12 C 95/2019-207

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobců: a) [název žalobkyně], [IČO] sídlem [adresa žalobce, žalované, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalované, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobce] c) [titul] [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalované, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobce] d) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] e) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalované, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobce] f) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně], Slovenská republika g) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalované, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobce] h) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalované, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobce] i) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalované, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobce] j) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] k ) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] l) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] m) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalované, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobce] všichni zastoupeni advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Ve vztahu mezi žalobcem ad a/ a žalovanou se žaloba zamítá.

II. Ve vztahu mezi žalobcem ad b/ až žalobcem ad m/ soud nahrazuje projev vůle žalovaného podepsat žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků podle ustanovení § 86 ve spojení s ustanovením § 82 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a ustanovení § 6 a ustanovení § 13b vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodnutí, územního opatření a stavebního řádu, adresovanou Městské části [obec a číslo], odbor výstavby, tak, jak je přílohou [číslo] nedílnou součástí tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou podepsanému soudu [datum] se žalobci domáhali vydání shora uvedeného rozhodnutí. Na odůvodnění žaloby uvedli, že jsou členy žalobce ad a) a zároveň vlastníky jednotek vymezených v domě [adresa] na adrese [adresa žalobce, žalované, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobce]. Žalovaná je členem žalobce ad a) a vlastníkem pozemku [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] k. ú [část obce], obec Praha, jehož scelení s pozemkem pod domem č.p.. [anonymizováno] na adrese [adresa žalobce, žalované, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobce], se domáhají, žalovaná je původním vlastníkem celého domu, který následně svým prohlášením z roku [rok] rozdělila na jednotky, které rozprodávala dalším subjektům, přičemž stále pokračovala ve stavebních úpravách domu a na základě rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením vystavěla mimo jiné osobní výtah na dvorní fasádě domu a na části pozemku žalované. S výstavbou výtahu bylo kalkulováno i v kupních smlouvách, které žalovaná uzavírala se zájemci o koupi jednotek a zavázala se vyhotovit změnu prohlášení vlastníka, tak, aby odpovídalo skutečnému stavu a výslovně se zavázala zahrnout výtah do společných částí domu a dále se výslovně zavázala, že do [datum] část svého pozemku, na kterém stojí výtah, sloučí s pozemkem, na kterém stojí dům. Tento svůj závazek žalovaná nesplnila. Vzhledem ke skutečnosti, že ke scelení může dojít pouze na základě žádosti o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, vyzvali žalobci žalovanou dne 28. 1. [číslo] k podpisu žádosti, avšak žalovaná tuto žádost podepsat odmítla, proto se domáhají splnění této smluvní povinnosti žalobou.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala, uvedla, že takovýto postup je zásahem do jejích vlastnických práv, zaručených v Listině základních práv a svobod. Žalovaná poukázala na to, že ve smlouvách byla sjednána možnost zřízení věcného břemene užívání výtahu pro případ, že ke scelení pozemků nedojde. Poukázala i na to, že v průběhu let byly uzavírány různé kupní smlouvy, v nichž byly také různě specifikovány povinnosti smluvních stran, a není možné, aby na základě různých smluv vznikla všem stejná práva a povinnosti. Poukázala i na další spory mezi účastníky řízení mimo jiné i ohledně zprovoznění výtahu a jeho údržby. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, neboť ve smlouvách, na které žalobci poukazovali, se zavázala ke scelení pozemků do [datum], v případě, že žalovaná této své povinnosti nedostála, mohli se žalobci domáhat jejího splnění následující den po marném uplynutí data stanoveného ve smlouvě. Tříletá promlčecí doba uběhla dnem [datum]. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána až v roce 2019, má žalovaná za to, že je žalobou uplatněný nárok promlčen. Žalovaná dále uvedla, že výtah respektive jeho šachta je podchozí, a schodiště pod touto šachtou jsou přístupovou cestou do jednotky, která je ve vlastnictví žalované a v níž žalovaná podniká. Scelením pozemků by žalovaná ztratila přístup do svého sídla podnikání.

3. Po provedeném dokazování, kdy soud dospěl k závěru, že účastníky řízení musí být, s ohledem na ustanovení stavebního zákona všichni spoluvlastníci pozemků již se scelení týká, zabýval se i námitkou promlčení a dospěl k závěru, že nárok žalobou uplatněný vycházející z uzavřených kupních smluv je promlčen, a proto žalobu svým rozsudkem [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobu zamítl. Proti rozsudku podala odvolání strana žalující, která namítala nesprávné právní posouzení běhu promlčecí lhůty, když dle názoru strany žalující není žalobou uplatněný nárok promlčen, neboť promlčecí doba se stavěla po dobu řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 3, pod sp. zn. [spisová značka], zahájené [datum rozhodnutí] a skončené [datum rozhodnutí] a pod sp. zn. [spisová značka], zahájené [datum rozhodnutí] a skončené [datum]), v době podání žaloby promlčení lhůta ještě běžela. [příjmení] žalovaná se ztotožnila se závěry soud prvního stupně. Odvolací soud na základě podaného odvolání svým usnesením [spisová značka] napadené rozhodnutí zrušil a vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Odvolací soud uložil soud prvního stupně opětovně se zabývat žalobou uplatněným nárokem a zejména vznesenou námitkou promlčení a to nejenom ve vztahu k uzavřeným smlouvám, ale zejména i ve vztahu k dalším žalobou uplatněným nárokům.

4. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom že žalobci jsou vlastníky jednotek vymezených v domě [adresa] na adrese [adresa žalobce, žalované, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce a žalobce], ta dále spoluvlastníky podílu na společných částech domu a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha – nádvoří, zapsaném u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, Katastrální pracoviště, pro [katastrální uzemí], [územní celek] na [list vlastnictví] (viz LV [číslo listu] spisu). Stejně tak nebylo sporu, že žalovaná i žalobci ad b) a až ad m) jsou členy žalobce ad a). Účastníci nesporovali, ani to, že žalovaná byla původní vlastnice celé nemovitosti, ve které následně vymezila jednotky, které prodala žalobcům. Není sporu ani o tom, že v průběhu rekonstrukce objektu žalovaná vystavěla výtah, který se částečně nachází na pozemku parc. [číslo] zapsaném u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, pro [katastrální uzemí], obec Praha na [list vlastnictví], který je ve vlastnictví žalované (viz LV na [číslo listu] spisu, rozhodnutí odboru výstavby Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], o povolení změny stavby na č.l [číslo] spisu, fotodokumentace a dokumentace výtahu č.l [číslo] spisu). Účastníci řízení dále nesporovali, že užívání výtahu a vůbec jeho charakter bylo předmětem několika soudních sporů. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 sp.zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka], byla sice zamítnuta žaloba, kterou měla být žalované uložena povinnost, aby zpřístupnila a zprovoznila výtah, avšak byl vysloven závěr, že výtah je součástí předmětného domu. Nebylo sporu ani o tom, že žalobci vyzvali žalovanou k podání žádosti o dělení/scelení pozemků, což žalovaná neučinila (Výzva k souhlasu se scelováním, spis č.l. 35, výzva [datum] spis č.l. 34) 5. [příjmení] zůstalo, zda žalovaná má ve vztahu ke všem žalobcům povinnost souhlasit se scelením v žalobě specifikovaných pozemků a zda tento nárok je či není promlčen.

6. Žalobci ve svém podání ze dne [datum] upřesnili svá žalobní tvrzení, když uvedli, že svůj nárok na scelení pozemků odvozují žalobci ad b) až ad m) z titulu vlastnického práva a zejména z veřejného zájmu na tom, aby faktický stav věci byl v souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Žalobci ad b) až ad m) poukázali na to, že část nemovitosti, kterou spoluvlastní, se nachází na cizím pozemku, není tak respektována zásada superficies solo cedit, jejíhož naplnění může dojít toliko navrhovaným scelením pozemků, čímž bude i faktický stav v souladu se zápisem ve veřejném seznamu. Žalobci dále poukázali na to, že s ohledem na tvrzení strany žalované byli v legitimním očekávání, že ke scelení pozemků dojde. Ve vztahu k žalobci ad a) uvedli, že jeho zájem na žalobou uplatněném nároku je dán skutečností, že svou činností zastřešuje zájmy ostatních žalobců a je tak i v jeho zájmu, z hlediska správy, aby faktický stav odpovídal stavu právnímu. Žalobci dále zdůraznili, že ve vztahu k žalobcům ad b) a ad i) se žalovaná výslovně zavázala pozemku zcelit a to do [datum].

7. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobců.

8. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a panem [celé jméno žalobce] ze dne [datum] (spis č.l. 20 a násl.) má soud za prokázané, že žalobce ad i) a žalovaná uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byla v ní specifikované bytová jednotka. V článku VI. odst. 7 smlouvy je uvedeno,„ V budově proběhla rekonstrukce společných prostor včetně výstavby výtahu. Prodávající se zavazuje zprovoznit výtah do [datum]. Podpisem smlouvy vzniká kupujícímu právo užívání výtahu. Dále se prodávající zavazuje do [datum] část pozemku parcely [číslo], na které stojí výtah, sloučit s parcelou [číslo], na které stojí stavba [adresa], jejíž součástí je jednotka [číslo]. Pokud prodávající nezajistí sloučení části parcely pod výtahem do 31. 1.2 2014 a s kupujícím se nedohodne na prodloužení lhůty na zajištění změn, ue prodívající povinen podepsat smlouvu o zřízení věcného břemene, kde předmětem bude právo užívání výtahu na parcele [číslo]“ Z výpovědi žalobce ad i) má soud za prokázané, že pouze požaduje, aby bylo plněno, to co je uvedeno v jeho kupní smlouvě. K celé situaci uvedl, že výtah byl zprovozněn se zpožděním, někdy v roce 2015. Po zprovoznění výtahu se však vyskytly problémy, kdy nebylo jasné, kdo výtah může užívat a za jakých podmínek. Žalobce zdůraznil, že neznal smlouvy ostatních vlastníků jednotek, nicméně ostatní vlastníci se - se znalostí jeho smlouvy - domnívali, že se na smlouvě žalobce ad i)„ svezou“. Žalobce ad i) pouze požaduje, aby byla splněna jeho smlouva. Jak uvedl, podal již dříve jednu samostatnou žalobu, ta však byla neúspěšná, když soudy dovodily, že žalovat má celé společenství. Žalobce ad i) uvedl, že by souhlasil i se zřízením věcného břemene, požaduje však, aby byl reální stav objektu zachycen v prohlášení vlastníka. Žalobce ad i) dále uvedl, že se postupem času dozvěděl, že bytové jednotky byly na vlastníky převáděny cca 3 typy smluv, část vlastníků koupila jednotky, aniž by součástí kupní ceny byl úplata za výtah, část vlastníků jednotku koupila tak, že výtah byl součástí kupní ceny, část koupila jednotku a souhlasila s výstavbou výtahu, avšak za jeho užívání ničeho neuhradila a řeší se, zda by měla za výstavbu výtahu něčeho uhradit či nikoli. Žalobce ad i) potvrdil, že výtah je v současné době užíván všemi jako součást stavby.

9. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a žalobci ad b) a ad f) dne [datum] (spis č.l. 30 a násl). Má soud za prokázané, že žalobci se stali vlastníky bytové jednotky v předmětném domě. Článek VI. odst. 4 zakotvuje povinnost prodávající (žalované) zhotovit změnu prohlášení vlastníky na reálný stav v domě a zajistit jeho zapsání do katastru nemovitostí. Prodávající se v tomto článku dále zavázala vyvinout veškeré úsilí, aby změna byla zapsána do [datum], výtah byl zkolaudován do [datum]. Pro případ, že by výtah nebyl zapsán ve změně prohlášení vlastníka do společných prostor domu, prodávající prohlásila, že na základě této smlouvy zřizuje užívací právo k užívání výtahu k bytové jednotce [číslo] a to v rámci kupní ceny k bytové jednotce [číslo].

10. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní ad f) dne [datum] (spis č.l. 143 a násl.) má soud za přikázané, že předmětem této koupě byla pouze bytové jednotky [číslo] podílu na společných částech domu a pozemku. V této smlouvě absentuje jakákoli zmínka o výtahu a jeho užívání. Žalobkyně ad f) ve své výpovědi uvedla, že je jednou z prvních spoluvlastnic nemovitosti, a to právě na základě této smlouvy. Uvedla, že v nemovitosti vlastní jednotku [číslo] a spolu se žalobcem a b) spoluvlastní jednotku [číslo]. Okolnosti obou koupí byly velmi odlišné. Uvedla, že k té první koupi došlo před rekonstrukcí nemovitosti, o výtahu se pouze hovořilo, většinu domu vlastnila žalovaná, ostatní se o rekonstrukci, a její průběh, náklady nestarali. Potvrdila, že následně došlo ke sporům, kdo a jak může výtah užívat, kdo bude co za výtah hradit. Byla podána řada žalob. Zdůraznila, že smluv bylo skutečně několik tipů, z nichž pouze v menší části byl výtah zmíněn, event.. byl příslib scelení pozemků.

11. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (dle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ve stavu evidovaném k [datum] spis č.l. 177) ze dne [datum] a smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a [titul] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] [titul za jménem] dne [datum], má soud za prokázané, že pan [příjmení], byl jeden z původních spoluvlastníků nemovitosti a vlastník dvou zde se nacházejících jednotek. Při převodu jednotky v roce 2012 se ve smlouvy neobjevuje žádná zmínka o výstavbě výtahu, ve smlouvě z roku 2013 je již v č.l. II. Odkaz, na skutečnost, že v nabývacím titulu prodávajícího byl uveden závazek společnosti žalované v případě vybudování výtahu tento zpřístupnit vlastníkům jednotek za ve smlouvě stanovený poplatek pokrývající část nákladů na výstavbu výtahu. Z dopisu ze dne [datum] odeslaného žalovanou žalobci ad c) má soud za zjištěné, že tento žalobce byl žalovanou vyzván k úhradě poplatku za užívání výtahu, bude-li ho požadovat. Stejně tak byl informován o úmyslu žalované postoupit výtah i s pozemkem, na kterém byl vystaven všem spoluvlastníkům nemovitosti 12. Ze všech těchto skutečností soud dospěl k závěru, že pouze ve smlouvě uzavřené mezi žalovanou a žalobcem a i) je uveden výslovný závazek žalované scelit pozemky a to ve lhůtě do [datum] Ostatní smlouvy tento závazek neobsahují. Z titulu smluvního závazku je tak aktivně věcně legitimován pouze žalobce ad b). Jeho smluvní nárok je však jak, již soud uvedl ve svém původním rozhodnutí promlčen.

13. Žalobci však jak uvedli, dovozují svůj nárok zejména z titulu vlastnického práva k bytovým jednotkám a společným částem domu (žalobci ad b) až ad m) a z titulu správy společných částí domu žalobce ad a).

14. Scelení pozemků upravuje zákon 183/2006Sb. stavební zákon, který ve svém ust. § 82 odst. 2 zák. [číslo] uvádí, že, rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků, které jsou předmětem rozhodnutí, nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby.

15. Dle § 6 vyhlášky č. 503/2006Sb. o podrobnější úpravě územního plánování se žádost podává na předepsaném formuláři a musí k ní být připojeny všechny přílohy. Dle § 13b citované vyhlášky se rozhodnutí může být vydáno ve zkráceném řízení.

16. Citované ustanovení § 82 stavebního zákona stanoví, že žádost o dělení nebo scelování musí být podána všemi vlastníky dotčených vztahů. Tedy taxativně stanoví okruh účastníku stavebního řízení. Z dikce tohoto zákonného ustanovení má soud za to, že okruh účastníků řízení na nahrazení projevu vůle směřující k nahrazení souhlasu jednoho z vlastníků pozemků se žádostí o dělení nebo scelení pozemků musí být shodný s okruhem účastníků stavebního řízení, v němž bude o žádosti rozhodováno. Soud tak dospěl k závěru, že s ohledem na taxativně vymezený okruh účastníků následného stavebního řízení, jsou k podání žaloby o nahrazení souhlasu s rozdělením a scelením pozemku z titulu spoluvlastnictví aktivně legitimováni všichni vlastnící bytových jednotek, neboť spoluvlastní jeden z pozemků, jehož se stavební řízení bude týkat. S ohledem na takto zákonem nastavený okruh účastníků stavebního řízení, soud dospěl k závěru, že aktivní věcná legitimace žalobce ad a) coby zákonem zřizovaného subjektu sloužícího ke správě zájmů vlastníků jednotek, není dána, neboť fakticky není vlastníkem (spoluvlastníkem) dotčeného pozemku, a proto ve vztahu k žalobci ad a) soud žalobu zamítl. (výrok I)

17. Aktivní legitimace žalobců ad b) až ad m) je z titulu vlastnického práva k pozemku, jehož se má scelená týkat dána. Po objasnění okruhu účastníků řízení se soud zabýval nárokem samým a zejména i žalovanou vznesenou námitkou promlčení.

18. Podle § 614 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nepromlčuje se vlastnické právo ani právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene. Domáhají-li se tedy žalobci ad b) a ž ad m) svého nároku z titulu vlastnického práva, jejich nárok promlčen není.

19. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] k. ú [část obce], obec Praha jsou žalovaná a žalobci ad b) až ad m), vlastníkem sousední parcely [číslo] o výměře 65m2 je žalovaná, tato parcela ze 3 stran sousedí s parcelou [číslo].

20. Podle § 3054 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

21. Podle § 3059 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § [číslo] až [číslo] jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku.

22. Podle § 1087 odstavec 1. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.

23. Nastoupení právních důsledků spojených s přestavkem je vázáno na kumulativní obligatorní splnění čtyř podmínek: a) vlastník zřizuje trvalou stavbu, b) stavba zasahuje na sousední pozemek malou částí, c) část stavby zasahuje sousední pozemek v malé části, d) dobrá víra zřizovatele stavby. ([příjmení], Michal. § 1087 (Přestavek). In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michala kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 353, marg. [číslo])

24. V tomto sporu vyvstala otázka, zda je možné toto ustanovení na projednávaný spor použít. Žalovaná v době, kdy došlo k výstavbě sporného výtahu a tedy k zastavění části sporného pozemku, byla většinovým spoluvlastníkem nemovitosti, jak vyplynulo z výpovědi slyšených žalobců a již od počátku měla úmysl vystavět na částí pozemku, který měla ve svém výlučném vlastnictví výtah. Po té co byl výtah vystavěn a začal spor o jeho užívání a úhradu, vyvstal spor o charakter této stavby (zařízení). Zde soud odkazuje na rozhodnutí Městského soudu v Praze 29 Co 154/2019 a Obvodního soudu pro Prahu 3 11 C 364/2017-185, s nimž se zcela ztotožňuje a v nichž soudu zaujaly i s ohledem na konstantní judikaturu např. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 25 Cdo 770/98 ze dne 29. 7. 1999 Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 2366/2008 ze dne 11. 8. 2009, rozsudek Nejvyššího soudu, ČR, sp. zn. 22 Cdo 2958/2008 ze dne 27. 11. 2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 25 Cdo 770/98 závěr, že výtah je součástí domu [adresa], k.ú [část obce], obec Praha. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

25. Z provedeného dokazování sice vyplynula skutečnost, že žalobci měli povědomí o tom, že výtah je vystavěn na pozemku jednoho ze spoluvlastníků, byly však v legitimním očekávání splnění příslibu tohoto spoluvlastníka, který mimo jiné byl i výstavcem výtahu, že pozemek pod výtahem se stane součásti pozemku, na němž byla nemovitost vystavěna. Jak vyplývá z provedeného dokazování, o naplnění tohoto svého legitimního očekávání byly opakovaně ujišťováni. Z těchto skutečností, lze dle názoru soudu dovodit, že byli v dobé víře. Za této situace soud dospěl k závěru, že žalobci se stali spoluvlastníky části pozemku žalované, na kterém je umístěn výtah.

26. Námitka strany žalované, že pod výtahovou šachtou se nachází vstup do jejich prostor a je otázkou, zda jí bude vstup i nadále umožněn. Soud uvádí, že tuto námitku shledává lichou, neboť žalovaná je spoluvlastníkem i pozemku par. [číslo] s nímž má být oddělená část pozemku par. [číslo] scelena, i na ní se nacházející nemovitosti, zůstane tak i spoluvlastníkem části oddělovaného pozemku, tedy své oprávnění užívat oddělovanou část pozemku nepozbude. Jakkoli nelze povařovat něčí vlastnické právo silnějším než vlastnického právo jiného, je třeba položit si otázku čí postavení je za současného stavu nejistější. Zde soud dochází k závěru, že v současné době je nejistějším postavení žalobců, neboť faktický stav, neodpovídá stavu zachyceném ve veřejném seznamu, což ve vztahu k třetím osobám a např. zcizení jednotky a spoluvlastnického podílu muže způsobit problémy nejen při určení ceny, a zejména při vymezení předmětu prodeje. K obdobným problémům může dojít i v rámci zřizování zástavního práva, vedení exekuce atd. Soud uzavírá, že i vzhledem k zásadě materiální správnosti zápisu ve veřejném seznamu, je i v zájmu 3. osob, aby faktický stav odpovídal stavu právnímu.

27. Z této situace soud dospěl k závěru, že je namístě poskytnout žalobcům ad b) až ad m) ochranu jejich vlastnického práva a to i formou nahrazení souhlasu s požadovaným scelením pozemků, neboť pouze tímto způsobem je možné dostát nápravy rozporu mezi stavem faktickým a stavem evidovaným ve veřejném seznamu, a proto žalobě ve vztahu k žalobcům ad b) až ad m) vyhověl.

28. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 1560 o.s.ř. a procesně úspěšným žalobcům právo na náhradu nákladů nepřiznal, neboť má za to, že žalobci sami svým přístupem k řešení celé situace se na vzniku sporu minimálně spolupodíleli, když jak vyplynulo v rámci řízení nebyly schopni zaujmout jednotné stanovisko k vyřešení celého sporu a svou nejednotností v náhradu na řešení sporných otázek nemalou měrou přispěli.

Poučení