12 C 67/2023 - 298

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] 3. [Jméno žalované C], narozený [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované C] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně], bytem [adresa], je vlastníkem pozemku parc. č. St. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [číslo popisné] – rodinný dům, o rozloze 125 m2, a pozemku parc. č. [hodnota] – zahrada, o rozloze 1013 m2, to vše zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

II. Žalovaní jsou povinni do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 51 984,40 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně po žalovaných domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. St. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [číslo popisné] – rodinný dům, o rozloze 125 m2, a pozemku parc. č. [hodnota] – zahrada, o rozloze 1013 m2, to vše zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Žalobkyně přednesla, že v současné době jsou v katastru nemovitostí zapsaní jako vlastníci shora uvedených nemovitostí žalovaní. K zapsání žalovaných jako vlastníků došlo na základě smlouvy o koupi nemovitých věcí, kterou žalobkyně považuje toliko za zdánlivou smlouvu v souladu s ust. § 551 obč. zák., neboť nebyla přítomna vůle žalobkyně převést vlastnické právo k nemovitostem. Ze strany žalovaných byla žalobkyně ujišťována, že sjednává smlouvu o zápůjčce zajištěnou zástavním právem. Nadto neměla žalobkyně prostor si celou smlouvu přečíst a pochopit její význam. Předmětná smlouva se dále dle žalobkyně příčí dobrým mravům, jelikož žalobkyně byla k jejímu podpisu přinucena jednáním žalovaných očividně nesoucím znaky trestného činu podvodu. Žalobkyně také jednala v omylu o rozhodující okolnosti smlouvy, přičemž v tento omyl byla úmyslně uvedena jednáním žalovaných (ve smyslu § 583 obč. zák. ve spojení s § 586 obč. zák.), a tudíž považuje smlouvu o koupi nemovitých věcí za neplatnou. Žalobkyně dále přednesla, že se stala obětí tzv. „romantického podvodu“ s tím, že prostřednictvím sociální sítě Facebook byla kontaktována dosud nezjištěným pachatelem, který se vydával za známého norského lyžaře [jméno FO]. Pachatel se žalobkyní navázal romantický vztah, na jeho základě pak začal po žalované vyžadovat pomoc v podobě různých plateb. V celkovém součtu se tyto požadavky vyšplhaly na cca 4 000 000 Kč. Žalobkyně se jeho prosbám snažila vyhovět. Když již neměla vlastní finanční prostředky, začala se poohlížet po možnostech, kde si peníze půjčit. Žalobkyně se považuje za osobu spíše naivní, s nižšími intelektovými schopnostmi. Na podzim roku 2021 ji telefonicky kontaktoval žalovaný 1/ s nabídkou zápůjčky. Na základě telefonátu žalobkyni dne 18.11.2021 v jejím bydlišti navštívil žalovaný 1/ s [jméno FO]. Oba muži ji přesvědčovali, že ji mohou nabídnout výhodnou zápůjčku a je pouze nezbytné zajistit vklad věcného práva do katastru nemovitostí s tím, že nemovitosti zůstanou v jejím vlastnictví. Žalovaný 1/ poté v rozporu s vůlí žalobkyně připravil dokumenty (plná moc, smlouva o koupi nemovitých věcí, nájemní smlouva), které měly za cíl způsobit převod vlastnického práva k nemovitostem na žalované. Žalobkyně měla na základě uvedených dokumentů obdržet částku 3 043 500 Kč (dle smlouvy o koupi nemovitých věcí se jednalo o část kupní ceny za nemovitosti), kterou bude splácet částkou 20 000 Kč měsíčně (dle nájemní smlouvy se jednalo o platbu nájemného). Žalobkyni nebyl poskytnut dostatečný prostor, aby se s obsahem listin seznámila. Pokud by žalobkyně jejich skutečný obsah znala, nikdy by nesouhlasila s jejich podpisem. Žalovaní následně přiměli žalobkyni k podpisu dalších dokumentů. Dne 6.1.2022 byla žalobkyní podepsána smlouva o smlouvě budoucí kupní, na jejímž základě žalobkyně mohla předmětné nemovitosti koupit zpět, ovšem za částku 4 500 000 Kč. Žalobkyni bylo nabídnuto, aby určitou část peněz půjčila zpět [jméno FO] s tím, že ji peníze budou postupně vraceny s určitým zhodnocením. Žalobkyni uzavřela s [jméno FO] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě [jméno FO] zapůjčila částku 1 800 000 Kč se sjednaným úrokem 5% ročně s tím, že částka ji bude splácena ve splátkách cca 34 000 Kč měsíčně po dobu 5 let. Žalobkyni bylo vysvětleno, že je to pro ni výhodné, protože tato investice ji vynese částku přibližně 14 000 Kč měsíčně (po zaplacení nájemného ve výši 20 000 Kč). O tom, že došlo k převodu nemovitostí se žalobkyně dozvěděla až v srpnu 2022, když změny v katastru nemovitostí se náhodně dozvěděla teta žalobkyně [jméno FO]. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva spatřuje žalobkyně ve skutečnosti, že v současné době jsou jako vlastníci předmětné nemovitosti v katastru nemovitostí zapsání žalovaní, což neodpovídá skutečnému stavu věcí, když vlastníkem nemovitostí je stále žalobkyně.

2. Žalovaní k žalobě přednesli, že nárok uplatněný žalobou neuznávají. Žalobkyně od počátku věděla, že nemovitosti prodává, za jakou cenu a za jakých podmínek. Žalobkyně svá nepravdivá tvrzení ničím neprokazuje. Žalovaní nerozumí, jak s věcí souvisí tvrzení, že se žalobkyně stala obětí „romantického podvodu“. Veškerá relevantní smluvní dokumentace byla s žalobkyní probrána a žalobkyně smlouvy uzavřela bez jakéhokoliv nátlaku. Pokud jde o zápůjčku [jméno FO], jednalo se zřejmě o dohodu mezi žalobkyní a [jméno FO] a tato smlouva s žalobou nesouvisí. Za podivné žalovaní považují tvrzení, že by se žalobkyně o převodu nemovitostí dozvěděla od [jméno FO], jestliže katastrální úřad má ze zákona povinnost žalobkyni neprodleně informovat o zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva, jakož i o provedeném vkladu vlastnického práva. Žalobkyně účelově spojuje 2 nesouvisející věci, tedy prodej nemovitostí žalovaným a podvod neznámého pachatele vydávajícího se za [jméno FO]. Ani výše kupní ceny není nikterak v hrubém nepoměru dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 33 Cdo 42/2021. Nemůže obstát ani námitka neplatnosti smlouvy pro hrubý rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně se zaštiťuje trestním oznámením na žalované pro trestný čin podvodu, což má být zřejmě určitá forma nátlaku na žalované. Spíše to bude pro žalobkyni znamenat trestní stíhání pro křivé obvinění, protože právo obrátit se na orgány činné v trestním řízení nemůže být zneužíváno. Žalovaní se cítí být tímto postupem vydíráni (tj. zneužitím této skutečnosti v tomto řízení). Žalobkyně neunáší důkazní břemeno ohledně svých tvrzení a žaloba by měla být zamítnuta.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Účastníci učinili nesporným, že v současné době jsou v katastru nemovitostí žalovaní zapsaní jako vlastníci nemovitostí, a to pozemku parc. č. St. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [číslo popisné] – rodinný dům, o rozloze 125 m2, a pozemku parc. č. [hodnota] – zahrada, o rozloze 1013 m2, to vše zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to na základě smlouvy kupní ze dne 29.11.2021, s právními účinky zápisu k okamžiku 2.12.2021. Dne 29.11.2021 došlo k podpisu smlouvy o koupi nemovitých věcí, jejímž předmětem je prodej shora uvedených nemovitostí žalovaným, za kupní cenu 3 500 000 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně předložila žalovaným odborné vyjádření k tržnímu ohodnocení příslušné nemovitosti žalobkyně, které vyhotovil pro účely dědického řízení [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] s tím, že dle tohoto odborného vyjádření činí konečná vypočtená hodnota nemovitosti částku 5 390 675 Kč (Optimum), resp. částku 5 091 193 Kč (Minimum), resp. částku 5 989 639 Kč (Maximum). Sjednaná kupní cena ve výši 3 500 000 Kč byla ze strany žalovaných zaplacena s tím, že (v souladu se smluvním ujednáním) částka 12 100 Kč byla zaplacena na účet č. [č. účtu], částka 444 400 Kč byla zaplacena na účet č. [č. účtu] (vyplacení zápůjčky ze dne 4.11.2021 u [jméno FO]), částka 300 000 Kč byla zaplacena na účet žalobkyně do 5 dnů od do zahájení řízení o vkladu vlastnického práva u příslušného katastru nemovitostí a částka 2 743 500 Kč do 5 dnů od okamžiku vkladu vlastnického práva. Dne 29.11.2021 došlo i k podpisu nájemní smlouvy, jejímž předmětem byl nájem shora uvedených nemovitostí, kdy na straně pronajímatele vystupují žalovaní jako nabyvatelé předmětných nemovitostí a na straně nájemce vystupuje žalobkyně jako předchozí vlastník předmětných nemovitostí. Nájem se sjednává na dobu jednoho roku od právních účinků vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě souběžně uzavírané kupní smlouvy. Žalovaná se zavázala platit nájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně. Žalovaný 1/ odvezl žalobkyni na poštu k ověření podpisu na kupní smlouvě, [jméno FO] v té době hlídal v domě žalobkyně její dceru. Taktéž došlo k podpisu plné moci (s uvedeným datem 24.11.2021) pro žalovaného 1/, na jejímž základě žalobkyně zmocnila žalovaného 1/ k zastupování při jednání s věřiteli a dalšími osobami. Dne 30.11.2021 převedl žalovaný 3/ na účet žalobkyně částku 300 000 Kč (bez poznámky pro příjemce). Dne 6.1.2022 převedl žalovaný 3/ na účet žalobkyně částku 2 743 500 Kč s poznámkou „úhrada kupní ceny [adresa]“. Dále bylo nesporné, že dne 6.1.2022 byla žalobkyní podepsána smlouva o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem bylo právo žalobkyně koupit zpět shora uvedené nemovitosti, a za částku 4 500 000 Kč. (tato mezi účastníky nesporná skutková tvrzení prokazují i následující listiny provedené k důkazu: Detail platby ze dne 23. 8. 2022 na částku 2 743 500 Kč, ve spise na č. l. 10, kopie Nájemní smlouvy ze dne 29. 11. 2021, ve spise na č. l. 11 a následující, kopie plné moci pro [jméno FO] ze dne 24. 11. 2021, ve spise na č. l. 13, kopie Smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne 6. 1. 2022, ve spise na č. l. 14 a následující, kopie Smlouvy o koupi nemovitých věcí ze dne 29. 11. 2021, Detail platby ze dne 23. 8. 2022 na částku 300 000 Kč, ve spise na č. l. 23, potvrzení o provedení platby z 29. 11. 2021 na částku 12 100 Kč, ve spise na č. l. 206, potvrzení o provedení platby z 29. 11. 2021 na částku 300 000 Kč, ve spise na č. l. 207, potvrzení o provedení platby z 29. 11. 2021 na částku 444 400 Kč, ve spise na č. l. 208, potvrzení o provedení platby z 5. 1. 2022 na částku 2 743 500 Kč, ve spise na č. l. 209).

5. Z kopie listiny: Detail platby ze dne 23. 8. 2022 na částku 1 800 000 Kč na č. l. 9 od banky Equa Bank okresní soud zjistil, že dne 6.1.2022 žalobkyně převedla na účet [jméno FO] částku 1 800 000 Kč s poznámkou „zápůjčka“.

6. Z kopie Smlouvy o zápůjčce peněz ze dne 6. 1. 2022, nepodepsaná věřitelem, ve spise na č. l. 21, ve spojení s kopií Splátkového kalendáře ze dne 6. 1. 2022, ve spise na č. l. 22, okresní soud zjistil, že dne 6. 1. 2022 žalobkyně přinejmenším v ústní podobě uzavřela s [jméno FO] smlouvu o zápůjčce částky 1 800 000 Kč, ve které se dlužník zavázal splatit zápůjčku v 60 pravidelných splátkách po 33 968,22 Kč měsíčně. Soudu byla předložena jednak kopie smlouvy, nepodepsaná žalobkyní (ve spise na č.l. 21) a následně, poté co soud žalobkyni u ústního jednání dne 6.6.2023 upozornil, že předložila smlouvu nepodepsanou žalobkyní, žalobkyně předložila soudu i kopii Smlouvy o zápůjčce peněz ze dne 6. 1. 2022 (se zjevně identickým podpisem [jméno FO] i s identickou ručně psanou opravou v bodě IV. smlouvy), ve spise na č. l. 154, která již obsahuje i podpis žalobkyně (včetně splátkového kalendáře z 6. 1. 2022, ve spise na č. l. 155, který rovněž nově obsahuje i podpis žalobkyně, oproti jinak stejné listině – splátkovému kalendáři ve spise na č.l. 22), k čemuž žalovaní namítali, že „je možné, že dochází k manipulaci s důkazy“, jestliže tato listina (resp. tyto listiny) byla u minulého jednání předložena bez podpisu žalobkyně. Žalobkyně následně nevyhověla výzvě soudu k předložení originálu listiny založené na č. l. 21 (neobsahující podpis žalobkyně), aby bylo možné oba originály listin porovnat a tím vyloučit tzv. „dopodepsání“ listiny žalobkyní až po ústním jednání dne 6.6.2023 (listiny mohly teoreticky existovat ve vícero vyhotoveních). Z uvedeného důvodu soud ztotožnil se závěrem naznačeným žalovanými, že žalobkyně tzv. dopodepsala Smlouvu o zápůjčce peněz ze dne 6. 1. 2022 až později (přesně nezjištěného dne), a to někdy v období po ústním jednání, které se konalo dne 6.6.2023, a před ústním jednání, které se konalo dne 1. 8. 2023. I tak však tato smlouva mohla být uzavřena i ústně, žalobkyně dalšími důkazy prokazovala, že na základě této smlouvy plnila, jestliže [jméno FO] zaslala na účet částku 1 800 000 Kč (převod zápůjčky) a ten zápůjčku splácel. Zjišťování dalších podrobností podpisu žalobkyně na příslušné listině nebylo s přihlédnutím ke všem okolnostem pro rozhodnutí ve věci samé zásadní. Tyto skutečnosti nicméně mohou mít význam pro případné trestní řízení, o kterém hovoří žalovaní (tj. případné trestní stíhání žalobkyně pro křivé obvinění, jestliže právo obrátit se na orgány činné v trestním řízení nemůže být zneužíváno, jak správně žalovaní uvádí).

7. Z kopie listiny: Detail platby ze dne 24. 8. 2022 na částku 33 968 Kč, ve spise na č. l. 24 okresní soud zjistil, že dne 24. 8. 2022 zaslal [jméno FO] žalobkyni na účet částku 33 968 Kč s poznámkou pro příjemce „splátka“.

8. Z kopie listiny: Detaily plateb ze dne 24. 8. 2022 a 25. 8. 2022, vždy na částku 33 968 Kč, ve spise na č. l. 24 až 26 okresní soud zjistil, že dne 15.2.2022, 22.3.2022 a 22.4.2022 zaslal [jméno FO] žalobkyni na účet částku 33 968 Kč s poznámkou pro příjemce „splátka“.

9. Z kopie listiny: kopie Trestního oznámení ze dne 4. listopadu 2022, ve spise na č. l. 27 a následující okresní soud zjistil, že dne 4. listopadu 2022 žalobkyně podala trestní oznámení na žalované a [jméno FO] pro trestný čin podvodu a další.

10. Z kopie listin: kopie usnesení Okresního soudu v Berouně č.j. [spisová značka] ze dne 31. 7. 2008, ve spise na č. l. 35 a následující a usnesení Okresního soudu v Berouně č.j. [spisová značka] ze dne 2. července 2021, ve spise na č. l. 39 a následující, kopie usnesení Okresního soudu v Berouně č.j. [spisová značka] ze dne 2. července 2021, ve spise na č. l. 49 včetně záznamu o výsledku ověření elektronických podpisů, ve spise na č. l. 51 a následující, okresní soud zjistil, že žalobkyně na základě dědického řízení nabyla vlastnické právo (mimo jiné) ke shora uvedeným nemovitostem v k.ú. [adresa], obec [adresa].

11. Z kopie výpisu z katastru nemovitostí k 17. 8. 2022, LV [hodnota], katastrální území [adresa], ve spise na č. l. 56 a následující okresní soud zjistil, že v současné době jsou v katastru nemovitostí žalovaní zapsaní jako vlastníci nemovitostí, a to pozemku parc. č. St. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [číslo popisné] – rodinný dům, o rozloze 125 m2, a pozemku parc. č. [hodnota] – zahrada, o rozloze 1013 m2, to vše zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

12. Z kopie listiny: listiny nazvané Detail platby, ve spise na č. l. 97 a následující ze dne 23. 8. 2022 na částku 5 500 EUR, ze dne 23. 8. 2022 na částku 245 300 Kč, ze dne 27. 8. 2022 na částku 490 600 Kč, ze dne 23. 8. 2022 na částku 122 100 Kč, ze dne 23. 8. 2022 na částku 48 000 Kč, ze dne 23. 8. 2022 na částku 2 700 EUR, výběr hotovosti z bankomatu ve výši 20 000 Kč ze dne 3. 5. 2022, listina nazvaná Detail karetní transakce na č. l. 103, Detail karetní transakce ze dne 3. 5. 2022 na částku 80 000 Kč, výběr hotovosti z bankomatu, výběr hotovosti z bankomatu ve výši 50 000 Kč ze dne 3. 5. 2022, ve spise na č. l. 105, výběr hotovosti z bankomatu ve výši 20 000 Kč ze dne 4. 5. 2022 na č. l. 106, výběr hotovosti z bankomatu ve výši 80 000 Kč ze dne 4. 5. 2022 na č. l. 107, výběr hotovosti z bankomatu ve výši 28 000 K č ze dne 4. 5. 2022 na č. l. 108, podací lístek, odesílatel [jméno FO], adresát [jméno FO], na částku 1 000 Kč na č. l. 109, Detail karetní transakce na částku 3 000 Kč ze dne 13. 5. 2022, výběr hotovosti z bankomatu na č. l. 110, Detail karetní transakce, výběr hotovosti z bankomatu, částka 15 000 Kč dne 13. 5. 2022 na č. l. 111, výběr hotovosti z bankomatu, částka 3 000 Kč ze dne 13. 5. 2022 na č. l. 112, Detail platby z 23. 8. 2022, částka 16 000 EUR, datum zaúčtování 14. 10. 2021 na č. l. 113, Detail karetní transakce, částka 10 000 Kč z 13. 5. 2022 na č. l. 114, výběr hotovosti z bankomatu, částka 2 000 Kč z 13. 5. 2022, ve spise na č. l. 115, výběr hotovosti z bankomatu, částka 12 816 Kč z 13. 5. 2022, ve spise na č. l. 116, výběr hotovosti z bankomatu, částka 3 000 Kč z 13. 5. 2022, ve spise na č. l. 117, výběr hotovosti z bankomatu, částka 3 000 Kč z 13. 5. 2022, ve spise na č. l. 118, podací lístek ze dne 14. 5. 2022 s udanou cenou 1 000 Kč, ve spise na č. l. 119, Detail platby na částku 14 000 EUR, datum zaúčtování 22. 11. 2021, ve spise na č. l. 120, okresní soud zjistil pouze tolik, že v průběhu let 2021 až 2022 žalobkyně prováděla různé finanční transakce a výběry hotovosti z bankomatu, dle tvrzení žalobkyně se jednalo o plnění finančních požadavků osoby vydávající se za norského lyžaře, což s předložených listin zjistit nelze, dle názoru soudu to však není zásadní pro posouzení věci.

13. Z kopie listiny: Detail platby, částka 11 000 Kč, ze dne 8. 2. 2021, ve spise na č. l. 125 okresní soud zjistil, že v době podpisu kupní smlouvy žalobkyně pobírala rodičovský příspěvek ve výši 11 000 Kč.

14. Z kopie listiny: emailová korespondence ze dne 29. 11. 2021, ve spise na č. l. 132 a následující okresní soud zjistil, že dne 13.10.2021 bylo žalobkyni oznámeno bankou [právnická osoba], že jí byla poskytnuta půjčka ve výši 315 000 Kč, kterou bude splácet prostřednictvím 120 měsíčních splátek ve výši 3 482 Kč.

15. Z kopie listiny: notářský zápis č. [hodnota] z 4. 7. 2023, ve spise na č. l. 135 až 152, ve spojení s předkladem korespondence do českého jazyka, ve spise na č. l. 173, okresní soud zjistil, že žalobkyně komunikovala přes aplikaci WhatsApp z nezjištěnou osobou v anglickém jazyce s tím, že telefonní číslo [tel. číslo] blíže neurčené osoby je +[tel. číslo]. Žalobkyně s touto osobou udržovala v období od 6.12.2021 do 19.7.2022 na dálku romantický vztah, žalobkyně sděluje této osobě podrobnosti ze svého osobního života i ohledně svého majetku. Dne 30.5.2021 žalobkyně vede následující komunikaci s neznámou osobou: „Zlatíčko, ty máš dům nebo bydlíš v pronajatém bytě. Zlato, já mám dům. Páni to hezké zlato. Já myslel, že žiješ v pronajatém bytě“. Dne 19.7.2022 žalobkyně sděluje neznámé osobě, že „potřebuje peníze do konce měsíce. Protože příští měsíc bude špatný. A taky víš, že můj (bankovní) účet je na nule. Nemůžu ti pomoct. Čekám na tvoji pomoc. Tak aby se všechno mohlo vyřešit. Ale já nechci ztratit nejenom [jméno FO], ale ani můj dům a můj život. Nepomáhala jsem ti proto, abych skončila jako bezdomovec… … Takže hlavní věc je, aby nikdo na nic nepřišel. A já spoléhám na to, že ty a právník něco vymyslíte…“ Soud pro úplnost dodává, že žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) byla u ústního jednání soudem vyzvána, aby vysvětlila význam svého sdělení, že „žalobkyně nepomáhala proto, aby skončila jako bezdomovec“ a že „hlavní je, aby na to nikdo nepřišel“, na to žalobkyně soudu nikterak neodpověděla (právní zástupce toliko uvedl, že kontext konkrétních sdělení nezná).

16. Z kopie listiny: kopie Smlouvy o zápůjčce ze 4. 11. 2021, ve spise na č. l. 156 a následující okresní soud zjistil, že dne 4. 11. 2021 žalobkyně uzavřela s [jméno FO] Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí byla poskytnuta půjčka ve výši 440 000 Kč s úrokem 12% ročně a byla zřízena zástava k nemovitosti žalobkyně. Žalobkyni byla vyplacena částka 80 000 Kč v hotovosti a částka 360 000 Kč na bankovní účet. Žalobkyně se zavázala splácet předmětnou půjčku v pravidelných 240 měsíčních splátkách částkou 4 844,78 Kč.

17. Z kopie listiny: Smlouva o zřízení zástavního práva a věcného práva zákazu zcizení a zatížení ze 4. 11. 2021, ve spise na č. l. 160 a následující okresní soud zjistil, že dne 4. 11. 2021 žalobkyně v souvislosti s uzavřením Smlouvy o zápůjčce na částku 440 000 Kč uzavřela s [jméno FO] i Smlouvu o zřízení zástavního práva a věcného práva zákazu zcizení a zatížení své nemovitosti, a to pozemku parc. č. St. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [číslo popisné] – rodinný dům, o rozloze 125 m2, a pozemku parc. č. [hodnota] – zahrada, o rozloze 1013 m2, to vše zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na jejímž základě došlo ke zřízení zástavy k předmětné nemovitosti, jako zajištění ze smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 11. 2021.

18. Okresní soud dále čerpal skutková zjištění ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví Zdravotnická odvětví různá se zvláštní specializací klinická psychologie, vypracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 25. 5. 2023, z něhož však neučinil žádná skutková zjištění významná pro posuzovanou věc. Jakkoliv se v posudku uvádí, že žalobkyně není schopná bez pomoci sama pochopit obsah, význam a dosah složitějších smluv, závěry znalce nevypovídají o tom, zda je žalobkyně schopna rozlišit pojmy zápůjčka (půjčka) peněz, prodej nemovitosti, příp. pronájem nemovitosti. Nelze přehlédnout, že k rozlišení mezi smlouvou kupní a smlouvou o zápůjčce ve většině případů v zásadě postačí, přečíst si název smlouvy (v posuzovaném případě je název Smlouvy o koupi nemovitých věcí uveden velkými, tučnými písmeny na začátku smlouvy). Tyto pojmy nikterak komplexní nejsou a i z komunikace žalobkyně s neznámou osobou je zřejmé, že tyto pojmy rozlišuje. Z předkládané komunikace z aplikace WhatsApp je rovněž zjevné, že žalobkyně chápe rozdíl mezi tím, když nemovitost vlastní a když ji nevlastní („nechce skončit jako bezdomovec“, slovy žalobkyně). Pokud znalec uvádí zvýšené riziko, že žalobkyně udělá rozhodnutí, jehož důsledkům nebude rozumět, nelze ještě na základě takového závěru znalce dospět k žádnému konkrétnímu skutkovému zjištění (i tak musí žalobkyně svá skutková tvrzení – kupř. v tom směru, že ji žalovaní přiměli k podpisu dokumentů – v řízení prokázat). Žalobkyně v řízení netvrdila (a neprokazovala), že by v době uzavírání smluv trpěla duševní poruchou, pro kterou by nebyla schopna kupní smlouvu uzavřít, což by způsobovalo neplatnost takto uzavřené smlouvy. I s ohledem na (níže uvedený) právní názor soudu, nepovažoval soud předmětný posudek za příliš relevantní, a to i s ohledem na ostatní v řízení provedené důkazy.

19. Z kopie listiny: výňatky z komunikace mezi žalobkyní a neznámou osobou, ve spise na č. l. 200 okresní soud zjistil, že v období od 18.11.2021 do 6.12.2021 žalobkyně komunikovala přes aplikaci WhatsApp s neznámou osobou, zejména ohledně obstarání peněz pro tuto neznámou osobu za účelem záchrany jakéhosi balíčku. Dne 18.11.2021 žalobkyně vede delší konverzaci s neznámou osobou, ve které se mimo jiné hovoří o částce 11 000 Eur (což odpovídá dle tehdejšího kurzu 25,23 Kč za 1 Euro částce 277 530 Kč). Žalobkyně dále píše o schůzce dne 18.11.2021 s tím, že pán je milý (žalobkyně se zmiňuje o 1 osobě, nikoliv o 2 osobách, přičemž žalovaní nerozporovali, že dne 18.11.2021 žalobkyni navštívil žalovaný 1/ [Jméno žalované A]). Žalobkyně uvádí, že pán je od jedné společnosti, která půjčuje peníze, přišel do jejího domu, pomůže s bankou, dá vědět během dneška nebo zítřka. Dále žalobkyně píše, že příští týden bude mít 11 000 Eur s tím, že se snaží zachránit balíček oné neznámé osoby. Rovněž píše. „…o tobě jsem nezmínila jedinou věc. To by byla velká hloupost. A ona skončila v blázinci“ (dle žalobkyně má být správný překlad do českého jazyka: A já bych skončila v blázinci; v anglickém jazyce je uveden text: „And she ended up in a madhouse“. Dne 25.11.2021 žalobkyně sděluje, že v pondělí bude mít další schůzku. Dne 29.11.2021 sděluje, že schůzka by měla být dnes. Dne 29.11.2021 žalobkyně sděluje, že 11 000 Eur má na účtu s tím, že balíček bude zachráněný. Dne 6.12.2021 žalobkyně sděluje, že její dům má hodnotu cca 215 000 Euro.

20. Z kopie listiny: tržní posouzení nemovitosti, ve spise na č. l. 210 až 213 okresní soud zjistil, že dne 11.2.2021 bylo vyhotoveno [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] odborné vyjádření k tržnímu ohodnocení nemovitosti žalobkyně s tím, že konečná vypočtená hodnota činí částku 5 390 675 Kč (Optimum), resp. částku 5 091 193 Kč (Minimum), resp. částku 5 989 639 Kč (Maximum).

21. Z kopie listiny: přípis ve věci zaslání požadovaných údajů z katastru nemovitostí ze dne 21. 11. 2023 včetně kopie doručenky, ve spise na č. l. 238, okresní soud zjistil, že dne 2.12.2021 odeslal příslušný katastrální úřad žalobkyni informaci o vyznačení plomby, dne 11.1.2022 si žalobkyně převzala vyrozumění o provedení vkladu.

22. Přehráním video souborů nazvaných Kupní smlouva.mp4 a Nájemní smlouva.mp4, založených do spisu stranou žalovanou (ve spise na č.l. 215), okresní soud zjistil, že dne 29.11.2021 žalovaný 1/ [Jméno žalované A] se žalobkyní prošel a podrobně, trpělivě a srozumitelně ji seznámil s obsahem smlouvy kupní ze dne 29.11.2021 a smlouvy nájemní ze dne 29.11.2021. Na žalovanou zjevně nebyl vyvíjen žádný nátlak k podpisu příslušných smluv. Žalobkyně měla dostatek prostoru a příležitostí se na cokoliv zeptat, čehož však nevyužila.

23. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že [jméno FO] je bývalý přítel žalované 3/ [Jméno žalované B] a bývalý kamarád žalovaného 1/ [jméno FO]. Svědek [jméno FO] se rozešel s žalovanými ve zlém, jelikož mu dlužili nějaké peníze. Svědek se na žádost žalovaného 1/ zúčastnil schůzky s žalobkyní dne 29.11.2021, při které natáčel video, na kterém žalovaný 1/ žalobkyni seznamoval s obsahem smlouvy kupní a smlouvy nájemní a také pohlídal dítě žalobkyně. Obdobná videa natáčel pro žalovaného 1/ i v dalších případech (cca v 10 až 15 případech). Žalovaní si nemovitosti kupovali za účelem budoucího zisku. Žalobkyně měla dál bydlet v nemovitosti a platit žalovaným nájem. Svědek se s žalovaným 1/ pracovně zabýval toto činností, tedy sháněním lidí (přes různé tipaře), kteří měli dluhy a poradili jim, že mohou nemovitost prodat a dluhy tímto způsobem vyplatit. Svědek míval provizi cca 5 % z prodejní ceny nemovitosti (ne v případě žalobkyně, tam neměl provizi žádnou). Svědek doporučil žalobkyni, aby peníze (které dostane z prodeje nemovitosti) půjčila jemu na úrok, než aby je poslala někomu zadarmo. Splátka byla nastavena na částku asi 35 000 Kč, aby žalobkyni zůstala po zaplacení nájemného ve výši 20 000 Kč částka cca 15 000 Kč. Po splacení půjčky měla žalobkyně začít chodit do práce. Svědek podnikal v oblasti půjčování peněz lidem, zprostředkovával (mimo jiné i s žalovanými) úvěry pro nebankovní subjekty (např. společnosti Zaplo, Ferratum nebo Profi Credit). V souvislosti s touto činností (ale z roku 2013) ho prověřovala PČR, částečně byl před dvěma měsíci odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Když si svědek jel v lednu 2022 k žalobkyně nechat podepsat smlouvu o zápůjčce, poprosil ho žalovaný 1/, aby s sebou vzal i smlouvu o smlouvě budoucí, která již byla podepsána žalovanými a kterou měl odvézt žalobkyni k podpisu. Bližší podrobnosti k této smlouvě nezná.

24. Žalobkyně v účastnické výpovědi uvedla, že udržovala cca 1 rok romantický vztah s neznámou osobou vydávající se za norského lyžaře s tím, že této osobě převáděla finanční částky, jejichž zaslání po ní falešný sportovec pod různými záminkami požadoval. Vztah udržovala i v době, kdy na různých portálech sháněla půjčku 900 000 Kč. Dále žalobkyně hovořila o schůzkách dne 18.11.2021 a 29.11.2021, které prokazují i další v řízení provedené důkazy. Žalobkyně měla půjčit peníze žalovaným (resp. [jméno FO]), který jí měl zápůjčku splácet částkou cca 33 000 Kč měsíčně. Žalobkyně měla posílat žalovaným částku 20 000 Kč měsíčně. Pokud se od částky 30 000 Kč odečte 20 000 Kč, mělo žalobkyni zůstat cca 15 000 na „dobré živobytí“, což mělo trvat asi 3 roky (než se splatí částka, kterou jim žalobkyně půjčila). Po těch 3 letech se dál bude řešit prodej baráku. Žalobkyně měla nicméně představu, že ten falešný sportovec vrátí, co si půjčil a takto se to splatí. Žalobkyně dále po předložení listiny ve spise na č.l. 16 až 18 (Smlouva o koupi nemovitých věcí ze dne 29.11.2021) uvedla, že se jedná o smlouvu o koupi nemovitostí a vzápětí dodala: „V ten moment jsem to netušila, že jako něco prodávám, v té době jsem to neměla v plánu. Teď vím, že to není smlouva o půjčce peněz.“. Nátlak dle žalobkyně spočíval v tom, že ji smlouvy nenechali doma do druhého dne, aby si je nechala sama ověřit, ale odvezli ji na Czeck Point k ověření podpisu (zájem o ponechání smluv do druhého dne neprojevila). Žalobkyně taktéž uvedla, že u nich v obci Czech Point nemají. Žalobkyně neměla pocit, že by měla málo času na prostudování smluv, když s ní žalovaný 1/ smlouvy procházel. Smlouva o zápůjčce s [jméno FO] se podepisovala u ní doma, peníze ve výši 1 800 000 Kč převáděla přes internetové bankovnictví. Žalobkyně smlouvu o zápůjčce s [jméno FO] podepsala z důvodu, že se tím vyřešil problém s balíčkem falešného sportovce. Falešný sportovec žalobkyni napsal, že má problémy s manažerem, potřebuje poslat balíček se šperky pryč ze skladu. Žalobkyně tedy peníze potřebovala rychle. Půjčku od [jméno FO] žalobkyně splácet ani nezačala, jelikož mezitím přijel na schůzku žalovaný 1/. Žalobkyně si chtěla půjčit dalších 700 000 Kč až 800 000 Kč s tím, že by celou částku použila pro norského lyžaře. Představa byla pořád stejná, že to zaplatí ten falešný sportovec.

25. K hodnocení účastnické výpovědi žalobkyně soud uvádí, že je přesvědčen, že žalobkyně v určitých případech hovořila pravdu (např. že si anglicky přes Google překladač psala přes 1 rok s osobou vydávající se za norského lyžaře [jméno FO], což ostatně vyplývá i z dalších v řízení provedených důkazů). Často se nicméně snažila přizpůsobit svoji účastnickou výpověď skutkovým tvrzením uvedeným v žalobě, což působilo logické rozpory, kdy kupř. uvedla, že smlouva o smlouvě budoucí se podepisovala v lednu 2022 a to až poté, co teta žalobkyně (v srpnu 2022) přišla na to, že došlo k prodeji nemovitosti. Nadto, žalobkyně neodpovídala spontánně, na podstatné otázky opakovaně uváděla, že si již nepamatuje (jednalo se přitom o rok či 2 roky staré události, které byla schopna popsat v žalobě i v trestním oznámení na žalované). Žalobkyně tak prakticky odpověděla pouze na otázky, na které chtěla odpovědět, na jiné otázky však žalobkyně neodpověděla (často na velmi zásadní otázky kladené žalovanými – kupř. její obvinění, že ji žalovaní přiměli i k podpisu dalších dokumentů), a to se zdůvodněním, že si nepamatuje či nevybavuje. Důkazní síla účastnické výpovědi žalobkyně je z těchto důvodů pro soud velmi nízká.

26. Žalovaný 1/ [Jméno žalované A] v účastnické výpovědi uvedl, že si nepamatuje, jakým způsobem získal kontakt na žalobkyni. Žalobkyně chtěla prodat nemovitost a chtěla tam zůstat bydlet v nájmu. První schůzka se konala na konci roku 2021, žalovaný 1/ udělal obhlídku nemovitosti a dohodl podmínky smluvního vztahu. Žalobkyně předložila znalecký posudek, následně žalovaní učinili nabídku, kterou žalobkyně akceptovala. Žalovaný 1/ požádal [jméno FO], aby byl u podpisu smluv a pořídil video, aby předešli případným sporům. Poté co se stali vlastníky, doplatili zbytek kupní ceny, jak bylo sjednáno. Asi po měsíci žalobkyně volala, že kvůli rodině chtěla mít jistotu, že bude moct nemovitost koupit zpět. Spekulovali na růst cen nemovitostí, bylo jim jedno, komu nemovitost prodají, tak s uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí kupní souhlasili. To však nebylo původně zamýšleno, žalobkyně měla bydlet v nemovitosti jako nájemce s tím, že až si najde něco jiného nebo přestane platit nájem, tak se odstěhuje. Žalovaný 1/ má firmu zabývající se poskytováním podnikatelských úvěrů, je si vědom toho, že nemá licenci na poskytování spotřebitelských úvěrů. Smlouvu o smlouvě budoucí vypracoval právní zástupce žalovaného 1/, [jméno FO] se nabídl, že jí odveze žalobkyni. Žalovaný 1/ se prý až následně dozvěděl, že si [jméno FO] jel od žalobkyně půjčit peníze. Smlouvy nebyly žalobkyni zaslány předem, protože byly vyhotoveny v den jejich podpisu. Žalobkyně spěchala na podepsání smluv s tím, že potřebuje peníze na nějaké dědictví (potřebovala něco někam přepravit). Dále bylo třeba vyplatit dluhy cca 400 000 Kč. Při podpisu smluv potřebovala naléhavě nižší stovky tisíc korun. Žalovaný 1/ se snaží vždy platit až poté, co dojde v katastru nemovitostí k zápisu jeho vlastnického práva, nicméně zde učinil výjimku, jelikož se to zdálo výhodné a žalobkyně by si zašla za někým jiným.

27. Z dalších provedených důkazů, tj. listiny nazvané Kopie a Upozornění na povinnost zákonného nakládání s osobními údaji, ve spise na č. l. 19 až 20, výtisk mapy z [adresa], ve spise na č. l. 134, výtisk z internetu nazvaný „Pošta online“, ve spise na č. l. 153, whatsappová komunikace ze dne 21.4.2023 a ze dne 30.11.2023 (v podání ze dne 26.4.2024 označené jako příloha č. 24), soud nezjistil žádné nové okolnosti rozhodné pro posouzení.

28. Návrh na doplnění dokazování potvrzením na č. l. 42, Protokolem o vzdání se práva odvolání na č. l. 42, přípisem ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno FO], ve spise na č. l. 43 a dále Záznamem o výsledku ověření elektronických podpisů, ve spise na č. l. 43 až 44, Upozorněním na povinnost zákonného nakládání s osobními údaji, ve spise na č. l. 45, soud považoval za nadbytečný, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn z předložených listinných důkazů a z tohoto důvodu soud návrh na provedení těchto důkazů zamítl. Nebylo ostatně ani zřejmé, ke kterým konkrétním skutkovým tvrzením, sporným mezi účastníky a významným pro posuzovanou věc, by měly být navrhované důkazy provedeny, jestliže ani právní zástupce žalobkyně tyto listiny nepovažoval za podstatné s tím, že do spisu založil veškeré listiny.

29. Návrh na doplnění dokazování rozsudkem zdejšího soudu č.j. [spisová značka] ze dne 25. srpna 2021, vypracováním znaleckého posudku ohledně obecné ceny nemovitosti v době prodeje, výslechem svědkyně [jméno FO] (tety žalobkyně), návrhy důkazů označenými v podání žalobkyně ze dne 26.2.2024 jako příloha 1 až příloha 15, příloha 16 až 22, příloha č. [hodnota] a příloha č. [hodnota], soud rovněž považoval za nadbytečný a z tohoto důvodu soud návrh na provedení příslušných důkazů zamítl.

30. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

31. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalobkyně na základě dědického řízení nabyla vlastnické právo (mimo jiné) k nemovitostem, a to pozemku parc. č. St. 290 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 264 – rodinný dům, o rozloze 125 m2, a pozemku parc. č. 1093/5 – zahrada, o rozloze 1013 m2, to vše zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. Poučník, obec [adresa], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Dne 11.2.2021 bylo vyhotoveno [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] odborné vyjádření k tržnímu ohodnocení nemovitosti žalobkyně s tím, že konečná vypočtená hodnota činí částku 5 390 675 Kč (Optimum), resp. částku 5 091 193 Kč (Minimum), resp. částku 5 989 639 Kč (Maximum). V současné době jsou v katastru nemovitostí zapsaní jako vlastníci shora uvedených nemovitostí žalovaní, a to na základě smlouvy kupní ze dne 29.11.2021, s právními účinky zápisu k okamžiku 2.12.2021. Žalobkyně udržovala cca 1 rok romantický vztah s neznámou osobou vydávající se za norského lyžaře [jméno FO] s tím, že této osobě převáděla finanční částky, jejichž zaslání po ní falešný sportovec pod různými záminkami požadoval. Žalobkyně komunikovala s touto nezjištěnou osobou přes aplikaci WhatsApp v anglickém jazyce (za pomoci přes Google překladače) s tím, že telefonní číslo [tel. číslo] osoby je +[tel. číslo]. Žalobkyně s touto osobou udržovala vztah přinejmenším i v období od 6.12.2021 do 19.7.2022, sdělovala jí podrobnosti ze svého osobního života i ohledně svého majetku. V průběhu let 2021 až 2022 žalobkyně prováděla různé finanční transakce a výběry hotovosti z bankomatu. Od 8.2.2021 žalobkyně pobírala rodičovský [právnická osoba] – zahrada, o rozloze 1013 m2, to vše zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na jejímž základě došlo ke zřízení zástavy k předmětné nemovitosti, jako zajištění ze smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 11. 2021. Dne 29.11.2021 žalobkyně sděluje falešnému sportovci, že částku 11 000 Eur (což odpovídá dle tehdejšího kurzu 25,23 Kč za 1 Euro částce 277 530 Kč) má žalobkyně na účtu s tím, že balíček bude zachráněný (patrně se jednalo o peníze ze zápůjčky od [jméno FO], kterou žalobkyně nakonec ani nezačala splácet, jelikož zápůjčka byla splacena žalovanými v rámci vypořádání kupní ceny ze smlouvy o koupi nemovitých věcí). Žalobkyně sháněla na různých portálech další půjčku cca 700 000 Kč až 900 000 Kč s tím, že by celou částku použila pro norského lyžaře. Její představa byla, že zápůjčku zaplatí ten falešný sportovec. Žalovaný 1/ nezjištěným způsobem sehnal kontakt na žalobkyni a telefonicky ji oslovil. Dne 18.11.2021 žalovaný 1/ po telefonické domluvě žalobkyni v jejím bydlišti (bez [jméno FO]), udělal obhlídku nemovitosti a žalobkyně předložila žalovanému 1/ odborné vyjádření k tržnímu ohodnocení příslušné nemovitosti žalobkyně, které vyhotovil pro účely dědického řízení [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] Následně se dohodli na prodeji nemovitosti žalobkyně za kupní cenu ve výši 3 500 000 Kč s tím, že prodejem nemovitosti se vyřeší dluh žalobkyně u [jméno FO], žalobkyně získá bezprostředně po podpisu příslušných smluv částku 300 000 Kč a následně po zapsání vlastnického práva pro žalované i zbytek kupní ceny ve výši 2 743 500 Kč. Současně bude žalobkyně v předmětné nemovitosti nadále bydlet jako nájemce za nájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně. Žalovaný 1/ měl zajistit vyhotovení příslušných smluv (smlouvy o koupi nemovitých věcí a nájemní smlouva) s tím, že další schůzka byla naplánovaná na 29.11.2021. Této schůzky se účastnil i [jméno FO] (bývalý přítel žalované 3/ a bývalý kamarád a spolupracovník žalovaného 1/), který byl požádán o účast na schůzce žalovaným 1/, aby pořídil video, čímž chtěl žalovaný 1/ předejít případným sporům. Obdobná videa natáčel [jméno FO] pro žalovaného 1/ i v dalších případech (cca v 10 až 15 případech). Žalobkyně spěchala na podepsání smluv, potřebovala při podpisu smluv naléhavě na nějaké dědictví (potřebovala něco někam přepravit) nižší stovky tisíc korun. Žalovaný 1/ zde tedy učinil výjimku (jinak se snaží platit až po vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí), jelikož se to zdálo výhodné a žalobkyně by si zašla za někým jiným. Žalovaný 1/ má firmu zabývající se poskytováním podnikatelských úvěrů, ale je si vědom, že spotřebitelské úvěry poskytovat nemůže. Žalovaní si nemovitosti kupovali za účelem budoucího zisku s tím, že spekulovali na růst cen nemovitostí a počítali i se ziskem nájemného. Dne 29.11.2021 došlo k podpisu smlouvy o koupi nemovitých věcí, jejímž předmětem je prodej shora uvedených nemovitostí žalovaným, za kupní cenu 3 500 000 Kč. Platební podmínky byly sjednány tak, že částka 12 100 Kč měla být zaplacena na účet č. [č. účtu], částka 444 400 Kč měla být zaplacena na účet č. [č. účtu] (vyplacení zápůjčky ze dne 4.11.2021 u [jméno FO]), částka 300 000 Kč měla být zaplacena na účet žalobkyně do 5 dnů od do zahájení řízení o vkladu vlastnického práva u příslušného katastru nemovitostí a částka 2 743 500 Kč měla být zaplacena do 5 dnů od okamžiku vkladu vlastnického práva. Dne 29.11.2021 došlo i k podpisu nájemní smlouvy, jejímž předmětem byl nájem shora uvedených nemovitostí, kdy na straně pronajímatele vystupují žalovaní jako nabyvatelé předmětných nemovitostí a na straně nájemce vystupuje žalobkyně jako předchozí vlastník předmětných nemovitostí. Nájem se sjednává na dobu jednoho roku od právních účinků vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě souběžně uzavírané kupní smlouvy. Žalovaná se zavázala platit nájemné ve výši 20 000 Kč měsíčně. Dne 29.11.2021 žalovaný 1/ se žalobkyní prošel a podrobně, trpělivě a srozumitelně ji seznámil s obsahem smlouvy kupní a smlouvy nájemní. Na žalovanou zjevně nebyl vyvíjen žádný nátlak k podpisu příslušných smluv. Žalobkyně měla dostatek prostoru a příležitostí se na cokoliv zeptat, čehož však nevyužila. Ani žalobkyně neměla pocit, že by měla málo času na prostudování smluv, když s ní žalovaný 1/ smlouvy procházel. Poté žalovaný 1/ odvezl žalobkyni na poštu k ověření podpisu na kupní smlouvě, [jméno FO] v té době hlídal v domě žalobkyně její dceru. Taktéž došlo k podpisu plné moci (s uvedeným datem 24.11.2021) pro žalovaného 1/, na jejímž základě žalobkyně zmocnila žalovaného 1/ k zastupování při jednání s věřiteli a dalšími osobami. Dne 30.11.2021 převedl žalovaný 3/ na účet žalobkyně částku 300 000 Kč (bez poznámky pro příjemce). Dne 2.12.2021 odeslal příslušný katastrální úřad žalobkyni informaci o vyznačení plomby, dne 11.1.2022 si žalobkyně převzala vyrozumění o provedení vkladu. Blíže nezjištěného dne, zřejmě v prosinci 2021 nebo v lednu 2022, kontaktovala žalobkyně telefonicky žalovaného 1/, že by chtěla mít kvůli rodině jistotu, že bude moct nemovitost koupit zpět. Žalovaný 1/ nechal připravit smlouvu o smlouvě budoucí kupní s tím, že tuto smlouvu o smlouvě budoucí vypracoval právní zástupce žalovaného 1/. [jméno FO], který k žalobkyni v lednu 2022 jel (aby s ní podepsal svoji smlouvu o zápůjčce částky 1 800 000 Kč), se nabídl, že s sebou vezme i smlouvu o smlouvě budoucí, která již byla podepsána žalovanými a kterou měl odvézt žalobkyni k podpisu. Dne 6.1.2022 převedl žalovaný 3/ na účet žalobkyně částku 2 743 500 Kč s poznámkou „úhrada kupní ceny [adresa]“. Dne 6. 1. 2022 žalobkyně přinejmenším v ústní podobě uzavřela s [jméno FO] smlouvu o zápůjčce částky 1 800 000 Kč. Předmětem smlouvy byla úročená zápůjčka částky 1 800 000 Kč, kterou se [jméno FO] zavázal splácet v 60 splátkách po 35 000 Kč. Toto poradil žalobkyni [jméno FO] s tím, že po odečtení nájemného ve výši 20 000 Kč zůstane žalobkyni částka cca 15 000 Kč. Na základě této smlouvy žalobkyně dne 6.1.2022 převedla přes internetové bankovnictví na účet [jméno FO] částku 1 800 000 Kč s poznámkou „zápůjčka“. Dne 6.1.2022 byla také žalobkyní podepsána smlouva o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem bylo právo žalobkyně koupit zpět shora uvedené nemovitosti, a za částku 4 500 000 Kč. Dne 15.2.2022, 22.3.2022 a 22.4.2022 zaslal [jméno FO] žalobkyni na účet částku 33 968 Kč s poznámkou pro příjemce „splátka“. Dne 24. 8. 2022 zaslal [jméno FO] žalobkyni na účet částku 33 968 Kč s poznámkou pro příjemce „splátka“. Dne 4. listopadu 2022 žalobkyně podala trestní oznámení na žalované a [jméno FO] pro trestný čin podvodu a další.

32. Předmětem tohoto řízení je žaloba na určení dle ust. § 80 písm. c) o.s.ř., mezi jejíž základní předpoklad úspěšnosti patří tvrzení a prokázání naléhavého právní zájmu na určení, zda tu právo či právní vztah je či není. Judikatura soudů je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Existence naléhavého právního zájmu na žádaném určení, a proto i nutnost v konkrétním návrhu tvrdit a dokázat skutečnosti, z nichž vyplývá jeho existence, je u určovacího návrhu jednou z nezbytných podmínek toho, aby se soud mohl žalobou meritorně zabývat. Určovací žaloba podle § 80 o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné procesní prostředky vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou, aby na určení práva nebo právního vztahu byl naléhavý právní zájem. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani splněna podmínka naléhavého právního zájmu. Přitom platí, že takový závěr se neváže pouze k určovací žalobě jako takové, ale je logicky podmíněn též tím, z jakých konkrétních právních poměrů žalobce vychází a jakého konkrétního určení se domáhá. Soud dospěl k závěru, že v daném případě zde na straně žalobkyně skutečně existuje naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, když takové rozhodnutí žalobkyně potřebuje pro účely zápisu do katastru nemovitostí.

33. Podle ust. § 545 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „obč. zák.“), právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

34. Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit (§ 546 obč. zák.).

35. Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší (§ 560 obč. zák.).

36. Převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu (§ 1105 obč. zák.).

37. Podle ust. § 551 obč. zák. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

38. Podle ust. § 583 obč. zák. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

39. Podle ust. § 586 odst. 1 obč. zák. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

40. Podle ust. § 551 ost. 2 obč. zák. nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

41. Podle ust. § 1796 obč. zák. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

42. Lichva nebrání uzavření hodnotově neekvivalentních smluv, není ani obecným nástrojem pro jejich řešení. Její použitelnost přichází v úvahu tehdy, pokud se poškozená smluvní strana nachází ve stavu určité subjektivní slabosti, který byl lichvářem zneužit. Chráněna proto není bezprostředně majetková sféra osoby, nýbrž svoboda vyjednávání o smlouvě (JANOUŠEK, Michal. § 1796 [Lichva]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 1.).

43. Hodnota poskytnutého a přijatého plnění musí být ve vzájemném (hrubém) nepoměru. Hrubým je takový nepoměr, který je na první pohled evidentní a do očí bijící. Shodně jako u neúměrného zkrácení (§ 1793) nezaloží tuto aplikační podmínku pouhá hodnotová nevyváženost nebo nepodmíněnost vzájemných plnění. Nepoměr musí být hrubý, na první pohled patrný (JANOUŠEK, Michal. § 1796 [Lichva]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 5.).

44. U lichvy se uplatní tzv. pohyblivý systém. Ten spočívá v tom, že pokud právní norma váže právní následek na splnění více podmínek skutkové podstaty, přičemž jedna z nich je splněna více než dostatečně a některá ze zbývajících požadované úrovně nedosahuje, lze je vzájemně vyvážit; žádná z podmínek onu další nenahrazuje, nemůže proto dojít k vyloučení žádné z nich (Krejci in Bydlinski 1986 s. 157). Za pomoci pohyblivého systému lze vyvažovat okolnosti jednotlivého případu k neúměrnému zkrácení, u kterého se pohyblivý systém neuplatní. Základní „hodnota“ hrubého nepoměru je však nutně v obou případech shodná (JANOUŠEK, Michal. § 1796 [Lichva]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 8.).

45. Jedním z aplikačních předpokladů lichvy je i znak subjektivní slabosti na straně smluvního partnera – tíseň, nezkušenost, rozumová slabost, rozrušení nebo lehkomyslnost. Tyto znaky mají společné, že samy o sobě nezakládají speciální skutkovou podstatu vady vůle (např. omylu, lsti, nesvéprávnosti, bezprávné výhružky; Rummel 2014 879 345) (JANOUŠEK, Michal. § 1796 [Lichva]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 14.)

46. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanými jako kupujícími byla dne 29.11.2021 uzavřena ohledně shora uvedených nemovitostí smlouva o koupi nemovitých věcí za kupní cenu 3 500 000 Kč a nájemní smlouva na dobu jednoho roku, na jejímž základě měla žalobkyně dál v předmětné nemovitosti bydlet za nájemné ve výši 20 000 Kč. Smluvená kupní cena byla žalobkyni řádně uhrazena s tím, že dne 6.1.2022 byla zaplacena zbývající část kupní ceny ve výši 2 743 500 Kč a téhož dne byla k žádosti žalobkyně uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, na jejímž základě byla žalobkyně oprávněna příslušnou nemovitost koupit zpět za částku 4 500 000 Kč. Dne 6.1.2022 žalobkyně také uzavřela s [jméno FO] smlouvu o úročené zápůjčce částky 1 800 000 Kč, kterou se dlužník zavázal splácet v 60 pravidelných splátkách po 33 968,22 Kč měsíčně. Tato smlouva je nezávislá na smlouvě o koupi nemovitých věcí a nájemní smlouvě ze dne 29.11.2021, jakož i smlouvě budoucí kupní, které žalobkyně uzavřela s žalovanými. Předmětem žaloby není uplatnění práv ze smlouvy o zápůjčce ze dne 6.1.2022, pokud snad žalobkyně dovozuje nějaká práva z této smlouvy, musí je uplatnit přímo vůči [jméno FO] (kupř. žalobou na vrácení bezdůvodného obohacení, pokud by se domnívala, že smlouva je z nějakého důvodu neplatná).

47. Soud předně uvádí, že (s ohledem na finanční situaci, ve které se žalobkyně nacházela) neuvěřil, že by s žalobkyní kdokoliv jednal o další zápůjčce peněz. Příjem žalobkyně představoval toliko rodičovský příspěvek ve výši 11 000 Kč měsíčně. Do příjmu žalobkyně nelze započítat (tvrzené) výživné hrazené otcem nezletilé dcery v částce 3 500 Kč, když výživné slouží jako příspěvek otce na výživu nezletilé dcery (svěřené do péče matky) a k rukám matky je pouze hrazeno. Žalobkyně byla na základě předchozích smluv o zápůjčce zavázána hradit měsíční splátky v celkové výši 8 326,78 Kč (tj. 3 482 + 4 844,78 = 8 326,78). Na úhradu byť jen základních životních potřeb žalobkyně (a na její podíl na výživném pro nezletilou dceru) tak zbývalo pouhých 2 673 Kč. Soudu není známa výše nákladů žalobkyně, nicméně jen životní minimum pro jednotlivce v roce 2023 dosahovalo částky 4 860 Kč. Je tedy zcela zřejmé, že žalobkyně zejména po uzavření smlouvy o zápůjčce s [jméno FO] dne 4. 11. 2021 již neměla jakékoliv další finanční prostředky, ze kterých by případnou další zápůjčku splácela, a na její nemovitosti již vázla zástava. Je tudíž naprosto vyloučeno, že by s ní kdokoliv (ať už banka či kterákoliv nebankovní instituce) jednal o poskytnutí další zápůjčky. Jakkoliv mohlo být přáním žalobkyně vzít si další zápůjčku, dříve či později musela čelit shora popsané realitě, že jí nikdo žádnou další zápůjčku již neposkytne, pokud nemá možnost poskytnutou zápůjčku splácet s tím, že jedinou možností, jak své zadlužení řešit, je prodej majetku, v daném případě nemovitosti žalobkyně.

48. Žalobkyně byla (i ve stresující situaci – tj. při podání své účastnické výpovědi u soudu) schopna pohotově rozlišit, že se v případě listiny ve spise na č.l. 16 až 18 (Smlouva o koupi nemovitých věcí ze dne 29.11.2021) jedná o smlouvu, na jejímž základě se nemovitosti prodávají. Smlouva je zřetelně, velkým a tučným písmem označena jako SMLOUVA O KOUPI NEMOVITÝCH VĚCÍ a v žádném případě ji nelze zaměnit se smlouvou o zápůjčce peněz. Rovněž kupní cena je srozumitelně a jednoznačně (taktéž tučným písmem) uvedena částkou 3.500.000,- Kč v čl. 3, který se celý věnuje kupní ceně s tím, že smluvená kupní cena je v závorce i rozepsána slovy. Žalovaný 1/ [Jméno žalované A] se žalobkyní prošel a podrobně, trpělivě a srozumitelně ji seznámil s obsahem smlouvy kupní i smlouvy nájemní ze dne 29.11.2021. Nadto, s ohledem na výši plnění, tedy pokud byla ve prospěch žalobkyně následně zaplacena částka 3 500 000 Kč, nemohla se domnívat, že se jedná o cokoliv jiného než prodej nemovitosti. Rovněž dle smluvních ujednání neměla žalobkyně povinnost tvrzenou zápůjčku splácet (částka 20 000 Kč měsíčně, k jejímuž placení se žalobkyně zavázala, byla hrazena z jiného právního titulu – jako nájemné) a i z toho důvodu je zřejmé, že se nemohlo jednat o zápůjčku peněz. Představě žalobkyně, popsané v její účastnické výpovědi, že si půjčuje částku cca 900 000 Kč s tím, že tuto půjčku nebude splácet ona, ale naopak žalovaní ji budou (možná prostřednictvím [jméno FO]) fakticky platit dalších cca 15 000 Kč měsíčně na její „dobré živobytí“, což bude trvat po dobu přibližně 3 let a poté se uvidí (tj. ona bude i nadále vlastníkem nemovitosti, toliko se „začne řešit prodej baráku“), soud prostě neuvěřil. Žalobkyně s ohledem na svoji shora popsanou finanční situaci nedisponovala možností splácet jakoukoliv další zápůjčku. Není také jasné, jak by mohla žalobkyně žalovaným (případně [jméno FO]) cokoliv půjčit (aniž by získala finanční prostředky prodejem nemovitosti), jestliže po zaplacení dluhů její měsíční příjem činil 2 673 Kč, a z tohoto příjmu musela hradit veškeré své výdaje, resp. i svůj podíl na výživném pro nezletilou dceru. Rozdíl mezi (zá)půjčkou a prodejem nemovitosti žalobkyně přitom velmi dobře chápala (viz zpráva ze dne 19.7.2022: „… Ale já nechci ztratit nejenom [jméno FO], ale ani můj dům a můj život. Nepomáhala jsem ti proto, abych skončila jako bezdomovec…“). Pokud by se žalobkyně domnívala, že si peníze od žalovaných toliko vypůjčila, mohla se kupř. po podpisu smlouvy o koupi nemovitých věcí žalovaných dotazovat, proč neplatí žádné splátky zápůjčky, příp. z jakého důvodu byla v její prospěch zaplacena tak vysoká částka (3 500 000 Kč), když si chtěla půjčit toliko cca 900 000 Kč. Není pochopitelné ani to, proč by dne 6.1.2022 (kdy v mezidobí již jistě měla dostatek času seznámit se s uzavřenými smlouvami, případně alespoň vše lépe promyslet) uzavírala smlouvu o smlouvě budoucí kupní, která na předchozí smluvní ujednání logicky navazuje. A jak správně uvádějí žalovaní, žalobkyně by nějakým způsobem reagovala přinejmenším na doručení vyrozumění o vkladu vlastnického práva, pokud by se skutečně domnívala, že se nejednalo o prodej nemovitostí. Nic takového žalobkyně neučinila, naopak nedostatek vůle prodat nemovitost počala tvrdit až poté, co její teta v srpnu 2022 prodej nemovitostí odhalila (tj. přibližně po 9 měsících). Již z uvedeného je nepochybné, že vůlí žalobkyně nebylo uzavřít zápůjčku, ale nemovitost prodat.

49. Soud se nedomnívá, že by vůli žalobkyně vzít si půjčku prokazovala její korespondence s falešným norským sportovcem, ve které žalobkyně hovoří o půjčce (anglicky „loan“). Nelze přehlédnout, že v té samé korespondenci žalobkyně uvádí, že při jednání o půjčce dne 18.11.2021 se o norském sportovci nezmínila, jelikož by jí asi zavřeli do blázince („…o tobě jsem nezmínila jedinou věc. To by byla velká hloupost. A ona skončila v blázinci“ – dle žalobkyně má být správný překlad do českého jazyka: „A já bych skončila v blázinci“). Z dokazování rovněž vyplynulo, že žalobkyně nezmínila své rodině (tetě [jméno FO]), že zasílala vysoké finanční částky neznámé osobě do zahraničí, že dne 29.11.2021 uzavřela smlouvu o koupi nemovitých věcí, nájemní smlouvu, postupně obdržela kupní cenu za nemovitost, dne 2.12.2021 ji příslušný katastrální úřad informoval o vyznačení plomby, dne 11.1.2022 ji vyrozuměl o provedení vkladu, atd. Pro soud je tak velmi těžké rozlišit, kdy žalobkyně hovoří/píše pravdu a kdy se snaží něco před někým zatajit. Je pravděpodobné, že žalobkyně (zprvu) ani falešného norského sportovce (pravdivě) neinformovala o tom, že nemovitost prodala, zejména pokud byla přesvědčená, že vše se vyřeší tím, že jí falešný norský sportovec pomůže a nejdůležitější pro ni bylo, aby se na nic nepřišlo (žalobkyně dne 19.7.2022 píše: „… Takže hlavní věc je, aby nikdo na nic nepřišel. A já spoléhám na to, že ty a právník něco vymyslíte…“). Ze shora uvedených důvodů je nutné vyloučit, že by se v posuzovaném případě jednalo o tzv. zdánlivou smlouvu (§ 551 obč. zák.), či smlouvu neplatnou dle § 583 obč. zák., ve spojení s ust. § 586 obč. zák., jak žalobkyně namítá.

50. Je zjevné, že [jméno FO] zřejmě měl informaci od žalovaných o tom, že právě dne 6.1.2022 žalovaný 3/ převedl na účet žalobkyně částku 2 743 500 Kč jako zbývající část kupní ceny za prodej nemovitostí (patrně se nejednalo jen o náhodu). Na druhou stranu, v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by o se o této zápůjčce jednalo již dne 29.11.2021 a není ani zřejmé, jakým způsobem měli žalovaní z této smlouvy (jejíž smluvní stranou ani jeden z žalovaných není) profitovat, jak žalobkyně dovozuje. Žalovaní dávali pozor na průkaznost učiněných právních jednání a důsledně dbali, aby jimi uzavírané smlouvy byly řádně podepsány (viz smlouva o koupi nemovitých věcí s ověřenými podpisy, nájemní smlouva, smlouva o smlouva budoucí kupní, plná moc s ověřeným podpisem žalobkyně), příp. z některých právních jednání i pořizovali videonahrávky (jednání před uzavřením smlouvy o koupi nemovitých věcí či nájemní smlouvy). Soud se tudíž nedomnívá, že by se žalovaní nějakým způsobem (jiným než poskytnutím informace o převodu částky 2 743 500 Kč) podíleli i na uzavření smlouvy o zápůjčce částky 1 800 000 Kč, kterou žalobkyně dne 6. 1. 2022 uzavřela s [jméno FO] zřejmě toliko v ústní formě s tím, že smlouvu dopodepsala až po ústním jednání dne 6.6.2023, aby ve vedeném řízení prokázala své tvrzení, že předmětná smlouva byla uzavřena písemně již dne 6. 1. 2022. V případě smlouvy o zápůjčce (ať již uzavřené ústně či písemně) se jedná o relativně samostatné právní jednání, ke kterému došlo v jiném čase než k uzavření smlouvy o koupi nemovitých věcí (a mezi jinými osobami). Uzavření smlouvy s [jméno FO] dne 6. 1. 2022 (příp. později) nemůže mít zpětně vliv na platnost kupní smlouvy uzavřené již dne 29.11.2021, na jejímž základě došlo k zápisu vlastnického práva pro žalované.

51. Soud rovněž uvěřil žalovanému 1/, že zájem na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní měla žalobkyně, a to kvůli své rodině (myšleno zejména teta žalobkyně [jméno FO]). Jelikož žalobkyně chtěla před svojí tetou prodej nemovitosti utajit (spoléhala, že falešný norský sportovec vrátí zaslané finanční prostředky a věc se vyřeší zpětným odkupem nemovitosti), počala po převodu části kupní ceny ve výši 300 000 Kč dne 30.11.2021 a obdržení informace o vyznačení plomby od příslušného katastrálního úřadu v prosinci 2021, příp. lednu 2022, přehodnocovat své jednání a kontaktovala žalovaného 1/ s návrhem na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní. V tomto okamžiku již žalovaní neměli důvod smlouvu o smlouvě budoucí kupní uzavírat, když výhrada zpětného prodeje spíše bývá podmínkou prodávajícího při uzavírání kupní smlouvy. Zde se však žalovaní již vlastníky nemovitosti stali na základě smlouvy o koupi nemovitých věcí ze dne 29.11.2021. Pokud žalovaní na koupi nemovitosti chtěli vydělat, nemovitost skutečně již mohli prodat komukoliv (současně jim však nikterak nevadilo prodat nemovitost – výrazně dráž – zpět žalobkyni). Jedná se o relativně samostatné právní jednání (byť navazující na uzavřenou smlouvy o koupi nemovitých věcí ze dne 29.11.2021), ke kterému došlo v jiném čase než k uzavření kupní smlouvy o koupi nemovitých věcí. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní dne 6. 1. 2022 nemůže mít zpětně vliv na platnost kupní smlouvy o koupi nemovitých věcí ze dne 29.11.2021, s uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí kupní se při jednání o uzavření smlouvy o koupi nemovitých věcí zjevně nepočítalo (alespoň to nebylo v řízení prokázáno). Z toho důvodu nutno vyloučit, že by se v daném případě jednalo o tzv. propadnou zástavu, jak žalobkyně namítá.

52. Pokud žalobkyně spatřuje nátlak ze strany žalovaných v tom, že ji tvrdili výhodnost transakce, je věcí žalobkyně, aby si sama vyhodnotila, co je pro ni výhodné a co nikoliv. Strana nabízející nějakou směnu v zásadě nikdy netvrdí, že taková směna je pro druhou smluvní stranu nevýhodná. V této souvislosti však nelze přehlédnout, že žalobkyně dne 4. 11. 2021 uzavřela s [jméno FO] Smlouvu o zápůjčce částky 440 000 Kč s úrokem 12% ročně, ve které se zavázala splácet předmětnou půjčku v pravidelných 240 měsíčních splátkách (tj. po dobu 20 let) částkou 4 844,78 Kč (tj. zavázala se zaplatit částku 1 162 747,20 Kč – tedy cca 2,6 násobek půjčené částky – v průběhu následujících 20 let). K zajištění dluhu bylo navíc zřízeno zástavní právo k nemovitosti žalobkyně. Zejména tuto zápůjčku nutno objektivně považovat za nevýhodnou. Prodej majetku žalobkyně (za jeho tržní cenu) se jeví jako patrně jediné možné řešení zadlužení žalobkyně, které po zaplacení měsíčních splátek stávajících zápůjček zbývala na veškeré další výdaje (strava, ošacení, energie, její část výživného na nezletilou dceru, příp. léky, náklady na dopravu, atp.) částka 2 673 Kč měsíčně (tj. dokonce o 2 187 Kč méně, než v té době činilo životní minimum pro jednotlivce). Zbavit se zápůjčky, ve které se žalobkyně zavázala splatit cca 2,6 násobek půjčené částky, výhodné jistě bylo. Jak žalovaní poznamenávají ve svém závěrečném shrnutí ze dne 23.2.2024, uzavření smlouvy o zápůjčce částky 1 800 000 Kč s [jméno FO] se sjednaným úrokem 5% ročně bylo pro žalobkyni také nakonec výhodnější, než zaslat peníze do zahraničí falešnému norskému sportovci, jak žalobkyně zamýšlela. Konečně, jestliže žalobkyně tvrdí, že žalovaní měli hovořit o jakési investici, nelze přehlédnout, že na videozáznamech předkládaných žalovanou stranou slovo investice nezazní ani jednou, zatímco slova „koupě“, „prodej“, „převod“, „kupující“, „prodávající“, „nájem“, atp. zazní nesčetněkrát. Žalobkyně mohla finanční prostředky získané prodejem nemovitosti použít přímo na svoji spotřebu (nájemné, životní náklady), aniž by uzavírala smlouvu o zápůjčce s [jméno FO], a posléze si obstarat jiný příjem kupř. ze závislé činnosti (např. až bude dcera starší). To však vždy s vědomím, že již nebude bydlet ve vlastním domě, ale bude si muset zajistit jiné bydlení (patrně nájemní bydlení). Posouzení výhodnosti či nevýhodnosti takového řešení (použití finančních prostředků získaných prodejem nemovitosti na vlastní spotřebu) je subjektivní, je však nutné realisticky přihlížet i k finanční situaci žalované, která zjevně neměla dostatek finančních prostředků ani na splácení svých stávajících dluhů (nadto sháněla další peníze) a své zadlužení nějakým způsobem zřejmě řešit musela. Objektivně nevýhodné bylo především uzavření půjčky ve výši 315 000 Kč u Equa Bank a zejména uzavření smlouvy o zápůjčce na částku 440 000 Kč s [jméno FO], a to za účelem zaslání finančních prostředků neznámé osobě do zahraničí. Je věcí žalobkyně, jakým způsobem se svými finančními prostředky nakládá a co považuje za výhodné či nevýhodné. Odpovědnost za svá nerozumná finanční rozhodnutí však stěží může přenášet na žalované.

53. Nátlak ze strany žalovaných nelze spatřovat ani v tom, že žalovaný 1/ chtěl obstarat ověření podpisu žalobkyně již při podpisu smluv dne 29.11.2021. Bydliště žalovaného 1/ i [jméno FO] je značně vzdáleno od bydliště žalobkyně. Je vcelku logické, že žalovaný 1/ chtěl vše potřebné vybavit při co nejmenším počtu návštěv, pokud za žalobkyní dojížděl cca 200 km. Za situace, kdy ani žalobkyně nepožadovala, aby si smlouvy mohla ponechat do druhého dne a sama si je nechala ověřit, považuje soud námitku žalobkyně za ryze účelovou (nadto by ověření podpisu druhý den působilo žalobkyni komplikace v souvislosti s nemožností ověřit podpis v místě bydliště žalobkyně, příp. i se zajištěním hlídání dcery). Ostatně, jak bylo v řízení též prokázáno, na uzavření příslušných smluv a co nejrychlejší vyplacení první části kupní ceny za prodej nemovitostí spěchala zejména žalobkyně, která sháněla peníze pro falešného norského sportovce. Nadto, i žalobkyně ve své účastnické výpovědi subjektivně hodnotila, že neměla pocit, že by měla málo času na prostudování smluv, když s ní žalovaný 1/ smlouvy procházel. Z předložených videosouborů je rovněž zřejmé, že žalobkyně měla dostatek prostoru a příležitostí se na cokoliv zeptat, čehož však nevyužila. Stejně účelová je i námitka žalobkyně, že nemohla ovlivnit náležitosti smlouvy, když smlouvy byly vytištěny v den jejich podpisu, pokud ani netvrdí, že by vůbec náležitosti smlouvy ovlivnit chtěla, příp. jakým způsobem.

54. Jestliže žalobkyně spatřuje nátlak ze strany žalovaných v tom, že ji tvrdili „že je to bez rizika“, nelze přehlédnout, že žalovaní skutečně splnili vše, k čemu se smluvně zavázali. Není zřejmé, co jiného si žalobkyně pod pojmem „bez rizika“ představuje. Pokud žalobkyně pod pojem „bez rizika“ zahrnuje i svoji představu, že falešný norský sportovec vše vyřeší (jak uváděla ve své účastnické výpovědi) a teta neodhalí, že žalobkyně nemovitost prodala, tím se jí žalovaní sotva mohli zaručit.

55. Pokud soud nepřisvědčil námitkám žalobkyně, že se jedná toliko o zdánlivou smlouvu (§ 551 obč. zák.), či smlouvu neplatnou dle § 583 obč. zák., ve spojení s ust. § 586 obč. zák., zbývalo posoudit souzenou věc i dle shora citovaného ust. § 1796 obč. zák., přičemž soud vycházel ze skutkového stavu, jak byl v řízení zjištěn, tedy že účastníci uzavřeli smlouvu o koupi nemovité věci, nájemní smlouvu i smlouvu o smlouvě budoucí kupní.

56. Soud je toho názoru, že žalobkyně uzavřela smlouvu o koupi nemovité věci s žalovanými pouze z toho důvodu, že ji žalovaní slíbili zaplacení části kupní ceny ve výši 300 000 Kč bezprostředně po podpisu smlouvy o koupi nemovité věci. Primární snahou žalobkyně bylo sehnat pro falešného norského sportovce co nejrychleji peníze na vyplacení balíčku, a to prakticky za jakoukoliv cenu, což lze považovat za tíseň. Žalovaný 1/, který transakci domlouval i za ostatní žalované, o této tísni věděl a zneužil jí, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Byl si vědom, že žalobkyně spěchala na podepsání smluv (v účastnické výpovědi žalovaný 1/ uvedl, že „žalobkyně při podpisu smluv potřebovala naléhavě nižší stovky tisíc korun“), protože sháněla rychle peníze „na nějaké dědictví – potřebovala něco někam přepravit, resp. se mělo jednat o „dědictví na druhém konci světa“. Již z důvodu, pro který žalobkyně nemovitost prodávala, muselo být žalovanému 1/, jako osobě zabývající se koupí nemovitostí za účelem zisku, zřejmé, že se jedná o velmi lehkomyslný důvod prodeje nemovitosti (kterou žalobkyně užívala za účelem zajištění bytové potřeby své a své dcery) a prodávající musí být osoba, kterou lze označit jako rozumově slabou. Rozumová slabost a nezkušenost žalobkyně jako prodávající musela být žalovanému 1/ zřejmá i z kontextu obou smluv uzavřených žalovanou, na jejichž základě si opakovaně půjčovala peníze (nezkušenost žalobkyně je zejména patrná z nevýhodné smlouvy o zápůjčce s [jméno FO] dne 4. 11. 2021) a které měl žalovaný 1/ před uzavřením smlouvy o koupi nemovité věci rovněž k dispozici. Nutno přihlédnout i k tomu (což vyplynulo z výslechu svědka [jméno FO]), že se jedná o soustavnou a systematickou činnost žalovaných, která spočívá v tom, že žalovaní přes různé tipaře vyhledávají osoby, jež naléhavě shánějí peníze (nikoliv primárně osoby prodávající nemovitost), a jsou tudíž (z důvodu této tísně) spíše ochotny prodat nemovitost výrazně pod cenou. Žalovaný 1/ ve věci velmi aktivně vystupoval, nechal připravit potřebné smlouvy, dojížděl za žalobkyní přes 200 km a rovněž např. zajistil pohlídání dítěte žalobkyně svým spolupracovníkem ([jméno FO]), aby zajistil, že žalobkyně prodá nemovitost právě žalovaným a co nejdříve (než by si to mohla případně rozmyslet či sehnat jinou nabídku). Ze stejného důvodu (aby o tak výhodný obchod nepřišel) souhlasil i s vyplacením části kupní ceny ve výši 300 000 Kč okamžitě po podpisu smlouvy o koupi nemovitých věcí, ačkoliv je to proti jeho běžnému postupu. Za této situace uzavřel (spolu s dalšími žalovanými) smlouvu o koupi předmětných nemovitých věcí za částku 3 500 000 Kč, ačkoliv si byl vědom, že nemovitosti již v únoru 2021 (tj. před více než 9 měsíci) měly, na realitním trhu, který byl i žalovanými vnímán jako trh dynamický, na kterém ceny nemovitostí rychle stoupají („spekulovali jsme na růst cen nemovitostí“), hodnotu přinejmenším 5 091 193 Kč (což je 69% hodnoty protiplnění, nepoměr tedy činí 31%), možná i 5 989 639 Kč (což je 58% hodnoty protiplnění, nepoměr tedy činí 42%), jak vyplývá z odborné vyjádření k tržnímu ohodnocení nemovitosti, které vyhotovil pro účely dědického řízení [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] Hodnotu nemovitostí přitom neovlivňuje nutnost investic do rekonstrukce, jak žalovaní namítali, jelikož příslušné tržní ohodnocení oceňuje nemovitost ve stávajícím stavu (před případnou rekonstrukcí). Rovněž na hodnotu nemovitosti nemělo žádný vliv zadlužení žalobkyně, pokud výše vypořádaného dluhu u [jméno FO] byla od kupní ceny odečtena a dluh u Equa Bank je nezajištěný dluh žalobkyně, který i po uzavření smlouvy o koupi nemovité věci tíží toliko žalobkyni, nikoliv nemovitost (blíže viz text smlouvy o koupi nemovité věci). Přestože se v posuzovaném případě nejedná o poměr, který je zpravidla judikaturou považován za hrubý nepoměr (tj. 45 až 55%), přesná výše nepoměru není jediným kritériem (viz shora výklad o tzv. pohyblivém systému, který se u lichvy uplatňuje). Za výše popsaných okolností je soud přesvědčen, že aplikace ust. § 1796 obč. zák. na smlouvu o koupi nemovité věci je namístě.

57. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, smlouva o koupi nemovité věci je neplatná z důvodu lichvy (§ 1796 obč. zák.) a pokud nedošlo k uzavření platné smlouvy o koupi nemovité věci je i nadále vlastníkem předmětných nemovitostí žalobkyně (výrok ad. II.). Nároky žalovaných, které mohou případně uplatňovat vůči žalobkyni, nejsou předmětem této žaloby.

58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 984,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z deseti úkonů, tj. 1x první porada s klientem včetně přípravy a převzetí zastoupení, 2x písemné podání soudu, týkající se věci samé – tj. sepis žalobního návrhu a sepis závěrečného návrhu, účast na jednání před soudem dne 6.6.2023, 1.8.2023 (za 2 úkony, jestliže ústní jednání přesáhlo 2 hodiny), 7.11.2023 (za 2 úkony, jestliže ústní jednání přesáhlo 2 hodiny), 23.1.2024 a dne 7.3.2024, uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 830,08 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 6. 2023 náhrada 986,26 Kč za 70 ujetých km v částce 586,26 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 8. 2023 náhrada 937,38 Kč za 70 ujetých km v částce 537,38 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 11. 2023 náhrada 937,38 Kč za 70 ujetých km v částce 537,38 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 1. 2024 náhrada 984,53 Kč za 70 ujetých km v částce 584,53 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 3. 2024 náhrada 984,53 Kč za 70 ujetých km v částce 584,53 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 830,08 Kč ve výši 8 154,32 Kč. Soud naopak nepřiznal náhradu za další nárokované úkony právní služby: tj. doplnění tvrzení a důkazů ze dne 4.7.2023, reakce na návrh smírného řešení věci a doplnění tvrzení a důkazů ze dne 26.2.2024, když tyto úkony nepovažoval soud za účelně vynaložené náklady řízení. Žalobkyně mohla (a měla) veškerá skutková tvrzení řádně uvést a důkazy označit již v podané žalobě, taktéž dostala prostor vyjádřit se ke všem provedeným důkazům (včetně účastnické výpovědi žalovaného 1/ a výslechu svědka [jméno FO]) u ústního jednání, za což ji soud náhradu již přiznal. Reakce na návrh smírného řešení věci pak není písemným podáním nebo návrhem ve věci samé, nejedná se tudíž o úkony uvedené v ust. § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu. Celkem tedy náhrada nákladů řízení představuje částku 51 984,40 Kč (výrok ad. II.).

Poučení