12 Cmo 148/2024 - 143

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Evy Hodanové ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A] sídlem [adresa], PSČ [adresa] zastoupen advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupeno advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o neplatnost usnesení členské schůze, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 6. 2024, č. j. 31 Cm 215/2023-107, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 8 228 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením v bodě I. výroku nevyslovil neplatnost usnesení členské schůze účastníka ze dne 15. 6. 2023 o schválení zprávy představenstva o výsledku hospodaření za rok 2022, schválení účetní závěrky účastníka za rok 2022 a schválení rozdělení zisku účastníka za rok 2022 a o určení auditora pro ověření účetní závěrky za rok 2023 a v bodě II. výroku uložil účastníkovi povinnost nahradit navrhovateli náklady řízení ve výši 38 351 Kč.

2. V odůvodnění uvedl, že navrhovatel shledával neplatnost usnesení ze dvou důvodů. Navrhovateli byla znemožněna účast na členské schůzi (nebyl na ni pozván, ani informován) a bylo rozhodnuto, že členům nenáleží podíl na zisku. Pozvánka na členskou schůzi má být zaslána na doručovací adresu alespoň 15 dnů přede dnem jejího konání. Navrhovatel se o členské schůzi dověděl až po jejím konání, což mu zabránilo uplatňovat členská práva. To se stalo více členům. Družstvo konkrétně porušilo § 636 odst. 1 a § 575 odst. 1 písm. b) z. o. k. a články IX. odst. 1 a IV. odst. 1 písm. b) stanov účastníka (dále jen „Stanovy“). Zpochybnil správnost počtu členů účastníka, kterým měla být zaslána pozvánka poštou. Usnesení o schválení rozdělení zisku účastníka za rok 2022 je neplatné z důvodu, že neexistuje vysvětlení odůvodnění, a přestože byl vytvořen bezprecedentní zisk ve výši přesahující 18 000 000 Kč, podíl na zisku nebyl mezi členy rozdělen. Právo na podíl na zisku je základním právem člena, představenstvo zisk zadržuje, aniž by uvedlo důvody. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3059/2011 a sp. zn. 27 Cdo 3835/2017. Došlo ke zneužití hlasovacích práv a vlastnického práva. Prokazovat obeslání navrhovatele pozvánkou na předmětnou členskou schůzí netransparentní začerněnou listinou či neurčitou listinu nelze, navíc k odeslání nedošlo minimálně 15 dnů před konáním členské schůze. Vyvěšení na informační desce družstva a webu družstva v jiný termín není prokázáno vůbec. Účastník porušil Stanovy v článku XVIII. odst. 1, kdy do rezervního fondu může být přiděleno maximálně 20 % čistého zisku, což odpovídá částce 3 603 118,64 Kč. Do rezervního fondu však bylo přiděleno 4 000 000 Kč. Rozdíl ve výši 396 881,36 Kč měl být vyplacen, stejně jako část zisku, která byla rozdělena na účet nerozděleného zisku minulých let. K nerozdělení zisku dochází dlouhodobě a opakovaně. Na účtu rezervního fondu je přes 90 milionů Kč. Pokud dochází k nerozdělení zisku, je účastník povinen to odůvodnit.

3. Účastník uvedl, že navrhovatel byl na členskou schůzi řádně pozván. Dle článku IX. odst. 1 Stanov se členská schůze svolává písemnou pozvánku uveřejněnou na informační desce družstva nejméně 15 kalendářních dnů přede dnem konání členské schůze a současně s tímto uveřejněním se pozvánka zašle na adresu uvedenou v seznamu členů. Pozvánka byla uveřejněna na informační desce dne 31. 5. 2023 a byla tam až do konání členské schůze. Pozvánka byla odeslána na adresu navrhovatele. Menšina pozvánek, i ta navrhovateli, byla rozeslána o jeden den později, tj. 1. 6. 2023. To nezakládá důvod pro vyslovení neplatnosti napadených usnesení, když navrhovatel se členských schůzí dlouhodobě nezúčastňuje. Pozvánka byla zveřejněna ve stejné době i na internetových stránkách účastníka [Anonymizováno], a to minimálně až do září 2023. O datu konání členské schůze byl vyrozuměn zástupce navrhovatele prostřednictvím e-mailu dne ze dne 6. 6. 2023. Rozhodnutí týkající se rozdělení zisku u akciových společností se nedá vztáhnout na družstvo. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1306/2023. Družstvo je oprávněno nerozdělit zisk, i bez vážných důvodů. Rozhodnutí o nerozdělení zisku za rok 2022 bylo přijato všemi přítomnými členy účastníka; důvody byly během členské schůze sděleny. Proti návrhu na nerozdělení zisku nebyl vznesen žádný protinávrh. Přijaté usnesení vyjadřuje vůli členské základny. Nerozdělením zisku nebyl porušen ani zákon, ani Stanovy. Do rezervního fondu může být přiděleno více, než je minimální stanovená výše (20 % čistého zisku). Fond sociálních potřeb byl zřízen usnesením přijatým členskou schůzí účastníka ze dne 16. 3. 2018, jímž byly schváleny zásady pro tvorbu, čerpání a použití prostředků FKSP - vnitropodniková směrnice č. 82/2018. Směrnice nabyla účinnosti dne 1. 4. 2018. Tvorba fondu je upravena tak, že je tvořen v maximální výši 2 % osobních nákladů na zaměstnance. Tyto náklady činily v roce 2022 částku 42,187 milionů Kč. Maximální výše přídělu do fondu „FKSP“ činila 843 740 Kč. Rozhodnutí členské schůze ze dne 15. 6. 2023 tuto hranici nepřekročilo. Ve fondu rezerv je částka 94 000 000 Kč a navrhovatel fakticky požaduje, aby byl rozdělen mezi členy. Rezervní fond mezi členy rozdělit nelze. S argumentací, že výše přídělu do rezervního fondu neodpovídá Stanovám, přišel navrhovatel o několik měsíců později. Námitka nemůže být vzata v úvahu.

4. Po provedeném dokazování (zápisem z členské schůze účastníka, Stanovami - notářské zápisy sp. zn. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), potvrzením pošty, seznamem členů k pozvánce na členskou schůzi účastníka, e-mailovou komunikací zástupců stran, výroční zprávou účastníka ke dni 31. 12. 2022, print screenem webového archivu, čestnými prohlášeními [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], usneseními členské schůze dne 16. 3. 2018, zásadami pro tvorbu, čerpání a použití prostředků FKSP, účetní závěrkou za rok 2022, návrhem ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 31 Cm 19/2023, usnesením v této věci ze dne 26. 6. 2023, usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 5. 2024, č. j. 9 Cmo 191/2023-176, výslechem svědkyň [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) soud uzavřel, že se dne 15. 6. 2023 se konala členská schůze, na níž jednomyslně všemi přítomnými byla schválena navrhovatelem napadená usnesení. Pozvánka na členskou schůzi byla navrhovateli odeslána dne 1. 6. 2023 poštou, stejně jako dalším 87 členům účastníka. Další pozvánky byly doručeny osobně (proti podpisu) nebo vhozením do schránky, což zajišťovala svědkyně [Anonymizováno]. Byť všechny svědkyně uváděly, že k osobnímu předání pozvánek a vhození do schránky došlo již dne 31. 5. 2023 (stejně jako ke zveřejnění pozvánky na desce družstva), nepovažuje soud jejich výpověď za věrohodnou s ohledem na to, že jde o zaměstnankyně a členky účastníka. Nejpozději k tomu došlo dne 1. 6. 2023, kdy byly „nedoručené“ obálky podány na poště v [Anonymizováno] k poštovní přepravě. Ze soupisu podaných zásilek jednoznačně vyplývá den, kdy byly zásilky podány. Byť je na listině razítko pošty [adresa]. 5. 2023, jde o zřejmou chybu, když z textu potvrzení vyplývá, že bylo přijato k přepravě 88 kusů zásilek dne 1. 6. 2023 od účastníka. I skutečnost, že svědkyně [Anonymizováno] zveřejnila pozvánku na webu účastníka až dne 1. 6. 2023, podporuje závěr soudu, že zveřejnění pozvánky na informační desce družstva a osobní předání a vhození do schránek provedené svědkyní [Anonymizováno], stejně tak podání „nedoručených“ zásilek na poštu, se stalo současně téhož dne. O tom svědčí i ručně psaná poznámka svědkyně [Anonymizováno] na seznamu členů k pozvánce na členskou schůzi účastníka ve znění „podpis: 1. 6. 2023“ a „poštou odesláno 1. 6. 2023“. Svědkyně [Anonymizováno], ani svědkyně [Anonymizováno] si nedokázaly vybavit jiné konkrétní pracovní činnosti, které prováděly ve dnech 31. 5. 2023 a 1. 6. 2023, ani si přesně všechny slyšené svědkyně nedokázaly vybavit data konání týchž činností pro členskou schůzi konanou v březnu 2024. Na druhou stranu je nelogické, že by svědkyněmi popsané činnosti probíhaly v rozdílných dnech (myšleno na poštu dány zásilky 1. 6. 2023, osobní předání později např. 2. 6. 2023), neboť různé způsoby vyrozumění o konání členské schůze jsou dány okolnostmi na straně členů a ve všech případech se však jedná o vyrozumění členů. S ohledem na skutečnost, že slyšené svědkyně tyto činnosti vykonávaly opakovaně, nemá soud pochybnosti, že by tyto činnosti vůbec nevykonávaly. Soudu se svědkyně jeví pouze nevěrohodné v přesném datu pamatování si okamžiku zveřejnění pozvánky na úřední desce družstva dne 31. 5. 2023 a osobnímu doručování pozvánek, nikoliv v tom smyslu, že by k tomu vůbec nedošlo. Z print screenu a zálohových stránek [Anonymizováno] má soud za prokázané, že dne 7. 6. 2023 byly na webu dokumenty k dispozici, ale neznamená to, že až tento den byly dokumenty ke členské schůzi zveřejněny. Ze seznamu jednoznačně vyplývá, že družstvo má 201 členů a jim všem byla určitým způsobem zaslána (předána) pozvánka na členskou schůzi. Stejný počet členů je uveden ve výroční zprávě k 31. 12. 2022. Počty poštou odeslaných zásilek na jednotlivých stranách seznamu korespondují s číslem 88 na potvrzení pošty. Je tak vyvráceno tvrzení navrhovatele, že mu pozvánka nebyla zaslána, jeho adresa na seznamu začerněna není. Je zcela nepravděpodobné, že by účastník dne 1. 6. 2023 podával na poštu jiné zásilky k poštovní přepravě než zásilky obsahující pozvánku na členskou schůzi dne 15. 6. 2023. Navíc nelze přehlédnout, že zástupce navrhovatele byl zástupcem účastníka vyrozuměn o konání členské schůze e-mailem ze dne 6. 6. 2023.

5. Při právním posouzení vycházel soud z § 636 odst. 1 a § 663 z. o. k. a § 259 a § 260 o. z.

6. Návrh došel soudu dne 14. 9. 2023, členská schůze se konala dne 15. 6. 2023, návrh je včasný (§ 259 o. z.). Soud se tedy zabýval tím, zda usnesení členské schůze nebyla přijata v rozporu se zákonem, Stanovami či s dobrými mravy. Dospěl k závěru, že nebyly dodrženy Stanovy družstva týkající se svolání členské schůze, ani ustanovení § 636 z. o. k., když pozvánka na členskou schůzi byla uveřejněna na informační desce družstva a zaslána členům až dne 1. 6. 2023, tedy 14 dnů přede dnem konání členské schůze. Tvrzení navrhovatele o tom, že nebyl o konání členské schůze vůbec informován, se ukázalo nepravdivé. Bylo prokázáno, že navrhovateli byla dne 1. 6. 2023 zaslána pozvánka na adresu uvedenou v seznamu členů a týž den byla pozvánka zveřejněna na informační desce družstva. Nad rámec zákonných povinností pak účastník zveřejnil pozvánku i na svých webových stránkách a informaci o termínu konání členské schůze obdržel i zástupce navrhovatele e-mailem ze dne 6. 6. 2023. Zástupce navrhovatele jako profesionál očekával svolání členské schůze a věděl o existenci webových stránek účastníka (viz e-mailová komunikace zástupců stran), na nichž byla zveřejněna pozvánka dne 1. 6. 2023. V řízení nebylo zjištěno, že by účastník postupoval záměrně diskriminačně vůči navrhovateli a bránil mu v účasti na členské schůzi. Z okolností rozesílání pozvánek jednoznačně vyplynulo, že je ve vztahu k navrhovateli postupováno shodně jako k ostatním členům účastníka, žádné porušení dobrých mravů v chování účastníka nebylo shledáno. Podle Stanov má být pozvánka zaslána 15 dnů přede dnem konání členské schůze, nikoliv skutečně doručena. Účastník svoji povinnost informovat navrhovatele (i všechny ostatní členy družstva) o konání členské schůze dne 15. 6. 2023 splnil, když některé pozvánky doručil osobně proti podpisu, jiné vhodil do schránky či odeslal prostřednictvím pošty formou obyčejného psaní, a pozvánku zveřejnil na informační desce družstva. Povinnost podle Stanov i zákona účastník splnil, k pochybení došlo pouze v nedodržení lhůty o jeden den.

7. Pokud jde o další důvod neplatnosti, závěry uvedené v rozhodnutích Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3059/2011 a sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, týkající se poměrů akciové společnosti na účastníka nemohou být aplikovány, neboť družstvo je zcela jinou obchodní korporací než akciová společnost. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 1306/2023. Podle § 552 odst. 1 z. o. k. je družstvo společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Družstvo je tak zvláštní obchodní korporací, která může být založena pro různé účely a odlišuje se od ostatních obchodních korporací otevřeností členství projevující se i tím, že na trvání družstva nemá vliv přistoupení dalších členů nebo zánik členství dosavadních členů za podmínky, že družstvo splňuje požadavek minimálního počtu členů. Během existence družstva vstupují do družstva noví členové a jiní z družstva vystupují, splňují-li zájemci o členství podmínky dané zákonem a Stanovami a jsou-li za členy rozhodnutím příslušného orgánu družstva přijati. To souvisí s družstevním principem vzájemné podpory členů k naplnění účelů družstva. Účastník je dobrovolným autonomním sdružením osob za účelem uspokojování jejich společných hospodářských, sociálních a kulturních potřeb a cílů, pomocí demokraticky řízeného podniku ve společném vlastnictví. Pokud Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pravidla pro rozdělení zisku přijatá v poměrech akciové společnosti se nevztahují na poměry společnosti s ručením omezením, dospěl soud k závěru, že tím spíše nemůžou být aplikována na poměry družstva, tedy účastníka, byť je dle Stanov založen za účelem podnikání.

8. Soud neshledal pochybení v přídělu částky 4 000 000 Kč do rezervního fondu, když se ztotožnil s názorem účastníka, že stanovy neomezují maximální možnou výši přídělu do rezervního fondu. Neshledal porušení článku 18 odst. 1 Stanov, když neupravuje maximální možnou hranici. Je proto na vůli členské schůze, kolik do rezervního fondu přidělí. Nelze přehlédnout, že žádný jiný návrh (ani protinávrh) na členské schůzi nebyl vznesen, usnesení bylo přijato jednomyslně. Dále bylo prokázáno, že účastník zřídil fond sociálních potřeb dle článku XVIII. odst. 3 Stanov a určil podmínky použití prostředků tohoto fondu. Podle vnitropodnikové směrnice č. 82/2018 je fond tvořen základním přídělem v maximální výši 2 % ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců, které byly zjištěny ve výši 42 187 000 Kč. Pokud bylo rozhodnuto o přídělu do fondu sociálních potřeb ve výši 500 000 Kč, byly dodrženy Stanovy i vnitropodnikový předpis. Co se týče převodu zbytku zisku na účet nerozdělený zisk minulých let (částka 13 515 593,19 Kč), ani v tomto případě nebyl vznesen žádný jiný návrh (ani protinávrh), usnesení bylo přijato jednomyslně. Ze zápisu z členské schůze vyplývá, že předseda družstva na členské schůzi přednesl detailní přehled hospodaření družstva za rok 2022, zdůvodnil dosažený zisk družstva a vysvětlil důvody následně přijatých usnesení. Navrhovatel se mohl členské schůze zúčastnil a vznést návrhy či protinávrhy a požadovat vysvětlení navrhovaných usnesení. To neučinil. V řízení nebylo prokázáno, že by docházelo ke kumulování zisku. Nerozdělený zisk byl převeden na účet nerozdělených zisků, o jeho výplatě může být rozhodnuto kdykoliv v budoucnu. Pokud se snad navrhovatel domáhá rozdělení rezervního fondu s odkazem na článek XVIII. odst. 1 Stanov, tento být rozdělen mezi členy nemůže.

9. K porušení zákona i Stanov při svolávání členské schůze došlo, přičemž spočívá pouze v nedodržení lhůty o jeden den. Jiné porušení zákona, Stanov či dobrých mravů soud neshledal. Dále se zabýval tím, zda existuje důvod neplatnost napadených usnesení nevyslovit. Postupoval podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3307/2016 a sp. zn. 26 Cdo 3294/2020. V daném případě došlo k jedinému porušení, které nemělo závažné právní následky a je v zájmu účastníka hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Nedodržení lhůty nemělo závažný dopad na právo všech členů (nejen navrhovatele) se jí zúčastnit. K obdobnému závěru dospěl Vrchní soud v Praze ve věci sp. zn. 14 Cmo 248/2022 a sp. zn. 14 Cmo 204/2017, kdy rovněž nebyla dodržena lhůta o jeden, resp. dva dny. Účastník při zveřejnění informací o konání členské schůze postupoval tak, aby se jí zúčastnilo co nejvíce členů, rozhodně nepostupoval vůči vybraným členům diskriminačně. Ochrany hodným zájmem účastníka je zájem na zachování jeho vnitřní integrity a právní jistoty členů. Soud přihlédl i k tomu, že navrhovatel brojí proti rozhodnutím členské schůze opakovaně. V řízení vedeném pod sp. zn. 31 Cm 19/2023 argumentoval ekonomickým rozkladem účastníka a nyní se fakticky domáhá rozdělení zisku. Proto soud neplatnost napadených rozhodnutí nevyslovil.

10. Poté, co uplynula lhůta pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti valné hromady, nelze rozšířit okruh usnesení valné hromady, ohledně kterých se navrhovatel domáhá vyslovení jejich neplatnosti. Lze však měnit či doplňovat důvody, ze kterých se navrhovatel vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady domáhá, a to až do právní moci rozhodnutí (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 323/2007). Neshledal důvodnou ani námitka navrhovatele, že soud nemůže vycházet ze začerněných listin.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal je ve sporu úspěšnému navrhovateli. Poukázal na to, že, byť nedošlo k vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, k tvrzenému porušení Stanov a zákona došlo.

12. Navrhovatel napadl usnesení včasným odvoláním a navrhl jeho změnu tak, že „se návrhu navrhovatele v plném rozsahu vyhovuje“. Uvedl, že dokazování k rozesílání pozvánek a zvaní členů účastníka na členskou schůzi považuje za neúplné a zjištěné nesprávná, neboť bylo založeno na začerněných listinách poskytovaných účastníkem. Zjištění jsou založena na tvrzeních účastníka (případně jeho zaměstnanců), ne na objektivních důkazech. Závěr soudu prvního stupně, že závěry potvrzující argumentaci navrhovatele k akciovým společnostem se neuplatní v poměrech družstva, soud prvního stupně řádně a pregnantně neodůvodnil. Právní posouzení věci je nesprávné.

13. V doplnění odvolání navrhovatel uvedl, že návrh nesměřoval primárně proti neřádnému svolání členské schůze. Podstatnější je, že účastník pozvánku a podklady ke členské schůzi poskytoval podle své (libo)vůle, nedošlo k rozdělení vysokého zisku a zisk byl rozdělen nesprávně. Soud prvního stupně soustředil dokazování pouze k zachování lhůty k zaslání pozvánky. Nezabýval se postupem účastníka při zvaní a svolání členské schůze. Data a okolnosti rozesílání a svolání členské schůze čerpal soud prvního stupně ze svědeckých výpovědí zaměstnanců účastníka, u nichž je právě v důsledku jejich postavení snížena věrohodnost a objektivita. Nesprávné bylo i dokazování „začerněnými“ listinami, jejichž obsah soud přebírá ne z nich samotných, ale z tvrzení účastníka. Není zřejmé, proč o nich soud prvního stupně hovoří jako o seznamech členů, když v nich žádný seznam není. Zdůraznil, jak se provádějí důkazy listinou, přičemž shora uvedené listiny jako důkaz řádně provedeny nebyly. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1306/2023, z něhož soud prvního stupně vyšel, je založen na jiných skutkových okolnostech a jeho závěry nejsou aplikovatelné. Soud prvního stupně při svém vysvětlení, proč nelze vycházet z rozhodnutí týkajících se akciových společností, ignoroval aktuální pozitivní právní úpravu § 552 odst. 1 z. o. k. Účastník je korporátní podnikatel se stamilionovým ekonomickým stavem a movitým i nemovitým majetkem. Od akciové společnosti se nijak neliší. Účelem založení účastníka byla podnikatelská činnost, na jejíchž výsledcích se členové mají právo podílet poměrem svých vkladových povinností na základním kapitálu, zejména mají právo na podíl na zisku. Účastník rovněž porušil článek 18 odst. 1 Stanov, kde je stanoveno, že do „rezervního fondu“ se přiděluje 20 % čistého zisku. Uvedené procento představovala částka 3 603 118,64 Kč, přidělena byla částka 4 000 000 Kč. Rozdíl měl být vyplacen členům na zisku bez dalšího.

14. Účastník ve vyjádření k odvolání navrhl napadené usnesení jako věcně správné potvrdit. Uvedl, že navrhovatel spolupracuje se skupinou osob, která se nepřátelskými „nájezdy“ postupně snaží ovládat zemědělská družstva po celé ČR. Jedním z kroků je i současný návrh. Dokazování ohledně svolání členské schůze bylo obsáhlé a úplné. Pokud jde o částečně „začerněný“ seznam členů k pozvánce na členskou schůzi, bylo z něj patrno, jak bylo při odeslání pozvánky postupováno ve vztahu k navrhovateli. Návrh na doplnění dokazování úplným seznamem členů je zneužitím práva ze strany navrhovatele, neboť právo na vydání seznamu členů účastníka mu nesvědčí (viz řízení vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 37 Cm 81/2023). Tvrzený diskriminační postup vůči navrhovateli z ničeho nevyplývá. Navrhovatel v odvolání neuvádí, proč nebyl namístě postup podle § 260 o. z., tj. proč nebylo namístě neplatnost usnesení nevyslovit. Soud prvního stupně správně dovodil, že k odeslání pozvánek na členskou schůzi došlo o jeden den později, avšak v souladu s rozhodnutími vyšších soudů neplatnost nevyslovil. Soud prvního stupně zdůvodnil, jaké důvody jej vedly k postupu podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1306/2023. Logické je, proč se soud prvního stupně odklonil od předběžného právního názoru předestřeného na jednání dne 26. 2. 2024. Citované rozhodnutí bylo sice vydáno již v listopadu 2023, ale je běžné, že se závěry rozhodnutí vyšších soudů šíří mezi odbornou veřejností postupně. Dřívější právní názor soudu prvního stupně byl argumentací Nejvyššího soudu překonán. Skutečnost, že družstvo je možné založit z různých důvodů, neznamená, že by jednotlivé „typy“ družstva měly odlišnou právní povahu. Soud prvního stupně správně dovodil, že účastník byl oprávněn nerozdělit zisk za rok 2022, když rozhodnutí týkající se akciových společností se v poměrech družstva nepoužijí. S argumentací navrhovatele o údajném protiprávním převodu prostředků do rezervního fondu se soud prvního stupně vypořádal v bodě 29 usnesení, když uvedl, že článek 18 odst. 1 Stanov neupravuje maximální možnou hranici, v jaké může být část zisku převedena do rezervního fondu. Je tak zcela na vůli členské schůze, kolik do rezervního fondu přidělí. Odvolání postrádá v této části věcnou argumentaci, omezuje se pouze na absenci odůvodnění ze strany soudu prvního stupně.

15. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 násl. o. s. ř.) a neshledal odvolání navrhovatele důvodné.

16. Ve shodě se soudem prvního stupně má odvolací soud za to, že navrhovatel je k podání návrhu aktivně legitimován a podal jej včas (§ 663 z. o. k.).

17. Důvody neplatnosti založil navrhoval na tom, že mu pozvánka na členskou schůzi nebyla zaslána patnáct dnů přede dnem jejího konání, že neexistovaly vážné důvody pro nerozdělení zisku za rok 2022 a přidělení částek do rezervního a fondu sociálních potřeb.

18. Správný shledal odvolací soud závěr soudu prvního stupně, že navrhovateli nebyla písemná pozvánka na členskou schůzi odeslána nejméně patnáct dnů přede dnem jejího konání (článek 9 odst. 1 Stanov). Konala-li se členská schůze dne 15. 6. 2023 a pozvánka na ni byla navrhovateli odeslána až dne 1. 6. 2023, stalo se tak v rozporu s citovaným článkem. Konkrétně, Stanovami stanovená lhůta nebyla dodržena o jeden den. Uvedené bylo prokázáno jednak listinou označenou „Seznam členů k pozvánce na členskou schůzi [adresa] konanou dne 15. 6. 2023“ a soupisem podaných zásilek pro fakturaci, jednak výslechem svědkyň, které k listinám uvedly, že některé pozvánky byly předány členům osobně, některé byly vhozeny členům do schránky a zbytek pozvánek (konkrétně 88) byl odeslán členům (mimo jiných i navrhovateli) prostřednictvím pošty. Tvrzení navrhovatele, že o členské schůzi nebyl záměrně informován, považuje odvolací soud za účelové. Měl-li navrhovatel zájem se členské schůze účastnit, mohl tak učinit stejně jako dalších minimálně 18 členů, kterým byla pozvánka zaslána ve stejný den jako navrhovateli (z 201 členů se členské schůze zúčastnilo osobně nebo v zastoupení 131 členů; byla-li pozvánka zasílána 88 členům, pak minimálně 18 ze zúčastněných muselo být z této skupiny). Výslechy svědkyň (zejména [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) lze pak mít za prokázané i to, že pozvánka byla uveřejněna na informační desce a na internetových stránkách účastníka, kde byla až do konání členské schůze, jak vyžadují Stanovy.

19. Pokud jde o výhrady navrhovatele k věrohodnosti důkazu výslechem svědkyň, protože jde o zaměstnankyně účastníka, považuje odvolací soud za nezbytné uvést, že pracovní poměr svědkyň k účastníkovi sám o sobě ke zpochybnění věrohodnosti těchto důkazů nepostačuje. V civilním řízení je obvyklé, že jako svědci vystupují osoby, které mají určitý vztah k některému z účastníků; osoby bez jakéhokoliv vztahu k účastníkům vystupují jako svědci spíše výjimečně. Bylo-li předmětem dokazování zasílání pozvánek na členskou schůzi, nelze předpokládat, že by o okolnostech jejich zaslání mohl mít informace kdokoliv bez vztahu k účastníkovi; naopak je logické, že jejich zasláním účastník pověřil právě své zaměstnance.

20. Důvodné odvolací soud neshledal ani výhrady k listině označené „Seznam členů k pozvánce na členskou schůzi [adresa] konanou dne 15. 6. 2023“, na níž je anonymizována část s označením členů účastníka. Je třeba si uvědomit, jaká tvrzení byla touto listinou prokazována (způsob zaslání pozvánek na členskou schůzi jednotlivým členům). Pro závěr, že k zaslání (osobnímu předání, vhození do schránky či odeslání prostřednictvím pošty) pozvánek došlo, nebylo nezbytné vědět, jaký způsob „zaslání“ byl zvolen jmenovitě u toho kterého člena. Postačovalo, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že pozvánky byly “zaslány“ všem členům družstva a že ve vztahu k navrhovateli se tak stalo po lhůtě určené Stanovami.

21. Byť tedy části členů účastníka byla pozvánka na členskou schůzi zaslána o jeden den později (navrhovateli a dalším, kterým byla zasílána prostřednictvím pošty), na členskou schůzi se dostavil dostatečný počet členů tak, aby byla usnášeníschopná; přítomna byla většina členů, tj. 131 členů z celkového počtu 201 (článek 10 odst. 3 Stanov). Pro schválení usnesení postačovala většina hlasů přítomných členů (článek 10 odst. 4 Stanov), když žádné z napadených usnesení nebylo usnesením, k jehož schválení by byl nezbytný souhlas alespoň dvou třetin z přítomných členů (článek 10 odst. 5 Stanov). Všechna napadená usnesení byla schválena všemi přítomnými členy účastníka, jak vyplývá ze zápisu z členské schůze.

22. Správně soud prvního stupně posoudil i výhrady k ohledně fondu sociálních potřeb, když bylo prokázáno, že členská schůze rozhodla o tom, že účastník může ze svého zisku tvořit uvedený fond a určila i podmínky použití prostředků fondu (usnesení členské schůze ze dne 16. 3. 2018 a vnitropodniková směrnice č. 82/2018). Ze směrnice vyplývá, že fond je tvořen přídělem v maximální výši 2 % ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců. Byly-li tyto náklady v roce 2022 ve výši 42 187 000 Kč, pak částka přidělená do fondu ve výši 500 000 Kč, není s vnitropodnikovou směrnicí v rozporu, když maximálně do něho mohla být přidělena částka 843 740 Kč (2 % nákladů).

23. Naproti tomu se odvolací soud neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně ohledně rezervního fondu. Jak vyplývá z článku 18 odst. 3 Stanov, účastník přiděluje do rezervního fondu 20 % čistého zisku zjištěného účetní závěrkou za účetní období. Přesné uvedení výše procenta nepřipouští jiný výklad než ten, že se do rezervního fondu přidělí právě a jen 20 %, ani více, ani méně. Kdyby účastník chtěl přidělit do rezervního fondu větší částku, nic nebránilo použití výrazu „minimálně“, „nejméně“ apod., který by vyjádřil spodní hranici výše přídělu do rezervního fondu, nikoliv nejvyšší. Pro tento výklad svědčí i to, že obdobně účastník postupoval při stanovení výše přídělu do fondu sociálních potřeb, kde 2 % ročního objemu osobních nákladů stanovil jako maximální možný.

24. Pokud jde o schválené usnesení členské schůze, kterým bylo rozhodnuto o tom, že zbytek zisku dosaženého v roce 2022 ve výši 13 515 593,19 Kč (po odečtení jeho části přidělené do rezervního fondu a fondu sociálních potřeb) bude ponechán na účtu nerozděleného zisku, odvolací soud se ztotožnil se závěrem přijatým soudem prvního stupně, tj. že není v rozporu se zákonem, ani Stanovami. Poukazoval-li navrhovatel na to, že soud prvního stupně rozhodl v rozporu s názorem jím vyjádřeným na jednání konaném dne 26. 2. 2024, je třeba zdůraznit, že šlo o předběžný názor na uplatněný nárok, který soud prvního stupně vyslovil na prvním jednání ve věci. Právě proto, že jde o názor předběžný, není jím vázán potud, že by se po provedeném dokazování a seznámení se s aktuálními rozhodnutími soudů vyšších instancí, od něho nemohl odchýlit.

25. Rozhodnout o rozdělení zisku, případně jeho ponechání na účtu nerozděleného zisku, je jednoznačně pravomocí členské schůze (článek 11 odst. 1 písm. h) Stanov). Schválení předmětného rozhodnutí, jak vyplývá ze zápisu z členské schůze, předcházela informace o hospodaření v roce 2022 a důvodech, které vedly k dosaženému zisku, stejně jako o výhledech pro rok 2023 zahrnujících očekávání negativních dopadů snížení cen komodit, snížení dotací a nárůstu nákladů na vstupy. Rozhodnutí bylo následně přijato většinou hlasů přítomných členů, tj. pro schválení rozhodnutí hlasovali jednomyslně všichni členové účastníka přítomní na členské schůzi. Odvolací soud má za to, že účastníkovi nic nebránilo, aby důvody, pro které navrhuje ponechat část zisku na účtu nerozděleného zisku, sdělil členům až na členské schůzi, když součástí pozvánky na členskou schůzi musí být program členské schůze, nikoliv samotný návrh usnesení a jeho zdůvodnění, jak vyžaduje zákon v případě pozvánky na valnou hromadu akciové společnosti (§ 636 odst. 2 písm. d) a § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k.). Ze zápisu z členské schůze vyplývá, že důvodem pro nerozdělení zisku byly hospodářské výhledy na další rok. Tyto důvody lze nepochybně řadit mezi důvody důležité, když povinností každého představenstva je činit taková rozhodnutí, která umožní bezproblémové fungování účastníka i za ztížených ekonomických podmínek, kdy lze očekávat vyšší výdaje (zdražení vstupů) a nižší příjmy (snížení dotací a cen komodit). Z toho, že všichni členové přítomní na členské schůzi hlasovali jednomyslně pro nerozdělení zbytku zisku (po odečtení části připadající na rezervní fond a fond sociálních potřeb), je evidentní, že tyto důvody za důležité považovaly. Členové účastníka tak dali najevo, že jejich prvořadým zájmem je finanční stabilita účastníka a jistota zachování výroby, potažmo pracovních míst, v nejistých ekonomických časech. Tento zájem členů je logický a očekávatelný, když zřejmě ne zanedbatelná část členů jsou zaměstnanci účastníka (členy i zaměstnanci účastníka jsou všechny svědkyně, přičemž jak vypověděly, část pozvánek předali osobně v budově účastníka a dílnách, tj. zaměstnancům, kteří jsou současně členy). V posuzované věci nedošlo ani k porušení zákazu zneužití většiny hlasů, neboť každý člen má pouze jeden hlas bez ohledu na výši svého vkladu (článek 8 odst. 3 Stanov). Uvedené vylučuje, aby rozhodnutí bylo fakticky přijato minimálním počtem členů disponujících většinou hlasů. Bez ohledu na to, zda jsou rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se akciových společností obecně aplikovatelná na družstvo, má odvolací soud za to, že v posuzované věci členská schůze rozhodla o tom, že nebude rozdělen zisk mezi členy, z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 a sp. zn. 29 Cdo 3059/2011). Nicméně, odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně, že závěry týkající se akciové společnosti nejsou aplikovatelné na družstvo. Jak správně poukázal soud prvního stupně, bez ohledu na to, za jakým účelem bylo družstvo založeno, je, na rozdíl od akciové společnosti, orientováno spíše na potřeby a participaci svých členů, čemuž odpovídá i regulace členské základny (podle článku 5 odst. 1 Stanov je převod družstevního podílu podmíněn předchozím souhlasem představenstva, bez něhož je převod neplatný). Naproti tomu akciové společnosti jsou orientovány na investory a obchodování. Liší se nepochybně i důvody nabytí členského podílu a akcií. Primárním důvodem nabytí akcií je investice. Investoři nabývající akcie očekávají růst ceny akcie v budoucnu, případně výplatu dividendy, aniž by se identifikovali s akciovou společností jako takovou a jejími cíli. Naproti tomu nabytí družstevního podílu není chápáno jako „čistá“ investice; spíše hraje roli vzájemná podpora členů, snaha o dosažení společných cílů a možnost podílet se na řízení a rozhodování družstva, které lze s ohledem na rovné hlasovací právo pro všechny členy chápat jako demokratické.

26. Odvolací soud s ohledem na závěr o porušení článku 9 odst. 1 (nedodržení lhůty k zaslání pozvánky na členskou schůzi) a článku 18 odst. 1 Stanov (přidělení částky do rezervního fondu převyšující 20 % z čistého zisku) shledal rozhodnutí o rozdělení zisku za rok 2022 v rozporu se Stanovami a tudíž neplatná.

27. Následně, stejně jako soud prvního stupně zvažoval, zda je na místě skutečně neplatnost tohoto rozhodnutí vyslovit, či zda je naplněn některý z důvodů upravených v § 260 o. z., pro které soud neplatnost rozhodnutí nevysloví. Podle § 260 odst. 1 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Podmínky nevyslovení neplatnosti rozhodnutí jsou formulovány kumulativně. To znamená, že vadné rozhodnutí nesmí mít závažné právní následky a musí existovat zájem účastníka hodný právní ochrany. Splnění pouze jedné z těchto podmínek pro nevyslovení neplatnosti nestačí.

28. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně shledal naplněné obě. Právo účastnit se jednání členské schůze a podílet se tak na řízení a rozhodování účastníka patří mezi základní práva členů. Formu a obsahové náležitosti pozvánky na členskou schůzi, i lhůtu, v jaké je třeba pozvánku členům zaslat, příp. je informovat o dni konání členské schůze, upravují zákon i Stanovy. Není pochyb o tom, že je povinností účastníka v tomto směru ustanovení zákona i Stanov respektovat. Současně však nelze nepřihlédnout k tomu, v čem konkrétně porušení spočívá. V posuzované věci nebyla dodržena lhůta k zaslání pozvánky o jeden den. Zkrácená lhůta o pouhý den nemohla mít zásadní vliv na realizaci práva účastnit se členské schůze a připravit se na projednávané záležitosti, o čemž svědčí i to, že minimálně část členů, jichž se nedodržení lhůty (stejně jako navrhovatele) týkalo, to v účasti na členské schůzi nezabránilo. Porušení Stanov (nedodržení lhůty) nemohlo tudíž mít žádné závažné právní následky. Druhé porušení Stanov spočívalo v tom, že do rezervního fondu bylo přiděleno více než Stanovami stanovených 20 % z čistého zisku, konkrétně více o 396 881,36 Kč. V procentuálním vyjádření šlo o 22,2 % z čistého zisku. Dospěl-li odvolací soud k závěru, že rozhodnutím o nerozdělení zisku k porušení zákona ani Stanov nedošlo, nemohlo mít závažné právní následky ani přidělení vyšší částky do rezervního fondu, když o shora uvedený rozdíl by stejně zisk určený k rozdělení nebyl navýšen. Nadto, i kdyby bylo členskou schůzí rozhodnuto o rozdělení zisku, předmětná částka by zřejmě nepředstavovala podstatně nižší výši podílu na zisku oproti té, které by se členovi dostalo, kdyby zůstala součástí zisku k rozdělení.

29. Zájem účastníka hodný právní ochrany je zejména zájem na stabilitě jeho vnitřních poměrů. Jak uvedl Nejvyšší soudu v usnesení ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018, „nejsou-li dány zvláštní okolnosti, jež by odůvodňovaly vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu korporace (usnesení valné hromady společnosti) přesto, že porušení právních předpisů, stanov či dobrých mravů nemělo závažné právní následky, bude vždy dán zájem korporace na tom, aby soud neplatnost rozhodnutí nevyslovil“. V posuzované věci existenci takových okolností navrhovatel netvrdil, a to ani v odvolání, nevyplývají ani z obsahu spisu. Důvod vyslovit neplatnost napadených usnesení členské schůze i přesto, že dvojí „porušení“ Stanov nemělo závažné právní následky, tudíž nebyl dán. Při hodnocení této podmínky přihlédl odvolací soud i k tomu, že usnesení jednomyslně přijalo všech 131 členů přítomných na členské schůzi, čímž projevili vůli, jak má být se ziskem naloženo. Až na výjimečné případy je třeba projevenou vůli členů, která nachází odraz v rozhodnutí členské schůze, respektovat a zásahy do ní minimalizovat.

30. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř jako věcně správné potvrdil.

31. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal je v odvolacím řízení úspěšnému účastníkovi. Jím vynaložené náklady v celkové výši 8 228 Kč představují odměnu za dva úkony právní služby v celkové výši 6 200 Kč (2 úkony x 3 100 Kč/úkon - sepis vyjádření k odvolání proti meritornímu rozhodnutí a účast na jednání před odvolacím soudem dne 4. 12. 2024) podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby v celkové výši 600 Kč (2 úkony x 300 Kč/úkon) podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů, jejímž plátcem je právní zástupce účastníka, ve výši 1 428 Kč.

Poučení