12 C 94/2020 - 445

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [anonymizováno] o zaplacení 1.395.987,88 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení 1.395.987,88 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % jdoucím z uvedené částky od 8. 11. 2019 do zaplacení se v celém rozsahu zamítá.

II. Vzájemný návrh žalované na zaplacení 527.403 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75 % jdoucím z uvedené částky od 30. 4. 2022 do zaplacení se v celém rozsahu zamítá.

III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalované k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši 389.871 Kč.

IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení o vzájemném návrhu ve výši 128.598 Kč.

V. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit České republice – Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou náklady řízení ve výši 65.046 Kč.

Odůvodnění

1 Žalobou doručenou soudu dne 22. 5. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 1.043.004,88 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 949.481 Kč od 8. 11. 2019 do zaplacení. V žalobě uvedla, že žalované na základě smlouvy o dílo č. [hodnota] uzavřené dne 4. 3. 2019 dodala strojně technické zařízení pivovaru, které smontovala a zprovoznila. Dílo bylo předáno dne 3. 10. 2019 a o předání sepsán protokol. Žalovaná ale žalobkyni nezaplatila poslední, pátou splátku ceny díla. Tu žalobkyně žalované vyúčtovala konečnou fakturou znějící na částku 949.481 Kč včetně DPH splatnou dne 7. 11. 2019; vyúčtování zahrnovalo doplatek dohodnuté ceny díla při zohlednění dílčích plateb, víceprací a slev poskytnutých žalobkyní žalované. Žalovaná odmítla fakturu proplatit a namítala vady díla. Žalobkyně žalobou dále uplatnila smluvní pokutu dohodnutou pro případ prodlení s úhradou ceny díla ve výši 0,05 % z nezaplacené částky za každý den prodlení, což činilo od 8. 11. 2019 do dne sepisu žaloby (22. 5. 2020), jak uvedeno v žalobě, 93.524,88 Kč (avšak správně – a odpovídá to i celkové žalované částce – jde o částku 93.523,88 Kč). 2 Podáním doručeným soudu dne 29. 4. 2022 žalovaná uplatnila proti žalobkyni vzájemný návrh. Požadovala zaplacení 527.403 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z uvedené částky od 30. 4. 2022 do zaplacení. Vzájemný návrh žalovaná doplnila podáním ze dne 31. 10. 2020 (na č. l. 327 a násl. soudního spisu), ve kterém uvedla, že uvedená částka je smluvní pokutou dle bodu 12.3 smlouvy o dílo (za nedodržení dodacích lhůt technologického zařízení nebo lhůt montáže), počítaná jako 0,05 % z ceny nedodaného zařízení za každý den prodlení, nejvýše však 10 % ceny díla. Žalovaná uvedla, že žalobkyně jí dodala jiné strojní zařízení, než jaké bylo uvedeno ve smlouvě, resp. zařízení o jiných parametrech (v tomto ohledu se její tvrzení shodují s označením vad dodaného zařízení) a uvedená částka tak odpovídá prodlení s dodáním ujednaného strojního zařízení za dobu od 1. 5. 2019 do 2. 10. 2019 a od 2. 11. 2019 do 1. 1. 2020. 3 Soud ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 22. 6. 2021. V něm žalobě v celém rozsahu vyhověl (o vzájemném návrhu soud nerozhodoval, neboť ten byl podán až v následném řízení po rozhodnutí odvolacího soudu). Soud své rozhodnutí, zjednodušeně řečeno, postavil na závěru, že vytknout bylo možné jen ty vady, jež byly uvedeny v předávacím protokolu (z něhož je patrné, že žalovaná převzala dílo s drobnými tam uvedenými vadami), a tyto vady byly v době rozhodnutí soudu buď již odstraněny, nebo jejich odstranění odmítla žalovaná, a smlouva v konečném důsledku odpovídala změnám učiněným účastníky v průběhu zhotovování díla. Nárok na doplatek díla tak soud shledal v celém rozsahu oprávněným. 4 K odvolání žalované odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. V kasačním usnesení odvolací soud uvedl, že je nedostatečně odůvodněný závěr soudu prvního stupně o tom, že smlouva byla účastníky změněna, že žalobkyně vytknuté vady odstranila, případně nabídla jejich odstranění a žalovaná to nepřijala. Zejména ale odvolací soud vytkl soudu prvního stupně nesprávnou aplikaci § 2605 o. z., a v tomto ohledu zavázal soud prvního stupně právním názorem, podle kterého v případě, že dílo nebylo převzato bez výhrad, je možné uplatnit jakékoliv další (i zjevné) vady, jež nebyly sepsány v předávacím protokolu, pokud jimi dílo trpí. 5 Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby nejprve zjistil, co bylo předmětem smlouvy (zda se účastníci dohodli na změnách parametrů díla tak, jak bylo ujednáno v písemné smlouvě o dílo), a to i ve vztahu k tvrzeným vícepracím (jež tvoří část žalobou uplatněného doplatku ceny díla). V tomto ohledu ale odvolací soud přizvukoval závěru soudu prvního stupně o tom, že účastníci se dohodli (a to i jen konkludentně), že nehodlají být vázáni požadavkem písemnosti (změn) smlouvy. Soudu prvního stupně bylo dále uloženo, aby zkoumal, zda předané dílo vytčenými vadami skutečně trpí, a jedině v případě, že se v řízení prokáže buď zhotovení bezvadného díla, nebo odstranění vytčených vad, bude možné žalobě vyhovět. V opačném případě musí soud aplikovat § 2108 o specifickém zádržním právu objednatele pro případ zhotovení vadného díla. 6 Zde soud nejprve zopakuje skutková zjištění z první fáze řízení, jež nedoznala změn. 7 Soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 4. 3. 2019 uzavřena tato smlouva o dílo č. [hodnota] (viz č. l. 9 a násl. soudního spisu), jejímž předmětem byla dodávka strojně technologického zařízení pivovaru a následná montáž a zprovoznění pivovaru v rozsahu a provedení podle technické specifikace, která tvořila přílohu č. 1 této smlouvy. V jednotlivých článcích byly stanoveny termíny dodávek (čl. 1.2 předání strojního zařízení pivovaru do 30. 4. 2019, montáž zařízení pivovaru do 31. 5. 2019 a uvedení do provozu do 15 dnů po ukončení montáže), článek 1.6 vymezuje, kdy se tyto termíny automaticky prodlužují. V článku 2 je uvedena kupní cena ve výši 6 805 318 Kč, v čl. 5 pak podmínky placení a fakturování jednotlivých dílčích částí kupní ceny s tím, že pod písmenem e) je částka 1.020.798 Kč vč. DPH splatná do 14 dnů po uvedení do provozu a uvaření první várky, a to na základě konečné faktury zhotovitele a stranami podepsaného protokolu o předání a převzetí předmětu plnění, nejpozději však do 30 dnů po ukončení montáže. V čl. 8 je vymezeno předání předmětu plnění a v čl. 12 jsou vymezeny smluvní pokuty. 8 Z protokolu o zkouškách technologického zařízení pivovaru (č. l. 17-18 soudního spisu) soud zjistil, že dne 3. 10. 2019 žalovaná převzala dílo s vadami a nedodělky nebránícími užívání. V protokolu byly konkrétně uvedeny tyto vady a nedodělky: 1. chybí protokol o zkoušce kotle, 2. chybí protokol o zkoušce myčky KEG sudů, 3. netěsní mantlochy u mladinové pánve a scezovací kádi, 4. myčka KEG sudů není zprovozněna, 5. chybí šroubek do síta, 6. rýha na mladinové pánvi, 7. chybí tyčka na zvedání lopatek v mladinové pánvi, 8. chybí tlumiš hluku na kladce č. 3, 9. není dodělán software dle smlouvy, 10. zkalibrovat tlakoměry na ležáckých tancích a CKT, 11. dodělat software pro pomalý pohon kopačky. Strany si ujednali lhůtu k odstranění nedostatků do 17. 10. 2019. 9 Z e-mailové komunikace (viz č. l. 72 soudního spisu) vyplynulo (kormě jiného, viz dále), že dne 23. 9. 2019 byl žalobkyní žalované udělen souhlas k provádění várek bez omezení garančních podmínek. 10 Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [hodnota] ze dne 24. 10. 2019 na částku 949.481 Kč splatnou dne 7. 11. 2019, a to za dodávku a montáž technologického zařízení pivovaru po odečtení doposud uhrazených zálohových faktur a přípočtem za vícepráce. Faktura má náležitosti daňového dokladu podle § 29 zákona č. 235/2004 Sb. Fakturována byla dodávka a montáž technologického zařízení pivovaru v ceně (s 21% DPH) 6.805.318,30 Kč, dodávka šnekového dopravníku pro výhoz mláta v ceně 83.490 Kč a víceprací dle soupisu (k tomu viz bod 23 tohoto odůvodnění) v ceně 129.542,60 Kč, po odpočtu slevy za práce provedené žalovanou svépomocí v ceně 284.350 Kč a čtyř záloh ve výši 1.468.719,78 Kč, 1.933.938,16 Kč, 1.361.063,66 Kč a 1.020798,35 Kč. 11 Z výpisu z celní správy soud zjistil, že žalovaná je subjektem s vydaným povolením a k provozování daňového skladu, je přihlášen ke spotřební a jiné dani (spotřební nebo ekologická daň z piva) od 1. 11. 2019. 12 Ze zprávy od Celního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaná má vydáno povolení k provozování daňového skladu pro výrobky podléhající spotřební dani z piva od 6. 9. 2019. 13 Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že s jednatelem žalobkyně spolupracoval na montážích pivovarů. Myčka sudů je součástí technologického zařízení, nachází se u žalované ve sklepě vedle vstupu. Myčku dopravil na místo již 14 dní před 8. 10. 2019 a byla plně funkční. Následně se objevil problém se softwarem a dne 8. 10. 2019 byla myčka opět zprovozněna. Myčka sudů tedy byla zprovozněna. 14 Soud dále zjistil, že dopisem ze dne 7. 11. 2019 žalovaná žalobkyni vytkla následující vady a rozdíly v dodaném zařízení oproti specifikaci v příloze smlouvy o dílo: a) vrzání obou míchadel ve varně, b) provzdušňovací svíčka nejde propařit – pára neprochází, c) chybí zpětná klapka na potrubí od bojleru na horkou vodu, d) odkapávací žlábky u mladinové pánve a scezovací kádě nejsou vyspádovány, tekutina neodtéká, e) digitální převodník tlaku u ležáckého tanku je vadný, f) analogové manometry u dvou tanků ukazují chyby nad rámec tolerance, g) průhledítka scezovacího potrubí na varně nesvítí a vyhazují jistič, h) čerpadlo horké vody pracuje stále, i když na něj není požadavek odběru vody, i) chlazení brýdových par rozstřikem vody při chmelovaru nemá potřebný výkon a pára stoupá z chladiče do prostoru restaurace, j) teploměr v scezovací kádi neukazuje správně, k) skutečná hmotnost scezovací kádě 600 kg oproti sjednané 520 kg, l) skutečná hmotnost mladinové pánve 600 kg oproti sjednané 570 kg, m) rozdílné rozměry rozvaděče oproti rozměrům sjednaným, chybějící příprava na zařízení pro dalších 6 ležáckých tanků, n) CKT nerezové tanky měly mít objem 2.450l a hmotnost 415 kg, ve skutečnosti byly dodány tanky s objemem 2.375 l s hmotností 420 kg, o) rozdílný typ dodaného čerpadla CDHS 70/05 oproti typu sjednanému CDHS 70/07, o dva metry kratší kabel k čerpadlu (8 m namísto 10 m), p) jedna chladící zóna u ležáckých tanků oproti sjednaným dvěma, rozdíl mezi skutečným objemem 2065 l a dohodnutým objemem 2100 l, q) nádoba na horkou vodu o rozdílném průměru a hmotnosti oproti sjednaným parametrům (1.180 mm x 980 mm), izolaci není možné sejmout, část není nerezová, chybí zaslepovací matice sanitačního potrubí, r) nádoba na ledovou vodu s průměrem 1.030 mm oproti sjednanému 950 mm, s výškou 2.220 mm oproti sjednané 2.200 mm, objemem 1.400 l oproti sjednanému 1.500 l, s chybějícím kontrolním otvorem, část není nerezová, s) čerpadlo na ledovou vodu – dodán typ Calpeda MXHM 403A oproti sjednanému MXHM 203A, t) kompresor s napětím 400V oproti sjednaným 230V, hmotností 95 kg oproti sjednaným 120 kg, rozdílné rozměry oproti smlouvě, u) filtr Parker typ VBA 2B BE oproti sjednanému MF 100, v) chladivo typu R449A oproti sjednanému R404A, jiné rozměry a hmotnost chladící jednotky oproti sjednaným, nádrž na glykol o objemu 200 l oproti sjednanému 150 l, w) rozdíl mezi velikostí a hmotností myčky sudů skutečně dodanou a sjednanou ve smlouvě a rychlost mytí rozdílná od sjednané (tedy té, jež je uvedena v technické specifikaci, tj. 20 sudů za hodinu) x) sanitační čerpadlo k CIP typu CDHS 70/05 oproti sjednanému CDHS 70/07, y) parní kotel mý výkon 94 kg páry na hodinu při tlaku 4,5 barů a příkonu 72kW oproti dohodnutému výkonu 100 kg páry za hodinu při tlaku 5,5 barů a příkonu 108 kW, z) chybějící nerezový rám z uzavřených profilů pod varnou, {) chybějící regulační ventil pro mladinu. 15 Zde soud poznamenává, že žalovaná v řízení doplňovala další vady a nesrovnalosti s technickou specifikací dle smlouvy (viz seznam na č. l. 158 a násl. soudního spisu), stalo se tak ale dlouho po lhůtě předvídané § 2618 o. z., přičemž žalobkyně označila za pozdní již vady vytčené v dopisu ze dne 7. 11. 2019; takový názor nicméně soud nesdílí a jako pozdě vytčené soud shledává pouze vady uplatněné po vytýkacím dopisu ze dne 7. 11. 2019). 16 Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná užívá strojní zařízení pivovaru od jeho převzetí a doposud v něm pravidelně vaří pivo. 17 V intencích právního názoru a závazných instrukcí odvolacího soudu soud dále zjišťoval, které ze shora popsaných vytčených vad již byly odstraněny. Zjistil, že šlo o vady pod body 3., 5., 7., 8. a 11. popsané v odstavci 8 tohoto odůvodnění (viz shodné prohlášení stran řízení zachycené v protokolu na č. l. 155 soudního spisu), a dále pod písm. a) v odstavci 14 tohoto odůvodnění (viz e-mailové sdělení žalované na č. l. 41 soudního spisu). 18 V projednávané věci šlo o komplexní dodávku a zprovoznění pivovarského zařízení. Jak vyplývá z předložené e-mailové korespondence mezi účastníky, docházelo v průběhu realizace ke změnám v dodávaném strojním zařízení, k vícepracím a posunutí termínu montáže strojně technologických zařízení pivovaru. Soud již v prvním rozsudku zmínil, že soudní praxe připouští platnost změny smlouvy akceptovanou oběma smluvními stranami neformálně i přes ujednání o nutnosti činit změny smlouvy pouze v písemné formě (k tomu již v prvním rozsudku odkazované rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1264/11). Právě z předložené e-mailové komunikace lze (obecně) usuzovat, že účastníci řešili potřebné věci touto formou, ani jedna ze stran nenavrhla úpravu či dodatek ke smlouvě o dílo. Soud tedy znovu zdůrazňuje svůj předchozí závěr, jenž byl aprobován i odvolacím soudem, že strany smlouvy daly najevo svou vůli nebýt v případě změn smlouvy nadále vázány požadavkem písemnosti. 19 Rozsah těchto změn smlouvy o dílo byl předmětem řízení po kasaci prvního rozhodnutí ve věci samé. Žalobkyně byla soudem řádně procesně poučena (viz protokol na č. l. 273 p. v., a pokud jde o samotné vícepráce, znovu na č. l. 304 p. v.) a z jí navržených důkazů soud zjistil, že účastníci odsouhlasili dále popsané změny smlouvy. 20 Předně, žalovaná u soudu prohlásila (viz protokol o soudním jednání na č. l. 84 p. v.), že jí předložené schéma strojního zařízení založené na č. l. 67 soudního spisu (v čitelnější podobě na č. l. 83) bylo vytvořeno žalobkyní a sloužilo závazně ke zhotovení díla. Z tohoto schématu je pak patrné, že došlo oproti původní smlouvě o dílo ke změně v dodaném zařízení tak, že CK tanky mají mít objem 20 hl (viz položka pod písm. n) shora uvedeného seznamu vytčených vad), stejně tak i ležácké tanky (položka p)), má být dodáno čerpadlo Calpeda MXHM 403A (položka s)), a součástí dodávky je i šnekový dopravník mláta v nerezu (účtovaný jako vícepráce, podrobněji níže), jehož dodávka je řešena i v e-mailech založených na č. l. 65 p. v. a 313 a násl. soudního spisu. 21 Pokud jde o parní kotel (položka y) seznamu vad shora), doložila žalobkyně e-mail žalované (viz č. l. 320 a násl. soudního spisu) s nabídkou kotle a jeho parametrů. Tento kotel o parním výkonu 94 kg/h a pracovním tlakem 4,5 barů byl žalované dodán a nainstalován, aniž by žalovaná vznesla jakékoliv výhrady. I zde má tedy soud za prokázanou změnu smlouvy o dílo (v parametrech dodaného kotle). 22 Soupis víceprací, jež byly žalobkyní žalované účtovány, předložila žalobkyně po druhém procesním poučení (viz protokoly na č. l. 273 p. v. a 304 p. v.) a založeny jsou na č. l. 310 p. v. soudního spisu. Žalobkyně označila k prokázání svého tvrzení o tom, že vícepráce byly s žalovanou ujednány a provedeny, e-mailovou korespondenci (a to jednak již založenou v soudním spisu, jednak doplněnou na č. l. 311 a násl.). Z celkem osmnácti položek uvedených ve seznamu víceprací v celkové hodnotě 107.060 Kč bez DPH má soud za sjednané a provedené tyto: stupínek přes dopravník v ceně 8.000 Kč (viz e-mail na č. l. 73 p. v.), osvětlení průhledítek ve varně v ceně 4.850 Kč (e-mail na č. l. 73), kolečka pod kompresor v ceně 1.800 Kč (e-mail na č. l. 23 a 24), plech před varnou v ceně 2.200 Kč (e-mail na č. l. 73), odpadní trubky CIP v ceně 3.900 Kč (e-mail na č. l. 73 p. v.), kryty stavoznaků boileru a LV v ceně 2.400 Kč (e-mail na č. l. 73) a vzduchové a CO2 hadice k plnicímu stolu v ceně 5.650 Kč (e-mail na č. l. 73 p. v.); celkem jde o vícepráce v ceně 28.800 Kč. 23 Jiné dohodnuté změny smlouvy soud z provedeného dokazování nezjistil. 24 Pokud jde o chybějící protokoly, jde o vady právní, které nemají žádný vliv na funkčnost a tedy ani cenu díla. 25 Existenci, vážnost a ekonomické důsledky zbylých vytčených vad nechal soud posoudit znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na oceňování strojů a zařízení pro potravinářský průmysl, a z oboru strojírenství se specializací na stroje a zařízení pro pivovarnictví. Znalec předně v posudku uvedl, že vady označené pod položkami b), c), d), e), f), g) a h) již byly odstraněny. Vadu pod položkou 10 odstavce 8 tohoto odůvodnění byla žalobkyně připravena odstranit výměnou převodníku, k tomu ale nedošlo kvůli sporu mezi stranami (tedy fakticky z důvodu na straně žalované). Vada pod položkou 6 odstavce 8 (rýha na mladinové pánvi) je vadou čistě estetickou bez vlivu na funkčnost zařízení, navíc jde o rýhu sotva znatelnou. Pokud jde o vadu pod bodem 9 odstavce 8 tohoto odůvodnění (chybějící software), je nutné konstatovat, že z přílohy smlouvy o dílo (ani ze smlouvy samotné) nevyplývá, že by součástí díla byla dodávka software. Zároveň ale platí, že žalovaná užívá dílo k vaření piva bez omezení a za použití elektronické regulace, je tedy zřejmé, že software k ovládání zařízení musí být funkční. Vytčená vada proto neexistuje. 26 Z posudku znalce soud zjistil, že není vadou výtka označená pod písm. i) odstavce 14 (nedostatečný výkon chlazení brýdových par a únik par do prostoru restaurace) – znalec v závěru posudku (str. 26) uvádí, že jeho poznámky k případné úpravě chlazení par je čistě doporučující, současný stav nemá na chod pivovaru vliv. Vadou z hlediska funkčnosti zařízení není ani odlišná hmotnost myčky sudů (písm. w)), odlišná hmotnost scezovací kádě (písm. k)) a odlišná hmotnost mladinové pánve (písm. l)). Filtr Parker byl dodán v pořádku (položka u)). Dodání jiného typu chladiva (položka v)) rovněž není vadou, chladivo je pro svůj účel vhodné a dodání jiného typu nemá na funkčnost zařízení žádný vliv; v dodatku II k posudku znalec uvedl, že sjednané chladivo je již legislativně nevyhovující a nelze se jeho dodání domáhat. Chybějící nerezový rám (položka z)) rovněž nemá vliv na funkčnost pivovaru, jeho absence je důsledkem změny dispozice umístění varny. Ani chybějící regulační ventil (položka aa)) není vadou, neboť nebyl sjednán smlouvou, byť by jeho užití bylo z technologického hlediska výhodné. 27 Znalec v dodatku I k posudku (na s. 385 a násl. soudního spisu) uvedl, že nejzávažnějšími vadami jsou dodání ležáckých tanků s jednou chladící zónou namísto dvou, jak bylo ujednáno ve smlouvě. V této souvislosti se vyjádřil tak, že tanky s jednou chladící zónou se sice běžně používají, nicméně provoz není komfortní a chlazení přesné. Vadu lze odstranit buď dodáním nových tanků, nebo navařením druhé zóny (což je technologicky komplikovaný postup). Taková úprava by stála 45.000 Kč na jeden tank. Ve smlouvě byla sjednána cena za jeden ležácký tank se dvěma chladicími zónami ve výši 206.000 Kč. 28 Podle dodatku I k posudku je významnou vadou také nedostatečná izolace nádob na horkou a ledovou vodu (na rozdíl od odchylky v jejich objemu, jež nemá na funkčnost celého zařízení přímý dopad). Problémem je, že se případné nové nádrže o sjednaném objemu, ale plně izolované, do prostoru pivovaru nevejdou; nové nádrže o sjednaných parametrech tedy nelze dodat. U myčky sudů uvedl, že pokud lze přeprogramovat její rychlost tak, aby odpovídala sjednaným parametrům, stála by úprava cca 15.000 Kč; náklady na novou myčku činí 120.000 Kč. 29 Znalec v dodatku I k posudku vyčíslil celkové náklady na odstranění zjištěných vad na 689.000 Kč (při opravě ležáckých tanků namísto dodání nových). Dodání čtyř nových ležáckých tanků za ceny uvedené ve smlouvě by stálo 824.000 Kč. 30 Znalec dále v posudku uvedl, že celková cena díla tak, jak bylo provedeno a předáno (tedy ve skutečném, nikoliv sjednaném rozsahu, ale se zjištěnými vadami) činí 6.507.658,30 Kč s DPH, ale bez šnekového dopravníku. 31 Podle § 2586 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 32 Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. 33 Podle § 2605 odst. 1 a 2 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. 34 Podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. 35 Podle § 2615 má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. 36 Podle § 2108 o. z. do odstranění vady nemusí kupující platit část kupní ceny odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu, což platí i pro objednatele díla (§ 2615 odst. 2 o. z.). 37 Konečnou fakturou (na č. l. 31 soudního spisu, viz bod 10 tohoto odůvodnění) vyúčtovala žalobkyně žalované celkem 949.481 Kč, z toho připadlo 129.542,60 Kč na vícepráce a 83.490 Kč na šnekový dopravník. Na doplatek sjednané ceny díla připadlo 736.448,40 Kč. 38 Protože soud zjistil, že dodané dílo trpí vadami, a protože žalovaná se žalobě o doplatek ceny díla bránila tím, že cenu vyúčtovanou konečnou fakturou zadržela kvůli vadám, přičemž se domáhá jejich odstranění (dokonce v soudním řízení vedeném u nadepsaného soudu pod sp. zn. 13 C 157/2023), bylo – a to i podle závazného právního názoru odvolacího soudu – nutné na věc aplikovat výše citované ustanovení § 2108 o. z. 39 Předně je třeba konstatovat, že oproti dřívější právní úpravě (viz § 439 odst. 2 obchodního zákoníku) doznala aktuální úprava zásadní změny. Zadržovací právo objednatele nyní neodpovídá nároku na slevu, ale došlo hned ke dvojí relativizaci tohoto nároku použitím výrazů „odhadem“ a „přiměřeně“. Tato úprava je lépe odpovídá běžné životní situaci. Objednatel není nucen komplikovaným a nákladným způsobem zjišťovat, jaký by byl jeho nárok na slevu u vadného plnění (což bývá předmětem složitých soudních řízení); musí pouze učinit kvalifikovaný odhad, tedy racionální úvahu opřenou o fakta, z níž dovodí částku, jež musí být přiměřená takovému odhadu. 40 V projednávané věci žalovaná svůj odhad učinila zejména na základě toho, že jí byly dodány ležácké tanky s odlišnými parametry, než jaké byly sjednány ve smlouvě (s jednou chladicí zónou namísto dvou). Přitom jen dodání čtyř nových tanků by v cenách podle původní smlouvy stálo 824.000 Kč. Znalec ocenil odstranění všech zjištěných vad částkou 689.000 Kč, přičemž po odečtení částky 180.000 Kč za opravu (nikoliv výměnu) čtyř ležáckých tanků by odstranění zbylých vad přišlo na 509.000 Kč. 41 Za těchto okolností lze uzavřít, že zadržení ceny díla v rozsahu 949.481 Kč bylo odhadem přiměřené nároku na slevu za vytčené vady (už jen s odkazem na cenu ležáckých tanků ve specifikaci podle smlouvy o dílo a existenci dalších vad díla). 42 Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2909/2023 při určení výše slevy přiznávané za vady zákon nestanoví žádné obecné pravidlo. Rozsah snížení ceny musí být vždy posouzen s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Úvaha žalované, s níž odůvodňuje zádržní právo, je i z tohoto pohledu (tedy při zřejmé složitosti určení konkrétní výše nároku na slevu) přiměřená okolnostem projednávané věci. 43 Obdobně se k otázce slevy pro vady díla a k relativně volné úvaze o oprávněné výši zádržného vyjádřil i Městský soud v Praze v rozhodnutí č. j. 25 Co 169/2022-186 (rozhodnutí je dostupné v databázi na adrese https://rozhodnuti.justice.cz). 44 Soud konečně dodává, že není jeho úlohou v tomto řízení určit exaktně výši slevy, na níž by měla žalovaná nárok, ale posoudit, zda obrana žalované v podobě uplatnění zadržovacího práva je oprávněná, konkrétně pak zda úvaha žalované, o níž opřela existenci nároku na zádržné, je přiměřená okolnostem projednávané věci. 45 Protože žalovaná zadržela část ceny díla vyúčtované konečnou fakturou po právu, nemohl žalobkyni vzniknout nárok na úhradu smluvní pokuty sjednané v čl. 12.2 smlouvy o dílo pro případ prodlení s placením za dodávku ve výši 0,05 % z nezaplacené částky za každý den prodlení, nejvýše však ve výši 10 % z ceny díla. 46 Soud proto žalobu v celém rozsahu – protentokrát – zamítl. 47 Žalovaná pak uplatnila vzájemným návrhem nárok na zaplacení smluvní pokuty sjednané v čl. 12.3 smlouvy o dílo. Příslušné ustanovení smlouvy zní: „Při nedodržení dodacích lhůt technologického zařízení nebo lhůt montáže je objednatel oprávněn požadovat po zhotoviteli uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,05 % z ceny nedodaného zařízení za každý den prodlení, nejvýše však 10 % ceny díla.“ Žalovaná opřela svůj nárok o tvrzení, že žalobkyně jí dodala vadné zařízení (tedy zařízení s parametry neodpovídajícími smlouvě) a že tedy k řádnému dodání zařízení nikdy nedošlo. Soud však dospěl k závěru, že tento nárok žalované není po právu. Z textu smlouvy totiž jednoznačně vyplývá, že smyslem smluvní pokuty je postihnout zpoždění s dodávkou zařízení. To vyplývá i z mechanismu výpočtu smluvní pokuty, jenž vychází jen z ceny nedodaného zařízení. Žalobkyně dodacími listy a dalšími doklady na č. l. 294-300 soudního spisu prokázala, že zařízení pro zhotovení díla dodala žalované včas, tedy ve lhůtě do 30. 4. 2019 stanovené v čl. III smlouvy o dílo. Žalovaná tyto věci bez výhrad převzala a následně byly zapracovány jako součásti komplexní zakázky pivovaru. Podle závěru znalce je pivovar přes zjištěné vady plně provozuschopný, což potvrzuje i skutečnost, že žalovaná v něm od získání předběžného souhlasu žalobkyně vaří pivo. Nárok na zaplacení smluvní pokuty za nedodané zařízení tak není po právu a soud vzájemný návrh žalované v celém rozsahu zamítl. 48 O nákladech řízení soud rozhodoval v souladu s názorem Nejvyššího soudu obsaženým v rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 4609/2017 samostatně jak ve vztahu k žalobě, tak ve vztahu ke vzájemnému návrhu. 49 V řízení o žalobě na zaplacení 1.043.004,88 Kč, po rozšíření pak o zaplacení 1.395.987,88 Kč, byla v celém rozsahu úspěšnou žalovaná. Náleží jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení v celkové výši 389.871 Kč sestávající z odměny jejího zástupce za dvacet úkonů právní služby, z toho třináct (sepis odporu, sepis vyjádření k žalobě, sepis dalšího vyjádření ze dne 11. 1. 2021, sepis dalšího vyjádření ze dne 17. 5. 2021, sepis závěrečného návrhu, sepis odvolání, nahlížení do spisu v souvislosti s převzetím zastoupení novým zástupcem, účast na pěti soudních jednáních a jednom místním šetření) po 12.500 Kč, a sedm (sepis vyjádření ze dne 31. 10. 2022, sepis vyjádření ze dne 12. 7. 2023, sepis vyjádření ze dne 14. 2. 2024, sepis závěrečného návrhu, účast na dvou soudních jednáních a jednom ohledání znalcem) po 13.900 Kč (po rozšíření žaloby) podle § 7 a § 11 advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů za dvacet úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), náhrady cestovného ze sídla advokáta k soudu a zpět k soudním jednáním konaným ve dnech 22. 9. 2020, 11. 11. 2020, 9. 12. 2020, 19. 5. 2021, 16. 3. 2022, 23. 8. 2022, 12. 10. 2022, 5. 12. 2023 a 20. 2. 2024, k místnímu šetření konanému dne 24. 3. 2021, k nahlížení do spisu v souvislosti s převzetím zastoupení dne 3. 8. 2021 a k ohledání znalcem dne 9. 2. 2023 ve výši celkem 8.107,17 Kč podle vyhlášek č. 358/2019 Sb., 589/2020 Sb., 511/2021 Sb., 467/2022 Sb. a 398/2023 Sb., náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši celkem 5.200 Kč, náhrady za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., a náhrady za soudní poplatek z odvolání ve výši 52.151 Kč. 50 V řízení o vzájemném návrhu žalované byla naopak v plném rozsahu úspěšnou žalobkyně. Náleží jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení v celkové výši 128.598 Kč sestávající z odměny jejího zástupce za osm úkonů právní služby (sepis vyjádření ze dne 18. 5. 2022, sepis vyjádření ze dne 21. 12. 2022, sepis závěrečného návrhu a účast na soudních jednáních dne 23. 8. 2022, 12. 10. 2022, 5. 12. 2023 a 20. 2. 2024 a ohledání znalcem dne 9. 2. 2023) po 10.420 Kč, náhrady hotových výdajů za osm úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), náhrady cestovného ze sídla advokáta k soudu a zpět k výše uvedeným soudním jednáním a k ohledání znalcem dne 9. 2. 2023 ve výši celkem 16.519 Kč podle vyhlášek č. 511/2021 Sb., 467/2022 Sb. a 398/2023 Sb., náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši celkem 4.000 Kč a náhrady za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 51 V řízení o žalobě podané žalobkyní pak státu vznikly náklady řízení v podobě znalečného vyplaceného v celkové výši 65.046 Kč. Tyto náklady soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil zaplatit žalobkyni, která v řízení podlehla.

Poučení