12 C 87/2018 - 1104

Rubrum

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci žalobce: [tituly před jménem]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o zaplacení 930 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, kterou se po žalovaném domáhá zaplacení částky 930 000 Kč spolu s úroky ve výši 9 300 Kč a spolu s úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 930 000 Kč od 1. 1. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 2 250 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám a na účet Okresního soudu v Pelhřimově.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 16. 12. 2018, podané téhož dne u zdejšího soudu, doplněnou podáním ze dne 5. 9. 2019, se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 930 000 Kč, spolu s úroky ve výši 9 300 Kč a spolu s úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 930 000 Kč od 1. 1. 2016 do zaplacení, z důvodu žalobcem žalovanému poskytnuté peněžité zápůjčky, která nebyla vrácena. Žalobce vychází z toho, že s žalovaným uzavřel dne 6. 10. 2014 písemnou smlouvu o zápůjčce na částku 930 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit úroky z dlužné jistiny 1 %, tedy 9 300 Kč, a byl i ujednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný se zavázal dlužnou částku zaplatit spolu s úroky nejpozději do 31. 12. 2015 a zapůjčená částka byla poskytnuta k využití na úhradu plateb za prováděné služby související s projektem „[podezřelý výraz]“. Žalovaný však dlužnou částku nevrátil, na předžalobní výzvu nereagoval. Žalovaný je osobou svéprávnou, která si je vědoma následků svého právního jednání, smlouvu o zápůjčce podepsal sám o své vůli, v rámci žádosti o [podezřelý výraz] podepsal osobně značné množství dokumentů i čestná prohlášení ohledně pravdivosti údajů v žádosti, seznámil se s podmínkami [podezřelý výraz]. Žalobce disponoval s předmětnými finančními prostředky 930 000 Kč, pro poskytnutí finanční zápůjčky žalovanému, tyto byly jeho. Obrana žalovaného, že zápůjčku nepožadoval, je ryze účelová. Platbu nevrátil, použil ji na úhradu jiného svého závazku. Není možné, aby si nebyl vědom, že je rozdíl mezi úhradou ceny díla a vrácením zápůjčky. K zneužití práva v daném případě nedošlo. Je pravda, že žalobce byl odsouzen, ale nikoli za [podezřelý výraz] jehož by se dopustil na osobě žalovaného. Jednalo se o [podezřelý výraz] čin související se samotnou [podezřelý výraz] a poškozeným finančním zájmem [podezřelý výraz]. Naopak, v daném případě šlo o získání peněz pro žalovaného, pro realizaci [podezřelý výraz]. Zápůjčka byla poskytnuta, nevrácena, nelze říci, že by žalobce těžil z protiprávního stavu. Nejde o zneužití práva, není jasné, co by měl žalobce zneužít. Dílo je dokončené, zapůjčené peníze byly užity na úhradu jeho ceny. Naopak žalobce byl odsouzen v [podezřelý výraz] řízení, musel nahradit [podezřelý výraz] škodu způsobenou jeho [podezřelý výraz] činem, proto ani jemu neplynul žádný prospěch. Dle názoru žalobce je prokázáno, že peníze byly žalobce, on si je zapůjčil a poskytl dále žalovanému. Dle názoru žalobce není ani důležitý původ peněz, vlastnictví těchto. Jsou věcí genericky určenou, při poskytnutí dochází k převodu vlastnictví. To je podstatné.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Namítl, že si částku 930 000 Kč od žalobce nikdy nezapůjčil. Dříve zastával funkci [podezřelý výraz] [adresa] a okolo roku 2010 přišla nabídka společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. na práce spojené s [podezřelý výraz], a poněvadž žalovaný je vlastníkem [podezřelý výraz], kontaktoval žalobce, který mu nabízel [podezřelý výraz] tohoto s tím, že zařídí veškeré záležitosti on a jeho firma, jednalo se o vypracování projektu a vyřízení [Anonymizováno]. V průběhu roku 2014 začal také žalobce věc administrativně vyřizovat, žalovaný tomuto postupu nerozuměl, neměl žádné znalosti ohledně této věci, ale byl žalobcem opakovaně ujišťován, že vše zařídí. Žalobce se za ním opakovaně dostavoval, vždy mu předložil k podpisu řadu dokladů, které ve většině případů ani nečetl, neboť žalobci důvěřoval a později zjistil, že při podpisu jednoho z dokumentů mu žalobce [podezřelý výraz] k podpisu i smlouvu o zápůjčce. Že tuto smlouvu podepsal zjistil až s určitým časovým odstupem. Ihned poté se obrátil na žalobce s tím, že žádnou půjčku nepožadoval a že chce doklad zlikvidovat, byl však žalobcem ujišťován, že částka ve smlouvě je uvedena jen formálně, aby mohl dokladovat [podezřelý výraz], že se na úhradě ceny za práce na [podezřelý výraz] podílí též vlastními prostředky. K tomu žalovaný namítl, že vlastní prostředky tohoto rozsahu má a později mu žalobce říkal, že si listinu ponechá jako pojistku, ovšem neví, k čemu měla sloužit. Dne 15. 12. 2014 obdržel [podezřelý výraz] ve výši 1 911 912,35 Kč, o této skutečnosti žalobce zřejmě věděl a dne 16. 12. 2014 vložil na jeho účet částku 930 000 Kč, kterou uvádí jako zápůjčku. Téhož dne poukázal na účet, který mu sdělila spolupracovnice žalobce částku 2 598 204 Kč a dále částku 133 100 Kč, platby představovaly částku 930 000 Kč a dále větší část [podezřelý výraz], která mu byla poskytnuta a tímto způsobem žalobce dostal zpět částku ve výši 930 000 Kč, a navíc i podstatnou část [podezřelý výraz]. Pokud se jedná o účet společnosti, na který byly peníze zaslány, má žalovaný za to, že se zcela jistě dostaly zpět do dispozice žalobce a byly mu tak vráceny. Žalobce na [podezřelý výraz] po celou dobu roku 2015 nepracoval, lhůta pro dokončení celé práce byla do 31. 12. 2015, ta dodržena nebyla, žalobce a jeho společnost provedli práce pouze nepatrného rozsahu a tento požádal o prodloužení lhůty k dokončení díla do 31. 3. 2016, avšak ani v této lhůtě nebylo dílo dokončeno, a nakonec veškeré práce udělal a financoval se svými syny žalovaný, dílo bylo dokončeno v červnu 2016. V důsledku nedodržení podmínek pro [podezřelý výraz] je po něm vymáhána platebním výměrem [právnická osoba] částka 1 911 913 Kč jako [podezřelý výraz]. Žalobce se domáhá plnění ze smlouvy o zápůjčce, jejíž vyhotovení je rozsudkem [podezřelý výraz], ze dne 17. 2. 2021, č. j. [spisová značka], považováno za součást skutku, který je posléze hodnocen jako [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] a kdy se konstatuje, že i vyhotovení této smlouvy o zápůjčce, jakožto nepravdivý doklad vztahující se k výdajům rozpočtu spravovaného [podezřelý výraz], naplňuje skutkové znaky tohoto [podezřelý výraz] činu, při jednání spočívající v tom, že žalobce vyhotovil a předložil nepravdivé doklady vztahující se k výdajům rozpočtu spravovaného [podezřelý výraz], a tím umožnil nesprávné použití těchto finančních prostředků. Ze strany žalobce se jednalo o jednání cílené, úmyslné a sofistikované ve snaze získat finanční prospěch, skutek, jehož se žalobce dopustil a jehož součástí byla i sporná smlouva o zápůjčce, byl shledán [podezřelý výraz] a je na místě prohlásit jednání žalobce vůči žalovanému za zneužití práva a neposkytnout takovémuto postupu soudní ochranu. Smlouva o zápůjčce není odrazem pravé vůle jednajících osob. Nelze vyjít jen z toho, že peníze jsou zaměnitelné za jiné, jako věc genericky určená. Zde jsou další souvislosti, buď peníze byly žalobce či ne, od toho se odvíjí jeho věcná legitimace. Částka 930 000 Kč dle názoru žalovaného nebyla vydána žalobci v hotovosti, ale byla vybrána přímo z účtu společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. a vložena hotově na účet žalovaného. Žalobce žalovaného podvedl. Dle názoru žalovaného žalobce neprokazuje, že poskytl své vlastní peníze, proto nemůže po žalovaném požadovat jejich vrácení. Došlo k zneužití důvěry a podvodnému jednání ve vztahu k žalovanému.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově, ze dne 21. 1. 2020, č. j. 12 C 87/2018-456, kterým bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, tento byl však k odvolání žalovaného usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, ze dne 4. 6. 2020, č. j. [spisová značka], v plném rozsahu zrušen. Nalézací soud je vázán právním názorem soudu odvolacího (§ 226 odst. 1 o.s.ř.), kdy je třeba se zabývat vůlí účastníků při uzavření sledované smlouvy o zápůjčce s hodnocením, zda jde o platné právní jednání, dále v souvislostech je třeba zabývat se původem finančních prostředků které měly být dle smlouvy poskytnuty, zda byly skutečně žalobce či případně společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. a v neposlední řadě je třeba se v celkových souvislostech vypořádat s tím, zda v případě požadavku vrácení tvrzené zápůjčky není na místě posoudit požadavek žalobce jako zjevné zneužití práva, které by nemělo požívat právní ochrany, a to v celkovém kontextu, ve vazbě na charakter žalobcovy činnosti a jeho počínání. Ve věci bylo znovu rozhodnuto nalézacím soudem, rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 19. 11. 2021, č. j. [spisová značka], byla žaloba tentokráte v plném rozsahu zamítnuta, k odvolání naopak žalobce byl rozsudek v celém rozsahu zrušen odvolacím soudem, usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 24. 6. 2022, č. j. [spisová značka], kdy bylo vyčteno, že soud prvého stupně tři otázky vytknuté k řešení řádně nezodpověděl, a tím nedostál pokynů druhostupňového soudu.

4. Zdejší soud předesílá, že již v souvislosti s prováděným dokazováním, skutkový zjištěními, činí i některé dílčí výstupy právní, neboť je to s ohledem na projednávanou materii účelné. S ohledem na to, kdy nezbývá než jednání, případně další skutečnosti podrobit právní kvalifikaci, již v souvislosti s (dílčími) skutkovými zjištěními, uvádí soud (atypicky) již v této části odůvodnění, že vztahy mezi účastníky posuzoval podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně jen „obč. zák.“). Je-li užito i některých právních předpisů dalších, je to následně v textu odůvodnění vyjádřeno.

5. Z potvrzení o provedené lustraci v CEO ze dne 17. 1. 2024 se podává, že žalobce – [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0], fyzická osoba, je evidován pod adresou trvalého bydliště [adresa], [adresa]. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného [podezřelý výraz], vložka [podezřelý výraz] ze dne 27. 9. 2023, ve shodě s úplným výpisem z obchodního rejstříku vedeného [podezřelý výraz] ze dne 1. 7. 2019, lze vyčíst, že [právnická osoba]., právnická osoba, je dne 20. 8. 2007 vzniklou obchodní korporací, dnes se sídlem [adresa], přičemž do 10. 2. 2014 nesla obchodní firmu (název) [právnická osoba], do 10. 2. 2016 [jméno FO] [právnická osoba]., a od 10. 2. 2016 dodnes [právnická osoba]., když od 11. 2. 2014 je jediným jednatelem [jméno FO], otec žalobce, a od 11. 2. 2014 prokuristou zmocněným k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, a to i k těm, pro které se jinak vyžaduje zvláštní plná moc, včetně zcizování nebo zatěžování nemovitých věcí, je žalobce, který je zároveň od 11. 2. 2014 jediným (výlučným) společníkem se stoprocentním obchodním podílem, bez ohledu na hodnocení tohoto při výslechu svědkem [jméno FO], které není v daném jakkoli směrodatné. Shrnuto, žalobce v roce 2014 byl a je majitelem uvedené obchodní korporace, zároveň osobou zmocněnou – oprávněnou k veškerým jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu (§ 450 odst. 1 a násl. obč. zák.), který tak jednoznačně mohl vykonávat veškerá právní jednání, uzavírání smluv nevyjímaje. To platilo do doby, než byl na majetek obchodní korporace [právnická osoba]. dne 9. 5. 2016 [podezřelý výraz], jak se podává nejen z uvedených výpisů z obchodního rejstříku, ale též z výstupu z [podezřelý výraz] vedeného u [datum], detailu [podezřelý výraz] [právnická osoba]., vedeného u [spisová značka] ze dne 17. 1. 2024, včetně [podezřelý výraz] ze dne 7. 1. 2015 s přiloženou obálkou, vyhlášky [datum] a usnesení [datum], které nabylo právní moci dne 9. 5. 2016. [podezřelý výraz] je společnost [právnická osoba]., na níž přešla dispoziční oprávnění dlužníka, společnosti [právnická osoba]. (§ 246 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ([podezřelý výraz]), ve znění pozdějších předpisů /zkráceně jen „[podezřelý výraz]“/). Z potvrzení o provedené lustraci v CEO ze dne 17. 1. 2024 se podává, že žalovaný – [Jméno zainteresované osoby 1/0], fyzická osoba, má adresou bydliště [adresa], [adresa]. Tyto tři osoby vstoupily do právních vztahů níže vyložených.

6. Z výpovědi žalobce, výpovědi žalovaného, za přispění svědeckou výpovědí [jméno FO], syna žalovaného, v [podezřelý výraz] věci vedené u [právnická osoba], jak obsaženy v protokole o hlavním líčení ze dne 8. 1. 2018, který soud použil jako důkazu listinného (§ 125 o.s.ř., § 129 odst. 1 o.s.ř.) lze vystopovat, že v roce 2010 nabízela společnost [jméno FO] [právnická osoba]. práce spojené s [Anonymizováno] [Anonymizováno], žalovaný tak kontaktoval žalobce, který nabídl, že veškeré záležitosti včetně projektu a vyřízení [podezřelý výraz] zařídí on a uvedená firma. Takto bylo i návazně, v roce 2014 postupováno. Z žádosti o poskytnutí podpory, operační program [právnická osoba], z měsíce 4. 2014, včetně přiložených seznámení se směrnicí [podezřelý výraz] a příloh k této, se podává, že dne 9. 4. 2014 žalovaný u [podezřelý výraz] podal žádost o [podezřelý výraz], při návazném užití prostředku [podezřelý výraz] a to na projekt „[adresa]““ na parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], v k. ú. [adresa]. Kontaktní osobou za žalovaného, co by žadatele, byl žalobce. Z plné moci, ze dne 1. 4. 2014, lze vyčíst, že žalovaný zmocnil společnost [jméno FO] [právnická osoba]. k jednání se [podezřelý výraz] ve věci požadované podpory, [podezřelý výraz], na výše uvedenou akci. Plná moc byla přijata žalobcem, co by prokuristou uvedené společnosti. V žádosti o [podezřelý výraz], [podezřelý výraz], je počítáno též se soukromým financováním v rozsahu 958 516 Kč. Z harmonogramu projektu vyplývá, že předpokládané zahájení bylo 1. 9. 2014, ukončení 31. 7. 2015, s nákladem realizace 3 057 337 Kč, v kumulovaném propočtu nákladů na realizaci jsou pak výdaje kalkulovány částkou 3 195 054 Kč včetně DPH, vše zpracováno žalobcem. Z posouzení a hodnocení nabídek, ve výběrovém řízení, ze dne 28. 7. 2014 plyne, že nejvýhodnější nabídka na realizaci s nejnižší nabídkovou cenou je od společnosti [jméno FO] [právnická osoba]., s nabídkovou cenou bez DPH 2 272 251 Kč, přičemž k tomuto je připojeno rozhodnutí zadavatele o výběru nejvýhodnější nabídky, tedy nabídky od [jméno FO] [právnická osoba]., ze dne 28. 7. 2014. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne 1. 4. 2014, lze vyčíst, že tento prohlašuje, že má zajištěny vlastní zdroje požadované na spolufinancování předmětné akce. Z výpisu z účtu stavebního spoření č. [č. účtu] u [právnická osoba]., lze shledat, že na stavebním spoření měl žalovaný k 31. 12. 2013 uspořeno 221 250,87 Kč. Z výpisu z účtu stavebního spoření č. [č. účtu] u [právnická osoba]., lze vyčíst, že ke dni 31. 12. 2013, měl žalovaný na dalším stavebním spoření naspořeno 132 996,96 Kč. V neposlední řadě, z potvrzení [adresa] ze dne 4. 4. 2014 a dalšího potvrzení [adresa] ze dne 4. 4. 2014 se podává, že žalovanému byl v měsících 1. -12. 2013 vyplacen z [podezřelý výraz] ve výši 130 512 Kč a v období 1. – 3. 2024 ve výši 32 763 Kč. Z příslibu poskytnutí zápůjčky ze dne 17. 2. 2014 pak plyne, že žalobce žalovanému přislíbil poskytnutí zápůjčky ve výši 700 000 Kč v souvislosti s realizací uvedeného projektu, [podezřelý výraz]. Z dalšího příslibu poskytnutí zápůjčky ze dne 25. 1. 2014 pak plyne, že [jméno FO] žalovanému též přislíbil poskytnutí zápůjčky 700 000 Kč na výše uvedený projekt [podezřelý výraz], při dokládání jeho solventnosti výpisem z jeho účtu č. [hodnota] u [právnická osoba]. při prostředcích na tomto ve výši 700 099,32 Kč, kdy však slyšený svědek [jméno FO] k tomuto více nesdělil, jen uvedl, že s žalobcem se zná, s tímto spolupracoval, nicméně žádné peníze nepůjčoval. V souvislosti s projektem byla předkládána, mezi žalovaným a společností [jméno FO] [právnická osoba]. uzavřená smlouva o dílo, když tato společnost se stala vítězem v realizovaných nabídkách (viz. zdola). Jak se podává z účastnické výpovědi žalobce, pro získání [podezřelý výraz] žalovaným bylo potřeba zajistit likvidní prostředky z jeho zdrojů, finanční prostředky na stavebním spoření byly vázány, musely by se vypovědět, vzhledem k tomu mezi žalobcem a žalovaným byla uzavírána smlouva o zápůjčce na částku 800 000 Kč, ta se však nerealizovala, nebyla naplněna, neboť bylo zapotřebí více peněz, jak se i podává z E-mailu [podezřelý výraz] s požadavkem doložení vlastních zdrojů žadatele (929 594 Kč), vzhledem k tomu byla uzavřena nově, následně naplněná smlouva o zápůjčce 930 000 Kč (viz. zdola), v čemž není důvod pro tyto postupy žalobci nepřisvědčit, neboť poskytnutí [podezřelý výraz] je skutečně vázáno i na jistý podíl financování programu z vlastních zdrojů účastníka, jak nakonec je tento parametr vlastních zdrojů účastníka ve výši 836 634,60 Kč vyjádřen v rozhodnutí [podezřelý výraz] o poskytnutí [podezřelý výraz] žalovanému ze dne 19. 11. 2014, reg. č. [podezřelý výraz] při alokaci, tedy přidělení zdrojů, z [podezřelý výraz] 1 952 145,90 Kč, jak z uvedeného rozhodnutí vyplývá, kdy v reálu bylo vyplaceno 1 911 912,35 Kč, jak plyne z prohlášení o schválení a příkazu k zaplacení způsobilých výdajů projektu č. [podezřelý výraz] ze dne 4. 12. 2014 (viz. i níže). Potřebu vlastních zdrojů žalovaného pro realizaci projektu obecně potvrzuje i slyšená svědkyně [jméno FO], zaměstnanec společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. na pozici technika přípravy zakázek u společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. v době rozhodné, slyšený svědek [jméno FO], zaměstnanec společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. na pozici projektanta v době rozhodné, pak jen potvrzuje, že projektoval [podezřelý výraz], a ví, že se podávala žádost o [podezřelý výraz]. Z faktury č. [hodnota] ze dne 21. 11. 2014, se podává, že [jméno FO] [právnická osoba]. vyúčtovala žalovanému za zpracování a kompletaci žádosti o [podezřelý výraz] na sledovanou akci částku 133 100 Kč, žalovaný fakturu převzal, jak plyne z jeho vyjádření při jednání dne 21. 1. 2020, tuto podepsal. Byla vystavena se splatností ke dni 12. 12. 2014. Žalovaným byla zaplacena (viz. níže).

7. Z písemné smlouvy o dílo ze dne 11. 8. 2014 vyplývá, že společnost [jméno FO] [právnická osoba]. se zavázala pro žalovaného provést na svůj náklad a nebezpečí stavbu „[podezřelý výraz]““, kdy žalovaný se zavázal uvedené dílo převzít a zaplatit za něj dohodnutou cenu ve výši 2 886 850 Kč včetně 21 % DPH. Dílo mělo být zahájeno 1. 9. 2014 a provedeno do 31. 7. 2015. Stavba má být provedena podle projektové dokumentace vypracované žalobcem. Cena díla je určena podle položkového rozpočtu. Je platná i v případě prodloužení termínu provedení díla, a to do 31. 12. 2015. [jméno FO] [právnická osoba]. bude vystavovat a žalovaný bude hradit faktury za práce a dodávky provedené v uplynulém kalendářním měsíci, tyto budou hrazeny do 90 % ceny díla, zbylých 10 % bude hrazeno po předání a převzetí, nicméně je dohodnuto též to, že v případě potřeby dojde k vystavení a proplacení zálohové faktury až do výše 90 % ceny plnění, tedy ceny sjednaného díla, tj. zjevně částky 2 598 205,50 Kč (tj. 90 % z 2 886 895 Kč). Smlouva je za [jméno FO] [právnická osoba]. uzavřena v zastoupení žalobcem, coby prokuristou. Uvedené dvoustranné právní jednání je typizovanou smlouvou o dílo, jak plyne z § 2586 odst. 1 obč. zák., nepřehlížíme-li § 2586 odst. 2 obč. zák., § 2587 obč. zák., jakož i § 2620 (a násl.) obč. zák.. Z faktury č. [hodnota] ze dne 25. 11. 2014 vyplývá, že [jméno FO] [právnická osoba]. vystavila žalovanému tuto fakturu na zálohu na stavební práce dle smlouvy o dílo ve výši 2 598 204 Kč, přičemž tato faktura byla žalovaným převzata dne 25. 11. 2014, jak plyne z jeho vyjádření při jednání dne 21. 1. 2020, kdy je i potvrzena jeho vlastním podpisem. Faktura je vystavena se splatností 10. 12. 2014. Z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne 10. 7. 2015 plyne posun termínu dokončení díla do 31. 3. 2016, z dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo ze dne 2. 11. 2015 vyplývá z důvodu víceprací změna ceny díla (z původní částky 2 272 251 Kč bez DPH) na částku 2 385 864 Kč bez DPH, což však původní ceně včetně DPH 2 886 895 Kč odpovídá, a z posledního dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne 2. 11. 2015 pak jen plyne změna bankovního spojení u [jméno FO] [právnická osoba]. na jiné číslo účtu, u jiné banky. K úhradě této faktury žalovaným došlo (viz. níže). Z další faktury č. [hodnota] vystavené [jméno FO] [právnická osoba]. žalovanému, ze dne 29. 4. 2016, se splatností ke dni 20. 5. 2016, se podává opětovné vyúčtování stavebních prací dle smlouvy o dílo, ve výši 90 % ceny díla, tj. v částce 2 598 204 Kč, jak lze z tohoto dokladu vyčíst. Jde zřejmě o konečnou cenu stavebních prací dle uzavřené smlouvy, byť nikoli účtující plnou cenu sjednaného díla. Toto pak ani nebylo řádně provedeno (viz. zdola).

8. Z písemné smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 10. 2014 vyplývá, že žalobce se zavázal přenechat žalovanému částku 800 000 Kč tak, že ji předá v hotovosti ve čtyřech splátkách po 200 000 Kč, nejpozději do dvou měsíců po podpisu smlouvy o poskytnutí [podezřelý výraz] od [podezřelý výraz] s tím, že žalovaný se zavazuje použít zapůjčené prostředky na úhradu plateb za prováděné služby související s realizací projektu „[podezřelý výraz]““, žalovaný se zavazuje zaplatit úroky ve výši 1 % z dlužné jistiny, tj. 8 000 Kč, přičemž žalovaný se zavazuje zápůjčku spolu s úroky vrátit žalobci nejpozději do 31. 12. 2015 a to buď jednorázově nebo ve splátkách. Podle § 2390 obč. zák., smlouvou o zápůjčce vzniká právní vztah, v rámci kterého jedna strana (věřitel) přenechává druhé straně (dlužníkovi) věci určené podle druhu a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. (V podrobnostech k zápůjčce viz. zdola.) Zápůjčka, spočívající v tom, že dlužník má povinnost posléze něco dát (dare), tedy aktivně konat, typicky vrátit peníze (§ 1789 obč. zák.) je závazkem tzv. kauzálním, kdy věřitel je povinen prokázat důvod závazku (§ 1791 odst. 1 obč. zák.), a zároveň přitom i jeho splnění z jeho strany, tedy reálné poskytnutí druhově určené věci, například peněz. K tomu v projednávaném případě ve vztahu k uvedené smlouvě o zápůjčce 800 000 Kč nedochází. Z účastnické výpovědi žalobce, v daném, rozhodném, nikoli v rozporu s účastnickou výpovědí žalovaného, nepřehlížíme-li níže vyložené faktické poskytování finančních prostředků, je zcela zřejmé, že k přenechání uvedené částky, tedy reálnému poskytnutí zápůjčky, ze strany žalobce žalovanému nedošlo. Vznik zápůjčky však předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu této. Vzhledem k uvedenému v daném případě nebyla daná smlouva mezi účastníky v reálu uskutečněna. Písemná smlouva o zápůjčce 800 000 Kč ze dne 6. 10. 2014 je však existujícím právním jednáním, nikoli neplatným (§ 580 odst. 1, 2 obč. zák., § 581 obč. zák., § 582 odst. 1 a 2 obč. zák., § 583 obč. zák.) ani zdánlivým právním jednáním (§ 551 obč. zák., § 552 obč. zák., § 553 odst. 1 a 2 obč. zák.), nýbrž platným a účinným (§ 1745 obč. zák.), které však nedoznalo svého naplnění. Smlouva zjevně nebyla zrušena, či jinak „odstraněna“, to z dokazování nevyplývá. Nicméně, jak uváděno, žalobce žalovanému sjednanou částku 800 000 Kč neposkytl, vzhledem k tomu se ani nemůže domáhat jejího vrácení, a v reálu se jejího vrácení ani nedomáhá, když i v rámci své účastnické výpovědi tvrdí, že byla „stornována“. S ohledem na požadované větší vlastní zdroje žadatele o [podezřelý výraz] pak byla uzavřena jiná, další smlouva o zápůjčce, jak popsáno níže, kdy v celkových souvislostech (viz. shora) lze účastnické výpovědi žalobce stran důvodů pro uzavření další, jiné smlouvy o zápůjčce, přisvědčit.

9. Z písemné smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 10. 2014, za podpory účastnickou výpovědí žalobce, nepřehlížíme-li účastnickou výpověď žalovaného, a máme-li zároveň na zřeteli výpovědi žalobce a žalovaného v [podezřelý výraz] věci vedené u [právnická osoba], pod sp. zn. [spisová značka], jak jsou obsaženy v protokole o hlavním líčení ze dne 8. 1. 2018, jichž soud použil jako důkazů listinných (§ 125 o.s.ř., § 129 odst. 1 o.s.ř.), vyplývá, že žalobce se zavázal přenechat žalovanému 930 000 Kč, a to předáním ve čtyřech splátkách po 200 000 Kč a poslední ve výši 130 000 Kč nejpozději do jednoho měsíce po podpisu smlouvy o poskytnutí [podezřelý výraz], kdy žalovaný se zavazuje, že zapůjčené prostředky použije na úhradu plateb za prováděné služby související s realizací projektu „[podezřelý výraz]““, přičemž žalovaný se zavazuje zaplatit žalobci úroky ve výši 1 % z dlužné částky, tj. 9 300 Kč, a zavazuje se poskytnutou zápůjčku spolu s úroky vrátit žalobci nejpozději do 31. 12. 2015 a to buď jednorázově nebo ve splátkách spolu s úroky. Pro případ prodlení s úhradou jsou sjednány úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Podle § 2390 obč. zák., smlouvou o zápůjčce vzniká právní vztah, v rámci kterého jedna strana (věřitel) přenechává druhé straně (dlužníkovi) věci určené podle druhu a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu (tzv. věci genericky určené). Pojmovými znaky smlouvy o zápůjčce jsou přenechání věci, druhové určení věci, dočasnost vztahu a povinnost vrátit věci stejného druhu (ne zcela totožné). Předmětem zápůjčky jsou zpravidla peníze. Podle § 2392 odst. 1 obč. zák. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, které je třeba chápat jako úplatu za poskytnutí zápůjčky. Dlužníkovi vznikne právo užít předmět zápůjčky jakýmkoli způsobem a k jakémukoli účelu, což je dáno tím, že dlužník se přenecháním předmětu zápůjčky stává jeho vlastníkem a má tak všechna práva, která tvoří obsah vlastnictví (§ 1012 obč. zák.). Skutečnost, že dlužník se stává vlastníkem předmětu zápůjčky, nijak nebrání smluvním stranám, aby ujednali, že předmět zápůjčky může dlužník užít jen k určenému účelu (tzv. účelová zápůjčka). Takovéto ujednání však není podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce (srovnej rozh. [spisová značka]). Smluvní strany pak mají možnost sjednat též výši úroků z prodlení, nebude-li dluh splacen řádně a včas (§ 1970 obč. zák.). To vše je v konkrétním případě naplněno. Žalobce přenechal žalovanému částku 930 000 Kč (viz. zjištění popsaná zdola), která představovala jím vlastněné prostředky (§ 1012 obč. zák.) (viz. skutková zjištění popsaná zdola), tím se žalovaný stal vlastníkem těchto prostředků, a použil je k zaplacení zálohy na cenu díla dle smlouvy o dílo uzavřené dne 11. 8. 2014 s [jméno FO] [právnická osoba]. (viz. skutková zjištění popsaná zdola), kdy se jednalo o realizaci [podezřelý výraz], na níž byla poskytnuta [podezřelý výraz]. Žalovaný se zavázal žalobci tuto částku vrátit a zaplatit z ní úroky, při sjednání i výše úroků z prodlení. (V podrobnostech o vyjádření právního jednání a výkladu ve vazbě na vůli účastníků a o původu poskytnutých prostředků je pojednáno níže.) Lze přisvědčit náhledu žalobce, že ve vztahu k této zápůjčce unesl břemeno tvrzení i důkazní (viz. rozh. [spisová značka]).

10. Máme-li na zřeteli účastnickou výpověď žalobce, a to též ve vztahu k požadavku vlastních zdrojů žalovaného coby žadatele o podporu, [podezřelý výraz], nepřehlížíme-li též jeho výpověď v [podezřelý výraz] věci vedené u [právnická osoba], pod sp. zn. [spisová značka], v protokole o hlavním líčení ze dne 8. 1. 2018, kterou soud užil jako důkazu listinného (§ 125 o.s.ř., § 129 odst. 1 o.s.ř.), vycházíme-li z § 555 odst. 1 obč. zák. pak při výkladu podle § 556 odst. 1 obč. zák. slovně vyjádřené právní jednání v sledované písemné smlouvě o zápůjčce 930 000 Kč ze dne 6. 10. 2014 není ohledně stranami projevené vůle v rozporu s jazykovým projevem, který je v dané smlouvě obsažen, naopak výše uvedeným způsobem jej lze i gramaticky věcně vyložit, oproti prezentovanému v účastnické výpovědi žalovaného, nepřehlížíme-li jeho výpověď v [podezřelý výraz] věci vedené u [právnická osoba], pod sp. zn. [spisová značka], obsaženou v protokole o hlavním líčení ze dne 8. 1. 2018, kterou soud užil jako důkazu listinného (§ 125 o.s.ř., § 129 odst. 1 o.s.ř.), která v konsekvencích projednávané věci, zejména ve vazbě na zjištění v souvislosti se zajišťováním [podezřelý výraz] od [podezřelý výraz], zůstává osamocena, kdy v rámci obrany v projednávané věci žalovaná tvrdil, že si částku 930 000 Kč od žalobce nikdy nepůjčil (viz. vyjádření ze dne 6. 6. 2019), přičemž však v rámci výpovědi v uvedené [podezřelý výraz] věci v podstatě nepopírá, že si uvedenou částku 930 000 Kč zapůjčil, byť ji ani nechtěl a nepočítal s tím, pokud pak v rámci obrany předkládá, že částku 930 000 Kč, která mu byla poskytnuta, vrátil (viz. vyjádření ze dne 6. 6. 2019), pak ve své účastnické výpovědi již postupy popisuje jinak, tak že částka 930 000 Kč nebyla vyčerpána, zbyly z ní peníze, tyto zůstaly na účtu. Jeho výklady nejsou přesvědčivé, a nejsou ani v kontextu s poskytováním peněz, platbami (jak níže vyloženo). Sledovaná smlouva o zápůjčce, jak uváděno, písemná, má veškeré náležitosti a je také stranami tohoto dvoustranného právního jednání podepsána. Úmyslem žalobce bylo jednoznačně přenechat žalovanému peněžní prostředky (930 000 Kč), což se i stalo (viz. zdola), návratně, tento úmysl byl žalovanému znám, o tomto musel vědět, či mohl, neboť danou smlouvu parafoval. Při hodnocení situace pak soud ve smyslu § 556 odst. 2 obč. zák. přihlíží právě i k tomu, co tomuto jednání předcházelo, i k tomu, jak účastníci následně dali najevo, jaký význam právnímu jednání přikládají, když při hodnocení provedených důkazů v celkových souvislostech se nakonec, při zjištěné realitě, poskytnutí 930 000 Kč připouští i žalovaným, byť tento poukazuje na to, že žalobce mu předkládal k podpisu řadu dokladů, které většinou ani nečetl, a tak došlo k podpisu i této smlouvy o zápůjčce, což měl zjistit až dodatečně. Uvedené jde žalovanému k tíži. Navíc, jeho účastnická výpověď v tomto není ničím podporována, naopak žalobce v účastnické výpovědi prezentuje, že žalovanému při předkládání dokladů říkal o co jde, když mu je předkládal, byl s nimi seznamován. Námitce žalovaného tak nelze přisvědčit. Shrnuto, písemně zpracované právní jednání, označené jako smlouva o zápůjčce 930 000 Kč ze dne 6. 10. 2014, je vypracováno zcela dostatečně, aby bylo možno z tohoto vyčíst skutečnou vůli jednajících stran se závěrem o uzavření smlouvy o zápůjčce, tak, jak tuto problematiku ve věci vykládá a uzavírá zdejší soud (srovnej rozh. [spisová značka]). Toto právní jednání je platné a účinné (§ 1731 obč. zák., § 1740 odst. 1 obč. zák., § 1745 obč. zák.), není neplatné (§ 580 odst. 1 a 2 obč. zák., § 581 obč. zák., § 582 odst. 1 a 2 obč. zák., § 583 obč. zák.) a ani není jednáním tzv. zdánlivým (§ 551 obč. zák., § 552 obč. zák., § 553 odst. 1 obč. zák.), k němuž by nemělo být přihlíženo (§ 554 obč. zák.). Jak uváděno, v celkovém kontextu, při hodnocení k tomu rozhodných důkazů, žalovanému nelze přitakat v tom, že „neměl v úmyslu smlouvu o zápůjčce na 930 000 Kč s žalobcem uzavřít“, neboť toto tvrzení se původně připuštěné zápůjčce tímto, ukazuje být až dodatečnou obranou, směřující k tomu, aby dané finanční prostředky nemusely být vráceny.

11. Jak již bylo konstatováno, bylo v dané záležitosti poskytnutí [podezřelý výraz] rozhodnuto o poskytnutí [podezřelý výraz], [podezřelý výraz], poskytnutím prostředků [podezřelý výraz] 1 952 145,90 Kč, jak se podává z rozhodnutí o poskytnutí [podezřelý výraz] ze dne 19. 11. 2014, reg. č. [podezřelý výraz], přičemž z žádosti o platbu ze dne 29. 11. 2014 žalovaného se podává, že tento žádal o poskytnutí [podezřelý výraz] na sledovaný projekt [podezřelý výraz], kdy z prohlášení o schválení a příkazu k proplacení způsobilých výdajů projektu č. [podezřelý výraz] vztahující se k žádosti, lze vyčíst, že byl vydán příkaz k proplacení příspěvku 1 911 912,35 Kč, dne 4. 12. 2014, kdy tato částka, tedy částka 1 911 912,35 Kč od [podezřelý výraz] byla připsána na účet č. [č. účtu] žalovaného u [právnická osoba]., a to ke dni 15. 12. 2014, jak plyne z výpisu z uvedeného účtu za období od 1. 12. 2014 do 31. 12. 2014, přičemž z téhož výpisu k témuž účtu je i zcela zřejmé, že ke dni 16. 12. 2014 byla na tento účet žalovaného v hotovosti (pokladnou) žalobcem složena částka 930 000 Kč při označení „půjčka dle smlouvy [tituly před jménem] [jméno FO]“. Posledně uvedená částka je zcela zjevně sledovanou zápůjčkou, poskytnutím 930 000 Kč dle smlouvy o zápůjčce uzavřené 6. 10. 2014, byť k poskytnutí peněžních prostředků dochází jiným způsobem, než jak bylo ve smlouvě sjednáno. Uvedené zcela jednoznačně plyne z účastnické výpovědi žalobce a nutno poznamenat, že není důvodu toto plnění považovat za cokoli jiného, zvláště, je-li takto složená částka označena, jak se podává i z výpisů obratů na účtu č. [č. účtu] žalovaného u [právnická osoba]. dne 16. 12. 2014. Téhož dne, 16. 12. 2014 tak byla na účet č. [č. účtu] u [právnická osoba]. patřící [jméno FO] [právnická osoba]., jak se podává z informace o klientech [právnická osoba]. ze dne 28. 6. 2019, připsána (zaplacena) částka 133 100 Kč a další částka 2 598 204 Kč, při připsání na tento účet téhož dne, jak lze vystopovat z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] ze dne 31. 12. 2014, a zároveň též z výpisu obratů na sporožirovém účtu č. [č. účtu] žalovaného u [právnická osoba]. ze dne 16. 12. 2014, kdy šlo zcela zjevně o platby žalovaným na fakturu č. [hodnota] vystavenou [jméno FO] [právnická osoba]. ze dne 21. 11. 2014 za zpracování a kompletaci žádosti o [podezřelý výraz] na akci „[podezřelý výraz]““, a fakturu č. [hodnota] vystavenou [jméno FO] [právnická osoba]. ze dne 25. 11. 2014 vyúčtované zálohy za stavební práce dle smlouvy o dílo uzavřené dne 11. 8. 2014 na akci „[podezřelý výraz]““, byť posléze uvedená faktura byla identifikována pod jiným variabilním symbolem, jak pak též [jméno FO] [právnická osoba]. [podezřelý výraz] avizovala v dopise ze dne 17. 12. 2014. Shrnuto, k plněním došlo prostřednictvím poskytovatelů platebních služeb, splněno, zaplaceno, tak bylo připsáním peněžitých částek na účet poskytovatele platebních služeb (§ 1957 odst. 1 obč. zák.), kdy je zcela zjevné, že 15. 12. 2014 obdržel žalovaný [podezřelý výraz] 1 911 912,35 Kč od [podezřelý výraz], dne 16. 12. 2014 obdržel žalovaný od žalobce zápůjčku 930 000 Kč a návazně dne 16. 12. 2014 obdržela společnost [jméno FO] [právnická osoba]. od žalovaného úhradu za zpracování a kompletaci žádosti o [podezřelý výraz] 133 100 Kč a dne 16. 12. 2014 obdržela společnost [jméno FO] [právnická osoba]. od žalovaného zálohu ceny díla ve výši 2 598 204 Kč. To, že by snad plněním poskytnutým [jméno FO] [právnická osoba]. měla být částka zápůjčky žalovaným vrácena z uvedeného neplyne, a nelze dovozovat, takovémuto tvrzení žalovaného nelze přisvědčit. Shrnuto, částka zápůjčky 930 000 Kč byla poskytnuta, nedošlo k jejímu vrácení.

12. Poskytnuté finanční prostředky, 930 000 Kč, byly ve vlastnictví (§ 1011 obč. zák.) žalobce, byť měly původ z majetku společnosti [jméno FO] [právnická osoba]., kdy byla realizována zápůjčka těchto prostředků dne 16. 12. 2014 smlouvou uzavřenou mezi [jméno FO] [právnická osoba]. a žalobcem. To vyplývá z výpovědi žalobce a je podporováno výpovědí svědka [jméno FO], jednatele [jméno FO] [právnická osoba]., žalobcova otce, a je dokladováno výdajovým pokladním dokladem [podezřelý výraz] ze dne 16. 12. 2014 stran poskytnutí dané částky v hotovosti, kdy návazně i v hotovosti byla složena na účet žalovaného (viz. shora). I v tomto případě je shledáno, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena. Jak již uváděno, podle § 2390 obč. zák. smlouvou o zápůjčce vzniká právní vztah, v rámci kterého jedna strana (věřitel) přenechává druhé straně (dlužníkovi) věci určené podle druhu a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Pojmovými znaky smlouvy o zápůjčce jsou přenechání věci, druhové určení věci, dočasnost vztahu a povinnost vrátit věci stejného druhu (nikoli však věci zcela totožné). Předmětem zápůjčky jsou zpravidla peníze. Dlužníkovi vznikne právo užít předmět zápůjčky jakýmkoli způsobem a k jakémukoli účelu, což je dáno tím, že dlužník se přenecháním předmětu zápůjčky stává jeho vlastníkem a má tak všechna práva, která tvoří obsah vlastnictví (§ 1012 obč. zák.). Dlužník se stává vlastníkem peněz, jde-li o peníze, s nimi může disponovat podle svojí úvahy. Ve smyslu § 2393 odst. 1 obč. zák. pak ani není nezbytně nutné, aby bylo smlouvou určeno, kdy má být zápůjčka vrácena, v takovém případě je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Podle § 2393 odst. 2 obč. zák. nejsou-li ujednány úroky, lze zápůjčku splatit i bez výpovědi. Přestože se v konkrétním případě zápůjčky částky 930 000 Kč realizované mezi [jméno FO] [právnická osoba]. a žalobcem neshledávají bližší podrobnosti, když ani nelze přesně vystopovat, zda při této bylo jednáno mezi jednatelem a žalobcem, či mezi prokuristou a žalobcem co by jednou osobou, není s ohledem na okolnosti důvod z realizace této zápůjčky, při převodu vlastnictví k penězům na žalobce, nevyjít. Jednatel sledované obchodní korporace [jméno FO] [právnická osoba]. (§ 163 obč. zák., § 164 odst. 1 obč. zák., § 44 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů /zkráceně zákon o obchodních korporacích/) [jméno FO] slyšený jako svědek v rámci svědecké výpovědi vyložil, že běžně docházelo k zápůjčkám žalobce společnosti a obráceně společnosti žalobci, probíhalo to tak, že se spolu dohadovali na konkrétních částkách, šlo o poskytování finančních prostředků hotovostní. Obdobným způsobem situaci prezentuje sám žalobce ve své účastnické výpovědi. Naprosto přesné rozklíčení situace, jak tomu bylo v tomto konkrétním případě, však již není možné, poznatky k tomu nepřináší ani svědecká výpověď svědkyně [jméno FO], která byla u [jméno FO] [právnická osoba]. v rozhodné době zaměstnána jako účetní, kdy tato však alespoň potvrzuje, že se vystavovaly výdajové a příjmové doklady, pokud jde o hotovost, tuto měl na starosti žalobce. Ze zprávy o stavu insolvenčního řízení dlužníka [právnická osoba]. dříve [jméno FO] [právnická osoba]., insolvenčního správce [právnická osoba]. ze dne 31. 10. 2022 lze vyčíst, že insolvenční správce zahájil vlastní vyhledávací činnost za účelem zjištění a zajištění majetkové podstaty, zajistil si přístup k peněžním prostředkům na bankovních účtech uvedené společnosti. Ze sdělení insolvenčního správce [právnická osoba]. ze dne 16. 2. 2021 lze vyčíst, že je předáváno účetnictví [právnická osoba]., dříve [jméno FO] [právnická osoba].. Ze sdělení insolvenčního správce úpadce [právnická osoba]. dříve [jméno FO] [právnická osoba]., společnosti [právnická osoba]. ze dne 31. 8. 2023 (nesprávně uvedeno 27. 3. 2023), nepřehlížíme-li sdělení insolvenčního správce [právnická osoba]. ze dne 27. 3. 2023, vyplývá, pokud jde o účetnictví, že toto není systematizováno do podoby, že by bylo možno činit jednoznačné závěry o vztazích mezi [jméno FO] [právnická osoba]. a žalobcem, natož ve vztahu k třetím osobám, z hlavní knihy, kde jsou zachyceny obraty na účtu 365 za účetní období roku 2014, 2015 a 2016 se lze domnívat, že mohlo docházet k poskytování peněžních prostředků společníkovi [jméno FO] [právnická osoba]. v hotovosti, i k vracení těchto prostředků v hotovosti, pohyby na uvedeném účtu, tedy poskytnutí i vracení prostředků, jsou patrné z přehledu pohybů. Dle zápisů v hlavní knize měly být veškeré peněžní prostředky žalobci poskytnuty společností a jím vráceny v hotovosti, jak se podává z 46 výdajových a příjmových dokladů, žádné jiné doklady předány nebyly. Z přehledu pohybů na účtu 365 hlavní knihy dlužníka [právnická osoba]. dříve [jméno FO] [právnická osoba]., se podává, že v 46 případech v období let 2014, 2015 a 2016 docházelo k půjčkám od společníka, vratkám půjček od společníka, vkladům společníka, poskytování půjček společníkovi a vratkám společníka, vše jistotně míněno jako „zápůjčky“ tam, kde se hovoří o „půjčce“, přičemž uvedené plyne z příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka od společníka) 5. 2. 2014: 340 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka od společníka) 14. 2. 2014: 200 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka od společníka) 26. 3. 2014: 340 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 28. 3. 2014: 200 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka od společníka) 1. 4. 2014: 250 000 Kč, příjmového podkladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka od společníka) 17. 4. 2014: 250 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníka) 25. 4. 2014: 250 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vklad společníka) 14. 5. 2014: 350 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vklad společníka) 24. 5. 2014: 440 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka společníkovi) 14. 8. 2014: 340 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníka) 5. 12. 2014: 120 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky od společníka) 8. 12. 2014: 400 000 Kč, výdajového podkladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky od společníka) 15. 12. 2014: 400 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 16. 12. 2014: 930 000 Kč (viz. shora, doklad ve věci rozhodný), výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 18. 12. 2014: 1 270 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 31. 12. 2014: 243 044 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 5. 1. 2015: 200 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vrácení půjčky od společníka) 30. 1. 2015: 650 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 30. 1. 2015: 150 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 2. 2. 2015: 320 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 27. 2. 2015: 280 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 27. 2. 2015: 260 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 26. 3. 2015: 180 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 30. 3. 2015: 200 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 31. 3. 2015: 230 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 8. 4. 2015: 50 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 16. 4. 2015: 200 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 29. 4. 2015: 350 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 30. 4. 2015: 300 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 6. 5. 2015: 30 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 25. 5. 2015: 230 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 26. 5. 2015: 230 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 28. 5. 2015: 250 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 30. 6. 2015: 360 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 1. 8. 2015: 250 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníka) 29. 8. 2015: 100 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 31. 8. 2015: 30 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 4. 9. 2015: 340 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka společníka) 15. 10. 2015: 20 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 19. 10. 2015: 200 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vrácení půjčky od společníka) 19. 11. 2015: 10 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vrácení půjčky od společníka) 30. 11. 2015: 20 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vratka půjčky společníkovi) 1. 12. 2015: 20 000 Kč, výdajového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka společníkovi) 30. 12. 2015: 290 000 Kč, příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (vrácení půjčky od společníka) 1. 1. 2016: 83 044 Kč a příjmového pokladního dokladu [podezřelý výraz] (půjčka od společníka na provoz) 5. 1. 2016: 357 000 Kč. Výdajové pokladní doklady jsou podepsány vždy žalobcem, příjmové pokladní doklady žalobcem a jednatelem [jméno FO]. Při zvážení uvedených dokladů lze uzavřít, že v průběhu let 2014 – 2016 [jméno FO] [právnická osoba]. zapůjčila svému společníkovi, žalobci, celkově 4 613 044 Kč, přičemž tento vrátil 3 913 044 Kč, s ohledem na tuto skutečnost, kdy sledovaná zápůjčka byla již z 16. 12. 2014, v sledovaném období nejstarší, lze vyhodnotit, že i byla žalobcem uvedené obchodní korporaci vrácena, jak tento v rámci účastnické výpovědi tvrdí. Předkládanému žalovaným, totiž tomu, že sledovaná částka 930 000 Kč nebyla vydána žalobci společností v hotovosti, ale byla vybrána přímo z účtu společnosti (a následně vložena hotovostně na účet žalovaného) nelze přisvědčit, to, že žalobce byl disponentem účtu [jméno FO] [právnická osoba]. č. [č. účtu] u [právnická osoba]. je sice fakt, nicméně to hotovostní poskytnutí této zápůjčky (jakkoli) nevylučuje, nevyvrací. Ano, v probíhajícím [podezřelý výraz] řízení bylo zjištěno (viz. zdola), že z účtu společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. č. [č. účtu] od 1. 12. 2014 do 28. 2. 2015 žalobce vybral v hotovosti částku 8 459 000 Kč, nicméně to opětovně neprokazuje, že by v daném případě byla částka zápůjčky vybrána z účtu, a nikoli poskytnuta v hotovosti dne 16. 12. 2014. Pro úplnost pak soud doplňuje, že žalobce byl majitelem účtu č. [č. účtu] u [právnická osoba]., jak vyplývá ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 15. 10. 2019 a sdělení [právnická osoba]. ze dne 29. 11. 2019, přičemž z výpisů z tohoto účtu k dnům 28. 11. 2014, 31. 12. 2014, 30. 1. 2015, 27. 2. 2015 a 31. 3. 2015 se neshledává nic, co by mělo souvislost se sledovanými transakcemi, vždy jsou vykazovány zpravidla záporné zůstatky řádově ve stovkách korun českých. V celkových souvislostech pak nelze přehlížet to, že žalobce má ve společnosti [právnická osoba]., dříve [jméno FO] [právnická osoba]., stoprocentní majetkový podíl (§ 31 zákona o obchodních korporacích) a tak danou společnost vlastní. Jestliže v daném případě zápůjčky dne 16. 12. 2014 došlo k této při jednání mezi jednatelem a žalobcem, byla dle výpovědi žalobce i výpovědi svědka [jméno FO] uzavřena, není důvod nepřisvědčit tomu, že ano, jestliže by pak k uzavření této smlouvy došlo při jednání výhradně žalobcem, nelze přehlédnout, že žalobce byl prokuristou uvedené společnosti s možností zastupování v plném rozsahu (viz. shora) (§ 450 odst. 1 obč. zák.), a sám tedy zápůjčku mohl realizovat, na ústní bázi, kdy lze připustit, že za společnost vystupoval coby prokurista, její zástupce, a sám za sebe coby fyzická osoba, s úmyslem převést na sebe vlastnické právo k sledovaným finančním prostředkům (930 000 Kč). Z toho je s ohledem na tyto okolnosti nutno vyjít (bez ohledu na to, zda, na kolik, je skutečně tato zápůjčka relevantně vedena v účetnictví obchodní korporace [jméno FO] [právnická osoba]. či není, když jednoznačně žádná písemná smlouva na tuto nebyla, přičemž s ohledem na uvedené skutečnosti je zřejmé, že dané finanční prostředky do vlastnictví žalobce přešly a musely přejít, neboť to byla jeho vůle, aby k převodu vlastnického práva k těmto druhově /genericky/ určeným věcem došlo). Soud tak uzavírá, že návazně, v případě zápůjčky žalovanému žalobce užíval svých vlastních finančních prostředků (930 000 Kč), je tak v dané věci tzv. aktivně věcně legitimován.

13. Z kontrolního protokolu pro kontrolu na místě [podezřelý výraz] ze dne 1. 7. 2015, o kontrole provedení stavby „[podezřelý výraz]““, se podává, že realizace akce doposud nezapočala s tím, že bude zahájena v měsíci 7. 2015. K zahájení realizace projektu však již mělo dojít k 1. 9. 2014. Z žádosti o změnu rozhodnutí ze dne 10. 12. 2015 se podává, že žalovaným bylo u [podezřelý výraz] žádáno o změnu rozhodnutí stan ukončení realizace, a to do 31. 3. 2016. Ze sdělení o realizaci stavby žalovaného ze dne 15. 1. 2016 pak vyplývá, že [podezřelý výraz] je sdělováno, že stavba [podezřelý výraz] začala 2. 9. 2015, vzhledem k tomu je žádáno o prodloužení termínu do 31. 3. 2016. Z kontrolního protokolu pro kontrolu na místě [podezřelý výraz], ze dne 12. 4. 2016, o kontrole stavebních prací projektu „[podezřelý výraz]““ se podává, že je prováděno [podezřelý výraz], zbývají však všechny ostatní práce, u těchto dochází k prodlením. V neposlední řadě z kontrolního protokolu pro kontrolu na místě [podezřelý výraz] ze dne 3. 6. 2016, o kontrole stavebních prací, projektu „[podezřelý výraz]““, je zřejmé, že jsou dokončeny veškeré zemní práce, [podezřelý výraz]. Realizace projektu měla být zahájena 1. 9. 2014, s termínem ukončení realizace 31. 12. 2015. Insolvenční řízení ve věci zhotovitele [právnická osoba]., dříve [jméno FO] [právnická osoba]., který měl projekt dle smlouvy o dílo z 11. 8. 2014 realizovat, bylo zahájeno dne 7. 1. 2016, úpadek zjištěn a prohlášen konkurz dne 9. 5. 2016 (viz. shora). Jak se podává z účastnické výpovědi žalovaného, a též výpovědi žalovaného v [podezřelý výraz] řízení vedeném u [právnická osoba], pod sp. zn. [spisová značka], v protokolu o hlavním líčení, ze dne 8. 1. 2018, kterou soud užil jako důkazu listinného (§ 125 o.s.ř., § 129 odst. 1 o.s.ř.) přes zaplacenou zálohu ceny díla [jméno FO] [právnická osoba]. dílo nedokončila, provedla jen [podezřelý výraz], ale nebyl touto vyhotoven [podezřelý výraz], to dokončoval žalovaný sám, stejně jako [podezřelý výraz], uvedené práce na stavbě tak byly dokončovány svépomocí. To potvrzuje i svědek [jméno FO], ve výpovědi v [podezřelý výraz] věci vedené u [právnická osoba], sp. zn. [spisová značka], v protokole o hlavním líčení ze dne 8. 1. 2018, kterou soud rovněž užil, coby důkazu listinného (§ 125 o.s.ř., § 129 odst. 1 o.s.ř.). Problémy s realizací smluvených činností ze strany společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. pak potvrzuje i sám žalobce, jak je zřejmé opětovně z jeho výpovědi v [podezřelý výraz] věci vedené u [právnická osoba], sp. zn. [spisová značka], v protokole o hlavním líčení ze dne 8. 1. 2018, kterou soud užil jako důkazu listinného (§ 125 o.s.ř., § 129 odst. 1 o.s.ř.). Stavební práce byly v měsíci 6. 2016 v podstatě dokončeny, přičemž není bez zajímavosti, že podle zjištění v [podezřelý výraz] řízení (viz. zdola) na základě výsledků znaleckého zkoumání, mělo být společností [jméno FO] [právnická osoba]. na [podezřelý výraz] vynaloženo maximálně 1 096 395,35 Kč a na nákladech dokumentace projektu pak maximálně 119 700 Kč, tedy celkem 1 216 095,35 Kč oproti získaným [podezřelý výraz] 1 911 912,35 Kč, tj. rozdíl 695 817 Kč. V této souvislosti nelze přehlédnout ani to, že záloha na sjednané dílo dle smlouvy o dílo ze dne 11. 8. 2014, a vlastně posléze cena díla, byla žalovaným společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. uhrazených 2 598 204 Kč, což je rozdíl oproti výše uvedeným částkám 1 096 395,35 Kč a 119 700 Kč (dohromady 1 216 095,35 Kč) ve výši 1 382 108,65 Kč. Ani to, ve vztahu mezi účastníky, nelze v celkovém kontextu přehlížet. Ze zjednodušeného hlášení podezření na nesrovnalost [podezřelý výraz] ze dne 25. 1. 2016 se podává, že příjemce [podezřelý výraz], žalovaný, nedodal v termínu do 15. 12. 2015 zúčtovací fakturu, s tím, že žádal o prodloužení termínu pro předložení této do 31. 3. 2016, následnou dohlídkou bylo zjištěno, že stavba není dosud dokončena, termín pro doložení podkladů k [podezřelý výraz] a zároveň termín pro dosažení účelu poskytnutí [podezřelý výraz] je stanoven na 31. 3. 2016. Je shledáno, že není naplňován účel poskytnutí [podezřelý výraz]. Z písemnosti označené jako výzva k úhradě prostředků dotčených pochybením, ze dne 27. 3. 2017, č.j.: [podezřelý výraz], lze vyčíst, že žalovanému byla zaslána výzva k vrácení prostředků dotčených pochybením u projektu „[podezřelý výraz]““. Z písemnosti, předání podkladů k vybrání a vymáhání odvodu za [podezřelý výraz], ze dne 20. 9. 2017, č.j. [podezřelý výraz], lze vyčíst, že žalovanému, příjemci [podezřelý výraz], byla vyplacena [podezřelý výraz] z prostředků [podezřelý výraz] ve výši 1 911 912,35 Kč na sledovaný projekt, přičemž na základě provedených kontrol na místě bylo zjištěno, že projekt neplní stanovený účel, nebyly dodrženy závazné termíny realizace, předložení podkladů [podezřelý výraz], zúčtování zálohové faktury. Tím došlo k porušení podmínek poskytnutí [podezřelý výraz], a proto byla stanovena „finanční oprava“ ve výši 100 % z celkové částky [podezřelý výraz] odpovídající částce 1 911 912,35 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě uvedených prostředků výzvou doručenou 11. 4. 2017 do 11. 5. 2017, částku však nevrátil.

14. Žalobce byl [podezřelý výraz] pro [podezřelý výraz] [podezřelý výraz]., [podezřelý výraz] zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (zkráceně „[podezřelý výraz] zákoník“), a to v souvislosti s [podezřelý výraz], na sledovaný projekt „[podezřelý výraz]““ žalovaného, coby příjemce [podezřelý výraz], když veškeré záležitosti ohledně jejího získání žalobce obstarával. Rozsudkem [právnická osoba] podle § 260 odst. 1, 4 písm. c) [podezřelý výraz] zákoníku a [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] zákoníku a [podezřelý výraz]. Odvolání žalobce proti tomuto rozsudku bylo zamítnuto, usnesením [podezřelý výraz], ze dne 13. 3. 2019, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 13. 3. 2019. Usnesením [podezřelý výraz], ze dne 29. 1. 2020, č. j. [spisová značka] byla obě výše uvedená rozhodnutí k dovolání žalobce zrušena a [právnická osoba] přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Následně, rozsudkem [právnická osoba], ze dne 15. 6. 2020, č. j. [spisová značka], byl žalobce [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2019, a [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] K odvolání žalobce byl uvedený rozsudek rozsudkem [podezřelý výraz], ze dne 17. 2. 2021, č. j. [spisová značka], v celém rozsahu zrušen a znovu rozhodnuto tak, že žalobce [podezřelý výraz] [podezřelý výraz][Anonymizováno][podezřelý výraz] jím [podezřelý výraz] [podezřelý výraz]. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 2. 2021. Dovolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo odmítnuto usnesením [podezřelý výraz], ze dne 30. 6. 2021, č. j. [spisová značka]. Usnesením [podezřelý výraz], ze dne 15. 2. 2022, č. j. [spisová značka], pak byla odmítnuta [podezřelý výraz] žalobce, kterou se domáhal zrušení usnesení [podezřelý výraz], ze dne 30. 6. 2021, č. j. [spisová značka], rozsudku [podezřelý výraz], ze dne 17. 2. 2021, č. j. [spisová značka] a rozsudku [právnická osoba], ze dne 15. 6. 2020, č. j. [spisová značka]. Pokud jde o rozhodnutí v [podezřelý výraz] řízení, při poukazu zejména na rozsudek [podezřelý výraz], ze dne 17. 2. 2021, č. j. [spisová značka], pravomocný ke dni 17. 2. 2021, musí zdejší soud připomenout, že je vázán rozhodnutím tamního soudu o tom, že byl spáchán [podezřelý výraz] čin a kdo je spáchal (§ 136 odst. 1 o.s.ř.) to však neznamená, že by zdejší, civilní soud, nebyl oprávněn posuzovat otázky, které zasahují do oboru civilního práva, byť jsou v oblasti [podezřelý výraz] též hodnoceny, jinak řečeno při zjišťování skutkového stavu je civilní soud oprávněn zjistit a posoudit celý skutkový základ, i když byl posuzován a zjišťován v oblasti [podezřelý výraz]. Právo civilního soudu vyvodit občanskoprávní či jiné důsledky určité skutečnosti (skutkového děje) tak není nikterak omezeno, byť by skutkový děj byl součástí skutkové podstaty [podezřelý výraz] činu či [podezřelý výraz]. Vzhledem k tomu je nutno upozornit, že pro potřeby rozhodování v této věci nelze přijmout závěr, že by smlouva o dílo ze dne 11. 8. 2014 jakož i smlouva o zápůjčce ze dne 6. 10. 2014 znějící na částku 800 000 Kč a další smlouva o zápůjčce ze dne 6. 10. 2014 na částku 930 000 Kč byly „nepravdivými doklady“, fiktivními, zdejší soud plně odkazuje na svá skutková zjištění v rámci jím provedeného dokazování popsaná shora. Nelze tak přijmout náhled žalovaného na danou problematiku, jak se jej snaží prezentovat. V tomto směru nelze než poukázat na to, že některé skutkové závěry v [podezřelý výraz] věci „kolísají“, například cena dle smlouvy o dílo ze dne 11. 8. 2014 ve výši 2 886 895 Kč včetně (21 %) DPH je výsledně rovnocenná s cenou dle dodatku č. [hodnota] ze dne 2. 11. 2015, kdy i takto výší 90 % ceny (tj. 2 598 205,50 Kč, respektive 2 598 204 Kč) byla společností [jméno FO] [právnická osoba]. žalovanému fakturou č. [hodnota] ze dne 25. 11. 2014 vyúčtována. Pokud pak naopak žalobce předkládá, že sám [podezřelý výraz] uvedl, že i odpovědnost žalovaného by měla být zvážena, nelze než konstatovat, že orgány činné v [podezřelý výraz] řízení neshledaly žádný důvod pro zahájení [podezřelý výraz] řízení proti žalovanému, když nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že by byl jeho jednáním spáchán [podezřelý výraz] čin, jak se podává z vyrozumění [adresa], [podezřelý výraz], ze dne 21. 9. 2022, č. j. [spisová značka] jímž bylo reagováno na [podezřelý výraz] oznámení podané žalobcem, kdy [právnická osoba] po přezkoumání věci rovněž neshledalo podmínky pro zahájení úkonů [podezřelý výraz] řízení, jak se podává z jejich stanoviska ze dne 30. 11. 2022, [spisová značka], jímž byl řešen nesouhlas žalobce se způsobem vyřízení jeho [podezřelý výraz] oznámení policejním orgánem.

15. Ze zprávy o daňové kontrole, [právnická osoba], ze dne 21. 11. 2018, č.j.: [spisová značka], v návaznosti na „výsledek kontrolního zjištění“, je zřejmé, že žalovaný porušil podmínky rozhodnutí o poskytnutí [podezřelý výraz], tím došlo k porušení rozpočtové kázně a bude vyměřen odvod za toto porušení. Částka vyplacené [podezřelý výraz] činila 1 911 912,35 Kč, když poskytovatel nevyplatil její zbylou část. [podezřelý výraz], ze dne 30. 11. 2018, č.j.: [podezřelý výraz], pak vyplývá, že uvedený [podezřelý výraz] vyměřil žalovanému odvod do [podezřelý výraz] za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 911 913 Kč za neoprávněné použití peněžních prostředků, porušením rozpočtové kázně dle kontrolních zjištění. Žalovaný je povinen poskytnutou částku vrátit.

16. Z písemné výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne 7. 12. 2018, přiloženého podacího archu u [právnická osoba]. (7. 12. 2018), jakož i informace k zásilce [právnická osoba]. je zřejmé, že 7. 12. 2018 byla k poštovní přepravě předána výzva žalovanému k zaplacení částky 930 000 Kč včetně úroků ve výši 9 300 Kč a vypočtených úroků z prodlení 1 % denně z dlužné částky ve výši 994 170 Kč, tj. celkových 1 933 470 Kč se splatností do sedmi dnů od doručení výzvy, kdy lze vycházet z toho, že tato se dostala do dispoziční sféry žalovaného, při doručování na adresu jeho bydliště (viz. potvrzení o provedené lustraci v CEO ze dne 17. 1. 2024). Žalovaným, ani dílem, plněno nebylo.

17. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc skutkově uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům žalobce a též všem důkazním návrhům žalovaného, s výjimkou důkazu „forenzním auditem“ účetnictví společnosti [právnická osoba]., dříve [jméno FO] [právnická osoba]. s ohledem na pochybnosti o autenticitě žalobcem předložených účetních dokladů uvedené společnosti, který byl soudem zamítnut (§ 120 odst. 1 věta druhá o.s.ř.) s ohledem na hospodárnost řízení (§ 100 odst. 1 o.s.ř.), kdy soud sice chápe účel tohoto důkazu, ale s ohledem na okolnosti projednávané věci jej považuje za nikoliv přínosný. Pokud jde o tento důkazní návrh žalovaného, k tomu, zda předložené účetní doklady jsou skutečně v účetnictví vedeny, jak, jakým způsobem, dospívá soud k závěru, že dokazování uvedeným způsobem není třeba rozšiřovat, jelikož je dostačující sdělení insolvenčního správce, který účetnictví sledované obchodní korporace prošel, a dané doklady předložil, totiž příjmové a výdajové doklady (46 případů) (viz. shora), když tento sám konstatoval, že tyto byly zachyceny v hlavní knize, coby obraty na příslušném účtu (365). Lze tak vycházet z toho, že v uvedeném účetnictví skutečně vedeny jsou, byť je otázka, na kolik bylo dodatečně dotvářeno, či nikoli. Nicméně, do stejné situace by se dostal auditor, bez možnosti odhalení, zda se jedná o „fikci“, dodatečné, či skutečné doklady, které v účetnictví dříve existovaly. Proto soud uzavírá, že daný důkaz je nadbytečný, neboť sám neodhalí věrohodnost účetnictví jako takového. Nad to v projednávané věci nelze přehlížet podstatné souvislosti, které jsou soudem vyloženy výše, v souvislosti s hodnocením smlouvy o zápůjčce 930 000 Kč ze dne 6. 10. 2014, na což nezbývá, než i v tomto bodě odkázat. (Smlouva o zápůjčce mohla být ústní, mezi žalobcem jako zástupcem společnosti a žalobcem jako fyzickou osobou /věřitel – dlužník/, nelze vyvrátit jeho vůli k převodu vlastnického práva k peněžním prostředkům, jak situaci prezentuje, poskytnutí finančních prostředků lze zvážit v podobě hotovosti.) Takto by tomu bylo v každém případě, ať již by takováto transakce byla v účetnictví vedena či nebyla. Jestliže by se pak ukázalo, že v účetnictví vůbec vedena není, byla by to situace naprosto stejná, bylo by třeba vycházet z toho, že dané prostředky byly po realizaci zápůjčky výlučně žalobce, jak i soud po provedeném dokazování, výše popsaném, uzavírá. Z těchto důvodů nebylo o navrhovaný důkaz provedené dokazování rozšiřováno. Jinak, kromě důkazů označených účastníky, provedl soud ve smyslu § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. i některé důkazy další, neboť byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu. Provedené důkazy pak hodnotil soud ve smyslu § 132 o.s.ř. podle své úvahy, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, při níže vyloženém skutkovém závěru.

18. O skutkové stavu učinil soud tento závěr: Dne 9. 4. 2014 požádal žalovaný – [Jméno zainteresované osoby 1/0], při zastoupení společností [jméno FO] [právnická osoba]., dříve [právnická osoba], dnes [právnická osoba]., jejímž jediným společníkem se stoprocentním podílem byl a je žalobce – [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0], který byl a je zároveň prokuristou oprávněným ke všem jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, u [podezřelý výraz] – [podezřelý výraz] z prostředků [podezřelý výraz], na realizaci projektu „[podezřelý výraz]““ na jím vlastněných pozemcích parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], v k. ú. [adresa]. Vše bylo zařizováno žalobcem. Na základě smlouvy o dílo ze dne 11. 8. 2014 se společnost [jméno FO] [právnická osoba]. zavázala provést (na svůj náklad a nebezpečí) pro žalovaného dílo, [podezřelý výraz] od 1. 9. 2014 do 31. 7. 2015, respektive později do 31. 3. 2016, za sjednanou cenu díla 2 886 895 Kč včetně (21 %) DPH, při vystavování faktur za provedené práce v uplynulém kalendářním měsíci, při hrazení ceny do 90 %, při úhradě zbývajících 10 % po předání a převzetí díla. Sjednáno bylo i vystavení a proplacení zálohové faktury až do výše 90 % ceny plnění. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 10. 2014 se žalobce zavázal žalovanému přenechat 800 000 Kč při vrácení do 31. 12. 2015, k odevzdání předmětu zápůjčky však nedošlo, smlouva tak nebyla naplněna, realizována. Na základě další smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 10. 2014 žalobce následně 16. 12. 2014 žalovanému přenechal 930 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do 31. 12. 2015 spolu s úroky ve výši 1 % z dlužné jistiny, tj. 9 300 Kč, při zároveň sjednání úroků z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Daná částka s úroky vrácena nebyla. 19. 11. 2014 bylo rozhodnuto o poskytnutí [podezřelý výraz] žalovanému, dne 15. 12. 2014 mu od [podezřelý výraz] byla na účet připsána částka, vyplacena částka, 1 911 912,35 Kč. Částku [podezřelý výraz] 1 911 912,35 Kč a částku zápůjčky 930 000 Kč od žalobce, použil žalovaný na úhradu svých závazků vůči společnosti [jméno FO] [právnická osoba]., kdy ke dni 16. 12. 2014 uhradil jednak 90 % ceny díla částkou 2 598 204 Kč a jednak poskytnutí služby záležející na zpracování a kompletaci [podezřelý výraz] v částce 133 100 Kč, tj. celkově 2 731 304 Kč. Projekt na nějž byla poskytnuta [podezřelý výraz], měl být zahájen 1. 9. 2014, ukončen 31. 12. 2015. K tomu nedošlo, společnost [jméno FO] [právnická osoba]. provedla [podezřelý výraz], mnohé další jako [podezřelý výraz] bylo prováděno svépomocně žalovaným, stavební práce byly ukončeny (až) v měsíci 6. 2016. Žalobce byl v [podezřelý výraz] řízení shledán vinným ze spáchání [podezřelý výraz] [podezřelý výraz]. V [podezřelý výraz] řízení, na podkladě výsledků znaleckého zkoumání, bylo vyhodnoceno, že na [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] a pořízení dokumentace projektu bylo vynaloženo maximálně 1 216 905,35 Kč, což oproti ceně díla zaplacené žalovaným společnosti [jméno FO] [právnická osoba]. ve výši 2 580 204 Kč představuje rozdíl v částce 1 382 108,65 Kč. Pro zjištěné porušení rozpočtové kázně byl žalovanému [právnická osoba] vyměřen odvod do [podezřelý výraz] v částce 1 119 913 Kč odpovídající vyplacené [podezřelý výraz], k zaplacení kteréžto částky je žalovaný povinen. Výzvou ze 7. 12. 2018 byl žalovaný žalobcem vyzván k zaplacení částky 930 000 Kč spolu s úroky ve výši 9 300 Kč a spolu s vypočtenými úroky z prodlení do sedmi dnů od doručení výzvy, žalovaným (ani dílem) plněno nebylo (V podrobnostech viz. dílčí skutková zjištění popsaná shora.).

19. Žaloba není důvodná.

20. Při právním posouzení věci soud navazuje na již výše řečené. Mezi žalovaným a společností [jméno FO] [právnická osoba]. byla dne 11. 8. 2014 ve smyslu § 2586 odst. 1 (a násl.) obč. zák. uzavřena smlouva o dílo, dále pak mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dne 6. 10. 2014 smlouva o zápůjčce 800 000 Kč ve smyslu § 2390 (a násl.) obč. zák., která však nebyla naplněna, realizována, a dále téhož dne 6. 10. 2014 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena další smlouva o zápůjčce 930 000 Kč, ve smyslu § 2390 (a násl.) obč. zák., kdy žalobce přenechal žalovanému uvedenou částku 930 000 Kč tímto vlastněnou, a tento se ji zavázal vrátit včetně úroků ve výši 9 300 Kč do 31. 12. 2015 (viz. shora). Jestliže nedošlo ke splnění tohoto závazku (§ 1908 odst. 1 obč. zák.), je žalovaný od 1. 1. 2016 v prodlení s plněním tohoto dluhu (§ 1968 obč. zák.), kdy jej může žalobce, co by věřitel uplatňovat, a to včetně požadavku k zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 obč. zák.), tak, jak jejich výše byla mezi účastníky sjednána. Žalobce se tak může domáhat rozhodnutí soudu o povinnosti žalovaného zaplatit mu sledovanou pohledávku s příslušenstvím (§ 2 o.s.ř.). Jak bylo vyhodnoceno, z hmotného práva je zřejmá aktivní věcná legitimace žalobce, a tomu odpovídající pasivní věcná legitimace žalovaného, nicméně přesto, s ohledem na okolnosti projednávané věci, a celkové souvislosti, soud ochranu žalobcovu právu nepřiznává, a to s poukazem na § 8 obč. zák..

21. Podle § 6 odst. 1 obč. zák. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle § 6 odst. 2 obč. zák. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 obč. zák. pak zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

22. Ustanovení § 8 obč. zák. představuje určité nouzové řešení pro případy, že by formální právo vedlo k materiálně zřejmé křivdě (rozh. NS ČR [spisová značka]). Zákaz zneužití práva je tak silnější než dovolení dané právem (rozh. NS ČR [spisová značka]). Na křivdu lze usoudit, když se jedná o rozpor se základními zásadami právního řádu (i § 6 odst. 1, 2 obč. zák.). Uvedený princip je dán k aplikaci subsidiárně, když ke stejnému výsledku nevedou jiné prostředky, např. zvláštní ustanovení zákona. Funkce § 8 obč. zák. je ta, aby některá práva nebyla (úspěšně) vymahatelná, kdy soud uplatněný nárok nepřizná (rozh. NS ČR [spisová značka]), vycházeno z principu „poctivosti“, kdy se má zabránit naplnění formálních práv, pokud jsou ve zjevném rozporu s elementárními etickými požadavky, respektive výkonu práva, které sice formálně odpovídá zákonu či existujícímu právnímu vztahu, avšak jeho výkon je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný (rozh. NS ČR [spisová značka]). Zároveň však tato norma, § 8 obč. zák., musí být uplatňována restriktivně, za posouzení všech okolností konkrétní věci a za pečlivého poměření s jinými obdobně důležitými principy. Zároveň platí i to, že soud by měl k zneužití práva přihlížet ex officio, protože se jedná o zákonem nařízený následek, který není v dispozici účastníků. Tzv. dobré mravy mohou být jedním z kritérií pro závěr o zneužití práva. Zneužití pak lze chápat jako „odsouzeníhodné“ uplatnění práva, i když jej norma dle své formulace umožňuje. Soud pak při posouzení přihlédne k situaci povinného a k oprávněným zájmům oprávněného (rozh. NS ČR [spisová značka]). Při posuzování, zda se jedná o zneužití práva, je třeba vždy zvážit všechny rozhodné okolnosti případu, jak na straně povinného, tak na straně oprávněného (rozh. NS ČR [spisová značka]). Takto soud postupuje i v projednávané věci.

23. Projednávaný spor má širší souvislosti než je jen poskytnutí peněžních prostředků na základě zápůjčky, a to ve vztahu k vyřizování [podezřelý výraz] žalobcem při zastoupení žalovaného, na [podezřelý výraz]“, kdy byl žalobce odsouzen v [podezřelý výraz] řízení se závěrem o spáchání [podezřelý výraz] [podezřelý výraz], kterým umožnil, respektive které vedlo, k vyplacení finančních prostředků z [podezřelý výraz] ve výši 1 911 912,35 Kč žalovanému, přičemž návazně však byla tato částka žalovaným převedena, uhrazena obchodní společnosti, v níž byl a je žalobce jediným společníkem, obchodní korporaci [jméno FO] [právnická osoba]. na realizaci díla dle smlouvy o dílo uzavřené dne 11. 8. 2014. Nelze přehlížet, že poskytnutá zápůjčka 930 000 Kč žalovanému byla použita právě na úhradu závazků tohoto u [jméno FO] [právnická osoba]., přičemž není bez zajímavosti, že v [podezřelý výraz] řízení bylo na základě znaleckého zkoumání vyhodnoceno, že na uvedenou společností realizované [podezřelý výraz] bylo vynaloženo maximálně 1 216 095,35 Kč, přičemž dle smlouvy o dílo žalovaným společnosti zaplacená cena byla 2 598 204 Kč, při zjevném „převisu“, tedy rozdílu, 1 382 108,65 Kč, když navíc prostřednictvím žalobce společnost [jméno FO] [právnická osoba]., účtovala již celých 90 % ceny díla včetně již zohledněné „rozpočtové rezervy“ kdy vycházela z částky 2 886 895 Kč včetně (21 %) DPH, ač uvedená rozpočtová rezerva měla být zřejmě uplatňována až dodatečně, jak tomu svědčí dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo ze dne 2. 11. 2015. Uvedené zjevně zpochybňuje poctivost žalobce, prokuristy uvedené korporace, ve vztahu k žalovanému, kdy navíc, jak se ukazuje, dílo žalovaným vlastněnou společností nebylo prováděno včas a řádně, mnohé, přes společnosti poskytnuté finanční prostředky ve výších 2 598 204 Kč a 133 100 Kč, tj. dohromady 2 731 304, Kč musel žalovaný realizovat svépomocí, na své další náklady. Nad to, zjevně s ohledem na pochybení zhotovitele, společnosti [jméno FO] [právnická osoba]., u které byl [podezřelý výraz] k 9. 5. 2016, když projekt [podezřelý výraz] nebyl prováděn ve stanových termínech a řádně, bylo rozhodnuto příslušným [podezřelý výraz] o povinnosti žalovaného tomuto poskytnutou [podezřelý výraz] ve výši 1 911 913 Kč vrátit.

24. S ohledem na uvedené okolnosti, kdy z poskytnuté [podezřelý výraz] se plnění dostalo žalobcem vlastněné obchodní korporaci [jméno FO] [právnická osoba]. v podobě úhrady díla dle smlouvy o dílo, v rozsahu zjevně větším, než byla jeho faktická realizace, kdy zároveň bylo uloženo žalovanému poskytnutou [podezřelý výraz] vrátit, je zjevné že tento z daného plnění jakkoli neprofitoval, k uvedenému pak došlo výhradně z důvodů na straně společnosti [jméno FO] [právnická osoba]., jejímž jediným společníkem a zároveň prokuristou za tuto jednajícím, při zároveň vyřizování [podezřelý výraz], byl žalobce, shledává soud v těchto souvislostech ve smyslu § 8 obč. zák. ve vztahu k požadavku o vrácení dané zápůjčky žalobci zjevné zneužití práva, které by nemělo požívat právní ochrany. Lhostejno, že v [podezřelý výraz] řízení byl žalobce odsouzen za [podezřelý výraz] čin, kterého se dopustil vůči [podezřelý výraz], a nikoli přímo na žalovaném, jakož nemá zásadní význam ani to, že snad uloženou povinnost k náhradě škody ve výši 1 911 912,35 Kč, jak tvrdí, splnil.

25. Za daného, popsaného stavu věcí, se zdejší soud domnívá, že jsou založeny zvláštní okolnosti, pro něž (zcela výjimečně) žalobcem požadované plnění, nárok, nepřiznává. K nabytí žalobcova práva, na vrácení poskytnutých finančních prostředků ve výši 930 000 Kč s příslušenstvím (§ 513 obč. zák.) došlo sice po právu, nicméně v souvislostech došlo u žalobce k chování, které s tímto právem souvisí a v souvislosti s kterým se soudu jeví neospravedlnitelným poskytnout mu právním řádem jinak předpokládanou ochranu. Měla-li by být žalovaným splacena daná půjčka, jde s ohledem na celkové konsekvence o neúnosnost takovéhoto plnění, jak z jeho hospodářských, tak osobních důvodů, jak zdejším soudem vyloženy. Vzhledem k uvedenému, byť zdejší soud připouští, že sankcionovat výkon práva odmítnutím právní ochrany lze pouze ve výjimečných situacích (rozh. NS ČR [spisová značka]) žalobcem podanou žalobu v celém rozsahu zamítá (rozh. NS ČR [spisová značka]).

26. Celkově k projednávané věci, skutkově velmi složité, jak vyřkl sám odvolací soud, se finálně uvádí, že nalézací soud přijal konečné závěry ve vztahu ke všem třem problémovým otázkám (vůle stran a posouzení platnosti právních jednání, původ finančních prostředků a problematika zneužití práva), přičemž s argumentací obou stran sporu se vypořádává výše v rámci odůvodnění, s tím, že jsou-li jeho výstupy protichůdné s náhledy účastníků, je to z toho důvodu, že jejich názory, tvrzení a stanoviska nelze přijmout, kdy zdejší soud ohledně problémových okruhů poukazuje na jím provedené výstupy, za nimiž stojí. Smlouva o zápůjčce byla platně uzavřena, žalobcovy finanční prostředky ve výši 930 000 Kč poskytnuty, nevráceny, nicméně požadavek k jejich vrácení je s ohledem na celkové spojitosti, koherenci, zjevným zneužitím práva, kterému soud po zvážení všech okolností sporu, ochranu nepřiznává.

27. O nákladech řízení rozhodl soud maje na zřeteli § 142 odst. 1 o.s.ř. z něhož vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, když plně úspěšným je žalovaný, nicméně s ohledem na okolnosti projednávané věci soud uzavírá, že jsou zde ve smyslu § 150 o.s.ř. dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nemusí výjimečně náhradu nákladů řízení přiznat. Tyto okolnosti spočívají v tom, že smlouva o zápůjčce mezi účastníky byla uzavřena, k poskytnutí finanční částky 930 000 Kč dle této došlo, důvodem pro nějž nárok nelze žalobci vůči žalovanému přiznat jsou okolnosti profitování z [podezřelý výraz] poskytnuté žalovanému obchodní korporací vlastněnou žalobcem, kdy chování žalobce je zváženo jako zneužití práva nepožívající právní ochrany, avšak peníze žalobcem poskytnuty byly, jde tak o (obecně) zcela výjimečnou situaci, nikoli standardní a běžnou, za daného stavu věcí tak soud uzavírá, že přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému vůči žalobci zjevně v řádově ve stovkách tisíc Kč by bylo pro tohoto nepřiměřenou tvrdostí. Proto nalézací soud činí závěr, že je na místě, aby si každá ze stran spolu nesla náklady řízení ze svého.

28. V projednávané věci vznikly i náklady státu, České republice, na jejichž náhradu má podle výsledku řízení právo proti žalobci ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř., když jde o svědečné přiznané slyšené svědkyni [jméno FO] ve výši zdejším soudem vynaložených 881 Kč a o přiznané svědečné svědkovi [jméno FO] ve výši zdejším soudem vynaložených 1 368,60 Kč, dohromady jde o celkovou částku 2 250 Kč (při minimálním zaokrouhlení částky 1368,60 Kč na 1 369 Kč + částka 881 Kč), které soud ukládá žalobci na náhradě nákladů řízení státu zaplatit k rukám a na účet Okresního soudu v Pelhřimově.

Poučení