12 Co 44/2024 - 1117

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Blanky Chlostové a soudců JUDr. Michala Holuba a JUDr. Zuzany Hanákové, LL. M. ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Anonymizováno] GmbH zahraniční osoba registrovaná pod č. [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno], 131 83 Berlín, Spolková republika Německo zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 71 874 695 Kč s příslušenstvím a příslušenství z částky 196 544 EUR o odvolání žalované do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. listopadu 2023, č. j. 42 C 70/2015-1016, ve spojení s usnesením ze dne 26.ledna 2024, č. j. 42 C 70/2015-1086 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku I., ve výroku III. o nákladech řízení mezi účastníky řízení a ve výrocích IV. a V. o nákladech státu potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce [částka] k rukám advokáta [Jméno advokáta A] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), v části, kterou se žalobkyně domáhala na žalované úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) uložil žalované povinnost zaplatit České republice, zastoupené Obvodním soudem pro Prahu 1, náhradu nákladů státu ve výši [částka] ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí určujícího výši vynaložených nákladů (výrok IV.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice, zastoupené Obvodním soudem pro Prahu 1, náhradu nákladů státu ve výši [částka] ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí určujícího výši vynaložených nákladů (výrok V.).

2. Soud I. stupně tak rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně domáhala po žalované z titulu odpovědnosti za vady a za škodu způsobenou vadným plněním z kupní smlouvy č. [č. účtu] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] o dodávce 16 kusů motorových vozů řady [Anonymizováno] [Anonymizováno], kterou se žalovaná zavázala vyrobit a dodat žalobkyni tyto motorové vozy a žalobkyně se za to zavázala zaplatit jí kupní cenu ve výši [částka] bez DPH (dále též jen „kupní smlouva“). Žalovaná poskytla na jednotlivé vozy záruku v délce 24 měsíců od protokolárního převzetí každého jednotlivého vozu. Záhy po převzetí a nasazení vozů do provozu se na motorových vozech začaly projevovat vady. Tyto vady se týkaly zejména pryžových měchů sekundárního vypružení dvounápravových podvozků (dále též jen „měchy vzduchového vypružení“), sad brzdových desek a brzdových kotoučů dvojkolí pneumatické části brzdy (dále též jen „brzdové obložení“) a kuželového soukolí reverzační nápravové převodovky dvounápravového podvozku (dále též jen „převodovka“). Vady měchů vzduchového vypružení se projevovaly zejména praskáním měchů. Vady brzdového obložení se projevovaly zejména nadměrným opotřebením brzdových kotoučů a brzdových desek. Vady převodovek se projevovaly zejména nadměrným opotřebením těchto převodovek a vylamováním zubů kuželového soukolí převodovek. Tyto vady žalobkyně u žalované řádně a včas reklamovala na tzv. reklamačních hlášenkách „vzor A“ podle čl. IX odst. 6 a 7 kupní smlouvy. Žalovaná nejdříve reklamované vady jako záruční opravovala, posléze začala reklamační hlášenky odmítat s poukazem, že nejde o záruční vady. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k odstranění předmětných vad a poskytla jí přiměřenou dodatečnou lhůtu k odstranění těchto vad do [datum]. Žalovaná ani v dodatečně poskytnuté přiměřené lhůtě vytýkané vady neodstranila. Proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] přistoupila ke změně nároku z odpovědnosti za vady a namísto opravy vad požadovala po žalované uhrazení přiměřené slevy z kupní ceny ve výši [částka] ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu dne [datum] jako rozdílu mezi hodnotou bezvadných vozů a hodnotou skutečně dodaných vozů vykazujících reklamované vady. V dopise ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě částky [částka], které musela žalobkyně vynaložit v důsledku porušování povinnosti žalované opravit vady vozů ve lhůtě do [datum]. Žalovaná dosud žalobkyni nic neuhradila.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že není zřejmé, jaké konkrétní vady žalobkyně u žalované uplatnila, kterým úkonem se tak stalo, jakož i že se jedná o vady záruční. Ze žaloby se podává, že žalovaná údajný nárok opírá o 33 vad oznámených shodným počtem reklamačních hlášenek, nicméně z předloženého posudku a z dalších důkazů se podává, že tento nárok by měl být založen mnohem vyšším počtem vad oznámených reklamačními hlášenkami. Nároky z údajných vad oznámených žalované reklamačními hlášenkami č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], nemohou žalobkyni v žádném případě náležet ani proto, že tyto údajné nároky byly uplatněny až po uplynutí záruční doby. Jednotlivá poškození souprav jsou způsobená nadměrnou zátěží, nevyhovujícím stavem infrastruktury v [adresa] kraji, resp. regionu, kde jsou vlakové soupravy provozovány, a nesprávným použitím vlakových souprav, tedy použitím v rozporu s technickou specifikací dle přílohy č. [hodnota] kupní smlouvy. Část reklamací žalobkyně pak představuje pouhé běžné opotřebení vlakových souprav. Navrhla zamítnutí žaloby.

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu (podrobně uvedeného v bodě 14. - 57. napadeného rozhodnutí), že žalobkyně dne [datum] zadala veřejnou zakázku žalované. V rámci veřejné zadávací dokumentace žalobkyně stanovila základní technické zadání motorového vozu řady [Anonymizováno] tak, že vůz je určen pro provoz ve středoevropském klimatickém prostředí za předpokladu, že okolní teplota bude v rozmezí – 20°C až + 35°C při nadmořské výšce maximálně 1000 m, nejmenší jmenovitý poloměr oblouku koleje při průjezdu traťovou rychlostí bude 150 m, při průjezdu rychlostí 10 km/h s povolenými šroubovkami a za dozoru může být i o poloměru 100 m, jakož i jednoznačně specifikovala místo, kde se budou vozy provozovat.

5. Žalobkyně dne [datum] uzavřela kupní smlouvu č. [č. účtu], jejímž předmětem byla výroba a dodávka 16 ks motorových vozů řady [Anonymizováno] [Anonymizováno] v provedení a za podmínek stanovených smlouvou. Celková kupní cena za dodávku všech 16 ks motorových vozů činila [částka] bez DPH. Prodávající poskytl na motorové vozy záruční lhůtu v délce 24 měsíců od jejich převzetí s tím, že neručí za běžné spotřební díly podléhající běžnému provoznímu opotřebení způsobenému obvyklým užíváním a provozem motorového vozu a záruka za jakost se nevztahuje na vady a škody zapříčiněné tím, že motorové vozy nebyly užívány v souladu s příslušnými technickými podmínkami, provozní dokumentací prodávajícího a předpisy kupujícího a dále na vady způsobené vadným nebo nekvalitním svrškem tratě, který nesplňuje příslušné normy. Podle technických podmínek je motorový vůz koncipován pro vícenásobné řazení, a to až tří motorových vozů typu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Průjezd obloukem je možný o minimálním poloměru 100 m (pro samostatný motorový vůz), resp. 150 m (spojené motorové vozy). Přednostním brzdovým systémem retardér integrovaný do hydromechanických převodovek, úbytek brzdící síly hydrodynamické brzdy pak doplňuje elektropneumatická kotoučová brzda. Motorový vůz je vybaven organickým brzdovým obložením. Vůz je určen pro vícenásobnou trakci až se třemi konstrukčně stejnými vozy. Při použití nepřímé brzdy se účinek nekombinuje s retardérem. Při delším provozu s nepřímou brzdou hrozí nebezpečí zvýšeného opotřebení obložení. Při provozním brzdění se má přednostně používat retardér, který je aktivní jen při rychlostech přes 20 km/hod.

6. Dne [datum] došlo k předání vozu č. [hodnota], [Anonymizováno], dne [datum] vozu č. [hodnota], [Anonymizováno], dne [datum] vozu č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], dne [datum] vozu č. [hodnota], [Anonymizováno], dne [datum] vozu č. [hodnota], [Anonymizováno], dne [datum] vozu č. [hodnota], dne [datum] vozu č. [hodnota] a dne [datum] vozu č. [hodnota], [Anonymizováno].

7. Během prvního roku od protokolárního předání vozů se na vozech začaly objevovat závady, které žalobkyně průběžně reklamovala u žalované. Typově se jednalo zejména o tři opakující se vady, a to poškození pryžových měchů sekundárního vypružení dvounápravových podvozků, projevující se zejména v praskání měchů (dále též jen „měchy pryžového vypružení“), nadměrné a nesouvislé opotřebení brzdových desek a brzdových kotoučů pneumatické brzdy, projevující se právě v nadměrném a nerovnoměrném opotřebení (dále též jen „brzdové obložení“) a poškození kuželového soukolí reverzační nápravové převodovky dvounápravového podvozku projevující se jednak v nadměrném opotřebení převodovek, jednak ve vylamování zubů kuželového soukolí (dále též jen „převodovka“). Jednotlivé projevy vad žalobkyně u žalované reklamovala na Kupní smlouvou sjednaných vzorech – tzv. reklamačních hlášenkách typu A.

8. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci prasklé pružiny primárního vypružení, nadměrného opotřebení brzdových kotoučů, vadného měchu vzduchového vypružení, nadměrného opotřebení boku zubů kuželových soukolí a opětovně měchu vzduchového vypružení.

9. Ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci nadměrného opotřebení brzdových kotoučů, vydrolené brzdové destičky a vadný měch vzduchového vypružení.

10. Ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci nadměrného opotřebení brzdových kotoučů, prasklého měchu vzduchového vypružení a nadměrného opotřebení boků zubů kuželového soukolí.

11. Ve dnech [datum], [datum], [datum], 2x [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci vylomeného zubu nápravové převodovky, nadměrného opotřebení brzdových kotoučů, prasklého měchu vzduchového vypružení, nadměrného opotřebení boků zubů kuželového soukolí a netěsného měchu vzduchového vypružení.

12. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci nadměrného opotřebení brzdových kotoučů a nadměrného opotřebení boků zubů kuželového soukolí.

13. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci nadměrného opotřebení brzdových kotoučů, prasklého měchu vzduchové pružiny a vylomeného zubu nápravové převodovky.

14. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci nadměrného opotřebení brzdových kotoučů a nadměrného opotřebení boků kuželového soukolí.

15. Ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci vylomeného zubu nápravové převodovky, nadměrného opotřebení brzdových kotoučů, nadměrného opotřebení boků kuželového soukolí a prasklin na měchách vzduchového vypružení.

16. Ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci nadměrného opotřebení brzdových kotoučů, vylomeného zubu nápravové převodovky, prasklin na měchách vzduchového vypružení a nadměrného opotřebení boků kuželového soukolí.

17. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci nadměrného opotřebení brzdových kotoučů a nadměrného opotřebení boků kuželového soukolí.

18. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci nadměrného opotřebení brzdových kotoučů a nadměrného opotřebení boků kuželového soukolí.

19. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a 2x [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci ztracené brzdové destičky, nadměrného opotřebení brzdových kotoučů, vylámaných zubů nápravové převodovky, prasklin měchů vzduchového vypružení, ulomeného zubu nápravové převodovky a nadměrné opotřebení boků kuželového soukolí.

20. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci nadměrného opotřebení brzdových kotoučů a nadměrného opotřebení boků kuželového soukolí.

21. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci prasklého měchu vzduchového vypružení, nadměrného opotřebení brzdových kotoučů, nadměrného opotřebení boků zubů kuželového soukolí a prasklin měchů vzduchového vypružení.

22. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci prasklého měchu vzduchového vypružení, nadměrného opotřebení brzdových kotoučů, popraskaných a vylomených segmentů brzdových destiček, prasklého péra primárního vypružení a nadměrného opotřebení boků zubů kuželového soukolí.

23. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně nahlásila reklamaci vady železničního kolejového vozidla v záruční době na vzoru A na voze č. [hodnota]. Jednalo se o reklamaci prasklé pružiny, prasklé pružiny vypružení podvozku, nadměrného opotřebení brzdových kotoučů, prasklého měchu vypružení, nadměrné opotřebení boků zubů kuželového soukolí a znovu prasklého měchu vzduchového vypružení.

24. Žalovaná zpočátku reklamace uznávala a vady opravovala. Následně je uznávat přestávala.

25. Dodané vozy mají konstrukčně vadné nastavení nápravových převodovek a doplňkové (pneumatické) brzdy a tím se i odlišují od tří vozů stejné řady nasazených pro trať [Anonymizováno] – [Anonymizováno]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala k opravě reklamovaných vad s tím, že k tomu poskytla dodatečnou lhůtu do [datum]. Též vznesla požadavek na uhrazení již vzniklých nákladů v souvislosti s provizorními opravami šesti vadných reverzačních převodovek v celkové výši [částka] do [datum] a dopisem ze dne [datum] žalobkyně uplatnila slevu z kupní ceny ve výši [částka], která byla stanovena na základě znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a která představuje rozdíl v hodnotě bezvadné dodávky a dodávky s vadami. 26. [Anonymizováno] ve znaleckém posudku uvedl, že na brzdových kotoučích se projevují dvě nepřípustné chyby, a to intenzivní opotřebování kotoučových ploch do nerovného tvaru a dále rozpad jednotlivých segmentů brzdového obložení. K nadměrnému opotřebení podstatně přispívá použitý algoritmus řízení elektropneumatické brzdy, který strojvedoucímu prakticky neumožňuje plynulou jízdu předepsanou rychlostí z kopce. Z toho důvodu používají strojvedoucí mechanickou brzdu, která působí bez využití dynamické brzdy a veškerá energie je tak odváděná kotoučovou brzdou. Algoritmus řízení software je vzhledem k charakteru trati, pro kterou byly motorové vozy konstruované, nevhodný. Rychlost úbytku brzdových kotoučů je dána též použitím ocelového kotouče a sintrového obložení (podle kupní smlouvy mělo být obložení organické), přičemž sintrové obložení se chová agresivněji než organické. Nerovnoměrnost opotřebení plochy brzdového kotouče je dána výrobní chybou (konstrukce vozu), kterou provozovatel nemůže nijak ovlivnit.

27. Ve vztahu k sekundárnímu vypružení (měchy vzduchového vypružení) charakter tratě Jizerskohorská železnice s náročným stoupáním a častými ostrými oblouky během jízdy v krátkých intervalech zatěžují celý systém vypružení, a to jak primárního, tak sekundárního. Řešením problémů měla být správná geometrická poloha koleje s pružným upevněním tak, aby se nenamáhaly některé komponenty těchto motorových vozů. Rovněž rozdíly teplot, kde teploty v zimním období dosahují ve výšce 1 m hodnoty od -15 °C do -30 °C a v letním období až +40 °C, ovlivňují proces degradace, stárnutí vzduchových pryžových měchů sekundárního vypružení. Výrobce vozu nepoužil vhodný materiál sekundárního vypružení a ani celková konstrukce primárního a sekundárního vypružení nebyla konstrukčně navrhnuta správně.

28. Ve vztahu k reverzační nápravové převodovce (převodovka) k poškození docházelo v režimu brždění na posledním dvoukolí v daném směru jízdy. Při jízdě v tomto režimu jsou zatažené tažné boky ozubeného soukolí a zhoršený přísun maziva do záběru, čímž se vytváří podmínky pro zadření tažných boků ozubení a k místnímu přehřívání oleje. Podle názoru znalce nadměrné opotřebení a poškození nápravových převodovek je způsobené nevhodnou konstrukcí převodovek, přičemž podíl na vině má také nevhodně navrhnutý převodový poměr i instalovaný řídící software. K zadírání převodovky dochází i poté, co byla část tratě zrekonstruována. Znalec tak jednoznačně uvedl, že se jedná o chyby / vady konstrukčního charakteru, které se vyskytují u všech motorových vozů řady [Anonymizováno] obsahujících reverzační převodovku označenou [Anonymizováno].

29. Popsané vady jsou vady výrobního charakteru, existují bez ohledu na stav svršku tratě a vyskytují se u všech vozů řady [Anonymizováno].

30. Soud I. stupně poté uzavřel, že žalovaná jako prodávající porušila svou povinnost dodat zboží (16 kusů motorových vozidel typu [Anonymizováno]) bez vad, každé z dodaných vozidel má výrobní vadu, která se projeví dříve nebo později v závislosti na počtu ujetých kilometrů a stylu jízdy, a to jako nadměrné opotřebení brzdové soustavy, v prasklých měchách sekundárního vypružení a ulomených či jinak poškozených zubech reverzační nápravové převodovky. Výrobní vada přitom spočívá v použití nevhodných materiálů, nevhodné konstrukci skříně a podvozku a zejména pak v nevhodně nastaveném ovládacím softwaru nutícím strojvedoucí k nadměrnému používání pneumatické brzdy na úkor brzdy hydrodynamické, to vše v situaci, kdy žalovaná dopředu věděla, v jakých podmínkách a na jaké trati budou vlaky provozovány. Přesto žalovaná nepřizpůsobila konstrukční řešení, ani softwarové vybavení na motorových vozech.

31. Žalobkyně jednotlivé projevy vad řádně reklamovala na sjednaných formulářích (tzv. reklamační hlášenky typu A), žalovaná vady nejdříve opravovala, posléze opravy odmítla. Pokud se některá z typových vad v zákonné (či záruční) lhůtě neprojevila, neznamená to, že v době předání vozu neexistovala, když všechny vozy z dané dodávky jsou shodného typu, série i konstrukce, vyráběny pro stejný účel, a to pro jejich provoz na [Anonymizováno] železnici. Vady by se tak dříve či později objevily na všech vozech, a to zcela bez ohledu na stav trati. Existence všech tří typových vad u všech vozů konstatovali i znalci ve svých znaleckých posudcích. Tři typové vady uplatněné žalobkyní u žalované jsou vadami konstrukčními a vliv trati nemůže ničeho změnit na skutečnosti, že bylo dodáno vadné zboží a žalobkyni s ohledem na včasné uplatnění vad vznikl nárok na přiměřenou slevu z kupní ceny.

32. Soud I. stupně pak nárok žalobkyně z vadného plnění žalobkyně posoudil podle ust. uplatňuje z titulu smluvní i zákonné odpovědnosti podle ust. § 439 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále též jen „obch. zák.“), když kupní smlouva byla uzavřena v roce 2010, tedy před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“).

33. Rozsah a závažnost vad na motorových vozech shledal soud I. stupně s ohledem na funkčnost motorového vozu a bezpečnost osob jako vady velmi závažného charakteru, jejichž odstranění pro další funkčnost vozu a jeho bezpečné užívání bylo nezbytné provést. Při stanovení výše slevy vyšel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno] vypracovaného dne [datum], který zohlednil metodiku české komory odhadců pro oceňování – 1994, Metodické pomůcky pro oceňování strojů a zákon o oceňování majetku, když i znalec [tituly před jménem] [jméno FO] (zpracovatel znaleckého posudku zadaného soudem), přiměřenost vyčíslené výše s ohledem na jeho znalecké zkušenosti potvrdil.

34. Soud I. stupně v případě konstrukčních vad zohledňoval přiměřenost výše slevy u jednotlivých vad a dospěl k závěru, že po zohlednění závažnosti vad, které zasahovaly do funkčnosti motorových vozů, tedy snížily jejich funkčnost či je dokonce vyřadily z provozu z důvodu bezpečnosti, neboť vozy sloužily k dopravě osob, je výše slevy stanovená znalci přiměřená.

35. Vedle úvah znalce k výši slevy zohledňující zjištění příčin a odstranění vad mechanické části brzdy zohlednil soud I. stupně rozsah a četnost vad a zejména dopad vad na funkčnost motorových vozů, když vady týkající se brzd a brzdového obležení jsou závažnými funkčními vadami, s ohledem na bezpečnost osob.

36. Žalobkyní nárokovaná částka vyčíslená ve znaleckém posudku č. [hodnota]-25/15 je po zohlednění veškerých kritérií na určení výše přiměřené slevy vzhledem k celkové ceně za motorové vozy částkou přiměřenou. S ohledem na uvedené, rozsah a závažnost vad, které mají dopad na funkčnost vozu, a na celkovou cenu vozů, dospěl soud I. stupně k závěru, že výše slevy [částka], jež v součtu činí cca 8,1 % slevy z kupní ceny, je přiměřená.

37. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“, a ve věci částečně (z 92,86 %) úspěšné žalobkyni přiznal poměrnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši [částka].

38. Náklady řízení státem placené činily celkem [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení úspěšná co do 7,14 % a žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 92,86 %, uložil soud I. stupně žalované povinnost uhradit náklady státu ve výši [částka] (92,86 % představující neúspěch žalované) a žalobkyni ve výši [částka] (7,14 % představující neúspěch žalobce), jak uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

39. Proti tomuto rozhodnutí do vyhovujícího výroku I. a závislým výrokům III. a IV. podala včasné odvolání žalovaná, které odůvodnila tak, že rozsudek považuje za nesprávný z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. b) o.s.ř., tedy že soud I. nepřihlédl k odvolatelkou tvrzeným skutečnostem a k jí označeným důkazům, § 205 odst. 2 písm. d) o.s.ř., že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř., že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a § 205 odst. 2 písm. c) o.s.ř., že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

40. Žalovaná uvedla, že kupní smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena v návaznosti na realizované zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Dodání 16 kusů motorových vozů“, jejímž předmětem bylo dodání motorových vozů dle požadavků stanovených žalobkyní v technickém zadání. Žalobkyně v zadávacích podmínkách nestanovila možnost účastníků zadávacího řízení prohlédnout si před podáním nabídky trať, kde měly být motorové vozy provozovány a stejně tak v zadávací dokumentaci nestanovila ani zkušební jízdy.

41. Motorové vozy byly dodány žalobkyni postupně v období [datum] až [datum]. Žalobkyně začala Motorové vozy provozovat na turisticky frekventované železniční trati tzv. Jizerskohorské železnice především na úseku [adresa].

42. Od druhé poloviny roku 2012 začala žalobkyně reklamovat vady. S ohledem na počet a rozsah reklamovaných závad začalo být žalované zřejmé, že závady musely být způsobeny nevhodným provozem, resp. provozem v nevhodných podmínkách. Toto podezření žalovaného bylo pak podpořeno měřeními provedenými společností [Anonymizováno] [právnická osoba] GmbH v říjnu a listopadu 2012 v souvislosti s lámáním anténních držáků na motorových vozech, když na podvozky motorových vozů při jejich provozu po železniční trati působí síly překračující povolené limity zátěže. 43. [Anonymizováno] na podzim 2013 zahájila zadávací řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce trati [adresa]“, jejímž předmětem byla rozsáhlá rekonstrukce svršku trati na úseku [adresa] (tj. v úseku v délce přibližně 28 km). Modernizace byla dokončena v druhé polovině roku 2015. Kratší úsek trati na trase [adresa] (12 km) modernizován nebyl.

44. Vypracovaný znalecký posudek zaslal [Anonymizováno] soudu I. stupně v červnu 2020. Posudek [Anonymizováno] se však vůbec nezabýval otázkou, zda může být příčinou vad nesprávné použití vozidla či traťový svršek a ani se nevyjádřil k posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná opakovaně namítala, že posudek ÚSIŽ je neúplný a nevypořádal se se zadáním soudu I. stupně a navrhoval, aby soud nechal s ohledem na nedostatky doplnit, k čemuž ovšem nedošlo.

45. Žalovaná nechala obsah měření [Anonymizováno] posoudit posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] a posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], které mají pro řízení zásadní význam, neboť jejich závěry jasně vyvrátily dosavadní tvrzení žalobkyně a dosavadní nesprávná zjištění soudu I. stupně, že stav železniční trati vyhovoval normám, z nich vyplývá, že východiska a předpoklady, na nichž posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a posudek ÚSIŽ založily své závěry, jsou nesprávné a z nich vyplývá, že posudek ÚSIŽ je zjevně neúplný.

46. Soudu I. stupně žalovaná vytkla, že předložené znalecké posudky odmítl provést a k posudkům a ani k tvrzením nepřihlédl.

47. Teprve poté, co nastala koncentrace řízení, byly do spisu soudem I. stupně vneseny Měření [Anonymizováno] (v dubnu 2019) a Posudek [Anonymizováno] (v červnu 2020), přičemž soud již následně žalovanou nevyzýval k doplnění rozhodných skutečností či důkazů dle § 118a o.s.ř.

48. Soudu I. stupně žalovaná dále vytkla, že dospěl k nesprávnému závěru, že závady jsou konstrukční povahy, přestože žalovaná od počátku řízení namítala, že příčinou závad je stav železniční trati a nepřípustný provoz motorových vozů ve spojení s vozy jiných typů. Soud I. stupně již v minulosti (na jednání dne [datum]) konstatoval, že soulad železniční trati s normami, provoz motorových vozů ve smíšené trakci a jejich vliv na vznik závad jsou relevantními skutečnostmi, které bude nutné objasnit.

49. Soud I. stupně v napadeném rozsudku přesto dospěl k závěru, že závady jsou konstrukční povahy s tím, že „předmětná trať zřejmě splňovala příslušné normy, i když v mezních hodnotách“.

50. Žalovaná zdůraznila, že stav železniční trati nevyhovuje normám a závěry soudu I. stupně označila za nesprávné. Poukázala na měření [Anonymizováno], které si soud I. stupně sám vyžádal, a která zachycují v letech 2012, 2013 a 2014 u geometrických parametrů kolejí překročení tzv. odchylek mezí bezodkladného zásahu, tedy limitní tolerance technické normy, jejíž překročení ohrožuje bezpečnost trati a je nepřípustné, především v úseku [adresa] bylo měřením ze dne 21. – [datum] zjištěno překročení limitních mezních odchylek (tolerancí) na 156 místech, měřením ze dne 15. – [datum] bylo zjištěno překročení na 98 místech a měřením ze dne [datum] bylo zjištěno překročení na 62 místech, v úseku [adresa] bylo měřením ze dne [datum] zjištěno překročení limitních mezních odchylek (tolerancí) na 51 místech, měřením ze dne [datum] bylo zjištěno překročení na 59 místech a měřením ze dne [datum] bylo zjištěno překročení na 40 místech, přičemž ve všech těchto případech současně došlo k porušení požadavků § 25 odst. 2 vyhlášky. Z měření je zjevné, že výrazně horší stav (s až násobně vyšším počtem míst překročení tolerancí) se nacházel na úseku [adresa], který byl také modernizován v roce 2015.

51. Soud I. stupně však tento stěžejní důkaz v napadeném rozsudku neposuzoval pro údajnou nerelevanci, a dospěl tak k nesprávnému závěru o tom, že železniční trať vyhovuje normám.

52. Soud I. své závěry o konstrukční povaze závad založil na posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a posudku ÚSIŽ. Z dokazování a výslechu znalců přitom vyplynulo, že při vypracování posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a posudku ÚSIŽ znalci vůbec neposuzovali externí vlivy v podobě nevhodného stavu železniční trati.

53. Posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a posudek ÚSIŽ tedy při posouzení příčin závad nezohlednily všechny relevantní skutečnosti. To je ostatně také důvod, proč jsou posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a posudek ÚSIŽ extrémně strohé a nejednoznačné v částech posuzujících závady a jejich zpracovatelé nebyli schopni adekvátně vysvětlit, v čem mohou závady (nevhodnost materiálu a konstrukce) spočívat.

54. Znalci závěry o konstrukční povaze vad z převážné míry odůvodnili tím, že žalovaná dle jejich názoru nepřizpůsobila technické řešení motorových vozů podmínkám železniční trati. Tyto znalecké závěry však zcela ignorují, že žalovaná nebyla povinna dodat motorové vozy schopné provozu na železniční trati nevyhovující technickým normám, neboť nic takového žalobkyně v zadávací dokumentaci či v kupní smlouvě nepožadovala (a ostatně by to bylo v rozporu s vyhláškou).

55. Žalovaná poukázala na to, že žalobkyně před podáním nabídky neumožnila prohlídku železniční trati a její nevyhovující stav žalované zamlčela, neměla žalovaná možnost se o skutečnosti, že železniční trať nevyhovuje normám, dozvědět. Žádný drážní vůz přirozeně není konstruovaný pro provoz v podmínkách nevyhovujících normám a toto po žalované ani nelze požadovat.

56. Soud I. stupně se však vůbec obsahem specifikace zadávacích podmínek nezabýval.

57. Žalovaná namítla, že závěry znaleckého posudku může soud přebírat pouze tehdy, pokud lze na základě provedených důkazů nabýt jistoty (přesvědčení) o dané skutečnosti, aniž by o tom mohly být rozumné pochybnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud I. stupně dle názoru žalované postupoval v rozporu s výše uvedeným požadavkem a jeho skutkové závěry o konstrukční povaze závad jsou proto nesprávné.

58. Soud I. stupně se vůbec nevyjádřil k otázce vlivu nepřípustného spojování motorových vozů na vznik závad.

59. Soud I. stupně učinil v napadeném rozsudku i řadu dalších nesprávných zjištění, která vůbec z obsahu spisu nevyplývají a nebyla prokázána, např. vadnost softwaru.

60. Soudu I. stupně žalovaná dále vytkla, že věc nesprávně posoudil, když dovodil porušení povinností žalovanou. Soud I. stupně na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu posuzovanou věc nesprávně právně posoudil, když na základě § 420 a § 422 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dovodil, že žalovaná porušila povinnosti dle kupní smlouvy dodáním motorových vozů s vadami a žalobkyně má nárok na slevu z ceny.

61. Žalovaná zdůraznila, že soud I. stupně zcela ignoroval skutečnost, že žalovaná dodávala motorové vozy v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jejímž předmětem nebylo (a ani nemohlo být) zhotovení motorových vozů specificky pro provoz na železniční trati, neboť žalovaná měla na návrh řešení a podání nabídky pouze 50 dnů, přičemž žalobkyně neposkytla účastníkům zadávacího řízení pravdivé informace o stavu trati a v zadávací dokumentaci nepřipustila prohlídku místa plnění. To vše za situace, kdy železniční trať byla prokazatelně v havarijním stavu, a dokonce v rozporu s technickou normou a požadavky vyhlášky.

62. I pokud by některá ze závad byla (třebaže částečně) způsobena špatnou konstrukcí motorových vozů dodaných žalovanou, pak se soud I. stupně měl zabývat posouzením, do jaké míry mohly být projevy závad zapříčiněné stavem železniční trati a zda by se závady vůbec projevily, pokud by motorové vozy byly provozovány na trati, která splňuje technické normy, jak žalobkyně deklarovala ve veřejné zakázce (a jak ostatně vyplývá z právních předpisů).

63. Žalovaná poukázala na postup soudu I. stupně při určení výše slevy z ceny, který označila za nesprávný, neboť byl založen na zjevně neodůvodněných a nepřezkoumatelných závěrech znalců v rozporu s podklady, ze kterých znalci vycházeli. Výši slevy převzal z posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který je však zjevně nesprávný a nepřezkoumatelný, neboť z jeho závěrů není zřejmé, proč byla stanovena sleva z ceny v dané výši, jakou cestou ke zjištěním znalec dospěl a jak plynou z podkladových materiálů.

64. U vadného softwaru bylo znalecké zkoumání zcela netransparentní a nepřezkoumatelné. Za situace, kdy znalec vychází z neprokázaných a nepodložených informací jedné strany sporu, jejichž pravdivost předpokládá, postrádá jakékoliv znalecké přezkoumání smysl.

65. Žalovaná dále upozornila na postup soudu při hodnocení znaleckého posudku, který má podléhat hodnocení stejně jako jakékoliv jiné důkazy. Soud je povinen znalecký posudek hodnotit po formální i obsahové stránce. Náležitostí znaleckých posudků je „popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel“, resp. „výčet podkladů“ a je povinen dle rozhodovací praxe posoudit, zda jsou závěry znaleckého posudku „náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů“.

66. Výše uvedené požadavky soud I. stupně při hodnocení posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a posudku ÚSIŽ a přebírání jejich závěrů nereflektoval.

67. Soud I. stupně v neposlední řadě nesprávně posoudil důsledky započtení pohledávky žalované na úhradu doplatku kupní ceny ve výši [částka] za soupravy motorových vozů č. [hodnota] a 840 016, které žalovaná učinila podáním ze dne [datum] a [datum] vůči případné pohledávce žalobkyně na slevu z kupní ceny. Žalovaná současně namítla, že jednostranné započtení žalobkyně vůči pohledávce žalované učiněné dříve dne [datum] a [datum] je absolutně neplatné, a proto může žalovaná pohledávku ve výši [částka] nadále započíst.

68. Soud I. stupně se tedy měl zabývat namítanou absolutní neplatností jednostranného započtení žalobkyně z úřední povinnosti kdykoli v průběhu řízení, když tato námitka neplatnosti ze strany žalované se nepromlčuje, a naopak přihlédnout k započtení provedenému žalovanou. Z tohoto důvodu tak napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Za účelem posouzení absolutní neplatnosti měl soud I. stupně také provést navrhované důkazy.

69. S ohledem na vše uvedené v odvolání je zřejmé, že soud I. stupně zatížil řízení a napadený rozsudek zásadními vadami a nedostatky, pro které musí být zrušen.

70. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

71. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila tak, že je to již podruhé, co bude v dané věci odvolací soud rozhodovat o odvolání žalované. V usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka], odvolací soud již jednou odvolání žalovaného ze dne [datum], včetně jeho doplnění ze dne [datum], v meritu věci nevyhověl. Odvolací soud v usnesení aproboval závěry prvního rozsudku soudu I. stupně co se týče správnosti skutkového a právního posouzení základu nároku, avšak první rozsudek v dané věci zrušil k tehdejšímu odvolání žalované, co do kvanta, tedy s tím, že soud prvního stupně se měl v pokračujícím řízení přezkoumatelně vypořádat s otázkou výše přiznané slevy za vady motorových vozů (když základ nároku a odpovědnost žalované byla prokázána). Tím tak odvolací soud v usnesení vyhověl dřívějšímu odvolání žalobkyně ze dne [datum], v němž žalobkyně namítala právě nepřezkoumatelnost výroku prvního rozsudku o výši přiznané slevy za vady motorových vozů.

72. Odvolací soud se v usnesení ztotožnil jak se skutkovým, tak právním posouzením merita věci soudem prvního stupně, když v usnesení potvrdil, že vady motorových vozů jsou konstrukčního charakteru přítomné u motorových vozů „z výroby“, a tedy je dána zákonná odpovědnost za vady žalované za tyto vady.

73. Odvolací soud současně potvrdil, že s ohledem na tyto závěry je irelevantní zabývat se stavem trati [adresa] (dále též jen „trať“), na níž byly Motorové vozy provozovány, neboť stav trati byl s ohledem na řádně zjištěný skutkový stav a správné právní posouzení merita věci irelevantní. Soud prvního stupně se tak měl v dalším průběhu řízení zabývat již jen otázkou výše slevy, kterou v prvním rozsudku soud prvního stupně posoudil nedostatečně, což představovalo závazný právní názor odvolacího soudu, který byl soud prvního stupně povinen v dalším průběhu řízení respektovat.

74. Žalobkyně namítl, že odvolání žalované usnesení a závěry odvolacího soudu z jeho předchozího přezkumu zcela pomíjí, když v odvolání není dokonce ani vůbec zmíněno právě to, že věc již byla odvolacím soudem jednou přezkoumávána a s jakým výsledkem.

75. Odvolací soud se přitom v usnesení vypořádal prakticky se všemi námitkami, které žalovaná uvedla již v prvním odvolání a které tak nyní pouze znovu opakuje ve svém aktuálně podaném odvolání (zejména co se týče stavu trati).

76. S ohledem na to, že odvolací soud již v usnesení potvrdil správnost skutkových a právních závěrů prvního rozsudku, co se týče merita věci (existence vad a odpovědnosti za ně), je veškerá polemika žalované s těmito závěry do značné míry zbytečná, když k těmto otázkám se již odvolací soud vyjádřil.

77. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

78. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně z podnětu podaného odvolání, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

79. Znovu je nutno zdůraznit, že lze souhlasit s právními závěry soudu I. stupně, který posoudil nárok z vadného plnění žalobkyně jako nárok z titulu smluvní i zákonné odpovědnosti podle ust. § 439 odst. 1 obch. zák.

80. Podle ust. § 439 odst. 1 obch. zák. nárok na slevu z kupní ceny odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží dodané s vadami, přičemž pro určení hodnot je rozhodující doba, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění.

81. Podle ust. § 422 odst. 1 obch. zák. poruší-li prodávající povinnosti stanovené v ust. §420, má zboží vady. Ust. § 420 obch. zák. pak prodávajícímu ukládá, aby dodal zboží v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva, případně, jež se hodí pro účel stanovený ve smlouvě či pro jaký se takové zboží zpravidla užívá.

82. Podle ust. § 425 odst. 1 obch. zák. prodávající odpovídá za vadu, kterou má zboží v okamžiku, kdy přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího, i když se vada stane zjevnou až po této době. Práva kupujícího vyplývající ze záruky za jakost zboží tím nejsou dotčena.

83. Podle ust. §428 odst. 1 obch. zák. právo kupujícího z vad zboží nemůže být přiznáno v soudním řízení, jestliže kupující nepodá zprávu prodávajícímu o vadách zboží bez zbytečného odkladu poté, kdy kupující vady zjistil, nejpozději do dvou let od doby dodání zboží. K těmto účinkům soud přihlédne, jen jestliže prodávající namítne v soudním řízení, že kupující nesplnil včas svou povinnost oznámit vady zboží.

84. Soud I. stupně správně aplikoval výše uvedená ustanovení.

85. Při rozhodování o výši slevy pak soud I. stupně neopomenul, že podle ustálené judikatury pro určení výše slevy z kupní ceny zákon nestanoví žádné obecně platné pravidlo. Rozsah snížení ceny musí být, proto vždy posouzen s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Výše slevy tak bude záviset především na povaze a rozsahu vady vzhledem ke kupní ceně věci, dále na snížení funkčních vlastností věci a její estetické hodnoty, na další upotřebitelnosti, ceně nutných oprav apod. (srovnej např. Jehlička, O., Švestka, J., Škárová, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 8. vydání. Praha: C. H. Beck 2003, 780 s.).

86. Výše slevy by neměla vyjadřovat jen snížení směnné hodnoty věci; při jejím určení je třeba přihlédnout i k tomu, jak se vytčená vada projevuje při užívání věci, zda a jak toto užívání komplikuje či omezuje a zda snižuje její životnost.

87. V posuzované věci je tudíž na soudu (a nikoli na znalci), aby na základě své úvahy učinil právní závěr o výši přiměřené slevy ze sjednané ceny tak, aby odpovídala povaze a rozsahu vad (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. 33 Odo 557/2004).

88. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu závisí výše slevy z ceny na povaze a rozsahu vady vzhledem ke sjednané ceně věci, na snížení funkčních vlastností věci nebo její estetické hodnoty, na dalším možném způsobu a rozsahu užívání věci, na ceně nutných oprav věci a jiných obdobných hlediscích (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 956/2002, ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. 33 Odo 557/2004, a ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2641/2012, popř. usnesení ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. 33 Cdo 1878/2010, nebo rozhodnutí ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. 32 Cdo 193/2020).

89. Soud I. stupně v souladu s použitou (a zcela správnou) právní úpravou i v souladu s ustálenou judikaturou zabýval podrobně výší slevy v bodě 66.-95. a na jeho přesvědčivé odůvodnění lze z důvodu hospodárnosti v souladu s ust. § 6 o.s.ř. zcela odkázat.

90. Přitom námitka odvolatelky o nepřezkoumatelnosti určení výše slevy soudem I. stupně je zcela nedůvodná.

91. Povinnost soudů rozsudky odůvodnit způsobem zakotveným v ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. je jedním z principů řádného a spravedlivého procesu vyplývajících z článku 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a z článku 1 Ústavy České republiky, který představuje součást práva na spravedlivý proces. Z odůvodnění musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 3726/2007).

92. Soud prvého stupně zákonné povinnosti dostál, když po srozumitelných a logických závěrech o skutkovém i právním stavu věci dospěl ke správnému právnímu závěru, že žalobkyni náleží sleva z kupní ceny z dodaných lokomotiv s konstrukčními vadami a na několika stranách zcela srozumitelně a logicky zdůvodnil i výši slevy.

93. K dalším odvolacím námitkám žalované je zapotřebí především uvést, že prakticky všemi se již zabýval soud I. stupně v napadeném rozhodnutí i odvolací soud v předchozím rozhodnutí.

94. Zjištění soudu prvého stupně ohledně příčiny poruchovosti předmětných lokomotiv jsou v souladu se zjištěními z provedených důkazů, když všechny provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti tvoří jednotný souvislý logický celek ve smyslu ust. § 132 o. s. ř. Ze všech provedených důkazů jednoznačně vyplývá, že příčinou poruchovosti žalovanou dodaných lokomotiv byla konstrukčních vada, nikoliv stav trati. To vyplývá nejen ze znaleckých posudků č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum], č. [hodnota]-25/16 ze dne [datum] a č.[hodnota] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], výslechu znalců, ale i odborného vyjádření předloženého žalovanou, jakož i z dalších důkazů.

95. Odkaz odvolatelky na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4201/2019, sp. zn. 25 Cdo 6008/2016 nebo sp. zn. 33 Cdo 2159/2016 je tak zcela nepřípadný.

96. Žalovaná přitom věděla na jak složitou a pro lokomotivy obtížnou trať dodává sjednané výrobky, avšak přesto tomu nepřizpůsobila nejenom konstrukční řešení, ale ani softwarové vybavení. Ostatně nepřímo o vědomosti samotné žalované o existenci její odpovědnosti za vady svědčí skutečnost, že zpočátku reklamované vady zcela uznávala a teprve poté ty samé vady přestala uznávat.

97. Její námitka, že se nemohla seznámit se stavem tratě před uzavřením výběrového řízení je navíc zcela právně irelevantní. Zadávací řízení na veřejnou zakázku žalobkyně uveřejnila dne [datum] a v zadávací dokumentaci žalobkyně stanovila lhůtu na podání nabídek do [datum]. Pokud žalovaná měla za to, že nemá dostatečné informace o podmínkách soutěže, mohla tak řešit tuto situaci v rámci výběrového řízení nebo se tohoto řízení nemusela zúčastnit, když žádný právní předpis jí neukládá povinnost zúčastnit se výběrového řízení v České republice.

98. Žalovanou opakovaně tvrzené jiné příčiny závad na motorových vozech nevyplývají jednoznačně ani ze samotného odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum], předloženého žalovanou a jí také opakovaně akcentovaného, a z jeho výslechu před soudem I. stupně, když vzniklé problémy u převodek dával za vinu tomu, že retardarová (hydrodynamická) brzda byla používaná velmi málo. Brzdilo se hlavně pneumatickou brzdou. U opotřebení měchů pak příčinu spatřoval v lomených obloucích na trati. U poškození ozubených kol pastorků jako možnou příčinu poškození uvedl buď stav kolejí, nebo nadměrné zatížení vozu, ke kterému dochází při spřažování.

99. Navíc toto odborné vyjádření nejenom, že zcela neprokazuje tvrzení žalované, ale bylo v řízení vyvráceno dalšími důkazy, včetně důkazů vyšší právní síly (znaleckými posudky).

100. V závěru odborného vyjádření též [tituly před jménem] [jméno FO] sám uvedl, že úpravou konstrukce předmětného motorového vozu s ohledem na podmínky na vymezených tratích Libereckého kraje se dalo předejít škodám, resp. minimalizovat opotřebení příslušných konstrukčních celků motorových vozů. Tedy i jeho závěr je jednoznačně specifikován tak, že konstrukce dodaných vozů je nevhodná na předmětnou trať.

101. V důkazním řízení byly vyvráceny i některé tam uvedené skutečnosti, např. smíšený provoz spojováním jiných motorových vozů než řad [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebyl v běžném provozu praktikován, ale byl prováděn pouze ve výjimečných případech. Přitom závady, které byly průběžně ze strany vlastníka a provozovatele hlášeny, mají svůj původ v nevhodnosti technického řešení motorového vozu, a to konstrukčně provozního rázu, kdy nebyly do důsledku dostatečně zohledněny podmínky provozování tohoto hnacího drážního vozidla na sklonově náročných tratích s četnými oblouky na železničních tratích, které se nacházejí v [adresa] kraji.

102. Stěžejní námitka žalované o železniční trati v havarijním stavu je tak právně irelevantní, když tato skutečnost nevyplývá z provedených důkazů a ani se žádného ze znaleckých posudků předložených soudu a jedná se ze strany žalované pouze o opakovaně uváděnou spekulaci, jíž se snaží vyvinit z odpovědnosti, bez vztahu ke zjištěnému skutkovému stavu.

103. Nedůvodná je i námitka žalované, že soud prvého stupně zcela opomenul jí tvrzené stěžejní důkazy – měření trati Správou železniční dopravní cesty. Soud prvého stupně tento důkaz provedl na ústním jednání dne [datum] a sama žalovaná se nijak k provedení tohoto důkazu nevyjádřila. Na trati se ve stavu v letech 2010-2014 nevyskytovali hrubé závady GPK, jak vyplývá z Měření GPK ze dne [datum]. Z výsledků Měření GPK prováděných v letech 2010–2014 též vyplývá, že závady, které byly na trati zjištěny, byly průběžně odstraňovány ve sjednaných termínech, případně byla na žádost prodloužena lhůta k odstranění závad, a že kvalita stavu tratě se neustále zvyšuje.

104. Toto měření pak měl k dispozici i znalecký ústav [Anonymizováno]. Podle samotného znalce se ve spise nenachází žádný podklad, který by dokládal stav trati v rozporu s normami, výslovně pak znalec uvedl, že spisový materiál obsahoval dostatek relevantních údajů a v letech 2012-2015 není žádná zásadní informace o nevyhovujícím stavu kolejového svršku.

105. Pokud žalovaná poukázala na zprávu [právnická osoba] z roku 2012 k příčinám mimořádné události ze dne [datum], v ní je naopak uvedeno, že při výkonu státního dozoru ve věcech drah nebyly zjištěny nedostatky. Totéž uvádí zpráva [právnická osoba] vypracovaná k žádosti soudu.

106. Jestliže žalovaná již v prvním odvolacím řízení uvedla rozpor trati s technickou normou, je též tato námitka irelevantní.

107. Pokud [Anonymizováno] prováděla měření a zjistila nedostatky, ze samotných měření vyplývá, že tyto nedostatky byly odstraňovány v řádu dnů až týdnů.

108. K těmto námitkám žalované lze zdůraznit, že je obecně známou skutečností (viz ust. § 121 o. s. ř.), že jakákoli trať, nejenom předmětná trať, vzhledem k působení klimatických a povětrnostních podmínek obvykle není v bezvadném stavu po celé délce trati v každý jednotlivý okamžik. Nicméně, jak již bylo uvedeno výše, stav trati neměl žádný vliv na vznik práva žalovanou dodaných lokomotiv 109. Taktéž je bezdůvodná námitka žalované, že spis byl znalci dodán nekompletní, když nemá žádnou oporu v obsahu spisu a ani v obsahu písemně podaného znaleckého posudku, jakož i v obsahu výslechu znalce. Naopak z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že znalec měl k dispozici kompletní soudní spis, včetně všech příloh.

110. Námitka žalované strany o opomenutí údajného stěžejního důkazu je tak celá nedůvodná, stejně jako námitka nesprávně zjištěného skutkového stavu.

111. Z toho vyplývá i nedůvodnost námitky, že soud prvého stupně dospěl k nesprávnému závěru, že předmětné motorové vozy měly konstrukční vady.

112. Pokud pak až v prvním odvolacím řízení žalovaná strana namítala, že znalecký posudek ústavu nesplňuje požadavky na znalecký posudek, jelikož je nepřezkoumatelný a nedostatečně zdůvodněný, ani tuto námitku opět odvolací soud neshledal právně relevantní.

113. Jestliže znalec jako podklad vymezil spis označený konkrétní spisovou značkou, nečiní to posudek nepřezkoumatelným. Zcela jasně a nezaměnitelně z tohoto označení vyplývá, z kterých podkladů vycházel. Přitom by bylo nadbytečným formalismem, aby znalec musel vypisovat každou jednotlivou listinu z označeného spisu v seznamu podkladů, které měl k dispozici.

114. Stejně tak, jestliže se znalecký posudek v nějaké části shoduje se zprávou instituce nebo úřadu, nečiní tato skutečnost znalecký posudek nepřezkoumatelným.

115. Soud I. stupně správně všechny provedené důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností, hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a tyto tvoří souvislý logický celek, že příčinou poruchovosti dodaných motorových vozů žalovanou byly vady konstrukční, nikoli stav trati.

116. Soud I. stupně též nepochybil, pokud další dokazování neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

117. Nelze mu tak vytknout, pokud zamítl návrh na provedení důkazu žalovanou předloženým znaleckým posudkem ze dne [datum] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a znaleckým posudkem ze dne [datum] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], technickou normou ČSN 73 6360-2 a návrh žalované na zadání revizního znaleckého posudku Ústavu súdného inženierstva Žilinskej univerzity. Tyto návrhy nejenže byly podány po koncentraci řízení (ust. § 119a o.s.ř.), aniž by byla splněna některá z výjimek z koncentrace (ust. § 205a o.s.ř.), ale navíc jejich provedení by bylo nadbytečné a nehospodárné (ust. § 6 o.s.ř.). Navržené důkazy týkající se zejména stavu trati by nic nemohly změnit na závěru soudu, že zjištěné vady jsou vadami konstrukčního rázu (použití nevhodného materiálu, nevhodná konstrukce skříně a podvozku a nevhodně nastavený ovládací systém nutící k nadměrnému používání pneumatické brzdy).

118. Žalovaná strana opakovaně namítala i nesprávné právní posouzení věci. Nicméně podle obsahu jejích námitek se opět jednalo zjevně o námitku ke zjištěnému skutkovému stavu, že motorové vozy byly dodány v provedení, které neodpovídalo obvyklým podmínkám trati, nikoliv o námitku k použitým zákonným ustanovením. Jestliže žalovaná vyčítala soudu prvého stupně, že se měl zabývat přičitatelnosti, respektive možným snížením požadované slevy s ohledem na externí vlivy spolupůsobení všech závad, tedy stav železniční tratě a smíšený provoz motorových vozů, je to opět jen a pouze polemika se skutkovými závěry, které žalovaná uvádí již v námitkách ke zjištěnému skutkovému stavu.

119. Pokud soud prvého stupně nezjistil vliv železniční tratě a smíšeného provozu motorových vozů s vozy jiných typů na vzniku závad zakoupených lokomotiv, nemohl samozřejmě ani posuzovat možné snížení požadované slevy z těchto důvodů.

120. Provedené důkazy samozřejmě také nemohou být zpochybněny různými mediálními výstupy, které jsou obecně ovlivněny různými politickými a ekonomickými zájmy a neodrážejí objektivní realitu.

121. Znalecký posudek přitom vycházel i ze zprávy společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba] GmbH [Anonymizováno] & [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] z [datum].

122. Nepřípadný je i odkaz odvolatelky na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2700/15. Soud I. stupně neopomenul, jak mylně zdůrazňuje žalovaná, zprávu [Anonymizováno] [právnická osoba] GmbH (viz bod 50. rozsudku) a je zcela bezdůvodná její námitka o „mimořádně závažném nedostatku napadeného rozsudku zakládajícím jeho nepřezkoumatelnost“ a o nutnosti „napadený rozsudek je již jen z tohoto důvodu zrušit“.

123. Poškozování (lámání) anténních držáků pak nebylo předmětem řízení.

124. Správně také soud prvého stupně posoudil platnost započtení pohledávky žalované na úhradu doplatku kupní ceny za motorové vozy, když žalovaná nespecifikuje, vůči jaké pohledávce žalobkyně ji započítává. Lze jí sice přisvědčit, že následně v podání ze dne [datum] na č. l. 248 spisu uvedla, že kompenzační námitka směřuje primárně vůči údajné pohledávce žalobkyně ve výši [částka], ale ani tímto podáním nespecifikovala, vůči jaké pohledávce žalobkyně mělo dojít k započtení, když neuvádí výlučnou pohledávku a pouze takzvaně primární pohledávku. Tedy ani z této specifikace není patrno, která pohledávka, byť zčásti by měla zaniknout.

125. Podle ustálené judikatury však ze započtení musí být patrno, která část započítávaných pohledávek započtením zanikla a která nikoli, jinak je započtení podle ust. § 553 odst. 1 o. z. neplatné pro neurčitost (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

126. Nadto lze souhlasit i se závěry soudu prvého stupně ohledně promlčení této námitky.

127. Vzhledem k výše uvedeným závěrům by pak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti (ust. § 6 o.s.ř.) zabývat se samotnou existencí či neexistencí pohledávky, tedy i tím, zda zanikla nebo nezanikla jednostranným započtení žalobkyně vůči této pohledávce žalované učiněné dříve dne [datum] a [datum], včetně platnosti započtení žalobkyně, které nebylo předmětem tohoto řízení.

128. Pokud soud I. stupně na ústním jednání dne [datum] uvažoval o zadání znaleckého posudku k otázce, zda příčinou závad může být traťový svršek nevyhovující příslušným normám či nesprávné použití vozidla, není těmito úvahami vázán (ust. § 170 odst. 2 o.s.ř.).

129. Nadto, jak již uvedl soud I. stupně, z následně nařízeného a vypracovaného znaleckého posudku vyplývá, že na brzdových kotoučích se projevují dvě nepřípustné chyby, a to intenzivní opotřebování kotoučových ploch do nerovného tvaru a dále rozpad jednotlivých segmentů brzdového obložení. K nadměrnému opotřebení podstatně přispívá použitý algoritmus řízení elektropneumatické brzdy, který strojvedoucímu prakticky neumožňuje plynulou jízdu předepsanou rychlostí z kopce. Z toho důvodu používají strojvedoucí mechanickou brzdu, která působí bez využití dynamické brzdy a veškerá energie je tak odváděná kotoučovou brzdou. Algoritmus řízení software je vzhledem k charakteru trati, pro kterou byly motorové vozy konstruované, nevhodný. Rychlost úbytku brzdových kotoučů je dána též použitím ocelového kotouče a sintrového obložení (podle kupní smlouvy mělo být obložení organické), přičemž sintrové obložení se chová agresivněji než organické. Nerovnoměrnost opotřebení plochy brzdového kotouče je dána výrobní chybou (konstrukce vozu), kterou provozovatel nemůže nijak ovlivnit.

130. Soud I. stupně se také v napadeném rozhodnutí vypořádal se skutečnostmi tvrzenými žalovanou (viz bod 74.-79.), jakož i s jejími námitkami proti zjištěnému skutkovému stavu (viz zejména bod 80.-84.).

131. Posudky [tituly před jménem] [jméno FO] a ÚSIŽ tedy při posouzení příčin závad zohlednily všechny relevantní skutečnosti a nejsou, jak tvrdí odvolatelka, „extrémně strohé a nejednoznačné v částech posuzujících závady“. To, že tyto posudky vyznívají v neprospěch žalované, nezpůsobuje jejich nevěrohodnost.

132. Též nejsou neúplné, nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné, jak tvrdí žalovaná. Posudek ÚSIŽ se též zcela vypořádal se zadáním soudu I. stupně.

133. Znalecké závěry o konstrukční povaze vad vycházely z reálných poznatků trati i motorových vozů žalované. Skutečnost, že žalovaná si před přihlášením do výběrového řízení nezjistila stav tratě (což je jedním ze základních předpokladů řádné přípravy na účast ve výběrovém řízení u jakkoli velké firmy), na kterou vozy chtěla dodat, není vadou znaleckých posudků a ani nemůže jít k tíži žalobkyně.

134. Žalovaná neustále uvádí, že železniční trať nevyhovuje technickým normám, ale to je v rozporu se zjištěným skutkovým stavem, včetně obsahu měření, na něž opakovaně žalovaná odkazuje.

135. Soud I. stupně neměl důvod se obsahem specifikace zadávacích podmínek veřejné zakázky zabývat, jelikož předmětem řízení nebylo řízení o veřejné zakázce, ale vady smluvního plnění na základě dvoustranné smlouvy účastníků.

136. Bod 57. napadeného rozsudku také není vnitřně rozporný, když soud I. stupně uvedl, že smíšený provoz nebyl v běžném provozu praktikován, pokud k tomu došlo ve výjimečných případech, pak jen v nížinném úseku [adresa]. Tedy logicky i na základě slovního výkladu z něj vyplývá, že běžně se tento provoz nepraktikoval, pouze výjimečně na jednom úseku.

137. Správný je i závěr soudu I. stupně, že u brzd bylo použito jiné obležení, než které bylo uvedeno v kupní smlouvě. Podle kupní smlouvy motorový vůz měl být vybaven organickým brzdovým obložením (viz skutková zjištění soudu I. stupně z kupní smlouvy). Rychlost úbytku brzdových kotoučů je dána též použitím ocelového kotouče a sintrového obložení (podle kupní smlouvy mělo být obložení organické), přičemž sintrové obložení se chová agresivněji než organické. Nerovnoměrnost opotřebení plochy brzdového kotouče je dána výrobní chybou (konstrukce vozu), kterou provozovatel nemůže nijak ovlivnit-viz znalecký posudek Ústav súdneho inženierstva Žilinskej univerzity v Žilině.

138. Při ústním jednání před odvolacím soudem dne [datum] pak sama žalovaná uvedla, že sintrové obložení je pro tuto trať a dané klimatické podmínky nevhodné.

139. Nedůvodná je i námitka, že soud I. stupně určil výši slevy z ceny nesprávně na základě zjevně neodůvodněných a nepřezkoumatelných závěrů znalců v rozporu s podklady, ze kterých znalci vycházeli. Ve své podstatě i zde žalovaná jen brojí proti zjištěnému skutkovému stavu a závěrům znaleckých posudků, nikoli proti právnímu hodnocení soudu I. stupně.

140. Charakter tratě [Anonymizováno] železnice s náročným stoupáním a častými ostrými oblouky během jízdy v krátkých intervalech zatěžují celý systém vypružení, a to jak primárního, tak sekundárního. Řešením problémů měla být správná geometrická poloha koleje s pružným upevněním tak, aby se nenamáhaly některé komponenty těchto motorových vozů. Rovněž rozdíly teplot, kde teploty v zimním období dosahují ve výšce 1 m hodnoty od -15 °C do -30 °C a v letním období až +40 °C, ovlivňují proces degradace, stárnutí vzduchových pryžových měchů sekundárního vypružení. Výrobce vozu nepoužil vhodný materiál sekundárního vypružení a ani celková konstrukce primárního a sekundárního vypružení nebyla konstrukčně navrhnuta správně.

141. K poškození nápravových převodovek docházelo v režimu brzdění na posledním dvoukolí v daném směru jízdy. Při jízdě v tomto režimu jsou zatažené tažné boky ozubeného soukolí a zhoršený přísun maziva do záběru, čímž se vytváří podmínky pro zadření tažných boků ozubení a k místnímu přehřívání oleje. Podle názoru znalce nadměrné opotřebení a poškození nápravových převodovek je způsobené nevhodnou konstrukcí převodovek, přičemž podíl na vině má také nevhodně navrhnutý převodový poměr i instalovaný řídící software. K zadírání převodovky dochází i poté, co byla část tratě zrekonstruována. Znalec jednoznačně uvedl, že se jedná o chyby / vady konstrukčního charakteru, které se vyskytují u všech motorových vozů řady 840 obsahujících reverzační převodovku označenou GGM 180 HA/387. provedeného dok 142. Odkaz odvolatelky na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4201/2019, sp. zn. 25 Cdo 6008/2016 nebo sp. zn. 33 Cdo 2159/2016 je tak zcela nepřípadný.

143. Nedůvodná je i námitka, že soud I. stupně určil výši slevy z ceny nesprávně na základě zjevně neodůvodněných a nepřezkoumatelných závěrů znalců v rozporu s podklady, ze kterých znalci vycházeli. Ve své podstatě i zde žalovaná jen brojí proti zjištěnému skutkovému stavu a závěrům znaleckých posudků, nikoli proti právnímu hodnocení soudu I. stupně.

144. Je třeba i zdůraznit, že v dané věci odvolací soud rozhoduje o odvolání žalované podruhé a již v usnesení ze dne 13. 9. 2022, č.j. 12 Co 187/2022-795, správnost skutkového a právního posouzení základu nároku soudem I. stupně posoudil.

145. Na těchto závěrech není důvodu ničeho měnit.

146. S ohledem na tyto neměnné závěry je právně irelevantní zabývat se stavem tratě [adresa] (dále jen „Trať“), na níž byly motorové vozy provozovány, neboť stav trati byl s ohledem na řádně zjištěný skutkový stav a správné právní posouzení merita věci. Soud prvního stupně se v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu vysloveným v jeho předchozím rozhodnutí znovu zabýval otázkou stanovení výše slevy z kupní ceny.

147. Přitom zcela v souladu s ust. § 226 odst. 1 o. s. ř. se řídil prvostupňový soud právním názorem vysloveným v předchozím rozhodnutí odvolacího soudu. Tomuto požadavku soud prvního stupně zcela dostál, když doplnil důkazy k výši slevy a znovu se její výší zabýval.

148. Znalecký posudek vypracovaný na základě zadání soudu I. stupně, tj. znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaný [Anonymizováno] v [Anonymizováno] a podepsaný mj. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a dále [tituly před jménem] [adresa] a [tituly před jménem] [jméno FO], na základě zadání usnesení soudu I. stupně ze dne [datum], č.j. [spisová značka], je zcela přezkoumatelný a netrpí žádnou z vad tvrzených žalovanou.

149. Totéž platí i o znaleckém posudku předloženém v řízení žalobcem, tj. o znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-25/15 ze dne [datum] a jeho dodatku ze dne [datum].

150. Jak plyne ze zjištěného skutkového stavu, uzavření kupní smlouvy předcházela veřejná zakázka na dodávku Motorových vozů v rámci projektu „Moderní železniční vozidla pro Jizerskohorskou železnici“. Již z názvu veřejné zakázky, do níž žalovaná podala nabídku, tedy bylo označení tratí, na kterých mají být motorové vozy nasazeny, zcela patrné. Stejně tak v Kupní smlouvě, konkrétně v příloze – technických podmínkách, bodě 5.2 je uvedeno, že „Motorový vůz typu Regio-Shuttle RS1 ve variantě pro sklonově náročné tratě je určen speciálně pro regionální provoz na hlavních a regionálních tratích. Kromě toho i pro provoz na sklonově náročných tratích se stoupáním (klesáním) až 60 ‰“.

151. Konečně sama žalovaná ve svém příslibu ze dne [datum] uvedla, že je připravena dodat motorové vozy pro provoz na Jizerskohorské železnici.

152. Žalovaná je přitom profesionálem v oblasti dodávek železničních kolejových vozidel a součástí nadnárodní skupiny [jméno FO], která mj. dodává kolejová vozidla dopravcům v řadě států Evropské unie (jakož i v řadě dalších států), což je obecně známá skutečnost (ust. § 121 o.s.ř.). Volba materiálů, konstrukční uspořádání, nastavení software atd. záviselo na volbě a obchodním rozhodnutí žalované.

153. Zpochybňování pravdivosti dopisů [Anonymizováno] pak není podloženo žádnými důkazy a ani žádnými zjištěními, ale pouze dojmem žalované.

154. Navíc dle obsahu spisu na jednání dne [datum] soud I. stupně pouze rekapituloval důkazní návrh žalované, aniž by uvedl, že by jej považoval za nějak relevantní.

155. Měření [Anonymizováno] bylo do soudního spisu prokazatelně založeno již ke dni [datum] (viz obsah spisu - č.l. 393 a násl.), a tedy žalovaná měla více než 2,5 roku na to, aby se s měřením [Anonymizováno] seznámila v soudním spisu, např. v rámci nahlížení do spisu. Ostatně žalovaná do soudního spisu předtím pravidelně a opakovaně nahlížela ([datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]).

156. Soud I. stupně se navíc měřením [Anonymizováno] v napadeném rozsudku řádně zabýval (bod 53. napadeného rozsudku).

157. Dle Posudku ÚSI byla příčinou vad motorových vozů jejich nevhodná konstrukce, a tedy [Anonymizováno] se logicky podrobně nezabýval jinými možnými příčinami, když relevantní příčinu vad zjistil na podkladě všech spisových materiálů včetně také výsledků měření [Anonymizováno] a řady odborných posouzení včetně posouzení [tituly před jménem] [jméno FO], ale i dalších odborných podkladů ve spisu od Vysokého učení technického v Brně nebo od [právnická osoba].

158. Znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] a znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], týkající se výlučně stavu Trati jsou nadbytečné, neboť stav Trati nebyl příčinou vzniku vad motorových vozů a nadto jsou nepřípustné, když byly předloženy po koncentraci řízení a po poučení soudu prvního stupně, přičemž žalovaný je dokonce nepřiložil ani ke svému prvnímu odvolání.

159. Soud prvního stupně správně vyhodnotil, že tvrzení a důkazy žalovaného ke stavu trati jsou jak nadbytečné, jakož i opožděné.

160. Nové důkazy a související tvrzení žalovaného jsou nepřípustná, neboť by prolamovala závazný právní názor odvolacího soudu.

161. Dne [datum] soud prvního stupně před skončením daného jednání poučil žalobkyni i žalovanou dle § 119a odst. 1 o.s.ř. Žalovaná výslovně uvedla, že žádné důkazní návrhy nemá.

162. Prvního poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. se přitom žalobkyni a žalované dostalo již na jednání prvostupňového soudu dne [datum].

163. Měření [Anonymizováno] tedy bylo na jednání dne [datum] jako důkaz přečteno, což je standardní způsob provádění důkazů podle občanského soudního řádu.

164. V této souvislosti lze uvést, že dokazování v občanském soudním řízení je nezbytné provádět v souladu s platným procesním kodexem, občanským soudním řádem. Nejvyšší soud opakovaně ve svých rozhodnutích zdůraznil, že důkaz listinou se při jednání provádí tak, že předseda senátu (samosoudce) listinu nebo její část přečte anebo že sdělí obsah listiny - § 129 odst. 1 o.s.ř. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

165. Žalovaná se v odvolání se mýlí i v hodnocení významu Technické normy účinné od října 2009 týkající se GPK, předložené k důkazu až v průběhu pokračujícího řízení před soudem prvního stupně, v níž se uvádí, že jestliže byla kolej projektována a zřízena podle dříve platných norem, může být provozována s podmínkou, že její konstrukční a geometrické uspořádání vyhovuje mezním hodnotám – mezím bezodkladného zásahu uvedeným v této normě. Konstrukční a geometrické uspořádání koleje se upraví do souladu s [Anonymizováno] a [Anonymizováno] udržovacích pracích na železničním svršku, nejpozději však při nejbližší rekonstrukci koleje. Tedy u tratí, které byly projektovány dle dřívějších norem (jako předmětná trať), je výslovně přípustné, aby byly provozovány i v situaci, kdy je dosaženo mezních hodnot pro bezodkladný zásah.

166. Vzhledem k obsahu kupní smlouvy je též nepřípadný odkaz žalované na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3439/2012 ze dne 23. 1. 2014, z nějž nevyplývá, že by Nejvyšší soud konstatoval, že zboží má odpovídat „obvyklým podmínkám“. Daná věc se týkala konstrukce střechy, která se zřítila v návaznosti na orkán [Anonymizováno], který postihl území České republiky v lednu 2007.

167. V odvětví železničních kolejových vozidel je složité až nemožné dobrat se nějakých konkrétních „standardizovaných“ ceníků oprav, když každá opravárenská společnost disponuje vlastním ceníkem, přičemž tyto ceníky tyto společnosti neposkytují, a to ani na základě písemné žádosti znalce. Na výpočet slevy z kupní ceny u železničních vozidel nelze využít nějaký standardizovaný matematický „vzorec“, ale je třeba vyjít i z odborné kvalifikované úvahy znalce. V tomto směru přitom [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že veškeré náklady (jejich odhady), s nimiž ve svém posudku pracoval, byly přiměřené, tj. nešlo o částky nadhodnocené ani podhodnocené. Dané závěry byly podpořeny i výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto jednoho ze zpracovatelů Posudku ÚSI.

168. Soud I. stupně též nepochybil ohledně přiznání úroku z prodlení ve výši dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následující po marném uplynutí lhůty k dobrovolnému plnění.

169. Proto odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku I., jakož i v závislých výrocích III., IV. a V. jako věcně správné podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

170. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodl dle ust. § 224 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši [částka]. Náklady sestávají z odměny právního zástupce žalobkyně v odvolacím řízení ve výši [částka] (vyjádření k odvolání ze dne [datum] a účast na ústním jednání dne [datum] podle ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění po [částka] podle ust. § 7 bod 7. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, paušální náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za výše uvedené 2 úkony právní služby po [částka] podle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] podle ust. § 137 odst. 1 o.s.ř., tedy [částka].

171. Odvolací soud pak žalobkyni nepřiznal další vyjádření ze dne [datum] k replice žalované ze dne [datum] vzhledem k tomu, že se nejednalo o účelný úkon k uplatnění práva, jelikož žalovaná ve vyjádření víceméně zopakovala námitky z odvolání a žalobkyně stanovisko z předchozího vyjádření k odvolání ze dne [datum].

172. Soud pak uložil žalované tuto částku zaplatit na zákonné platební místo podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. a ve lhůtě k plnění podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

Poučení