54 Co 144/2025 - 419

Rubrum

Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Fučíkové a soudců Mgr. Miroslava Pecha a Mgr. Jany Homolové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] se sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] se sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] se sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení částky 115 949 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 4. prosince 2024, č. j. 121 C 15/2018-377, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 12. února 2025, č. j. 121 C 15/2018-397, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši [Anonymizováno] Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně – advokáta [Jméno advokáta][Anonymizováno]

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [Anonymizováno] Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [Anonymizováno] Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). O nákladech řízení ve vztahu mezi účastnicemi rozhodl výrokem II. téhož rozsudku tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce částku [Anonymizováno] Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku. Konečně pak výrokem III. rozhodl o základu nároku státu na náhradu nákladů řízení tak, že žalované uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] částku, jejíž výše a splatnost budou určeny v samostatném usnesení.

2. Vyhovující rozsudek odůvodnil soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 2586 odst. 1, § 2615, § 2071 odst. 1 (správně zřejmě soud prvního stupně uvažoval § 2171 odst. 1 – pozn. odv. soudu), § 2001, § 2004 odst. 1, § 2991, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), tím, že žalobkyně důvodně odstoupila od smlouvy o dílo uzavřené mezi účastnicemi řízení dne [datum] o zhotovení plastových prvků dle zakázky č. [Anonymizováno] a jejich montáži na adrese [adresa] (dále též jen „smlouva o dílo“), neboť plastové výrobky vyrobené žalovanou trpěly vadou spočívající v chybném estetickém provedení díla.

3. Vyšel přitom ze zjištění, že žalobkyně jako spotřebitelka uváděla při objednávce účel, pro který okna a dveře objednává a tomu byl přizpůsoben i obsah objednávky (dodání vlastních klik, rozdílná barva plastových prvků a desén pro interiér a exteriér) a měla možnost před uzavřením smlouvy seznámit se způsobem provedení výrobků v předváděcí místnosti i na internetových stránkách žalované. Žalovaná ani netvrdila (natož, aby se snažila prokazovat), že by žalobkyni upozornila na to, že v případě jí zvolených barev (kašírovací fólie) a profilů může být výsledné vzezření plastových výrobků jiné a že provedení spojů a jejich začištění nemusí odpovídat vzorku předváděnému v provozovně žalované (dále též jen tzv. „referenční vzorek“). Výrobky, které žalovaná chtěla namontovat do objektu žalobkyně, však neodpovídaly tomu, co bylo žalobkyni předvedeno. Neodborné a běžným standardům při výrobě plastových oken neodpovídající začištění přetoků a kontur rohových spojů rámů a křídel u oken a dveří vyrobených pro žalobkyni potvrdili [tituly před jménem] [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO] i [Anonymizováno] (dále též jen „znalecký ústav“) v rámci revizního posudku. Spolu se soudem se pak všichni posledně uvedení shodli i na tom, že takto vyrobená okna neodpovídají prezentovanému referenčnímu vzorku vystavenému na provozovně žalované. Soud prvního stupně se tudíž neztotožnil s názorem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], podle něhož plastové prvky vyrobené žalovanou netrpěly ani vadami z estetického hlediska, když řada závěrů vyslovených zmíněným znalcem byla buď přímo zpochybněna revizním znaleckým posudkem ústavu, popř. vysvětlení důvodů, jak znalec ke svým závěrům dospěl, nepovažoval soud za logicky srozumitelná.

4. Vycházeje pak dále ze zjištění, že žalovaná již na místě montáže dne [datum] (a opakovaně i dne [datum]) existenci vad odmítla a uvedla, že lépe dílo v daném barevném provedení provést neumí, dovodil soud prvního stupně, že žalobkyně tak měla právo od smlouvy odstoupit. Odstoupením žalobkyně od smlouvy o dílo došlo ke zrušení závazku v souladu s ustanovením § 2004 odst. 1 o. z. od počátku a žalované tudíž vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení v podobě dříve zaplacené ceny díla ve výši [Anonymizováno] Kč, které je žalobkyni v souladu s ustanovením § 2991 o. z. povinna vydat. Tím, že žalovaná ničeho nezaplatila, dostala se tak do prodlení s úhradou svého závazku a žalobkyni vzniklo ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. i právo na úrok z prodlení v zákonné výši.

5. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podala odvolání žalovaná. Navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne. V důvodech odvolání namítla, že plastové prvky, které vyrobila a připravila k montáži, nemají vadu. Své stanovisko podpořila odkazem na závěry znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který zkoumal jak technické zpracování výroků, tak i estetické provedení jednotlivých svárů oken i dveří, přičemž vady na nich neshledal. Vysvětlila, že znalecký ústav ([Anonymizováno]) měl za úkol provést zkoušku pevnosti svárů platových prvků s tím, že výsledkem tohoto zkoumání opět bylo, že výrobky při zkoušce obstály. Posudek znaleckého ústavu tak vyvrátil podezření ostatních odborníků ([tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]), kteří vyjadřovali pochybnosti ohledně technického provedení platových prvků. Přesto však soud přihlíží k vyjádření posledně uvedených osob jako k podpůrnému argumentu pro závěr o estetických vadách platových prvků, zatímco závěr znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně estetického provedení nepovažuje za správný.

6. Pokud měl soud prvního stupně pochybnosti o závěru znalce [tituly před jménem] [jméno FO] o neexistenci estetických vad, měl tyto pochybnosti nejprve vyjasnit doplňujícími dotazy na uvedeného znalce. Případnou revizi jeho závěrů pak podle žalované nemůže vyslovovat znalecký ústav oslovený v této věci, neboť tento působí v oboru dřevařské inženýrství, jež jej opravňuje nanejvýše k provedení a hodnocení zkoušky pevnosti sváru.

7. V konečném důsledku tak soudu prvního stupně žalovaná vytkla, že nepřípustně přehodnotil odborné závěry vyslovené ustanoveným znalcem, když posoudil existenci estetických vad díla sám. Při tomto posuzování navíc nepostupoval v souladu s obvyklým postupem stanoveným Směrnicí České komory lehkých obvodových plášťů S 02/2013 – tedy neporovnával plastové prvky s odstupem nejlépe 3 metrů (minimálně pak alespoň 1,5 metru) z vnitřní a 5 metrů z venkovní strany při rozptýleném osvětlení, kterýžto postup naopak zvolil znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který navíc měřením plastových prvků a svarů plastových profilů na nich dospěl i k závěru, že všechny sváry jsou v toleranci technických norem, výše uvedené směrnice i reklamačního řádu žalované.

8. Opakovaně poukázala na důkaz, jež byl odmítnut soudem prvního stupně pro jeho nepřípustnost z důvodu jeho navržení po nastalé koncentraci řízení, a sice fotografie oken, kterými si následně žalobkyně nechala vlastní objekt osadit, z něhož mělo být patrné, že žalobkyně ve skutečnosti nekladla na estetické provedení díla takové nároky, neboť si stavební otvory nechala osadit plastovými prvky s obdobnými spárami. Vyjádřila názor, že soud měl k takovému důkazu přihlédnout obdobně, jako i po nastalé koncentraci řízení přihlížel k závěrům znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem.

9. K porovnání plastových prvků s referenčním vzorkem nabízeným na prodejně žalované poukázala na to, že při místním šetření soudu bylo zjištěno, že i na tomto srovnávacím vzorku jsou sváry provedeny stejně, jako u dveří pro žalobkyni, jen jsou s ohledem na žíhání barvy méně viditelné.

10. Žalobkyně navrhla, aby bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno. Ve vyjádření k odvolání poukázala na to, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] sice v písemném vyhotovení posudku vyslovil, že plastové prvky zkoumané znalcem měly být provedeny ve stejné estetické kvalitě, jako vzorek prezentovaný v provozovně žalované, současně však tentýž znalec v rámci ústního doplnění svého posudku připustil, že plastové prvky opatřené barevnou kašírovací fólií vytvářejí při svařování různé vyvýšeniny či bublinky, které mohou působit nevzhledně a že vypadají odlišně i od referenčního vzorku.

11. Pokud jde obsah reklamačního řádu, se kterým pracoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO], namítla žalobkyně s odkazem na ustanovení § 1814 písm. a) a § 2174 o. z. neplatnost případných ujednání obsažených v reklamačním řádu, pokud tato omezují či předem vylučují případné nároky spotřebitele z vadného plnění oproti zákonné úpravě.

12. Připomněla dále, že soud měl dostatek jiných podkladů pro hodnocení estetického zpracování plastových prvků, a to jednak odborné stanovisko [tituly před jménem] [jméno FO] (rovněž znalce z oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, se specializací vady a poruchy staveb se zaměřením na lehké obvodové pláště, okna, dveře a prosklené konstrukce, stínící technika), odborné stanovisko [Anonymizováno], vyjádření vedoucího technické přípravy výroby plastových oken [tituly před jménem] [jméno FO] a konečně pak i znalecký posudek [Anonymizováno] (včetně jeho ústního doplnění výslechem [tituly před jménem] [jméno FO], který závěry posudku obhajoval před soudem). Ze všech těchto důkazů pak vyplývá, že plastové prvky vyrobené žalovanou neodpovídají z estetického hlediska ani referenčnímu vzorku vystavenému v provozovně žalované, ani běžným standardům plastových oken. Ke stejnému závěru pak dospěl rovněž soud prvního stupně při místním šetření, kdy porovnával plastové prvky vyrobené žalovanou podle smlouvy o dílo s výše uvedeným referenčním vzorkem. Konečně pak žalobkyně zdůraznila, že při uzavírání smlouvy o dílo kladla důraz na estetické zpracování plastových prvků, kterými měly být osazeny stavební otvory ve staré vesnické chalupě. Pakliže okna vykazovala estetické vady a žalovaná současně odmítla jejich opravu s vysvětlením, že lépe dílo provést neumí, vzniklo jí tak právo na odstoupení od smlouvy o dílo podle § 2107 odst. 3 o. z. případně i podle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z., když vadné estetické provedení plastových prvků lze v posuzovaném případě považovat za podstatnou vadu díla, neboť kdyby jako objednatelka předem věděla, že okna nebudou svým vzhledem odpovídat referenčnímu vzorku, nikdy by na jejich dodání s žalovanou smlouvu o dílo neuzavřela.

13. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (ust. § 204 odst. 1 o. s. ř.), že bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (ust. § 201 o. s. ř.) a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 1 o. s. ř. a contr.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení mu předcházející, a nakonec dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

14. Na úvod je nutné předeslat, že soud prvního stupně si opatřil dostatek informací o skutkových okolnostech případu a k jejich prokázání provedl (s ohledem na uplatnění zásady projednatelnosti v tomto občanském soudním řízení, kdy je soud zásadně vázán důkazními návrhy účastníků – viz § 120 o. s. ř. v jeho znění účinném od 1. 1. 2014) dostatečné množství důkazů. Ze skutkových zjištění získaných provedeným dokazováním učinil soud prvního stupně logický závěr o skutkovém stavu věci, který v zásadě rovněž správně (až na níže uvedenou potenciální výjimku stran použití § 2171 odst. 1 o. z.) právně posoudil na něj dopadajícími zákonnými ustanoveními. Své závěry přitom srozumitelně a logicky popsal v odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které může odvolací soud pro stručnost odkázat, neboť se v něm soud prvního stupně vypořádal se všemi námitkami odvolatelky vznesenými v průběhu řízení. Dále se tudíž v odůvodnění odvolací soud soustředí převážně na vypořádání se s jednotlivými odvolacími námitkami.

15. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2615 odst. 1 a odst. 2 věta první o. z. má dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

16. Pokud jde o dílo, kde je zhotovitel podnikatelem v obchodě a objednatel spotřebitelem ve smyslu § 2158 o. z., je namístě použít rovněž zákonné ustanovení § 2161 odst. 2 písm. b) a d) o. z. podle kterého prodávající (zde zhotovitel) odpovídá kupujícímu (zde objednateli), že vedle ujednaných vlastností dílo množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem věcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat, i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná prodávajícím nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením, a že věc odpovídá jakostí nebo provedením vzorku nebo předloze, které prodávající kupujícímu poskytl před uzavřením smlouvy (k tomu v podrobnostech srovnej též komentářovou literaturu – např. KUBÁT, Ondřej. § 2615 [Definice vady]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1. až 3., 7. a 9.).

17. Shora citovaná zákonná ustanovení je též nezbytné vykládat v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, podle níž je vadou i snížení estetické hodnoty věci (předmětu plnění) (viz např. rozsudky ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. 33 Odo 557/2004, ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2641/2012, ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 33 Cdo 69/2013, a usnesení ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. 33 Cdo 1878/2010, ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4545/2011, a ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4349/2014, a v řadě dalších, v nichž Nejvyšší soud řešil nároky z vadného plnění v občanskoprávních vztazích).

18. Je otázkou, zda se má soudem prvního stupně uvažované ustanovení § 2171 o. z. při provedení díla uplatnit (viz např. záporné stanovisko vyjádřené v odborné komentářové literatuře KUBÁT, Ondřej. § 2615 [Definice vady]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 10., které nicméně zůstává prozatím blíže jakkoliv nerozvedeno). Ani posledně uvedený závěr o případné nemožnosti užití § 2171 odst. 1 o. z. nicméně ničeho nemění na závěru, že právo odstoupit od smlouvy o dílo tedy objednatel má buď za obdobného použití (§ 2615 odst. 2 věta první o. z.) ustanovení § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. (je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy), případně podle § 2107 odst. 3 o. z. (představuje-li vadné plnění sice nepodstatné porušení smlouvy, ale objednatel současně neodstraní vadu díla včas nebo vadu díla odmítne odstranit).

19. V posuzovaném případě je nezbytné předeslat, že pokud jde o existenci estetických vad výplní stavebních otvorů (zde oken a dveří, jejichž rámy i křídla jsou vyrobeny svařováním plastových profilů – dále též jen „plastové prvky“), neexistuje žádný obecně závazný předpis (a dokonce ani technická norma), jež by upravoval měřítka pro posuzování estetických vlastností takových výrobků.

20. Odvolací soud si je vědom toho, že zájmové sdružení právnických osob – [právnická osoba], která byla založena za účelem sdružování firem, společností a fyzických osob, které jsou svou činností zaměřeny na návrh, výrobu a montáž lehkých obvodových plášťů, oken a dveří, nebo jsou s tímto oborem nějak spojeny, a to s cílem prosazovat společné zájmy a názory všech členů sdružení, vydala v roce [Anonymizováno] směrnici [Anonymizováno] upravující vizuální hodnocení povrchů plastových oken a dveří. Odvolací soud nicméně zastává stanovisko, že pro posouzení existence estetických vad jak obecně, tak i v tomto konkrétním případě, je uvedená směrnice nepodstatná, pakliže na její obsah nebylo poukázáno ani smlouvou dílo, ani v rámci kontraktačního procesu při uzavírání takové smlouvy. Ze stejného důvodu ostatně použitelnost této nezávazné směrnice na zde řešený případ výslovně vyloučil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO], jehož názoru na estetickou stránku provedení díla se dovolává odvolatelka v této věci, a který tak (stejně jako soud prvního stupně i ostatní subjekty zúčastněné na tomto řízení) hodnotil estetickou stránku předmětu díla pouze na podkladě jeho porovnání s referenčním vzorkem plastových dveří vystavených v provozovně žalované, případně s odkazem na osobní zkušenosti z pozorování obdobných plastových výrobků téhož druhu.

21. Neexistence obecně závazného normativního požadavku na vzhled plastových výplní stavebních otvorů činí do značné míry obtížně zodpověditelnou otázku, zda bylo dílo v posuzovaném případě z estetického hlediska vadné či nikoliv. Odvolací soud má za to (a v tomto se v zásadě shoduje i se závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO]), že rozhodujícím pro zodpovězení otázky existence estetických vad je v zásadě jen obsah smlouvy o dílo, resp. zákonná ustanovení upravující definici díla i z hlediska jeho estetické kvality, jež odkazují na potřebu porovnávat i estetické provedení díla jednak s obvyklými vlastnostmi věcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat, i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná prodávajícím nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením, jakož i se vzorkem nebo předlohou, které zhotovitel objednateli poskytl před uzavřením smlouvy.

22. Ve zde řešeném případě se samotná smlouva o dílo k otázce kvality plastových prvků odkazuje pouze na projektovou dokumentaci (čl. II. odst. 1. smlouvy o dílo). Účastníci řízení se přitom obsahu takové dokumentace v řízení před soudem vůbec nedovolávali, pročež také odvolací soud vychází z předpokladu, že tato dokumentace žádná specifická kritéria pro hodnocení kvality estetického provedení plastových prvků neuváděla. Smlouva o dílo dále počítá (v čl. V. odst. 3.) s tím, že se posuzování reklamace řídí reklamačním řádem. Reklamační řád je dostupný na webových stránkách zhotovitele (https://www.[Anonymizováno].cz/reklamace/). Podle jeho článku 4.1 jsou mimo jiné i u plastových profilů (rámů a křídel) reklamovatelnými vadami výhradně vady zjevné, jež brání plnohodnotnému užívání použitého profilu a znehodnocují jeho fyzický stav. Posouzení oprávněnosti reklamační vady (nemožnost plnohodnotného užívání a znehodnocení fyzického stavu) vychází z následujících zásad: - Optické vady jsou posuzovány při rozptýleném denním světle ze vzdálenosti 2 m pod úhlem, který odpovídá běžnému využití prostoru. Vady, které při posouzení za těchto podmínek nebudou patrné, nejsou reklamovatelné (obecně platí, že povrchové vady jakéhokoliv charakteru o velikosti menší než 0,5 mm jsou přípustné, neboť je zpravidla nelze prostým okem rozeznat). - Bodová a plošná poškození povrchu rámů nebo křídel a vady, jako např. škrábance, barevné změny nebo povrchové nerovnosti různého druhu a důvodu vzniku, jsou přípustné, je-li jejich největší rozměr menší než 3 mm a jejich počet nepřesáhne 5 ks na jednom prvku (rám, křídlo) a - Škrábance a vrypy jsou přípustné rovněž za podmínky, že součet jejich délek na jednom prvku je menší než 90 mm, přičemž délka jednoho škrábance smí být maximálně 30 mm.

23. Odvolací soud pak připouští, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] (vycházejíc z posledně uváděného reklamačního řádu) v rámci ústního doplnění ke svému písemně zpracovanému posudku dodal, že se mu nepodařilo naměřit na žádném z plastových prvků odchylku větší než shora zmiňovaných 0,5 mm. Odhlédnuto od skutečnosti, že výsledkem dokazování provedeného soudem prvního stupně bylo zjištění viditelného rozdílu v estetickém provedení plastových prvků jak oproti referenčnímu vzorku plastových dveří vystavenému v provozovně žalované i oproti obvyklé kvalitě obdobných plastových výplní stavebních otvorů (viz k tomu v podrobnostech v odůvodnění tohoto rozhodnutí odvolacího soudu níže), tedy fakticky zjištění vad reklamovatelných i podle shora citovaného reklamačního řádu, který rovněž klade důraz na viditelnost (rozeznatelnost) estetických vad plastových prvků bez ohledu na jejich skutečnou velikost, je třeba ve shodě se stanoviskem žalobkyně konstatovat, že k obsahu reklamačního řádu nelze pro potřeby zde řešeného případu přihlížet v těch jeho ustanoveních, která fakticky omezují práva žalobkyně vyplývající ze zákonných ustanovení upravujících otázku odpovědnosti za vady díla, neboť žalobkyně nesporně má v řešené případě postavení spotřebitele (viz § 2174 a § 1814 písm. a) o. z.).

24. Pokud pak jde o estetické provedení plastových prvků, dospěl znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v písemném vyhotovení posudku (po porovnání vzhledu plastových prvků s jedním vzorkem vystaveným v provozovně žalované – jednalo se o vzorek dveří, kdy i podle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] není důležité, zda jde o okno nebo dveře, neboť technologie výroby je stejná) k závěru, že vzorek vystavený v provozovně žalované měl poměrně slušně napojené zasklívací lišty a jeden rohový spoj (svár), který měl podobnou geometrii, jako okna a dveře vyrobené v rámci smlouvy o dílo, pročež vyslovil, že plastové prvky tomuto vzorku z hlediska estetického odpovídají. V rámci ústního doplnění posudku poté vysvětlil, že plastové prvky podle smlouvy o dílo představují doslovně: „... průměrnej výrobek, není to žádná extra kvalita, ale není to nic takovýho podřadnýho, jako se s tím setkávám ... jsou stejný, který jsou stejně jako všude jinde, jsou to, na kterých by byly běžně kdekoliv dodaný a málokdy bych se setkal s reklamací na tydlety okna ... já bych to v životě nereklamoval, mě by to uspokojilo tudlety okna, jo, takový jaký jsou, ale já nedokážu říct takhle ostrý stanovisko, že se mě ty svary nelíběj ... já tam vidím v podstatě teďka začištěný svary. Jenom je ten svar začištěnej nad povrchem tý kašírovací, protože to dělá takovej bobeček, kašírovací fólie. ... zrovna u těch kašírovacích profilů je ... obecně známý, že to je vždycky blbej spoj, jako ošklivej, nevzhlednej spoj, když se vaří. A bejvaj tam pocity bublinek, toho, že to je špatnej spoj, protože ta fólie tam s prominutím dělá rotyku, ale i to bylo odstraněný, já tam nemám ... moc toho, ... čeho bych se chyt a řekl, ty spoje jsou vyloženě špatně.“ K porovnání plastových prvků s referenčním vzorkem uvedl, že: „... ty svary mají nemlich ty samý ... tak se tvářili stejně.“ 25. Současně však týž znalec při hodnocení vybraných spojů profilů zachycených na fotografiích pořízených při místním šetření soudu, jehož se znalec sám osobně zúčastnil, uvedl, že: „... jakmile by to projeli kašírováním, bude to extrémně vidět, ... a když to slepili, tak jim se ta hmota různě roztekla okolo tý kašírovací fólie, ... tak oni ji začišťovali a teď stáli před volbou, buď půjdou přes ten svár do tý šířky, nějakejch těch 4 mm vyfrézujou tam takový, je to fakt, je to hodně vidět, takový ty žlábky okolo těch oken a bude vidět přesně těch 45 rohy, anebo, ale pak to budou patlat, ... na to jsou opravný laky, a ten výsledek nikdy není moc hezkej ... No a když to potom obíraj, tak je z toho takhle takový něco, ale ono to něco, co není moc vzhledný, jako, jako je tam tak vzniká.“ Případně znalec k fotodokumentaci pořízené ještě před podáním žaloby samotnou žalobkyní zachycující oblast kolem drážky oboustranně zduřelou a vyvýšenou uvedl, že: „... to je to, že si ten dělník neumí nastavit tu mašinu úplně, že by hladce jel nad tím kašírem, protože jinak by ho drbal a vypadalo by to blbě.“ 26. Závěrem pak znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vlastní hodnocení estetického provedení spojů plastových profilů uváděné shora devalvoval vyjádřením, podle něhož: „... to nikdy není požadovaná vlastnost, kterou (navíc – pozn. odv. soudu) neumím definovat ... jak by měl ten svár vypadat ... já ho neumím vyhodnotit.“ 27. Soud prvního stupně při ohledání plastových prvků na místě samém při místním šetření a po jejich porovnání s referenčním vzorkem vystaveným v provozovně žalované zjistil, že vzorový výrobek má barvu dřeva – dubu a nemá jednolitou barvu. Místa svárů jsou okrová a sváry jsou provedeny stejně jako u dveří žalobkyně, jen jsou s ohledem na žíhání barvy méně viditelné (rozuměj méně viditelné na referenčním vzorku – pozn. odv. soudu).

28. Vědom si výše uvedeného rozporu ve vyjádřeních znalce a s přihlédnutím ke zjištění, která učinil sám při ohledání plastových prvků na místě samém při místním šetření, jakož i s přihlédnutím k odbornému stanovisku [tituly před jménem] [jméno FO] předloženému žalobkyní, zadal soud prvního stupně zpracování (svojí povahou revizního) znaleckého posudku znaleckým ústavem [Anonymizováno]. Úkolem ústavu bylo jednak posoudit správnost závěrů uvedených znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] (jak v písemném vyhotovení jeho posudku, tak i v jeho ústním doplnění – tedy veškerých závěrů) a dále provést zkoušku pevnosti svárů plastových oken. Za situace, kdy úkolem ústavu bylo zpracovat znalecký posudek svojí povahou revizní ke znaleckému posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], je pojmově vyloučeno, aby soud na posudek ústavu a zjištění jím učiněná nahlížel jako na důkazní prostředek prováděný po koncentraci řízení ve smyslu ustanovení § 114c nebo § 118b o. s. ř.

29. Na tomto místě odvolací soud připomíná, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] je znalcem v oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, se specializací vady a poruchy staveb se zaměřením na lehké obvodové pláště, okna, dveře a prosklené konstrukce, stínící technika, kdy ve stejném oboru, odvětví a se stejnou specializací je v seznamu znalců zapsán již pouze jeden další znalec – [tituly před jménem] [jméno FO], na něhož se před podáním žaloby obrátila žalobkyně a který pro tuto vypracoval své odborné vyjádření popisující jak estetické, tak předpokládané funkční vady plastových prvků. K osobě posledně uvedeného odborníka pak zbývá připomenout zejména námitky prezentované jak žalovanou, tak i samotným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], podle kterých [tituly před jménem] [jméno FO] spolupracuje s konkurenční společností dodávající plastové profily do [Anonymizováno] republiky od jiného zahraničního výrobce (od [Anonymizováno] oproti plastovým profilům [Anonymizováno] užívaným žalovanou). [Anonymizováno] která byla pověřena vypracováním revizního znaleckého posudku, pak je zapsaná v seznam znalců jako znalecký ústav mimo jiné i pro obor dřevařské inženýrství, fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva, technika a technologie zpracování dřeva, ergonomie, navrhování, konstrukce a výroba nábytku, ochrana dřeva, stavebně truhlářské výrobky, plasty, lepidla, nátěrové hmoty, dřevěné stavby a dřevěné prvky staveb, domiciologie, oborová ekonomika apolitika, památková péče, zkušebnictví nábytku a výrobků ze dřeva. Prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO] pak byl znalecký ústav v rámci ústního doplnění revizního znaleckého posudku schopen nejen se odborně vyjádřit k technologickému postupu při výrobě a začišťování svárů plastových profilů, nýbrž vysvětlil, že jeho úkolem je posuzování stavebně truhlářských výrobků, jako jsou okna, dveře, podlahy a různé velkoplošné materiály, přičemž při provádění zkoušek mu „rukama prošly stovky až tisíce plastových oken“.

30. Vycházeje z výše uvedených zjištění pak rovněž odvolací soud nepovažuje za chybné, pokud soud prvního stupně nechal zpracovávat revizní znalecký posudek na posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] posledně jmenovaným znaleckým ústavem, který nepochybně má dostatečné praktické zkušenosti s výrobky plastových prvků jako jsou dveře a okna vyráběná technologií svařováním plastových profilů.

31. Znalecký ústav pak jak v písemném vyhotovení posudku, tak i v rámci ústního doplnění znaleckého posudku (ústy [tituly před jménem] [jméno FO]) vyjádřil souhlas s tvrzením obsaženým v odborném vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], že začištění přetoků a kontur rohových spojů rámů a křídel bylo provedeno neodborně a neodpovídá běžným standardům při výrobě plastových oken, byť zkouškami provedenými znaleckým ústavem se ukázalo, že tato estetická záležitost nemá vliv na funkčnost výrobku. Běžně bývají kontury vyfrézované, tedy přetoky jsou frézou opracovány a podstatně začištěné. Za nestandardní způsob znalecký ústav označil začištění rohových svárů zkoumaných plastových prvků jak při jejich porovnání s množstvím jiných (blíže neurčených) oken, které měl v minulosti možnost testovat, tak i při jejich porovnání s referenčním vzorkem vystavovaným v provozovně žalované, který měl možnost za ústav shlédnout i [tituly před jménem] [jméno FO], když spoj na referenčním vzorku vystaveném v provozovně žalované označil za začištěný pěkně.

32. Konečně pak zbývá opět připomenout, že estetickou stránku spojů plastových profilů nestanoví žádný obecně závazný předpis či (technická, resp. estetická) norma. Možnost posouzení estetické stránky zde zkoumaných plastových prvků znalcem, jakož i případná závaznost odborného závěru vysloveného znalcem ohledně této problematiky je ve zde řešeném případě tudíž limitována pouze tím, že jedině znalec je nepochybně schopen se vyjádřit k otázce toho, zda technologický postup, který byl použit při jejich výrobě, vůbec umožňuje dosáhnout co do estetického zpracování kvalitativně lepšího výsledku. Že kvalitativně lepšího výsledku bylo možno dosáhnout, pak vyplývá právě ze závěrů znaleckého ústavu. Samotné porovnání estetického provedení konkrétních plastových prvků s referenčním vzorkem nicméně nepochybně může provést i laik (zde např. i soudce soudu prvního stupně), který pak je při svých úvahách limitován toliko při porovnání zkoumaných plastových prvků s obvyklým způsobem provedení obdobných výrobků, kdy oproti osobám znalců nepochybně neměl možnost přijít do kontaktu s dostatečně velkým množstvím podobných produktů. Jinými slovy, i vyhodnocení samotné estetické stránky věci v projednávaném případě není otázkou čistě znaleckou, kterou by soud nebyl oprávněn hodnotit, aniž by tak nepřípustně zasáhl do přezkumu závěrů čistě odborných.

33. Ve světle shora uvedených zjištění tak rovněž odvolací soud dospívá ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že znaleckým posudkem znaleckého ústavu bylo (ve spojení s dokazováním v podobě ohledání zkoumaných plastových prvků a jejich porovnání s referenčním vzorkem, jež učinil při místním šetření vedle samotného znaleckého ústavu i soud prvního stupně) prokázáno, že plastové prvky vyrobené žalovanou podle smlouvy o dílo z hlediska svého estetického provedení neodpovídaly ani referenčnímu vzorku vystavovanému v provozovně žalované, ani obvyklému způsobu provedení začištění svarů plastových profilů u obdobných plastových oken a dveří, jako jsou zkoumané plastové prvky.

34. Přinejmenším pak bylo prokázáno, že zejména barevné provedení plastových prvků (kombinace bílé a světle šedé barvy) oproti mnohem tmavšímu referenčnímu vzorku v barevném provedení imitujícím dřevo dubu vedlo ke zvýraznění viditelnosti nedostatečného začištění svárů jednotlivých spojů plastových profilů a v konečném důsledku tudíž i k většímu rušivému efektu stran estetické kvality provedení díla. K uvedenému závěru zbývá dodat, že žalovaná ani netvrdila, natož, aby se snažila prokazovat, že by jako zhotovitelka bez zbytečného odkladu upozornila žalobkyni na nevhodnou povahu příkazu, který jí žalobkyně jako objednatelka dala, a sice, aby plastové prvky byly provedeny právě z jedné strany v barvě bílé a z druhé strany se světle šedou kašírovací fólií, kdy zejména zvolené barevné provedení vedlo ke zvýraznění ne zcela dokonale vyhlazených spojů, byť uvedený výsledek žalovaná nepochybně mohla jako podnikatelka v oboru výroby plastových prvků, u níž bylo možno očekávat vyšší stupeň odbornosti a nutnost vynaložení potřebné péče, předvídat, na rozdíl od žalující objednatelky v postavení spotřebitelky (viz § 2594 odst. 1 o. z.).

35. Odvolací soud pak nemá důvod odchýlit se ani od zjištění soudu prvního stupně, podle kterých se žalobkyně před uzavřením smlouvy seznámila s objednávanými okny v předváděcí místnosti žalované a informace zjistila i z internetových stránek žalované, a že v rámci kontraktačního procesu vedoucího k uzavření písemné smlouvy o dílo žalobkyně apelovala na to, aby okna co nejvíce odpovídala historickému rázu objektu, do kterého byla určena (z posledně uvedeného důvodu si např. žalobkyně sama opatřovala kování k plastovým prvkům - kliky).

36. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani důkazní návrh shlédnutím fotodokumentace zobrazující plastové prvky od jiného dodavatele, kterými si žalobkyně měla následně nechat osadit stavební otvory svého objektu. Odhlédnuto od skutečnosti, zda důkazní návrh žalované byl učiněn po dříve nastalé koncentraci řízení či nikoliv, tak jako tak žalovanou předložená fotodokumentace ničeho nevypovídá o tom, jaké představy žalobkyně prezentovala při uzavírání smlouvy o dílo ve vztahu k žalované, když i samotný obsah případné dohody žalobkyně s jiným dodavatelem plastových prvků mohl být zcela odlišný od smlouvy o dílo, která byla předmětem tohoto řízení.

37. Odhlédnuto tak od skutečnosti, že provedeným dokazováním nebyla zjištěna existence vad plastových prvků z hlediska jejich technické funkčnosti, má odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně za to, že plastové prvky vyrobené žalovanou trpěly estetickými vadami, které žalobkyně také v rámci podání ze dne [datum] (vedle uvažovaných vad čistě technických – funkčních) vytkla, když namítala, že okna mají křivé spoje rámů i křídel, drážky nejsou řádně vytmelené, v některých se překrývá folie, v jiných vystupuje jako reliéf do prostoru, každý spoj je různě široký, spoje jsou zakončeny různě velkými a různě zkosenými plochami, kde je folie nepravidelně seříznuta, rohy křídel končí různě křivými ploškami a „trychtýři“, na kterých není folie vůbec, těsnění v oknech jsou křivá, většina v rozích vystupuje až několik mm ven do skla, směrem ke středu okna se zcela ztrácí pod lištou a z venkovní části jsou rohy křídel různě křivě spláclé, drážka spojů někde fólii překrývá a má naprosto nestejnoměrnou šířku.

38. I s odkazem na uvedené (čistě estetické) vady přitom žalobkyně od smlouvy tímtéž podáním odstoupila, a to v situaci, kdy žalovaná (jak bylo potvrzeno i odpovědí žalované na výše uvedené vytknutí vad dopisem ze dne [datum]) byla ochotna jako vadu uznat pouze křivé těsnění u tří oken s tím, že ostatní namítané nedostatky za vady nepovažuje a odmítá je tudíž odstraňovat. Za popsané situace, kdy žalovaná odmítla existenci vad uznat (natož pak opravit – odstranit), je tudíž lhostejné, zda žalobkyní vytýkané estetické vady, které soud považuje za prokázané, představují podstatné či jen nepodstatné porušení smlouvy o dílo, když tak jako tak žalobkyni vzniklo právo na odstoupení smlouvy o dílo a v návaznosti na to i povinnost žalované vydat dříve žalobkyní zaplacenou cenu díla, která se tak stala bezdůvodným obohacením žalované na úkor žalobkyně.

39. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, pokud žalobě v celém rozsahu vyhověl a odvolací soud tudíž napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a to včetně výroků o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky řízení i nákladech státu, které mají oporu v ustanovení § 142 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř.

40. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých náhrada nákladů odvolacího řízení přísluší i v této části řízení zcela úspěšné žalobkyni. Celková výše těchto nákladů [Anonymizováno] Kč odpovídá odměně zástupce žalobkyně z řad advokátů ve výši [Anonymizováno] Kč za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu) podle § 11 odst. písm. g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále též jen „advokátní tarif“) po [Anonymizováno] za úkon podle § 7 bodu 5. advokátního tarifu počítáno z tarifní hodnoty [Anonymizováno] podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, paušální náhradě hotových výdajů spojených s oběma výše uvedenými úkony právní služby ve výši [Anonymizováno] Kč po [Anonymizováno] Kč za úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradě cestovních výdajů ve výši [Anonymizováno] za cestu k jednání odvolacího soudu na trase z [adresa] a zpět v délce [Anonymizováno] km automobilem [jméno FO] RZ [SPZ] při kombinované spotřebě [Anonymizováno] l/100 km motorové nafty a doložené kupní ceně pohonných hmot [Anonymizováno] Kč/1l nafty, náhradě za ztrátu času stráveného na výše uvedené cestě v trvání [Anonymizováno] půlhodin ve výši [Anonymizováno] Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a 21 % dani z přidané hodnoty počítané z odměny, paušální náhrady hotových výdajů, náhrady cestovních výdajů a náhrady za ztrátu času ve výši [Anonymizováno] Kč podle § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř.

Poučení