12 C 43/2019-283

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované a svědkyně] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o neúčinnost právního úkonu takto:

Výrok

I. Smlouva o převodu družstevního podílu uzavřená dne 23. 7. 2018 mezi [celé jméno svědka], [datum narození], trvale bytem [adresa svědka], jejímž předmětem je převod družstevního podílu v bytovém družstvu [anonymizováno], stavební bytové družstvo, [IČO], se sídlem [adresa], se kterým je spojeno právo užívání družstevního bytu [číslo] o velikosti 3+1 nacházejícího se v IV. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa svědka] ú. [obec], [územní celek], není vůči žalobci právně účinná.

II. Smlouva o převodu družstevního podílu uzavřená dne 29. 1. 2019 mezi žalovanou 1. a žalovanou 2., jejímž předmětem je převod družstevního podílu v bytovém družstvu [anonymizováno], stavební bytové družstvo, [IČO], se sídlem [adresa], se kterým je spojeno právo užívání družstevního bytu [číslo] o velikosti 3+1 nacházejícího se v IV. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa svědka] ú. [obec], [územní celek], není vůči žalobci právně účinná.

III. Žalované 1., 2. jsou povinny zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 32 139,72 Kč s tím, že plněním jedné z žalovaných zaniká v tomto rozsahu povinnost úhrady druhé žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne 7. 2. 2019 se žalobce proti žalované 1. domáhal toho, aby soud určil, že je vůči němu neúčinné právní jednání a to smlouva o převodu družstevního podílu uzavřená dne 23. 7. 2018 mezi [celé jméno svědka] a jeho dcerou žalovanou 1., jejímž předmětem je převod družstevního podílu v bytovém družstvu [anonymizováno], stavební bytové družstvo, se sídlem ve [obec], se kterým je spojeno právo užívání družstevního bytu [číslo] o velikosti 3+1 nacházejícího se v IV. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa svědka] ú. [obec], [územní celek]. V průběhu řízení navrhl, aby do řízení přistoupila žalovaná 2., neboť v řízení následně vyšlo najevo, že žalovaná 1. uzavřela dne 29. 1. 2019 smlouvu o převodu tohoto družstevního podílu dále s žalovanou 2. Žalobce tedy navrhl také změnu žaloby rozšířením i o petit týkající se žalované 2. Změnu žaloby soud připustil a rovněž vstup žalované 2. do řízení. Rozhodnutí soudu o přistoupení bylo potvrzeno krajský soudem v odvolacím řízení i dovolacím soudem. Žalobce požadoval, aby soud určil, že uvedená právní jednání žalovaných 1. a 2., popsaná ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, jsou vůči žalobci jako věřiteli neúčinná, neboť zkracují uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce. Žalobce tvrdil, že s [celé jméno svědka] uzavřeli rámcovou smlouvu o zápůjčce dne 30. 11. 2015, na základě které mu poskytl finanční prostředky. Dále uzavřeli smlouvu o nájmu motorových vozidel dne 30. 11. 2015 a 20. 11. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě kterých dlužil [celé jméno svědka] žalobci ke dni 9. 8. 2018 celkem 2 636 020 Kč. Notářským zápisem ze dne 27. 8. 2018 se dohodli na ukončení smlouvy o zápůjčce a [celé jméno svědka] svůj dluh vůči žalobci formou notářského zápisu se souhlasem k přímé vykonatelnosti. [celé jméno svědka] žalobce písemně dne 17. 1. 2019 o tom, že je vlastníkem družstevního podílu v bytovém družstvu [anonymizováno], který bude převeden do jeho osobního vlastnictví a bude sloužit jako zástava při úvěru, ze kterého uspokojí nárok žalobce. Jelikož [celé jméno svědka] dluh žalobci řádně nehradil, zahájil žalobce proti němu exekuční řízení. Zde se dozvěděl o převodu družstevního podílu na dceru [celé jméno svědka] již ze dne 23. 7. 2018. Má tedy za to, že tento i následný úkon žalované 1. a žalované 2. jsou vůči němu právně neúčinné. O převodu podílu z žalované 1. na žalovanou 2. se žalobce dozvěděl až u jednání soudu dne 6. 6. 2019 v souvislosti s trestním řízením, které bylo proti [celé jméno svědka] vedeno.

2. Žalovaná 1. se k podané žalobě vyjádřila zamítavě s tím, že se s otcem [celé jméno svědka] stýkali pouze sporadicky. Před převodem se jí ozval, že na ni chce převést družstevní podíl a práv o užívání předmětného bytu. Nevěděla o otcových dluzích a myslela, že převodem chce otec kompenzovat svůj nezájem o ni. Poukazovala na to, že smlouvu s otcem podepsali dne 23. 7. 2018, ale notářský zápis je až ze dne 27. 8. 2018.

3. Žalovaná 2. odmítla, že by měla být neúčinnost právního úkonu vyslovena i vůči ní, neboť k tomu není podle ní relevantní důvod. Žalovaná 2. nabyla práva k nemovitosti v dobré víře, že tento byt v družstvu není zatížen dluhy, neboť nabývala práva od žalované 1., která neměla vůči žalobci žádné závazky. Žalovaná 2. tvrdila, že není splněn zákonný důvod k vyslovení neúčinnosti převodu z žalované 1. na žalovanou 2. Následně doplnila žalovaná 2. svá tvrzení u jednání před soudem tak, že měla závazkový vztah s [celé jméno svědka] z titulu zápůjčky, která byla poskytnuta bankovním převodem a k tomuto pak bylo sepsáno i uznání dluhu. Žalovaná 2. půjčovala [celé jméno svědka] finanční prostředky v roce 2018 a k 3. 12. 2018 tato částka činila 1 942 598 Kč dle uznání dluhu ze dne 3. 12. 2018 a 2. 7. 2018 v souvislosti s výpisy ze svého účtu. Těmito chtěla prokazovat, že mezi dlužníkem [celé jméno svědka] a jí jako věřitelkou byl tedy závazek splatný dříve než závazek splatný vůči žalobci dle notářského zápisu. Závazek vůči ní [celé jméno svědka] poté, co finanční prostředky od ní načerpal bankovním převodem. [celé jméno svědka] však převedl podíl v družstvu na svou dceru - žalovanou 1. a žalovaná 2. se tak dostala do situace, kdy nemohla uspokojit své splatné závazky. Jiné okolnosti jí při převodu družstevního podílu nebyly známy. Z opatrnosti provedla dvě lustrace v centrální evidenci exekucí, a žádná exekuce nebyla na [celé jméno svědka] vedena před převodem družstevního podílu na žalovanou 2. Tvrdila, že převod mezi žalovanými 1. a 2. byl úplatný, neboť [celé jméno svědka] tímto převodem umořil svůj dluh vůči žalované 2. ve výši 1 942 598 Kč, zbývají ještě úroky z prodlení.

4. Soud ve věci prováděl dokazování listinami i výpověďmi a z jednotlivých důkazů vyplývají následující skutková zjištění: Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností, že dne 17. 7. 1992 byla sepsána mezi [jméno] [celé jméno svědka], [jméno] [celé jméno žalované] jako převádějícími a [celé jméno svědka] jako nabyvatelem na formuláři družstva [anonymizováno], stavební bytové družstvo, s tím, že si zůstatkovou hodnotu členského podílu v souvislosti s touto smlouvou vyrovnali. Podpisy účastníků smlouvy byly ověřeny 15. 7. 1992 na Úřadě [územní celek]. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností, že dne 4. 1. 2010 byla sepsána mezi [celé jméno svědka] jako převádějícím a žalobcem jako nabyvatelem na formuláři družstva [anonymizováno], stavební bytové družstvo, [IČO] s tím, že si zůstatkovou hodnotu členského podílu v souvislosti s touto smlouvou vyrovnali. Podpisy účastníků smlouvy byly ověřeny 4. 1. 2010 [stát. instituce]. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností, že dne 19. 4. 2010 byla sepsána mezi žalobcem jako převádějícím a [celé jméno svědka] jako nabyvatelem na formuláři družstva [anonymizováno], stavební bytové družstvo, [IČO], s tím, že si zůstatkovou hodnotu členského podílu v souvislosti s touto smlouvou vyrovnali. Podpisy účastníků smlouvy byly ověřeny 19. 4. 2010 [stát. instituce] Smlouva byla doručena na družstvo dne 19. 4. 2010. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu, že dne 23. 7. 2018 byla sepsána mezi [celé jméno svědka] jako převádějícím a [celé jméno žalované] jako nabyvatelkou na formuláři družstva [anonymizováno], stavební bytové družstvo, [IČO] s tím, že tato smlouva byla doručena na družstvo 23. 7. 2018. Podpisy účastníků smlouvy byly ověřeny 23. 7. 2018 na [obec] poště [obec a číslo]. Z notářského zápisu, že byl sepsán dne 27. 8. 2018 [titul]. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] 2018 mezi účastníky právního jednání [celé jméno žalobce] a [celé jméno svědka] o dohodě o splnění závazku dlužníka vůči věřiteli se svolením k vykonatelnosti tohoto notářského zápisu. [celé jméno svědka] zde uznal svůj dluh vůči [celé jméno žalobce] ve výši 2 636 020 Kč co do důvodu i výše a zavázal se jej splácet ve formě splátek po 50 000 Kč s první splátkou nejpozději do 30. 9. 2018. V případě prodlení s úhradou kterékoliv části dluhu se automaticky stává splatnou celá dlužná částka, a to dnem následujícím po dni, kdy se dlužník dostal do prodlení. [celé jméno svědka] dal tímto svolení k vykonatelnosti tohoto notářského zápisu, zápis přečetl, schválil a před notářkou vlastnoručně podepsal. Ze sdělení notářky, že [titul]. [jméno] [příjmení], notářka v [obec] sdělila dne 3. 6. 2020 Okresnímu soudu ve [obec] k sp. zn. [spisová značka], že ve věci notářského zápisu sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] 2018 ze dne 27. 8. 2018, že jednání započalo v 11:00 hod. a skončilo ve 12:00 hod. Protokol je opatřen podpisy obou účastníků a notářky. Notářský zápis byl sepsán v její notářské kanceláři. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobce dlužníkovi, že dne 1. 11. 2018 vyzývá právní zástupce žalobce [celé jméno svědka] k dobrovolnému zaplacení pohledávky ve výši 2 636 020 Kč, částky 200 Kč a úroku 0,15 % z částky 2 636 020 Kč za každý den prodlení od 31. 10. 2018 do zaplacení, neboť dluh nebyl dle sjednaných splátek nijak hrazen. Současně byl upozorněn na následné vymáhání pohledávky v exekučním řízení. Z prohlášení dlužníka, že dne 17. 1. 2019 prohlásil [celé jméno svědka], že opakovaně ujišťoval a znovu ujišťuje [celé jméno žalobce], že pohledávku specifikovanou v notářském zápisu z 27. 8. 2018 splatí z finančních prostředků, které získá z bankovního úvěru, jakmile bude jeho družstevní byt [číslo] převeden do jeho osobního vlastnictví. Ujišťuje tímto [celé jméno žalobce], že dne 12. 7. 2018 požádá družstvo o převod bytu do jeho osobního vlastnictví, k čemuž má dojít ve velmi brzké době. Opětovně ujišťuje [celé jméno žalobce], že je dílčím vlastníkem uvedeného družstevního podílu a že tento podíl není zatížen žádnými právy třetích osob. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu, že dne 29. 1. 2019 byla sepsána mezi [celé jméno žalované] jako převádějící a [celé jméno žalované] jako nabyvatelkou na formuláři družstva [anonymizováno], stavební bytové družstvo, [IČO] s tím, že tato smlouva byla doručena na družstvo 5. 2. 2019. Podpisy účastníků smlouvy byly ověřeny 29. 1. 2019 na [obec] poště [obec a číslo]. Z uznání dluhu, že se jedná o kopii uznání dluhu dlužníka [celé jméno svědka], který tímto uznává co do důvodu i výše svůj specifikovaný dluh vůči věřiteli [celé jméno žalované] vyplývající ze smluv o zápůjčkách ze dne 6. 2. 2018 na jistině 200 000 Kč a úrokem 55 600 Kč, ze dne 7. 2. 2018 na jistině 200 000 Kč a úrokem 55 200 Kč, ze dne 7. 5. 2018 na jistině 80 000 Kč a úrokem 9 120 Kč, ze dne 18. 5. 2018 na jistině 75 000 Kč a úrokem 6 900 Kč, ze dne 15. 6. 2018 na jistině 385 000 Kč a úrokem 13 090 Kč a ze dne 21. 6. 2018 na jistině 200 000 Kč a úrokem 4 400 Kč s tím, že úrok je ke dni 2. 7. 2018. Dlužník se zavazuje uvedený dluh ve výši 1 284 310 Kč uhradit do 31. 7. 2018 včetně úroků do dne zaplacení. Dále se strany dohodly na smluvní pokutě 0,2 % denně od splatnosti až do úplného zaplacení. Uznání je datováno 2. 7. 2018, opatřeno dvěma nečitelnými podpisy bez jejich úředního datovaného ověření. Z uznání dluhu, že se jedná o kopii uznání dluhu dlužníka [celé jméno svědka], který tímto uznává co do důvodu i výše svůj specifikovaný dluh vůči věřiteli [celé jméno žalované] vyplývající ze smluv o zápůjčkách ze dne 15. 10. 2018 na jistině 40 000 Kč a úrokem 3 920 Kč, ze dne 5. 11. 2018 na jistině 155 500 Kč a úrokem 8 708 Kč, ze dne 12. 11. 2018 na jistině 300 000 Kč a úrokem 12 600 Kč, ze dne 14. 11. 2018 na jistině 20 000 Kč a úrokem 760 Kč, ze dne 16. 11. 2018 na jistině 30 000 Kč a úrokem 1 020 Kč, ze dne 19. 11. 2018 na jistině 30 000 Kč a úrokem 840 Kč a ze dne 21. 11. 2018 na jistině 53 652 Kč a úrokem 1 288 Kč s tím, že úrok je ke dni 3. 12. 2018. Dlužník se zavazuje uvedený dluh ve výši 658 288 Kč uhradit do 31. 12. 2018 včetně úroků do dne zaplacení. Dále se strany dohodly na smluvní pokutě 0,2 % denně od splatnosti až do úplného zaplacení. Uznání je datováno 3. 12. 2018, opatřeno dvěma nečitelnými podpisy bez jejich úředního a datovaného ověření. Z výpisu z centrální evidence exekucí exekutorské komory, že dne 26. 1. 2019 nebyl nalezen záznam podle [rodné číslo] a dne 30. 5. 2018 rovněž nebyl nalezen záznam podle [rodné číslo]. Z oznámení exekutora, že dne 4. 2. 2019 oznamuje právnímu zástupci žalobce soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení] z Exekutorského úřadu Praha 4 v exekuční věci sp. zn. [spisová značka], že ve věci oprávněného [celé jméno žalobce] proti povinnému [celé jméno svědka] jsou činěny úkony na základě pověření Okresním soudem ve [obec] ze dne 11. 12. 2018 ve věci sp. zn. [spisová značka] na základě exekučního titulu notářského zápisu sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] 2018. Ze sdělení družstva, že dne 8. 2. 2019 sděluje [anonymizováno], stavební bytové družstvo, žalované 1. a žalované 2., že vzalo na vědomí převod družstevního podílu na základě smlouvy doručené 5. 2. 2019. Z dodatků družstva [anonymizováno], stavební bytové družstvo, [IČO], že na základě předložených smluv o převodu družstevního podílu byl sepsán dodatek smlouvy o nájmu družstevního bytu, který obsahuje předmět smlouvy, předání bytu do užívání, nájemné a služby, změny výše plateb, sankce, práva a povinnosti družstva, práva a povinnosti nájemce, skončení nájmu a závěrečná ustanovení. Dodatek podepsala dne 6. 8. 2018 [celé jméno žalované] a další Dodatek dne 11. 3. 2019 [celé jméno žalované]. Z protokolu Okresního soudu [obec] ze dne 8. 12. 2021 ve věci [spisová značka] o žádosti [celé jméno svědka] o zastavení exekučního řízení, že byl přítomen pouze právní zástupce oprávněného a povinný se nedostavil. Bylo jednáno v nepřítomnosti povinného a oprávněného a po provedeném dokazování bylo vyhlášeno usnesení, že návrh povinného ze dne 11. 3. 2019 doplněný 14. 4. 2019 na zastavení exekuce nařízené dne 11. 12. 2018 pod č. j. [číslo jednací] byl zamítnut. Ze sdělení [příjmení] [příjmení] zdejšímu soudu ze dne 18. 1. 2022, že majitelem běžného účtu [právnická osoba] + ([příjmení]) [číslo] u této banky je JUDr. [jméno] [příjmení], [IČO] Ze sdělení Raiffeisenbank zdejšímu soudu ze dne 1. 2. 2022, že majitelem běžného účtu (FO) č. [bankovní účet] u této banky je [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. Z úplného výpisu [právnická osoba] s. r. o. z obchodního rejstříku, že společnost byla zapsána 24. 5. 1999 s předmětem podnikání [obec] zboží za účelem dalšího prodeje a prodej vyjma činností uvedených v příloze 1 - 3 zákona č. 455/1991 Sb., jednatelem je [celé jméno svědka] a společníky jsou [celé jméno svědka], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že je matkou žalované 1. Dcera jí řekla až následně, že tatínek na ni přepsal byt. Jednalo se o byt ve [obec], kam dcera jezdívala za babičkou a dědečkem od dětství do té doby, než dědeček zemřel. Dcera věděla, že tatínek chce na ni přepsat byt, protože dědeček s babičkou jí říkali dlouhodobě, že chtějí, aby ten jejich původní byt byl její. S dcerou v té době již nebydlela, viděly jedenkrát týdně. K tomu přepisu jí pak řekla, že se s otcem - [celé jméno svědka] sešli v kavárně a jeli to spolu přepsat. Obě si myslely, že ten přepis byl z důvodu dědečkova přání. S dcerou pak ale byla na policii kvůli tomu, že [celé jméno svědka] na dceru měl přepsat ten byt proto, že dlužil nějaké peníze. To se dozvěděly až na policii. Nic předtím nevěděly, ona sama se o to ani nezajímala. Dcera do toho spadla úplně nevinně tak, že ji otec do toho zatáhl. Dcera nevěděla, čím si otec vydělává. Věděly, že bydlel v [obec], pak v [obec] a dělal něco s auty. Dcera se od svých 15 let vídala s otcem jedenkrát za půl roku a psali přes sociální sítě nebo SMS. Ona s dcerou žila ve společné domácnosti do jejích 18 let. Žalobce nezná. K druhému převodu jí dcera řekla jen, že byt převedli na přítelkyni otce. Neví o tom, že by dcera za převod něco dostala. Jen tím prvním převodem dostala od otce byt. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že s žalobcem byli kamarádi a měli i obchodní vztahy, znají se asi 10 let. Asi 3 roky se však nesetkávají a to od doby zahájení trestního řízení. Žalovaná 1. je jeho dcera, nekontaktují se a nevídají se. Naposledy asi před 2-3 roky. Vztahy jsme měli dobré do doby, než začal tento civilní spor. Žalovaná 2. je jeho kamarádka, seznámili se na začátku roku 2018, protože se jí staral o její auto. Provádí opravárenské činnosti, byla to klientka. Blíže se nekamarádí, nikdy spolu nikam nechodili, mimo práci se nestýkali, je to pouze pracovní vztah. O této věci skoro vůbec nic neví. Byt ve [obec] dostal po rodičích hodně dávno. Rozhodl se ho věnovat dceři, protože chtěl, aby se dcera v bytě starala o jeho nemocného otce. Šel na družstvo, kde získal formulář, s dcerou si domluvil telefonicky schůzku v [obec]. Předem nevěděla, že jdou byt převést, bylo to pro ni překvapení. Šli smlouvu ověřit a byt tak přepsal na ni. O záměru dlouhodobě věděla. Řekl jí, že důvodem převodu je to, aby se mohla starat o jeho otce. Měl výhodný obchod a tak se zeptal žalované 2., jestli by mu nepůjčila peníze. Půjčila mu dvě půjčky, bylo to v červnu nebo červenci 2018 ve výši 1 300 000 Kč a v prosinci 2018 ve výši 650 000 Kč. Jednalo se o jeden obchod s panem [příjmení]. Žalovaná 2. mu peníze posílala postupně na účet, anebo přímo panu [příjmení], bylo to více částek. Dohodli se na splatnosti do konce roku 2018. To ale nesplatil, protože investoval do obchodu s panem [příjmení], který nevyšel, neboť on s penězi utekl. Byla to velká kauza, nebyl v tom sám, ale dalších 200 poškozených. S žalovanou 2. sepsali uznání dluhu v červenci 2018 na částku 1 297 000 Kč a v prosinci 2018 na částku 657 000 Kč. Nezaplatil jí nic, pořád čekal, jestli ten obchod nějak vyjde. Ona ale tlačila, že chce peníze vrátit. Zjistila od něj, že má bydliště ve [obec], a že tam má byt. Chtěla, ať na ni byt přepíše. Byt už byl ale přepsaný na dceru, a tak se domluvil s dcerou, zda by byla ochotná byt převést na žalovanou 2. Opět ve [obec] vyzvedl smlouvu a s žalovanou 2. jeli do [obec] za dcerou. Sešli se a na obědě smlouvu vyplnili. Pak ony dvě šly ověřit podpisy a tím byl byt převeden na žalovanou 2. Dcera za to nic nedostala, má z toho jen problémy. Dcera nebyla nadšená z toho, že má byt převést, ale on jí jako důvod uvedl, že potřebuje tím bytem zaplatit dluh, protože žalovaná 2 na něho tlačila. Žalované se dříve neznaly, tenkrát je spolu seznámil. Dluh žalobci panu [celé jméno žalobce] dosud nezaplatil, nemá z čeho. K převodu práv k bytu ve [obec] mezi svědkem a žalobcem došlo asi před 8 lety, kdy si půjčoval od žalobce asi 600 000 Kč, a on chtěl, aby ručil tím bytem. Provedli tedy převod na žalobce, zapsalo se to i u družstva, žalobce to považoval za ručení. Když mu ty peníze vrátil, zase práva k bytu převedl na svědka zpět. Podepisoval více notářských zápisů, ale pokud se jedná o notářský zápis s žalobcem, tak ten připravil dokumenty v notářské kanceláři. Říkal, že to bude na částku 300 000 Kč, ale byla tam jiná částka, asi 2 600 000 Kč. [jméno] notářský zápis podepsal, trvalo to asi 10 minut. Myslí, že nahlas nikdo notářský zápis nečetl. Jenom to podepsali a šli. Žalobci na dluh zaplatil ve splátkách asi 80 000 Kč. Ujišťoval ho, že mu dluh splatí po uskutečnění obchodu s panem [příjmení]. Žalobce o tomto obchodu věděl. Věděl, že tam svědek investoval své peníze. Neví, zda učinil písemné ujištění o úhradě, ale v únoru 2019 chtěl žalobce po něm něco podepsat, že by pak zastavil exekuci. Svědek si půjčil peníze od žalované 2. na ten obchod s panem [příjmení], bylo to na nákup vozidel. O tomto obchodu všechno věděla jak žalovaná 2., tak žalobce. Takže si půjčil od žalované 2. v červnu až červenci 2018 finanční prostředky na tento obchod. Mělo to být do měsíce vyřízeno. Jenže pak se to celé protahovalo, stále čekal na ta auta, chtěl peníze žalované 2. vrátit do měsíce. Ona věděla, že veškeré své peníze investoval do tohoto obchodu. Z jeho prostředků asi 2 000 000 Kč. Žalované 2. měl dluh splatit do konce roku 2018 nebo nejpozději do ledna 2019. Ona ale stále tlačila, byla nepříjemná, pořád telefonovala, chtěla nějakou garanci. Jeho finanční situaci dobře znala, věděla, že má vše investováno do toho obchodu. Veškeré podrobnosti o tom obchodu věděla, nic jí nezatajoval, o všem ji informoval. Takto informoval i žalobce. Když si půjčoval peníze od žalované 2, měla z toho mít samozřejmě zisk, zadarmo by to nedělala. Na tento obchod si půjčil peníze jen žalobce a žalované 2. Ta nevěděla o celé částce, kterou do obchodu investoval, to ji nezajímalo. Ona to také viděla jako investici. Nikdy ji otci nepředstavil, nikdy se nesetkali. V trestním řízení nebyl důvod, aby uváděl, že měl dluhy vůči žalované 2. V době uzavírání smlouvy o převodu bytu na žalovanou 2. neměl jiný splatný nebo vykonatelný dluh, jen vůči ní a žalobci. Ta na něho tlačila a tak vyhověl. Kdyby tlačil žalobce, tak by mu třeba taky vyhověl. Schůzku s dcerou ohledně uzavření smlouvy o převodu s žalovanou 2. domluvil telefonicky. Pan [anonymizováno] mu sdělil číslo účtu, na který má poslat peníze, byl to jeden účet, na který se to posílalo a ten pak sdělil žalované 2. Ona prostředky posílala buď na tento účet, aby se to urychlilo nebo na svědkův. Účtů měl pan [příjmení] více, možná se to posílal i na více účtů. Pak do měsíce mělo být to auto, někdy i do dvou dnů. V trestním oznámení na pana [příjmení] jsou uvedeny ty účty i platby, které mu byly zasílány. Zesplatnění půjčky od žalobce mělo být na konci roku 2019. Smlouva se každý rok prodlužovala až do konce roku 2019. Tehdy využíval účet u Raiffeisenbank. Z výpovědi žalované 1., že s otcem [celé jméno svědka] nežije ve společné domácnosti od svých 2 let. [příjmení] s matkou v [obec], byla studentka, otec jí platil výživné 3 500 Kč měsíčně. Otec pak bydlel v [obec], krátce ve [obec] a pak v [obec]. Byt ve [obec] byl převeden na otce už někdy dříve. Bydlela tam babička s dědou – rodiče otce. Pak jen děda a ona za ním jezdila na návštěvu. S otcem se poslední roky nevídali, nic o sobě vzájemně neví, ani se o sebe nezajímali. Nevídali se ani na vánoce ani na narozeniny. Vídali se pouze náhodně, třeba ve [obec]. Byla tedy velmi překvapena, když zavolal, že chce jít v [obec] na oběd. U oběda řekl, že by na ni rád převedl byt, kde bydlí děda. Byla z toho šťastná, že by tam třeba časem mohla bydlet. Myslela si, že tím chce otec vynahradit svůj nezájem o ni. Neptala se tedy, proč chce byt převést, vůbec ji nenapadlo, že by se mohlo dít něco špatného, myslela, že má otec dobré úmysly. [příjmení], že se asi něco děje, ale nevěděla co. Ani kdyby se zeptala, tak by jí to otec neřekl. Podezřelé jí to nepřišlo. Otec měl již všechny listiny připravené s sebou a šli na poštu ověřit podpisy. Neví, co otec celý život dělá, ví, že kdysi opravoval auta, a že dělá něco s auty. Neví to ani matka a ani děda. Od dědy se dozvěděla, že má otec přítelkyni. S tou se setkala pouze jednou, a to když otec zavolal v lednu 2019, že jede kolem [obec], a že půjdou spolu na oběd. Tehdy jí představil žalovanou 2. Neřekl jí, že je to jeho přítelkyně. Představil ji pouze jménem. Děda jí pak řekl, že otcova přítelkyně je právě žalovaná 2. Jak dlouho jsou spolu s otcem, neví. Po obědě náhle vytáhl otec listiny a řekl jí, že chce, aby byt zase převedla žalovanou 2. Byla hodně rozrušená z toho, že má byt, kde bydlí děda, převést na někoho jiného. Otec ale řekl, že má nějaké problémy, a že bude nejlepší, když byt převede na ni. Žalovaná 1. s jeho problémy nechtěla mít nic společného a šla s nimi na poštu ověřit podpisy na té smlouvě. Odměnu žádnou nedostala ani žádnou kupní cenu či cenu za převod. Od té doby se otec vůbec neozývá. Pokud šlo o ten první převod na ni, takto vyznělo tak, že by to otec na ni rád převedl. Nebylo to tak, že by řekl, že nutně potřebuje na ni byt převést. Nepůsobilo to tak, že by byli partneři. Že je to přítelkyně otce, řekl děda teprve později, dozvěděl se to z telefonátu s otcem. Z připojeného trestního spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] Dle úředního záznamu PČR ze dne 27. 3. 2019 byla předvolána Policií ČR, Oddělením hospodářské kriminality [obec] [celé jméno žalované] ve věci [celé jméno svědka] o odstranění majetku věřitele [celé jméno žalobce]. Zde policii vypověděla, že [celé jméno svědka] je její otec, se kterým se setkává dvakrát do roka u dědy v bytě ve [obec]. Jinak ví, že otec podniká něco s auty, ale jeho finanční situaci nezná. K uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne 23. 7. 2018 uvedla, že v létě 2018 jí otec volal, že se s ní potřebuje setkat v [obec]. U oběda jí řekl, že na ni potřebuje převést byt ve [obec], kde bydlí děda. Důvod, proč chtěl byt převést, jí neuvedl. Kdyby věděla, že má otec finanční problémy, které tímto chce řešit, tak by do toho nešla. To jí však otec neřekl a požádal jí o převedení s tím, že již má připravené veškeré dokumenty a stačí nechat ověřit podpisy na poště. Šli na pobočku pošty v [obec] na [ulice], kde tyto podepsali. [příjmení] [celé jméno žalované] viděla jen jednou, kdy ji jí otec představil jako svoji známou. Dne 29. 1. 2019 na žádost otce provedla převod uvedeného družstevního podílu na [celé jméno žalované]. Dokumenty opět podepsali na poště v [obec] na [příjmení] náměstí. Byt na [celé jméno žalované] převedla bezplatně, za převod nedostala žádné peníze. Tento převod družstevního podílu na její osobu vymyslel její otec, který ji o to, bez udání důvodu, požádal. Teprve následně se od soudu dozvěděla, že byla podána žaloba na určení neúčinnosti smlouvy. Teprve tehdy zjistila, že otec dluží [celé jméno žalobce] částku okolo 2 500 000 Kč. Kdyby toto věděla, převodu na svou osobu by nesvolila. Dle úředního záznamu PČR ze dne 31. 5. 2019 byla předvolána Policií ČR, Službou kriminální policie a vyšetřování, oddělení hospodářské kriminality [obec a číslo], [celé jméno žalované] k podání vysvětlení ve věci podezření ze spáchání trestného činu poškození věřitele. Zde policii uvedla, že odmítá vypovídat z důvodu možného trestního postihu osoby blízké. Dle úředního záznamu PČR ze dne 18. 7. 2018 podal vysvětlení Policii ČR, Službě kriminální policie a vyšetřování, oddělení hospodářské kriminality [obec a číslo], [celé jméno svědka] jako oznamovatel ve věci oznámení„ o možném podvodu [celé jméno svědka] [celé jméno žalované]“. Zde policii mj. uvedl, že jeho současná adresa je [ulice a číslo], [obec a číslo] a jeho přítelkyní je [celé jméno žalované]. Dle úředního záznamu PČR ze dne 18. 7. 2018 podala vysvětlení Policii ČR, Službě kriminální policie a vyšetřování, oddělení hospodářské kriminality [obec a číslo], [celé jméno žalované] jako oznamovatel ve věci oznámení„ o možném podvodu [celé jméno svědka] [celé jméno žalované]“. Zde policii mj. uvedla, že její současná adresa je [ulice a číslo], [obec a číslo] a jejím přítelem je [celé jméno svědka]. Oznamovala tímto trestné jednání [jméno] [příjmení], kterým její osobě vznikla škoda nejméně částkou 935 000 Kč. Dle výpisů pohybů na účtu [celé jméno žalované] u ČSOB předložených Policii ČR byly od ní poskytnuty půjčky na účet [celé jméno svědka] dne 6. 2. 2018, dne 7. 2. 2018 a 21. 6. 2018, vždy po 200 000 Kč a dne 15. 6. 2018 na účet [jméno] [příjmení] ve výši 385 000 Kč - označeno jako platba Kodiaq, k čemuž policii předložila i koncept Smlouvy o zprostředkování vozidla Škoda Kodiaq mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] za 400 000 Kč Tyto výpisy jsou v jiném znění než výpisy, které soudu předložila žalovaná soudu v této věci [spisová značka]. V protokolu o hlavním líčení ze dne 27. 5. 2020 je uvedeno, že [titul]. Kočka byl obhájcem obžalovaného [celé jméno svědka] na základě plné moci a poškozený [celé jméno žalobce] byl zastoupen zmocněncem [titul] [příjmení]. Obžalovaný [celé jméno svědka] zde mj. vypověděl: Dluhy nemám, jsem nemajetný. Paní [celé jméno žalované] je kamarádka. S panem [celé jméno žalobce] jsme byli kamarádi několik let. Sepsali jsme smlouvu, která byla rámcová na dobu určitou do 31. 12. 2016 a pak automaticky prodlužovaná. Byla vypovězena notářským zápisem. Chtěl jsem dát dceři byt, aby šla do [obec]. S otcem neviděli problém v tom, že na ni byt přepíšeme. Nenastěhovala se tam, protože to ani nestihla. Na paní [celé jméno žalované] jsem byt nepřeváděl. To převedla dcera. To jsme neprobírali s dcerou. Byl jsem jen u toho, že paní [celé jméno žalované] si převáděla byt s mojí dcerou. Dcera se k paní [celé jméno žalované] dostala tak, že paní [celé jméno žalované] chtěla po mně kontakt na moji dceru. Musíte se zeptat paní [celé jméno žalované], proč kupovala byt ve [obec], když žije v [obec]. Nechci odpovídat na to, jestli si [celé jméno žalované] byt od dcery koupila. Více vypovídat nechci a na další dotazy nechci odpovídat. Poškozený a svědek [celé jméno žalobce] zde mj. vypověděl: Udělali jsme notářský zápis za souhlasu obžalovaného, on to odsouhlasil. Trvalo to asi dva měsíce, než jsme se sešli. [příjmení] nám poté dal termín u notářky v [obec]. Předtím, než jsme šli k notářce, tak jsem obžalovanému napsal email, kde bylo jasně napsané, o co tam půjde, on byl srozuměný. Já se s ním o tom i bavil, věděl přesně, o co jde. K notářce obžalovaný nepřišel, řekl, že jeho dceru přejelo auto, že v nemocnici bojuje o život. Zjistil jsem, že jeho dcera vůbec hospitalizovaná není. Neříkal mi pravdu. Termín jsme posunuli o měsíc a půl. Nakonec jsme se potkali u notářky, kdy četla, o co se jedná, a oba jsme podpisem stvrdili notářský zápis. Pan [anonymizováno] řekl, že obžalovaný úmyslně bojkotoval úvěr, aby jej nedostal. [příjmení] mi poté řekl, abych to řešil, a řekl, že obžalovaný lže. Říkalo mi to více lidí. S obžalovaným máme i civilní řízení, že obžalovaný přepsal byt na dceru, potom snad na svoji přítelkyni či někoho jiného. Jak jsem se dozvěděl, že byt převedl na dceru, aby mi zabránil se dostat k mým penězům, tak jsem s ním přerušil kontakt. Byl jsem naštvaný, jelikož obžalovaný mi řekl, na co peníze potřebuje, že dovezl motorky z Japonska, ale že potřebuje doplatit, Nikdy jsem s ním nechtěl podnikat, chtěl jsem mu pomoct. První půjčka byla k tomu, aby dostal motorky, musí to doplatit a řekl, že by přišel o několik milionů. Nechtěl jsem, aby prodělal, tak jsem mu peníze půjčil. Autům tak moc nerozumím, nikdy jsem nechtěl investovat do žádné společnosti s auty. Šlo opravdu jen o půjčku. [příjmení] [příjmení] jsem nikdy neslyšel. Nevím, o koho se jedná. Nikdy jsem to jméno neslyšel. Jsem zklamaný, obžalovaného jsem vnímal jako svého kamaráda, seznámil jsem jej s mými kamarády, znal mé nejbližší lidi, věděl, kde žiji a měl klíče od mého bytu. Vnímal jsem jej jako člověka, se kterým jsem si hodně rozuměl. O to víc mě to zklamalo. Kdyby to byl byznys, udělal bych to jinak. Obžalovaný oddaloval a používal důvody, tak se sám divím, že jsem mu věřil. Kdyby mi to někdo říkal, tak bych mu řekl, že je hodně naivní. Obžalovaný mi řekl, že byt půjde do osobního vlastnictví, aby si mohl vzít půjčku, řekl, že peníze, které měl pro mě, musel investovat do koupě bytu, poté se čekalo na katastru na přepis majitele a poté, že mi splatí půjčkou dluh. Byl jsem uvedený v omyl od obžalovaného. Svědkyně [celé jméno žalované] uvedla: K věci vypovídat nebudu. Jsem dcerou obžalovaného. Do protokolu o hlavním líčení dne 17. 6. 2020 svědkyně [celé jméno žalované] uvedla: K věci vypovídat budu. Nejsem v žádném příbuzenském poměru k obžalovanému. S obžalovaným jsme přátelé, blízký vztah nemáme, kamarádíme se asi 3 roky. Obžalovaného vídám občas, zajdeme na kávu, do kina, záleží to na pracovní vytíženosti a jiných situacích. Nyní se vídáme méně než dříve. O majetkové situaci obžalovaného nic nevím. O majetku a takových věcech se mi nesvěřoval. Tak blízcí kamarádi zase nejsme. O jeho rodině vím to, že jsem znala jeho otce, kterého jsem viděla 1-2 krát v životě a jednou v životě jeho dceru. O dceři obžalovaný nemluvil. Jsem nyní vedena jako vlastnice podílu družstevního bytu ve [obec], v této chvíli odmítám vypovídat, chci využít svého práva a nevypovídat, abych nepoškodila sama sebe. Rozsudkem ze dne 17. 6. 2020 č. j. [číslo jednací] byl obžalovaný [celé jméno svědka] vinným, že dne 23. 7. 2018 uzavřel na pobočce České pošty s. p. v [obec], na [příjmení] náměstí [číslo] smlouvu o převodu družstevního podílu, na jejímž základě bezúplatně převedl na svou dceru [celé jméno žalované], narozenou 1999, družstevní podíl v družstvu [anonymizováno], stavební bytové družstvo, IČO: [číslo], se sídlem [adresa], spojený s právem nájmu družstevního bytu [číslo] o dispozici 3+1 nacházejícího se ve 4. podlaží budovy [adresa] ve [obec], na ulici [ulice], která se nachází na pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, v [katastrální uzemí], vše zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], kdy hodnota tohoto družstevního podílu činila částku ve výši 2 100 000 Kč, a takto jednal přesto, že si byl vědom skutečnosti, že má v rozhodné době neuhrazené závazky po splatnosti, a zatajením majetku tak zmařil byť i částečné uspokojení pohledávek svého věřitele [celé jméno žalobce], nar. 1975, a to konkrétně: - pohledávky v celkové výši 2 333 820 Kč vzniklé na základě Rámcové smlouvy o úročené zápůjčce a Smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 30. 11. 2015, s výší poskytnuté zápůjčky 800 000 Kč a smluvním úrokem ve výši 0,2 % denně ze zapůjčené částky, který ke dni 23. 7. 2018 činil částku v celkové výši 1 533 820 Kč, - pohledávky v celkové výši 115 000 Kč vzniklé na základě ústních smluv o zápůjčce uzavřených mezi [celé jméno žalobce] jako věřitelem a [celé jméno svědka] jako dlužníkem, a to dne 10. 5. 2016 na částku ve výši 15 000 Kč splatnou do 13. 12. 2016 a dne 20. 11. 2017 na částku ve výši 100 000 Kč splatnou do 30. 4. 2018, - pohledávky v celkové výši 155 000 Kč vzniklé v důsledku nehrazení nájemného za užívání osobního motorového vozidla tovární značky Lancia Delta, [registrační značka], a osobního motorového vozidla tovární značky Nissan 350z, [registrační značka], která mu byla svěřena do užívání na základě Smlouvy o nájmu motorových vozidel uzavřené dne 30. 11. 2015 mezi [celé jméno žalobce] jako pronajímatelem [celé jméno svědka] jako nájemcem, přičemž dne 27. 8. 2018 svůj finanční závazek vůči [celé jméno žalobce] v celkové výši 2 636 020 Kč uznal podpisem notářského zápisu sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] 2018 sepsaného v kanceláři notářky [titul]. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], kdy tímto jednáním způsobil svému věřiteli [celé jméno žalobce], zmařením uspokojení pohledávek škodu v celkové výši nejméně 2 100 000 Kč, tím zmařil uspokojení svého věřitele tím, že zcizil část svého majetku, a způsobil takovým činem značnou škodu, čímž spáchal přečin poškození věřitele a byl odsouzen se k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 24 měsíců. Obžalovanému bylo uloženo, aby podle svých sil uhradil způsobenou škodu. Poškozený [celé jméno žalobce] byl odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 10. 2020. Usnesením Krajského soudu [obec] pobočka [obec] ze dne 19. 10. 2020, které téhož dne nabylo právní moci, bylo odvolání [celé jméno svědka] proti rozsudku č. j. [číslo jednací] zamítnuto s tím, že rozhodnutí okresního soudu shledal správným a ztotožnil se s ním s tímto odůvodněním. Odvolací soud zcela v souladu s názorem nalézacího soudu považuje důkazní situaci v předmětné trestní věci za zcela jasnou a vinu obžalovaného za zcela dostatečným způsobem prokázanou. Podstatu protiprávního jednání obžalovaného je nutno spatřovat v tom, že ačkoliv si byl obžalovaný velmi dobře vědom skutečnosti, že již od roku 2015 má nemalé finanční závazky vůči poškozenému [příjmení] [celé jméno žalobce], jakož i toho, že tyto závazky přetrvávají, kdy o jejich navrácení mohl poškozený [příjmení] [celé jméno žalobce] obžalovaného kdykoliv v průběhu následujících let ([číslo] – 2018) požádat, přičemž k jejich úhradě obžalovaný neměl fakticky žádné finanční prostředky a ani žádný jiný majetek, ze kterého by mohly být tyto pohledávky uhrazeny, přesto dne 23. 7. 2018, kdy již obžalovaný zcela nepochybně věděl, že poškozený [příjmení] [celé jméno žalobce] od poloviny roku 2018 začal činit kroky k tomu, aby mu obžalovaný dlužné peníze vrátil, přesto uzavřel smlouvu o převodu družstevního podílu, na jejímž základě dokonce bezúplatně převedl na svou dceru svůj družstevní podíl v družstvu [anonymizováno], kdy hodnota tohoto družstevního podílu činila částku ve výši 2 100 000 Kč, přičemž je nutno zdůraznit, a to je naprosto podstatné, že v případě tohoto družstevního podílu se fakticky jednalo o jediný majetek obžalovaného, který by mohl být použit alespoň k částečné úhradě celkových pohledávek, které měl pošk. M. [celé jméno žalobce] za obžalovaným. Tímto vědomým a účelovým jednáním tak obžalovaný zcela nepochybně zmařil uspokojení svého věřitele tím, že zcizil část svého majetku (fakticky jediný majetek, který měl a který obžalovanému zbýval), a způsobil takovým činem značnou škodu, jak zcela správně vyplývá z právní věty uvedené ve výroku napadeného rozsudku. Poté pak již obžalovanému nic nebránilo v tom, aby po naléhání poškozeného [příjmení] [celé jméno žalobce] dne 27. 8. 2018 svůj finanční závazek vůči pošk. M. [celé jméno žalobce] v celkové výši 2 636 020 Kč uznal podpisem notářského zápisu, neboť obžalovaný velmi dobře věděl, že již fakticky neexistuje a že v dispozici již nemá žádný jiný majetek, ze kterého by mohlo dojít k uspokojení věřitele M. [celé jméno žalobce]. Tímto účelovým jednáním se tedy obžalovaný zbavil i svého posledního majetku, ze kterého by mohla být tato pohledávka pošk. M. [celé jméno žalobce] uhrazena. Skutečnost, že obžalovaný na zaplacení tohoto poměrně velmi vysokého dluhu neměl ani žádné jiné finanční zdroje, je pak zřejmé z toho, že ani v průběhu shora zmíněných předchozích uplynulých let poškozenému na dluhu sám ničeho nevrátil, ani v průběhu tohoto trestního řízení, kdy tato pohledávka je nyní, zřejmě již bezvýsledně, řešena exekuční cestou. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2021 bylo dovolání obviněného [celé jméno svědka] odmítnuto s tím, že Nejvyšší soud souhlasil se závěry soudu nižších stupňů a námitky obviněného shledal zjevně neopodstatněné.

5. Z uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Smlouvou o převodu členských práv a povinností ze dne 17. 7. 1992 získal [celé jméno svědka] od svých rodičů členský podíl v [anonymizováno], stavební bytové družstvo. [celé jméno svědka] smlouvou o převodu členských práv a povinností dne 4. 1. 2010 převedl podíl na žalobce jako nabyvatele. Smlouvou o převodu členských práv a povinností dne 19. 4. 2010 žalobce jako převádějící převedl podíl zpět na [celé jméno svědka]. Následně smlouvou o převodu družstevního podílu dne 23. 7. 2018 [celé jméno svědka] jako převádějící na žalovanou 1. jako nabyvatelku na formuláři družstva [anonymizováno] převedl tento podíl. Podpisy účastníků smlouvy byly ověřeny 23. 7. 2018 na [obec] poště [obec a číslo]. Notářský zápis byl sepsán dne 27. 8. 2018 [titul]. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] 2018 mezi účastníky právního jednání žalobcem a [celé jméno svědka] o dohodě o splnění závazku dlužníka vůči věřiteli se svolením k vykonatelnosti tohoto notářského zápisu. [celé jméno svědka] zde uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 2 636 020 Kč co do důvodu i výše a zavázal se jej splácet ve formě splátek po 50 000 Kč s první splátkou nejpozději do 30. 9. 2018. V případě prodlení s úhradou kterékoliv části dluhu se automaticky stala splatnou celá dlužná částka, a to dnem následujícím po dni, kdy se dlužník dostal do prodlení. [celé jméno svědka] dal tímto svolení k vykonatelnosti tohoto notářského zápisu, zápis přečetl, schválil a před notářkou vlastnoručně podepsal. Tato notářka sdělila Okresnímu soudu ve [obec] k sp. zn. [spisová značka], že ve věci notářského zápisu sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] 2018 ze dne 27. 8. 2018 jednání trvalo 1 hod. Protokol je opatřen podpisy obou účastníků a notářky. Notářský zápis byl sepsán v její notářské kanceláři. Předžalobní výzvou právní zástupce žalobce vyzval [celé jméno svědka] jako dlužníka dne 1. 11. 2018 k zaplacení pohledávky ve výši 2 636 020 Kč s příslušenstvím, neboť dluh nebyl dle sjednaných splátek nijak hrazen. Současně byl upozorněn na následné vymáhání pohledávky v exekučním řízení. V prohlášení dlužníka, že dne 17. 1. 2019 prohlásil [celé jméno svědka], že opakovaně ujišťoval a znovu ujišťuje [celé jméno žalobce], že pohledávku specifikovanou v notářském zápisu z 27. 8. 2018 splatí z finančních prostředků, které získá z bankovního úvěru, jakmile bude jeho družstevní byt [číslo] převeden do jeho osobního vlastnictví. Ujišťuje tímto žalobce, že dne 12. 7. 2018 požádá družstvo o převod bytu do jeho osobního vlastnictví, k čemuž má dojít ve velmi brzké době. Ujišťuje, že je vlastníkem uvedeného družstevního podílu a že tento podíl není zatížen žádnými právy třetích osob. Dle smlouvy o převodu družstevního podílu dne 29. 1. 2019 [celé jméno žalované] jako převádějící [celé jméno žalované] jako nabyvatelce na formuláři družstva [anonymizováno] převedla svůj podíl. Podpisy účastníků smlouvy byly ověřeny 29. 1. 2019 na [obec] poště [obec a číslo]. Žalovaná 2. doložila kopie listiny o uznání dluhu bez jakéhokoliv ověření data a podpisů. [celé jméno svědka] tímto měl uznat tam specifikovaný dluh vůči věřiteli [celé jméno žalované] vyplývající ze smluv o zápůjčkách ke dni 2. 7. 2018. Dlužník se zavázal uvedený dluh ve výši 1 284 310 Kč uhradit do 31. 7. 2018. Dále měl uznat tam specifikovaný dluh vůči věřiteli [celé jméno žalované] vyplývající ze smluv o zápůjčkách ke dni 3. 12. 2018. Dlužník se zavázal uvedený dluh ve výši 658 288 Kč uhradit do 31. 12. 2018. V centrální evidenci exekucí exekutorské komory dne 30. 5. 2018 a dne 26. 1. 2019 nebyl nalezen záznam podle [rodné číslo] Soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení] z Exekutorského úřadu Praha 4 je pověřen v exekuční věci sp. zn. [spisová značka] oprávněného [celé jméno žalobce] proti povinnému [celé jméno svědka] Okresním soudem ve [obec] ode dne 11. 12. 2018 ve věci sp. zn. [spisová značka] na základě exekučního titulu notářského zápisu sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] 2018. V této věci byl zamítnut návrh [celé jméno svědka] na zastavení exekučního řízení usnesením ze dne 8. 12. 2021. Účet UniCredit [příjmení] [číslo] je profesním účtem advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], [IČO]. Majitelem běžného účtu [číslo] u Raiffeisenbank je [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. Ve [právnická osoba] s. r. o. je jednatelem je [celé jméno svědka] společníky jsou [celé jméno svědka], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědkyně [celé jméno svědkyně] je matkou žalované 1. Dcera jí řekla, že na ni otec přepsal byt. Obě si myslely, že přepis byl z důvodu dědečkova přání. Na policii se dozvěděly, že [celé jméno svědka] na dceru měl přepsat ten byt proto, že dlužil nějaké peníze. Dcera do toho spadla úplně nevinně tak, že ji otec do toho zatáhl. Dcera věděla, že otec dělal něco s auty, vídali se jedenkrát za půl roku a psali si přes sociální sítě nebo SMS. K druhému převodu jí dcera řekla jen, že byt převedli na přítelkyni otce. Neví o tom, že by dcera za převod něco dostala. Jen tím prvním převodem dostala od otce byt. Svědek [celé jméno svědka] byl s žalobcem kamarád asi 10 let. Žalovaná 1. je jeho dcera, nekontaktují se a nevídají se. Žalovaná 2. je jeho kamarádka, seznámili se na začátku roku 2018, protože se jí staral o její auto. Uvedl, že blíže se nekamarádí, nikdy spolu nikam nechodili, mimo práci se nestýkali, je to pouze pracovní vztah. Byt ve [obec] dostal po rodičích, chtěl ho věnovat dceři, aby se starala o jeho otce. Na družstvu získal formulář, s dcerou si domluvil telefonicky schůzku v [obec]. Měl výhodný obchod a tak se zeptal žalované 2., jestli by mu nepůjčila peníze. Vypověděl, že mu půjčila mu dvě půjčky, bylo to v červnu nebo červenci 2018 ve výši 1 300 000 Kč a v prosinci 2018 ve výši 650 000 Kč. Jednalo se o obchod s panem [příjmení]. Žalobce o tomto obchodu věděl. O tomto obchodu všechno věděla i žalovaná 2. S žalovanou 2. sepsali uznání dluhu v červenci 2018 na částku 1 297 000 Kč a v prosinci 2018 na částku 657 000 Kč. Chtěla, ať na ni byt přepíše. Tak se domluvil s dcerou, zda by byla ochotná byt převést na žalovanou 2. Opět ve [obec] vyzvedl smlouvu a s žalovanou 2 jeli do [obec] za dcerou. Ony dvě šly ověřit podpisy a tím byl byt převeden na žalovanou 2. Dcera za to nic nedostala, má z toho jen problémy. Dceři jako důvod uvedl, že potřebuje tím bytem zaplatit dluh. Žalované se dříve neznaly. Dluh žalobci dosud nezaplatil, nemá z čeho. Žalobci převedl byt asi před 8 lety, kdy si půjčoval od žalobce asi 600 000 Kč, až dluh vrátil, zase práva k bytu převedl zpět. Notářský zápis s žalobcem podepsal v notářské kanceláři. Byla tam jiná částka, asi 2 600 000 Kč. Žalované 2. měl dluh splatit do konce roku 2018 nebo nejpozději do ledna 2019. Jeho finanční situaci dobře znala, věděla, že má vše investováno do toho obchodu. Veškeré podrobnosti o tom obchodu věděla, nic jí nezatajoval, o všem ji informoval. Takto informoval i žalobce. Když si půjčoval peníze od žalované 2, měla z toho mít samozřejmě zisk, zadarmo by to nedělala. Na tento obchod si půjčil peníze jen žalobce a žalované 2. Ona to také viděla jako investici. Nikdy ji otci nepředstavil, nikdy se nesetkali. V trestním řízení nebyl důvod, aby uváděl, že měl dluhy vůči žalované 2. V době uzavírání smlouvy o převodu bytu na žalovanou 2. neměl jiný splatný nebo vykonatelný dluh, jen vůči ní a žalobci. Pan [anonymizováno] mu sdělil číslo účtu, na který má poslat peníze. Ten pak sdělil žalované 2. Ona prostředky posílala buď na tento účet, nebo na svědkův u Raiffeisenbank. Žalovaná 1. s otcem [celé jméno svědka] nežije od svých 2 let. S otcem se poslední roky nevídali, nic o sobě vzájemně neví, ani se o sebe nezajímali. Byla velmi překvapena, když zavolal. U oběda řekl, že by na ni rád převedl byt, kde bydlí děda. Myslela si, že tím chce otec vynahradit svůj nezájem o ni. Neptala se tedy, proč chce byt převést, vůbec ji nenapadlo, že by se mohlo dít něco špatného, myslela, že má otec dobré úmysly. [příjmení], že se asi něco děje, ale nevěděla co. Ani kdyby se zeptala, tak by jí to otec neřekl. Podezřelé jí to nepřišlo. Otec měl již všechny listiny připravené s sebou a šli na poštu ověřit podpisy. Ví, že dělá něco s auty. Od dědy se dozvěděla, že má otec přítelkyni. S tou se setkala, když otec zavolal v lednu 2019. Po obědě náhle vytáhl otec listiny a řekl jí, že chce, aby byt zase převedla žalovanou 2. Otec ale řekl, že má nějaké problémy, a že bude nejlepší, když byt převede na ni. Žalovaná 1. s jeho problémy nechtěla mít nic společného. Odměnu žádnou nedostala ani žádnou kupní cenu či cenu za převod. Pokud šlo o ten první převod na ni, takto vyznělo tak, že by to otec na ni rád převedl. Nebylo to tak, že by řekl, že nutně potřebuje na ni byt převést. Z připojeného trestního spisu sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci soud zjistil, že dne 27. 3. 2019 uvedla Policii ČR žalovaná 1. ve věci [celé jméno svědka], že je její otec, se kterým se setkává dvakrát do roka u dědy v bytě ve [obec]. Otec podniká něco s auty, ale jeho finanční situaci nezná. V létě 2018 jí otec volal, že se s ní potřebuje setkat v [obec]. U oběda jí řekl, že na ni potřebuje převést byt ve [obec], kde bydlí děda. Důvod, proč chtěl byt převést, jí neuvedl. Kdyby věděla, že má otec finanční problémy, které tímto chce řešit, tak by do toho nešla. To jí však otec neřekl a požádal jí o převedení, měl připravené veškeré dokumenty, na poště ověřili podpisy. Žalovanou 2. jí otec představil jako dne 29. 1. 2019 a pak jí na žádost otce převedla podíl. Dokumenty opět podepsali na poště v [obec]. Za převod nedostala žádné peníze. Převod družstevního podílu na její osobu vymyslel otec, který ji o to, bez udání důvodu, požádal. Teprve následně se od soudu dozvěděla, že byla podána žaloba na určení neúčinnosti smlouvy, neboť otec dluží žalobci částku okolo 2 500 000 Kč. Kdyby toto věděla, k převodu na svou osobu by nesvolila. Dne 31. 5. 2019 Policii ČR na oddělení hospodářské kriminality [obec a číslo] žalovaná 2. ve věci podezření ze spáchání trestného činu poškození věřitele uvedla, že odmítá vypovídat z důvodu možného trestního postihu osoby blízké. Dne 18. 7. 2018 Policii ČR oddělení hospodářské kriminality [obec a číslo], [celé jméno svědka] jako oznamovatel ve věci oznámení o možném podvodu„ [celé jméno svědka] [celé jméno žalované]“ uvedl, že jeho současná adresa je [ulice a číslo], [obec a číslo] a jeho přítelkyní je žalovaná 2. Ta uvedla Policii ČR, že má stejnou adresu jako [celé jméno svědka], který je jejím přítelem. Dle výpisu z účtu žalované 2. u ČSOB předložených policii byly poskytnuty půjčky na účet [celé jméno svědka] dne 6. 2. 2018, dne 7. 2. 2018 a 21. 6. 2018, vždy po 200 000 Kč. Dne 15. 6. 2018 na účet [jméno] [příjmení] zaslala 385 000 Kč s označením Kodiaq. Dle Smlouvy o zprostředkování vozidla Škoda Kodiaq mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] byla cena 400 000 Kč Tyto výpisy jsou v jiném znění než výpisy, které soudu předložila žalovaná soudu v této věci [spisová značka]. Do protokolu o hlavním líčení ze dne 27. 5. 2020 obžalovaný [celé jméno svědka], zastoupený obhájcem [údaje o zástupci] proti rozsudku č. j. [číslo jednací] zamítnuto s tím, že rozhodnutí okresního soudu shledal správným a ztotožnil se s ním s tímto odůvodněním. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2021 dovolání obviněného [celé jméno svědka] odmítnuto s tím, že Nejvyšší soud souhlasil se závěry soudu nižších stupňů a námitky obviněného shledal zjevně neopodstatněné.

6. Podle § 589 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

7. Podle § 590 odst. 1, 2 občanského zákoníku věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. Věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

8. Podle § 591 občanského zákoníku neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo, d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

9. Podle § 594 odst. 1 občanského zákoníku neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce. Dle odst. 2 vůči jinému právnímu nástupci se lze neúčinnosti dovolat jen tehdy, jestliže a) právnímu nástupci musely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání, b) právní nástupce nabyl právo bezúplatně, anebo c) je právním nástupcem osoba blízká, ledaže jí v době, kdy právo po předchůdci nabyla, nemusely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání.

10. Podle § 595 odst. 1 občanského zákoníku neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

11. Podle § 22 odst. 1 občanského zákoníku osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

12. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobce je důvodná a včasná. Vzhledem k tomu, že jde o žalobu určovací, soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na takovém určení, přičemž naléhavý právní zájem je dán samotným ustanovením § 589 občanského zákoníku, jehož dikce se žalobce domáhal a nebylo třeba jej v tomto řízení prokazovat. Soud se dále zabýval otázkou aktivní a pasivní legitimace účastníků řízení, kdy dospěl k závěru, že žalobce jako věřitel má v době rozhodování soudu, a měl i v době podání žaloby, vůči dlužníkovi [celé jméno svědka] vymahatelnou pohledávku na základě notářského zápisu s přímou vykonatelností. Rovněž bylo v řízení prokázáno, že dlužník své závazky vůči žalobci řádně nehradil a plnění je tak vymáháno prostřednictvím exekučního řízení u Okresního soudu ve [obec]. Žalobce je tak pro podání tzv. odpůrčí žaloby aktivně legitimován. Soud v projednávané věci dovodil rovněž pasivní legitimaci žalovaných, když pasivně legitimován v tomto typu řízení je subjekt, v jehož prospěch byl zkracovací úkon učiněn. Byla to právě žalovaná 1., která z bezúplatného právního jednání dlužníka, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, měla majetkový prospěch, který nabyla na základě smlouvy o převodu družstevního podílu od dlužníka [celé jméno svědka] - svého otce. Je tedy vůči němu osobou blízkou, jak stanoví výše citované zákonné ustanovení. Stejně tak nabyla žalovaná 2. majetkový prospěch obdobným úkonem tentýž družstevní podíl, tentokrát od žalované 1., avšak žádnou úplatu jí za to neposkytla, jak bylo v řízení prokázáno. Žalovaná 2. tedy nabyla právo bezúplatně, byla přítelkyní [celé jméno svědka] (tj. osobou blízkou, jejíž újmu pociťovala jako vlastní, jak vyplývá z dokazování viz výše) a byly jí známy okolnosti převodu, když jej spolu s [celé jméno svědka] úmyslně iniciovali a žalovanou 1. pak k převodu přiměli. Rovněž byla obeznámena s finanční situací [celé jméno svědka], jeho neúspěšnými obchody, jichž se také účastnila, i vzniklými dluhy. Obě žalované jsou tedy ve věci pasivně legitimovány. Lhůty stanovené výše citovanými zákonnými ustanoveními byly zachovány, když žaloba byla podána soudu dne 7. 2. 2019.

13. Smyslem odpůrčí žaloby je, uvažováno z pohledu žalujícího věřitele, dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinný dlužníkem učiněný právní úkon. Rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, představuje, jak vyplývá z ustálené a i nyní použitelné judikatury soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 1704/98 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR 2 Cdon 1703/96, které byly uveřejněny ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000), podklad k tomu, aby se věřitel mohl na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí (exekučního titulu), vydaného proti dlužníku, domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením toho, co odporovaným (právně neúčinným) právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku, a to nikoliv proti dlužníku, ale vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn. V případě, že uspokojení věřitele z tohoto majetku není dobře možné (např. proto, že osobě, v jejíž prospěch dlužník odporovaný právní úkon učinil, již takto nabyté majetkové hodnoty nepatří), může se věřitel místo určení neúčinnosti právního úkonu domáhat, aby mu ten, komu z odporovatelného právního úkonu dlužníka vznikl prospěch, vydal takto získané plnění. Odpůrčí žaloba je tedy právním prostředkem sloužícím k uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení), a to postižením věcí nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním úkonem ušly z dlužníkova majetku, v daném případě je to družstevní podíl, se kterým je spojeno právo užívat výše specifikovaný družstevní byt. K odpůrčí žalobě je aktivně věcně legitimován věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je vykonatelná. Vykonatelnou se rozumí taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce), tj. pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci); k tomu, aby žalující věřitel byl věcně legitimován, postačuje, aby jeho pohledávka za dlužníkem byla vymahatelnou v době rozhodnutí soudu o jím podané odpůrčí žalobě (srov. též již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 1704/98). Žaloba o určení, že dlužníkův právní úkon je vůči věřiteli neúčinný, může být úspěšná jen tehdy, byla-li podána vůči osobě, s níž nebo v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn. Odporovatelným je takový právní úkon dlužníka, který učinil v úmyslu zkrátit své věřitele. O úmysl zkrátit věřitele se jedná zejména tehdy, jestliže dlužník právním úkonem chtěl zkrátit své věřitele nebo jestliže věděl, že právním úkonem může zkrátit své věřitele, a pro případ, že je skutečně zkrátí, s tím byl srozuměn. Rozhodující také je, že odporovaný úkon (objektivně) zkracuje věřitele dlužníka (a že je s tím dlužník alespoň srozuměn); případný motiv, pohnutka dlužníka pro takový úkon či to, že tímto úkonem plní nějaký jiný svůj závazek, přitom nejsou rozhodné. Rovněž v případě, že dlužník plní uzavřením smlouvy se třetí osobou svůj morální nebo právní závazek, může uzavřením smlouvy sledovat úmysl zkrátit své věřitele (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 653/2006). Dlužníkovy právní úkony zkracují uspokojení pohledávky věřitele zejména tehdy, jestliže vedou ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastalé zmenšení majetku má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv nebýt těchto úkonů, by se z majetku dlužníka alespoň zčásti uspokojil (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 549/2001, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002). Ke zkrácení uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele tedy nemůže dojít, zmenší-li se sice majetek dlužníka, avšak vlastní-li dlužník navzdory odporovanému právnímu úkonu a dalším svým dluhům takový majetek, který sám o sobě postačuje k tomu, aby se z něho věřitel uspokojil.

14. V daném případě dlužník - [celé jméno svědka], jak v trestním řízení, tak v tomto civilním sporu, že je zcela nemajetný, má minimální výdělek a žalobci nemá z čeho dluh uhradit. Přesto ve prospěch žalované 1. učinil bezúplatné právní jednání, kterým zkrátil uspokojení žalobcovy vykonatelné pohledávky, které si byl vědom. Jelikož se jedná o bezúplatné právní jednání, uplatní se kritéria stanovená v § 591 občanského zákoníku. Převod družstevního podílu není žádným z taxativního výčtu plnění dle § 591 věta druhá, které jsou zákonem připuštěny. Převod družstevního podílu tedy není plněním povinnosti uložené zákonem, ani obvyklým příležitostným darem, ani věnováním učiněným v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo plněním, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. Ač se to žalovaná 1. možná domnívala, úkon nebyl učiněn v její prospěch proto, aby jí otec vynahradil nezájem o ni jako dceru, ale z důvodu vyhnout se plnění svých závazků vůči věřiteli. Pokud by v úvahu připadalo plnění pod d) tj. plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, jak namítala žalovaná 1., tak toto bylo pak popřeno jejím následným úkonem, kterým převedla družstevní podíl na žalovanou 2. bez jakéhokoliv důvodu na její straně a bez přijetí jakékoliv úplaty. Tehdy jí také byl již sdělen důvod ze strany otce. Zde je také nutno poukázat na rozpory ve výpovědích žalované 1. před soudem a předtím na Policii ČR zejm. o tom, jak na ni otec působil za účelem převodu. Žalovaná 1. sama potvrdila, že se otce na důvod převodu vůbec neptala, o jeho situaci se nezajímala a nic si kolem jeho poměrů nezjistila. Co se týče vědomosti žalované 1. o úmyslu dlužníka [celé jméno svědka] zkrátit věřitele - žalobce, vzhledem k tomu, že žalovaná 1. je osobou blízkou dlužníka (viz § 22 občanského zákoníku), tato vědomost se u ní předpokládá. V tomto případě pak dochází k obrácení břemene tvrzení a důkazního břemene a je na osobě blízké, aby v řízení tvrdila a prokázala, že o úmyslu dlužníka nevěděla a ani s vynaložením náležité péče vědět nemohla. Vynaložení náležité pečlivosti předpokládá, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního jednání takovou činnost (aktivitu), aby dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, který tu byl v době neúčinného právního jednání, z jejích výsledků poznala, tj. aby se o tomto úmyslu dozvěděla (viz rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 1912/2000). Žalovaná 1. však dle výsledků dokazování neučinila nic pro to, aby vykonala náležitou pečlivost a nevyvinula žádnou aktivitu k tomu, aby skutečný úmysl dlužníka zjistila, když se otce na důvod ani nezeptala. Nutno k tomuto opět zmínit rozdílnost její výpovědi před Policií ČR, kdy bezprostředně uvedla, že jí otec řekl, že by„ potřeboval na ni převést byt ve [obec]“ a„ žádal“ ji o tento převod bez udání důvodu a stejně tak„ ji žádal“ i o další převod na žalovanou 2. Kdy v obou případech již měl zajištěny listiny od družstva předem k podpisu. Naopak před soudem v tomto řízení uvedla, že„ neměla pocit, že by otec potřeboval nutně byt převést, ale že by ten byt na ni rád převedl“. Vůči žalované 1. tedy soud shledal důvody odporovatelnosti za naplněné. Co se týká žalované 2. tak ta vědomost o úmyslech a majetkových poměrech [celé jméno svědka] měla jednoznačně. Žalovanou 2. soud po provedeném dokazování pokládá rovněž za osobu blízkou tak, jak předpokládá zákon. I zde je nutno poukázat na rozpory ve výpovědi [celé jméno svědka] a žalované 2. v trestním oproti výpovědi [celé jméno svědka] a tvrzením žalované 2. V civilním řízení (kde žalovaná 2. ani svůj výslech k důkazu nenavrhla) ohledně jejich vzájemného vztahu, bydlení, seznámení s rodinnými příslušníky, společné účasti v obchodu s [jméno] [příjmení] i doby a způsobu poskytnutých zápůjček. Své výpovědi v průběhu času měnili tak, aby vyzněly v jejich prospěch. Žalovaná 2. se pokoušela namítat, že měla vůči dlužníkovi [celé jméno svědka] rovněž pohledávku z titulu zápůjček a uznání tohoto dluhu, kterou částečně uspokojila právě z převodu podílu od žalované 1. Vůči žalované 1. ovšem žalovaná 2. pohledávku neměla a ani žádnou netvrdila, takže soud nemůže tvrzení žalované 2. brát jako důvodné. Soud má za prokázané (výpovědí žalované 1. i svědků), že žalovaná 2. žalované 1. za převod družstevního podílu ničeho neuhradila, přestože do smlouvy bylo zaznačeno, že jde o převod úplatný. Dle provedeného dokazování vše zorganizoval [celé jméno svědka] to z důvodu vyhnout se možnosti uspokojení svých závazků vůči žalobci právě z tohoto družstevního podílu, když jiný majetek neměl a nemá, jak soudu uvedl. Z důkazů se podává, že již od února 2018 žalovaná 2. zasílala [celé jméno svědka] vyšší částky, což by jistě nečinila, kdyby jej blíže neznala a nevěděla nic o jeho záměrech a majetkové situaci. Tato tvrzení žalované 2. byla vyvrácena mj. i výpovědí samotného [celé jméno svědka] v tomto směru. Ten uvedl, že žalovaná 2.„ jeho finanční situaci dobře znala, věděla, že má vše investováno do toho obchodu. Veškeré podrobnosti o tom obchodu věděla, nic jí nezatajoval, o všem ji informoval. Takto informoval i žalobce. Když si půjčoval peníze od žalované 2., měla z toho mít samozřejmě zisk, zadarmo by to nedělala. Na tento obchod si půjčil peníze jen žalobce a žalované 2.“. Přestože se následně před soudem snažili žalovaná 2. a [celé jméno svědka] prezentovat jinak, než tom bylo ve skutečnosti, uváděli oba k mnoha okolnostem této věci zcela rozdílné skutečnosti, čímž své výpovědi a tvrzení před soudem znevěrohodnili. [příjmení] žalované 2. tvrzením a dokládáním listin o existenci jejích pohledávek z titulu uznání dluhu [celé jméno svědka], je však zcela irelevantní z níže uvedených důvodů. Soud má pochybnosti o skutečné výši dluhu [celé jméno svědka] vůči žalované 2., neboť tato provedeným dokazováním nebyla věrohodně prokázána. Z důkazů vyplynulo, že na listinách - Uznání dluhu nejsou podpisy ověřeny, takže datum jejích vyhotovení není ničím podloženo, dle výpisů z účtů není (kromě dvou případů) nikde vyznačeno, že se jedná o zápůjčky, poznámky k jiným platbám jsou žalovanou 2. vymazány oproti listinám založeným v trestním spise a navíc byly částky poukazovány i na účty jiných osob než [celé jméno svědka], což nemůže být bráno za zápůjčku jeho osobě, pokud k těmto účtům on sám nemá přístup (jak bylo i judikováno ohledně problematiky zápůjček Nejvyšším soudem ČR). Také je velmi podivné, pokud vztah žalované 2. a [celé jméno svědka] měl být pouze vztahem klientky a opraváře auta, že by po pár dnech po jejich seznámení tj. začátkem roku 2018, začala žalovaná 2. hned v únoru 2018 zasílat [celé jméno svědka] vysoké finanční částky jako zápůjčky. Navíc [celé jméno svědka] po poučení svědka o následcích křivé výpovědi uvedl, že zápůjčky mu žalovaná 2. poskytla až v červnu a červenci 2018. Je velice nevěrohodné, že pohledávka žalované 2., pokud v té době již existovala, nebyla v trestním řízení vůbec řešena a obžalovaným či žalovanou 2. jako svědkyní na jeho obhajobu uváděna. Žalovaná 2. u hlavního líčení vypovídala pouze zpočátku, pak vypovídat dále odmítla, aby nepoškodila sama sebe. [celé jméno svědka] dokonce vypověděl, že žádné dluhy, kromě dluhů vůči žalobci, nemá. V trestním řízení žalovaná však do protokolu Policie ČR sama uvedla dne 18. 7. 2018, že [celé jméno svědka] je jejím přítelem a stejně tak o ní hovořil na policii ve stejný den i [celé jméno svědka]. Tehdy policii společně oznamovali trestné jednání [jméno] [příjmení], kterým jim měla vzniknout škoda. Žalovaná 2. tehdy uváděla, že její osobě vznikla škoda podvodem [jméno] [příjmení] ve výši nejméně 935 000 Kč. Policii současně uvedli, že bydlí oba na stejném bydlišti. Významné je pro dokreslení okolností, že jen o pět dnů později tj. 23. 7. 2018 inicioval a provedl [celé jméno svědka] převod svého jediného hodnotného majetku tj. družstevního podílu na žalovanou 1., svou dceru. Policii navíc žalovaná 2. předložila důkazy o tom, že částka 385 000 Kč byla z titulu jejího závazkového vztahu - smlouvy o zprostředkování vozidla Kodiaq s [jméno] [příjmení]. Dle závěrů soudu tak nemohla být pohledávkou za [celé jméno svědka]. Stejně tak platby JUDr. [jméno] [příjmení] na jeho podnikatelský účet (advokáta) ve výši 353 652 Kč či platby [jméno] [příjmení] nebo firmě [právnická osoba] by těžko mohly být zápůjčkami [celé jméno svědka], když se nejednalo o platby na účet [celé jméno svědka]. Uznání dluhu předložená soudu žalovanou 2. pokládá soud za účelové a irelevantní. I tak by případná pohledávka, zbývajících částek poskytnutých žalovanou 2. skutečně na účet [celé jméno svědka], neměla žádný vliv na rozhodování soudu, neboť se nejedná o pohledávku vykonatelnou tj. podloženou exekučním titulem oproti pohledávce žalobce, která byla vykonatelná již ke dni podání projednávané žaloby. Ta jediná je pak způsobilá vyvolat možnost domáhat se odporovatelnosti právního úkonu. [celé jméno svědka] již dříve řešil„ zástavu“ za své dluhy vůči žalobci převodem právě tohoto členského podílu na osobu žalobce. Z čehož se podává, že tento družstevní podíl mu nesloužil k výkonu jeho členských práv, jako např. užívání bytu k bydlení či pronájmu, ale k machinacím s jediným jeho hodnotným majetkem podle jeho momentální finanční situace. Těmto závěrům odpovídá i skutečnost, že [celé jméno svědka] v trestním řízení, v němž byl uznán vinným a pravomocně odsouzen, neuvedl vůbec nic o existenci jakéhokoliv dluhu vůči žalované 2. A to i přesto, že by se jednalo o významnou okolnost pro trestní řízení.

15. Soud je ovšem hlavně vázán již pravomocným rozhodnutím, jak stanoví § 135 o. s. ř., podle kterého je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu. Podle odst. 2 otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. V tomto případě je tedy soud vázán pravomocným rozhodnutím o vině a trestu z trestního řízení sp. zn. [spisová značka] zdejšího soudu proti obžalovanému [celé jméno svědka], který byl shledán vinným a odsouzen za jednání, kterým zmařil uspokojení svého věřitele - žalobce tím, že zcizil část svého majetku, a způsobil takovým činem značnou škodu, čímž spáchal přečin poškození věřitele podle § 222 odstavce 1 písmene a), odstavce 3 písmene a) trestního zákoníku, neboť uznal svůj finanční závazek vůči žalobci v celkové výši 2 636 020 Kč v notářském zápisu [spisová značka], [anonymizována dvě slova] 2018 [titul]. [jméno] [příjmení], a přesto předtím převedl svůj družstevní podíl na žalovanou 1. Tímto jednáním způsobil svému věřiteli - žalobci zmařením uspokojení pohledávek škodu v celkové výši nejméně 2 100 000 Kč. [příjmení] [celé jméno svědka] byla shledána jak okresním soudem, tak krajským a následně věc prošla i dovolacím řízením u Nejvyššího soud ČR. Byl tedy odsouzen právě pro jednání, které bylo předmětem i tohoto civilního řízení. Žalobce se tedy dle závěru soudu domáhal oprávněně určovacího rozhodnutí soudu o neúčinnosti uzavřených smluv, když ze zpeněžení družstevního podílu by svou pohledávku vůči [celé jméno svědka] mohl žalobce uspokojit. Žalobě tak bylo zcela vyhověno, když byla shledána důvodnou ve výroku I. a II.

16. O nákladech řízení bylo výrokem III. rozsudku rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně úspěšnému žalobci soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě náklady soudního řízení žalobce činí 32 139,72 Kč a spočívají v odměně advokáta za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast u 4 jednání (ve dnech 6. 6. 2019, 2. 11. 2021, 16. 12. 2021, 14. 2. 2022) ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby, úkon za 1 550 Kč (účast u vyhlášení rozsudku dne 18. 2. 2022) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 9 odst. 3a) ve spojení s odst. 4b) tzn. z tarifní hodnoty 50 000 Kč, když se nejednalo o spor o peněžité plnění, ale spor o určení (neúčinnosti právního jednání týkající se družstevního podílu spojeného s právy k nemovité věci). Dále pak v paušální náhradě hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 8x 300 Kč dle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení představuje i náhrada za ztrátu času cestou k 5 jednáním [obec] - [obec] a zpět v délce 20 půlhodin po 100 Kč dle §14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. spolu s cestovným za zpáteční cestu k 5 jednáním po 78 km, osobním automobilem dle VTP (s kombinovanou spotřebou 5,5 litrů [číslo] km, použité pohonné hmoty BA 95). Zástupce žalobce nedoložil, že by byl plátcem DPH a ani ji nepožadoval. Nebyl také přiznán požadovaný úkon za vyjádření ze dne 5. 6. 2019, neboť žádné takové soud neobdržel. Naopak byl přiznán úkon za účast u jednání dne 2. 11. 2021 spolu s cestovními náklady, kterého se právní zástupce osobně účastnil. O plnění nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že plněním jedné z žalovaných zaniká v tomto rozsahu povinnost úhrady druhé žalované, neboť se nejednalo o nerozlučné společenství na straně žalovaných a každá z žalovaných byla žalována z jiného titulu. Místo plnění nákladů řízení je v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta k plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení