12 C 53/2017-365

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro 990 000 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 180.125 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z uvedené částky od 10.5.2017 do zaplacení, a to do 15 dnů do právní moci rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 809.875 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z uvedené částky od 7.3.2017 do zaplacení, a částky rovnající se zákonnému úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 180.125 Kč od 7.3.2017 do 9.5.2017, se zamítá

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 39 264,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 3. 2017 domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 1 240 000 Kč sestávající z částky 990 000 Kč za 66 měsíců prodlení s efektivním vyšetřováním (tj. 15 000 Kč za každý měsíc nesprávného postupu) a částky 250 000 Kč za odepření práv oběti trestného činu. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je jedním z několika desítek oznamovatelů trestné činnosti páchané podezřelými [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jíž byl žalobce dotčen. Dle žalobce byla u zmíněných osob naplněna skutková podstata trestného činu obchodu s lidmi, kdy žalobce a ostatní dělníci vykonávali práci nuceně pod hrozbou trestu a bez dobrovolného souhlasu, čímž byla porušena jeho práva garantovaná v čl. 1, 8, 9, 10 a 28 Listiny základních práv a svobod. Žalobce dále uvedl, že první trestní oznámení ve věci na shora jmenované bylo [anonymizováno 5 slov] [obec] [anonymizováno] [datum], [anonymizována tři slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [jméno]. [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [datum], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [část Prahy] [anonymizována tři slova] [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]; [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [číslo jednací]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov], [anonymizována tři slova] [příjmení]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [role v řízení], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [stát. instituce] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [stát. instituce] [obec] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [obec] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [část Prahy] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [datum], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [část Prahy] [anonymizováno] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [stát. instituce] [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [datum] ([anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]) [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [číslo], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [část Prahy] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizováno 5 slov]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [ulice] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova]; [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [stát. instituce] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno] [ústavní nález], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova]. [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizováno 5 slov] [část Prahy] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] ([anonymizována tři slova]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] ([anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [země] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno 5 slov], [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [částka] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizována tři slova]). [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno] [datum]; [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ([anonymizováno]) [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [částka] ([částka] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]) [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [částka]), [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizováno] [ústavní nález], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ([anonymizováno]) [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova]; [anonymizováno] ([anonymizováno]) [anonymizováno 5 slov] [část Prahy] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [částka]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [datum] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizována tři slova] [datum] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov]. [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [částka]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova].

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 10. 5. 2017 učinila nespornou, že u ní žalobce dne 11. 7. 2016 uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na přiměřené zadostiučinění v celkové výši 1 270 000 Kč z blíže nespecifikovaného a neurčitého titulu, kdy k výzvě žalované ke specifikaci konkrétních odpovědnostních titulů pak ničeho nedoplnil. K projednání žádosti žalobce došlo dne 28. 2. 2017, přičemž pro nedoložení plné moci k zastupování právního zástupce v řízení před žalovanou byla žalovaná nucena žádost žalobce zamítnout, neboť nebyla podána oprávněnou osobou. Nemohlo tak být přistoupeno k jejímu věcnému projednání. Žalovaná dále uvedla, že dne 16. 12. 2015 Ústavní soud ČR vydal nález sp. zn. II. ÚS 3626/13, kterým bylo usnesení policejního orgánu ze dne 12. 7. 2013 a usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] a bylo konstatováno, že bylo porušeno právo na účinné vyšetřování vyplývající ze základních práv dle článku 8, odst. 1, článku 9 a 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článku 4, odst. 1 a 2 a článku 5 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tento nález byl právním zástupcům poškozených doručen dne 11. 1. 2016. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení nároku na nemajetkovou újmu, když právním zástupcům poškozených byl dne 11. 1. 2016 doručen nález Ústavního soudu ČR, kdy nejpozději tohoto dne poškození zjistili, že došlo k porušení práva v jejich sféře a počala tak běžet promlčecí lhůta dle ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Dle žalované pak nelze ze strany soudu přezkoumávat postup policejního orgánu, který může být ovlivněn pouze opravnými prostředky v rámci konkrétního trestního řízení. V podání ze dne 12. 11. 2021 žalovaná uvedla, že trestní řízení skončilo rozhodnutím o odložení. Dále namítala, že žalobce dosud nevyčíslil žádnou škodu, která mu vznikla, ani nikdy žádné listinné důkazy nepředložil. Zájem žalobce je přitom čistě majetkového charakteru.

3. Žalobce v podání ze dne 5. 1. 2022 uvedl, že jde v pořadí již o třetí usnesení o odložení věci, když první dvě byla zrušena Ústavním soudem nebo dozorujícím státním zastupitelstvím, a proti zmiňovanému třetímu usnesení ze dne 24. 9. 2021 byla ze strany poškozených podána stížnost ze dne 4. 10. 2021, která byla podrobně odůvodněna podáním ze dne 25. 11. 2021 O této stížnosti nebylo zatím rozhodnuto. Žalobce již v trestním oznámení uplatnil nárok na náhradu škody ve výši nevyplacené mzdy 1 300 EUR. Nelze také přehlédnout, že žalobce se jako poškozený domáhá i nákladů vynaložených na zmocněnce, a dále se může domáhat náhrady nemajetkové újmy způsobené trestnou činností včetně úroků z prodlení.

4. Rozsudkem ze dne 19. 3. 2019 soud žalobu zamítl v celém rozsahu. Rozsudkem ze dne 16. 1. 2020 Městský soud v Praze napadený rozsudek zdejšího soudu co do nároku ve výši 250 000 Kč potvrdil a co do nároku ve výši 990 000 Kč zrušil a věc vrátil zpět k dalšímu řízení. Nově rozhodl soud I. stupně dne 17.1.2022 pod čj. [číslo jednací] ve spojení s opravným usnesením ze dne 16.2.2022 Městský soud v Praze jako soud odvolací uvedený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Skutková zjištění:

5. Ze shodných tvrzení účastníků ve spojení s žádostí žalobce o odškodnění ze dne 9. 7. 2016 s podacím razítkem žalované dne 11. 7. 2016 a přípisem žalované ze dne 28. 2. 2017 soud vzal za prokázané, že žalobce se dne 11. 7. 2016 obrátil na žalovanou s žádostí o přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši 1 020 000 Kč z důvodu uvedeného v žalobě, přičemž žalovaná jeho žádosti o přiznání zadostiučinění v penězích nevyhověla, resp. ji ani věcně neprojednala, a to z důvodu, že žalobce ani přes výzvu žalované ze dne 16. 12. 2016 nedoložil plnou moc od žalobce a tudíž považovala žádost za neoprávněně uplatněnou. Soud konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná), byť ne zcela jednoznačným podáním, které nebylo doplněno. [Anonymizovaný odstavec.]

7. Podáním ze dne 24. 11. 2010 žalobce (spolu s dalšími poškozenými) oznámil Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestní čin ze strany pánů [příjmení] a [příjmení]; doručeno dne 25. 11. 2010. Poškození v oznámení uvedli, že se stali obětí organizované skupiny, která pod záminkou zajištění výdělku vylákala značné množství zahraničních dělníků na práce v lese, kde tyto dělníky nechal i několik měsíců pracovat pro [anonymizováno] [právnická osoba], aniž by jim za odvedenou práce měla v úmyslu zaplatit, a každý uplatnil nárok ve výši 1 300 EUR a náklady na zmocněnce (srov. oznámení ze dne 24. 11. 2010).

8. Dne 24. 9. 2021 byla trestní věc zahájená mimo jiné na základě oznámení zdejšího žalobce znovu odložena. Ve vztahu k žalobci je v daném usnesení uvedeno pouze to, že žalobce patřil ke skupině pracovníků, které měla být přislíbena odměna za práci ve výši 300 EUR týden, ubytování zdarma, celodenní strava, transport z [země] a zpět, bezplatná zdravotní péče, přičemž dle trestního oznámení měl celkový výdělek činit 800 až 1 300 EUR měsíčně (srov. usnesení Policie ČR, KŘP hl. m. [obec], [anonymizováno 6 slov] [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]).

9. Zmocněnec skupiny poškozených podal v posuzovaném trestním řízení dne 3. 2. 2021 žádost o přezkum postupu policejního orgánu Městského státního zastupitelství, dále doplnění žádosti o přezkum ze dne 10. 3. 2021 a stížnost proti odložení věci ze dne 4. 10. 2021, která byla odůvodněna dne 25. 11. 2021 (srov. žádosti a odůvodnění, stížnost a její odůvodnění).

10. Z usnesení [název soudu] č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo], ze dne 19. 6. 2019 soud zjistil, že byl zrušen konkurz na majetek dlužníka [právnická osoba], protože majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nedostačující. Právní úprava:

11. Soud při posuzování daní věci postupoval dle níže uvedených zákonných ustanovení.

12. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

13. Podle ustanovení § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 13 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

15. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Právní posouzení věci:

16. Žalobce se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 240 000 Kč s přísl., která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky a průtahů při vyšetřování na základě jeho trestního oznámení, resp. neefektivním vyšetřováním.

17. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy na straně žalobce a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

18. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

19. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

20. S ohledem na to, že v dané věci dosud nedošlo k zahájení trestního stíhání, se soud nejprve zabýval tím, zda žalobce coby oznamovatel trestné činnosti vůbec má právo na rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a čl. 6 Úmluvy.

21. ESLP se otázkou aplikovatelnosti práv garantovaných čl. 6 odst. 1 Úmluvy na postavení poškozených v trestním řízení zabýval v rozsudku ve věci Perez proti Francii ze dne 12. 2. 2004, stížnost [číslo]. V dané věci ESLP zaujal oproti své předcházející judikatuře nový přístup ohledně použitelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy na připojení se poškozeného k trestnímu řízení. Dospěl k závěru, že čl. 6 odst. 1 Úmluvy je použitelný i na řízení, v nichž se poškozený připojil k řízení již ve stádiu samotného předběžného šetření, přičemž není podstatné, zda též poškozený formálně v trestním řízení uplatnil právo na náhradu škody. Uvedený závěr dopadá i na ty případy, kdy ohledně práva na náhradu škody může být zahájeno, či již probíhá, řízení před civilními soudy. i v případech, kdy se v trestním řízení rozhoduje pouze o trestním obvinění, je pro použitelnost čl. 6 odst. 1 Úmluvy rozhodujícím faktorem, zda od okamžiku připojení se poškozeného k trestnímu řízení až do jeho skončení zůstala občanskoprávní složka (ve smyslu autonomního výkladu Úmluvy) úzce spojena s průběhem trestního řízení, jinými slovy, zda trestní řízení mělo na občanskoprávní složku vliv. Limity použitelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy ESLP shledal pouze v tom, že Úmluva nepřiznává žádné právo na„ soukromou odplatu“ ani na actio popularis. Právo nechat stíhat nebo odsoudit jinou osobu za trestný čin proto nemůže být uplatňováno nezávisle. Je neoddělitelné od výkonu práva poškozeného vést občanskoprávní řízení podle vnitrostátního práva, byť i jen za účelem získání symbolické náhrady nebo ochrany takového občanského práva, jakým je například právo na dobrou pověst (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2715/2019 ve skutkově obdobné věci jako v nadepsaném řízení). Dle soudu je čl. 6 Úmluvy použitelný i pro posuzovanou věc.

22. Předmětné trestní řízení ve vztahu k žalobci trvalo od 25. 11. 2010, kdy žalobce podal trestní oznámení o skutečnostech nasvědčující, že byl spáchán trestný čin. Teprve tímto okamžikem totiž žalobci mohla vznikat nemajetková újma v důsledku jeho nejistoty odvíjející se od délky uvedeného řízení. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu 18. 10. 2022, tj. datum vyhlášení tohoto rozsudku, a to za situace, kdy posuzované řízení dosud nebylo skončeno, resp. bylo rozhodnuto o odložení věci, proti čemuž žalobce a další poškození podali stížnost, o níž zatím nebylo rozhodnuto (srov. § 154 odst. 1 o.s.ř.). Celková doba posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, činila cca 11 let a 11 měsíců.

23. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne z 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 508/2008).

24. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

25. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

26. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v dosavadní délce trvání 11 let a 11 měsíců, soud přiznal žalobci základní částku ve výši 163 750Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 250 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 15 000 Kč ročně pak stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která překračuje jako celek dobu, ve které bylo možné uzavření rozumně očekávat, avšak není extrémně dlouhá. Pro srovnání soud uvádí, že horní rozmezí částky ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení zvolil Nejvyšší soud v případě délky řízení 21 let, se zohledněním toho, že v době rozhodování v kompenzačním řízení nebylo řízení, ve kterém docházelo k průtahům stále skončeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1320/2011). Základní částku ve výši 18 000 Kč považovaly soudy za přiměřenou v řízení trvajícím 14 let a 11 měsíců (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3320/2014) nebo v řízení trvajícím déle než 15 let (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3379/2018). Při porovnáními s uvedenými rozhodnutími považoval proto soud za přiměřené vycházet ze základní částky 15 000 Kč, když pro srovnání soud uvádí, že v obdobném případě, kdy délka řízení byla 10 let 6 měsíců, soud též vycházel ze spodní hranice a uvedený postup byl aprobován Městským soudem v Praze 39 Co 152/2022. Ke zvýšení základní částky na 17 000 Kč je zpravidla přistupováno až v řízeních, jejichž délka překračuje 13 let, např. 20 Co 167/2021.

27. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově složité (– 5 %). Soud skutkovou složitost spatřuje ve skutečnosti, že v řízení probíhají podání vysvětlení vyššího počtu poškozených. Řízení je složité i po procesní stránce, neboť poškozených je vyšší počet, jedná se o věc s mezinárodním prvkem s potřebou tlumočení a provádění dožádání. Do procesní složitosti je nutné započítat i počet stupňů zapojených do rozhodování, kdy do rozhodování byl zapojen i Ústavní soud. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska). Soud již nezohledňoval opakovanost projednání na více stupních, neboť byla často způsobena vadným rozhodováním nižšího stupně. Zadostiučinění za procesní složitost soud proto snížil o minus 25 %. Věc nebyla jednoduchá ani právní stránce, kdy docházelo k překvalifikování prověřované trestné činnosti, což komplikovalo i posuzování věcné příslušnosti (- 5 %). Za počet stupňů zapojených do rozhodování, složitost procesní, skutkovou i právní soud snížil zadostiučinění o minus 35 % (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk).

28. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobce na délce řízení ve smyslu obstrukčním nepodílel, naopak zdejší soud shledal, že žalobce se svým aktivním přístupem snažil zjednat nápravu, neboť žalobce byl stejně jako ostatní poškození právně zastoupen a činil společné úkony s dalšími poškozenými, byl v posuzovaném řízení aktivní, dotazoval se na stav formálními i neformálními prostředky, když podával i stížnosti na průtahy v prověřování a žádosti, aby ve věci bylo jednáno. Podněty poukazovaly na nesprávný, nekoncentrovaný a roztříštěný postup vyšetřujících orgánů, který pokračoval i po poté, co věc byla řešena Ústavním soudem. S ohledem na citované, soud za chování žalobce zvýšil zadostiučinění o 5 % (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk).

29. Postup orgánů veřejné moci se projevil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení a zcela zásadně výrazně přispěl k celkové délce řízení. Postup orgánů činných v trestním řízení byl v již výše citovaném nálezu Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 3626/13 podroben kritice. Policejní orgány se dopustily průtahů v řízení způsobené jejich nečinností. Ve věci došlo k nekoncepčnímu rozdělení věci při jejím prověřování a jednak i tím, že ve věci vydaná rozhodnutí byla pro nezákonnost opakovaně zrušena. Předně nelze odhlédnout, že ani po kritice Ústavním soudem nebyla ze strany OČTŘ zjednána náprava a k přehodnocení postupu ve věci, neboť jak vyplynulo z provedeného dokazování, opětovně došlo k vydání rozhodnutí s nedostatečným odůvodněním a přestože posléze došlo k určitému posunu a věc byla řešena komplexně, avšak usnesením Policie ČR z 24. 9. 2021 byla věc znovu odložena a toto usnesení bylo dne 25. 1. 2022 znovu zrušeno s tím, že Vrchní státní zastupitelství v Praze ve věci konstatovalo„ ledabylý přístup OČTŘ“ a„ absenci účinného vyšetřování“. Podíl orgánů veřejné moci na délce řízení je již na tolik zásadní, což je nutné promítnout do zadostiučinění. Soud proto zadostiučinění za postup orgánů veřejné moci zvýšil o 40 % (31a odst. 3 písm. d) OdpŠk), čímž zohlednil, že postup orgánů veřejné moci přispěl k celkové délce řízení vyšší měrou než složitost věci.

30. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobce, tento soud vidí jako standardní. Soud uvážil, že ani obecně podle judikatury ESPL se neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srovnej rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice z 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice z 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku z 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srovnej např. nález Ústavního soudu z 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Pro žalobce jakožto poškozeného jde o řízení o náhradu škody, v němž se domáhá zaplacení finanční částky 1 500- 1 700 euro, která mu byla přislíbena, proto soud neshledal důvody pro snížení ani pro zvýšení základní částky zadostiučinění. K argumentaci žalované soud vyzdvihuje, že je vázán závazným právním názorem Nejvyššího soudu ČR z rozsudku z 29. 4. 2021 č. j. 30 Cdo 3002/2020 – 146, který v tomto ohledu odkázal na ustálenou judikaturu a předchozí závěr soudů o sníženém významu řízení pro žalobce označil za nesprávný. Nejvyšší soud bral v potaz okolnost, že věc je stále ve fázi prověřování, a přesto uvedl, že z pohledu čl. 6 odst. 1 Úmluvy má poškozený právo na spravedlivý proces již ve stádiu samotného předběžného šetření, přičemž není podstatné, zda poškozený formálně v trestním řízení uplatnil právo na náhradu škody. Žalobce se sice přihlásil do trestního řízení„ pouze“ s nárokem ve výši 1 500- 1 700 euro, avšak pro překročení této částky hovoří jak kritérium extrémní celkové délky řízen, tak množství pochybení postupu orgánů veřejné moci během řízení a dále postavení žalobce jakožto zvlášť zranitelné oběti a skutečnost, že kromě mzdy 1 500- 1 700 euro, jež měla být žalobci vyplacena, je nezbytné též zohlednit úroky z prodlení z této částky a náklady na právní zastoupení (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze 17. června 2015 sp. zn. 30 Cdo 3320/2014, resp. sp. zn. 30 Cdo 3412/2011).

31. Soud odkazuje taktéž na závěry Nejvyššího soudu ČR v rozhodnutí ze dne 26.82022 čj. 30 Cdo 437/2022-356. V rámci dalšího postupu orgánů veřejné moci totiž byla věc policejním orgánem opětovně odložena, načež toto rozhodnutí bylo k podané stížnosti některých poškozených zrušeno usnesením státní zástupkyně [název soudu] ze dne 24. 7. 2017, [číslo jednací], jako neodůvodněné a věcně rozhodnuto nebylo ani v době vydání napadeného rozsudku odvolacího soudu. Žalovaná poukazem na částku odpovídající nevyplacené mzdě žalobce (22 300 Kč s příslušenstvím) přehlíží, že v sázce pro žalobce bylo nejen uvedené peněžité plnění, včetně jeho příslušenství, ale rovněž právo žalobce na účinné vyšetřování (v podrobnostech lze odkázat na odůvodnění shora označeného nálezu Ústavního soudu nebo na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. [spisová značka], v němž navíc byla délka téhož posuzovaného řízení označena za„ tristní“). Ve sledovaných souvislostech lze konečně připomenout i závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. [spisová značka], uveřejněného pod číslem 49/ 2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž dovolací soud dospěl k závěru, že jiné okolnosti, zdůrazňující intenzitu poškozeným utrpěné újmy, mohou spočívat i v tom, že je nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení porušeno nejen jeho právo na projednání věci v přiměřené lhůtě, ale i jiné základní právo.

32. V posuzovaném řízení je proto nutno připustit, aby výše zadostiučinění přesáhla částku uplatněnou v trestním řízení právě s ohledem na výše uvedené.

33. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 15 000 Kč/rok, se zohledněním poloviční částky za první dva roky, následně zvýšil o 10 %. Celková částka, která náleží žalobci jako přiměřené zadostiučinění proto činí 180 125 Kč a ve zbývajícím rozsahu soud žalobu neshledal důvodnou a žalobu zamítl (výrok II.) Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

34. Žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení od dne 7.3.2022. Soud přiznal žalobci úrok z prodlení od 10.5.2017. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data vyjádření žalované k žalobě, když v tomto vyjádření žalovaná vyjádřila svůj názor ve věci samé. K původnímu uplatnění nároku, tento věcně neprojednala, když žádal žalobce o doložení originálu plné moci. Toto se nestalo. Zárověn nelze dospět k závěru, že se tak jedná o řádné uplatnění nároku. Judikatura se už ustálila v tom, že pro potřeby posouzení nároku poškozeného na úrok z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z. lze soudem důvodně vyžadovat po poškozeném (v postavení potenciálního věřitele) prokázání součinnosti při předběžném uplatnění nároku podle § 14 OdpŠk minimálně v takovém rozsahu, v jakém je žalovanou (ministerstvem) výslovně a konkrétně vyzván k doložení skutečností nutných k posouzení důvodnosti uplatněného nároku. Jestliže poškozený jako věřitel takovou nezbytnou součinnost přes řádnou výzvu neposkytne, ocitá se v prodlení ve smyslu § 1975 o. z., a za dobu, po kterou toto jeho prodlení trvá, nemůže ve smyslu § 1970 o. z. požadovat zaplacení úroku z prodlení (shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2678/2020). soud tak dospěl k závěru, že se žalovaná dostala do prodlení až okamžikem vyjádření ve věci samé, když tento fakticky neuznala.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, proto je na něj třeba hledět, jakoby byl plně úspěšný. Žalobce byl neúspěšný s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 250 000 Kč O níž bylo rozhodnuto zamítavým rozsudkem s právní mocí dne 10.2.2020. Zároveň byl žalobce co do základu úspěšný s požadavkem na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení. Za období do 10.2.2020 nepřísluší vzhledem k neúspěchu obou stran sporu žádná náhrada nákladů řízení. Žalobce byl úspěšný se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení po dni 10.2.2020. Přísluší mu tak právo na náhradu nákladů řízení za úkony právní služby dle ust. § 9 odst. 4 písm. a/ AT ve výši 3100 Kč za jeden úkon a to za úkony 8.7.2020 doplnění žaloby, 14.7.2020 jednání soudu, 12.8.2020 doplnění žaloby, žádost o pokračování v řízení dne 21.4.2021 a dne 26.10.2021 jednání soudu, 5.1.2022 doplnění tvrzení, 7.1.2022 jednání soudu, účast na vyhlášení rozsudku dne 17.1.2022 ve výši , odvolání žalobce ze dne 11.3.2022 a dne 18.10.2022 jednání soudu, tomu odpovídající počet režijních paušálů á 300 Kč dle AT a DPH. Celkem 9 a x 3 100 Kč a 10x 300 Kč a DPH.

36. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení