12 C 76/2024 - 140

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce B] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] pro 128 100 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 54 393 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 33 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od [datum] do zaplacení, částku ve výši 40 707 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 54 393 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 127 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 173 000 Kč s 8% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že se společně s žalovaným dohodli o zaplacení dlužné částky v celkové výši 173 000 Kč s konkrétním termínem zaplacení do [datum], když tato dohoda měla název „Dlužní úpis“ a byla sepsána dne [datum]. Žalovaný tímto uznal existenci dluhu, utvrdil závazek a listinu podepsal, když jeho podpis byl úředně ověřen. Uvedenou částku do [datum] nezaplatil, a proto byl vyzván písemně výzvou ze dne [datum]. K výzvě soudu pak žalobce žalobu doplnil podáním, doručeným dne soudu [datum], v němž uvedl, že žalovaná částka se sestává z částky ve výši 33 000 Kč, která představuje částku vyrovnání finančního dluhu plynoucího ze smlouvy o nájmu, přičemž k tomuto uvedl, že ve smlouvě o nájmu sepsané dne [datum], kterou mezi sebou žalobce a žalovaný uzavřeli, se žalovaný jakožto nájemce zavázal v čl. 3.2.3. zaplatit nájemní zálohu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný výše uvedený vklad neprovedl a porušil tak svoje povinnosti z této smlouvy. Jednalo se o částku bezpečnostní zálohy, která měla být zálohou - kaucí majiteli nemovitosti, v níž byl sjednán nájem. Dále odkázal na ustanovení čl. 3.5. smluvní pokuty, která byla nájemci určena ve výši 100 Kč denně za každý započatý den. Při jednání pak doplnil, že částka 33 000 Kč představuje trojnásobek kauce, když žalovaný původně obýval pouze jeden pokoj z bytové jednotky a následně potom pokoje tři. Pokud se týká zaplacení částky 44 000 Kč s příslušenstvím, žalobce k ní doplnil, že vyplývá ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě, kterou mezi sebou účastníci uzavřeli dne [datum], přičemž podle této smlouvy se zavázal žalovaný zaplatit žalobci rezervační poplatek ve výši 44 000 Kč, který však nezaplatil. Pokud se týká zbývající částky 96 000 Kč, tu odůvodnil žalobce tak, že žalovaný odebíral, ale neuhradil spotřebu elektrické energie, vodného a stočného vytápění bytu, celoroční ohřev užitkové vody, poměrné poplatky za televizní a rozhlasové vysílání, internetové připojení, kabelové rozvody z příslušenstvím příjmu uvedených vysílacích signálů, nákupy pevných paliv a uhlí s dovozem, nutnou údržbu a opravy nemovitostí, revize, servis kotle na tuhá paliva a servis s revizí komínů atd. v domě, ve kterém dlouhodobě bydlel. Zdůraznil, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, na základě níž žalovaný obýval samostatnou bytovou jednotku 3+1 v domě [adresa], a to v období leden 2019 až březen 2021, to je 27 kalendářních měsíců. V této době se zavázal zaplatit za náklady elektřiny, vodného, stočného a uhlí a věci spojené se zajištěním bydlení 50 % nákladů za energie, údržbu, nutné a bezodkladné opravy a povinné poplatky za kontroly, čištění a revize komínů i kotle na topení tuhým palivem atd. Konkrétně pak za elektřinu vyčíslil částku na 33 090 Kč, za vodné a stočné 21 599 Kč, za topení (uhlí) částku ve výši 32 127 Kč, internetové měsíční poplatky ve výši 540 Kč, zákonné poplatky za rozhlasové a televizní vysílání ve výši 2 430 Kč, za autodopravu při dovozu uhlí ve výši 900 Kč, revizi a čištění komínů ve výši 500 Kč, celkem částku 96 000 Kč. Při jednání dne [datum] dále žalobce doplnil, že pokud se týká zaplacení částky 95 100 Kč (původně 96 000 Kč viz níže), jedná se o období od [datum] do [datum]. Žalovaný přitom přestal nemovitosti užívat na začátku února roku 2024 (žalovaný upřesnil, že se jednalo o den [datum]).

2. Žalovaný se vyjádřil v podání doručeném soudu dne [datum], v němž uvedl, že tvrzení uvedená v žalobě se nezakládají na pravdě s tím, že může doložit převody, kterými převedl na účet žalobce konkrétní částky. Při jednání dne [datum] pak žalovaný uvedl, že v předmětné nemovitosti bydleli ještě další 3 – 4 podnájemníci, které však žalobce vyhodil. Uvedl, že může doložit výpisy z internetového bankovnictví, že zaplatil asi 184 000 Kč, celkem zhruba 24 transakcí. Platil žalobci každý měsíc uhlí, elektřinu, vodu, zkrátka vše. Někdy platil i v hotovosti. Uvedl, že je pravdou, že měl kupovat předmětný rodinný dům, ale kupní smlouva neexistuje, od té odstoupil. Sdělil, že hodlá proti žalobci zanedlouho podat několik žalob, neboť jej neoprávněně vystěhoval, nechal si jeho věci a také si od něj půjčil velmi vysokou částku, neboť žalovaný vyhrál miliony. Zdůraznil, že žalobce nebyl ani majitel (nemovitosti), kterým byl někdo jiný. Podle žalovaného chce žalobce žalovaného touto žalobou pouze zastrašit, přičemž připustil, že před několika lety si půjčil od žalobce drobné částky 2 – 3 000 Kč, které mu ale vždy vrátil. Jednou, když mu žalobce půjčoval, tak podepsal nějaký papír, nevěděl, co podepisuje, byl hloupý. Dále uvedl, že prokáže, že částky z dlužního úpisu zaplatil. Žalovaný zdůraznil, že vysokou částku, kterou žalobci půjčil, bude uplatňovat v samostatném řízení.

3. Při jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to nejprve co do částky 44 000 Kč spolu s 8% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a dále co do částky 900 Kč představující náklady na autodopravu uhlí spolu s 8% úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a soud v této části řízení podle ustanovení § 96 o.s.ř. zastavil. Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby tak zůstalo zaplacení částky 33 000 Kč s příslušenstvím a částky 95 100 Kč s příslušenstvím.

4. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za prokázané následující skutečnosti:

5. Z výpisů z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], vyplývá, že vlastníkem nemovitosti, a to pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota], na němž stojí stavba č.p. [Anonymizováno], v k.ú. [adresa], byl od roku 2010 žalobce, a to až do [datum], kdy nastaly právní účinky zápisu vlastnického práva ve prospěch [jméno FO] na základě darovací smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO] dne [datum].

6. Z plné moci ze dne [datum] vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] (syn žalobce) zmocnil žalobce k tomu, aby jej zastupoval ve věcech správy, servisu, údržby, opravy a jiným činnostem ke správě a využívání nemovitosti [adresa] [adresa], k rozhodovacím právům o uzavírání smluv, dodatkům a jednání, včetně úkonů ústních i písemných. Toto zmocnění je uděleno bez jakéhokoliv omezení, spojené k výše uvedenému rodinnému domu stojícímu na pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota], zapsaných u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa]. Tato plná moc se uděluje z titulu darovací smlouvy ze dne [datum] na dobu určitou, a to od [datum] do [datum], přičemž tato plná moc platí ve stejném znění beze změn od právního účinku [datum], respektive [datum], kdy byl proveden zápis na katastru, na Katastrálním úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] kód [Anonymizováno]. Od tohoto data je [jméno FO] vlastníkem nemovitosti na [adresa] a z tohoto postavení zmocnil plnou mocí výše uvedeného zmocněnce. Plná moc je podepsána [jméno FO] a [Jméno žalobce A]. Oba podpisy jsou úředně ověřeny.

7. Ze smlouvy o nájmu, datované dne [datum], vyplývá, že mezi žalobcem jako pronajímatelem (majitelem) a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl nájem jednoho pokoje v přízemí třípokojového bytu s příslušenstvím, adresa domu: [adresa] [adresa], a to v období od [datum] do [datum]. Z obsahu smlouvy je dále zřejmé, že od [datum] byl předmět nájmu rozšířen na celý jeden byt ze dvou bytů v předmětném domě. V čl. 2.1.1. smlouvy bylo uvedeno, že majitel se od [datum] poměrně 50 % : 50 % dělí s nájemníkem na všech poplatcích za chod domu a spotřebu energií, to znamená spotřebu elektřiny, vodné a stočné palivo – uhlí k otopu v ústředním topení a k celoročnímu ohřevu užitkové vody. Dále se výše uvedený nájemník zavazuje také podílet na veškerých opravách, údržbách a finančních nákladech na modernizaci a rekonstrukci s potřebnými úředními požadovanými povoleními tohoto domu i s připočtením amortizací a všechny věci s tímto spojené. Tato skutečnost byla v citovaném článku odůvodněna tak, že nájemný byt do užívání se tímto stanovuje na dobu určitou, s ohledem na již dlouhodobý projevený zájem ze strany nájemníka k odkoupení výše uvedeného celého domu. Majitel drží již třetím rokem tuto nemovitost v předkupním režimu panu [Jméno žalovaného], který si za tímto účelem změnil trvalý pobyt k této nemovitosti. Termín koupě této nemovitosti je závazný a společně dohodnutý nejpozději k datu [datum], pokud nebude písemně uvedeno jinak s podmínkou souhlasnými a úředně potvrzenými podpisy obou stran. Podle čl. 3.1. smlouvy bylo nájemné sjednáno za nájem jednoho pokoje částkou 120 Kč na noc, tedy 3 600 Kč za měsíc. Podle čl. 3.2.1. smlouvy úhrady plnění spojené s užíváním bytu, které obsahují měsíční zálohové poplatky za dodávku elektrické energie ve výši 2 500 Kč, poplatky za vodné a stočné cca 1 500 Kč měsíčně, za otop a teplo dodávané ústředním topením v domě s ohřevem teplé vody ve výši 36 000 Kč za rok, to je 3 000 Kč za měsíc, se zavazuje a bude hradit nájemník majiteli, a to: za dvacetiprocentní podílovou částkou úhrad výše uvedených nákladů na bydlení, spotřebu energií a provozní náklady domácnosti v tomto době od [datum] do [datum] a b) padesátiprocentní podílovou částkou úhrad výše uvedených nákladů na bydlení, spotřebu energií a provozní náklady domácnosti v tomto domě od [datum] do [datum] z důvodu obsazenosti v polovičním užívání domu nájemníkem, to je jedna ze dvou bytových jednotek v domě. Tyto poplatky jsou vymahatelné, na čemž se obě strany společně dohodly. Od května 2018 včetně se jedná o polovinu nákladů na bydlení výše uvedených poplatků rozpočítaných na měsíční splátky. Výše uvedené poplatky na chod bydlení v bodě a), b) jsou podmíněné konkrétní závaznou budoucí kupní smlouvou. Prodej výše uvedeného domu se uskuteční dle předkupní smlouvy v termínu do [datum], kdy bude čl. 3.2.1. bod a), b) nájemníkem splněn. Podle čl. 3.4.1 smlouvy, nájemník poskytne bezpečnostní zálohu – kauci majiteli ve výši 10 000 Kč, a to formou bezhotovostní platby na účet číslo [hodnota] vedený u [právnická osoba] na jméno žalobce. Tato bezpečnostní záloha může být použita majitelem pouze na úhradu škod v bytě a domu zaviněných nájemníkem a také nájemníkovou návštěvou, nebo na úhradu nezaplacených účtů za plnění spojených s užíváním bytu a ostatní uvedené v této smlouvě. Majitel je povinen o každém čerpání z bezpečnostní zálohy – kauce informovat nájemce s uvedením důvodu takového čerpání. Bezpečnostní záloha bude převedena na výše uvedený účet nejpozději do [datum]. V den ukončení nájemní smlouvy v ideálním a bezproblémovém plnění nájemní smlouvy nájemníkem a bez opodstatněného nárokovaného plnění majitele bude vrácena bezpečnostní kauce 10 000 Kč nájemníkovi zpět na jeho účet. Podle čl. 3.5.1 v případě prodlení s placením plateb nájemného dle této smlouvy, je majitel oprávněn účtovat nájemci smluvní pokutu – sankci, a to ve výši 100 Kč denně za každý započatý den prodlení. Tuto finanční sankci je možné použít nad rámec měsíční platby v případě, že nebude možné čerpat dlužnou částku z částky z kauce, která bude složena na účet majitele dle bodu 3.4.

1. Tato smlouva může být prodloužena na další období, projeví-li nájemník svůj zájem písemně o prodloužení této smlouvy, nejpozději však tři měsíce před sjednaným ukončením nájmu dle čl. 4.1.1 této smlouvy. Podle článku 5.3. mohly být jakékoliv změny, doplňky nebo dodatky smlouvy učiněny pouze v písemné formě. Smlouva byla oběma účastníky podepsána, podpisy jsou úředně ověřené.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že poté, co ke dni [datum] skončil nájem založený na základě (výše uvedené) nájemní smlouvy, tak od [datum] uzavřeli nájemní smlouvu ústně. Dohodli se na nájemném ve výši 8 000 Kč měsíčně za předmětnou bytovou jednotku, a pokud se týká energií, tak se domluvili tak, že je budou platit napůl. Energiemi přitom účastníci mysleli vodu, uhlí a elektřinu. Rovněž se dohodli, že budou platit každý polovinu nákladů na internet.

9. Z dlužního úpisu datovaného dne [datum] vyplývá, že [Jméno žalobce A] a [Jméno žalovaného] se dohodli na výši finančního vyrovnání, a to z doby mnohačetných dlužníkových exekucí a dalších životních nejistot pana [Jméno žalovaného]. Jedná se konkrétně o výpomoc za kauci k bydlení, dále nezaplaceného rezervačního poplatku vyplývající ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě z prosince 2018, její jednostranné dodržení a porušení daných závazků. Dále se jedná o doplatek za spotřebované energie, elektřina, vodné, stočné, ohřev vody, opravy, amortizace, údržba, vytápění ve třípokojovém bytě atd.; kauce: 33 000 Kč, rezervační poplatek: 44 000 Kč a doplatek za třípokojový byt za zpětných 27 kalendářních měsíců 96 000 Kč, a to zaplatit do [datum]. Uvedené doplatky jsou uznány a obě výše jmenované strany souhlasí jak s výší, tak i s daným termínem celkového vyrovnání. Po zaplacení všech částek věřiteli budou obě strany finančně tímto navzájem vyrovnány. Listina je podepsána s tím, že podpis žalovaného je úředně ověřen.

10. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 173 000 Kč za kauci, rezervační poplatek a výdaje za energie s dohodnutým určeným termínem zaplacení do [datum], a to nejpozději do [datum]. Listina byla odeslána žalovanému dne [Jméno žalobce B] a podle dodejek mu byla doručena dne [datum].

11. Z výpisu z internetového bankovnictví vyplývá, že v březnu 2019 zaslal žalobce žalovanému částku 2 000 Kč. Následně zaslal žalovaný žalobci dne [datum] částku 19 100 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč představující platbu na půjčku, a dále na bydlení částku 4 000 Kč, na dluh částku 10 000 Kč, na půjčku částku 500 Kč a na půjčku částku 700 Kč. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobci částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 180 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 4 500 Kč, dne [datum] částku 7 000 Kč, [datum] částku 4 500 Kč, dne [datum] částku 9 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 21 073 Kč, dne [datum] částku 18 000 Kč, dne [datum] částku 15 000 Kč.

12. Z listiny nazvané „Příloha 1“ vyplývá, že v lednu a únoru 2019 byl (žalobcem) zadán trvalý příkaz [právnická osoba] na částku 2 010 Kč jakožto měsíční zálohy na elektřinu.

13. Z daňového dokladu - faktury č. [hodnota] ze dne [Anonymizováno] vyplývá, že žalobce platil hotově za dodávku hnědého uhlí částku 5 695 Kč, z faktury č. [hodnota] vyplývá, že téhož dne zaplatil žalobce za dodávku hnědého uhlí hotově 11 558 Kč, z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] vyplývá, že žalobce zaplatil hotově za nákup uhlí 11 457 Kč. Z daňového dokladu – faktury č. [hodnota], ze dne [datum] vyplývá, že žalobce zaplatil hotově za dodávku hnědého uhlí částku 3 120 Kč a dále z faktury daňového dokladu č. [hodnota] a z účtenky k ní vyplývá, že žalobce zaplatil dne [datum] za dodávku hnědého uhlí platební kartou částku ve výši 19 825 Kč. Z faktury č. [hodnota] vyplývá, že žalobce měl dne [datum] platit za hnědé uhlí částku 12 600 Kč 14. Z fotografie výpisu z účtu (žalobce) vyplývá, že žalobce zaplatil dne [datum] inkasem SIPO 193 Kč a na trvalý příkaz dne [datum] platil za internet společnosti [právnická osoba] 2020 částku ve výši 400 Kč.

15. Z fotografie výpisu transakcí vyplývá, že dne [datum] zaplatil žalobce SMVaK částku 3 867 Kč, dne [datum] částku ve výši 4 353 Kč, dne [datum] částku ve výši 6 530 Kč a dne [datum] částku ve výši 4 092 Kč. Z výpisu z internetového bankovnictví George vyplývá, že žalobce zaplatil [adresa] a. s. dne [datum] částku ve výši 4 633 Kč, dne [datum] částku ve výši 5 002 Kč, dne [datum] částku ve výši 6 184 Kč a dne [datum] částku ve výši 4 456 Kč.

16. Z fotografie výpisu z účtu vyplývá, že dne [datum] zaplatil žalobce doplatek na vyúčtování elektřiny ve výši 257 Kč, dne [datum] platil žalobce vodné stočné ve výši 4 031 Kč.

17. Z faktury – řádného vyúčtování elektřiny č. [hodnota] vyplývá, že žalobce zaplatil za období od [datum] do [datum] za elektrickou energii, a to na zálohách 30 960 Kč, přičemž cena celkové spotřeby domu [adresa] byla 31 216,63 Kč. Doplatek byl ve výši 257 Kč. Z výpisu z internetového bankovnictví pak vyplývá, že žalobce platil zálohy v lednu 2020 na elektřinu ve výši 2 290 Kč a od března 2020 pak 2 580 Kč měsíčně.

18. Z fotografie výpisu účtu internetového bankovnictví vyplývá, že žalobce platil daň z nemovitosti dne [datum] ve výši 920 Kč a dne [datum] platil částku 468 Kč za odpady žalovaného. Dne [datum] pak platil žalobce daň z nemovitých věcí ve výši 920 Kč.

19. Ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě vyplývá, že žalobce jako budoucí prodávající a žalovaný jako budoucí kupující uzavřeli smlouvu o budoucí kupní smlouvě, na základě níž se žalovaný zavázal koupit nemovitosti žalobce, a sice dům č.p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. [hodnota] a dále pozemek parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] za kupní cenu ve výši 4 400 000 Kč. Budoucí kupující prohlásil, že již zaplatil k rukám budoucího prodávajícího částku 10 % z celkové budoucí kupní ceny, to je 44 000 Kč. Kupní cena měla být zaplacena nejpozději do [datum]. Smlouva je podepsána oběma účastníky s úředně ověřenými podpisy.

20. Z fotografie listiny ze dne [datum] (č.l.61 spisu) vyplývá, že žalobce potvrzuje přijetí na svůj účet částky ve výši 21 000 Kč od žalovaného, a to dne [datum], když se jednalo o součást dluhu za náklady na bydlení, a sice čtvrtletní platba za vodné a stočné a WiFi ve výši 2 000 Kč, doplatek za leden 2023 ve výši 3 000 Kč, doplatek za květen 2023 – 5 000 Kč, doplatek za topení = uhlí za rok 2022 - 11 000 Kč, celkem 21 000 Kč; jen za uhlí zbývá doplatit 22 000 Kč.

21. Z e-mailu ze dne [datum] vyplývá, že žalobce vyúčtovává žalovanému nedoplatky za energii, fond oprav a jiné, a to vodné stočné 5 000 Kč, výměnu hořáku za 25 000 Kč, uhlí na topnou sezónu 2022–23 cca 57 000 Kč + doprava 1 000 Kč, výměnu kombinovaného bojleru na vodu ve výši 12 000 Kč, výměnu nového hořáku v kotli 7 865 Kč, výměnu druhého nového žlabu k podávání do kotle 4 983 Kč a šnekovou hřídel ve výši 3 260 Kč. Z e-mailu ze dne [datum] vyplývá, že žalobce sděloval žalovanému, že jeho dluh na nákladech za bydlení činí 123 000 Kč, a to ke dni [datum] s tím, že žalobce žalovanému připomněl, že neplatí nájemné, a proto požaduje od [datum] provádět platby týkající se placení veškerých nákladů na jeho bydlení bankovním převodem na účet [jméno FO]: [č. účtu].

22. Dopisem ze dne [datum] probíhala e-mailová komunikace mezi účastníky, ve které si strany sdělovaly, že věc předají právníkovi. E-mailem ze dne [datum] uvedl žalobce žalovanému několik způsobů řešení situace a provedl několik příkladů výpočtů, podle nichž žalovaný žalobci dluží 828 820 Kč, respektive 722 320 Kč, respektive 530 620 Kč.

23. Ze zvukové nahrávky označené jako 9.9.15.49, která má velmi nízkou kvalitu a je velmi špatně slyšitelná, bylo možno zaznamenat pouze to, že žalovaný dne [datum] předával žalobci částku 58 200 či 58 800 Kč, účastníci se dohadovali, kdo to zapíše, resp. kdo zapíše výši dluhu a jakou, a žalovaný měl zapsat výši aktuálního dluhu na částku 123 000 Kč. Není zřejmé (zejména z důvodu špatné srozumitelnosti nahrávky), zda vůbec a případně na jakou část dluhu žalovaný plnil. Sám žalovaný po přehrání nahrávky prohlásil, že z částky 59 000 Kč platil žalobci na bojler 12 000 Kč, na opravu kotle 7 865 Kč a opravu žlabu 4 983 Kč, tedy nikoliv na předmětný dluh. Nahrávky označené jako 8.11.15.16 a 10.10.15.18 zachycují dialog mezi žalobcem a žalovaným o účtování aktuálních položek spotřebované energie a dalších nákladů spojených s bydlením a také dluhů z půjček v roce 2022 - 2023, které mezi sebou žalobce a žalovaný měli. Ze žádné z výše uvedených nahrávek tak nevyplývá, že by žalovaný zaplatil žalobci za předmětné období jakoukoliv část dluhu.

24. Další zvukové nahrávky, které byly předloženy žalovaným dne [datum] soud k důkazům neprovedl, neboť byly předloženy již po koncentrační lhůtě. Ze stejného důvodu soud neprovedl další důkazy, a to svědky, které označil žalovaný při jednání výslechem [Anonymizováno] a [adresa], a dále ručně psaný text na obálce [Anonymizováno] a složeném listu A4 (obě listiny založeny v přílohové obálce žalovaného, jež je součástí spisu).

25. Shora uvedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přičemž v řízení byly provedeny důkazy toliko listinami a třemi zvukovými nahrávkami. Skutečnosti týkající se vlastnického práva k předmětnému domu (bytu v domě), jeho převodu, existence nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovaným, vztah zastoupení nového majitele předmětného domu a žalobce a obsah dlužního úpisu vyplývaly nepochybně z předložených výpisů z LV, nájemní smlouvy datované dnem [datum], plné moci a dlužního úpisu. Existence nájemního vztahu na základě uzavřené ústní smlouvy (právní hodnocení viz níže) a dohoda o úhradách spojených s užíváním bytu vyplývala ze shodných tvrzení účastníků. V řízení také bylo prokázáno, jaké náklady v rozhodném období, tj. od [datum] do [datum], vynaložil žalobce na elektrickou energii (s výjimkou období před [datum], k němuž žalobce nedoložil vyúčtování elektřiny – skutečné spotřeby, ačkoliv k tomu byl soudem vyzván), za dodávku hnědého uhlí, na pravidelnou platbu internetu ve výši 400 Kč měsíčně a na vodné a stočné. Byla také prokázána platba na odpad, SIPO a daň z nemovitostí, ačkoliv zjištění o nich jsou, vzhledem k právnímu hodnocení níže, v rámci skutkových zjištění nepodstatné. Pokud se pak týká důkazů, které předložil žalovaný k tomu, aby prokázal, že na uplatněný nárok žalobci již plnil, tak je nutno uvést, že z jím předloženého výpisu z účtu (aplikace George na č. l. 44 spisu) vyplývá, že žalovaný posílal nepravidelně finanční prostředky žalobci až od července 2021, přičemž v části se jednalo o vrácení poskytnutých zápůjček. Ze žádné části tohoto výpisu přitom nevyplývá, že by žalovaný prokázanými platbami platil dluh z rozhodného období, tedy z období od [datum] do [datum]. Z dalších žalovaným předložených důkazů naopak vyplývá, že platbami v období let 2022 a 2023 platil žalovaný dluhy za období těchto let (k tomu e-mail ze dne [datum] a zejména pak listina ze dne [datum] na č. l. 61 spisu o potvrzení platby ze dne [datum], která odpovídá platbě z téhož dne uvedená na výpisu z účtu žalovaného, a ze které vyplývá, že platba z [datum] byla zaúčtována na dluhy z roku 2023 a 2022). Žalovaný tedy předloženými důkazy nijak neprokázal svá tvrzení o tom, že uplatněný nárok žalobci uhradil, přesto, že o tom byl soudem poučen, včetně poučení o následcích neunesení důkazního břemene; pokud tvrdil, že předával žalobci peníze v hotovosti, pak je nutno opět uvést, že žalovaný neprokázal žádné fyzické předání peněz na dluh za rozhodné období. Pokud předložil soudu zvukové nahrávky, je třeba konstatovat, že z těchto formálně nijak nedatovaných nahrávek uvedené nevyplynulo. Zmiňuje-li žalovaný, že na první z nahrávek zaznělo, že zaplatil žalobci částku 59 000 Kč, pak z této velmi nekvalitní a nesrozumitelné nahrávky skutečně zaplacení částky (snad) ve výši 58 800 Kč vyplývá, nicméně z ní není zřejmé, na jaký dluh (za jaké období) žalovaný plnil. Sám přitom bezprostředně po přehrání nahrávky v jednací síni uvedl, že touto částkou platil 12 000 Kč na bojler, 7 865 opravu kotle a 4 983 Kč opravu žlabu. Zde nelze než poznamenat, že bylo odpovědností žalovaného, pokud předával takto významnou částku žalobci, aby si od žalobce nechal vystavit potvrzení o převzetí této částky, případně potvrzení o tom, na jakou část dluhu plní. Podle žalobce pak bylo touto platbou placeno na nejstarší dluhy, které žalovaný měl z roku 2017 a 2018. Další dvě nahrávky pak zachycují účtování různých nákladů mezi stranami včetně půjček, avšak (a to i podle žalovaného) opět mimo rozhodné období (viz právní hodnocení), když měly být pořízeny v letech 2021 – 2023. Stran předložených nahrávek lze tedy uzavřít, že z nich soud nezjistil žádné ve věci rozhodné skutečnosti. Z předložené smlouvy o budoucí kupní smlouvě neučinil soud žádné ve věci významné závěry, když k realizaci kupní smlouvy dle obou stran sporu ani nedošlo a nárok, kterého se uvedená listina týkala, byl vzat zpět.

26. Po hodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce byl od roku 2010 do [datum] vlastníkem rodinného domu na adrese [adresa] [adresa]. [jméno FO] základě darovací smlouvy s účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum] se stal vlastníkem nemovitosti syn žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], který zmocnil písemnou plnou mocí žalobce, aby jej zastupoval ve věcech správy, servisu, údržby, opravy a jiným činnostem ke správě a využívání shora uvedené nemovitosti, k rozhodovacím právům o uzavírání smluv, dodatkům a jednání, včetně úkonů ústních i písemných. Mezi žalobcem (jako pronajímatelem) a žalovaným (jako nájemcem) byla na období od [datum] do [datum] uzavřena nájemní smlouva, nejprve k jednomu pokoji v jednom ze dvou bytů v předmětném domě, a následně od [datum] ve vztahu k celému jednomu bytu. Strany smlouvy se mimo jiné dohodly, že majitel (pronajímatel) se od [datum] poměrně 50 % : 50 % dělí s nájemníkem na všech poplatcích za chod domu a spotřebu energií, to znamená spotřebu elektřiny, vodné a stočné palivo – uhlí k otopu v ústředním topení a k celoročnímu ohřevu užitkové vody. Od [datum] byla mezi žalobcem (jako pronajímatelem) a žalovaným (jako nájemcem) uzavřena ústní nájemní smlouva k totožnému bytu, kdy se účastníci dohodli na nájemném ve výši 8 000 Kč měsíčně za předmětnou bytovou jednotku, a pokud se týká energií, tak se domluvili tak, že je budou platit napůl. Energiemi přitom účastníci mysleli vodu, uhlí a elektřinu. Rovněž se dohodli, že budou platit každý polovinu nákladů na internet. [jméno FO] základě takto uzavřené nájemní smlouvy užíval žalovaný předmětný byt až do února 2024. V období od [datum] do [datum] zaplatil žalobce za spotřebované vodné a stočné dne [datum] částku ve výši 3 867 Kč, dne [datum] částku ve výši 4 353 Kč, dne [datum] částku ve výši 6 530 Kč a dne [datum] částku ve výši 4 092 Kč. Dále v roce 2019 zaplatil žalobce za palivo (uhlí) částky ve výši 5 695 Kč, 11 558 Kč a 11 457 Kč, celkem tedy 28 710 Kč. Za období od [datum] do [datum] zaplatil žalobce za spotřebovanou elektřinu částku ve výši 31 216,63 Kč. Dále žalobce zaplatil za vodné a stočné dne [datum] částku ve výši 4 633 Kč, dne [datum] částku ve výši 5 002 Kč a dne [datum] ve výši 6 184 Kč; dne [datum] zaplatil žalobce vodné a stočné ve výši 4 031 Kč. [jméno FO] palivo pak vynaložil žalobce dne [datum] částku ve výši 3 120 Kč a ve výši 19 825 Kč; dne [datum] měl žalobce platit za hnědé uhlí částku ve výši 12 600 Kč. [jméno FO] internet vynakládal žalobce částku 400 Kč měsíčně. Žalovaný za období od [datum] do [datum], resp. do [datum] žalobci na shora uvedené částky nezaplatil ničeho. V období od [datum] do [datum] pak žalovaný zaplatil žalobci postupnými platbami tak, jak jsou uvedeny v odst. 7 odůvodnění tohoto rozsudku částku v celkové výši 157 053 Kč, z čehož 12 700 Kč bylo vrácení zápůjček, a ve zbylé části platil na náklady spojené s užíváním bytu za období ve kterém platil. Dne [datum] sepsali účastníci listinu nazvanou „Dlužní úpis“, podle níž se dohodli na výši finančního vyrovnání, kdy se jedná konkrétně o výpomoc za kauci k bydlení, dále nezaplaceného rezervačního poplatku vyplývající ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě z prosince 2018, její jednostranné dodržení a porušení daných závazků a dále o doplatek za spotřebované energie, elektřina, vodné, stočné, ohřev vody, opravy, amortizace, údržba, vytápění ve třípokojovém bytě atd.; kauce: činila 33 000 Kč, rezervační poplatek: činil 44 000 Kč a doplatek za třípokojový byt za zpětných 27 kalendářních měsíců činil 96 000 Kč, a to měl žalovaný zaplatit do [datum]. Dopisem ze dne [datum], doručeného žalovanému dne [datum], vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 173 000 Kč za kauci, rezervační poplatek a výdaje za energie, a to nejpozději do [datum].

27. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jako o. z.), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

28. Podle ustanovení § 2237 občanského zákoníku, smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

29. Podle ustanovení § 2238 občanského zákoníku, užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

30. Podle ustanovení § 2238 odst. 1 občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

31. Podle ustanovení § 582 odst. 2 občanského zákoníku, není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

32. Podle ustanovení § 553 odst. 1 občanského zákoníku, o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

33. Podle ustanovení § 436 odst. 1 občanského zákoníku, kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

34. Podle ustanovení § 2254 odst. 2 občanského zákoníku, při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

35. V rámci právního hodnocení shora uvedeného skutkového stavu je třeba nejprve uvést, že žalobou bylo uplatněno několik nároků. První z uplatněných nároků se týká zaplacení částky ve výši 33 000 Kč s přísl. (kauce, jistota), druhý se týká zaplacení částky ve výši 44 000 Kč (rezervační poplatek) a třetí pak zaplacení částky ve výši 96 000 Kč (plnění spojená s užíváním bytu za období od [datum] do [datum]).

36. Pokud se týká nároku na zaplacení částky 44 000 Kč s příslušenstvím, byla žaloba této části (po zahájení jednání) vzata zpět, a soud v této části řízení zastavil (viz výše bod 3 odůvodnění tohoto rozsudku).

37. Pokud se týká nároku na zaplacení částky ve výši 33 000 Kč s příslušenstvím, jedná se o nárok, který má vyplývat z čl. 3.4.1. nájemní smlouvy, kterou mezi sebou žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemník uzavřeli dne [datum]. Stran uvedeného nároku je třeba nejprve uvést, že u obou účastníků předmětného nájemního vztahu je dána věcná (aktivní a pasivní) legitimace, když žalovaný coby nájemce byl dle uvedené smlouvy povinen zaplatit zálohu (kauci, jistotu) na úhradu škod v bytě a domu zaviněných nájemníkem a také nájemníkovou návštěvou, nebo na úhradu nezaplacených účtů za plnění spojených s užíváním bytu a ostatní uvedené v této smlouvě žalobci coby pronajímateli ve výši 10 000 Kč, a to do [datum]. Žalovaný tuto zálohu žalobci nezaplatil (v řízení nebyla jiná skutečnost prokázána) a smluvní vztah mezi účastníky následně skončil uplynutím sjednané doby, a to dnem [datum]. Ve smyslu ust. § 2254 odst.1 o. z. byl žalobce povinen žalovanému jistotu po skončení nájemního vztahu vrátit (pokud ji nezapočetl na dluh žalovaného), z čehož vyplývá, že pokud jistota za trvání nájemního vztahu zaplacena nebyla, žalobce se již jejího zaplacení po skončení nájemního vztahu domáhat nemůže; žalobci pochopitelně zůstalo zachováno právo na zaplacení nároků, které mohly být ze zálohy uspokojeny. S ohledem na výše uvedené soud žalobu týkající se zaplacení částky ve výši 33 000 Kč s přísl. zamítl. Soud pouze poznamenává, že pokud se žalobce domníval, že ačkoliv byla výše zálohy původně smluvena na částku 10 000 Kč za situace, kdy žalovaný užíval pouze třetinu bytu, a pak se automaticky rozšířila, když žalovaný začal užívat celý byt, je nutno zdůraznit, že k takovéto změně nájemní smlouvy bylo třeba písemného souhlasného projevu vůle obou stran (viz čl. 5.3. nájemní smlouvy), který však nebyl v řízení ani tvrzen, natož prokázán.

38. Třetím z uplatněných nároků byla částka v celkové výši 96 000 Kč s přísl., která měla představovat nedoplatek za plnění spojená s užíváním bytu za období od [datum] do [datum]. Z této částky vzal žalobce žalobu částečně zpět co do 900 Kč s přísl. a soud v této části řízení zastavil (viz bod 3 odůvodnění tohoto rozsudku.). Z hlediska právního hodnocení bylo nejprve podstatné zkoumání aktivní a pasivní legitimace účastníků. V řízení bylo zjištěno, že v rozhodném období byla mezi účastníky uzavřena písemná nájemní smlouva na dobu určitou, a to do [datum]. Následně na další období od [datum] uzavřeli účastnici nájemní smlouvu v ústní formě a na základě této smlouvy užíval žalovaný předmětný byt až do [datum]. Zde soud poznamenává, že obě strany takto uzavřené smlouvy proti její platnosti ničeho nenamítají, byly v dobré víře, že takto uzavřená smlouva je mezi nimi platná, a ostatně v období od [datum] žalovaný na tuto smlouvu i částečně plnil, a proto soud neposoudil ústně uzavřenou nájemní smlouvy jako neplatné právní jednání pro nedostatek formy, viz. ust. § 2237, § 2238 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 582 odst. 2 občanského zákoníku. V průběhu trvání nájemního vztahu však došlo k převodu domu, v němž se nacházel předmětný byt, na syna žalobce, který tak dnem účinků vkladu vlastnického práva (tj. ke dni [datum]) vstoupil do práv a povinností pronajímatele (ust. § 2221 o. z.). Od toho okamžiku žalobci již nesvědčí práva pronajímatele z předmětné smlouvy a není proto aktivně legitimován stran žalovaného nároku za období od [datum] do [datum]. Pokud pak žalobce předložil plnou moc, kterou mu syn udělil, tak z obsahu této plné moci vyplývá, že žalobce je oprávněn zastupovat nového vlastníka (svého syna) v právních vztazích týkajících se předmětné nemovitosti, tedy také jako zástupce jménem svého syna a na jeho účet uplatnit žalobou u soudu předmětné plnění za žalovaným za období od [datum] do [datum] (tzv. zastoupení přímé, viz ustanovení §436 a násl. o.z.), nikoliv však vlastním jménem a na vlastní účet s povinností převodu nabytých práv na zastoupeného (tzv. zastoupení nepřímé).

39. S ohledem na závěr o aktivní legitimaci žalobce k nároku na plnění spojená s užíváním bytu v časovém období pouze do [datum] se dále soud zabýval důvodností uvedeného nároku pouze za období od [datum] do [datum]. Jak bylo uvedeno již výše, k tomuto období se vztahují dvě nájemní smlouvy k předmětnému bytu, jež byly mezi účastníky uzavřeny. První z uvedených smluv byla písemná a podle jejího článku 2.1.1. se majitel (žalobce) od [datum] poměrně, a to 50 %, dělí s nájemníkem (žalovaným) na všech poplatcích za chod domu a spotřebu energií, to znamená spotřebu elektřiny, vodné a stočné palivo – uhlí k otopu v ústředním topení a k celoročnímu ohřevu užitkové vody. V tomto článku se tedy žalobce a žalovaný výslovně dohodli ve věci plnění spojených s užíváním bytu, která taxativně vyjmenovali jako náklady na spotřebu energií, a to elektřiny vodného a stočného a paliva (uhlí k otopu a ohřevu vody), a to tak, že spotřebu uvedených energií budou hradit každý polovinou. Pokud se o úhradě plnění spojených s užíváním bytu zmiňovalo i ustanovení čl. 3.2.1. nájemní smlouvy, pak se jednalo o ujednání, které však bylo vázáno (podmíněno) smlouvou o budoucí kupní smlouvě, resp. převodem předmětné nemovitosti do vlastnictví žalovaného, ke kterému ale nedošlo, a proto se na rozhodné období od [datum] do [datum], kdy nájem skončil uplynutím doby, toto ustanovení nevztahuje. Podle následně ústně uzavřené smlouvy o nájmu k předmětnému bytu, se účastníci dohodli stran plnění spojených s užíváním bytu obdobně, a to tak, že „energie budou platit napůl“. Energiemi přitom účastníci mínili vodu, uhlí a elektřinu. Zároveň se dohodli, že budou platit každý polovinu za internet.

40. Podle zjištěného skutkového stavu zaplatil žalobce v rozhodném období od [datum] do [datum] za spotřebované vodné a stočné dne [datum] částku ve výši 3 867 Kč, dne [datum] částku ve výši 4 353 Kč, dne [datum] částku ve výši 6 530 Kč a dne [datum] částku ve výši 4 092 Kč, celkem tak žalobce v uvedeném období zaplatil 18 842 Kč. Dále v roce 2019 zaplatil žalobce za palivo (uhlí) částky ve výši 5 695 Kč, 11 558 Kč a 11 457 Kč, celkem tedy 28 710 Kč. Žalovaný v řízení neprokázal (ačkoliv k tomu byl soudem vyzván s poučením o následcích nesplnění této výzvy) kolik zaplatil za spotřebu elektřiny v předmětném domě, když prokázáním výše placené zálohy na elektřinu nelze za mít za prokázaný skutečně vynaložený náklad na spotřebovanou elektřinu. V řízení tedy bylo prokázáno, že v období od [Anonymizováno] do [datum] zaplatil žalobce za plnění spojená s užíváním bytu, jejichž úhrada byla mezi účastníky ve smyslu čl. 2.1.1. smlouvy o nájmu dohodnuta, částku ve výši 47 552 Kč (18 842 Kč + 28 710 Kč).

41. Dále bylo v řízení prokázáno, že za období od [datum] do [datum] zaplatil žalobce za skutečně spotřebovanou elektřinu částku ve výši 31 216,63 Kč, přičemž ale se jedná o náklad za období od [datum] do [datum]. Protože rozhodným obdobím, za které je žalobce aktivně legitimován požadovat po žalovaném zaplacení tohoto plnění je pouze do [datum], bylo nutno vypočíst část spotřebované elektřiny právě k uvedenému datu, a to od data počátku měření spotřeby, tedy od [datum], nikoliv již od [datum]. Pokud za roční období byla spotřebována elektřina v hodnotě 31 216,63 Kč, pak měsíčně se jedná o částku cca 2 601,40 Kč (31 216,63 Kč/12), a potom je možné stanovit spotřebu za období od [datum] do [datum], tedy za 7,3 měsíců jako 2 601,40 Kč x 7,3, což představuje částku ve výši 18 990 Kč (po zaokrouhlení). Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobce zaplatil za vodné a stočné dne [datum] částku ve výši 4 633 Kč, dne [datum] částku ve výši 5 002 Kč a dne [datum] ve výši 6 184 Kč, celkem tedy 15 819 Kč. Na palivo pak vyložil žalobce dne [datum] částku ve výši 3 120 Kč a ve výši 19 825 Kč, celkem tedy 22 945 Kč. Protože součástí ústní dohody mezi účastníky (na rozdíl od písemné nájemné smlouvy) bylo i placení internetu, zabýval se soud i zaplacenou výší tohoto plnění, která byla za období od [datum] do [datum] zjištěna v celkové výši 3 480 Kč (400 Kč x 8,7 měsíců). V řízení tedy bylo prokázáno, že v období od [datum] do [datum] zaplatil žalobce za plnění spojená s užíváním bytu, jejichž úhrada byla mezi účastníky v ústní smlouvě ujednána, částku ve výši 61 234 Kč (18 990 Kč + 15 819 Kč + 3 480 Kč + 22 945 Kč).

42. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce zaplatil za celé rozhodné období od [datum] do [datum] na plněních spojených s užíváním domu (resp. obou bytů v domě) celkem částku ve výši 108 786 Kč (47 552 Kč + 61 234 Kč) a vzhledem ke skutečnosti, že jak v písemně, tak i ústně uzavřené smlouvě o nájmu se účastníci dohodli, že tyto náklady ponesou každý jednou polovinou, vznikla žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 54 393 Kč (108 786 Kč/2), a proto soud v této části žalobě vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku, když výše úroku z prodlení byla žalobcem výslovně požadována pouze jako 8% ročně (i když mohl požadovat zákonný úrok z prodlení ve vyšší výši), a proto i přiznaná výše úroku z prodlení neodpovídá výši zákonného úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi stranami nebyla sjednána splatnost uvedených plnění, pak počátek prodlení žalovaného se odvíjí od výzvy žalobce, která byla žalovanému doručena dne [datum] a v níž byl žalovaný vyzván k plnění dluhu do [datum]; ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbytku nároku, tj. pokud se týkal jiných než smluvených plnění spojených s užívání bytu nebo se týkal období, v němž byl shledán nedostatek aktivní legitimace žalobce (tj. [datum] do [datum]), vč. příslušenství z těchto nároků zamítl.

43. Pokud byl žalobcem předložen „dlužní úpis“ ze dne [datum], podle něhož se účastníci dohodli na výši finančního vyrovnání, které má představovat: výpomoc za kauci k bydlení, dále nezaplaceného rezervačního poplatku vyplývající ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě z prosince 2018, její jednostranné dodržení a porušení daných závazků a dále doplatek za spotřebované energie, elektřina, vodné, stočné, ohřev vody, opravy, amortizace, údržba, vytápění ve třípokojovém bytě atd. Přičemž výše kauce činí 33 000 Kč, rezervační poplatek 44 000 Kč a doplatek za třípokojový byt za zpětných 27 kalendářních měsíců 96 000 Kč, pak nelze než konstatovat, že předložené právní jednání soud shledal za natolik neurčité, že podle § 553 odst. 1 o. z. ani o právní jednání nejde, když neurčitost, se nepodařilo soudu odstranit ani jakýmkoliv výkladem. Neurčitost právního jednání spočívá jednak v nepřesně uvedeném období, kterého se má částka 96 000 Kč týkat, když z právního jednání není zřejmé, zda se týká pouze celých měsíců či nikoliv, a tedy zda měsíc, v němž bylo jednání učiněno, má být zahrnut do výpočtu či nikoliv, a především pak není zřejmé, co má dlužná částka 96 000 Kč vůbec představovat; ani sám žalobce nebyl schopen v rámci svých tvrzení vypočíst (viz doplnění žaloby ze dne [datum]), z jakých konkrétních nároků částka 96 000 Kč sestává, v jaké výši tyto jednotlivé nároky jsou tak, aby bylo nepochybné, které nároky žalovaný vůči žalobci uznává, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobce byl jako pronajímatel oprávněn k uzavření jakékoliv dohody, resp. k němu mohlo jako k adresátu směřovat uznání dluhu toliko zčásti, neboť v rámci výše uvedených skutkových a právních závěrů soud dospěl k tomu, že žalobce ani nebyl od [datum] pronajímatelem bytu, a v řízení ani nebylo prokázáno, že by byl oprávněn činit právní jednání za celé období, kterého se „dlužní úpis“ týká, vlastním jménem a na vlastní účet.

44. K obraně žalovaného pak soud znovu zdůrazňuje, že žalovaný, ačkoliv byl soudem poučen, nesplnil výzvu soudu a nedoplnil ani tvrzení o tom, kdy a v jaké výši na svoje dluhy z nájemních smluv za rozhodné období plnil, natož aby jakékoliv plnění týkající se rozhodného období prokázal. Žalovaným předložené výpisy z aplikace George se týkají plnění až mimo rámec rozhodného období (po jeho skončení), a to v době, kdy předmětnou nemovitost jako nájemce stále užíval a byl povinen platit nájem a polovinu plnění spojených s užíváním bytu, přičemž v řízení má soud za prokázané, že účastníci si po skončení rozhodného období vyúčtovávali aktuální dluhy; ostatně žalovaný ani netvrdil (natož aby prokázal), že by platby zaplacené po skončení rozhodného období (tj. doložené platby za období roku 2021 a dále) určil na dluhy za žalovaného období od [datum] do [datum] a tak i v případě, že žalovaný platil v období roku 2021 až 2024 nad rámec svých povinností nájemce, byly platby započítány, jak také uvedl i žalobce, na nejstarší dluhy, které podle žalobce byly za období od roku 2017 a 2018 (viz ust. § 1933 o.z.). Uvedl-li žalovaný, že žalobci zapůjčil značně vysokou sumu, kterou mu žalobce nevrátil, pak se soud tímto tvrzením žalovaného blíže nezabýval, když žalovaný výslovně opakovaně uvedl, že takto popsaný nárok hodlá vůči žalobci uplatňovat v samostatném řízení. S ohledem na právní závěr týkající „dlužního úpisu“ se soud nezabýval námitkou žalovaného o tom, že dlužní úpis podepsal pod nátlakem.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 127 Kč, přičemž tato částka představuje 37 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,5 % a úspěchu žalobce v rozsahu 31,5 %). Náklady žalovaného přitom sestávají z náhrady hotových výdajů za jízdné (zjištěné z aplikace IDOS) hromadným dopravním prostředkem [adresa] a zpět ve výši 8 x 43 Kč (za cestu k soudnímu jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum]), celkem tedy 344 Kč, 37% z nich pak činí přiznaných 127 Kč.

Poučení