12 Co 195/2024 - 1097

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Blanky Chlostové a soudců JUDr. Michala Holuba a JUDr. Zuzany Hanákové, LL. M. ve věci žalobkyně: [jméno zainteresované společnosti], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [adresa zainteresované společnosti] zastoupená advokátem [jméno zástupce zainteresované společnosti] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne [datum narození zainteresované osoby] bytem [datum narození zainteresované osoby] 2. [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený dne [datum narození zainteresované osoby] bytem [adresa zainteresované osoby] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o zaplacení 1 453 362 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. ledna 2024, č. j. 46 C 299/2014-1009, ve spojení s opravným a doplňujícím usnesením ze dne 23. února 2024, č. j. 46 C 299/2014-1023 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným k rukám [tituly před jménem] [jméno FO] náklady odvolacího řízení v částce 55 476,08 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se domáhala žalobkyně po žalovaných, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku 1 453 362 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 453 362 Kč od 31. 5. 2012 do zaplacení (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovaným zaplatit žalovaným náklady řízení v částce 1 067 799,62 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných (výrok II.), rozhodl, že po právní moci rozsudku se žalovaným vrací nespotřebovaná částka složené zálohy na náklady důkazu znaleckými posudky ve výši 8 724,06 Kč prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10 (výrok III.) a uložil žalovaným, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení rozsudku sdělili soudu číslo účtu, na kterých má být nespotřebovává částka složené zálohy na náklady důkazu vrácena (výrok IV.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala v bodě 1. uvedené částky s odůvodněním, že jde o nárok z titulu smlouvy o dílo, která byla mezi účastníky řízení uzavřena dne [datum] (dále též jen „smlouva o dílo“). V žalobě tvrdila, že smlouvou o dílo se žalobkyně zavázala provést pro žalované dílo spočívající v rekonstrukci a dostavbě bývalého mlýna v [adresa] v rozsahu projektové dokumentace zpracované společností [právnická osoba], zadávacích podmínek pro výběrové řízení na dodavatele stavby, ze dne 17. 6. 2011, stavebního povolení a výkazu výměr (dále též jen „dílo“). Žalovaní se zavázali k úhradě ceny díla. Dne 30. 5. 2012 žalovaní odstoupili od Smlouvy o dílo, čímž došlo k zrušení předmětné smlouvy od počátku a žalovaným vznikla povinnost vrátit žalobkyni vše, co podle smlouvy o dílo od ní dostali, nebylo-li to možné, když obohacení náleželo ve výkonech, byli žalovaní povinni poskytnout žalobkyni peněžitou náhradu. Žalobkyně po žalovaných požadovala vydání bezdůvodného obohacení, za poskytnuté plnění v souladu se schváleným soupisem provedených prací a dodávek dle faktur č. [hodnota] a č. [hodnota] v celkové výši 478 085 Kč včetně DPH. Dále žalobkyně žalovaným poskytla plnění za úhradu energií související s prováděním díla, které byly vyúčtovány fakturami č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] v celkové výši 22 000 Kč. Žalobkyně pro žalované též provedla plnění spočívající ve stavbě základů přístavby díla, které byly znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] v jeho znaleckém posudku ze dne [datum], č. [hodnota] oceněny částkou ve výši 639 866 Kč bez DPH, celkem 729 447 Kč včetně DPH. Dále žalobkyně po žalovaných požadovala doplacení všech souvisejících pozastávek ve smyslu ustanovení 5.2 smlouvy o dílo za již provedené a žalovanými uhrazené stavební práce, které se stali splatné prvního dne následujícího po odstoupení od smlouvy žalovanými, tj. pozastávky vyúčtované ve fakturách č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota], v celkové výši 223 830 Kč. Žalovaní žalobkyni žalovanou částku neuhradili i přes zaslanou předžalobní výzvu.

3. Žalobkyně nesouhlasila se smluvní pokutou účtovanou žalovanými za prodlení žalobkyně s prováděním díla účtovanou žalovanými ve výši 7 307 941 Kč, neboť na ni žalovaným nevznikl nárok, když dle čl. X odst. 10.3 smlouvy o dílo není zhotovitel v prodlení s realizací díla, nebude-li mu poskytnuta dostatečná součinnost žalovaných. Žalobkyně již v počáteční fázi provádění díla narazila na podstatné nedostatky v projektové dokumentaci, případně nesoulad projektu s představou žalovaných, přičemž žalobkyně v průběhu opakovaně upozorňovala žalované na aktuálně vzniklé problémy a žádala jejich stanovisko a konečné rozhodnutí o realizaci, kdy žalovaní na tyto upozornění reagovali se značným zpožděním nebo dokonce vůbec. Zároveň při provádění díla vyvstala potřeba celé řady víceprací, jejichž realizace taktéž narušovala podstatným způsobem sjednaný harmonogram prací. Žalovaní však žalobkyni v období plánované odstávky prací na díle, ani nikdy poté, neposkytli potřebnou součinnost, a to zejména při realizaci střechy a střešního pláště, při výběru oken a při výměně trámů stropní konstrukce mezi [hodnota]. [hodnota] patrem a [hodnota]. nadzemním patrem, čímž opakovaně porušili ustanovení čl. III. odst. 3.4 smlouvy o dílo. Žalovaní tedy nemohou uplatňovat nárok na smluvní pokutu, když sami neplnili ani své elementární závazky ze smlouvy o dílo.

4. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že od smlouvy o dílo dne [datum] odstoupili. Odstoupením od smlouvy došlo ke zrušení smlouvy o dílo, a proto není možné, aby žalobkyně po žalovaných požadovala zaplacení faktur a záloh na úhradu energií, které byly na základě smlouvy vystaveny. Stejně tak považovali za nemožný požadavek žalobkyně na úhradu pozastávek, jež ze smlouvy o dílo též vyplývají. Dále neuznali nárok žalobkyně na úhradu zbudování základů, který je odůvodněn znaleckým posudkem vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], jelikož ten považovali za tendenční a nesouhlasí s ním, když není vypracován metodicky správně, neboť jasně nestanovuje, jaká je cena zhodnocení předmětného objektu. Žalovaní se nebrání vypořádání, ale pouze dle principů vydání bezdůvodného obohacení a požadovali zohlednit skutečnost, že práce odvedené žalobkyní byly nekvalitní a vadné, přičemž dílo nezhodnotily tak, jak bylo v průběhu trvání Smlouvy o dílo účtováno, když právě nedodržování harmonogramu postupu prací, který byl přílohou č. [hodnota] Smlouvy o dílo, ze strany žalobkyně bylo důvodem pro odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalovaných. Žalovaní naopak po žalobkyni požadovali úhradu smluvní pokuty z prodlení v plné výši tak, jak toto vyplývá ze smlouvy o dílo až do data odstoupení od smlouvy, tj. do 30. 5. 2012, přičemž celková výše smluvní pokuty činí částku 7 307 941 Kč (uznání zpoždění dle KD č. [hodnota] v délce 21 týdnů – 573 861 Kč; demolice a bourací práce SO1 stodola od 3. 9. 2011 – 968 146 Kč; sanace krovů, demontáž střešní krytiny do 4. 11. 2011 – 722 206 Kč; stropní konstrukce, sanace stropních trámů do 3. 12. 2011 – 640 226 Kč; přípojka plyn do 4. 10. 2011 – 831 512 Kč; hrubé rozvody ZTI a elektro do 1. 2. 2012 – 448 939 Kč; jádrové omítky a štuky od 2. 12. 2011 – 694 879 Kč; provádění úprav v interiéru, příčky, podhledy do 4. 2. 2012 – 366 959 Kč; okna + špalety od 3. 11. 2011 – 776 859 Kč; obklady, dlažby od 2. 2. 2012 – 448 939 Kč; kompletace topení a ZTI + elektro od 2. 1. 2012 – 558 245 Kč; dřevěné podlahy od 3. 4. 2012 – 175 672 Kč; interiérové schodiště další prvky od 3. 4. 2012 – 175 672 Kč; interiérové dveře od 3. 5. 2012 – 39 040 Kč; venkovní úpravy terénu od 2. 5. 2012 – 93 692 Kč a fasáda + zateplení od 3. 3. 2012 – 312 305 Kč), přičemž žalovaní při výpočtu smluvní pokuty zohlednili skutečnost, že od 1. 2. 2012 do 14. 2. 2012 byly práce na základě vzájemné dohody účastníků pozastaveny. Žalovaní smluvní pokutu uplatňovali pouze jako svoji procesní obranu.

5. Dále uvedli, že není pravdou, že žalobkyně zahájila práce na díle až dne 1. 10. 2011, když ze stavebního deníku, do kterého prováděl relevantní zápisy stavbyvedoucí žalobkyně, vyplývá, že práce započaly již dne 14. 9. 2011, přičemž o předání a převzetí staveniště byl pořízen žalobkyní zápis. Nedocházelo k neustálým změnám projektové dokumentace způsobené žalovanými, když jedinou reálnou změnou, kterou se žalovaní rozhodli realizovat, a to na doporučení žalobkyně, byla změna střešní krytiny (původně navržená odlehčená krytina byla zaměněna za pálenou tašku.). K další změně projektové dokumentace došlo až v únoru 2012, tj. po odstávce prací na díle, když tato byla způsobena chybami žalobkyně (neprovedení prostupů kanalizace a odkouření kotle zdmi) a bylo vypracováno náhradní řešení pro vedení relevantního trubního vedení, a dále byly také dodatečně zapracovány údaje týkající se nově zbudovaných základů, přičemž fakt, že v případě nedostatečnosti stávajících základů budou muset pod nově dostavovanou částí díla být zbudovány nové základy, bylo jasně uvedeno již v projektové dokumentaci, která byla součástí smlouvy o dílo. Navíc žalobkyně nikdy neavizovala, že by v souvislosti s touto činností byl nutný posun harmonogramu prací a ani že by o tento posun požádala. Není pravdou, že by žalobkyni neposkytli dostatečnou součinnost, když to byla žalobkyně, která měla dle čl. 10.3 Smlouvy o dílo povinnost zapisovat každý požadovaný termín pro součinnost do stavebního deníku, přičemž nejenže to žalobkyně nečinila, ale naopak to byli žalovaní, kdo žalobkyni opakovaně upomínali o sdělení požadavků na součinnosti s termíny, ke kterým ji od žalovaných bude potřebovat. Žalobkyně nikdy své požadavky ve smlouvě ujednaným způsobem žalovaným nesdělila, přičemž výsledkem tohoto jednání byl chaos na stavbě, např. nečekaný požadavek elektrikářů. Dále popřeli, že by žalovaní na e-mail ze dne 12. 11. 2011 ohledně realizace střechy žalobkyni neodpověděli, při výběru oken žalovaní žalobkyní vybranou společnost několikrát v průběhu měsíce února 2012 navštívili a získali od společnosti informativní nabídku. U výměny stropních trámů žalovaní se za účelem objasnění, co konkrétně nabídka žalobkyně zahrnuje, obrátili na žalobkyni a s ní vedli na toto téma diskusi od prosince 2011, přičemž až do odstoupení od smlouvy zůstala otevřenou. Nesplnění termínu dokončení jednotlivých prací na díle nespatřují v jejich nesoučinnosti s žalobkyní, ale v nekvalifikovanosti a nedostatečné kvantitě pracovníků žalobkyně. K obnovení prací na díle po účastníky dohodnuté odstávce v období od 1. 2. 2012 do 14. 2. 2012 nedošlo nikoliv z důvodu nesoučinnosti žalovaných, nýbrž z důvodu svévole žalobkyně, která dne 2. 2. 2012 učinila do stavebního deníku záznam o zastavení prací na díle do odvolání, s čímž žalovaní zásadně nesouhlasili. Žalobkyně neměla zájem na díle pokračovat, když dílo po odstávce prací v rozporu s ujednáním na jednání účastníků dne 1. 2. 2012 neudržovala, neochránila před vlivy počasí a odvezla si velkou část vybavení. Není pravdou, že k prodlení s dodržováním harmonogramu prací na díle nedošlo, když žalobkyně žalovaným odesílala operativní zprávy, jelikož podmínky smlouvy o dílo mohly být měněny pouze dohodou smluvních stran a dojednané změny musely být uvedeny v řádně podepsaném číslovaném dodatku smlouvy o dílo, přičemž k tomuto nikdy nedošlo.

6. Na základě provedeného dokazování soud I. stupně dospěl ke skutkovým zjištěním (podrobně uvedeným v bodě 10.-12.napadeného rozhodnutí), že smlouva o dílo byla uzavřena dne [datum] a žalovaní odstoupili od smlouvy dne [datum]. Počátek odstávky prací na díle byl účastníky sjednán na den 1. 2. 2012. Žalovaní uhradili žalobkyni jednotlivými platbami částku ve výši 1 406 195 Kč. Žalobkyně je podnikatelkou mimo jiné v oblasti provádění staveb, včetně jejich změn a odstraňování, a zpracovala pro žalované cenovou nabídku na dílo, a to včetně položkového rozpočtu, kdy celková nabízená cena činila 8 588 391,69 Kč, přičemž dílo mělo býti dokončeno dne 30. 6. 2012 za předpokladu, že práce budou zahájeny dne 15. 9. 2011. Dne[Anonymizováno][datum] žalobkyně jako podnikatelka a zhotovitel a žalovaní jako spotřebitelé a objednatelé uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení díla spočívajícího v rekonstrukci a dostavbě bývalého mlýna v [adresa], a to v rozsahu projektové dokumentace zpracované společností [právnická osoba]., zadávacích podmínek pro výběrové řízení na dodavatele stavby ze dne [datum], stavebního povolení a výkazu výměr, které byly součástí zadávacích podmínek. Předmětem díla v době uzavření předmětné smlouvy nebylo vybudování základové konstrukce u objektu stodola. Doba plnění byla sjednána ode dne 14. 9. 2011 do dne 31. 7. 2012 za cenu 7 807 629 Kč bez DPH. Účastníci si dále sjednali, že stavební práce budou hrazeny průběžně na základě žalobkyní vystavených faktur, přičemž z každé fakturované částky si žalovaní ponechají 10 % jako zádržné. Případné vícepráce, jejichž provedení i cena měly být účastníky odsouhlaseny písemně ve stavebním deníku, měly být účtovány samostatně a placeny průběžně na základě faktur. Žalovaní se zavázali předat žalobkyni staveniště ve stavu odpovídajícím projektovým podmínkám v termínu do dne 14. 9. 2011. Žalobkyně se v čl. X odst. 10. 3. zavázala uhradit žalovaným smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení zhotovitele s realizací díla dle detailního harmonogramu výstavby, přičemž nárok na úhradu této pokuty vzniká i v případě prodlení s dílčími termíny plnění. Žalobkyně není v prodlení, nebyla-li jí poskytnuta dostatečná součinnost žalovaných. Dle hrubého harmonogramu stavby mělo dojít k provádění prací dle přílohy č. 4 smlouvy o dílo. Podle čl. III odst. 3.5. smlouvy si účastníci ujednali, že zhotovitel je povinen v průběhu provádění díla dodržovat harmonogram postupu prací. Detailní harmonogram měl být vypracován ve spolupráci s technickým dozorem objednatele do 14 dní ode dne podpisu smlouvy. Účastníci si dále v čl. XI. smlouvy sjednali možnost odstoupení od smlouvy při jejím podstatném porušení druhým z účastníků nebo za smluvních podmínek, přičemž za podstatné porušení smlouvy žalobkyní se mimo jiné považuje, když by žalobkyně neprováděla dílo ve stanovených lhůtách dle detailního harmonogramu prací. Detailní harmonogram nebyl žalobkyní vypracován. Staveniště bylo žalobkyni předáno dne 14. 9. 2011 a k zahájení prací na díle došlo dne 1. 10. 2011. Dne 17. 10. 2017 po demolici obytné části bylo statikem [tituly před jménem] [jméno FO] navrženo zbourání stávajícího základového zdiva a dále bylo žalovaným navrženo převzetí výztuže napojení základů ke stěnám a výztuže stěn statikem, neboť se jednalo o stavbu nad rámec projektové dokumentace, přičemž tato požadovaná dostavba zapříčinila zpoždění prací na díle o 1 měsíc. Dále bylo zapotřebí vyměnit stropní konstrukce a ostatní dřevěné konstrukce v 1. nadzemním podlaží, ztužující kleštiny, zhotovit střechy dle nového konceptu, výběr krytiny, výběr oken a dveří díla, sanace trámů, hrubé rozvody elektřiny a připojení elektrické přípojky, a to vyústilo v přerušení prací dne 1. 2. 2012, jelikož bylo nutné přizvání dalších osob-[tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO]. V případě dořešení těchto problémů mohla žalobkyně dále v díle pokračovat v dubnu nebo květnu 2012, a pokud by byly vhodné klimatické podmínky, tak již na konci března 2012. Veškeré práce a vícepráce byly žalobkyní žalovaným fakturovány a žalobkyně za žalované uhradila zálohy na energie ve výši 22 000 Kč a u položky demolice nebylo žalovaným žalobkyní vyúčtováno odvezení suti a její likvidace, přičemž žalobkyně se do prodlení s plněním termínu dle hrubého harmonogramu, na což byla žalovanými upozorňována poprvé zápisem v kontrolního dne stavby KD č. [hodnota] z [datum]. Žalovaní žalobkyni uhradili částku ve výši 1 406 195 Kč, a to tak, že na fakturu č. [hodnota], vystavenou za stavební práce za říjen 2011, na částku 246 815 Kč, splatnou dne 11. 2. 2012, uhradili dne 3. 1. 2022 celou částku 426 815 Kč, na fakturu č. [hodnota] na částku 231 117 Kč, vystavenou za stavební práce za listopad 2011, splatnou dne [datum], uhradili dne 9. 2. 2022 celou částku 231 117 Kč, na fakturu č. [hodnota] na částku 928 263 Kč, vystavenou za stavební práce za prosinec 2011, splatnou dne [datum], uhradili dne [datum] celou částku 928 263 Kč. Žalovaní žalobkyni ani před upomínku neuhradili vícepráce provedené v prosinci 2011 a vyúčtované jim fakturou č. [hodnota], a dále práce provedené v lednu 2012 a vyúčtované jim fakturou č. [hodnota], v celkové výši 478 085 Kč. Žalovaní dne 30. 5. 2012 odstoupili od smlouvy o dílo z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek žalobkyní a písemné odstoupení bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žalobkyně žalované vyzvala dne k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 453 362 Kč, jehož podkladem byly neuhrazené faktury, zádržné, zálohy na energie uhrazené žalobkyní a vybudování základové konstrukce, jež bylo oceněno znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaní bezdůvodné obohacení žalobkyni neuhradili. Zhodnocení stavby žalovaných o dílo žalobkyně bylo soudem ustanoveným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] oceněno na částku 1 480 600 Kč.

7. Soud I. stupně uzavřel, že žalovaný [Jméno zainteresované osoby 1/0] je státním příslušníkem [adresa]. Pravomoc [Orgán veřejné moci] je dána v souladu s čl. 4 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum].

8. Po právní stránce soud I. stupně posoudil závazkový vztah účastníků podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „obč. zák.“, ve spojení s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, neboť závazkový vztah účastníků vznikl dne [datum].

9. Smlouvu ze dne [datum] posoudil soud podle ust. § 631 a násl. obč. zák., když dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o dílo. Tato skutečnost nebyla ani žádným z účastníků rozporována. Smlouva o dílo je smlouvou spotřebitelskou (§ 52 obč. zák.). Cena díla byla stanovena ve výši 7 807 629 Kč bez DPH a žalovaní na cenu díla za trvání Smlouvy o dílo uhradili celkem částku 1 406 195 Kč, což bylo mezi účastníky rovněž nesporné.

10. Odstoupení od smlouvy ze dne 30. 5. 2012 posoudil soud dle § 48 a násl. ve spojení s § 642 odst. 2 obč. zák. Účastníci řízení si možnost odstoupení od smlouvy ve smlouvě o dílo výslovně sjednali. Odstoupením od smlouvy se smlouva ruší od počátku, čímž tedy závazek plnit z takto zrušené smlouvy odpadá, avšak bylo-li již plněno, strany se vzájemně vypořádají dle zásad vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně před odstoupením žalovaných od smlouvy o dílo již plnila, když prováděla ode dne převzetí staveniště, tj. ode dne 14. 9. 2011, úklidové práce a od měsíce října 2011 též práce na díle až do jejich zastavení do dne 1. 2. 2012, přičemž plnění žalobkyně spočívalo jak v pracích provedených žalobkyní, tak v dodání materiálu, který byl žalobkyní neoddělitelně vnesen do stavby žalovaných. Odstoupení od smlouvy bylo doručeno žalobkyni dne 5. 6. 2012 a tímto dnem došlo k odstoupení od smlouvy o dílo. Žalovaní sice v písemném odstoupení od smlouvy neuvedli konkrétní důvod odstoupení, avšak jejich odstoupení bylo žalobkyní akceptováno a platné odstoupení od smlouvy bylo účastníky učiněno nesporným. Soud dále posoudil odstoupení podle § 642 odst. 2 obč. zák., Citované ustanovení § 642 odst. 1 obč. zák. se pro posouzení výše bezdůvodného obohacení v případě odstoupení od smlouvy podle § 642 odst. 2 obč. zák. neuplatní. Odstupuje-li však objednatel od smlouvy podle § 642 odst. 2 obč. zák., tj. pro neplnění smluvních povinností zhotovitelem, jde o kvalitativně nesouměřitelnou situaci, a proto nelze zhotoviteli přiznat plnění, které představuje poměrnou část ceny díla, a to s tím důsledkem že pro vypořádání stran je třeba použít obecného ustanovení § 457 a § 458 obč. zák.). Ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. upravuje zvláštní případ odstoupení objednatele od smlouvy o dílo. Jedná se o situace, kdy dílo ještě nebylo provedeno, ale již je zřejmé (z přístupu zhotovitele, pracovního postupu, kvality dosud provedených prací atd.), že závazek zhotovitele bude podstatným způsobem porušen. Nejedná se přitom o porušení skutečné, ale předpokládané v budoucnosti. Opět platí, že odstoupením se smlouva ruší (§ 48 odst. 2 obč. zák.), a sice okamžikem, kdy projev vůle objednatele dojde zhotoviteli (§ 45 odst. 1 obč. zák.), což v daném případě nastalo dne 5. 6. 2012.

11. Soud I. stupně vycházel při stanovení výše bezdůvodného obohacení ze zásady, že v případě hodnot vynaložených na cizí nemovitost, je pohledávkou z bezdůvodného obohacení nikoliv hodnota vynaložených prostředků, nýbrž rozdíl mezi hodnotou domu před adaptací a po ní (zhodnocení nemovitosti), tedy z revizního znaleckého posudku č. [hodnota] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho výslechu dne 25. 5. 2023, že výše bezdůvodného obohacení žalovaných činila 1 480 600 Kč. Žalovaní již žalobkyni uhradili částku 1 406 195 Kč. Po ponížení výše bezdůvodného obohacení o úhradu žalovaných činí dlužná částka 74 405 Kč.

12. Úroky z prodlení a prodlení žalovaných soud posoudil dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Do prodlení se žalovaní dostali dne 5. 6. 2012. Vyčíslil úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 74 405 Kč od 5. 6. 2012 do 30. 3. 2015 (kdy bylo doručeno žalobkyni podání žalovaných o procesní obraně co do částky procesní pokuty 7 307 941 Kč), tedy za 1 029 dnů, částkou 16 256,40 Kč.

13. Dále se zabýval vznesenou procesní obranou žalovaných ohledně smluvní pokuty, kterou žalovaní vyčíslili celkovou částkou 7 307 941 Kč za nedodržení harmonogramu prací při zohlednění skutečnosti, že v období od 1. 2. 2012 do 14. 2. 2012 byly na základě dohody práce pozastaveny. Odstoupením žalovaných od smlouvy o dílo nezanikl případný nárok na smluvní pokutu do dne 5. 6. 2012, když platí, že nárok na smluvní pokutu v důsledku odstoupení od smlouvy nezaniká, vznikl-li ještě před odstoupením od smlouvy z důvodu jejího dřívějšího porušení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 131/2003, ze dne 25. 6. 2003).

14. Žalovaní uplatnili vůči žalované částce smluvní pokutu v celkové výši 7 307 941 Kč podáním ze dne 22. 10. 2014 a upřesněným dne 11. 3. 2015, které bylo žalobkyni doručeno dne 30. 3. 2015, jako procesní obranu.

15. Žalobkyně se v čl. X odst. 10. 3. zavázala uhradit žalovaným smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení zhotovitele s realizací díla dle detailního harmonogramu výstavby, přičemž nárok na úhradu této pokuty vzniká i v případě prodlení s dílčími termíny plnění. Námitce žalobkyně, že nárok žalovaných na smluvní pokutu nevznikl z důvodu, že tato byla sjednána pouze pro případ prodlení zhotovitele s realizací díla dle detailního harmonogramu výstavby, přičemž nárok na úhradu této pokuty vzniká i v případě prodlení s dílčími termíny plnění, nepřisvědčil. V daném případě bylo povinností žalobkyně do 14 dnů ode dne uzavření smlouvy ve spolupráci s objednatelem vypracovat detailní harmonogram prací. Žalobkyně tuto svoji povinnost nesplnila, a proto se nemůže dovolávat neplatnosti, když jí sama způsobila (§40a věta druhá obč. zák.). Pokud argumentuje tím, že nebyla zpracována řádná projektová dokumentace, měla to být právě žalobkyně, která jako odborník měla na tuto skutečnost upozornit žalované dle § 551 odst. 1 obch. zák., když měla možnost se s ní seznámit ještě před uzavřením smlouvy o dílo. Pokud tak neučinila a rovněž se ani nesnažila sjednat s ohledem na tuto skutečnost posunutí termínu dokončení díla, nelze tato její pochybení přičítat k tíži žalovaných, kteří byli v dané vztahu v postavení spotřebitele, tedy stranou slabší. Navíc i když nebyl zpracován detailní harmonogram, pro stanovení termínu jednotlivých uzlových bodů byl hrubý harmonogram stavby (příloha č. [hodnota] smlouvy o dílo), který dostatečně podrobně stanoví jednotlivé druhy prací a termíny jejich dokončení.

16. V zápise z kontrolního dne stavby KD č. [hodnota] z 31. 10. 2011 že žalobkyně uznala zpoždění k 31. 10. 2011 v délce 21 týdnů. Smluvní pokuta za toto prodlení činí 573 861 Kč, přičemž denní výše činí 3 903,8145 Kč a délka prodlení 147 dnů.

17. Již procesní obrana co do výše smluvní pokuty 573 861 Kč je dostačující k zamítnutí žaloby, a proto se soud pro nadbytečnost smluvními pokutami za nesplnění dalších uzlových bodů již nezabýval.

18. Soud proto měl za to, že částka 74 405 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 74 405 Kč od 5. 6. 2012 do 30. 3. 2015, kapitalizovaným částkou 16 256,40 Kč, zanikla započtením vůči smluvní pokutě ve výši 573 861 Kč.

19. Proto soud I. stupně zamítl žalobu v plném rozsahu.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení soud I. stupně odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.

21. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalobkyně s odůvodněním, že soud prvního stupně nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem nebo k jí označeným důkazům; řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věcí; soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným závěrům a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně byla přesvědčena, že soud prvního stupně nerespektoval závazný právní názor odvolacího soudu ke stanovení výše bezdůvodného obohacení v režimu ust. § 642 odst. 2, § 457 a § 458 obč. zák. a podle východiska uvedeného mimo jiné v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 1580/2011 nebo rozhodnutí sp.zn. 28 Cdo 4820/2008.

22. Soud prvního stupně vycházel při zadání znaleckého úkolu ustanovenému znalci toliko z výňatku rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 1580/2011, jak jej citoval odvolací soud, aniž by zohlednil též závěry dalších odkazovaných rozhodnutí, které s tímto výňatkem nekorespondují.

23. Žalobkyně navrhla v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu a pokynem odvolacího soudu doplnit dokazování soudně znaleckým posudkem, kterým budou zjištěny náklady odpovídající žalobkyní provedeným stavebním (a dalších) pracím, vícepracím či materiálovým nákladům, prováděným dle účastníky (původně) schváleného rozpočtu, na předmětné stavbě.

24. Následně žalobkyně soudu předložila znalecký posudek č. [spisová značka] vypracovaný dne 8.9.2023 [tituly před jménem] [jméno FO], soudním znalcem a soudním znalcem bylo zjištěno, že cena žalobkyní provedených stavebních (a dalších) prací na stavbě, kterou by museli žalovaní v daném místě a čase vynaložit jako nejnižší náklady na dosažení shodného stupně rozestavěnosti, je 2 832 298 Kč bez DPH (tj. 3 133 338 Kč s DPH). Tento znalecký posudek byl soudem řádně proveden a následně byl znalec [tituly před jménem] [jméno FO] též soudem vyslechnut. Odvolatelka též sporovala metodu použitou znalcem [tituly před jménem] [jméno FO].

25. Neztotožnila se ani s vysloveným právním hodnocením soudu prvního stupně v tom smyslu, že bylo její povinností vypracovat detailní harmonogram prací a jelikož žalobkyně tuto povinnost nesplnila, nemůže se dovolával neplatnosti, když ji sama způsobila. Opakovaně v řízení namítala, že prodlení nevzniklo na její straně.

26. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví, popř. aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

27. Žalovaní se k odvolání vyjádřili tak, že mají naopak za to, že soud prvního stupně správně objasnil skutkový stav celé věci a ten následně i korektním způsobem právně hodnotil. Soud prvního stupně postupoval zcela v rámci, který pro jeho rozhodování stanovil odvolací soud v rámci zrušujícího usnesení a napadený rozsudek odpovídá právnímu názoru vyjádřenému soudem odvolacím. Žalovaní nesouhlasí se způsobem, jakým žalobkyně došla k výpočtu výše bezdůvodného obohacení, které žalobkyně požaduje uhradit a dále v rámci procesní obrany uplatnili vlastní nárok na úhradu smluvních pokut, vyplývajících zejména z prodlení žalobkyně vznikajícího v průběhu zhotovování díla.

28. Přitom je možné za nesporné považovat, že smlouva o dílo byla uzavřena dne [datum], žalovaní odstoupili od smlouvy o dílo dne 30. 5. 2012, počátek odstávky prací na díle byl účastníky sjednán na den 1. 2. 2012 a žalovaní uhradili žalobkyni jednotlivými platbami částku ve výši 1 406 195 Kč.

29. Zásadními spornými otázkami tak v současné době jsou zejména otázka výpočtu výše bezdůvodného obohacení, jehož vyplacení se žalobkyně domáhá a současně případná otázka důvodnosti protinároku žalovaných na úhradu smluvních pokut.

30. Soud prvního stupně při kalkulaci výše bezdůvodného obohacení vyšel z rozdílu hodnoty nemovitosti, kterého bylo v důsledku provedených prací dosaženo. Jako výchozí tak bylo bráno kritérium obohacení žalovaných, tedy zvýšení hodnoty jejich majetku v důsledku jednání žalobkyně na základě následně zrušené smlouvy o dílo. Žalovaní mají přitom za to, že v tomto směru postupoval soud prvního stupně zcela korektně v souladu se smyslem zákonné úpravy institutu bezdůvodného obohacení a s příslušnou soudní judikaturou.

31. Dílo nebylo v dojednaném čase nejen zhotoveno řádně bez vad a nedodělků, ale na straně žalobkyně vznikaly rovněž opakovaně zásadní prostoje, pro které nakonec žalovaní od smlouvy o dílo odstoupili v souladu s § 642 odst. 2 obč. zák. Žalobkyně tak smlouvu o dílo porušovala a vlastní závazky nedodržela.

32. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o.s.ř. potvrdil coby věcně správný a žalovaným přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

33. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

34. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů zákonným způsobem, ze kterých čerpal správná a pro rozhodnutí o věci samé plně postačující skutková zjištění. Skutkový stav také nedoznal žádných změn ani v odvolacím řízení.

35. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud I. stupně pak také podle odpovídající hmotněprávní úpravy.

36. Soud I. stupně také nepochybil, pokud shledal pravomoc [Orgán veřejné moci] podle čl. 4 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012.

37. Na přesvědčivé odůvodnění napadeného rozhodnutí (zejména bod 26. - 39.) pak z důvodu hospodárnosti lze odkázat (ust. § 6 o. s. ř.).

38. K odvolacím námitkám žalobkyně je nutno zdůraznit, že soud I. stupně se již v novém rozhodnutí řídil ust. § 157 odst. 2 o.s.ř. a toto rozhodnutí dostálo všem požadavkům na přezkoumatelnost. Též hodnotil důkazy postupem podle ust. § 132 o.s.ř., tedy jednotlivě a ve vzájemné souvislosti, a to v návaznosti na tvrzení obou procesních stran o rozhodných skutečnostech pro posouzení nároku na vydání bezdůvodného obohacení ze smlouvy o dílo zrušené odstoupením od smlouvy podle ust. § 642 odst. 2 obč. zák. Nepominul ani obranná tvrzení žalovaných, kteří jsou v postavení spotřebitelů oproti žalobkyni jako podnikateli v oboru stavebnictví. Případné pochybnosti též zcela v souladu s touto skutečností vykládal ve prospěch žalovaných jako slabší smluvní strany.

39. Jak již uvedl soud I. stupně podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

40. Podle § 631 obč. zák. smlouvou o dílo zavazuje se objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

41. Podle § 48 odst. 1 obč. zák. od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

42. Podle § 48 odst. 2 obč. zák. odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.

43. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

44. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

45. Podle 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

46. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

47. Podle § 642 odst. 2 obč. zák. objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.

48. Podle § 55 odst. 3 o. z. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

49. Soud I. stupně se řídil závazným právním názorem vysloveným ve výše uvedeném usnesení odvolacího soudu (ust. § 226 odst. 1 o.s.ř.) a vypracoval nový znalecký posudek ke stanovení výše bezdůvodného obohacení v režimu ust. § 642 odst. 2, § 457 a § 458 obč. zák. a to podle východisek uvedených v rozhodnutích Nejvyššího soudu (např. sp.zn. 28 Cdo 1580/2011), podle nichž v případě hodnot vynaložených na cizí nemovitost, je pohledávkou z bezdůvodného obohacení nikoliv hodnota vynaložených prostředků, nýbrž rozdíl mezi hodnotou domu před adaptací a po ní (zhodnocení nemovitosti).

50. Ve světle ustálené judikatury je tak právně zcela irelevantní námitka žalobkyně, že mezi provedenými pracemi a zhodnocením není přímá korelace.

51. Odvolatelka se mýlí, pokud uvádí, že znalecký posudek vypracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] jako jediný koresponduje se závazným právním názorem vysloveným odvolacím soudem v rozhodnutí ze dne 6.11.2018, je tomu totiž přesně naopak, jak konečně správně dovodil i soud I. stupně.

52. Jak již uvedl odvolací soud v předchozím rozhodnutí ze dne 6. listopadu 2018, č. j. 12 Co 260/2018 463, podle ustálené judikatury (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 2870/2014, 33 Cdo 1568/2014, 33 Cdo 1917/2012, 28 Cdo 4820/2008 a 28 Cdo 1580/2011) odstupuje-li objednatel od smlouvy o dílo podle § 642 odst. 2 obč. zák., tedy pro neplnění smluvních povinností zhotovitelem, nelze objednateli přiznat plnění, které představuje poměrnou část ceny díla s důsledkem, že pro vypořádání stran je třeba použít obecných ustanovení § 457 a § 458 obč. zák.

53. Není též pravdivé tvrzení odvolatelky, že nelze ocenit tržní hodnotu rozestavěné nemovitosti, když nemovitosti se běžně v takovém stavu nejen oceňují, ale i prodávají, takže se jedná o výhradu nerelevantní, neboť znalecká metoda s touto skutečností počítá a zohledňuje jí.

54. Jak již uvedl soud I. stupně, pro nároky vzniklé odstoupením od smlouvy podle § 642 odst. 2 obč. zák. se neuplatní způsob vypořádání podle ustanovení § 642 odst. 1 obč. zák. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.2.2009, sp. zn. 28 Cdo 4820/2008, rozsudek ze dne 23.8.2000, sp. zn. 29 Cdo 697/99, nebo ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. 26 Odo 1790/2006). O obohacení jde tehdy, jestliže se plněním někomu dostalo majetkové hodnoty vyjádřené tím, že v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv (§ 451 odst. 2 obč. zák.), anebo snížení pasiv (§ 454 obč. zák.) (srov. rozsudek NS ze dne 19.10.2005, sp. zn. 33 Odo 1052/2005).

55. Ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. upravuje zvláštní případ odstoupení objednatele od smlouvy o dílo. Jedná se o situace, kdy dílo ještě nebylo provedeno, ale již je zřejmé (z přístupu zhotovitele, pracovního postupu, kvality dosud provedených prací atd.), že závazek zhotovitele bude podstatným způsobem porušen. Nejedná se přitom o porušení skutečné, ale předpokládané v budoucnosti. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je neoprávněné získání majetkových hodnot jedním subjektem (kdy se jeho majetkový stav zvětšil, nebo, ač se tak mělo stát, se nesnížil), a to na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna negativně projevila (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.5.2008, sp. zn. 30 Cdo 2442/2007, nebo publikaci Švestka, Spáčil, Škárová: Občanský zákoník, Komentář, I. díl, Praha: C. H. Beck 2008, str. 1176).

56. V případě hodnot vynaložených na cizí nemovitost, je pohledávkou z bezdůvodného obohacení nikoliv hodnota vynaložených prostředků, nýbrž rozdíl mezi hodnotou domu před adaptací a po ní (zhodnocení nemovitosti) (viz i odvolatelkou citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2011, sp.zn. 28 Cdo 1580/2011).

57. Odkaz odvolatelky na část odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1580/2011, je též nepatřičné, jelikož pokud se v něm uvádí oceňování stavebních prací provedených žalobcem pro žalovaného, jedná se o vztah zhotovitele díla a jeho subdodavatele. Naopak konstantní judikatura Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 32 Odo 871/2004, též rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2004, sp. zn. 32 Odo 761/2003, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2006, sp. zn. 33 Odo 1184/2005) vychází z právního názoru, že v případě hodnot vynaložených na cizí nemovitost, je pohledávkou z bezdůvodného obohacení nikoliv hodnota vynaložených prostředků, nýbrž rozdíl mezi hodnotou domu před adaptací a po ní [zhodnocení nemovitosti].

58. Nutno je znovu uvést, že podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Konstantní judikatura Nejvyššího soudu (vedle citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 32 Odo 871/2004, též rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2004, sp. zn. 32 Odo 761/2003, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2006, sp. zn. 33 Odo 1184/2005) vychází z právního názoru, že v případě hodnot vynaložených na cizí nemovitost, je pohledávkou z bezdůvodného obohacení nikoliv hodnota vynaložených prostředků, nýbrž rozdíl mezi hodnotou domu před adaptací a po ní (zhodnocení nemovitosti). Bezdůvodné obohacení vzniká tomu, komu se na úkor druhého dostalo majetkové hodnoty, jež se projevila zvýšením jeho aktiv či snížením pasiv, a to např. i plněním z právního důvodu, který odpadl.

59. Vadou znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] pak není ani zvolená porovnávací metoda, která je právě (jak sama odvolatelka uvádí) vhodná na stanovení ceny celé stavby. Ve své podstatě i v této námitce se jen odráží nesouhlas odvolatelky s tím, že tržní cena nemovitosti nesouvisí nijak s cenami stavebních prací.

60. Zcela právně irelevantní jsou pak námitky žalobkyně, že celou adaptaci neprováděl jeden dodavatel, ale jen její část a že investorem objednané stavební práce nemusí jednoznačně vést ke zhodnocení nemovitosti. I tyto námitky pak ve své podstatě jen směřují k nesouhlasu, že soud I. stupně (v souladu s ustálenou judikaturou) nepřiznal žalobkyni hodnotu provedených stavebních prací.

61. Též (při zjištění, že výše bezdůvodného obohacení nebyla zcela pokryta již poskytnutým plnění ze strany žalovaných), se soud I. stupně správně znovu zabýval jejich procesní obranou (§ 98 o.s.ř.) při uplatnění nároku ze smluvní pokuty. Přitom na podkladě konkrétních zjištění se vypořádal s jednotlivými tvrzeními o vzniku prodlení na straně žalobkyně, a to včetně faktického ukončení prací po 14.2.2012.

62. Pokud v odvolání žalobkyně znovu opakuje, jak již uváděla v řízení před soudem I. stupně, že prodlení nevzniklo na její straně, toto její tvrzení je v rozporu se zjištěným skutkovým stavem, z něhož nevyplývá, že to byli žalovaní, kteří prodlení zapříčinili a naopak vyplývá, že prodlení na straně žalobkyně vzniklo bez jejich přičinění. Proto správně soud I. stupně neaplikoval ust. § 1968 věty druhé o.z., když ostatně, jak již bylo uvedeno výše, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na daný smluvní vztah nelze použít.

63. Ustanovení § 451 obč. zák. vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, podle které se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Bezdůvodné obohacení je přitom chápáno jako závazek (§ 489 obč. zák.), z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení. O obohacení jde tehdy, jestliže se plněním někomu dostalo majetkové hodnoty vyjádřené tím, že v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv (§ 451 odst. 2 obč. zák.) anebo snížení pasiv (§ 454 obč. zák.) (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2005, sp. zn. 33 Odo 1052/2005).

64. Pokud žalobkyně namítala, že soud prvního stupně sice učinil skutková zjištění, avšak s těmito zjištěními se z hlediska řádného odůvodnění vypořádal nedostatečně, případně tyto úvahy soudu prvého stupně (z hlediska celku) absentují, nebo jsou logicky či věcně vnitřně rozporné a žalobkyně se závěry o skutkovém stavu učiněnými soudem prvního stupně nesouhlasí, když tyto vůbec nevyplývají z provedeného dokazování, ani s touto námitkou se odvolací soud neztotožnil.

65. Soud I. stupně (jak již bylo uvedeno výše) hodnotil důkazy postupem podle § 132 o.s.ř., tedy jednotlivě a ve vzájemné souvislosti, a to v návaznosti na tvrzení obou procesních stran o rozhodných skutečnostech pro posouzení nároku na vydání bezdůvodného obohacení ze smlouvy o dílo zrušené odstoupením od smlouvy podle § 642 odst. 2 obč. zák. Nepominul ani obranná tvrzení žalovaných, kteří jsou v postavení spotřebitelů oproti žalobkyni jako podnikateli v oboru stavebnictví. Případné pochybnosti též zcela v souladu s touto skutečností vykládal ve prospěch žalovaných jako slabší smluvní strany.

66. Též se žalobkyně mýlí, pokud má za to, že cílem by civilního procesu má být nalezení pravdy, když tento odkaz platil v režimu zásady tzv. materiální pravdy v komunistické právní teorii, nikoli za současné projednací zásady (viz ust. § 101 odst. 1 o.s.ř.).

67. Rozhodnutí soudu prvního stupně tak nespočívá na nesprávném právním posouzení věcí.

68. Odvolací soud proto podle ust. § 219 o. s. ř. napadené rozhodnutí soudu prvního stupně v zamítavém výroku I. jako věcně správné, včetně závislých výroků II.- IV., potvrdil.

69. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalovaným, kteří byli v odvolacím řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 476,08 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 453 362 Kč sestávající z částky 14 140 Kč, snížené dle § 12 odst. 4 a.t. při zastupování dvou účastníků o 20 % na částku 11 312 Kč za každého ze žalovaných za 2 úkony podle ust. § 11 odst. 1 a. t. - za vyjádření k odvolání a účast na ústním jednání dne 24.9.2024, tedy celkem ve výši 45 248 Kč a dále 2x paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 21 % z částky 45 848 Kč ve výši 9 628,08 Kč, celkem 55 476,08 Kč.

Poučení