121 C 15/2018 - 377

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] se sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] se sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] se sídlem [Adresa advokátky] o 115 949 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 115 949 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 115 949 Kč od 23. 12. 2015 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 176 938,19 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na náhradě nákladů řízení státu částku, jejíž výše a splatnost budou určeny v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 115 949 Kč s příslušenstvím. V důvodech svého návrhu uvedla, že uzavřela jako fyzická osoba, spotřebitelka se žalovanou smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala vyrobit a zabudovat do rodinného domu žalobkyně [právnická osoba] za podmínek stanovených smlouvou a sjednaných účastníky. Žalobkyně měla zájem o zachování rázu nemovitosti, která byla téměř 100 let stará, proto byl do interiéru sjednán dekor bílého dřeva a nikoliv prostý bílý plast, současně si sama opatřovala kliky, neboť žalovaná nebyla schopná nabídnout neplastové tradičně vypadající kliky. Důraz na estetické nároky byl žalované při sjednání zakázky znám. Cena byla sjednána ve výši 115 949 Kč, termín dodání byl sjednán na 10 dnů od zahájení montáže. Strany se dohodly na termínu montáže v prosinci 2015 s tím, že žalovaná vyrozumí žalobkyni týden dopředu tak, aby mohlo dojít k přípravě okenních otvorů. Nemovitost, do níž měly být nová okna zabudována, bylo po vybourání nutno chránit proti vykradení. S ohledem na roční dobu byl rovněž zájem žalobkyně na co nejkratším termínu zabudování. Na základě telefonického pokynu provedla žalobkyně přípravu okenních otvorů dne 13. – 14. 12. 2015. Montáž oken měla být provedena dne [datum]. Již při zběžné prohlídce oken však žalobkyně, resp. její zmocněnkyně, která na základě plné moci za ni okna přebírala a i následně jednala, zjistila, že okna nesplňující estetické požadavky. Žalovanou dodaná okna neodpovídala oknům, která zmocněnkyně žalobkyně viděla v show roomu žalované. V případě, že by zde byly vystavena okna, která jí byla dodána, smlouvu by se žalovanou neuzavřela. Neodborné provedení oken bylo potvrzeno zmocněnkyni žalobkyně externími pracovníky žalované, kteří měli provést montáž oken, s tím, že mají za to, že okna jsou nevhodně zpracovaná a dle jejich odborného názoru nesplňují nejen estetické, ale ani technologické požadavky kladené na předmětné výrobky. Zmocněnkyně žalobkyně poté kontaktovala žalovanou, na místo přijeli tři její zaměstnanci, kteří ji přesvědčovali, že okna jsou v pořádku a pokud si dá žaluzie, nebude nic vidět. Zmocněnkyně takto vyrobená okna odmítla převzít, byl sepsán reklamační list a žalovaná okna odvezla z místa montáže pryč do vyřešení reklamace. Existenci vad oken potvrdili následně zmocněnkyni žalobkyně další osoby z oboru, kterým zaslala fotodokumentaci oken pořízenou z místa montáže oken. Žalovaná následně odmítla reklamace žalobkyně, uznala pouze několik křivých zasklívacích lišt, které vyměnila. Jinak považovala okna za bezvadné. Žalobkyně proto přípisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovanou k vrácení zaplacené částky. Žalovaná odmítla tvrzené vady oken a nabídla žalobkyni montáž oken dne 30. 12. 2015, tedy až po lhůtě stanovené smlouvou. S ohledem na charakter zakázky, nutné vybourání některých okenních otvorů a nutnost zajisti nemovitost, to vše krátce před vánočními svátky, žalobkyně považuje smlouvu za fixní, na pozdním plnění neměla zájem. Žalobkyně následně opakovaně řešila se žalovanou mimosoudní vyřešení sporu, žalovaná však vady oken odmítá. Žalobkyně se obrátila na několik odborníků, podle nichž byla okna zpracována vadně, mají podstatné a neodstranitelné vady. Žalovaná žalobkyní zaplacenou částku nevrátila ani přes zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, potvrdila uzavření smlouvy o dílo na výrobu a montáž plastových prvků a úhradu částky 115 949 Kč s tím, že dne 17. 12. 2015 byla okna žalobkyni dovezena k provedení díla, žalobkyně prostřednictvím své zmocněnkyně však po vyložení pouhých 4 kusů z 11 oken odmítla montáž, neboť dle jejího názoru jsou okna vadná. Na místo vyrazili po zavolání montážních techniků zástupci žalované, kteří shledali, že okna jsou v pořádku vyjma křivého těsnění, které vzniklo pravděpodobně kombinací teplotních rozdílů při zpracování a rozdílnou geometrií zasklívacích lišt. Těsnění bylo opraveno, o čemž byla žalobkyně informována. Setrvala však na svém postoji. Žalobkyně následně zaslala žalované odstoupení od smlouvy, které však žalovaná považuje za neplatné. Nesouhlasí s tím, že se jednalo o fixní smlouvu, nedošlo ani k hrubému porušení smlouvy ze strany žalované. Žalovaná nesouhlasí s tím, že okna nesplňují ani estetické ani technické požadavky kladené na tento druh stavebního výrobku. Výrobky jsou vyrobeny v souladu s platnými právními předpisy a při jejich výrobě byly zachovány všechny platné normy, splňují podmínky smlouvy o dílo, technické normy i směrnice [právnická osoba] [Anonymizováno] „Vizuální hodnocení povrchů plastových oken a dveří“. Okna nebyla tvořena ze zbytků či z různých druhů profilu, jak žalobkyně uváděla dle sdělení svých odborníků. Tito odborníci ostatně okna ani neviděli, vyjadřovali se pouze k fotografiím 3. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] bylo zjištěno, že se strany dohodl na zhotovení plastových prvků (okna, BD, VD, sítě, demontáž, likvidace)dle zakázky č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum]. Místem provedení díla byl dohodnut [adresa]. Z článku III. bod 2 smlouvy vyplývá, že žalovaná splní svůj závazek uvedený ve smlouvě předáním díla žalobkyni po dokončení montáže v dohodnutém termínu. Žalovaná je povinna převzít dokončené dílo pokud nevykazuje vady nebo nedodělky bránící jeho řádnému užívání a jeho převzetí potvrdit na předávacím protokolu. Případné výhrady k dílu byla povinna uvést do protokolu o předání a převzetí díla, aby mohly být neprodleně odstraněny (nejpozději do 14 dnů od data předání). Ohledně termínu předání bylo v článku III. bod 3 dohodnuto, že k zahájení montáže dojde v prosinci 2015 a k předání díla po dokončení montáže, nejpozději do 10 dnů od zahájení montáže. Podmínkou zahájení výroby plastových prvků pak byla úhrada zálohy, v tomto případě celé ceny díla, jež byla dohodnuta v článku IV. bod 1. smlouvy. Cena byla sjednána ve výši 115 949 Kč, přičemž mezi stranami nebylo sporu o tom, že ji žalobkyně včas zaplatila.

4. Svědkyně [jméno FO] ve své výpovědi popsala průběh dne, při němž došlo k dovezení plastových výrobků na místo jejich montáže i následné jednání se žalovanou, resp. jejími zaměstnanci. Soud vzal z tohoto výslechu za prokázané, že žalobkyně měla zájem o okna, která budou umístěna do historického objektu a nebudou působit příliš uměle, proto i část prvků souvisejících s okny dokupovala jinde (např. kličky na okna), o tomto žalovaná věděla. To vyplývá i z e-mailové komunikace ze dne 3. 11. 2015 s [jméno FO] (zaměstnankyní žalované). Dále bylo z výpovědi svědkyně vzato za prokázané, že před montáží musela být provedena příprava objektu, zejména vybourány původní okna, zhotoveny dva nové překlady, odstěhovat nábytek apod. V této části je její výpověď v souladu s předloženými fotografiemi, jež znázorňují vybouraná a zabezpečená okna, odstěhovaný a přikrytý nábytek v objektu žalobkyně. Soud rovněž uvěřil svědkyni, že její reakce na stav oken byla podpořena zaměstnanci externí montážní firmy, jednání ze strany zaměstnanců žalované pak vedlo k doporučením, která nebyla pro žalující stranu akceptovatelná (umístění žaluzií do oken). Svědkyni bylo dále sděleno, že v této barevné kombinaci okna lépe vyrobit neumí. Poté zaměstnanci žalované odvezli okna z místa jejich montáže. Uskladnění oken u žalované a neprovedení montáže je prokázáno rovněž formulářem reklamačního listu ze dne [datum], v němž [jméno FO] za žalobkyni uvedla, že odmítla montáž z důvodu křivých okenních spojů, křivého těsnění, nestejnoměrného a křivého zakončení (plochy) spojů, vystouplých spojů. Současně tento protokol potvrzuje výpověď svědkyně [jméno FO] ohledně prohlášení zaměstnanců žalované, neboť je v protokolu uvedeno, že dle techniků v této barevné kombinaci to neumí provést lépe, na což nebyla žalobkyně upozorněna.

5. Z e-mailu označeného jako odstoupení od smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že zmocněnkyně žalobkyně oznámila žalované, že odstupuje od smlouvy na dodávku oken č. [hodnota]-[Anonymizováno]. V odstoupení vylíčila, že dne 16. – 17. 12. mělo dojít k montáži nových oken, rozsah přípravy nemovitosti i následné zásadní vady, které po příjezdu montážníků zjistila. Tyto vady popsala tak, že spoje rámů i křídel jsou křivé, drážky nejsou řádně vytmelené, v některých se překrývá folie, v jiných vystupuje jako reliéf do prostoru, každý spoj je různě široký, spoje jsou zakončeny různě velkými a různě zkosenými plochami, kde je folie nepravidelně seříznuta, rohy křídel končí různě křivými ploška a „trychtýři“, na kterých není folie vůbec, těsnění v oknech jsou křivá, většina v rozích vystupuje až několik mm ven do skla, směrem ke středu okna se zcela ztrácí pod lištou, což podle osloveného odborníka může mít, kromě zásadního estetického nedostatku, vliv rovněž na paro/těsnost okna, z venkovní části jsou rohy křídel různě křivě spláclé, drážka spojů někde folii překrývá naprosto nestejnoměrnou šířkou, dle odborníka, jemuž byla předložena fotodokumentace, jsou okna navíc tvořena různými druhy profilů. Zmocněnkyně dále vylíčila chování pracovníků žalobkyně na místě montáže, uvedla, že od počátku upozorňovala na to, že se jedná o historickou stavbu, jejíž ráz chtějí zachovat. Dále vylíčila následující těžkosti, které byly žalobkyni v důsledku neprovedení řádné dodávky a montáže oken způsobeny. Termín smlouvy byl sjednán pevně, jedná se tedy dle zmocněnkyně žalobkyně o fixní smlouvu. Kromě nedodržení termínu pak byly podmínky smlouvy porušeny hrubým způsobem, proto žalobkyně od smlouvy odstupuje a požaduje vrácení ceny ve výši 115 949 Kč.

6. Reakce žalované na odstoupení žalobkyně byla zjištěna z dopisu ze dne 23. 12. 2015, jímž žalovaná odmítla oprávněnost odstoupení, ve vztahu k vadám uvedla, že shledala důvodným pouze upozornění na křivé těsnění, v tomto ohledu došlo k opravě zasklívacích lišt u tří oken, což je vada jednoduše odstranitelná. Z e-mailu ze dne 28. 12. 2015 zaslaného žalovanou žalobkyni bylo prokázáno, že žalovaná nabídla žalobkyni termín montáže oken dle smlouvy o dílo [Anonymizováno] na den 30. 12. 2015.

7. Stav oken byl zjištěn jednak z fotografií pořízených žalobkyní, z nichž některé byly i součástí předloženého odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], jednak především ohledáním na místě samém, a to za účasti znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Zde je nutno konstatovat, že jednotlivé výrobky vykazovaly značné rozdíly v estetickém provedení, zatímco u části oken (a dveří) byly spáry/spoje drobné, sotva seznatelné a jejich průběh nijak neupoutával pozornost, v případě jiných byly spoje jakoby rozšklebené, některé vystupovaly nad povrch nebo naopak byla patrná prasklinka (mezera), některé spoje byly výrazně křivé, jednotlivé části oken na sebe navazovaly nepřesně, vystupovaly do prostoru, rohy měly přeteky (jakoby kapky), které byly nehezky sbroušené, nebyla na nich folie. Okna byla pozorována nejprve v hale, kde však bylo dle znalce nevhodné osvětlení, následně před halou, přičemž toho dne bylo zataženo, takže ani zde nebyly podmínky dle názoru soudu ideální. Okna soud pozoroval zblízka, následně i ze vzdálenosti 1,5 m a 3 m, tak jak bylo uvedeno ve Směrnici [právnická osoba] S [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] a jak doporučoval znalec. Při ohledání na místě samém soud zhlédl i výrobky v předváděcí místnosti a postup žalované při začišťování spojů (odstranění přeteků, zamalování barvou). Žalovaná v současné době vyrábí okna s jiným způsobem začišťování, nicméně v předváděcí místnosti byl vystaven i výrobek, který byl dle sdělení jednatele žalované v předváděcí místnosti i v době, kdy si okna vybírala žalobkyně, a jenž byl vyroben stejným způsobem jako výrobky pro žalobkyni. Soud hodnotil provedení tohoto výrobku jako povedené s tím, že ale v daném případě se nejednalo o výrobek jednobarevný jako v případě žalobkyně (zevnitř bílá, z venku šedá barva), ale o desén tmavšího dřeva, kde nebyly svary tak viditelné. S ohledem na zvolený desén nepůsobilo zfrézování násilně, samotné svary byly rovnoměrné, bez přeteků, rozšklebení.

8. K prokázání toho, jaká okna byla žalobkyni prezentována žalovanou, žalobkyně předložila fotografie z předváděcí místnosti, jež ukazují jednak profily zde vystavené, jednak samotné výrobky, vůči jejichž provedení nelze nic namítat. Současně předložila prezentaci výrobků žalované na internetových stránkách http://www.[Anonymizováno].cz/[právnická osoba]-[Anonymizováno]/, kde žalovaná prezentuje důraz na vlastní styl a sladění věci do nejmenšího detailu. Hovoří o tom, že její okna vytvoří esteticky i hodnotově jedinečný prvek, přesvědčí svou čistotou a elegantní vodicí linií, času vzdorující elegancí, klasickým vzhledem.

9. Z vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že dle názoru [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla řádně zvládnuta technologie svařování a následné frézování profilů. Při svařování byla překročena teplota svařování (bublinky ve svaru) a doba nahřívání (zborcený povrch profilu), některé spoje vykazují malý výronek materiálu k ofrézování, což by nasvědčovalo špatné délce profilu do svaru. Dále poukazuje na neodborné frézování svarů, u sloupků tvar frézy neodpovídá navazujícímu profilu (mezery ve spoji sloupku), zasklívací lišty jsou špatně nařezané se špatnou technologií montáže, výstupní kontrola ve firmě selhala. Upozorňuje dále na to, že oprava frézování svarů je možná u prvků, které mají výronek plastu ve svaru bez bublinek a šířku menší než obvyklých 2,5 mm, pohledová plocha bez zborcení je podmínkou. Rovněž upozorňuje, že při nevhodných teplotních poměrech při svařování profilu dojde k nezvratným změnám ve struktuře materiálu, významnému poklesu mezního ohybového napětí a modulu pružnosti. Upozorňuje na možné nevyhovění ČSN EN 12608 příloha A a možné prasknutí svaru při větším tlaku či nárazovém větru, rozdílných teplotách apod.

10. Z vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že žalobkyně požádala o jeho stanovisko k oknům na základě fotografií, které byly pořízeny zmocněnkyní žalobkyně při dodávce oken. [tituly před jménem] [jméno FO] jí vyznačil na jednotlivých fotografiích problémy a označil je popisky jako: neopracované přetoky po svařování, neodborně opracované rohy po svařování, neopracované svařované spoje, chybí přetok, který by bylo nutno odstranit, patrně spoj (svar) nebyl dostatečně zahřátý na předepsanou teplotu svařování, což může znamenat nestabilní rohový spoj, dále stavy při tzv. podřezání úhlů zasklívacích lišt, špatné profilové frézování sloupku/příčky, kontura není přizpůsobena tvaru profilu rámu, neodborně opracované rohy křídla po svařování. U vad uvedl, že se jedná o vady neodstranitelné, u některých že je neodstranitelně poškozen vzhled. Vady a jejich možné důvody pospal [tituly před jménem] [jméno FO] v závěru. Soud [tituly před jménem] [jméno FO] slyšel při jednání dne [datum] v pozici svědka, ač si je vědom, že dle judikatury nelze k odborným otázkám vyslýchat znalce v postavení svědka. [tituly před jménem] [jméno FO] sám uvedl, že v minulosti spolupracoval se žalovanou, nyní je zaměstnancem výrobce konkurčních profilů, systém [Anonymizováno], což bylo zjištěno rovně z výpisu z internetové stránky www.[Anonymizováno].cz. Se žalovanou má historii spolupráce. Z jeho výpovědi tak soud vzal za prokázané pouze to, že své vyjádření činil na základě fotografií předložených žalobkyní. Soud dále jeho výpověď využil k orientaci v termínech používaných žalovanou, znalcem a v jednotlivých listinách a vyjádřeních, dále k vytvoření představy o postupu při výrobě plastových oken, užívání jednotlivých nástrojů a jejich názvů.

11. Žalovaná naproti tomu předložila vyjádření společnosti [Anonymizováno] spol. s r.o. ze dne 25. 3. 2019 ke zhotoveným oknům pro žalobkyni, v němž uvedla, že funkční vlastnosti výrobku lze ověřit až po jejich zabudování. Dále uvedla, že podle vyjádření prošly výrobky standardní výrobou žalované, profily byly svařené a opracovávané na tzv. nulovou drážku, která je opticky méně nápadná než standardní drážka nebo V-drážka. Svary jsou v rámci výrobních tolerancí PVC-U profilů v některých rozích mírně vystouplé, avšak v dané toleranci. Poukazuje na to, že z 20 svarů jsou vystoupliny patrné u 3 svarů, při hodnocení ze správné odstupové vzdálenosti (3 m pro interiér) a difuzním osvětlení, jsou tyto svary nenápadné. K hranám křídel v místě svarů uvedla, že jsou některé výrazněji zfrézované, ale stále v rámci hodnocení ve smyslu Směrnice. Jde-li o spoje sloupků a příčníků uvedla, že zde není kopírována kontura navazujících profilů, ale to je standardní a plně v kompetenci výrobce a jeho estetického vnímání. Pokud jde o zasklívací lišty, lícují, některé byly dle sdělení vyměněny. Stanoviskem dodavatele strojní technologie žalobkyně – společnosti [právnická osoba] žalovaná prokazovala, že došlo k řádnému servisu a seřízení strojů u žalobkyně dne 26. 5. 2015, čistící stroj CNC byl bez závad, očištění všech vzorků bylo v pořádku, k opravě došlo pak při výskytu závady až v roce 2016.

12. Ze Směrnice [právnická osoba] S [Anonymizováno] Vizuální hodnocení povrchů plastových oken a dveří bylo zjištěno, že existuje dokument obsahující doporučení k hodnocení vizuální stránky, podmínkám pozorování, přípustné vady. V případě kašírovaných fólií považuje vadu v podobě bubliny lunkry – lokální nerovnosti, krátery přípustné při maximálním počtu 5 ks/m a velikosti v průměru pod 0,5 mm. Pozorovací vzdálenost pak má být pro závady na vnějším povrchu 5 metrů od výrobku, na vnitřním povrchu 3 m, nejméně 1,5 m. Při hodnocení vad se zkoumá především, zda vada je z pozorovací vzdálenosti viditelná či nikoliv a pokud je viditelná, zda působí rušivě, nebo výrazně rušivě a upoutává pozornost.

13. Z e-mailové komunikace mezi účastníky a [jméno FO] z [právnická osoba] v období od 22. 3. 2017 do 10. 5. 2017, jakož i výpovědi [jméno FO], dcery žalobkyně a její zmocněnkyně při převzetí oken a následném jednání se žalovanou, soud zjistil, že probíhalo jednání mezi účastníky za účasti [právnická osoba], průběh jednání, resp. jeho ztroskotání vnímají obě strany jinak, zřejmé je (což je i po celou dobu tohoto řízení), že strany si trvají na svých stanoviscích, jejich jednání má výrazně formalistický základ a je provázeno výraznou nedůvěrou. V případě jednání s [právnická osoba] [Anonymizováno] nedošlo dle soudu k ohledání oken znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] z důvodu, že žalovaná odmítla přítomnost žalobkyní zvolené nezávislé osoby, která je z oboru. Žalobkyně pak postupu žalované nedůvěřovala.

14. Z výzvy ze dne 29. 3. 2016 a podacího lístku ze dne 31. 3. 2016 bylo zjištěno, že před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě žalované částky. Odmítavá reakce žalované byla zjištěna z dopisu ze dne 1. 4. 2016.

15. Z e-mailové komunikace mezi zmocněnkyní žalobkyně a jednatelem žalované ze dne 29. 8. 2017 a 8. 9. 2017 je pouze dokreslován celý průběh sporu a jednání účastníků. Pro samotné rozhodnutí ve věci však z tohoto důkazu nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti.

16. Z vyjádření společnosti [Anonymizováno] nebyly zjištěny pro řízení žádné podstatné skutečnosti. Z technické příručky [Anonymizováno] z roku 2015 a příručku zpracování, jež byly podstatné pro vypracování revizního znaleckého posudku o obsahovaly postupy a parametry rozhodné při výrobě plastových výrobků z příslušných profilů.

17. Soud ve věci nechal vypracovat znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], jenž dospěl k závěru, že okna nevykazují vady uváděné ve vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Opracování rohových spojů rámů a křídel nepřekračuje toleranci danou 0,5 mm reklamačním řádem a nejsou proto vadou. Měření provedl i ve vztahu k frézování v 90° napojení profilů a ani zde neshledal odchylky od přímosti větší než 0,5 mm. Dále uvedl, že pokud by byla prokázána vada v napojení příček dveří, jedná se o vadu odstranitelnou, navíc jde pouze o vadu vzhledu, která nemá vliv na funkci oken. Znalec dále dospěl k závěru, že při porovnání výrobků s referenčním vzorkem jsou okna a dveře v rámci smlouvy o dílo č. [hodnota]-[Anonymizováno] vyrobená tomuto vzorku z hlediska estetického odpovídající.

18. Tyto závěry pak znalec zopakoval v rámci své výpovědi u soudu. Potvrdil, že opakovaně prohlížel jednotlivé svary, nenašel žádné vady. Okna posoudil jako průměrné kvality, levný výrobek s tím, že s reklamací na tento typ oken se nesetkal. Jedná se o běžně dodávaná okna. Ve vztahu k posouzení kvality plastových oken dle znalce neexistuje žádný normalizační předpis. K nevzhledně zabroušeným rohům znalec uvedl, že budou skryty pod omítkou, pokud jde o mezery ve svarech, ty jsou v pořádku, někde se vytváří i negativní žlábek. Vzhled svaru není žádnou normou upraven, to, zda bude v případě, že se objeví zduření svaru, okno nestabilní, nelze říci. Tzv. trhací zkouška, tedy zkouška pevnosti rohových spojů nemůže mít vypovídací hodnotu, neboť není definováno, jaké vlastnosti ten roh má mít, neexistuje pro to norma. Dle znalce by v případě, že by při výrobě nebyl svar dostatečně zahřátý na předepsanou teplotu, rohový spoj by nebyl správně technologicky proveden, došlo k rozpadu výrobku při jeho transportu. Pokud se okno nerozpadne před jeho zabudováním, tak se již pak většinou nic nestane. Soud však jeho znalecký posudek nepovažuje za naprosto nepřesvědčivý. Především soud nemůže souhlasit se závěrem znalce, že okna vyrobená pro žalobkyni odpovídají referenčnímu vzorku v show roomu žalované, neboť soud na základě vlastního pozorování dospěl k závěru, že pouze některá okna a dveře byly esteticky odpovídající referenčnímu vzorku. Soud dále konstatuje, že při podání ústního znaleckého posudku znalec vypovídal nesouvisle, nedokončoval věty, sám sebe vyvracel, nebyl zcela schopen své závěry odůvodnit, často nebyl schopen ani žádný závěr učinit, někdy mu nebylo (zjevně nejen) ze strany soudu obsahově rozuměno. Znalec místy ve svých odpovědích jakoby „tancoval na jehlách“. Závěry znalce pak i z tohoto důvodu byly přezkoumány revizí jeho znaleckého posudku znaleckým ústavem [Anonymizováno] [Anonymizováno], Znalecký ústav pro obory dřevařské inženýrství, krajinné inženýrství, lesní inženýrství, přičemž zpracovatelem posudku byl [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno]. Znalecký ústav poukázal na závěry [tituly před jménem] [jméno FO], s nimiž nelze souhlasit. Oproti znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] byly závěry znaleckého ústavu přesvědčivé, odpovědi na položené otázky jednoznačné.

19. Vedle revize závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO] bylo úkolem znaleckého ústavu rovněž provést zkoušku pevnosti svarů plastových oken, přičemž znalecký ústav dospěl k závěru, že jejich pevnost je vyhovující. Z 12 zkoušených těles vyhověly požadavku v 11 případech, oproti běžným situacím byly hodnoty asi o 1/3 nižší, což mohlo být ovlivněno stářím oken, způsobem jejich uskladnění a manipulací. Rovněž charakter lomu vykazoval standardní průběh. Sváry rámových profilů splnily ve všech ohledech požadavky normy [Anonymizováno]. Dle znaleckého ústavu tak lze tvrdit, že pevnost rohového spoje předmětných oken negativně neovlivňuje základní požadavek na mechanickou pevnost a stabilitu a při správném zabudování do stavby by okna nepředstavovala riziko při jejich užívání. Nebylo tedy shledáno, že by okna vykazovaly vadu spočívající v nedostatečné pevnosti svařovaných spojů. Tento závěr uvedl za znalecký ústav [tituly před jménem] [jméno FO] rovněž ve své výpovědi. Současně však znalecký ústav uvedl, že lze souhlasit s tvrzením [tituly před jménem] [jméno FO], že začištění přetoků a kontur rohových spojů rámů a křídel je provedeno neodborně a neodpovídá běžným standardům při výrobě plastových oken, jedná se spíše o estetickou záležitost, která nemá vliv na bezpečnost výrobku. Neestetičnost vyhotovených oken potvrdil za znalecký ústav [tituly před jménem] [jméno FO] i při své výpovědi. Potvrdil, že s takto nestandardně provedenými okny se nesetkali a že provedení svarů může vyvolávat pochybnosti o jejich stabilitě. Proto byla také provedena zkouška jejich pevnosti, která vady nepotvrdila. Žalovaná napadla odbornost znalce, soud však má za to, že daný znalecký ústav má s ohledem na letitou praxi s prováděním zkoušek pro řadu výrobců plastových oken dostatek zkušeností s [právnická osoba] a že měli možnost se seznámit s širokým spektrem vyráběných plastových oken. [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že zkoumají obvodové pláště (tedy i [právnická osoba]) a že jim prošlo rukama více než tisíc oken, přičemž potvrdil, že se jednalo i o okna se zakulaceným povrchem. Nutno rovněž konstatovat, že počet znalců, jež mají specializaci pro stavební výplně, obvodové pláště atd. je výrazně omezený, počet je pak o to nižší, že fakticky všichni v oboru působící znalci nějakým způsobem spolupracují s některým výrobcem plastových oken, prodejcem plastových profilů, je tak prakticky nemožné s ohledem na vznášené námitky stran ohledně vyloučení znalce zajistit znalce právě s uvedenou specializací. Soud ve vztahu k odbornosti znaleckého ústavu neměl žádné pochybnosti, jeho závěry považoval za mnohem přesvědčivější, než závěry [tituly před jménem] [jméno FO].

20. Z vyjádření [Anonymizováno], [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“) ze dne 2. 8. 2021 soud zjistil, že k předmětná okna jsou vyrobena z profilového systému [Anonymizováno], přestože je uváděn [Anonymizováno]. Zkušebna se ztotožnila se závěrem [tituly před jménem] [jméno FO], že velká část dodaných oken má po svařování neodborně opracované rohové spoje rámů a křídel. Uvedla, že při svařování je třeba dodržet výrobcem profilů stanovený postup. Dále upozornila na vliv pevnosti rohového spoje na celkovou pevnost okenní konstrukce. Pokud jde o uvedení dvou rozdílných profilů, ze zakázkového listu, jenž je součástí znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že okna měla být zhotovena z profilu [IBAN]. Znalec nesprávně ve znaleckém posudku uvedl, že se jedná o systém [Anonymizováno]. V rámci vyjádření žalovaného a následně i znalce [tituly před jménem] [jméno FO] spolu s porovnáním žalovanou prezentovaných profilů plastových oken na jejích webových stránkách bylo zjištěno, že v souladu se smlouvou byla zhotovena okna [IBAN], a to z profilového systému [Anonymizováno] v souladu s produktovou řadou žalované. Další vyjádření [Anonymizováno], jež soud k důkazu v řízení provedl, není třeba z hlediska zjištění skutkového stavu hodnotit, neboť následně došlo k vyhotovení revizního znaleckého posudku tímto znaleckým ústavem a doplnění zkoušek pevnosti svarů.

21. Soud ve věci provedl k důkazu fotografie oken namontovaných do nemovitosti žalobkyně k nově uplatněnému tvrzení žalované, že namontovala okna se stejnými vadami, jako měla okna dodaná žalovanou, a že důvodem její nespokojenosti byla ve skutečnosti barva dodaných oken, nicméně tento důkaz byl proveden v rozporu se zásadou koncentrace řízení (§ 118b odst. 1 o. s. ř.), což žalobkyně namítala, proto soud z tohoto důkazu neučinil žádná zjištění. S ohledem na to pak rovněž neprovedl důkaz fotografiemi nemovitosti s novými okny předložené žalobkyní.

22. Soud ve věci neprovedl výslech [jméno FO], technika žalované, který byl na místě samém, neboť samotný průběh rozhovoru s [jméno FO] při pokusu o montáž plastových výrobků nebyl pro rozhodnutí ve věci zásadní. Soud tak tento důkaz považoval za nadbytečný. Soud dále neprovedl důkazy kalibračním listem, deníkem ke svařovacímu automatu, protokolem k svářecímu poloautomatu čtyřhlavému, protokolem z auditu, osvědčením [Anonymizováno], neboť tyto důkazy nevypovídaly nic o konkrétních plastových prvcích vyrobených pro žalobkyni. Rovněž nepovažoval za nutné provádět doplnění znaleckého posudku ve vztahu k estetickým vadám zhotovených oken, neboť z provedených důkazů má soud za skutkových stav věci již dostatečně zjištěný a znalecké zkoumání si již vyžádalo výrazné náklady, které se svou výší blíží žalované částce.

23. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu, jejímž předmětem byla výroba a montáž plastových výplní stavební otvor (okna, dveře), které měli zakulacený profil, na povrchu fólii, která byla z jedné strany v desénu bílého dřeva, z druhé šedá. Strany se dohodly na tom, že montáž oken bude zahájena v prosinci 2015 a k předání díla dojde po dokončení montáže, nejpozději do 10 dnů od zahájení montáže. Před uzavřením smlouvy se žalobkyně seznámila s objednávanými okny v předváděcí místnosti žalované a informace zjistila i z internetových stránek žalované. Okna měla co nejvíce odpovídat historickému rázu objektu, do nějž byla určena, což žalobkyně se zaměstnankyní provádějící objednávku probírala. Z tohoto důvodu si i žalobkyně sama opatřovala kličky. Žalobkyně zaplatila žalované částku 115 949 Kč, jež představovala sjednanou cenu. Strany si sjednaly termín montáže na měsíc prosinec 2015 s tím, že žalobkyně bude předem informována žalovanou tak, aby nemovitosti mohly být stavebně připraveny. K tomuto došlo a žalobkyně nachystala ve dnech 13. – 14. 12. 2015 nemovitost na montáž, dne [datum] byly okna přivezeny. Při kontrole oken však zmocněnkyně žalobkyně [jméno FO] zjistila, že okna mají křivé spoje rámů i křídel, drážky nejsou řádně vytmelené, v některých se překrývá folie, v jiných vystupuje jako reliéf do prostoru, každý spoj je různě široký, spoje jsou zakončeny různě velkými a různě zkosenými plochami, kde je folie nepravidelně seříznuta, rohy křídel končí různě křivými ploška a „trychtýři“, na kterých není folie vůbec, těsnění v oknech jsou křivá, většina v rozích vystupuje až několik mm ven do skla, směrem ke středu okna se zcela ztrácí pod lištou. Z dovezených oken provedla fotodokumentaci. Zaměstnanci žalované se snažili na místě situaci řešit, sdělili zmocněnkyni žalobkyně, že v tomto barevném provedení neumí okna lépe vyrobit, zmocněnkyně žalobkyně pak po konzultaci s odborníky odmítla montáž oken a sepsala se žalovanou reklamační protokol, v němž popsala vady oken. [adresa] byla odvezena z místa montáže a uskladněna u žalované. Žalobkyně přípisem ze dne 22. 12. 2015 od smlouvy odstoupila pro výše uvedené vady s tím, že dle odborníků takto provedené spoje vyvolávají pochybnost o jejich stabilitě. Na tento přípis reagovala žalovaná dopisem ze dne 23. 12. 2015, v němž namítla neplatnost odstoupení. Uznala nutnost výměny zasklívacích lišt u 3 oken a ostatní vady odmítla. Žalobkyni následně nabídla termín montáže oken 30. 12. 2015. K montáži oken nedošlo. Další jednání mezi stranami nevedla k vyřešení věci, žalovaná trvala na bezvadnosti oken. Žalobkyně oslovila [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], kteří se vyjádřili k oknům na základě předložených fotografií. Oba shodně okna posoudili jako vadná, poukazovali na neodborné opracování rohů křídel, neopracovaný svařovaný spoj, špatné profilové frézování sloupku, podřezání úhlu zasklívacích lišt, poukázali na to, že s ohledem na provedení svarů je možné, že nebyl dodržen technologický postup a okna tak nesplňují technické normy. Žalobkyně proto trvala na vrácení zaplacené částky. Žalovaná částku nezaplatila ani po zaslání předžalobní upomínky. Okna, jež žalovaná pro žalobkyni vyrobila, odpovídají fotografiím, které zmocněnkyně žalobkyně na místě montáže pořídila. Tato okna neodpovídají esteticky provedení referenčního vzorku, jenž je u žalované vystaven a byl zde vystaven i v době, kdy předváděcí místnost navštívila žalobkyně. Neodpovídají ani provedení oken prezentovanému na internetových stránkách žalované. K takovému závěru došla nejen žalobkyně, ale rovněž soud a znalecký ústav, přičemž všichni předváděcí místnost žalované navštívili a referenční vzorek i vyrobená okna viděli. Pouze znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru, že se od sebe tyto výrobky neodchylují, nicméně jak již soud popsal výše, znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] byl v řadě ohledů shledán nesprávným, současně pak znalec soud nepřesvědčil, působil na soud zmateně, vyhýbavě a z tohoto důvodů ani v tomto jeho znalecké závěry nepovažuje za správné. Znaleckým zkoumáním po vyhotovení revizního znaleckého posudku bylo zjištěno, že ač způsob provedení spojů může vyvolávat pochybnosti o jejich pevnosti, zkouškou pevnosti rohových spojů bylo zjištěno, že jejich pevnost je vyhovující a nemá negativní vliv na mechanickou pevnost a stabilitu oken. Současně však bylo znaleckým ústavem potvrzeno, že okna mají neodborně provedeno začištění přetoků a kontur rohových spojů rámů a křídel, které neodpovídá běžným standardům při výrobě plastových oken, což představuje estetickou záležitost, která nemá vliv na bezpečnost výrobku.

24. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

25. Dle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2615 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

26. Dle § 2169 odst. 1 o. z. má-li věc vadu, může kupující požadovat její odstranění. Podle své volby může požadovat dodání nové věci bez vady nebo opravu věci, ledaže je zvolený způsob odstranění vady nemožný nebo ve srovnání s druhým nepřiměřeně nákladný; to se posoudí zejména s ohledem na význam vady, hodnotu, kterou by věc měla bez vady, a to, zda může být druhým způsobem vada odstraněna bez značných obtíží pro kupujícího. Dle § 2071 odst. 1 o. z. kupující může požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy, pokud prodávající vadu odmítl odstranit nebo ji neodstranil v souladu s § 2170 odst. 1 a 2, pokud se vada projeví opakovaně, je vada podstatným porušením smlouvy, nebo je z prohlášení prodávajícího nebo z okolností zjevné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro kupujícího.

27. Dle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Dle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Dle § 1980 o. z. byla-li ve smlouvě ujednána přesná doba plnění a vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy závazku, že věřitel nemůže mít na opožděném plnění zájem, zaniká závazek počátkem prodlení dlužníka, ledaže věřitel dlužníku bez zbytečného odkladu oznámí, že na splnění smlouvy trvá. Zánikem závazku nastávají tytéž účinky, jako by věřitel od smlouvy odstoupil.

28. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o .z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Na základě posouzení zjištěného skutkového stavu z hlediska shora uvedených ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 o. z., jejímž předmětem byla dodávka a montáž plastových oken a dveří. Žalobkyně vystupovala v pozici spotřebitele, žalovaná jako podnikatel. K výrobě oken došlo, jejich montáž do stavebních otvorů v nemovitosti žalobkyně však nebyla provedena, přestože k zahájení montáže došlo ve sjednaném termínu, tj. [Anonymizováno]. Žalobkyně tvrdila, že došlo k zániku smlouvy, neboť závazek v ní byl sjednán jako fixní, že tedy nedodržením termínu předání díla do 10 dnů od zahájení montáže došlo k zániku smlouvy bez dalšího. Soud však této argumentaci žalobkyně nepřisvědčil. Smlouva samotná o existenci závazku jako fixním nehovoří, k danému nelze dospět ani výkladem tohoto právního jednání. Pokud žalobkyně poukazuje na stanovení lhůty 10 dnů, která nebyla dodržena, pak je skutečností, že k montáži oken nedošlo, nicméně k jejich montáži nedošlo z důvodu odmítnutí ze strany žalobkyně, a to pro vady, které dílo mělo. Nadto žalobkyně přistoupila k odstoupení již dne 22. 12. 2015, tedy předtím, než vůbec lhůta pro předání díla uplynula. Z povahy závazku pak dle názoru soudu ani nevyplývá, že by žalobkyně na pozdním plnění zájem neměla. Právě s ohledem na nutnost přípravy stavebních otvorů, zimní počasí, nutnost zabezpečení nemovitosti lze mít za to, že primárním zájmem žalobkyně bylo montáž oken dokončit, neboť zajištění stavebních otvorů jinými okny a dveřmi by bylo časově náročné. K montáži žalobkyně tedy nedošlo ne z toho důvodu, že by žalovaná nebyla schopna montáž provést, nedodržela tak sjednaný termín montáže, ale že ji žalobkyně odmítla s odkazem na vady vyrobených plastových prvků a o tom i sepsala reklamační list. Odmítla tedy nejen provedení montáže, ale i převzetí a zabudování vyrobených prvků do nemovitosti.

31. Žalobkyně od smlouvy odstoupila. Soud proto hodnotil, zda došlo k tomuto odstoupení. Žalobkyně platně. Žalobkyně namítala podstatné porušení povinnosti ze strany žalobkyně, které spatřovala v dodání oken, jež měly vady popsané výše, a to vady estetické, které navíc dle jí oslovených odborníků vypovídaly o nedodržení technologického postupu, pevnost rohových spojů mohla být snížena, což mohlo mít vliv na bezpečnost výrobků. V průběhu řízení se však znaleckým zkoumáním (zejména provedením zkoušek pevnosti rohových spojů znaleckým ústavem) prokázalo, že pevnost rohových spojů oken je vyhovující (a to i s odstupem na dobu od jejich výroby, způsob jejich uskladnění a manipulaci s nimi) a že při správném zabudování do stavby by okna nepředstavovala riziko při jejich užívání. Soud tak učinil závěr, že nedošlo k podstatnému porušení smlouvy představované tvrzenými vadami pevnosti rohových spojů.

32. Vady plastových výrobků nicméně soud shledal ve způsobu jejich provedení z hlediska estetického. Zde je nutno uvést, že žalobkyně jako spotřebitel uváděla při objednávce účel, pro který okna a dveře objednává. Tomu byl přizpůsoben i obsah objednávky (dodání vlastních klik, rozdílná barva a desén pro interiér a exteriér). Žalobkyně se přitom měla možnost před uzavřením smlouvy seznámit se způsobem provedení výrobků v předváděcí místnosti i na internetových stránkách. Žalovaná netvrdila, a tedy ani neprokazovala, že by žalobkyni upozornila na to, že v případě jí zvolených barev (kašírovací fólie) a profilů, může být výsledné vzezření plastových výrobků jiné a že provedení spojů a jejich začištění nemusí odpovídat předváděnému výrobku. Následně žalobkyni dovezené výrobky však neodpovídaly tomu, co bylo žalobkyni předvedeno. Nadto svým zpracování vzbuzovaly pochybnost o správnosti provedení svárů. Neodborné a běžným standardům při výrobě plastových oken neodpovídající začištění přetoků a kontur rohových spojů rámů a křídel u oken a dveří vyrobených pro žalobkyni potvrdili [tituly před jménem] [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO] i znalecký ústav v rámci revizního posudku. Spolu se soudem se pak všichni shodli i na tom, že takto vyrobená okna neodpovídají prezentovanému referenčnímu vzorku. Žalovaná již na místě montáže dne [datum] vady odmítla, uvedla, že lépe to v daném barevném provedení neumí, opakovaně je odmítla i dne 23. 12. 2015 prostřednictvím svého jednatele. Žalobkyně tak v souladu s ustanovením § 2615 odst. 2 ve spojení s § 2071 odst. 1 o. z. měla právo zvolit, zda bude požadovat přiměřenou slevu nebo od smlouvy odstoupí. V daném případě žalobkyně zvolila odstoupení od smlouvy, neboť na plnění oken dané kvality neměla zájem a žalovaná existenci vad odmítala. Soud tedy dospěl k závěru, že odstoupením od smlouvy žalobkyní došlo ke zrušení závazku v souladu s ustanovením § 2004 odst. 1 o. z. od počátku. Žalobkyně na základě právního důvodu, který odpadl, zaplatila žalované částku 115 949 Kč. Žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalobkyni v souladu s ustanovením § 2991 o. z. povinna vydat, tedy vrátit poskytnutou cenu díla ze smlouvy, jež v důsledku odstoupení od počátku zanikla. Žalobkyně žalovanou k vrácení žalované částky opakovaně vyzvala, žalovaná však ničeho nezaplatila. Dostala se tak do prodlení s úhradou svého závazku a žalobkyni vzniklo ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje ode dne následujícího po odstoupení, když téhož dne žalovaná odmítla jak platnost odstoupení, tak jakékoli vady díla žalobkyní tvrzené, a tedy i oprávněnost žalobkyně na vrácení kupní ceny. Žaloba byla shledána důvodnou a soud jí vyhověl v celém rozsahu.

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, má tak vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen „AT“). Advokát žalobkyně učinil ve věci 21 úkonů právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby, vyjádření k odporu ze dne 16. 7. 2018 (čl. 42), vyjádření ve věci samé ze dne 23. 4. 2019 (čl. 78), ze dne 17. 1. 2020 (čl. 110), ze dne 10. 11, 2020 (čl. 187), ze dne 14. 4. 2021 (čl. 212), ze dne 25. 2. 2022 (čl. 240), ze dne 21. 3. 2022 (čl. 246), ze dne 18. 7. 2022 (na čl. 282), ze dne 5. 9. 2022 (čl. 285), ze dne 18. 10. 2022 (čl. 294), účast při jednání soudu dne [datum] (v rozsahu více než dvou hodiny, tedy 2 úkony právní služby), dne [datum] (v rozsahu více než dvou hodin, tedy 2 úkony právní služby) a dne [datum], účast při ohledání na místě samém dne [datum] v rozsahu převyšujícím 2 hodiny (tedy dva úkony právní služby) a jednání při převzetí vzorků na místě samém se zástupci znaleckého ústavu dne [datum]. Za tyto úkony právní služby mu tak náleží odměna ve výši 21 x 5 740 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za úkon, jímž je návrh žalobkyně na osobu znalce ze dne 25. 4. 2019, neboť žalobkyně podala dne 23. 4. 2019 podání ve věci samé, v němž doplnila skutková tvrzení a důkazní návrhy. Nebylo tak důvodu samostatně činit o dva dny později navržení osoby znalce. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 13 odst. 4 AT ve spojení s § 11 AT ve výši 6 300 Kč (za 21 úkonů právní služby po 300 Kč). K nákladům řízení patří rovněž náhrada za ztrátu času za cestu advokáta k jednání soudu/ohledání na míst z [adresa] a zpět za celkem 5 jízd v délce 8 započatých půlhodiny při sazbě 100 Kč za každou započatou půlhodinu (§ 14 odst. 3 AT). Náklady dále tvoří cestovní výdaje advokáta za cestu k jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] , [datum] a [datum] z [adresa] a zpět v délce 260 km osobním vozidlem [jméno FO] se spotřebou 9,4 l motorové nafty na 100 km, přičemž náhrada za spotřebované pohonné hmoty činí v roce 2019 dle vyhlášky 333/2018 Sb. 821,18 Kč při ceně motorové nafty 33,60 Kč/l a základní náhrada za užití motorového vozidla činí dle při vyhláškové sazbě 4,10 Kč/km částku 1 066 Kč. Pro rok 2020 činí náhrada za spotřebované pohonné hmoty dle vyhlášky 358/2019 Sb. 777,20 Kč při ceně motorové nafty 31,80 Kč/l a základní náhrada za užití motorového vozidla činí dle při vyhláškové sazbě 4,20 Kč/km částku 1 092 Kč. Pro rok 2022 činí náhrada za spotřebované pohonné hmoty dle vyhlášky 511/2021 Sb., ve znění účinném do 13. 5. 2022 pro jízdu dne [datum] částku 844,74 Kč při ceně motorové nafty 36,10 Kč/l a základní náhrada za užití motorového vozidla činí dle při vyhláškové sazbě 4,70 Kč/km částku 1 222 Kč. Pro jízdu dne [datum] je postupováno dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném od 20. 8. 2022 do 31. 12. 2022, náhrada spotřebované pohonné hmoty tak činí částku 1 151,12 Kč při ceně motorové nafty 47,10 Kč/l a základní náhrada za užití motorového vozidla činí dle při vyhláškové sazbě 4,70 Kč/km částku 1 222 Kč. Cestovní výdaje za jízdu dne [datum] činí dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., na náhradě za pohonné hmoty částku 945,83 Kč při ceně motorové nafty 38,70 Kč/l a základní náhrada za užití motorového vozidla činí dle při vyhláškové sazbě 5,60 Kč/km částku 1 456 Kč. Výše uvedené částky se pak zvyšují o náhradu za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 občanského soudního řádu ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v účinném znění, ve výši 29 702 Kč. Hotové výdaje žalobkyně dále tvoří záloha složená na náklady znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve výši 3 000 Kč, záloha na náklady revizního znaleckého posudku ve výši 20 000 Kč, náklady zaplacené za vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 5 000 Kč, odměna za odborné stanovisko [Anonymizováno] ve výši 1 210 Kč a 2 420 Kč, celkem 31 630 Kč. Tyto náklady soud považuje za účelně vynaložené s ohledem na průběh sporu mezi účastníky a nutnost odborného posouzení. K nákladům řízení patří rovněž zaplacený soudní poplatek ve výši 5 798 Kč. Náklady řízení žalobkyně celkem tedy náklady řízení činí 176 938,19 Kč. Tyto náklady je žalovaný povinen v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit žalobkyni k rukám [Jméno advokáta] jako advokáta žalobkyně.

34. Dle § 148 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě stát vynaložil náklady na znalecké posudky a svědečné. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, stát tak má právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil proti žalované. Výše těchto nákladů však ke dni rozhodnutí ani ke dni vypracování písemného vyhotovení nebyla ještě známa (dosud nebylo rozhodnuto o znalečném znaleckého ústavu za účast znalce při jednání dne 4. 12. 2024.), soud pouze rozhodl o povinnosti žalované k náhradě těchto nákladů, přičemž jejich konkrétní výše a splatnost bude určena v samostatném usnesení.

Poučení