120 C 28/2015 - 452

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Miroslavem Neuerem jako samosoudcem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 852 406 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 823 916 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 823 916 Kč od 2. 10. 2015 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 100 443 Kč od 2. 10. 2015 do 16. 4. 2018, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 28 490 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 490 Kč od 2. 10. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 823 916 Kč od 1. 10. 2015 do 2. 10. 2015 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 100 433 Kč od 1. 10. 2015 do 2. 10. 2015, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Vsetíně na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 26 050 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 272 461 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce tvrdil a výpisem z katastru nemovitostí prokázal, že je výlučným vlastníkem následujících pozemků v k. ú. [adresa]: [Anonymizováno]. [Anonymizováno].[Anonymizováno]. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]; [Anonymizováno] [Číslo parcely 1] (dále také společně jako Předmětné pozemky). Žalovaný na některých z nich postavil v roce [Anonymizováno] dvě zemědělské hospodářské budovy, které jsou nadále v jeho vlastnictví. Žalobce se svojí žalobou domáhal po žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za období od 16. 4. 2013 do 1. 10. 2015. V tomto období dle tvrzení žalobce žalovaný i přes výpověď nájemního vztahu žalobcem ze dne 29. 9. 2008 užíval předmětné pozemky, což v případě pozemků [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p[Anonymizováno] č[Anonymizováno] st[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ani žalovaný nepopíral, jelikož na těchto pozemcích stojí haly v jeho vlastnictví. Výpovědní lhůta tak uplynula ke dni 1. 10. 2009 a přes kontinuální snahu žalobce se s žalovaným dohodnout na uzavření další nájemní smlouvy, k jejímu uzavření nedošlo. Majetkový prospěch, který žalovanému užíváním Předmětných pozemků vznikl, odpovídá výši obvyklého nájemného placeného nájemci za užívání obdobných pozemků v daném místě a čase.

2. Žalobce uváděl, že rozsah užívání pozemků žalovaný učinil nesporným i v řízení, které probíhalo u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], s tím, že předmětem tohoto řízení bylo bezprostředně předcházející období za užívání stejných pozemků. Soud proto toto řízení na návrh žalovaného dle ustanovení 109 o.s.ř. přerušil, když oba účastníci tvrdili, že se po skončení výše uvedeného řízení dohodnou. U posledního jednání pak učinil pokus o dohodu žalovaný, který chtěl pozemky od žalovaného odkoupit, anebo alespoň zaplatit v tomto sporu jistinu bez úroku z prodlení a vzdal by se práva na náhradu nákladů řízení. Žalobce však na návrh žalovaného nepřistoupil, ačkoliv tvrdil, že je ochoten se dohodnout. Žalobce v tomto řízení po žalovaném požadoval zaplatit částku 890 289 Kč, která odpovídá částce 50 Kč za m. Podáním ze dne 12. 4. 2016 (čl. 21 spisu) pak rozšířil svoji žalobu a požadoval zaplatit částku 952 849 Kč za užívání pozemků o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zatímco původně požadoval po žalovaném zaplatit bezdůvodné obohacení za pozemky v celkové výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Soud nejprve usnesením změnu žaloby připustil a následně vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku. Na základě vysvětlení žalobce (čl. 53 spisu) tak bylo v řízení pokračováno ohledně částky 952 849 Kč.

3. Žalovaný navrhoval z procesního hlediska žalobu zamítnout. Žalovaný totiž od počátku v tomto řízení tvrdil, že je povinností žalobce prokázat, v jakém rozsahu žalovaný pozemky v předmětném období užíval. Toto se dle tvrzení žalovaného žalobci nepodařilo. Žalovaný nicméně u jednání opakovaně přiznal, že část pozemků užíval (a to zejména ty části, které jsou zastavěné halami a pak také ty části pozemků, na kterých jsou příjezdové cesty k halám a rovněž pozemky, na kterých skladoval žalovaný nějaký materiál). I nadále však tvrdil, že žalobci se nepodařilo prokázat užívání předmětných pozemků v celém rozsahu, a proto by měl soud žalobu jako celek zamítnout. Z procesní opatrnosti vznesl námitku promlčení ve dvouleté promlčecí době, která se měla vztahovat k rozšíření žaloby. Dále žalovaný vyjmenoval částky, které již uhradil žalobci jako platbu za užívání jeho pozemků. Kromě toho navrhoval připojit spis sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Okresního soudu ve [adresa] a číst k důkazu revizní znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 30. 6. 2020, který zadal [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] u [Anonymizováno] [adresa]. Výsledkem tohoto znaleckého posudku bylo stanovení ceny obvyklé výše nájemného ve výši 8,61 Kč až 9,08 Kč za metr čtvereční a rok. Vzhledem k tomu, že předmětem této žaloby je bezprostředně následující období, navrhoval žalovaný, aby stejný znalecký ústav stanovil výši bezdůvodného obohacení, resp. cenu obvyklou v místě a čase za předmětné období tohoto sporu.

4. Následně dne 6. 11. 2022 vzal žalobce svoji žalobu co do částky 100 443 Kč zpět, čímž zohlednil úhrady, které provedl žalovaný v předcházejícím období. V tomto rozsahu však došlo k úhradě až po podání žaloby, a proto byla žaloba podána důvodně. Soud poté usnesením ze dne [datum], čj. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], řízení co do částky 100 443 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 17. 4. 2018 do zaplacení zastavil.

5. Oba účastníci navrhovali, aby soud zadal znaleckému ústavu k zodpovězení otázku, jaká je obvyklá výše nájemného za užívání pozemků v rozhodném období a ve výměrách a parcelách, které uvádí žalobce v žalobě včetně rozšíření žaloby a jejího upřesnění.

6. Pokud žalovaný navrhoval stejný znalecký ústav, který vyhotovil znalecký posudek v průběhu předcházejícího řízení, pak s tímto žalobce nesouhlasil (čl. 180 spisu) a naopak navrhoval, aby znalecký posudek byl zadán soukromému subjektu, který je oprávněn vyhotovovat znalecké posudky, jako je např. [právnická osoba] Soud tak nakonec zadal vypracování znaleckého posudku [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno], jako znaleckému ústavu v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, a to usnesením na čl. 182 spisu, když neměl důvod pochybovat o odbornosti a nestrannosti tohoto znaleckého ústavu.

7. Z protokolu o jednání ve věci vedené pod sp. zn. [Anonymizováno] C [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (čl. 346, spor za období těsně předcházející žalovanému období v této věci) vyplývá, že účastníci učinili nesporným, že žalovaný v té době užíval pozemky pod písmenem a) až o), což odpovídá rozsahu užívání v tomto řízení.

8. Z výpočtu doplatku pachtovného z pozemků (čl. 349), které jsou předmětem soudního sporu s panem [Anonymizováno] ze dne 9. 3. 2018 je zřejmé, že ekonomka [tituly před jménem] [jméno FO] (za žalovaného) uvedla rozsah užívání pozemků o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m, což byla původně žalované výměra v této věci, ještě před rozšířením žaloby.

9. V oznámení o odeslané platbě (čl. 350) je uvedeno, že žalovaný zaplatil žalobci dne 16. 4. 2018 doplatek pachtovného za předmětné pozemky ve výši 163 590 Kč za období od 16. 4. 2013 do 31. 12. 2017, tj. včetně předmětného období.

10. Z vyjádření žalovaného ze dne 29. 4. 2020 ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o vyklizení pozemků soud zjistil, že žalovaný žalobci nabízel za předmětné pozemky (včetně pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno][Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč (v roce 2018), což představovalo částku 274,19 Kč/m. Žalovaný přitom uvedl, že žalobce pozemky kupoval v oploceném areálu farmy žalovaného ke spekulativním účelům. Původnímu vlastníkovi pozemků (paní [jméno FO]) zaplatil žalobce (v roce 2000) částku 40 000 Kč za 26 202 m plochy pozemků, což odpovídá částce 1,53 Kč za 1 m.

11. Z výpisu [právnická osoba]. (čl. 416) vyplývá, že sám žalovaný provedl žalobci úhradu pachtovného za užívání jeho pozemků ve výši 56 988 Kč a v poznámce uvedl „pacht 2020 za 7 992 m“, čímž myslel pravděpodobně žalobcem vypočtený rozsah 7 922 m.

12. Z revizního znaleckého posudku (čl. 123) vyhotoveného znaleckým ústavem [Anonymizováno] [adresa] vyplývá, že obvyklé nájemné za předmětné pozemky bylo v letech 2011 až 2013 v rozmezí od 8,61 Kč do 9,08 Kč.

13. Podle přechodného ust. § 3028 odst. 3 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako OZ) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

14. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jako obč.zák.) Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ust. § 451 odst. 2 obč.zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, (…). Podle ust. § 458 odst. 1 obč.zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Podle § 563 obč.zák. Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Podle § 517 odst. 2 obč.zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Podle ustálené judikatury je pro stanovení rozsahu bezdůvodného obohacení nabytého užíváním pozemků bez právního důvodu rozhodující výše nájemného, za něž by bylo možné obdobné pozemky v daném místě a čase pronajmout, neboť prospěch, jehož se obohacenému dostalo tím, že si uzurpoval bez řádného právního titulu užívání pozemků ochuzeného, koresponduje částce, již nemusel vynaložit na zajištění oprávnění užívat srovnatelné pozemky, ač by tak za obvyklého běhu okolností učinit musel.

16. Ze znaleckého posudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] vyplývá, že za užívání předmětných pozemků mělo být zaplaceno obvyklé nájemné za období od 16. 4. 2013 do 31. 12. 2013 ve výši 306 862 Kč, za rok 2014 nájemné ve výši 463 381 Kč a za období od 1. 1. 2015 do 1. 10. 2015 částka 349 043 Kč.

17. Zaměstnanec [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], který zpracovával znalecký posudek ([tituly před jménem] [jméno FO]), provedl místní šetření, ke kterému předvolal žalobce i žalovaného. Žalobce v průběhu místního šetření upřesnil výměru pozemků a slíbil dodání geometrického plánu. Bylo nahlédnuto do vnitřních hal a přístřešků. Žalobce slíbil dodat veškerou dostupnou dokumentaci k doložení komunikačního připojení předmětných pozemků. Žalovaný předal znalci sdělení obce [adresa] k typu pozemku (čj. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Znalec se ve znaleckém posudku především v rámci metody porovnávací zabýval srovnáním s jinými smlouvami, které se týkají obdobných pozemků pronajímaných za účelem podnikání. Na základě tohoto srovnání tak dospěl k tržním cenám, které se u jiných smluv pohybovaly ve výši 100 Kč za m a v případě předmětných pozemků pak znalec určil tržní cenu ve výši pohybující se okolo 70 Kč za m. Znalec se rovněž vypořádal s předloženými znaleckými posudky, ať už znaleckého ústavu [právnická osoba], případně jiných znalců, a uvedl, proč dle jeho názoru nelze tyto znalecké posudky použít. Pokud žalovaný uváděl jako argument, že tržní cena byla v předcházejícím řízení stanovena za rok 2013 na částku 9 Kč za m, pak k této otázce soud může uvést, že znalci při stanovení této tržní ceny použili jinou metodu stanovení tržní ceny a z toho důvodu tak cena vycházela zásadně odlišná. V tomto případě však soud nemá důvod pochybovat o odbornosti závěrů znaleckého ústavu, který učinil v tomto řízení, když znalec si svůj znalecký posudek obhájil jednak výslechem při soudním jednání za účasti obou procesních stran a jednak písemným vysvětlením, které zaslal soudu po tomto jednání. O objektivitě a správnosti tohoto znaleckého posudku tak soud nemá důvod pochybovat a závěry, ke kterým znalec dospěl na základě zevrubného odborného posouzení věci, není soud oprávněn přezkoumávat. I přes některé výhrady žalobce ke stanovení tržní ceny a zejména k použití koeficientů, které cenu mírně snížily, lze uvést, že sám žalobce nakonec v závěrečném návrhu považuje znalecký posudek za správný, odůvodňující podání žaloby a dostatečně odůvodňující i stanovení výše bezdůvodného obohacení. Proto se soud již dále těmito námitkami ke znaleckému posudku nezabýval.

18. Žalobce ve své žalobě původně požadoval uhradit bezdůvodné obohacení za užívání pozemků o celkové výměře 7 286 m. Následně dne 22. 2. 2016 došlo k rozšíření žaloby o 636 m (pozemky [Číslo parcely 1], [Anonymizováno]). Z upřesnění žaloby ze dne 12. 4. 2016 pak jednoznačně vyplývá, že žalobce požaduje žalovanou částku jako bezdůvodné obohacení za užívání pozemků v celkové výměře 7 922 m.

19. Pokud žalovaný zejména ve svých posledních vyjádřeních rozporoval rozsah, resp. výměru pozemků, které měl užívat v předmětném období, pak toto soud shodně se žalobcem považuje za účelové. Ve svém prvním přípise ze dne 2. 12. 2015 totiž rozsah pozemků nijak nerozporoval, naopak uváděl, že na nájmu za pozemky uhradil žalobci specifikované platby. Rovněž v řízení, které předcházelo tomuto sporu, žalovaný uznal stejný rozsah užívaných pozemků. Rozsah užívání pozemků tak žalovaný skutečně začal rozporovat až v přípise ze dne 13. 5. 2022. Kromě výše uvedeného soud považuje za prokázaný žalobcem tvrzený rozsah užívání pozemků, a to výpočtem doplatku pachtovného z pozemků, které jsou předmětem soudního sporu ze dne 9. 3. 2018 (čl. 349). Sám žalovaný zde určuje platbu ze dne 16. 4. 2018 jako náhradu za užívání pozemků, které jsou předmětem soudního sporu v rozsahu 7 286 m, tedy v rozsahu původně podané žaloby. Žalovaný tak potvrdil užívání pozemků a uhradil za užívání pozemků za celé žalované období. Z výměr jednotlivých pozemků je zjevné, že tato platba se nevztahuje na pozemky následně dožalované v rozsahu 636 m ([Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]).

20. Dalším důkazem, ze kterého soud vycházel, je výpis z účtu žalobce s platbou žalovaného ze dne 19. 9. 2019. Příchozí platba žalovaného je opatřena poznámkou, že jde o platbu za pacht za rok 2020 za 7 992 m užívané plochy. Z okolností je zjevné, že se jednalo o překlep a správný údaj měl být 7 922 m.

21. Již ze sdělení žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] (bývalý právní zástupce žalobce) ze dne 29. 8. 2011 vyplývá, že sám žalovaný předložil žalobci dokument, ve kterém nakreslil hranici skrze areál družstva. Takto vymezil pozemky a jejich části v areálu družstva, které žalobci vrátí, a které nevrátí. U pozemků, které užíval pouze zčásti (a zčásti je vrátil) geometrickým plánem určil výměru pozemků, kterou bude družstvo i nadále užívat. Z uvedeného přípisu tak vyplývá rozsah užívaných pozemků ze strany družstva, které chtěl žalovaný i nadále jako nezbytné užívat, a tento činí výměru 7 922 m. Žalobce k tomu uvedl, že tímto přípisem žalovaný sám do budoucna stanovil poměry v areálu družstva, jasně tak vymezil pozemky vrácené s tím, že zbytek areálu bude dál užívat družstvo. O této skutečnosti pak svědčí i obsah protokolu ze dne 1. 12. 2015 ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Změna v rozsahu užívání nastala až v souvislosti s řízením o vyklizení pozemků, které skončilo vyhověním žalobě (viz sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]).

22. V přípisu žalovaného ze dne 29. 4. 2020, který zaslal žalobci v řízení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], uznal užívání všech pozemků v západní části areálu (tedy kolem hal včetně dožalovaných pozemků [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]) v rozsahu určeném žalobou. Opět uvedl, že tyto pozemky nezbytně nutně potřebuje k užívání.

23. V řízení pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pak byly použity listiny, které prokazují, že žalobce byl nucen domáhat se vyklizení pozemků soudně a v průběhu tohoto řízení učinili účastníci nesporným vyklizení pozemků mezi halami, byť žalovaný oficiálně odmítl pozemky vrátit (přípisem ze dne 22. 3. 2022), žalobce si je však převzal k 1. 5. 2022. Předmětem rozsudku v tomto řízení ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) tak byly pouze pozemky ve východní části areálu, plochy kolem plechového přístřešku. O vyklizení těchto pozemků bylo rozhodnuto rozsudkem. Bylo tak prokázáno zejména užívání pozemků ve východní části, tzn. [Číslo parcely 3], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a zároveň, že na počátku tohoto řízení byly žalovaným užívány i pozemky v západní části (tzn. kolem hal).

24. Z výše uvedeného tak jednoznačně vyplývá, že žalovaný vždy chtěl užívat pozemky [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] jako pozemky nezbytně nutné pro obsluhu zemědělských hal, a to i v řízení o zřízení nezbytné cesty. Pokud se jednalo vždy o pozemky nezbytně nutné pro žalovaného, považuje žalobce za prokázané, že byly po celou dobu ze strany žalovaného užívány, a to i v žalovaném období.

25. Skutečnost, že v daném období nebyly pozemky užívány na základě nájemní smlouvy, ale bez právního důvodu, považuje soud za nespornou a prokázanou v souvisejících řízeních, a to zejména rozsudkem o vyklizení.

26. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, pak v tomto ohledu se soud ztotožnil s vypracovaným znaleckým posudkem a s vyjádřením znalce ze dne 30. 4. 2024. I přes námitky žalovaného je možné tento posudek pro rozhodnutí v dané věci použít, jelikož střední hodnota nájemného (tzv. medián), bez snížení zohlednění pozemků zastavěných cizími stavbami a zohledňujících stav ve východní části, byla stanovena na 70 Kč za m. Žalobce tvrdil, že i nadále považuje skutečnou částku obvyklého nájemného za vyšší, než jak ji stanovil soudem ustanovený znalec, když např. pro rok 2016 a 2017, tedy bezprostředně navazující období, znalecký ústav [Anonymizováno] [Anonymizováno] stanovil obvyklou cenu nájmu ve výši 111 Kč a 114 Kč za m/rok. Přesto pro účely tohoto řízení jsou i závěry znalce dostatečné, aby tak mohlo být vyhověno žalobě a sám žalobce nakonec souhlasil, aby soud rozhodl v tomto smyslu za použití znaleckého posudku.

27. Žalobce zdůraznil, že předmětem žaloby je nárok na vydání obohacení žalovaného. Žalovaný má proto vydat zisk (obohacení) získaný užíváním pozemků. Tyto pozemky byly z hlediska žalovaného nezastavěné a byly bezproblémově přístupné (jsou přístupné po pozemcích žalovaného). Pro obohacení žalovaného tedy nelze zohledňovat ani existenci staveb, ani problematiku přístupu, a není namístě použít v daném směru snížení znalcem zjištěné porovnávací hodnoty nájemného o 15 % a 20 %. Snížení by bylo namístě v případě zjišťování ztráty žalobce, tedy jeho ušlého zisku. O to však v předmětném řízení nejde, jelikož žalovaný nemá vydat ztrátu žalobce, ale má vydat své vlastní obohacení.

28. V každém případě znalcem stanovená částka přesahuje částku požadovanou žalobou, a proto soud žalobě v převážném rozsahu vyhověl.

29. Pokud žalovaný k obsahu posudku a zejména k odůvodnění stanovené ceny namítal, že znalecký ústav použil jako srovnávací materiál smlouvy z pozdějších období, pak tato námitka nemůže způsobovat nesprávnost znaleckých závěrů. V tomto případě totiž znalec neměl jinou možnost, když smlouvy ze stejného období se mu dohledat z objektivních důvodů nepodařilo.

30. V době rozhodování žalobce po žalovaném požadoval zaplatit částku 852 406 Kč s úrokem z prodlení od 1. 10. 2015 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 10 443 Kč od 1. 10. 2015 do 16. 4. 2018. Jelikož znalecký posudek stanovil výši běžného nájemného střední hodnotou ve výši cca 60 Kč za m, dospěl soud k závěru, že se jedná o vyšší částku, než kterou požadoval žalobce v žalobě, a proto bylo třeba žalobě vyhovět v celém rozsahu.

31. Obrana žalovaného byla důvodná co do promlčení bezdůvodného obohacení za pozemky, které žalobce uplatnil až v rozšíření žaloby ze dne 24. 2. 2016. Na období od 16. 4. 2013 do 31. 12. 2013 se tak vztahuje původní občanský zákoník, který stanovil dvouletou promlčecí dobu u bezdůvodného obohacení (viz. § 107 zákona č. 40/1964 Sb.). Soud proto za toto období užívání pozemků [Číslo parcely 1] a [Anonymizováno] v rozsahu [Anonymizováno] m žalobci bezdůvodné obohacení nepřiznal, což odpovídá částce 21 345 Kč.

32. Tento výpočet byl proveden dle znaleckého posudku strana 26 a to tak, že požadovaných 50 Kč za metr a rok bylo třeba vynásobit počtem dnů (245) a vydělit počtem dnů v roce (365). Částka za metr čtvereční pak vychází na 33,561 Kč, kterou je třeba vynásobit výměrou 636 m.

33. Pokud znalec u západní části pozemků určil cenu vyšší než žalobcem požadovaných 50 Kč, tzn. částky 59,50 Kč, 60,30 Kč a 60,50 Kč, pak soud žalobci přiznal pouze požadovaných 50 Kč za metr čtvereční.

34. U východní části pozemků znalec stanovil mírně nižší obvyklé nájemné, než jaké požadoval žalobce (47,60 Kč, 48,30 Kč a 48,50 Kč). Soud tak vycházel z výpočtu obvyklého nájemného na straně 26 posudku a sečetl částky za příslušnou část roku 2013 ve výši 38 117 Kč, za rok 2014 částku 57 622 Kč a za příslušnou část roku 2015 ve výši 57 861 Kč. Celkově tak znalec vypočítal obvyklé nájemné pozemků (a tomu odpovídající bezdůvodné obohacení žalovaného) na částku 153 600 Kč za užívání 1 193 m ve východní části areálu. Ve zbývající části (žalobce totiž trval na přiznání částky 50 Kč za metr čtvereční) tak soud musel žalobu zamítnout co do částky 7 145 Kč. Celkově tak soud zamítal jistinu co do částky 28 490 Kč.

35. Stejně tak bylo třeba zamítnout žalobu co do úroku z prodlení za den 1. 10. 2015, jelikož se jednalo o den, který byl posledním, kdy žalovaný nemohl být v prodlení a sám žalobce uvádí v žalobě, že nájemní vztah byl automaticky prodlužován naposledy do 1.10.2014. Ačkoliv u posledního jednání byl žalobce poučen ve smyslu § 118 a odst. 1 a 3 svoje skutková tvrzení nedoplnil, a proto soud i za tento den úrok z prodlení zamítl.

36. Ve zbývajícím rozsahu však byla žaloba podána důvodně, když dle názoru soudu žalobce dostatečně prokázal užívání pozemků žalovaným v rozsahu, který i sám žalovaný uvedl při výpočtu doplatku pachtovného, a to ve výměře 7 286 m a bankovním výpisem, kterým žalobce doložil platbu žalovaného, pak sám žalovaný v poznámce uvedl rozsah užívání ve výměře 7 922 m, a to u platby provedené dne 18. 9. 2019. Pokud tedy žalovaný tvrdí, že žalobce neprokázal rozsah užívání předmětných pozemků, pak toto tvrzení je účelové a je v příkrém rozporu s výše uvedenými důkazy i logickou návazností na předchozí období. Žalovanému skutečně nic nebránilo, aby v případě, že nechtěl platit bezdůvodné obohacení ve výši tržního nájemného, předal žalobci maximální rozsah pozemků uplatněných touto žalobou již před žalovaným obdobím. Pokud tak neučinil, resp. učinil až někdy v roce 2020 pod tíhou všech soudních sporů, zejména sporu o vyklizení, pak si sám zavinil vznik povinnosti zaplatit žalobci takto vysoké bezdůvodné obohacení.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 1 a 3 o.s.ř. a § 146 odstavec 2 o.s.ř. Žalobce měl v tomto sporu částečný úspěch, nicméně protože byl jeho neúspěch v poměrně nepatrné části, a navíc rozhodnutí záviselo na znaleckém posudku, pak mu soud mohl přiznat plnou náhradu nákladů řízení. V části, ve které bylo řízení zastaveno, bylo zastaveno pro chování žalovaného (částečně uhradil), a proto i v tomto rozsahu byla podána žaloba důvodně. Náhrada nákladů řízení žalobce se tak skládá ze dvou úkonů právní služby za převzetí zastoupení a sepis žaloby (z původně žalované částky 890 289 Kč, tudíž jeden úkon za 11 870 spolu s režijním paušálem a DPH ve výši 14 725,70 Kč). Po rozšíření žaloby na částku 952 028,20 Kč má žalobce nárok na 13 odměn za právní službu spolu s režijním paušálem a DPH (ve výši 15 028,20 Kč za jednu odměnu, celkem tak 195 366,60 Kč), celkem tak za všechny úkony částku 224 818 Kč a zaplacený soudní poplatek v celkové výši 47 643 Kč. Celkem tak na plné náhradě nákladů řízení soud zavázal žalovaného k úhradě žalobci částky ve výši 272 461 Kč.

38. O náhradě nákladů řízení státu pak soud rozhodoval ve smyslu § 148 o.s.ř. dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení soud vybral na znalecký posudek od žalovaného zálohu ve výši 10 000 Kč, nicméně stát nad rámec této zálohy za znalecký posudek a dodatečné vyjádření včetně účasti znalce u jednání zaplatil z rozpočtových prostředků ještě částku 26 050 Kč. Jelikož žalobce měl v této věci téměř úplný úspěch, zavázal soud žalovaného k úhradě i zbývající částky, kterou již vynaložil a tuto je povinen zaplatit na účet soudu do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení