12 C 50/2022 - 273

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Anonymizováno] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k jednotce č. [Anonymizováno]byt), jednotka vymezená podle občanského zákoníku, v budově (stavbě) č. p. [Anonymizováno], bytový dům, část obce [adresa], která je součástí pozemku parc. č. [hodnota] včetně podílu na společných částech ve výši [Anonymizováno], to je na pozemku p.č. [hodnota], jehož součástí je budova (stavba) č.p. [Anonymizováno], to vše zapsané na listech vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], se zrušuje.

II. Jednotka č. [Anonymizováno] (byt), jednotka vymezená podle občanského zákoníku, v budově (stavbě) č. p. [Anonymizováno], bytový dům, část obce [adresa], která je součástí pozemku parc. č. [hodnota] včetně podílu na společných částech ve výši [Anonymizováno], to je na pozemku p. č. [hodnota], jehož součástí je budova (stavba) č.p. [Anonymizováno], to vše zapsané na listech vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], se přikazuji do vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen uhradit žalované na vyrovnání hodnoty podílu na nemovitosti specifikované ve výroku

I. částku 4 990 550Kč a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení spojeným s vypořádáním nemovitosti.

V. Žalobce je povinen uhradit žalované částku 174 170Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p. a. z částky 91 556 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení z částky 10 340 Kč od 2. 9. 2021 do zaplacení z částky 10 340 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení z částky 10 340 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení z částky 10 340 Kč od 2. 12. 2021 tu zaplacení ve výši 11,75% p.a. z částky 11 750 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení z částky 11 750 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení z částky 11 750 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Vzájemný návrh se co do částky 60 830 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,5% p.a. z částky 61 194 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení z částky 1 410 Kč od 2. 9. 2021 do zaplacení z části 1 410 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení z části 1 410 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení z částí 1 410 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení zamítá.

VII. V souvislosti s uplatněným vzájemným návrhem je žalobce povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 63 188,12 Kč, k rukám právního zástupce žalované a to do 3 dnů noci rozsudku.

VIII. Žalobce je povinen zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku 5 542 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, do pokladny Obvodního soudu pro Prahu 3.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku 5 542 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, do pokladny Obvodního soudu pro Prahu 3.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou došlou podepsanému soudu 4. 5. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž bude zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k výše uvedené nemovitosti. Na odůvodnění žaloby uvedl, že každý z účastníků řízení, kteří jsou bývalými partnery, vlastní ideální 1/2 shora specifikované nemovitosti. K vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou mezi účastníky řízení nedošlo, a proto se žalobce domáhá jeho zrušení touto žalobou. Žalobce navrhuje, aby nemovitost byla přikázána do jeho vlastnictví a aby mu bylo uloženo uhradit žalované na vypořádací podíl částku, kterou soud určí pomocí soudního znalce. Žalobce dále navrhl tzv. širší vypořádání nemovitosti, když má za to, že do společné nemovitosti investoval své výlučné prostředky žádá, aby toto bylo zohledněno.

2. Žalovaná nesporovala, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky výše uvedené nemovitosti. Žalovaná souhlasila s tím, aby podílové spoluvlastnictví účastníků řízení bylo zrušeno a nemovitost byla přikázána do vlastnictví žalobce. Souhlasila s tím, aby cenu vypořádacího podílu stanovil soud. Vzájemným návrhem uplatnila právo na vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo tím, že žalobce nadužívá společnou nemovitost, a to tak, že od 1. 6. 2020 jí užívá výhradně pro své bydlení a žalovaná nemá možnost tuto nemovitost užívat. případně ji pronajmout 3. osobě. Žalovaná proto požaduje, aby jí žalobcem byla uhrazena částka odpovídající 1/2 tržního nájemného. Požaduje, aby jí bylo hrazeno 11 750Kč měsíčně, a to za období od června 2020 do března 2022 ve výši celkem 235 000Kč.

3. Žalobce se vzájemným návrhem nesouhlasil, uvedl, že žalované nebránil v užívání předmětné nemovitosti, zdůraznil, že žalovaná má do bytu přístup, dokonce v době, kdy se žalovaná účastnila soudního jednání, byt navštívila, a to i spolu se svou matkou. Zdůraznil, že žalovaná byt opustila sama bez jakéhokoliv nátlaku, rozhodla se tak dobrovolně, nelze tedy hovořit na jeho straně o jakémkoli bezdůvodném obohacení.

4. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žádají, aby jejich spoluvlastnictví bylo vypořádáno, nespojují ani to, že každý vlastní ideální 1/2 předmětné nemovitosti.

5. Spornou otázkou je hodnota vypořádacího podílu, a tedy i hodnota celé vypořádávané nemovitosti a dále otázka, zda se strana žalující na úkor strany žalované obohatila a případně v jakém rozsahu. Další spornou otázkou jsou investice účastníků do společné věci.

6. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

7. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Podle § 1144 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

9. Podle § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. Podle § 1148 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

11. Vzhledem ke skutečnosti, že vypořádávanou věcí je bytová jednotka o podlahové ploše cca 80m2, a jak účastníci shodně uvedli, má jeden vchod, jeden z pokojů nemá parametry obytného pokoje a za situace a žalovaná nemá zájem na vlastnictví této bytové jednotky, dospěl soud k závěru, že reálné rozdělení věci není vhodným vypořádáním této nemovitosti. Realizace reálného rozdělení by do sporu mezi účastníky řízení vnesla problémy s ostatními členy SVJ a nutnost činit další právní kroky, jejichž realizace by s ohledem na ostatní spoluvlastníky pozemku a domu byla nejistá. Účastníci sami navrhovali přikázání nemovitosti do vlastnictví jednoho z nich (žalobce), případně její prodej.

12. Ze sdělení společnosti [Anonymizováno] (č.l. 33 a násl. spisu) má soud ze zjištěné, že ceny v lokalitě se nacházejících obdobných nemovitostí se pohybují od 8 900 000 Kč do 10 800 000 Kč.

13. Z cenové mapy (spis číslo [hodnota]) má soud za zjištěné, že obdobné nemovitosti nacházející se ve stejné lokalitě jako předmětná bytová jednotka mají průměrnou hodnotu 9 622 669 kč.

14. Z nového odhadu společnosti [Anonymizováno]spis číslo listu 92) má soud za zjištěné, že minimální prodejní cena dané nemovitosti je 9 263 155 kč maximální cena 9 852 024 kč a reálná odhadní prodejní cena činí 9 556 190 kč.

15. Znalkyně [jméno FO] stanovila ve svém znaleckém posudku číslo [hodnota] cenu nemovitostí porovnávacím způsobem a dospěla k závěrům, že hodnota dané nemovitosti v místě a čase obvyklá činí 10 407 815,21 kč a to včetně ocenění podílu na pozemcích a domu. Po zaokrouhlení činí cena jednotky stanovená porovnávacím způsobem 10 764 350Kč. Při výpočtu obvyklé ceny bytové jednotky stanovené jako součin podlahové plochy a ceny za metr čtvereční, která dle znalkyně čím 126 456 kč, byla stanovena hodnota nemovitosti 9 981 120 kč.

16. V souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. soud porovnal tyto důkazy jednotlivě a ve vzájemných souvislostech a došel, poté co zprůměroval znalci a cenovými mapami stanovené ceny nemovitosti, k závěru, že cena předmětné nemovitosti po zaokrouhlení na celé stokoruny činí 9 981 100 kč, z čehož podíl toho, kterého z účastníků řízení představuje částka 4 990 550 kč.

17. Poté co soud stanovil cenu nemovitosti a výši vypořádacího podílu připadající na každého z účastníků, zabýval se i dalšímu námitkami účastníků řízení, a to zejména tvrzením strany žalující, že ze svých výlučných prostředků do společné nemovitosti investovala, a to zejména na pořízení kuchyňské linky a jejího vybavení a na úhrady spojené s užíváním bytu. Strana žalovaná namítala, že tato tvrzení strany žalující jsou zkreslení, když i ona hradila platby spojené s užíváním bytu a přispěla i na vybavení ( i na žalobcem uváděnou kuchyňskou linku).

18. Z evidenčních listů (spis č.l. 78 a násl.) má soud za zjištěné, že od [Anonymizováno] 8. 2016 činily měsíční platby v souvislosti s vlastnictvím bytu 3 591Kč, od [Anonymizováno]. 12. 2016 částku 3 183Kč od [Anonymizováno]. 1. 2021 částku 4 259Kč a od července 2022 částku 5 196Kč. V těchto částkách byly zahrnuty nejenom příspěvky do fondu oprav, na správu domu, ale i platby za služby poskytované s vlastnictvím bytové jednotky. Jak prokazují výpisy z č.l. 85 spisu hradila tyto platby od 21.8.2015 do 19. 12. 2018 žalovaná. Výpisy na č.l. 167 prokazují, že žalovaná hradila i další platby vzniklé v souvislosti s užíváním bytové jednotky a to až do 27. 11. 2018. Potvrzení o platbách vystavená společností [Anonymizováno] (spis č.l. 176 a násl.) prokazují, že žalovaná v roce 2019 hradila v souvislosti s předmětnou jednotkou daň z nemovitosti ve výši 1 000Kč, internet v částce 5 454Kč a pojistku ve výši 3 122Kč.

19. Daňový doklad společnosti [Anonymizováno] č. [hodnota] prokazuje, že na jméno žalobce bylo objednáno a dodáno rozšíření kuchyňské linky v hodnotě 90 086,20Kč. Na jméno žalobce byly vystaveny i doklady společnosti [právnická osoba]. č. [Anonymizováno] na kuchyňské spotřebiče v částce 83 150Kč, společnosti [Anonymizováno] v hodnotě 420,75EURo a [právnická osoba] č. [Anonymizováno] za skleněné obklady v hodnotě 10 556Kč. Z těchto listin však není zřejmé, kdo částky uhradil, prokazují pouze druh objednaného zboří, jeho hodnotu a jméno objednatele.

20. Z výpisu z kreditní karty na jméno žalované spis č.l. 172 a násl. má soud za zjištěné, že touto kartou byl hrazen nákup u společnosti [Anonymizováno], a to v částce 50 000Kč. Úhradu této částky touto kartou prokazuje i pokladní doklad ze dne 14. 5. 2016 vystavený na jméno žalobce. U stejného obchodníka byla touto kartou dne 3. 4. 2016 uhrazena i částka 29 651Kč.

21. Objednávka č. [hodnota] u společnosti [Anonymizováno] a výpis z kartového účtu na jméno žalované (spis č.l. 169) prokazují, že žalovaná za nákup nábytku a bytových doplňků u této společnosti uhradila částku 15 300Kč a to dne 18. 4. 2019.

22. Z emailů na č.l. 221 a násl. označených „kreditka“ má soud za zjištěné, že žalovaná dne 27. 4. 2016 a dne 27. 5. 2016 a dne 26. 6. 2016 zaslala žalobci přehled o částkách čerpaných z kreditní karty, mezi uvedenými položkami je dne 27. 4. 2016 uvedeno [Anonymizováno] 29 651, dne 27. 5. 2016 [Anonymizováno] 49 000 a dne 26. 6. 2016 [Anonymizováno] 8 480,50. Další uváděné položky jsou označeny slovy: benzín, monitor, [Anonymizováno], známka. Celkem takto žalovaná vyúčtovala 27. 4. 2016 částku 32 429,20Kč, dne 27. 5. 2016 částku 57 000Kč a dne 26. 6. 2016 po slevě částku 20 829,61Kč. Žalobce doložil, že ze svého účtu vedeného u [právnická osoba] odeslal s poznámkou „převod [Anonymizováno]“ částku 57 000Kč dne 12. 6. 2016, s poznámkou „převod kreditka“ dne 4. 9. 2016 částku 24 500Kč.

23. Těchto listin soud dospěl k závěru, že oba účastníci řízení se podíleli na úhradě vybavení domácnosti. Bylo zcela jednoznačně poukázáno, že i daňové doklady vystavené na jméno žalobce byly v případě potřeby hrazeny žalovanou. Bylo prokázáno, že žalobce část těchto plateb žalované refundoval, avšak nelze přesně uvést, o které platby se jednalo, neboť částky žalobcem „refundované“ byly v nižší výši než částky ve vyúčtovacích emailech uvedené. Je třeba taktéž zdůraznit, že mezi úhradou vybavení a následnou refundací proběhlo minimálně několik týdnů a částky neodpovídaly ani částkám uhrazeným, a ani částkám uvedeným jako hrazené v emailech žalované. Soud tak má tvrzení žalobce, že hradil veškeré náklady na pořízení kuchyně výše uvedenými doklady za vyvrácené. Za situace, kdy žalovaná naopak prokázala, že hradila do konce roku 2018 veškeré platby spojené s vlastnictvím bytové jednotky, a to i platby za služby, soud uzavřel, že v rámci širšího vypořádání nemá žádný z účastníků řízení pohledávku, kterou by bylo možné v rámci stanovení hodnoty vypořádacího podílu zohlednit.

24. Soud se zabýval dále otázkou, jakým způsobem spoluvlastnictví vypořádat. Jako nejvhodnější, se a to i s ohledem na návrhy účastníků nabízelo, přikázané nemovitosti do vlastnictví jednoho z účastníků a uložení povinnosti vyplatit druhého ze spoluvlastníků. Vzhledem ke skutečnosti, že nemovitost v současné době užívá žalobce, který měl zájem o vlastnictví nemovitosti, zabýval se soud otázkou, zda žalobce má dostatek likvidních finančních prostředků pro vyplacení žalované. Žalobce doložil výpisy z investičních účtů vedených u společnosti [právnická osoba] (spis č.l. 226 a násl.), z nichž je zřejmé, že na účtu s koncovým trojčíslím [Anonymizováno] měl finanční prostředky ve výši 49 970,63Kč a investiční nástroje v hodnotě 1 136 176,74Kč a na účtu s koncovým trojčíslím [Anonymizováno] měl finanční prostředky ve výši 260 380,42Kč a investiční nástroje v hodnotě 2 771 838Kč. Z ceníku základních služeb společnosti [právnická osoba] a ze všeobecných smluvních podmínek pro obchodování s investičními instrumenty, má soud za zjištěné, že v rámci obchodování s investičními instrumenty, není stanovena žádná výpovědní lhůta pro prodej vlastněným investičních instrumentů, likvidita není nikterak smluvně omezena. Z potvrzení zůstatku na účtu vedeného u společnosti [Anonymizováno] ze dne 15. 9. 2023, má soud za prokázané, že žalobce má na účtu vedeném u tohoto peněžního ústavu celkem 797 653,93Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobce prokázal, že okamžitě disponuje po zaokrouhlení na celé koruny částkou 5 0160 020Kč. Má tedy dostatek finančních prostředků pro vyplacení vypořádacího podílu žalované.

25. Soud proto rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětné bytové jednotce a přikázal tuto jednotku do vlastnictví žalobce, přičemž mu stanovil povinnost uhradit žalované na vypořádací podíl hodnoty nemovitosti, a to za situace, kdy soud dospěl k závěru, že v rámci návrhu na širší vypořádání žádná ze sporných stran spolehlivě neprokázala, že by za druhou stranou měla pohledávku způsobilou k započtení na vypořádací podíl. (výroky I., II., III.) Pariční lhůtu pro výplatu finančních prostředků soud stanovil 2 měsíce, a to s zejména s ohledem na výši vypořádacího podílu a předpokládanou platbu do zahraničí.

26. O nákladech řízení vzniklých v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví soud rozhodl, že na jich úhradu nemá právo žádná ze sporných stran, neboť se jedná o tzv. judicium duplex. Návrh mohl podat kterýkoli ze sporných účastníků a rozhodnutí je ve prospěch všech spoluvlastníků. (výrok IV.)

27. Žalovaná se domáhala svým vzájemným návrhem vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání nemovitosti žalobcem, a to v období od června 2020 do března 2022 včetně.

28. Soud se v souladu, s již konstantní judikaturou zabýval otázkou, zda žalované bylo skutečně objektivně znemožněno nemovitost užívat. Žalobce nepopíral, že od doby odstěhování žalované byt užívá celý.

29. Mezi účastníky řízení byla dne 20. 5. 2020 uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě se žalovaná zavázala převést vlastnického právo k podílu na nemovitosti na žalobce za cenu 3 500 000Kč splatnou do 20. 11. 2020 a dále se zavázala nemovitost vyklidit do 20. 11. 2020. Z emailové korespondence (č.l. 210 a násl. spisu) je zřejmé, že již v době po uzavření smlouvy žalovaná v předmětné nemovitosti nepobývala. Stejně tak je zřejmé, že strany s tímto přechodným uspořádáním souhlasily. Žalovaná měla do 20. 11. 2020 možnost v bytě pobývat, případě postupně ho vyklízet, žalovaná s užíváním bytu žalobcem souhlasila, kompenzaci ve smlouvě nežádala, stejně tak se nedomáhala zpřístupnění bytu.

30. Z rodného listu nezl. dcery účastníků řízení má soud za prokázané, že se narodila [Anonymizováno] dne [datum].

31. Z emailové korespondence mezi žalovanou a matkou žalobce je zřejmé, že na žalovanou byl vyvíjen nátlak k vyřešení vztahu se žalobcem, kdy se opakovaně objevuje náznak, že kdyby žalované chtěla, už by [Anonymizováno] odjela, stejně tak se objevuje výzva, aby si vzala od žalobce finanční prostředky a ze společného bytu odešla.

32. Nadužívání bytu částečně připouští i žalobce ve svém dopise ze dne 18. 10. 2021 adresovaném právní mu zástupci žalované, kdy navrhuje, že žalované kompenzuje, že od 20. 5. 2020 užívá byt sám.

33. Z emailové korespondence účastníků řízení z června a července 2020 má soud za prokázané, že byly problémy s realizací kupní smlouvy, když žalobce požadoval jiný způsob úhrady kupní ceny, než jak byl smluvený. Žalovaná dopisem ze dne 31. 5. 2021 (č.l. 214 spisu) od kupní smlouvy odstoupila, neboť kupní cena nebyla uhrazena ve stanoveném termínu.

34. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že ze strany žalobce došlo k nadužívání bytu fakticky až od 21. 11. 2020 tedy, po dni, kdy měl uhradit kupní cenu za nabytí vlastnického práva k podílu žalované, neboť do té doby žalovaná s tímto uspořádáním souhlasila a ve vztahu k žalobci v kupní smlouvě za toto uspořádání nevznesla řádné požadavky ani proti němu ničeho nenamítala. Soud tak má za to, že žalovaná konkludentně souhlasila s tím, aby žalobce od května 2020 do splatnosti kupní ceny byt užíval nad rámec svého podílu. Tyto skutečnosti jednoznačně vyplývají z chování žalované, která odjela domů k rodině, rozhodla se pro porod ve svém domovském státě, a proti užívání bytu žalobcem nic nenamítala, jak je shora uvedeno, ani nepomyslela na kompenzace. (k nadužívání a konkludentnímu souhlasu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2022 sp.zn. 28 Cdo 2462/2022). Tento konkludentní souhlas, však již nelze dovozovat po datu splatnosti kupní ceny, neboť žalovaná v té době již neměla být spoluvlastníkem nemovitosti a při běžném běhu věcí měla mít k dispozici finanční prostředky (cenu spoluvlastnického podílu) k zajištění vlastního bydlení.

36. Žalovaná požadovala tržního nájemného, jehož výši stanovila na 11 750Kč měsíčně. Ke stanovení výše bezdůvodného obohacení soud vyšel za znaleckého posudku [jméno FO], když za toto bezdůvodné obohacení považuje podílu žalované odpovídající poměrnou část tržního nájemného, tedy nájemného, za které by bylo možné v daném místě a čase předmětný byt pronajmout. Ze znaleckého posudku má soud za prokázané, že nájemné za 1 měsíc roku 2020 činilo 282 Kč/m2 při podlahové ploše bytu 78,93m2 činí měsíční nájemné po zaokrouhlení 22 260 Kč. Za období roku 2020 činilo nájemné za 10 dnů v listopadu 2020 po zaokrouhlení částku 7 420Kč, za prosinec 2020 částku 22 260 Kč. V roce 2021 činilo dle znalkyně nájemné 262Kč za m2, při podlahové ploše 78,93m2, činilo měsíční nájemné po zaokrouhlení 20 680Kč. V roce 2022 podle znalkyně činilo nájemné za 1 m2 částku 301Kč tedy měsíční nájemné činilo po zaokrouhlení na celé koruny 23 758Kč, zde soud vázán návrhem vyšel z nájemného tak jak bylo stanoveno žalovanou tedy z částky 23 500Kč měsíčně tady z částky o 258Kč nižší, než jak bylo stanoveno znaleckým posudkem. Soud stanovil, že za období od 21. 11. 2020 do 30. 3. 2022 včetně by nájemné činilo za období od 21. 11 .2019 do 31. 12. 2019 částku 29 680Kč (22 260 + 7 420), za rok 2020 částku 248 160Kč (12*20 680) a za 1-3/2022 částku 70 500Kč (3*23 500). Celkem tak tržní nájemné za dobu nadužívání žalobcem činilo 348 340Kč, z čehož žalované náleží tj. po zaokrouhlení na celé koruny částka 174 170Kč. Soud proto vzájemnému návrhu co do této částky vyhověl (výrok V.) a co do zbytku nároku ve výši 60 830Kč žalobu zamítl. (výrok VI.)

37. Žalovaná vyzvala žalobce k vydání první části bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 4. 8. 2021, s tím, že od dne následujíc po stanovené splatnosti (7 dnů od doručení, k němuž došlo 6. 8. 2022) dosud splatného bezdůvodného obohacení soud přiznal žalované v souladu s ust. § 1970 o.z. i úroky z prodlení, a to ve výši dle nařízení vl.č. 351/2013Sb. dále přiznal úroky od prvního dne v měsíci, za které bylo nájemné požadováno.

38. O náhradě nákladů řízení vzniklých se vzájemným návrhem rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 188,12 Kč, přičemž tato částka představuje 48,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,11 % a úspěchu žalobce v rozsahu 25,89 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 235 000 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 20. 7. 2021, z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (návrh na EPR) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 3. 2022, z částky 4 630 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 4. 8. 2021, z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 11. 2022, z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 1. 2023, z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 5. 2023, z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 6. 2023, z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 6. 2023, z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 7. 2023, z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 9. 2023 a z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 9. 2023 včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 100 530 Kč ve výši 21 111,30 Kč. (výrok VII.)

39. Podle § 148 odstavce 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení stát vynaložil náklady na znalecký posudek, a to ve výši 11 084Kč, tedy v částce převyšující účastníky složenou zálohu. Znalkyni byla za vypracování znaleckého posudku přiznána (s ohledem na nedodržení lhůty pro vypracování posudku) snížená odměna ve výši toliko 32 084Kč oproti požadovaným 51 224Kč. Ze zálohy byla uhrazena částka 20 000Kč a z rozpočtových prostředků soudu 11 084Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že znalecký posudek byl vypracován v souvislosti s návrhem na zrušení podílového spoluvlastnictví, a který byl v zájmu obou účastníků řízení, soud rozdělil náklady státu mezi účastníky rovným dílem a uložil každému z nich uhradit 5 542Kč. (výrok VIII. a IX.)

40. Pro úplnost soud dodává, že v tomto sporu s cizím prvkem, když žalovaná je státním občanem [Anonymizováno], se zabýval i svou mezinárodní příslušnosti. Dle čl. odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Brusel Ibis), mají bez ohledu na bydliště stran pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, výlučnou příslušnost soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. Podepsaný soud je tak, s ohledem na skutečnosti, že je vypořádáváno vlastnické právo k nemovitosti nacházející se v jeho obvodu, soudem mezinárodně příslušným k projednání sporu. Příslušnost soudu je dána i ve vztahu k vzájemnému nároku, a to dle čl, 8 odst. 3 nařízení Brusel I bis. Rozhodným právem je pro vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti dle § 68 zákona č. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právo polohy nemovitosti, tedy právo české. Pro vydání bezdůvodného obohacení (vzájemný návrh) je právem rozhodných dle čl. 10 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právo české, neboť k obohacení žalobce došlo v obdobu podepsaného soudu.

Poučení