18 Co 283/2022- 241

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Hany Kadlecové, LL.M., ve věci žalobců: a) [anonymizována dvě slova] pro dům [ulice a číslo] [obec a číslo] [část obce], [IČO] sídlem [adresa] b) Mgr. [jméno] [příjmení], narozen [datum] bytem [adresa] c) MgA. [jméno] [příjmení], narozen [datum] bytem [adresa] d) [jméno] [jméno], narozen [datum] bytem [adresa] e) [jméno] [příjmení], narozen [datum] bytem [adresa] f) Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], narozena [datum] bytem [adresa], [země] g) [jméno] [příjmení], narozen [datum] bytem [adresa] h) [anonymizována dvě slova], narozen [datum] bytem [adresa] i) [jméno] [příjmení], narozen [datum] bytem [adresa] j) Mgr. [jméno] [příjmení], narozen [datum] bytem [adresa] k ) Ing. [jméno] [příjmení], narozena [datum] bytem [adresa] l) [jméno] [příjmení], narozen [datum] bytem [adresa] m) [jméno] [příjmení], narozen [datum] bytem [adresa] všichni zastoupeni advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé (II.) mění tak, že žaloba s návrhem na nahrazení projevu vůle žalované, spočívajícího v podpisu návrhu na vydání veřejnoprávního souhlasu s rozdělením pozemku p. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha, ve vlastnictví žalované, adresovaného Městské části [obec a číslo], odbor výstavby, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně.

III. Žalobci b) – m) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně ve vztahu mezi žalobcem ad b/ až žalobcem ad m/ soud nahradil projev vůle žalované, spočívající v podpisu žádosti o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků podle ustanovení § 86 ve spojení s ustanovením [ustanovení pr. předpisu], a ustanovení § 6 a ustanovení [ustanovení pr. předpisu], o podrobnější úpravě územního rozhodnutí, územního opatření a stavebního řádu, adresovanou Městské části [obec a číslo], odbor výstavby, tak, jak je přílohou [číslo] nedílnou součástí rozsudku (výrok II.); žádost se týká návrhu na vydání veřejnoprávního souhlasu s rozdělením pozemku p. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha, ve vlastnictví žalované (výrok II.). Ve vztahu mezi žalobcem ad a/ a žalovanou soud I. stupně žalobu s týmž návrhem zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě, v níž žalobci b) – m) tvrdili, že každý z nich je vlastníkem konkrétní bytové jednotky vymezené podle [ustanovení pr. předpisu] v domě [adresa], k. ú. [část obce], obec Praha na adrese [adresa], a z tohoto titulu jsou členy žalobkyně a). Původním vlastníkem budovy [adresa], k. ú. [část obce], s nájemními byty, byla žalovaná, která následně svým prohlášením z roku [rok] jednotky podle [ustanovení pr. předpisu], které rozprodávala dalším subjektům, včetně některých nynějších [anonymizováno] jednotek, a to v době, kdy probíhala generální rekonstrukce budovy. V roce [rok] došlo k vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením, kdy příslušný stavební úřad povolil výstavbu osobního výtahu na dvorní fasádě domu a na části pozemku ve vlastnictví žalované p. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha. Žalovaná při prodeji jednotek v příslušných kupních smlouvách zpravidla konstatovala, že výtah byl vystavěn a zavázala se vyhotovit změnu prohlášení vlastníka tak, aby odpovídalo skutečnému stavu, a výslovně se zavázala zahrnout výtah do společných částí domu. Tento závazek žalovaná již nesplnila. Vzhledem ke skutečnosti, že ke scelení části pozemku žalované p. [číslo] nad nímž je zbudována výtahová šachta, s pozemkem p. [číslo] na němž stojí budova [adresa], včetně příslušné změny vlastnických vztahů k takto vyčleněné části pozemku žalované [parcelní číslo] (v geometrickém plánu připojeném k návrhu, pod označením [číslo] o výměře 4 m2 a [číslo] o výměře 3 m2), může dojít pouze procesem, na jehož počátku je třeba vymezit příslušnou část pozemku [parcelní číslo] jako samostatnou pozemkovou parcelu a k tomuto dělení je třeba veřejnoprávního souhlasu s rozdělením pozemku, vydaného stavebním úřadem podle ustanovení § 63 ve spojení s ustanovením [ustanovení pr. předpisu], vyzvali žalobci žalovanou dne [datum] k podpisu příslušné žádosti, adresované Odboru výstavby Městské části [obec a číslo] (příloha žaloby), což žalovaná odmítla.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na to, že ve smlouvách o převodu vlastnictví ke konkrétním jednotkám byla pro případ nesplnění povinnosti scelit část pozemku p. [číslo] nad níž půdorysně zasahuje výtahová šachta budovy, sjednána možnost, že žalovaná zřídí ve prospěch [anonymizováno] jednotek právo odpovídající věcnému břemeni. Smlouvy o převodu vlastnictví k jednotkám byly v průběhu let uzavírány s různým zněním, a není proto možné, aby z různých smluv vzniklo všem vlastníkům (totožné) oprávnění požadovat„ scelení“ části pozemku [parcelní číslo] s pozemkem p. [číslo] na němž je vystavěna budova [parcelní číslo]. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení; uvedla, že ve smlouvách o převodu vlastnictví k jednotce, na které žalobci poukazovali, se zavázala ke scelení pozemků do [datum]. V případě, že žalovaná této své povinnosti nedostála, mohli se žalobci domáhat splnění následující den po marném uplynutí data stanoveného ve smlouvě. Tříletá promlčecí doba uplynula dnem [datum].

4. Soud I. stupně o této žalobě rozhodl již rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že žalobu zamítl na základě závěru, že uplatněný nárok je promlčen. Promlčení posoudil na základě § 3028 odst. 3 o. z., s ohledem na datum uzavření předložených kupních smluv podle právních předpisů platných do [datum], tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a žalobcem ad i) vyplývá, že žalovaná se zavázala„ ke scelení pozemků“ do [datum]. Marným uplynutím tohoto dne se oprávněný ze smlouvy mohl domáhat po povinném, aby dostál svého závazku a počala běžet promlčecí doba. V tomto případě je promlčecí doba tříletá a uplynula dnem [datum]. Žaloba byla podána dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí doby.

5. K odvolání žalobců odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] napadené rozhodnutí zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud konstatoval, že z odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně není zřejmé, o jakém konkrétním nároku řízení vedl. Soud I. stupně při řešení otázky aktivní legitimace účastníků k podání žaloby vycházel dílem z úvahy, že řízení je vedeno o nároku (některých žalobců) na„ scelení pozemků“, vyplývajícím ze závazkového vztahu (kupní smlouvy) uzavřené s žalovanou, dílem z úvahy, že ostatní žalobci jsou k požadavku na nahrazení souhlasu žalované se žádostí o vydání veřejnoprávního souhlasu s dělením pozemků oprávněni jako vlastníci jednotek v budově, která je (v důsledku vybudování výtahu) zřízena zčásti na cizím pozemku. Pokud však není z odůvodnění rozsudku jednoznačně patrné, o jakém nároku bylo řízení vedeno, není přezkoumatelný ani závěr, že žalobou uplatněný nárok je promlčen. V dalším řízení měl soud I. stupně posoudit důvodnost námitky promlčení ve vztahu k nároku uplatněnému žalobou, přičemž není významné, jak účastníci nárok kvalifikovali po právní stránce a z jakých právních důvodů byla námitka promlčení vznesena.

6. Žalobci ad b) až ad m) poté doplnili svá žalobní tvrzení; uvedli, že svůj nárok na scelení pozemků odvozují z titulu vlastnického práva a zejména z veřejného zájmu na tom, aby faktický stav věci byl v souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Žalobci ad b) až ad m) poukázali na to, že část budovy [adresa], jejímiž jsou spoluvlastníky v režimu spoluvlastnictví založeného podle zákona o vlastnictví bytů, se nachází na cizím pozemku, není tak respektována zásada superficies solo cedit. Naplnění této zásady však může dojít jen prostřednictvím scelení pozemků p. [číslo] na němž je vybudována budova [adresa] a parcely, oddělené z pozemku žalovaného p. [číslo] čímž bude i faktický stav v souladu se zápisem ve veřejném seznamu. Žalobci dále poukázali na to, že s ohledem na tvrzení strany žalované byli v legitimním očekávání, že ke scelení pozemků dojde, když ve vztahu k žalobcům ad b) a ad i) se žalovaná výslovně zavázala pozemky zcelit a to do [datum].

7. Soud I. stupně poté ve věci opětovně rozhodl shora označeným rozsudkem. Zjistil tento skutkový stav: žalobci jsou vlastníky jednotek vymezených v domě [adresa] na adrese [adresa], ta dále spoluvlastníky podílu na společných částech domu a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha – nádvoří, zapsaném u [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována dvě slova], pro katastrální území Žižkov, obec Praha na [list vlastnictví]. Žalovaná i žalobci ad b) a až ad m) jsou členy žalobce ad a). Žalovaná byla původní vlastnice celé nemovitosti, ve které následně vymezila jednotky, které prodala žalobcům. V průběhu rekonstrukce objektu žalovaná vystavěla výtah, který se částečně nachází na pozemku parc. [číslo] zapsaném u [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] [územní celek], Katastrální pracoviště Praha, pro katastrální území Žižkov, obec Praha na [list vlastnictví], který je ve vlastnictví žalované. Užívání výtahu a vůbec jeho charakter bylo předmětem několika soudních sporů. V rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], byl vysloven závěr, že výtah je součástí domu (budovy [adresa]). Spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] k. ú [část obce], obec Praha jsou žalovaná a žalobci ad b) až ad m), vlastníkem sousední parcely [číslo] o výměře 65m2 je žalovaná, tato parcela ze 3 stran sousedí s parcelou [číslo]. V době, kdy došlo k výstavbě výtahu a tedy k zastavění části pozemku ve vlastnictví žalované, byla žalovaná většinovým spoluvlastníkem nemovitosti, a již od počátku měla úmysl vystavět výtah na částí pozemku p. [číslo] ve svém výlučném vlastnictví. Žalobci vyzvali žalovanou k podání žádosti o vydání veřejnoprávního souhlasu s dělením/scelením pozemků, což žalovaná odmítla.

8. Právním posouzením tohoto skutkového stavu dospěl soud I. stupně k následujícím závěrům: a/ s ohledem na taxativně vymezený okruh účastníků následného stavebního řízení jsou k podání žaloby o nahrazení souhlasu s rozdělením a scelením pozemku z titulu spoluvlastnictví aktivně legitimováni všichni vlastnící bytových jednotek, neboť spoluvlastní jeden z pozemků, jehož se stavební řízení bude týkat. Aktivní věcná legitimace žalobce ad a) coby zákonem zřizovaného subjektu sloužícího ke správě zájmů [anonymizováno] jednotek, není dána, neboť fakticky není vlastníkem (spoluvlastníkem) dotčeného pozemku, a proto ve vztahu k žalobci ad a) soud žalobu zamítl. b/ žalobci b) – m) uplatnili nárok z titulu vlastnického práva k budově [adresa] a k pozemku [parcelní číslo]; ve smyslu § 614 o. z. nárok promlčen není; c/ vzájemné vztahy žalobců b) – m) a žalované vyplývající z vlastnictví stavby – budovy [adresa], jejíž součástí je výtah, vybudovaný na části pozemku [parcelní číslo] žalobci b) – m) a vlastnictví pozemku [parcelní číslo] žalovanou posoudil za užití ustanovení § 1087 o. z., o přestavku, podle něhož zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře; d/ žalobci měli povědomí o tom, že výtah je vystavěn na pozemku žalované, byli však v legitimním očekávání splnění jejího příslibu, že pozemek pod výtahem se stane součásti pozemku, na němž byla budova [adresa] vystavěna. O tom byli žalovanou opakovaně ujišťováni. Uvedené skutečnosti zakládají dobrou víru žalobců b) - m). e/ žalobci se stali spoluvlastníky té části pozemku žalované p. [číslo] na které je umístěn výtah; f/ je namístě poskytnout žalobcům ad b) až ad m) ochranu jejich vlastnického práva a to i formou nahrazení souhlasu s požadovaným scelením pozemků, neboť pouze tímto způsobem je možné dosáhnout nápravy rozporu mezi stavem faktickým a stavem evidovaným ve veřejném seznamu.

9. Z uvedených důvodů soud I. stupně žalobě ve vztahu mezi žalobci b) - m) a žalovanou vyhověl a o nákladech řízení rozhodl tak, že procesně úspěšným žalobcům nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení; podle § 150 o. s. ř. zvláště přihlédl k tomu, že žalobci svou nejednotností v názoru na řešení sporných otázek přispěli ke vzniku sporu.

10. Tento rozsudek soudu I. stupně napadla žalovaná v rozsahu vyhovujícího výroku o věci samé (II.) a výroku o nákladech řízení mezi účastníky navzájem (III.). Odvolací důvody podřadila ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), písm. e), písm. g) o. s. ř. Namítala, že žádost žalobců b) – m) o vydání rozhodnutí o dělení a scelení pozemků adresovaná Odboru výstavby [anonymizováno] Městské části [obec a číslo], která je součástí petitu, a s níž je podle rozhodnutí soudu I. stupně žalovaná povinna souhlasit, není ani po případném vydání souhlasu stavebního [anonymizováno] s navrženým dělením a sloučením pozemků způsobilá být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Žádost je sice odůvodněna tím, že po oddělení části pozemku [parcelní číslo] dojde ke změně vlastnických vztahů k nově vzniklé parcele (pod výtahem, který je součástí budovy [adresa]), avšak sám převod vlastnického práva k oddělené části pozemku p. [číslo] resp. vypořádání se žalovanou jako dosavadním vlastníkem není nikterak řešen a shoda v této otázce mezi účastníky nepanuje. Žádost však pravděpodobně nebude ani úspěšná, neboť nesplňuje ani základní podmínku přípustnosti sloučení parcel nebo jejich částí, stanovenou v [ustanovení pr. předpisu], spočívající v tom, že u parcel navržených ke sloučení nejsou evidovány různé údaje o právech nebo o upozorněních. Důvodnost žalobního nároku nelze opřít ani o argument žalobců, že poté, kdy by došlo ke scelení oddělené části pozemku žalované parc. [číslo] (pod výtahem) s pozemkem parc. [číslo] bude možné změnit prohlášení vlastníka a napravit nesoulad mezi faktickým stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí a zajistit řádné fungování a správu výtahu ze strany SVJ [ulice]. [anonymizováno] úřad nebude oprávněn scelení pozemků do katastru nemovitostí vůbec zapsat, a to právě z důvodu odlišných vlastnických práv k pozemkům, které žalobci navrhují sloučit.

11. Žalovaná dále nesouhlasila se závěry soudu I. stupně, k nimž dospěl ohledně řešení situace, kdy budova [adresa], v níž jsou vymezeny bytové jednotky, vybudovaná převážně na pozemku p. [číslo] spočívá zčásti na pozemku [parcelní číslo] ve výlučném vlastnictví žalované. Soud I. stupně na zjištěný skutkový stav nesprávně aplikoval ustanovení § 1087 o. z., a dospěl k závěru, že se žalobci b) – m) stali spoluvlastníky části pozemku žalované (tj. části pozemku p. [číslo] k. ú. [část obce], na kterém je umístěn výtah), s tím, že žalobci byli v dobré víře. [jméno] víru žalobců b) - m) soud I. stupně posuzoval ve vztahu k jejich legitimnímu očekávání, že žalovaná splní svůj dřívější příslib, že část parcely [parcelní číslo] pod výtahem scelí s parcelou p. [číslo] na němž je vystavěna budova [adresa]. Žalovaná odkazuje závěry, k nimž při výkladu ustanovení § 1087 o. z. dospěl Nejvyšší soud rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], resp. [spisová značka]), podle nichž nelze ustanovení § 1087 o.z. o přestavku aplikovat na případy, kdy se v době zřízení stavby nejednalo o stavbu zřizovanou na cizím pozemku v dobré víře, že stavebník zřizuje stavbu na vlastním pozemku. Výtah je součástí budovy sp. 857, která je ve spoluvlastnictví všech [anonymizováno] jednotek v této budově; spoluvlastníci budovy tedy nemohli být nikdy v dobré víře, že zřizují stavbu na svém vlastním pozemku, když všem spoluvlastníkům (žalobcům i žalované) bylo známo, že stavba výtahu je realizována na části pozemku ve vlastnictví žalované, tj. de fakto na cizím pozemku. [obec] víra se dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu týká vědomí toho, zda stavebník zřizuje stavbu na vlastním pozemku či nikoliv, což soud I. stupně zcela pominul. Nadto soud I. stupně dovodil dobrou víru žalobců jako stavebníka výtahu (součásti budovy) na základě závěru, že žalobci legitimně očekávali, že žalovaná splní svůj příslib a sloučí pozemek pod výtahem s pozemkem pod budovou. Takové legitimní očekávání však nemohli mít všichni žalobci, pokud závazek žalované ke sloučení pozemků obsahovala pouze jediná kupní smlouva o převodu vlastnictví k jednotce, uzavřená s panem [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž i v této dohodě je uvedeno, že pro případ, že pozemky sloučeny nebudou, bude ohledně pozemků pod výtahem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene. Soud I. stupně, přestože byl zřejmě veden úmyslem vyřešit mezi spoluvlastníky budovy [adresa] vzájemné majetkové vztahy, avšak svým rozhodnutím fakticky ve prospěch žalobců vyvlastnil část pozemku žalované bez náhrady, čímž se dostal i do rozporu s ustanovením o vypořádání přestavku, které na vzájemné vztahy účastníků (dle názoru žalobce nesprávně) aplikoval, když podle § 1087 odst. 2 o. z., kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu pozemku“). Mezi účastníky probíhají jednání o uzavření mimosoudní dohody o této věci, zahrnující téma dohody o zřízení věcného břemene, změny prohlášení vlastníka budovy [adresa] a stanov příslušného [anonymizována dvě slova] jednotek a o dalších otázkách týkajících se správy. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadeném rozsahu změnil tak, že žalobu zamítne.

12. Žalobci b/ - m/ ve vyjádření k odvolání navrhli potvrzení rozsudku soudu I. stupně.

13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř. aniž nařizoval jednání podle § 214 odst. 3 o. s. ř., když účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili; dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

14. V daném případě žalobci b) - m) podali žalobu, jíž se domáhají, aby projevu vůle žalované nahradil soud svým rozhodnutím (§ 161 odst. 3 o. s. ř.); jde o žalobu na plnění, kterou se žalobci domáhají uložení jiné povinnosti než zaplacení peněžité částky.

15. Aktuální procesualistika respektuje závěr, podle něhož„ žaloba, kterou se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle, není určovací žalobou ani žalobou právotvornou, ale žalobou na plnění, neboť žalovaný byl povinen projevit určitou vůli (typicky učinit nějaké právní jednání, k němuž se zavázal sám nebo mu je ukládá zákon), ale tuto vůli neprojevil (...) Shodně s ostatními rozsudky na plnění má též rozsudek ukládající prohlášení vůle deklaratorní povahu (…) Zdůrazňuje se, že„ s rozsudky ukládajícími prohlášení vůle pracuje rovněž občanský zákoník, a to např. v § 692 odst. 2 (nahrazení souhlasu druhého manžela při neshodě o podstatné záležitosti rodiny), v § 714 odst. 1 (nahrazení chybějícího souhlasu manžela v nikoliv běžné záležitosti týkající se společného jmění manželů), v § [číslo] (nahrazení souhlasu beneficienta), v § [číslo] odst. 2 (nahrazení souhlasu svěřenského nástupce), či v § [číslo] odst. 1 (nahrazení souhlasu pronajímatele se změnou bytu nebo domu)“ (srov. [příjmení], [jméno]. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. [obec]: [anonymizována tři slova], [rok], s. [anonymizováno]).

16. Z výše uvedeného odvolací soud dále dovozuje, že nutnou podmínkou úspěchu takové žaloby je jednak skutečnost, že splnění povinnosti projevit vůli konkrétního obsahu vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva, a jednak (v souladu s principem enumerativnosti státních pretenzí) existence výslovného zákonného zmocnění soudu k intervenci formou rozhodnutí ukládajícího prohlášení vůle (viz např. případy uvedené výše).

17. Žalobci učinili předmětem řízení nahrazení prohlášení vůle žalovaného – podání žádosti k udělení veřejnoprávního souhlasu s dělením, resp. sloučením pozemků (podle § 86 ve spojení s ustanovením § 82 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon). Takovou povinnost však žalované jako vlastníku jednoho z dotčených pozemků zákon neukládá a žalobci ani netvrdili, že se k podání žádosti o vydání veřejnoprávního souhlasu s dělením pozemků žalovaná zavázala. Tuto povinnost nelze vyvodit ani v širším smyslu z někdejšího závazku žalované ke scelení pozemků, když sám výsledek příslušného řízení před stavebním úřadem nemá z hlediska vypořádání vlastnických vztahů k oddělovanému pozemku význam. Současně zde však není ani zákonné ustanovení, poskytující soudu oporu pro intervenci soudu formou nahrazení projevu vůle účastníka civilního řízení, spočívající v zahájení řízení před správním úřadem, a to jak obecně, tak ve vztahu k dané situaci, kdy soud řeší vzájemné vztahy účastníků vyplývající z vlastnictví stavby spočívající zčásti na cizím pozemku.

18. Žalobci formou žalobních tvrzení exponují otázku režimu stavby, která byla v době svého zřízení žalovanou zcela zřízena na pozemku v jejím vlastnictví, přičemž později se stala zčásti stavbou na cizím pozemku. Takto vylíčený (a mezi účastníky nesporný) skutkový stav však nepředstavuje základ pro aplikaci žádné normy, která by odůvodňovala žalobci uplatněný nárok na nahrazení prohlášení vůle žalované k podání žádosti o veřejnoprávní souhlas s rozdělením pozemku, na němž stavba zčásti spočívá.

19. Soud I. stupně se zabýval vypořádáním vzájemných vztahů účastníků, které v důsledku faktického rozšíření budovy o výtahovou šachtu vznikly, avšak tyto závěry nelze využít již proto, že žalobci nepřizpůsobili žalobní žádání okruhu žalobních tvrzení. Závěry, k nimž soud I. stupně dospěl při řešení režimu stavby budovy [adresa], rozšířené o výtahovou šachtu, zasahující nad pozemek ve vlastnictví žalované, podle ustanovení o přestavku (§ 1087 o. z.), však nelze ani schválit. Institut přestavku podle § 1087 o. z.; systematicky spadá do úpravy režimu staveb zřízených na cizím pozemku bez existence oprávnění na cizím pozemku stavět (§ 1084 a násl. o. z.); podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] však není stavbou na cizím pozemku stavba, která byla (obdobně jako v daném případě stavba výtahu) zcela zřízena na pozemku stavebníka, přičemž později se z nejrůznějších důvodů stala zčásti stavbou na cizím pozemku.

20. Žalobě s návrhem na nahrazení projevu vůle žalované, spočívající v podání správnímu [anonymizováno] za účelem vydání veřejnoprávního souhlasu s rozdělením pozemku žalované (s nímž žalovaná nadto nesouhlasí), nelze z výše uvedených důvodů vyhovět. Vzhledem k tomu, že soud I. stupně v tomto směru věc nesprávně právně posoudil, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadeném vyhovujícím výroku o věci samé (II.) podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a žalobu zamítl.

21. Vzhledem ke změně rozhodnutí soudu I. stupně rozhodoval odvolací soud opětovně i o nákladech řízení před soudem I. stupně; odvolací soud, stejně jako soud I. stupně, podle § 150 o. s. ř. zvláště přihlédl k faktu, že řízení bylo vedeno v zájmu všech účastníků, jejichž nekonstruktivním postojům k možnosti dosažení dohody o vyřešení situace, vzniklé rozšířením společných částí budovy v prostoru nad pozemkem žalované vznikla lze přičítat zavinění na vzniku sporu. Za této situace, se nejeví jako spravedlivé uložení náhradové povinnosti procesně úspěšné straně sporu. Odvolací soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně právo.

22. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a podle zásady úspěchu v této fázi řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.); plně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku z odvolání a nákladům právního zastoupení v této fázi řízení. Výpočet náhrady: [částka] soudní poplatek z odvolání, odměna za 1 úkon právní služby – sepis odvolání v sazbě [částka] (§ 9 odst. 1, § 7 bod 4 AT), náhrada hotových výdajů advokáta za 1 úkon právní služby, stanovená paušální částkou [částka] (§ 13 odst. 4 AT), a [částka] náhrada za DPH v sazbě 21%, celkem [částka].