12 C 46/2020 - 113

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro vypořádání neoprávněné stavby takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala přikázání stavby trafostanice, označované jako„ Trafostanice TS NJ_ [číslo] [obec] n.n.“, nezapsané v katastru nemovitostí, stojící na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví [číslo] do vlastnictví žalobkyně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala přikázání stavby trafostanice, označované jako„ Trafostanice TS NJ_ [číslo] [obec] n.n.“, nezapsané v katastru nemovitostí, stojící na pozemku žalobkyně parc. [číslo] v obci a katastrálním území Kopřivnice, zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví [číslo] do vlastnictví žalobkyně. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně se na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum] stala výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 220 m2, v obci a katastrálním území Kopřivnice, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví [číslo]. Na tomto pozemku stojí stavba – trafostanice, nezapsaná v katastru nemovitostí, která je ve vlastnictví žalované. Trafostanice je označována jako„ Trafostanice TS NJ_ [číslo] [obec] n.n.“. Žalobkyně má za to, že se jedná o stavbu neoprávněnou, tj. o stavbu postavenou bez soukromoprávního oprávnění. Stavba byla postavena před [datum]. Celá stavba stojí na výše uvedeném pozemku žalobkyně. Vlastnické právo ke stavbě získala právní předchůdkyně žalované [příjmení] státní dráhy, [ulice] dráhy [obec] od stavebníka [anonymizováno], národní podnik, [obec], a to hospodářskou smlouvou ze dne [datum]. Pozemek však ani v té době nebyl ve vlastnictví stavebníka [anonymizováno], národní podnik, [obec], stavebník neměl žádné oprávnění stavbu na tomto pozemku postavit a jedná se tak o stavbu neoprávněnou. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4461/2015 platí, že„ Právní režim vypořádání neoprávněných staveb, zcela zřízených na cizím pozemku před nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se řídí dosavadními předpisy (zejména § 135c obč. zák.)“ Protože dle názoru žalobkyně není odstranění stavby účelné, domáhá se žalobkyně touto žalobou podle § 135c odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, přikázání stavby do vlastnictví žalobkyně.

2. Podáním ze dne [datum] se žalovaná vyjádřila tak, že žaloba musí být zamítnuta, když podle jí známých listin, vlastníkem pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] se v roce 1975 stal stát, a to na základě Smlouvy o koupi nemovitostí státem ze dne [datum], když ještě v roce 2006 právo hospodaření a nakládání s majetkem státu měla [anonymizováno], kombinát, státní podnik„ v likvidaci“ jako právní nástupce [anonymizováno], národní podnik, [obec] a stát byl vlastníkem tohoto pozemku až do roku 2012. V roce 2012 tento pozemek vydražila žalobkyně, jako pozemek pod stavbou. Žalovaná má za to, že vlastníkem pozemku v době výstavby budovy trafostanice byl stát a právo hospodařit s pozemkem parc. [číslo] k.ú. [obec] měla [anonymizováno], národní podnik, [obec]. [příjmení] pozemku a stavebník byli v době výstavby trafostanice totožní. S výstavbou trafostanice započala [anonymizováno], národní podnik, [obec] v březnu 1977 a práce na ní byly ukončeny v listopadu 1978. Podle žalované se tedy žalobkyně může domáhat toliko odstranění oprávněné stavby z jeho pozemku a nikoli jejího přikázání do svého vlastnictví. Podotkla, že žalovaná se o odstranění stavby trafostanice snaží již od roku 2017, avšak žalobkyně soustavně odmítá dát souhlas s odstraněním stavby trafostanice a činí všechny kroky k tomu, aby k odstranění stavby nedošlo. I podání této žaloby považuje žalovaná ze strany žalobkyně za obstrukci. Vzhledem k tomu, že žalobkyně odmítla dát v rámci stavebního řízení souhlas s odstraněním budovy trafostanice, [ulice] úřad dne [datum] oznámil zahájení řízení o opatření na pozemku spočívající ve vytvoření podmínek pro odstranění stavby – demolice trafostanice s odůvodněním, že mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku nedošlo k dohodě a [ulice] úřad tak koná z moci úřední. Dne [datum] vydal [ulice] úřad rozhodnutí, kterým bylo žalobkyni uloženo dle ust. § 141 odst.1 stavebního zákona umožnit vytvoření podmínek k odstranění stavby dráhy - demolice trafostanice. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne [datum] odvolání, ve kterém m.j. uvedla, že budova trafostanice není závadná a žalobkyně jí chce od žalované koupit. Dne [datum] rozhodl [ulice] úřad o zrušení svého rozhodnutí ze dne [datum], kterým byla žalobkyni uložena povinnost vytvoření podmínek k odstranění stavby dráhy - budovy trafostanice z důvodu, že shledal vadu řízení při doručování písemností a určení lhůty k provedení úkonu a tím nedodržení stejných procesních práv. S ohledem na požadavek žalobkyně na odkup budovy trafostanice vzala žalovaná zpět ohlášení stavby odstranění stavby - demolice trafostanice s tím, že bude v zájmu žalobkyně i žalované prodej budovy trafostanice. Žalovaná tak konala v dobré víře, že žalobkyně má skutečně zájem o koupi budovy trafostanice, když tento svůj záměr konstatovala před správním orgánem, a že bude odstraněn nežádoucí stav, kdy budova trafostanice je umístěná na pozemku cizího vlastníka, a dojde ke splynutí vlastníka pozemku a budovy. V současné době je vedeno na Drážním úřadě řízení [číslo jednací]. o povolení odstranění stavby„ Trafostanice TS NJ_ [číslo] [obec] n. n.“. V tomto řízení vydal [ulice] úřad dne [datum] rozhodnutí o povolení odstranění stavby, [číslo jednací]. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o kterém dosud Ministerstvo dopravy jako odvolací orgán nerozhodlo. Ve svém odvolání žalobkyně uvedla, že podá žalobu o přikázání budovy do svého vlastnictví do pravomocného skončení soudního řízení. Podání žaloby na přikázání budovy trafostanice do vlastnictví žalobkyně je tak dalším obstrukčním krokem, který má zamezit odstranění stavby trafostanice z pozemku žalobkyně. Tyto kroky jsou vedeny snahou žalobkyně získat budovu trafostanice v podstatě zadarmo. Žalovaná vedla s žalobkyní jednání o prodeji budovy trafostanice právě s ohledem na vyjádření žalované v rámci řízení o vytvoření podmínek k odstranění stavby. Za tím účelem, nechala zpracovat znalecký posudek na její ocenění. Cena dle znaleckého posudku činila 1 000 000 Kč.

3. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za prokázané tyto skutečnosti:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v obci a katastrálním území Kopřivnice, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví [číslo]; žalobkyně nabyla pozemek v dražbě v roce 2012.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] vyplývá, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] byla Česká republika s právem hospodaření k pozemku pro [právnická osoba], kombinát, s.p. [obec]. Podle záznamu na předmětném výpisu ve vztahu k parcele [číslo] chybí kolaudační rozhodnutí na stavbu. Dále je k předmětnému pozemku na výpise uvedena poznámka:„ Smlouva o koupi nemovitosti státem ze dne [datum]“.

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi Československým státem – [anonymizováno] n. p. v [obec], jako kupujícím, a [jméno] [příjmení], jako prodávajícím, vyplývá, že prodávající jako vlastník pozemku parcelního čísla 9/1 - zahrada tento pozemek prodává kupujícímu za částku 22 601,10 Kč.

7. Z rozhodnutí Drážního správního orgánu - Správy střední dráhy v [obec] ze dne [datum] [číslo] vyplývá, že drážní správní orgán po provedeném kolaudačním řízení vydal povolení k zahájení provozu pro stavbu [číslo] [anonymizováno] [obec], přeložka železniční trati v úseku [obec] [obec] včetně vybudování nákladového nádraží dnem [datum], a to mimo jiné pro objekt pod [číslo] budova trafostanice. V odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou uvedena konkrétní data dílčích přejímacích a kolaudačních řízení jednotlivých objektů stavby, když u objektu [číslo] provozního souboru 101 je uvedeno přejímací a kolaudační řízení dne [datum].

8. Ze zápisu ze dne [datum] o odevzdání a převzetí dokončených prací podle ustanovení zákona č. 109/64 Sb. vyplývá, že předmětem přejímacího řízení byla stavba [číslo] odevzdávkové kolejiště, objekt [číslo] – trafostanice. Přejímací řízení bylo zahájeno dne [datum]. Podle této zprávy se místní šetření konalo dne [datum] a rozhodnutí o stavebním povolení bylo vydáno [datum] pod [číslo]. Předání staveniště dodavateli, kterým byly [anonymizováno] stavby, proběhlo dne [datum] [ulice] na stavbě byly zahájeny v březnu 1977 a ukončeny v listopadu 1978. Listina byla soudu předložena v podobě průpisu a byla podepsána osobou odpovídající za opis. V úvodní části zápisu jsou uvedeny osoby investora ([příjmení], n.p. [obec]), dodavatele ([anonymizováno] stavby), [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec] a [anonymizováno] – [anonymizováno] 5 [obec] – [část obce], přičemž u uvedených subjektů jsou uvedena jména konkrétních osob, které byly odevzdání a převzetí dokončených prací přítomny, s tím, že ostatní účastníci jsou uvedeni v listině přítomných. V této listině (označené jako prezenční listina, která byla k zápisu připojena) jsou dále uvedeny zastupující osoby jednotlivých subjektů, a listina je těmito zástupci podepsána; celkem je zde uvedeno a podepsáno jedenáct zastupujících osob.

9. Ze zápisu [číslo jednací] o odevzdání a převzetí dokončených prací podle zákona č. 109/54 Sb. vyplývá, že dne [datum] bylo zahájeno přejímací řízení, jehož předmětem bylo odevzdání a převzetí nádraží [obec] a trafostanice. Jednalo se přitom o rozšíření a doplnění stávající trafostanice (např. doplnění v 1 podlaží o kopky [číslo]).

10. Z hospodářské smlouvy [číslo] ([číslo]) uzavřené mezi [anonymizováno], národním podnikem, jako předávající organizací a [ulice] dráhou [obec] jako přejímající organizací vyplývá, že mezi výše uvedenými subjekty došlo mimo jiné k převodu správy budovy trafostanice dvoupodlažní, označené jako objekt 18 identifikační [číslo] s rokem výroby 1978, která byla předána zápisem z [datum] Smlouva byla podepsána [datum], respektive [datum].

11. Ze smlouvy o změně příslušnosti k hospodaření a nakládání s majetkem státu, která byla dne [datum] uzavřena mezi [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] [obec] v likvidaci, státní podnik (jako přejímajícím) a [anonymizováno], kombinát, státní podnik„ v likvidaci“ se sídlem v [obec] (jako předávajícím), mimo jiné vyplývá, že předávající organizace touto smlouvou převádí a přejímající organizace přejímá příslušnost k hospodaření a nakládání s majetkem státu, a to pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Kopřivnice, obec Kopřivnice, když podle části B. odst. 2 této smlouvy před účinností této smlouvy hospodařila a nakládala s pozemkem předávající organizace jednak na základě rozhodnutí zakladatele, jenž jí část tohoto majetku svěřil při založení a jednak z titulu nabyvatele hospodařícího s částí majetku nabytého v průběhu podnikání. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu.

12. Ze zprávy Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín ze dne [datum] vyplývá, že pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Kopřivnice vznikl z pozemku bývalého pozemkového katastru [číslo]. Při technicko hospodářském mapování, které bylo platné od [datum], byl pozemek přečíslován na [číslo]. Následně na základě geometrického plánu [číslo] z roku 1981 došlo k rozdělení pozemku [číslo] na nově vzniklý pozemek s parcelním [číslo].

13. Z geometrického plánu zaměřeného dne [datum] mimo jiné vyplývá, že pozemek parc. [číslo] vznikl jako část pozemku původně označeného jako pozemek [anonymizována dvě slova] v k.ú. [obec].

14. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 25 8 2023 vyplývá, že investorem stavby trafostanice [anonymizováno] [číslo] [obec] byla v minulosti [právnická osoba], národní podnik, [obec]. Stavba byla provedena v rámci tzv. stavby [číslo] pod názvem [anonymizováno] [obec], přeložka železniční trati v úseku [obec] [obec], včetně vybudování nákladového nádraží, kdy pod číslem objektu 18 zmíněné stavby je evidována budova trafostanice a pod provozním souborem [číslo] je evidováno samotné zařízení trafostanice. Celá stavba byla provedena podle schválené projektové dokumentace a stanovených podmínek stavebního povolení vydaného drážním správním orgánem Správy střední dráhy v [obec], rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 4.12.1974. Podkladem pro povolení k zahájení provozu stavby [číslo] tedy i zmíněné trafostanice je rozhodnutí [číslo] vydané Drážním správním orgánem - Správy střední dráhy ze dne [datum]. Na základě hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku [číslo] byl dne [datum] uskutečněn převod základních prostředků a součástí převodu byla mimo jiné i zmíněná trafostanice. Tento převod byl realizován převodcem, [právnická osoba], národní podnik [obec], na nabyvatele Československé státní dráhy - [ulice] dráha [obec].

15. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že dle jim dostupných informací výstavba budovy trafostanice probíhala zřejmě v období od vydaného stavebního povolení, to je od [datum] do [datum], kdy bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. [právnická osoba] přitom vychází z rozhodnutí [číslo] 7, když podrobnější informace nedohledala. Dále podle tohoto sdělení v době výstavby uvedené trafostanice dle ověřených a dostupných informací z Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín byla vlastníkem pozemků [právnická osoba], národní podnik v [obec], právní předchůdce [právnická osoba], a.s. tento pozemek původně pod označením parcelního čísla 9/1 nabyla do vlastnictví [právnická osoba], národní podnik [obec], dle kupní smlouvy ze dne [datum].

16. Ze sdělení Státního okresního archivu [obec] ze dne [číslo] 2023 (k žádosti žalované o vyhledání dokumentů - rozhodnutí o stavebním povolení ze dne 4.12.1974 – [anonymizováno] pod [číslo jednací]) vyplývá, že státní okresní archiv prověřil fond Okresního národního výboru [obec], kde se nachází spis [číslo jednací], týkající se odevzdávkové kolejiště – stavby [číslo] ve kterém jsou uloženy dokumenty z let 1973 - 1978, mj. územní rozhodnutí, rozhodnutí o předchozím souhlasu s trvalým a dočasným odnětím zemědělské půdy ze ZPF, souhlas s vydáním rozhodnutí o přípustnosti stavby [číslo] odevzdávkové kolejiště ČSD Správou střední dráhy v [obec]. Součástí spisu je také projektový úkol, ale stavební rozhodnutí vydané drážním správním orgánem dne 4.12.1974 pod [číslo jednací] se zde nenachází. Nebylo dohledán ani záznam v podacím deníku pro rok 1974 1975 o předání stavebního povolení Okresnímu národnímu výboru [obec], odboru výstavby a územního plánování. Státní okresní archiv dohledal rozhodnutí o souhlasu se zahájením trvalého provozu stavby [číslo] které vydala Správa střední dráhy v [obec] dne 27.6.1980 pod [číslo jednací] (tato listina byla k podání připojena).

17. Z rozhodnutí Drážního úřadu, sekce infrastruktury, územní odbor [obec], ze dne [datum] číslo jednací [anonymizováno] [číslo] vyplývá, že [ulice] úřad vydal na základě výsledků provedeného řízení o povolení odstranění stavby podle § 128 odst. 4 stavebního zákona povolení k odstranění pro stavbu dráhy:„ Trafostanice [číslo] [obec] – [anonymizována tři slova] demolice budovy TS NJ [číslo]“. [příjmení] stavby je Česká republika s právem hospodařit s majetkem státu Správy železniční dopravní cesty, státní organizace. Stavba je umístěna na pozemku parcelního čísla [číslo] v k.ú. [obec], obec Kopřivnice.

18. Ve věci řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] o vydání bezdůvodného obohacení týkajícího se v nájmu v místě a čase obvyklého při neexistenci nájemní smlouvy či jiného právního titulu mezi účastníky, týkající se předmětné stavby trafostanice stojící na pozemku žalobkyně, bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], kterým soud žalobu zamítl, avšak rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě č.j. [číslo jednací] ze dne 15.6.2020 byl tento rozsudek zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

19. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka [příjmení], když z připojeného spisu sp.zn. [spisová značka] vyplývá, že [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum].

20. Shora uvedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, když vycházel toliko z listinných důkazů, které vytvářejí přesvědčivý obraz o skutkovém stavu. S ohledem na právní posouzení věci (viz níže) bylo z hlediska skutkových zjištění rozhodujícím, kdy došlo k výstavbě předmětné trafostanice a kdo byl vlastníkem pozemku, na němž byla trafostanice postavena. Ze zprávy Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín ze dne [datum] a z geometrického plánu předně vyplývá, že nyní označený pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] byl součástí pozemku původně označeného jako pozemek [anonymizována dvě slova] v k.ú. [obec]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi Československým státem – [anonymizováno] n. p. v [obec], jako kupujícím, a [jméno] [příjmení], jako prodávajícím, pak bylo jednoznačně prokázáno, že tento pozemek byl převeden na ČS. stát s právem hospodaření pro [anonymizováno] n.p. [obec] (viz také list vlastnictví z roku 2000), která měla právo hospodařit s předmětným pozemek až do [datum], než jej převedla hospodářskou smlouvu na [právnická osoba] – Severomoravské [anonymizováno] [obec] v likvidaci, státní podnik, což vyplývá z označené smlouvy. Okamžik výstavby předmětné trafostanice byl pak jednoznačně prokázán ze zápisu ze dne [datum] o odevzdání a převzetí dokončených prací, v němž je okamžik výstavby výslovně zmíněn (práce na stavbě byly zahájeny v březnu 1977 a ukončeny v listopadu 1978), stejně jako to, kdo byl stavebníkem. V řízení tak bylo jednoznačně prokázáno, že v době výstavby trafostanice byl stavebník a vlastník pozemku (viz níže právní hodnocení) totožný. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětný zápis byl soudu předložen státní organizací (bez ohledu na to, že se jedná o účastníka řízení), přičemž na jeho existenci výslovně odkazuje i rozhodnutí Drážního správního orgánu - Správy střední dráhy v [obec] ze dne 1.3.1979 [číslo jednací], nemá soud důvod pochybovat o jeho pravosti, a to i přesto, že se jedná„ pouze“ o zjevně velmi starou průklepovou kopii, když občanský soudní řád ostatně ani soudu neukládá povinnost provádět důkaz pouze originály listin. Na hodnocení důkazů pak nemá vliv ani to, že místní šetření a proběhlo a stavební povolení ke stavbě nákladového nádraží bylo vydáno již v roce 1974 a kupní smlouva k předmětnému pozemku byla uzavřena až v roce 1975, když s ohledem na akcent tehdejších postupů státních organizací ve vztahu k soukromému vlastnictví není takovéto zjištění ničím neobvyklým. Nijak zásadními soud neshledal ani sdělení [právnická osoba], které se týkalo okamžiku výstavby, když uvedená společnost okamžik výstavby pouze dovozovala z data vydání rozhodnutí o stavebním povolení ([datum]) a z data vydání kolaudačního rozhodnutí ([datum]). Každopádně i [právnická osoba] a.s. potvrdila, že vlastníkem předmětného pozemku v době výstavby trafostanice byl její právní předchůdce [anonymizováno], národní podnik v [obec].

21. Po hodnocení důkazů pak sodu dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 220 m2, v obci a katastrálním území Kopřivnice, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví [číslo]. Na tomto pozemku stojí stavba – trafostanice, nezapsaná v katastru nemovitostí, která je ve vlastnictví žalované (resp. ve vlastnictví státu s právem žalované hospodařit s majetkem státu). Původním vlastníkem pozemku parc. [číslo] který byl částí pozemku označeného jako pozemek parc. [číslo] byl [jméno] [příjmení], který jej kupní smlouvou ze dne [datum], převedl na Československý stát; za Čs. stát smlouvu uzavírala [anonymizováno] n. p. [obec]. Následně [anonymizováno] n. p. [obec] v rámci výstavby přeložky železniční trati na úseku [obec] – [obec] včetně vybudování nákladového nádraží, vystavěla v době od března 1977 do listopadu 1978 na předmětném pozemku budovu trafostanice. [příjmení] smlouvou [číslo] ze dne [datum] pak [anonymizováno], národní podnik, převedla správu budovy trafostanice na [ulice] dráhu [obec], právního předchůdce žalované. Právo hospodaření s pozemkem parc. [číslo] pak bylo Smlouvou o změně příslušnosti k hospodaření a nakládání s majetkem státu ze dne [datum] převedeno [anonymizováno] státní podnik„ v likvidaci“ na [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] [obec] v likvidaci, státní podnik, a žalobkyně jej následně nabyla v dražbě v roce 2012.

22. Podle ustanovení § 3028 odst.1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

23. Podle ustanovení § 135c zákona č. 40/1964 Sb. zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

24. Podle ustanovení § 64 odst. 2 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, k jednotlivým věcem, pohledávkám a jiným majetkovým právům státu mají státní organizace právo hospodaření.

25. Podle ustanovení § 66 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, organizace, která vykonává právo hospodaření s národním majetkem, je oprávněna a povinna využívat tohoto majetku ke splnění svých úkolů a nakládat s ním v souladu s těmito úkoly; vykonává-li právo hospodaření k majetku, který pro plnění svých úkolů nepotřebuje nebo je pro ni neupotřebitelný, musí se postarat, aby majetek byl využit jinde, popřípadě aby s ním bylo naloženo co nejúčelněji.

26. Podle ustanovení § 11 odst. 4 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, stavba je ve vlastnictví té organizace, která ji pořídila, popřípadě ve vlastnictví státu, jde-li o státní organizace.

27. Předmětem řízení je vypořádání stavby trafostanice postavené na pozemku žalobkyně podle ustanovení § 135c zákona č. 40/1964 Sb., tedy stavby (nyní) postavené na cizím pozemku jako tzv. neoprávněné stavby. Neoprávněnou stavbou je přitom taková stavba, kterou někdo zřídí na cizím pozemku, aniž by k tomu měl občanskoprávní oprávnění; nemůže se tak jednat o neoprávněnou stavbu, pokud by stavebník byl zároveň vlastníkem předmětného pozemku. K použití cit. ust. § 135c zákona č. 40/1964 Sb. je přitom třeba uvést, že platný a účinný zákon [číslo] 2012 Sb., občanský zákoník neřeší výslovně další osudy neoprávněných staveb, vzniklých za platnosti občanského zákoníku z roku 1964, resp. i dříve. V ustanoveních přechodných a závěrečných sice pamatuje na vlastnický režim staveb na cizích pozemcích, které tu budou v době, kdy nabyl nový zákoník účinnosti, o jejich vypořádání se však nezmiňuje. Pro vypořádání neoprávněných staveb zřízených před [datum] není nová úprava použitelná. Nový občanský zákoník totiž vychází z toho, že„ stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku“ (§ 3055 odst. 1 o. z.). Toto řešení je jediné možné, jiné by bylo v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Pak jsou ovšem zjevně nepoužitelná ustanovení nového občanského zákoníku o vypořádání neoprávněné stavby, neboť ta vycházejí z opačného přístupu – vlastníkem neoprávněné stavby zřízené za platnosti nového zákoníku se má stát ze zákona vlastník pozemku, takže pokud by se měl stát vlastníkem stavebník, musel by mu ji soud přikázat. Na stávající stavby nelze užít ani pravidlo platné v případech, kdy vlastník pozemku o zřizování neoprávněné stavby věděl, avšak bez zbytečného odkladu ji nezakázal. Je tedy zřejmé, že přímá aplikace § [číslo] a násl. nepřichází (je-li celá stavba na cizím pozemku) do úvahy (shodně [příjmení], J. a kol., Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, [číslo] s. a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1828/2012)). Proto vypořádání neoprávněných staveb, zřízených před nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se, jak správně uvedla žalobkyně, provádí podle dosavadních předpisů (cit. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 22 Cdo 4461/2015). Zároveň citovaná judikatura zdůrazňuje, že jedině v případě neoprávněné stavby je na místě vypořádání podle § 135c obč. zák.; pokud by tedy šlo o stavbu oprávněnou, nemohly se strany, resp. žalobkyně, domáhat jejího vypořádání podle § 135c obč. zák.

28. Základem právního posouzení shora uvedeného skutkového stavu proto v projednávané věci bylo, zda předmětná stavba trafostanice je stavbou oprávněnou či nikoliv. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2003, sp. zn. 22 Cdo 880/2003, se oprávněnost stavby posuzuje podle právní úpravy, jaká tu byla v době jejího vzniku. Protože předmětná stavba trafostanice byla vybudována [anonymizováno] n.p. [obec] v letech 1977 (jako investorem), přičemž vlastníkem pozemku v této době byla rovněž Česká republika s právem hospodaření právě pro [anonymizováno] n.p. [obec], pak [anonymizováno] n.p. [obec] svědčilo oprávnění vybudovat na předmětném pozemku stavbu trafostanice (viz ustanovení §11 odst.4, §64, 66 zákona č. 109/1964 Sb. hospodářského zákoníku, § 2,3 vyhl. č. 156/1975 Sb. o správě národního majetku), když stavebník stavby a vlastník pozemku, na němž byla stavba postavena, byl totožný, a proto stavbu předmětné trafostanice nelze považovat za neoprávněnou. Pokud stavba trafostanice není stavbou neoprávněnou (k použití ustanovení § 135c zákona č. 40/1964 Sb. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. a jeho ust. § [číslo], viz již citované rozhodnutí NS ČR sp.zn. 22 Cdo 4461/2015 nebo 22 Cdo 480/2015), nelze ji vypořádávat podle výše uvedeného ustanovení, tak jak navrhuje žalobkyně, a proto musela být žaloba zamítnuta.

29. Pro úplnost zde soud pouze doplňuje, že dle citovaného rozhodnutí NS ČR sp.zn. 22 Cdo 4461/2015, u oprávněných staveb postavených na cizím pozemku nemůže být v zásadě úspěšná ani žaloba na odstranění stavby, ledaže se jednalo o stavbu, která měla být zřízena toliko na dobu časově omezenou, přičemž tato doba trvání již uplynula (k tom srovnej mutatis mutandis např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1840/2011, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2697/2011 (obě rozhodnutí dostupná na [webová adresa]), která nepřipouštějí domáhat se odstranění stavby v případě, kdy existoval titul, který posléze odpadl, měl však být titulem trvalým). To však neznamená, že by v případě, kdy se jedná o časově neomezenou oprávněnou stavbu, mohl po skončení oprávněné držby pozemku (poté, co vlastník stavby zjistil, že mu nesvědčí právo stavět na pozemku) užívat vlastník stavby cizí pozemek bez jakékoliv náhrady; judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že práva a povinnosti mezi vlastníkem stavby a pozemku se řídí podle pravidel o bezdůvodném obohacení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4461/2015 (uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 2016, [číslo], str. 567)).

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalované, která byla v řízení úspěšná, soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč. Tato částka zahrnuje hotové výdaje žalované ve výši 6 x 300 Kč (vyjádření k žalobě, účast u jednání [datum], [datum], [datum] a [datum], účast u vyhlášení rozsudku dne [datum]) dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, ve výši určené dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

Poučení