Kč s výší jistiny 211 592,19 Kč k 18. 4. 2023 byl splácen výhradně žalobkyní. Výpisy z účtu č. [č. účtu] za období od 1. 1. 2008 do 18. 4. 2023 stanoví, že záloha státní podpory od uzavření smlouvy 15 997 Kč k úvěru 600 000 Kč byla splácena žalobkyní. Výpisy z účtu č. [č. účtu] za období od 1. 1. 1999 do 18. 4. 2023 stanoví, že záloha státní podpory od uzavření smlouvy 18 927 Kč k úvěru 500 000 Kč byla splácena žalobkyní. Výpisy z účtu č. [č. účtu] za období od 1. 1. 1999 do 18. 4. 2023 stanoví, že poskytnutý úvěr ve výši 243 025,60 Kč k 18. 4. 2023 byl splácen výhradně žalobkyní.

12. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od 1. 1. 2008 do 18. 4. 2023 je patrné, že poskytnutý meziúvěr ve výši 600 000 Kč je splacen, přičemž splácel žalovaný do konce roku 2011 žalovaný, poté žalobkyně. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od 1. 1. 2008 do 18. 4. 2023 je patrné, že poskytnutý úvěr ve výši 350 269,85 Kč s výší jistiny 211 084,94 Kč splácela výhradně žalobkyně. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od 1. 1. 2008 do 18. 4. 2023 stanoví, že záloha státní podpory od uzavření smlouvy 21 949 Kč k úvěru 600 000 Kč byla splácena žalovaným do konce roku 2011, poté výhradně žalobkyní.

13. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 19. 4. 2023 je zřejmé, že úvěrový případ [Anonymizováno] se skládá ze šesti účtů: Na vkladový účet [Anonymizováno] bylo celkově uhrazeno 226 261,50 Kč, na meziúvěrový účet [Anonymizováno] bylo na úrocích celkem uhrazeno 291 468,50 Kč, na úvěrovém účtu [Anonymizováno] bylo dosud uhrazeno 204 600,- Kč, k úhradě zůstává ještě částka - 219 328,50 Kč + úroky a poplatky za vedení účtu, které není možné do budoucna přesně vyčíslit. Na vkladový účet [Anonymizováno] bylo celkově uhrazeno 231 000,20 Kč, na meziúvěrový účet [Anonymizováno] bylo na úrocích celkem uhrazeno 288 046,10 Kč, na úvěrovém účtu [Anonymizováno] bylo dosud uhrazeno 200 000,- Kč, k úhradě zůstává ještě částka - 218 893,90 Kč + úroky a poplatky za vedení účtu, které není možné do budoucna přesně vyčíslit. Celkový aktuální zůstatek aktivních úvěrových účtů k dnešnímu dni činí 438.222,40 Kč Úvěrový případ [Anonymizováno] se skládal ze dvou účtů: na vkladový účet [Anonymizováno] bylo celkově uhrazeno 221 012,- Kč, na úvěrový účet [Anonymizováno] bylo celkově uhrazeno 292 050,11 Kč. K dnešnímu dni je úvěr vypořádán.

14. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobkyně ze dne 31.10.2022 je patrné, že žalobkyně vypovídala před Policií ČR ohledně nebezpečného vyhrožování žalovaného mj. o tom, že byla fyzicky žalovaným opakovaně znásilňována, a že žalovaný se finančně nepodílel na koupi ani rekonstrukci domu, vše platila žalobkyně, práce vykonávali známí a firmy, které platila žalobkyně, žalovaný jen občas realizoval drobné opravy. Žalovaný nepřispíval na domácnost ani na výživné synům, proto požádala žalobkyně o soudní stanovení výživného a současně se dohodli se žalovaným, že na žalobkyni přepíše polovinu domu a tato bude hradit hypotéku ze stavebního spoření výlučně sama. Výživné měl žalovaný platit ve výši 2 000 na syna [jméno FO] a 2 000 Kč na syna [jméno FO], když rozsudek nabyl právní moci dne 10. 6. 2013.

15. Z usnesení o zahájení trestního stíhání žalovaného č.j. [Anonymizováno] ze dne 29.11.2022 je zřejmé, že žalovaný byl obviněn ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle § 175 tr. zák., přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zák., přečinu znásilnění podle 185 odst. 1, odst. 2, písm. a) tr. zák. a přečinu zanedbávání povinné výživy dle § 196 odst. 1 tr. zák. vůči žalobkyni.

16. Z usnesení Okresního státního zastupitelství v [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne 15. 12. 2022 vyplývá, že byl žalovanému uložen zákaz styku dle § 88m odst. 2 tr. ř. a § 88c písm a) tr. ř. a § 88d odst. 1 tr. ř. se žalobkyní a syny [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum]. Dne 9. 1. 2023 podal žalovaný proti tomuto usnesení stížnost, kde mj. uvedl, že peníze žalobkyni dával v hotovosti. Usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne 18. 1. 2023 je patrné, že stížnost žalovaného byla zamítnuta jako nedůvodná dle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.

17. Z opisu z evidence rejstříku trestů žalovaného vyplývá, že ohledně žalovaného není ke dni 9. 11. 2022 vedeno žádné odsouzení.

18. Z přehledu placení výživného zpracovaný policejním orgánem ze dne 24.3.2023 je zřejmé, že dluží na výživném 11 100 Kč za rok 2018, 23 000 Kč za rok 2019, 140 620 Kč za rok 2020, 257 323 Kč za rok 2021 a 104 967 Kč za rok 2022.

19. Žalobkyně doložila finanční obraty na smlouvě od 31. 3. 2018 do 20. 3. 2023, dále výpis z vkladového účtu u [právnická osoba] [právnická osoba]. č. [č. účtu] za roky 2016 a 2019, z meziúvěrového účtu č. [č. účtu] za roky 2016 a 2019.

20. Z výpisu z obchodního rejstříku je zřejmé, že [právnická osoba] změnila ke dni 12. 3.2021 název na [právnická osoba].

21. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] je patrné, že žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky č. [Anonymizováno] v bytovém domě čp. [Anonymizováno] v [adresa] zapsaného na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], a to včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku parc. č. stav. [Anonymizováno] o velikosti podílu 8828/51325, a že tyto nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem smluvním ve prospěch [právnická osoba]. k zajištění pohledávky meziúvěru ve výši 1 200 000 Kč s příslušenstvím a k zajištění budoucí pohledávky – úvěru do výši 720 000 Kč. (dále jen („nemovitosti žalobkyně“)

22. Ze smlouvy o zřízení zástavních práv k věcem nemovitým k zajištění meziúvěru je patrné, že ji uzavřela žalobkyně s [právnická osoba]. k zajištění všech pohledávek vyplývajících ze Smlouvy o poskytnutí úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření č. [hodnota], to meziúvěru ve výši 1 200 000 Kč a budoucí pohledávky – úvěru do výši 720 000 Kč, a to zatížením nemovitostí žalobkyně.

23. Z listin založených v trestním spise vedeném u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno mj. z protokolu o výslechu žalovaného jako obviněného u Policie ČR ze dne 6. 2. 2023 (č.l. 42 a násl.), že na str. 5 je vyjádřil žalovaný k okolnostem nabytí Nemovitostí žalobkyní tak, že se se žalobkyní dohodli, že ona převede dům na sebe, aby dědily jen jejich společné děti, s tím, že žalovaný chtěl mít věcné břemeno bydlení. Žalovaný jako zaměstnanec pracoval ještě před vztahem se žalobkyní, pak měl živnost, která byla zrušena pro dluhy na sociálním pojištění. Žalovaný následně pracoval neoficiálně, když za práci dostal částku po zdanění, měsíčně si vydělával až 50 či 60 000 Kč, příjmy nijak nedanil, nepodával ani daňová přiznání a v minulosti žalovaný nehradil zdravotní pojištění a bylo po něm vymáháno exekučně. Peníze na děti žalovaný posílal na účty žalobkyně, k nimž měl též kartu. Žalovaný se od počátku podílel sám na stavbě domu od hrubé stavby, a to na pracích instalatérských, elektrikářských, pokrývačských, zednických a terénních úprav, občas využil odbornou firmu a pomáhali mu kamarádi. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] (č.l. 189 a násl.) je patrné na str. 3, že k okolnostem nabytí Nemovitostí žalobkyní uvedl žalovaný, že si pořídili se žalobkyní dům v [adresa], který opravovali, pak pro případ úmrtí došlo k přepisu domu na žalobkyni, a to za 40 000 Kč kvůli nižším daním. Žalovaný se domníval, že ve smlouvě je zakotveno jeho právo bydlení, v současnosti užívá polovinu domu žalovaný a druhou polovinu nájemník žalobkyně. Z důvodu čerpání sociálních dávek souhlasil žalovaný se svěřením dětí do péče žalobkyně. Žalobkyně poslední 3 roky neměla příjem, žalovaný jí na domácnost posílal na účet nebo v hotovosti 50 až 60 000 Kč měsíčně, minimálně 30 000 Kč, přičemž z toho se platil i úvěr. Z protokolu o výslechu poškozeného nezletilého [jméno FO] ze dne 27. 2. 2023 (č.l. 71 a násl.) vyplynulo k chování žalovaného a jeho hrazení vyživovací povinnosti, že jeho rodiče se často hádali, žalovaný žalobkyni vyhrožoval a vyčítal jí, že nic nedělá. Žalovaný dětem nevyhrožoval, ale nedával jim peníze, odkazoval je na žalobkyní, a říkal, že žádné peníze nemá, přestože si pak třeba koupil motorku. Z úředního záznamu ze dne 2. 3. 2023 (č.l. 97 a násl.) je zřejmé vyjádření svědků navržených žalovaným k tomu, že pomáhali s rekonstrukcí Nemovitostí, kteří uvedli následující. [jméno FO] uvedl, že jsou se žalovaným přátelé, navštěvují se, vypomáhají si, a že pomáhal žalovanému na domě s omítkami. [jméno FO] uvedl, že mají se žalovaným přátelský vztah. [jméno FO] uvedl, že mají přátelský vztah se žalovaným i žalobkyní, společně navštěvovali [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, že se zná se žalovaným asi 40 let a když stavěl dům, trávil tam skoro každý víkend a pomáhal se stavbou. [jméno FO] uvedl, že se zná se žalobkyní a žalovaným dlouho, navštěvovali se a pomáhal se svou manželkou s pracemi na domě. Ze sdělení žalobkyně k úhradě výživného žalovaným za období 2018-2023 a navazující výpisy (č.l. 118 a násl., 128 a násl.) vyplývá, kolik žalovaný přispíval žalobkyni na výživné a veškeré platby domácnosti, včetně jídla a energií, kdy na všechny tyto výdaje přispíval žalovaný v průměru měsíčně částkou necelých cca 6 900 Kč měsíčně, Podle přehledu exekucí žalovaného (č.l. 145 a násl.) žalovaný pravidelně měl finanční problémy a problémy s hrazením svých závazků, a to se zdravotním pojištěním.

24. Z kupní smlouvy ze dne 21. 4. 2008 je patrné, že žalobkyně a žalovaný koupili od [jméno FO] nemovitosti, a to pozemek parc. č. stav. [Anonymizováno], jehož součástí je dům čp. [Anonymizováno], a pozemek parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], za kupní cenu 650 000 Kč z úvěru u [Anonymizováno] .

25. Z kupní smlouvy ze dne 2. 7. 2009 je patrné, že žalobkyně a žalovaný koupili od [adresa] pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], za kupní cenu 24 877 Kč.

26. Z výpisu z účtu č.ú.: [č. účtu] za červenec 2009 vedeného u [právnická osoba] ze dne 25.7. 2023 je patrné, že účet byl zrušen 11. 1. 2018, a že bylo z něj placeno 14 000 Kč, 17 544 Kč, 7 735 Kč, 12 515 Kč, 13 905 Kč a 43 944 Kč, 3 567 Kč.

27. Žalovaný dne 23. 8. 2023 sdělil, že souhlas s vydáním daňových přiznání žalovaného za období 2008-2014, který požadoval Finanční úřad v [Anonymizováno] dne 27. 7. 2023, nedá. 28. [právnická osoba] sdělila dne k úvěrovému případu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] tj. k užití prostředků z těchto případů a případně fakturám, které byly k tomuto úvěrovému případu doloženy, že byly předloženy faktury: [adresa] ze dne 27. 8. 2009 na 53 400 Kč za zednické práce, [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne 3. 2. 2009 na 1 485 Kč za talířky na izolace, [Anonymizováno] [Anonymizováno]. ze dne 2. 12. 2008 na částku 81 838 Kč za stavebniny, [Anonymizováno] dne 21. 9. 2008 za plovoucí podlahy na 32 998 Kč, [Anonymizováno] dne 5. 9. 2008 za stavbu na 3 815 Kč, [Anonymizováno] dne 3. 9. 2008 za dveře na 27 033 Kč, [Anonymizováno] dne 5. 10. 2008 za dveře na 10 197 Kč, [jméno FO] za elektřinu na 6 375 Kč, [Anonymizováno] dne 30. 4. 2008 za kouřovod na 499 Kč, [jméno FO] dne 18. 4. 2008 za ploty na 1 039 Kč, [Anonymizováno] dne 28. 9. 2008 za zárubně na 3 227 Kč, [Anonymizováno] ze dne 28. 9. 2008 za míchačku na 299 Kč, [Anonymizováno] dne 30. 8. 2008 za cement na 1 950 Kč, [Anonymizováno] ze dne 14. 8. 2008 na 1 404 Kč, ze dne 10. 4. 2008 na 772 Kč, ze dne 19. 4. 2008 na 184 Kč, ze dne 18. 4. 2008 na 880 Kč, ze dne 12. 4. 2008 na 176 Kč, za stavebniny, [Anonymizováno] ze dne 14. 7. 2008 na 133 634 za okna, [Anonymizováno] ze dne 22. 12. 2008 na 42 074 Kč za stavebniny, [Anonymizováno] ze dne 8. 8. 2008 na 221 270 Kč za topení, [Anonymizováno] ze dne 3. 9. 2008 na 27 033 Kč za dveře, [Anonymizováno] ze dne 9. 9. 2008 na 7 777 Kč za krbovou vložku, [jméno FO] za odhad ze dne 16. 4. 2008 na 3 500 Kč a 3 500 Kč, [Anonymizováno]. – cs s.r.o. ze dne 24. 8. 2013 na 22 000 Kč za výrobu a montáž vzduchotechniky, [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 20. 9. 2013 na 42 000 za zednické práce a materiál, [Anonymizováno] ze dne 5. 9. 2013 na 68 080 Kč za topenářské práce a materiál, [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne 21. 8. 2013 na 15 534 Kč za elektro, [jméno FO] ze dne 28. 11. 2013 na 79 955 Kč za zednické, omítací práce, [Anonymizováno] ze dne 17. 9. 2013 na 1 611 Kč za lepidlo, [Anonymizováno] ze dne 6. 9. 2016 na 3 678 Kč za světlík, [Anonymizováno] ze dne 31. 12. 2016 na 11 556,93 Kč za dlažbu a obklady. Celkem 910 773,93 Kč.

29. Z usnesení OSZ ze dne 28.04.2023 č.j. [Anonymizováno] je zřejmé, že bylo zastaveno trestní stíhání žalovaného, neboť se skutek nestal, a to v rozsahu obvinění pro přečin zanedbání povinné výživy dle § 196 odst. 1 tr, zák. Z Usnesení Nejvyššího státního zástupce z 26. 7. 2023 č.j. [spisová značka] vyplývá, že usnesení OSZ v [Anonymizováno] ze dne 28.04.2023 č.j. [Anonymizováno] bylo zrušeno, neboť je nezákonné, dle kterého nelze konstatovat, že výpověď žalobkyně je nevěrohodná.

30. Z vyjádření žalovaného k obžalobě ze dne 15.06.2023 nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro řízení samé.

31. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo rozhodnuto o tom, že se zvyšuje výživné na [jméno FO], nar. [datum], na 8 000 Kč od 1. 1. 2022 a na 4 000 Kč od 1. 1. 2023, a na [jméno FO], nar. [datum], na 7 000 Kč od 1. 1. 2023 a 3 500 Kč od 1. 1. 2023.

32. Soud měl k dispozici výpisy z bankovních účtů žalobkyně č. [hodnota] a č. [hodnota] od 1. 12. 2012 do 31. 8. 2023. Soud měl k dispozici výpisy z bankovního účtu společnosti [právnická osoba]. za dobu od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2022.[Anonymizováno]

33. Soud měl k dispozici fotografie z povodní 2013.

34. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 6. 9. 2023 ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo mj. zjištěno, že žalobkyně jako svědkyně vypovídala k finančnímu hospodaření se žalovaným tak, že „...když jsme se seznámili, tak tvrdil, že podniká, posléze začaly chodit problémy, začaly chodit exekuce, ještě než jsem byla hospitalizovaná na psychiatrii, tak přišla exekuce z Klatov, která byla ještě z doby, než jsme se seznámili, na zdravotní pojišťovně. Jeho příjmy neznám, protože mě to nikdy nesdělil, finančně se sem tam na něčem podílel, ale že by se podílel na chodu domácnosti a na tom, abychom mohli žít a fungovat, to ho vesměs nikdy moc nezajímalo...“, dále ke stavu nemovitostí v době stěhování tak, že „...stěhovali jsme se tam v okamžiku, kdy spodní patro nebylo ještě hotové, bylo hotové horní patro a topilo se v krbových kamnech, rok nejsem schopna říct, ale každopádně děti chodily do školky, ještě nechodily do základní školy, ani jeden, když jsme se stěhovali...“, a k výdělečné činnosti žalovaného sdělila, že „...Ráno odešel do práce a přišel v osm hodin večer se slovy, že je hrozně unavený, většinou se navečeřel a lehl si k televizi. K dotazu, jestli bylo někdy období, kdy by nepracoval uvádím, že neřeknu, kdy pracoval a kdy nepracoval, protože jsem ho nesledovala, ale období, kdy nepracoval tam bylo určitě, protože jezdil domů už kolikrát v 8 hodin v podnapilém stavu. Myslím si, že vůbec nebyl v práci. Myslím si, že to bylo v období, když byly povodně, kdy byl [jméno FO] v první třídě. Bylo to období, kdy hodně byl pryč, neměl neustále peníze, měl exekuce, sebrali mu telefon, tarif, protože neplatil, potom jsem mu začala hradit telefony já, abychom mohli nějakým způsobem komunikovat. Takže to si myslím, že bylo období, kdy stoprocentně do práce nechodil. [jméno FO][Anonymizováno]byl v první třídě, 2006 je narozen. K dotazu, jak dlouho toto období trvalo uvádím, že si myslím, že to bylo do té doby, než nastoupil na tu práci k panu [Anonymizováno], myslím si, že to byl rok 2018 nebo 2019. Ano, myslím si, že několik let byl bez práce, on si vydělával melouchem na svoje potřeby, sem tam něco dal, ale tím to prostě skončilo. V případě, že mi nějaké peníze dal, většinou potřeboval koupit ponožky, potřeboval koupit kalhoty, potřeboval koupit spousty věcí, takže to, co mi dal ze mě vytahal, a ještě mě to většinou stálo něco navíc. Já jsem měla příjmy z podnikání, z realitní činnosti. Bylo to s. r. o., byla jsem zaměstnancem [Anonymizováno]. K dotazu, v jaké výši v té době ty příjmy byly uvádím, že nevím, jestli je to tady pro to úplně důležité, protože majetek a příjmy budeme řešit zítra, tady u soudu, ale měla jsem klasický příjem jako zaměstnanec, v nějaké té né průměrné výši, ale v té nižší výši a potom z toho s. r. o. Placení dětí jsem zvládala tak, že mi moje matka pomáhala, v případě, že jsem neměla peníze, tak mi občas peníze půjčovala. Já nejsem schopna říct, jestli to bylo 15 000 Kč nebo 20 000 Kč, ale určitě méně to nebylo. Finančně se pan [jméno FO] nepodílel na rekonstrukci toho domu. Prací jsme se podíleli oba dva, pochopitelně i naši společní známí, kdy jsme třeba dělali betony, tak tam byl [jméno FO], který nám pomáhal s betonem. Když se dělaly nějaké větší práce, třeba omítky, tak kluci přivezli strojní omítačku, omítalo se strojní omítačkou, ale na oplátku zase my chodili pomáhat jim, takže já třeba u pana [Anonymizováno] jsem seděla na střeše a skládala jsem tašky apod., takže to byla víceméně přátelská výpomoc. [jméno FO] osobně dělal vodu a topení, veškerou práci jsem dělala s ním včetně natahování podlahového topení, kdy kluci měli narozeniny a naši tam přišli a zlobili se, že tahám těžké kola s podlahovým topením. Pak pomáhal při těch pracech, jako takových, jako třeba když se dělaly betony, tak se míchal beton, nosil. Já přesně neřeknu, co všechno dělal. K dotazu, jestli tam bylo něco, na čem by se on vůbec nepodílel uvádím, že tahání lepidla na fasádě, to se tahalo dvakrát, na tom se nepodílel, nevím, co bych řekla, jakou měrou se na čem podílel fyzicky, protože to jsme dělali vždycky společně, takže nevím. Ano, finančně se nepodílel vůbec nijak. Pokud nakoupil někde nějaké hřebíky nebo hmožděnky, nevím, ale aby kupoval stavební materiál, ten nekupoval. K dotazu, jestli mi nedával žádné peníze uvádím, že to je to, co jsem říkala, sem tam mi něco dal, ale nebylo to tak, aby jsme to mohli brát s nějakou pravidelností nebo nějakou jistotou. K dotazu co to znamená sem tam něco uvádím, že bychom se museli podívat, ale myslím si, že v případě, že za poslední roky, co měl příjem průměrně, dal 7000 Kč, tak za ty roky předtím bychom asi měli tu částku okolo 1 000 Kč měsíčně....“, k výdělečné činnosti její uvedla, že „...pracovala jsem v realitách, dražbách, pak jsme, jednu dobu, když byla ubytovna, tak jsme měli zaměstnance na smlouvu o díle, měli jsme lidi v lese na sázení stromů, čištění a tyto věci, potom jsem spravovala elektrárnu, kde to bylo také na dohodu. K dotazu, jestli jsem řešila někdy nějaké exekuce uvádím, že ano. Měla jsem společnost [právnická osoba]., v té jsem podnikala s panem [jméno FO] a [jméno FO]. V té společnosti jsem doposud společníkem, jednatelkou. Po dohodě s panem [jméno FO] jsem zajišťovala i pracovníky na vodní elektrárnu, domlouvali jsme se...“, a konečně k okolnosti koupě domu, že „...Dům jsme kupovali do podílového vlastnictví, brali jsme úvěr, bylo to v roce 2008, braly se dva úvěry, nebo založily se dvě smlouvy stavebního spoření, které se potom sloužily do jednoho meziúvěru. [Anonymizováno] na žádnou smlouvu neplatil, začala jsem to všechno platit já, protože chodily upomínky, původně jsme byli domluveni, že každý budeme hradit svoji částku, jakoby úvěru, potom jsem chtěla, aby v případě, že to nehradí, se dům převedl na mě. Ano, dům se převedl na mě s tím, že já hradím úvěr. K dotazu, za jakou částku byl na mě dům převeden uvádím, že jsme se domluvili na částce 40 000 Kč. Uhradila jsem za něj exekuce. Ano, uhradila jsem mu to tím způsobem, že jsem za něj uhradila exekuci. Ano, byla upravena vyživovací povinnost k dětem s tím, že děti byly svěřeny do mé péče, bylo to v roce 2013.“ Z výslechu svědka [jméno FO] je patrné mj., že účastníci se chovali k sobě vždy normálně, a že je přesvědčený, že žalovaný má práci pořád. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že vztah účastníků byl harmonický, nikdy je neviděl, aby se pohádali, a když začali stavět, tak tam byl každý víkend dělat na stavbě, a že v poslední době vídá především žalovaného, protože se stará o rodiče, a o konfliktech mezi účastníky nic neví ani neslyšel, žádné modřiny neviděl. Z výslechu svědka [adresa] bylo zjištěno, že soužití účastníků před 10 lety na něj působilo dobře, chovali se k sobě pěkně, o konfliktech nic neví, svědek chodil pomáhat účastníkům na domě spolu s dalšími přáteli. Podle svědkyně [jméno FO] se scházeli s účastníky na trampských akcích, posledních 5 let se ale nevídali, jejich soužití bylo dobré, konflikty neměli a ohledně domu si svědkyně myslela, že je žalobkyně, avšak žalovaný jí říkal, že „všechno přepíše klukům, nebo, že to všechno bude kluků“. Svědek [jméno FO] sdělil, že se žalovaným se zná 20 let, soužití účastníků bylo výborné, chovali se k sobě naprosto normálně, a to v různých situacích, na stavbě či na oslavě, dětem žalovaný zajistil vše, co chtěli. Každý z účastníků měl svou práci, žalovaný jako instalatér. Svědek pomáhal na stavbě účastníkům, odpoledne nebo o víkendech, žalobkyně vařila. Svědek [jméno FO] uvedl, že se žalovaným si běžně vzájemně pomáhali, letos byl žalovaný v domě sám, loni se však účastníci k sobě chovali normálně, jejich dům kupovali po povodních řešili se omítky, podlahy, garáž, přístřešek, sklad, což se dělalo 5-7 let. Svědek ví o psychických problémech žalobkyně, k nimž došlo v souvislosti s přetížením s prací stavebního dozoru na elektrárně. Z protokolu ze dne 28. 6. 2023 bylo mj. zjištěno, že žalovaný vypověděl, že „...Dával jsem jí peněz dost, ona nakupovala všechno, platila vesměs z mých peněz, klukům, oběma lhala, že jsem jí nedával ani peníze, že vlastně všechno je jenom od ní. Přitom, když jsme se domlouvali na nějakých dárkách, já jsem řekl, že třeba nebudu kupovat čtrnáctiletému klukovi telefon za 26 000 Kč a ona jim ho za týden koupila...“, dále, že žádné konflikty mezi účastníky nikdy nebyly, přestože žalobkyně měla občas nějaký krátkodobý mimomanželský vztah, a dále, že k synům měl kladný vztah, kupoval jim dárky, a k okolnostem převodu vlastnictví uvedl žalovaný, že „...S naším bydlením to bylo tak, že jsme si koupili na úvěr barák, který jsme opravovali, když mě bylo okolo 50 let, před 7 – 8 lety mě umřelo asi 4 nebo 5 kamarádů, ona přišla s tím, že kdyby se něco stalo se mnou, protože já mám z předchozího vztahu 3 děti, že by se muselo dělit 5 dětí o půlku baráku, že by musela vyplácet děti. Tak já jsem jí řekl, že nemám problém s tím, že přepíšeme tu mojí půlku na ní, a že mě tam nechá do smrti, abych mohl ten barák užívat. Dneska už mi to také dochází, že jsem byl blbec, protože čekala až někam pojedu, chvátal jsem, řekla, hele, honem, pojď mi ještě podepsat tohle, takhle naskládala podpisy a já jsem jí podepsal papíry a podepsal jsem jí, že barák, který tenkrát měl hodnotu 3,5 milionu, že prodávám za 40 000 Kč, aby nemusela platit daně. Pak ještě bylo, že si zažádala, aby měla děti svěřeny do její péče, tak přišla s tím, že když tohle udělá, že bude matka samoživitelka a že dostane od sociální správy nějaké peníze navíc, jenomže byly výdělky její i moje tam tenkrát brané a nedosáhlo se na to, takže to bylo zbytečné...“, a k hospodaření, že „...to nyní bylo dokázané u předchozího soudu, že jsem jí posílal peníze na účet a ještě jsem jí dával plno peněz v hotovosti. Ona tři roky zpátky nepracovala. Peníze na chod domácnosti jsem jí dával. Někdy 50 000 Kč, někdy víc, někdy méně, ale vždycky nejméně okolo 30 000 Kč. K dotazu, jaké byly pravidelné výdaje uvádím, že se platil úvěr, to platila ona z jejího účtu, její i můj úvěr, elektřinu. Platila to z těch peněz, které jsem jí dával, od 30 – 60 000 Kč. Na chod domácnosti jsme platili 6 000 Kč elektřinu, 3 800 jsme platili každý úvěr, pak už bylo jenom jídlo a ošacení...“ Žalovaný doplnil k příjmům žalobkyně, že „...paní [jméno FO] nepracovala poslední tři roky, pravda je to, že nechodila nikam do práce, vedla elektrárnu, vedla zedníky na elektrárně, ale ty zedníky vedla zadarmo s tím, že až se ta elektrárna dodělá, bude dostávat jakoby nájem z bytu a měla měsíčně 7 – 10 000 Kč. Nevím, kolik měla poslední leta příjem, já jí to nepočítal. Nějaký příjem z tohoto měla, ale to bylo nepravidelné. Dostala třeba za tři, čtyři měsíce nějaké peníze. Já jsem měl příjem z práce instalatéra, byl jsem zaměstnaný, ale veškeré peníze, které přišly jsou vidět na jejím účtu. Nebyl jsem zaměstnaný, nebyl jsem podnikatel, byl jsem na volné noze. K dotazu, co to znamená uvádím, že jsem dělal na dohodu. Ty příjmy nemám zachycené v daňovém přiznání, moje příjmy jsou zachycené na jejím účtu. Daňové přiznání jsem přiznával, je to šest, sedm let. Příjem jsem měl mezi 50 – 60 000 Kč...“, a k okolnostem podpisu smlouvy, že „...K dotazu, co jsem si myslel, že podepisuji, když jsem podepsal smlouvu k převodu domu uvádím, že jsem si myslel, že podepisuji ten převod k ní, že barák bude mít ona, byli jsme domluveni tak, že ona mi tam napíše schránku, že budu do smrti moct užívat ten barák a že to bude napsané na ní nebo na děti.“. Současně žalovaný doplnil, že žalobkyně se psychicky zhroutila z práce, protože dělala stavitelku na stavbě elektrárny, čemuž nerozuměla a často se muselo vše předělávat. K příjmům žalobkyně žalovaný sdělil, že „...když jsme se seznámili, tak měla pod sebou lidi, dělala jakoby pojistky, finanční poradenství, pak odsud utekla, pak dělala, zase měla firmu [Anonymizováno], s tou dělala exekuce, s panem [jméno FO], se kterým to táhla a pak si založila svoji realitní kancelář [Anonymizováno] a tu měla vlastně do té doby, ty tři roky zpátky, to rozpustila, protože už jí to nebavilo...“, a k průběhu rekonstrukce žalovaný uvedl, že „...K dotazu, jestli se z mých peněz platily i nějaké rekonstrukce domu uvádím, že samozřejmě, opravovali jsme barák a financovalo se to ze všech peněz. K dotazu, jestli jsem se v těch rekonstrukcích angažoval já nějak osobně uvádím, že jsem všechno dělal já a když byla nějaká větší akce, tak přišli kamarádi, kterým jsem zase já pomáhal, tak mi to šli vrátit a pomáhali oni mě. K dotazu, jestli mám nějaké vysvětlení proto, že paní [jméno FO] říkala, že já jsem nedělal nic uvádím, že barák jsme koupili jako hrubou stavbu a paní [jméno FO] nenahodila nic, ani nedělala podlahy, nic. To jsem dělal všechno já, kdo by to dělal? Instalatéřinu jsem dělal také já, všechny rozvody vody, topení, to jsem dělal já, elektrikář byl kamarád, já jsem mu to pomáhal tahat také, on mi udělal rozvaděč, jinak jsem si celý barák, elektriku kompletoval sám. Veškeré přístavby, co byly okolo, jsem dělal sám, omítky mi pomohl kamarád, kterému jsem já dělal zase vodu, topení, tak on mi omítačkou udělal omítky, druhý kamarád zase, tomu jsem dělal také topení doma, tak on mi zase udělal všechny betony uvnitř, všechno jsem dělal já a ještě další moji kamarádi. [jméno FO] nám vařila, dělala jakoby s námi, ale nedělala žádné stavební práce, dělala servis okolo...“ 35. Z protokolu z jednání 6.5.2013 sp. zn. [spisová značka] je zřejmé, že žalovaný ke svým příjmům uvedl, že „není práce“, přesto uzavřel dohodu o výši výživného na nezletilé děti se žalobkyní.

36. Podle daňového přiznání žalovaného za rok 2012 činil dílčí základ daně 66 779 Kč, když příjmy nebyly vyčísleny.

37. Z oznámení finančního úřadu ohledně příjmu otce za rok 2012 ze dne 13. 5. 2013 je patrné, že základ daně z příjmů z podnikání žalovaného činí 66 779 Kč.

38. Z výpisu z registru ekonomických subjektů žalobkyně je patrné, že je fyzickou osobou podnikající od 26. 1. 1994 pod IČ: [IČO].

39. Podle výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], IČ: [IČO], je žalobkyně jednatelkou této společnosti od 16. 5. 2014 a podle výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO], je žalobkyně jednatelkou této společnosti od 16. 5. 2014.

40. Z emailové komunikace právních zástupců účastníků z období únor – březen 2023 je patrné, že jednali o původu poukázaných peněz v souvislosti s placením výživného.

41. Z protokolu o výslechu žalobkyně ze dne 25.10.2023 je zřejmé, že tato uvedla mj.: Ještě před narozením [jméno FO], dále po narození [jméno FO], nar. [datum] jsme žili jako normální rodina. Až do září 2022, kdy jsem s dětmi odešla ze společné domácnosti.“. Současně z protokolu nevyplývá, že by žalobkyni předával žalovaný peníze v hotovosti 42. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 20. 10. 2023 je zřejmé, že pojištěna je žalobkyně, pojistníkem je žalovaný a bylo jim, tj. žalovanému, vyplaceno pojistné plnění 195 364 Kč v souvislosti se zaplavením objektu [adresa], pojistná událost č. [hodnota] z roku 2013. Doloženo bylo oznámení žalovaného ze dne 7. 6. 2013 o zaplacení zálohy 33 820 Kč na opravu zaplaveného domu, oznámení žalovaného ze dne 19. 12. 2013 o vyplacení 161 544 Kč po odečtu 10 000 Kč spoluúčasti, a dále oznámení o škodní události ze dne 4. 6. 2013 k pojistné události z 1. 6. 2013, kdy bylo jednáno s pojištěným, tj. žalovaným.

43. Ze zprávy [právnická osoba] z 19. 10. 2023 a ze zprávy společnosti [právnická osoba]. ze dne 25. 10. 2023 je patrné, že účastníci jim nejsou známi, a že nebyli jejich zaměstnanci. Ze zprávy společnosti [právnická osoba]. ze dne 10. 11. 2023 je patrné, že žádné finanční plnění poskytnuto účastníkům nebylo. Ze zprávy [právnická osoba] z 9. 11. 2023 vyplývá, že zaplatili na č. účtu: [č. účtu] dne 19. 7. 2013 80 500 Kč a dne 26. 6. 2013 50 000 Kč a 50 000 Kč v hotovosti dne 26. 6. 2013, což potvrzuje i výpis z účtu žalobkyně a pokladní doklad žalobkyně.

44. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 26. 10. 2023 je zřejmé, že žalobkyně dostala úvěr 80 000 Kč dne 4. 2. 2013 a splácen byl z účtu [právnická osoba]. – [právnická osoba].

45. Soud měl k dispozici výpisy z účtu č. [č. účtu] od 4. 1. 2011 do 11. 1. 2018 (zrušení účtu) žalobkyně u [právnická osoba].

46. Soud měl k dispozici výpisy z účtu č. [č. účtu] žalobkyně u [právnická osoba]. od 10/2014 do 8/2022.

47. Soud měl k dispozici výpisy z účtu č. [č. účtu] u [právnická osoba]. žalobkyně od 1/2014 do 7/2014, 1/2015-9/2022, kromě 3/2015, 2/2018, 9/2019, 2/2021 a 8/2021.

48. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že pomáhal účastníkům s opravami domu, konkrétně s vnitřními omítkami průběžně asi 2-3 roky, když žalovaný mu na oplátku pomohl s topením, přičemž dům koupili účastníci asi v roce 2001 a v roce 2002 byl zatopen. Dům nyní užívá jen žalovaný, žalobkyně se s dvěma dětmi odstěhovala. Ohledně financování rekonstrukce svědek moc neví, za půjčení míchačky a maltu platil žalovaný. Asi před 10 lety převedl žalovaný na žalobkyni svůj podíl na nemovitosti, kvůli dětem s tím, že by tam měl mít právo dožití. Žalovaný je živnostník, podniká v oboru voda-topení, tj. instalatér-topenář, je pracovitý, vždy pracoval, a zajistil tak potřeby rodiny, tj. žalobkyně i dětí. Na domě se dělala venkovní pergola, garáž, kompletní instalatérské a topenářské práce, omítky, nová koupelna, nová kuchyně, vytápění, fasáda, plot.

49. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že se žalovaným jsou přátelé, po povodních účastníci koupili nemovitost na [adresa], okolnosti koupě či její financování svědek nezná. Asi před 3-4 lety došlo k přepisu nemovitostí na žalobkyni, podrobnosti svědek neví. Rekonstrukce probíhala postupně, dělala se pergola, topení, úpravy zázemí, úpravy v obytných místnostech. Svědek vypomáhal s pergolou a úklidovými pracemi. Práce zajišťoval žalovaný a něco dělala i firma. Žalovaný je živnostník, topenář. O neshodách kvůli financím mezi účastníky mu není nic známo.

50. Ze svědecké výpovědi [adresa] soud zjistil, že oba účastníci jsou jeho přátelé, mají spolu dobré vztahy a dvě děti, i když se žalobkyně odstěhovala před 4 měsíci. Dům koupili účastníci po povodních, o vlastnických vztazích není svědek informován, dům asi kupovali oba účastníci, ale asi před 10 lety po smrti kamaráda chtěla žalobkyně po žalovaném, aby podepsal převod nemovitostí na ní. Dům byl po dobu několika let průběžně rekonstruován, a to za pomoci přátel, svědek realizoval zednické práce a má za to, že rekonstrukci financoval žalovaný. Dělali se též betony, omítky, venkovní úpravy. Žalovaný pracuje jako topenář, ale v současné době se stará o rodiče. O finančních problémech žalovaného svědek nic neví.

51. Ze svědeckého výslechu [jméno FO] bylo zjištěno, že účastníci koupili dům na [adresa] a rekonstruovali ho, dělali se omítky, bourání, veškerá stavební činnost, s čímž pomáhali kamarádi, svědek každý týden po dobu 2 až 3 let. O financování rekonstrukce svědek nic neví. Žalovaný vždy pracoval, je topenář-instalatér, svědek mu s pracemi na domě pomáhá stále.

52. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že s účastníky se s manželkou přátelili, chvíli u nich účastníci bydleli, tito mají dvě děti, koupili dům na [adresa], který celý rekonstruovali po povodni 2002, a který kupovali společně, a užívali i byt, o kterém svědek neví, čí je. Ohledně domu se v roce 2013 bavili společně v souvislosti s předčasnou smrtí dvou kamarádů tak, že by bylo dobré převést nemovitosti na žalobkyni. Svědek sám bydlí v nemovitosti ve vlastnictví jeho manželky a považuje za samozřejmou věc zřízení věcného břemena užívání nemovitosti, protože účastníci nejsou manželé. Na domě se dělali veškeré rekonstrukční práce, tzn. betonářské práce, podlahy, vnitřní izolace, schodiště, a to od 2003 do 2010, přičemž účastníci v horním patře pak bydleli a dole se stále pracovalo v letech 2013 až 2015, kdy se realizovali LED pásky, betonářské práce, přičemž s pracemi pomáhalo mnoho přátel, co jezdili spolu na vandry. Ohledně financování svědek byl několikrát u toho, že materiál platil žalovaný. O problémech žalovaného s penězi či exekucemi svědek nic neví, rodina netrpěla nedostatkem peněz. Jednou byl svědek kupovat nějaké desky a dlaždičky se žalobkyní. Žalovaný je instalatér, nyní se stará o rodiče, neshody o financích mezi účastníky nebyli, rodina byla zabezpečena finančně velmi dobře, pokud jde o děti, tak až moc.

53. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že účastníci jsou přátelé její a jejího manžela, dříve se setkávali v souvislosti s trampingem, nyní jsou vzájemné vztahy utlumeny, i kvůli covidu. Dle svědkyně je mezi účastníky stále partnerský vztah a užívali nemovitosti, které se zejména po povodních 2002 rekonstruovali a pomáhala řada kamarádů, když se dělala střecha, bydleli účastníci u svědkyně a jejího manžela, v roce 2010 se do nemovitosti účastníci stěhovali, a pak se v pracích pokračovalo. Rekonstrukční práce organizoval především žalovaný, o financování rekonstrukce svědkyně nic neví. Svědkyně předpokládala, že nemovitosti jsou obou účastníků, a že se do budoucna počítá s tím, že budou dětí účastníků, o řešení věcného břemene svědkyně neví a o nedostatku peněz či exekucích žalovaného svědkyně neví též nic. Svědkyně účastníky asi 2,5 roku neviděla, ví, že žalovaný navštěvuje rodiče. Žalovaný je topenář, svědkyně neví nic o tom, že by dlouhodobě nepracoval, či o finančních neshodách, rodina byla zajištěna, děti dostávali drahé dárky. Manžel svědkyně věcné břemeno k jejímu domu zřízeno nemá.

54. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalovaný byl jeho švagrem, 10 let není s účastníky v kontaktu, předtím jim pomáhal na domku zejména se zednickými pracemi, ale dělali se i rekonstrukční práce po povodni a střecha a obklady koupelny. Svědek něco zaplaceno, cca ve výši 80 až 90 000 Kč bez faktury za práci i materiál dohromady, dostal, něco ne, a to dle dohody se žalobkyní, přičemž se žalovaným i žalobkyní svědek řešil, co se bude dělat za práce v rozsahu až roku po povodních v roce 2002 asi před 13 lety. Zpočátku byla nemovitost obou účastníků, pak došlo v průběhu rekonstrukčních prací k nějakým rozporům a k finančnímu vypořádání mezi nimi a dům je jen žalobkyně. V době koupě nemovitosti účastníci byli oba výdělečně činní, pak žalovaný po rekonstrukci pracovat přestal, když se nechal slyšet, že žalobkyně vydělá dost v realitách pro oba. Velkou část rekonstrukčních prací realizoval žalovaný a pomáhala mu řada přátel, včetně otce žalovaného, něco dělala asi i firma. O nákupu materiálu svědek nic neví. Žalovaný nařkl svědka ze vztahu se žalobkyní, je žárlivý, svou předešlou ženu, svědkovu sestru, zmlátil tak, že má dodnes následky, i žalobkyně byla žalovaným před 10 lety napadena, svědek viděl modřiny na rukou a nohou, ale nechtěla to řešit, chtěla se rozejít v dobrém. Žalobkyně za žalovaného platila statisícové dluhy, on už ale nechtěl vykonávat ani podřadné práce, jako bourací, před 12 až 15 lety, přestože byl topenář a svou práci uměl dobře, ale určitě nevydělával asi 2-3 roky po rekonstrukci. Žalovaný dělal topení pro svědka za 130 000 Kč a trvalo mu 2 roky od doby, kdy se dohodli.

55. Z výslechu žalobkyně je patrné, že účastníci navázali vztah v roce 2004, vídali se pouze o víkendech, po narození syna [jméno FO] v roce 2006 se přistěhoval žalovaný k žalobkyni, a po narození syna [jméno FO] v roce 2008 došlo ke koupi nemovitosti na [adresa] z úvěru od [právnická osoba], kam se po rekonstrukci horního patra, spočívající v elektroinstalaci, rekonstrukci koupelny, kuchyňské linky a krbové vložky, v roce 2011 nastěhovali, a v roce 2013 se pokračovalo v dalších pracích dole, a to podlahovým topením, omítkami, koupelnou, dlažbami a napojením krbových kamen na ústřední topení, práce dosud nejsou dokončeny. Rekonstrukce byla financováno z úvěrů, když úvěr od [právnická osoba] je už zaplacen, a po povodních dostali účastníci dar 30 až 50 000 Kč od ADRy a dar od diecézní charity a část škody uhradila pojišťovna a sociálka přispěla na vybavení spotřebiči. Příjmy žalobkyně tvořili provize z doby finančního poradenství, od roku 2008 do 2010, poté žalobkyně získala certifikaci realitní makléřky, dělala úklidové práce placené v hotovosti, od roku 2012 byla zaměstnankyně firmy [Anonymizováno] s příjmem 10 000 Kč měsíčně a byla jí splácena půjčka 30 000 Kč, měla příjem z nájemného v jejím bytě 6 000 Kč měsíčně a mateřskou 7 000 Kč měsíčně, v roce 2015 založila společnost [Anonymizováno], kde byla i zaměstnankyní s příjmem 6 000 Kč měsíčně. Příjmy žalovaného žalobkyně neznala, nárazově nějaké částky přinesl v hotovosti 2 až 3 000 Kč jednou za tři měsíce, myslela si, že má živnost, od roku 2013 do roku 2014 odmítal práci, přestože byl doma, poté odcházel do práce, ale příjem nenosil, a jednoznačně pracoval pouze po roce 2018, kdy chtěl po žalované založit účet kvůli platu od zaměstnavatele. Žalobkyně měla přístup přes internetové bankovnictví na účet žalovaného, stejně jako on, ale převedla si částku na svůj účet je dvakrát se svolením žalovaného ([právnická osoba].) a pak na účet ve [právnická osoba]., které použila na běžnou spotřebu rodiny. V důsledku exekucí na žalovaného, na kterých zaplatila žalobkyně zejména 80 000 Kč za auto, 100 000 Kč sociálce, 40 000 Kč na zdravotním pojištění, a faktu, že splácela úvěry pouze žalobkyně, a že případných dědiců po žalovaném by bylo pět, po společné dohodě uzavřeli účastníci kupní smlouvu, jíž připravila žalobkyně, při výši kupní ceny 40 000 Kč, kterou žalovaný měl k dispozici v domácnosti, když žalobkyně už neví, proč byla podepsána smlouva až 2 měsíce poté, co měla být uhrazena kupní cena. Dohoda do budoucna předpokládala, že společné děti účastníků budou bydlet v nemovitosti na [adresa] a účastníci se přestěhují, nejspíše od bytu žalobkyně nebo do slíbeného bytu matky žalobkyně. Zřízení věcného břemene účastníci nikdy neřešili. Žalovaný vyhrožoval, že ho z domu nikdo nedostane, to dům raději zničí. Částku 100 000 Kč žalobkyně obdržela v roce 2022 na soukromý účet s tím, že jde o výživné, ale nevěděla, zda jsou zdaněné, proto je vrátila. Úvěry vždy platila žalobkyně, a to z účtu u [právnická osoba] a [právnická osoba]., když občas přišla platba či vklad od žalovaného na účet u [právnická osoba]., ale nejčastěji se tak stalo na účet u [právnická osoba] [právnická osoba]. Na rekonstrukčních pracích, které kromě oken od firmy [Anonymizováno] realizoval žalovaný, se podíleli přátelé žalovaného, žalobkyně zajišťovala jídlo, pití a materiál a pomáhala s pomocnými pracemi. Účastníci společně bydleli do září 2022. Žalobkyně žádala o výživné proto, že jí žalovaný na výživu dětí, na rozdíl od dcery z předchozího vztahu, nic nehradil. Žalovaný jej však stejně nehradil a žalobkyně jej nechtěla připravit o řidičský průkaz. Po dobu půl roku probírala žalobkyně přídavky na děti. Pokud jde o částky od společnosti [právnická osoba], které byly poukázány na účet společnosti [právnická osoba], tyto žalobkyně vybrala v hotovosti a předala je žalovanému. Náklady žalobkyně činily 600 Kč za popelnice, 6 000 Kč, pak 3 000 Kč za elektřinu, dřevo za 15 – 20 000 Kč ročně, za jídlo, telefony apod.

56. Z výslechu žalovaného je zřejmé, že nejprve žili se žalobkyní v bytě, pak koupili dům, který byl rekonstruován žalovaným po práci, kde po dokončení horní části začali bydlet. Žalovaný byl živnostník, ale asi 10 let již pracuje na dohodu s konkrétním zákazníkem. Žalobkyně vždy vyvíjela po mateřské nějakou činnost. Kupní smlouvu ohledně poloviny nemovitosti podepsal žalovaný, aniž by ji četl, neboť důvěřoval žalobkyni, že je tam právo doživotního užívání, na níž se jí ptal, když na koupi přistoupil po dohodě se žalobkyní po úmrtí několika kamarádů. Byla podepsána nejprve bez ověření a asi po 14 dnech s ověřenými podpisy na poště. O kupní ceně nic nevěděl do doby, než mu přišla exekuce k zaplacení dlužné daně z převodu nemovitostí, a o jiném finančním vyrovnání nic neví. Žalovaný má problém s pamětí. Nemovitost na [adresa] byla placena z úvěru, přičemž vše s ohledem na pracovní zkušenosti zajišťovala žalobkyně, splácen byl úvěr z účtu žalobkyně a žalovaný jí dával peníze v hotovosti, od ukončení společné domácnosti v roce 2022 platí úvěr žalovaný. Dohoda do budoucna mezi účastníky byla, že jedno dítě a účastníci budou bydlet na [adresa] a druhé dítě na chalupě ve Žďárských chalupách, kterou koupila žalobkyně ze společných peněz. Žalovaný svůj účet fakticky nevyužívá, neumí používat internetové bankovnictví, peníze na splátky úvěru posílá přes účet kamaráda. Dluh měl žalovaný vždy jen na zdravotním pojištění a maximálně 6 000 Kč, když jeho příjmy po skončení živnostenského listu byly nedaněné a činily minimálně 20 000 Kč měsíčně či 5 000 Kč týdně v letech 2014 až 2018 a 2018 až 2023. Žalovaný občas na žádost žalobkyně podepsal fakturu, kterou byla oprávněna vystavovat za společnost Drane žalobkyně, fakturu společnosti [právnická osoba]. [jméno FO] vystavil žalovaný. Žalobkyně mohla disponovat s penězi na účtu žalovaného, ale muselo mu zůstat na cestu a stravné. Na rekonstrukci se nikdy nepodílela žádná firma, [jméno FO] pomáhal s pracemi asi 4 dny. Fasáda není hotová, ale materiál žalovaný má, ploty nejsou dokončené, udržovací práce žalovaný zajišťuje, chybí dvířka u linky dole. Nikdo z kamarádů žalovaného nedostal nic za práci, kromě platby za materiál p. [jméno FO]. Výživné v celé výši žalovaný zaplaceno nemá. Do 9/2022 vedli účastníci společnou domácnost. Důvodem ukončení společné domácnosti byla nevěra žalobkyně a k soudní úpravě poměrů k dětem došlo kvůli možnosti žalobkyně žádat o sociální dávky jako samoživitelka. Žalovaný dlouhodobě bez práce nikdy nebyl, částky od společností [právnická osoba], [právnická osoba] a [jméno FO] žalobkyně zčásti vybrala a předala je žalovanému. Se společností [právnická osoba] žalovaný spolupracoval, stavěl pro ni elektrárnu, peníze za práci chodily na účet žalobkyně, která pro tuto společnost pracovala jako správkyně za 5 až 6 000 Kč měsíčně. Částku 100 000 Kč poslal žalovaný na výživné a na úvěr žalobkyni, tato je však vrátila zpět. Žalovaný realizoval pro [jméno FO] topení, ten však dlouho neměl připravenou stavbu. [jméno FO] psal žalobkyni SMS zprávy a básně, přičemž tato si s tím nevěděla rady.

57. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně je vlastnicí předmětných nemovitostí (odst. č. 3. odůvodnění shora), a to v rozsahu na základě smlouvy kupní ze dne 21. 4. 2008 a na základě smlouvy kupní ze dne 2. 7. 2009, a ohledně na základě kupní smlouvy ze dne 7. 2. 2013 za kupní cenu 40 000 Kč, kterou žalobkyně uhradila žalovanému v hotovosti dne 13. 12. 2012, přičemž strany se dohodly na tom, že pro účely zaplacení daně z převodu nemovitostí finančnímu úřadu bude žalovaným vypracován znalecký posudek. (odst. č. 5., 24. a 25. odůvodnění shora). Z výslechu žalobkyně vyplynulo, že částku 40 000 Kč měl žalovaný k dispozici v domácnosti účastníků (odst. č. 55. odůvodnění shora). Žalobkyně a žalovaný si na koupi předmětných nemovitostí, jejichž kupní cena byla 650 000 Kč a 24 877 Kč, vzali meziúvěr u [právnická osoba]. (nyní [právnická osoba].) (odst. č. 20. odůvodnění shora) ve výši 1 200 000 Kč navázaný na stavební spoření účastníků (odst. č. 8. odůvodnění shora), který byl zajištěn zástavním právem k nemovitostem žalobkyně (odst. č. 21., 22. odůvodnění shora). Meziúvěr navázaný na stavební spoření účastníků hradila žalobkyně (odst. č. 11., 12., 13. a 19. odůvodnění shora), přičemž do konce roku 2011 hradil část úvěru ve výši 600 000 Kč žalovaný, a uhrazeno bylo celkem 226 261,50 Kč + 291 468,50 Kč + 204 600 Kč + 231 000,20 Kč + 288 046,10 Kč + 200 000 Kč + 221 012 Kč + 292 050,11 Kč tj. 1 954 438,41 Kč a zbývá uhradit 438 222,40 Kč, přičemž žalobkyně sdělovala uvedené žalovanému emaily opakovaně (odst. č. 10. odůvodnění shora). Žalobkyni byl poskytnut i úvěr další na 500 000 Kč ze stavebního spoření, který nebyl zajištěn (odst. č. 9. odůvodnění shora), a žalobkyně obdržela i úvěr 80 000 Kč od společnosti [právnická osoba]. dne 26. 10. 2023 (odst. č. 44. odůvodnění shora). Nemovitosti byly rekonstruovány v průběhu několika let, přičemž část nákladů byla hrazena z úvěru od [právnická osoba]. a proplaceny byly faktury v celkové výši 910 773,93 Kč (odst. č. 28. odůvodnění shora) a rozsah prací vyplynul z výpovědí žalobkyně i žalovaného a obdobně i svědků, kteří s pracemi pomáhali. Těmito pracemi byly v rozpětí minimálně 5-7 let výměna oken, elektroinstalace, rozvody vody a topení, betony v patře, vnitřní izolace, obezdívky štítů a obklady dřevem, obložky a dveře, koupelna a plovoucí podlahy v patře, omítky v přízemí, podlahové topení a betony v přízemí, dlažba, koupelna a WC a též venkovní úpravy, a to okrasná i ovocná zahrada, skleník, 3 jezírka, venkovní sezení. Většinu z těchto prací realizoval žalovaný (odst. č. 55., 56. a 48. až 54. odůvodnění shora). Pokud jde o příjmové poměry žalovaného, tento nesouhlasil s vyžádáním daňových přiznání za roky 2008 – 2014 (odst. č. 27. odůvodnění shora) a ve své výpovědi (odst. č. 56. odůvodnění shora) uvedl, že pracoval po zrušení živnostenského listu pro opakované exekuce pro neplacení zdravotního pojištění jen na základě dohody se zákazníkem, přičemž jeho příjmy činily dle jeho vyjádření minimálně 20 000 Kč měsíčně, které dával na veškeré platby na úvěr a výživu dětí žalobkyni, přičemž u výslechu dne 28. 6. 2023 popsal výši příjmů až na 50 či 60 000 Kč měsíčně (odst. č. 23., 34. a 56. odůvodnění shora). Z daňového přiznání za rok 2012 je patrné, že žalovaný má dílčí základ daně 66 779 Kč a příjmy nejsou vyčísleny, jeho měsíční příjem tak činil cca 5 500 Kč, když se žalovaný zavázal k výživnému ve výši 2 000 Kč na obě nezletilé děti a při jednání uvedl, že „není práce“ (odst. č. 31., 35., 36., 37., 40. odůvodnění shora). Žalovaný měl založený účet až od roku 2018 a měla k němu dispoziční právo přes internetové bankovnictví i žalobkyně, která uvedla, že prováděla pouze platby na pokyn žalovaného (odst. č. [hodnota]. odůvodnění shora). Pokud přišly prostředky pro žalovaného na účet společnosti [právnická osoba]. např. od společnosti [právnická osoba] či p. [jméno FO], tak žalobkyně prostředky vybrala a předala je žalovanému (odst. č. 56. odůvodnění shora). Žalobkyně má živnostenské oprávnění od 26. 1. 1994 a je od 16. 5. 2014 jednatelkou společnosti [právnická osoba] a jednatelkou společnosti [právnická osoba]. (odst. č. 38. a 39. odůvodnění shora), když uvedla ve své výpovědi opakovaně, že její příjmy byly nejprve z provizí z dob, kdy byla finanční poradkyně, pak získala po roce 2010 certifikaci realitní makléřky, měla příjem od společnosti [právnická osoba] ve výši 10 000 Kč, byl jí splácen dluh z půjčky 30 000 Kč, dělal úklidové práce, placené v hotovosti, pobírala mateřskou 7 000 Kč měsíčně a měla příjem z nájemného 6 000 Kč měsíčně (odst. č. 34. a 55. odůvodnění shora) a podle žalovaného dělala též správkyni elektrárny za 5 - 6 000 Kč měsíčně (odst. č. 56. odůvodnění shora). Účastníci vedly společnou domácnost až do září 2022, jak uvedla žalobkyně dne 25. 10. 2023 ve svém výslechu (odst. č. 41. odůvodnění shora). Proti žalovanému bylo zahájeno trestní stíhání, v němž je žalobkyně poškozenou (odst. č. 14., 15., 16., 17. odůvodnění shora). Žalovaný dluží žalobkyni na výživném za roky 2018 až 2022 částku v celkové výši 537 010 Kč (odst. č. 18. odůvodnění shora). K příjmovým poměrům účastníků bylo prokázáno, že žalobkyně měla účet u [právnická osoba]. č. [č. účtu], dále účet u [právnická osoba]. č. [č. účtu] a účet u [právnická osoba] a. s. č. [č. účtu] a měla zřízeny rovněž účty č. [hodnota] a používala též jako jednatelka účet společnosti [právnická osoba]., č. [hodnota] (odst. č. 26., 32., 45., 46., 47. odůvodnění shora). Na škody spojené s povodněmi v roce 2013 obdržela žalobkyně od [právnická osoba] částku 80 500 Kč dne 19. 7. 2013, 2x50 000 Kč dne 26. 6. 2013 a od pojišťovny [právnická osoba] obdržel žalovaný dne 7. 6. 2013 částku 33 820 Kč, a dále částku 161 544 Kč po odečtu 10 000 Kč spoluúčasti (odst. č. 33., 42., 43. odůvodnění shora). V roce 2013 se účastníci dohodli na tom, že žalobkyně prodá žalovanému nemovitostí za kupní cenu 40 000 Kč z důvodů vyřešení vlastnictví nemovitostí do budoucna ve prospěch společných dětí účastníků, přičemž žalobkyně tvrdila, že o zřízení věcného břemene se nikdy nebavili a žalovaný naopak popisoval, že požadoval po žalobkyni, která smlouvu připravovala, aby tam byla pro něj zakotvena „schránka“, tj. možnost v nemovitosti dál bydlet. Smlouva byla podepsána dne 7. 2. 2013 a vložena do katastru nemovitostí dne 22. 2. 2013, když žalobkyně uvedla, že žalovaný měl možnost si smlouvu kupní přečíst, byla doma k dispozici, a navíc byli ověřit podpisy na ní na poště, zatímco žalovaný popsal, že na něj žalobkyně při podpisu spěchala a připustil, že smlouvu podepisoval dvakrát (odst. č. 23., 34., 55., 56. odůvodnění shora). O věcném břemeni bydlení žalovaného se zmínili též svědci [jméno FO] [adresa] [jméno FO] (odst. č. 48. a 52. odůvodnění shora) a všichni svědci, tj. [jméno FO] [adresa] [jméno FO], [jméno FO] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], shodně uvedli, že žalovaný vždy pracoval (odst. č. 48. až 53. odůvodnění shora), s výjimkou svědka [jméno FO], který se vyjádřil o tom, že žalovaný po rekonstrukci přestal pracovat s tím, že žalobkyně jej uživí (odst. č. 54. odůvodnění shora). Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení předmětných nemovitostí dne 16. 11. 2022 (odst. č. 4. odůvodnění shora), na který reagoval žalovaný ve směru k žalobkyni i k její právní zástupkyni dne 12. 12. 2022, že kupní smlouva ze dne 7. 2. 2013 je absolutně neplatná, protože byla sjednána kupní cena odpovídající 2,3% ceny obvyklé těchto nemovitostí (40 000 Kč x 1,75 miliónu Kč), a že 40 000 Kč nebylo vůbec uhrazeno žalovanému žalobkyní, a že proto odstupuje od smlouvy (odst. 6., 7. odůvodnění shora). Žalovaný je obžalován ve věci sp. zn. [spisová značka] pro přečin nebezpečného vyhrožování dle § 175 tr. zák, přečin vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zák. a přečin znásilnění dle § 185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., přičemž v rámci tohoto řízení bylo zčásti trestní stíhání zastaveno, a to pro přečin zanedbání povinné výživy dle § 196 odst. 1 tr. zák., které bylo následně zrušeno (odst. č. 29., 30. odůvodnění shora).

58. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

59. Podle § 40a obč. zák. jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§ 40). Je-li právní úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem o cenách, je neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu, jestliže se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá.

60. Podle § 49a obč. zák. právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

61. Podle § 48 odst. 1 obč. zák. od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

62. Podle § 49 obč. zák. účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit.

63. Podle § 2 odst. 6 zák. č. 526/1990 Sb. ve znění platném ke dni 7. 2. 2013 obvyklou cenou pro účely tohoto zákona se rozumí cena shodného nebo z hlediska užití porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží volně sjednávaná mezi prodávajícími a kupujícími, kteří jsou na sobě navzájem ekonomicky, kapitálově nebo personálně nezávislí na daném trhu, který není ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže. Nelze-li zjistit cenu obvyklou na trhu, určí se cena pro posouzení, zda nedochází ke zneužití výhodnějšího hospodářského postavení, kalkulačním propočtem ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku.

64. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

65. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1040 odst. 2 o. z. žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

66. Soud se nejprve zabýval jako předběžnou otázkou, zda je žalovaný spoluvlastníkem nemovitostí, a dospěl k závěru, že výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] je žalobkyně. Z dokazování popsaného v odst. č. 57. odůvodnění shora vyplynulo, že účastníci byli partnery, a že byli i spoluvlastníky nemovitostí o velikosti podílu každý , a to do doby uzavření kupní smlouvy ze dne 7. 2. 2013, kterou žalovaný prodal žalobkyni spoluvlastnický podíl na nemovitostech za 40 000 Kč, proto v katastru nemovitostí je jako výlučný vlastník nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] uvedena žalobkyně.

67. Žalovaný především namítal absolutní neplatnost této kupní smlouvy dle § 3028 odst. 3 o. z. a § 39 obč. zák., když kupní cena nebyla žalobkyní žalovanému vůbec uhrazena. Tato námitka je dle názoru soudu nedůvodnou, neboť žalovaný podepsal ve smlouvě ujednání o tom, že kupní cenu 40 000 Kč obdržel od žalobkyně před podepsáním smlouvy, přičemž pochopení obsahu tohoto ujednání nevyžaduje žádné odborné znalosti, pouze schopnost pochopení psaného textu, tj. rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností dle § 3030 § 4 o. z. Dalším důvodem absolutní neplatnosti kupní smlouvy dle žalovaného je to, že kupní cena neodpovídá ceně obvyklé, což žalobkyně nesporuje, nadto již z ujednání ve smlouvě o nutnosti pořízení znaleckého posudku pro finanční úřad lze dovodit vědomost žalobkyně i žalovaného o sjednaní nižší kupní ceny, přičemž i zde platí, že pochopení obsahu tohoto ujednání nevyžaduje žádné odborné znalosti, pouze schopnost pochopení psaného textu tj. rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností dle § 4 o. z., přičemž na tento závěr nemůže mít žádný, že, jak sám žalobce uvedl, žalobkyni důvěřoval. Kupní cena může být ujednána mezi smluvními stranami jakkoliv, avšak nesmí být sjednána v rozporu s právními předpisy, konkrétně zákonem o cenách č. 526/1990 Sb. v platném znění (§ 2 odst. 6) a zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. v platném znění, a nemůže být sjednána ani v rozporu s dobrými mravy dle § 3 obč. zák. Pokud by soud přistoupil na nepřiměřenost výše sjednané kupní ceny (40 000 Kč), pak by nebylo v žádném případě možné dovodit rozpor této ceny s dobrými mravy s ohledem na výši žalobkyní uhrazené částky z meziúvěru a úvěrů ze stavebního spoření v celkové výši 1 954 438,41 Kč na zakoupení a rekonstrukci předmětných nemovitostí, když žalovaný nemohl prokázat údajné platby v hotovosti žalobkyni na úhradu těchto úvěrů. A to přesto, že nějaké finanční prostředky žalovaný za dobu od roku 2014 do roku 2018 zřejmě vydělal, i když na základě dohody se zákazníkem, tj. „na černo“, a není tak možné jejich výši prokázat, což však nelze klást k tíži žalobkyně, přičemž tyto byly předávány žalované v hotovosti, což i ona sama při výslechu na policii (sp. zn. [spisová značka]) potvrdila. Žalovaný měl založen účet od roku 2018, kam mu sice od zákazníků či zaměstnavatele chodily platby, avšak nelze prokázat, jak s nimi bylo naloženo, když dispoziční právo s účtem měla i žalobkyně, která k tomu uvedla, že platby prováděla pouze na pokyn žalovaného, přičemž obdobně žalobkyně dle své výpovědi případně vybrala peníze a předala je v hotovosti žalovanému, pokud přišly na účet [právnická osoba]. Soud učinil závěr, že kupní smlouva ze dne 7. 2. 2013 není absolutně neplatná ve smyslu § 39 obč. zák., podle něhož platí, že kritérium souladu se zákonem je speciální ke kritériu dobrých mravů. Ani v případě, že by byl porušen zákonný zákaz, nebylo by možné bez dalšího dovodit absolutní neplatnost, neboť je třeba chránit i dobrou víru a nabytá práva. Podle § 39 obč. zák. též platí, že samo ujednání o ceně nižší, než obvyklé, nezpůsobuje neplatnost kupní smlouvy, přičemž rozpor právního úkonu s cenovými předpisy (zák. č. 526/1990 Sb. v platném znění – cena tržní tj. obvyklá - a zák. č. 151/1997 Sb. v platném znění) způsobuje pouze relativní neplatnost takového ujednání. Nad rámec uvedeného lze doplnit, že i podle právní úpravy v o. z., konkrétně v § 580 o. z. je definována absolutní neplatnost jako rozpor s dobrými mravy a rozpor se zákonem, neplatnost absolutní pro obcházení zákona již výslovně neobsahuje. Pokud obstojí právní jednání v testu zákonnosti, pak se teprve bude řešit případný rozpor s dobrými mravy, který by měl být aplikován spíše výjimečně, pokud by obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu byl zjevně nepřiměřený či nespravedlivý, přičemž méně závažný rozpor s dobrými mravy lze považovat za důvod pro relativní neplatnost, nikoliv absolutní.

68. Jestliže smluvní cena nebyla shledána v rozporu s dobrými mravy, zabýval se soud tím, zda je tato cena v rozporu s cenovými předpisy, a zda je tak kupní smlouva relativně neplatná dle § 40a obč. zák. (§ 589 obč. zák.), čehož se lze dovolat v obecné 3leté promlčecí lhůtě, když relativní neplatnosti předchází neplatnost absolutní. Účastníci si ujednali výši kupní ceny části nemovitostí o velikosti , které si kupovali a rekonstruovali na úvěry ze stavebního spoření a meziúvěr, následně žalobkyně, jejíž nemovitost ve výlučném vlastnictví (byt) byla zajištěním těchto úvěrů, uhradila podstatnou část splátek v celkové výši 1 954 438,41 Kč, když žalovaný pouze tvrdil, že platil žalobkyni v hotovosti částky na splátky úvěrů, což však nemohl prokázat z důvodů popsaných v odst. č. 67. odůvodnění shora, když žalobkyně uvedené platby na splátky úvěrů žalovaného navíc popřela. Žalovaný současně potvrdil, že proti němu byly vedeny exekuce a lze tak pochybovat o jeho solventnosti. Soud učinil závěr, že kupní smlouva ze dne 7. 2. 2013 není relativně neplatná ve smyslu § 40a obč. zák., neboť nelze dovodit omyl žalovaného dle § 49a obč. zák., když výše kupní ceny je ze smlouvy, kterou žalovaný podepsal, jednoznačně zřejmá, přestože neodpovídá ceně obvyklé dle § 2 odst. 6 zák. č. 526/1990 Sb. a je s tímto cenovým předpisem v rozporu. Podle názoru soudu by totiž dovození relativní neplatnosti ujednání o kupní ceně bylo v rozporu s dobrými mravy dle § 3 obč. zák. a dle § 3030 o. z. a § 6, 7, 8 o. z. s ohledem na to, že žalobkyně se téměř výhradně podílela na financování nákupu a rekonstrukce nemovitostí, jak bylo prokázáno výše (odst. č. 57. odůvodnění shora). Nadto ve smyslu § 40a obč. zák. se nikdo nemůže dovolávat neplatnosti, kterou sám způsobil, tzn. že pokud žalovaný přistoupil na kupní cenu 40 000 Kč, nemůže ji následně zpochybňovat. V dané souvislosti lze analogicky argumentovat i judikátem R 64/2000, podle něhož není důvodem neplatnosti, pokud se v rámci vypořádání společného jmění manželů účastníci dohodnou na menším podílu jednoho z účastníků.

69. Nezaplacení kupní ceny by případně mohlo být důvodem pro odstoupení od smlouvy, avšak žalovaný odstoupil až dne 12. 12. 2022, tedy cca 10 let po uzavření kupní smlouvy, a to poté, co žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení nemovitostí, takže by tento důvod nemohl být shledán v souladu s dobrými mravy dle § 3 obč. zák. či § 3030 o. z. a § 6, 7 a 8 o. z., když odstoupení podléhá promlčení. Zejména však soud považuje za prokázané, že žalovanému žalobkyně uhradila kupní cenu již před podpisem kupní smlouvy a nedostala se tak do prodlení s jejím zaplacením. Nepřiměřenost ujednané kupní ceny jako důvod pro odstoupení od smlouvy ve smyslu § 48 obč. zák. i podle § 2001 o. z. rovněž nelze označit, protože výše kupní ceny byla žalovanému známa, byla mezi účastníky sjednána, především však není dán žádný důvod pro odstoupení předpokládaný v § 48 odst. 1 obč. zák., neboť důvod pro odstoupení nebyl sjednán, ani předpokládaný v § 49 obč. zák., protože žalovaný souhlasil s výší kupní ceny, souhlasil i s vypracováním znaleckého posudku o ceně nemovitostí pro finanční úřad a nelze tak dovodit jeho tíseň při uzavírání kupní smlouvy. Lze shrnout, že důvod pro odstoupení od smlouvy kupní na straně žalovaného ve smyslu § 2001 o. z. a § 2002 odst. 1 o. z. rovněž nelze dovodit, neboť žalobkyně neporušila své povinnosti ze smlouvy ani ze zákona.

70. Ujednání kupní smlouvy ze dne 7. 2. 2013 o výši kupní ceny neodporuje svým obsahem nebo účelem zákonu ani jej neobchází ani se nepříčí dobrým mravům (§ 39 obč. zák.), jak je popsáno výše v odst. č. 67. odůvodnění shora, relativní neplatnost dle § 40a obč. zák. soud rovněž neshledal (odst. č. 68. odůvodnění shora) a důvod pro odstoupení od kupní smlouvy podle § 48 obč. zák. popř. § 2001 o. z. a § 2002 odst. 1 o. z. na straně žalovaného též není dán ani ze smlouvy ani ze zákona (odst. č. 69. odůvodnění shora). Soud tak uzavřel, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], a proto soud zamítl žalobu na určení vlastnického práva žalovaného ke spoluvlastnickému podílu na nemovitostech, jak je patrné z výroku II. rozsudku shora.

71. Soud se následně zabýval tím, zda je na straně žalovaného dán právní důvod užívání nemovitostí. Vzhledem k tomu, že žalovaný odvozoval své užívací právo od spoluvlastnictví nemovitostí, které nebylo prokázáno, vyhověl soud žalobě žalobkyně a uložil žalovanému povinnost vyklidit nemovitosti žalobkyně dle § 1040 o. z., jak je zřejmé z výroku I. rozsudku shora 72. O nákladech řízení soud rozhodl dle zásady úspěchu ve věci ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná jak se žalobou na vyklizení, tak pokud jde o vzájemnou žalobu žalovaného na určení vlastnictví. (výrok III. rozsudku shora). Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 58 050 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 9 odst. 1, odst. 4, písm. a) ve spojení s § 7 odst. 4 a 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 3 úkony právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a sepis výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále ve výši 3 500 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 13 úkonů právní služby za sepis vyjádření dle § 11 odst. 2 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění dne 31. 3. 2023, 18. 7. 2023, 2. 10. 2023, 30. 10. 2023 a 27. 1. 2024 a účast na jednání soudu dne 4. 7. 2023, dne 7. 9. 2023, dne 7. 12. 2023 a dne 31. 1. 2024 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v ve 16 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21%ní DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč podle položky 4, odst. 1, písm. a) Sazebníku poplatků zák.č. 549/1991 Sb. v platném znění.

Poučení