125 C 16/2019-121

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 1 452 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 1 452 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 1 452 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 377 718,4 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 1 452 000 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Tvrdili, že jako manželé na straně pronajímatele uzavřeli s žalovanou jako nájemcem dne [datum] nájemní smlouvu na pozemky parc. [číslo] v [katastrální uzemí] – [obec], jejichž jsou žalobci podílovými spoluvlastníky s podílem o velikosti náležejícím do jejich společného jmění manželů. Nájemní smlouvou bylo ujednáno roční nájemné ve výši 1 200 000 Kč (bez DPH). Žalovaná přes výzvu žalobců nezaplatila nájemné za období roku 2016 v celkové výši 1 452 000 Kč (včetně DPH), které bylo žalované vyúčtováno fakturou ze dne [datum] [číslo] se splatností dne [datum].

2. Dne [datum] byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala včas odpor, přičemž k žalobě dále uvedla, že uplatněný nárok neuznává. Z obsahu smlouvy o nájmu vyplývá, že nájemce je oprávněn přenechat předmět nájmu do užívání společnosti [právnická osoba], přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by předmět nájmu či jeho část mohl být dále pronajat jinému uživateli. Rozsah nájmu nebyl omezen a vůlí stran mělo být užívání výlučné. V průběhu trvání nájmu žalovaná zjistila, že na části předmětu nájmu, a to na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] byla společností [právnická osoba] realizována stavba obslužné komunikace a parkovacích stání pro prodejnu [příjmení]. Jednatelem uvedené společnosti je žalobce a), přičemž žalobci prostřednictvím společnosti [právnická osoba] ovládají spol. [právnická osoba] jako 100 % akcionáři. Ze strany žalobců bylo umožněno, aby předmětné pozemky byly rovněž užívány jinými osobami, zejména zákazníky prodejny [příjmení]. Žalobci tak nejprve pozemky pronajali výlučně žalované a následně svým aktivním jednáním část z nich umožnili užívat bez souhlasu dalšího vlastníka pozemků [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dalším osobám. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako společník a jednatel žalované vyzval žalobce na jaře 2017 k nápravě uvedeného stavu, k čemuž nedošlo, přičemž faktura [číslo] byla žalobcům vrácena. Jednání žalobců nemůže požívat právní ochrany, a to minimálně pro rozpor s dobrými mravy. Žalobci jako pronajímatelé neplní svoji základní povinnost, a to zajištění řádného a ničím nerušeného užívání předmětu nájmu ve vztahu k nájemci, nemůže jim tak náležet právo na zaplacení požadovaného nájemného. Aktuální podmínky užití předmětu nájmu jsou natolik rozdílné, že nájemní smlouva nemůže obstát, stejně tak požadavek žalobců na hrazení nájemného v požadované výši.

3. Ve věci byl dále dne [datum] vydán rozsudek pro zmeškání, č. j. [číslo jednací], který byl na základě návrhu žalované ve smyslu § 153b odst. 4 o. s. ř. usnesením ze dne [datum] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušen.

4. Žalovaná doplnila svá tvrzení tak, že na pozemcích přiléhajících k předmětu nájmu ve vlastnictví [právnická osoba] (původně ve vlastnictví žalobců) byla vystavěna prodejna [příjmení] a [anonymizováno] (původně [příjmení]), kdy stavební povolení nabylo právní moci dne [datum], přičemž stavebníkem byl žalobce a) a vlastní stavební práce byly zahájeny na jaře 2015. Stavebník vyčlenil pro tuto prodejnu z parkoviště prodejny [příjmení] celkem 145 parkovacích stání. Zájmy žalované v této souvislosti hájil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který jako spoluvlastník sousedních pozemků nebyl vzat do stavebního řízení jako jeho účastník, uvedené zjistil až z probíhající stavební činnosti a počínaje [datum] se marně pokoušel o nahlédnutí do spisů souvisejících s proběhlými řízeními stavby. Vlastník stavby [právnická osoba] využívá pozemky v pronájmu žalované, a to zejména obslužné komunikace a parkovací stání, jež jsou jako povrchy přímo ve vlastnictví žalované. Žalované je způsobena škoda užíváním povrchů, za něž [právnická osoba] ničeho neplatí, přičemž tento stav navodili žalobci, kteří [právnická osoba] ovládají a vlastní. Situace měla být řešena na valných hromadách žalované, k vyřešení však nedošlo. Otázku rušení užívání předmětu nájmu žalovaná vznesla přípisem ze dne [datum]. Žalobce a) porušil své povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, zejména s nezbytnou loajalitou tak, aby žalovaná neutrpěla újmu, když pronajal předmět nájmu jiné společnosti, v důsledku čehož vznikla žalované škoda. Tu žalovaná vyčíslila ročně na 2 170 000 Kč tak, že prodejna [příjmení] a [anonymizováno] musí disponovat nejméně 124 stáními, jedno stání je možno pronajmout za 5 Kč na hodinu při vytíženosti 10 hodin denně, tj. 15 900 Kč denně, což činí při využití 350 dnů v roce částku 2 170 000 Kč ročně. Žalobce a) byl vyzván k úhradě škody za rok 2019 ve výši 2 170 000 Kč přípisem ze dne [datum]. Pro případ, že by soud nárok žalobců posoudil jako oprávněný, žalovaná učinila eventuální kompenzační námitku započtení uvedené pohledávky žalované z titulu náhrady škody vůči pohledávce žalobců, a to do výše žalobci uplatněného nároku s úrokem z prodlení ke dni [datum].

5. Z provedených důkazů soud dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním.

6. Z nájemní smlouvy datované [datum] vyplývá, že žalobci a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako pronajímatelé uzavřeli dne [datum] s žalovanou jako nájemcem smlouvu, podle které pronajímatelé jako podíloví spoluvlastníci pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí] – [obec] (žalobci s podílem o velikosti náležejícím do jejich společného jmění manželů) přenechávají žalované pozemky do užívání s tím, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s účinky od [datum]. Žalovaná se zavázala hradit žalobcům nájemné ve výši 1 200 000 Kč ročně, kdy k uvedené částce byli žalobci oprávněni účtovat DPH. Nájemné bylo splatné jednou ročně na základy faktury vystavené k 15. 10. příslušného kalendářního roku, za který nájemné náleží. Podle čl. 5 smlouvy byla žalovaná oprávněna přenechat předmět nájmu do užívání spol. [právnická osoba]

7. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobci vyúčtovali žalované částku 1 452 000 Kč (včetně DPH) za pronájem pozemků v období od [datum] do [datum]. Faktura byla vystavena dne [datum] s datem splatnosti [datum].

8. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila žalobcům, že jim opětovně vrací fakturu [číslo] ze dne [datum], a to mimo jiné z důvodu, že žalovaná nebyla seznámena s podklady ve věci výstavby blíže neurčeného objektu a bezúplatného užívání pozemků a zpevněných ploch.

9. Přípisem ze dne [datum] žalobci vyzvali [jméno] [příjmení] jako jednatele žalované k zaplacení nájemného ve výši 1 452 000 Kč vyúčtovaného fakturou [číslo] která jim byla opakovaně vrácena.

10. Z přípisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalobce a) k jednání za účelem nápravy protiprávního stavu, kdy společností [právnická osoba] byla realizována stavba – obslužná komunikace a parkovací stání pro prodejnu [příjmení] – na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec] – [obec] bez souhlasu nadpoloviční většiny spoluvlastníků. Uvedl, že uvedené pozemky jsou v nájmu žalované a dochází tak k porušování nájemní smlouvy, čímž vzniká žalované škoda. Využitím parkovacích stání a komunikací ve vlastnictví žalované třetími osobami bez souhlasu žalované rovněž vzniká žalované škoda a bezdůvodné obohacení na straně společnosti [právnická osoba] Žalobce a) byl dále upozorněn, že jako jednatel žalované porušuje povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a odpovídá žalované za škodu, kterou tím způsobil. Přípis byl doručen žalobci a) dne [datum], jak je zřejmé z dodejky.

11. Z přípisu datovaného [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako jednatel žalované sdělil žalobcům, že jim opětovně vrací fakturu [číslo] ze dne [datum], která byla již vrácena [datum] a [datum], přičemž požádal o předložení dokladů, na jejich základě spol. [právnická osoba] užívá blíže neurčené zpevněné plochy a pozemky.

12. Ze zápisu z valné hromady žalované konané dne [datum] včetně prezenční listiny a plné moci vyplývá, že bylo jednáno mimo jiné o faktuře [číslo] ze dne [datum] na částku 1 452 000 Kč s tím, že nebyla zaúčtována do účetní závěrky, když pronajímatel neposkytuje řádné plnění nájemní smlouvy.

13. Z přípisu ze dne [datum] a dodejky datové zprávy vyplývá, že žalobci dne [datum] prostřednictvím svého zástupce odeslali datovou zprávou do datové schránky žalované výzvu k úhradě částky 1 452 000 Kč za pronájem pozemků.

14. Z územního rozhodnutí, které nabylo právní moci dne [datum], vyplývá, že odbor územního plánování a stavebního úřadu [stát. instituce] ve věci žádosti žalobce a) rozhodl o umístění stavby prodejny potravin [anonymizováno], [obec] [obec] na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí] – [obec]. Z titulní strany kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne [datum] bylo zjištěno, že [stát. instituce] vydal uvedeného dne k žádosti žalobce a) jako stavebníka kolaudační souhlas s užíváním části stavby„ Prodejna potravin [příjmení], [obec] – [obec], Dopravní část stavby SO02 – komunikace a zpevněné plochy – 1. část“ na pozemkových parcelách [číslo] v [katastrální uzemí] – [obec].

15. Z přípisů datovaných [datum], [datum], [datum] a [datum] vyplývá, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se od ledna 2016 domáhal nahlédnutí do spisu [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního úřadu, jde-li o stavbu„ Prodejna potravin [anonymizováno], [obec] [obec]“ (později [příjmení]), a dával podnět k provedení přezkumného řízení rozhodnutí [stát. instituce] ve věci změny stavby před jejím dokončením.

16. Přípisem ze dne [datum] žalovaná vyzvala žalobce a) k zaplacení částky 2 170 000 Kč s tím, že jde o škodu za období roku 2019 způsobenou žalobcem a), který jako jednatel žalované porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a okupováním části nemovitostí, které byly pronajaty spol. [příjmení] a umožněním užívání povrchů, je žalované způsobována škoda ve výši 2 170 000 ročně (vycházeje z toho, že prodejny [příjmení] a [anonymizováno] musí disponovat 124 stáními, jedno stání je možno pronajmout za 5 Kč na hodinu, při vytíženosti 10 hodin se denně jedná o částku 15 900 Kč a při využití 350 dnů v roce celkem částku 2 170 000 Kč). Přípis byl odeslán dne [datum], jak je patrné z podacího lístku.

17. Dále soud k důkazu provedl letecký snímek katastrální mapy, ze kterého však neučinil žádné relevantní skutkové zjištění.

18. Soud neprovedl důkaz spisovou agendu stavebního úřadu, kterou žalovaná navrhla k prokázání svých tvrzení o průběhu stavebního řízení a o užívání části předmětu nájmu, když dokazování v tomto směru soud považuje s ohledem na zjištěný skutkový stav za nadbytečné, stejně tak dokazování místním šetřením na dotčených pozemcích parc. [číslo] které bylo navrženo k otázkám užívání části předmětu nájmu třetími osobami. Dále nebyl proveden důkaz výslechem jednatele žalované, který byl navržen k prokázání tvrzení o uzavření nájemní smlouvy, o realizaci stavby obslužné komunikace a parkovacích stání, užívání části předmětu nájmu třetími osobami a o výzvách k odstranění protiprávního stavu, neboť tyto skutečnosti byly zčásti prokázány jinými důkazy a zčásti soud považoval s ohledem na zjištěný skutkový stav další dokazování v tomto směru za nadbytečné (např. jde-li o užívání části předmětu nájmu). Soud rovněž neprovedl důkaz transakční historií a spisem ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], neboť skutečnosti, zda bylo zaplaceno nájemné dalšímu z pronajímatelů a čím žalovaná argumentovala v jiném sporu, nepovažuje soud v projednávané věci za relevantní.

19. Z výše popsaných skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobci a [jméno] [příjmení] jako podíloví spoluvlastníci pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí] – [obec] smlouvou ze dne [datum] přenechali uvedené pozemky do dočasného užívání žalované, přičemž žalovaná se zavázala hradit žalobcům nájemné ve výši 1 200 000 Kč ročně s tím, že žalobci byli oprávněni k nájemnému účtovat rovněž DPH. Nájemné za období roku 2016 v celkové výši 1 452 000 Kč žalobci vyúčtovali žalované fakturou vystavenou dne [datum] se splatností dne [datum]. Žalovaná nájemné nezaplatila, fakturu žalobcům opakovaně vrátila, a to spolu s přípisem ze dne [datum], přičemž žalobci a) dále dopisem ze dne [datum] sdělila, že na pozemcích parc. [číslo] byla realizována stavba obslužné komunikace a parkovacích stání, že tyto jsou užívány třetími osobami a dále na valné hromadě konané dne [datum] vytýkala neplnění povinností pronajímatele z nájemní smlouvy. Přes opakované výzvy žalobců k úhradě nájemného žalovaná ničeho neuhradila. Z provedených důkazů lze dále uzavřít, že kolaudační souhlas s užíváním dopravní části stavby prodejny potravin [příjmení] v [obec] – [obec] byl vydán dne [datum], přičemž žalovaná o realizaci stavby nejpozději od počátku roku 2016 věděla.

20. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a dále, jde-li o otázku vzniku nájmu podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), a to v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 o. z. podle, kterého se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

21. Podle § 663 obč. zák. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní i bral užitky.

22. Podle § 2205 o. z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

23. Podle § 2208 o. z. oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby (odst. 1). Nájemce má právo započíst si to, co může podle odstavce 1 žádat od pronajímatele, až do výše nájemného za jeden měsíc; je-li doba nájmu kratší, až do výše nájemného (odst. 2). Neuplatní-li nájemce právo podle odstavce 1 do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepřizná, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění (odst. 3).

24. Podle § 2212 odst. 3 o. z. bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.

25. Podle § 2214 o. z. nájemce oznámí pronajímateli, že věc má vadu, kterou má odstranit pronajímatel, hned poté, kdy ji zjistí nebo kdy ji při pečlivém užívání věci zjistit mohl.

26. Zjištěný skutkový stav soud posoudil zejména podle citovaných zákonných ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena [datum] nájemní smlouva ve smyslu § 663 obč. zák., kterou žalobci přenechali žalované předmětné pozemky, aby je dočasně užívala, a to za úplatu představující roční nájemné ve výši 1 200 000 Kč. Žalobci nájemné za období roku 2016 vyúčtovali žalované v souladu s ujednáním účastníků fakturou ze dne [datum], přičemž nájemné bylo splatné dne [datum]. Žalovaná nedostála své povinnosti ze smlouvy, když nájemné v celkové výši 1 452 000 Kč (včetně DPH) neuhradila, přičemž žalobci jsou jako manželé oprávněni společně a nerozdílně (§ 713 odst. 3 o. z.). Protože je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, mají podle § 1970 o. z. žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Obranu žalované v tom směru, že žalobcům nemůže svědčit právo na nájemné, když neplnili své povinnosti zajistit nájemci nerušené užívání předmětu nájmu, soud shledal lichou, neboť povinnost nájemce hradit nájemné a povinnost pronajímatele zajistit nájemci nerušené užívání předmětu nájmu nemají povahu vzájemných závazků. Placení nájemného, které náleží mezi základní povinnosti nájemce, proto nelze podmiňovat tím, zda pronajímatel plní svoji povinnost zajistit nájemci nerušené užívání předmětu nájmu a nájemce není oprávněn bez dalšího přestat platit nájemné ani v případě, kdy pronajímatel své povinnosti řádně neplní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 26 Cdo 372/2008). Postup nájemce pro tento případ je upraven v ustanovení § 2208 a § 2212 o. z. Je-li nájemce rušen ve výkonu svého užívacího práva pronajímatelem, vznikají mu práva podle § 2208 o. z., podle kterého se nájemce může domoci přiměřené slevy z nájemného či dokonce jeho prominutí. Nájemce je v takovém případě povinen oznámit pronajímateli, že věc má vadu, kterou má odstranit pronajímatel, a to ihned poté, jakmile ji zjistí nebo kdy ji po pečlivém uvážení věci zjistit mohl (§ 2214 o. z.). Prodlení s oznámením vady přitom nemá za následek ztrátu práv nájemce, pronajímatel však není v prodlení s odstranění vad a nájemci nevznikají práva podle uvedeného zákonného ustanovení. Pokud pronajímatel neodstraní vadu bez zbytečného odkladu poté, co byla vytknuta, dostává se do prodlení s odstraněním vady. Jde-li o vady předmětu nájmu, které omezují nájemce v možnosti věc užívat, vznikají nájemci mimo jiné právo na přiměřenou slevu z nájemného či jeho prominutí. V případě, že nájemné ještě nebylo zaplaceno, vykoná nájemce své právo na slevu či prominutá nájemného započtením na pohledávku nájemného. K uplatnění práva na slevu pak může dojít i oznámením nájemce, že pro (řádně vytknuté) vady předmětu nájmu nebude až do jejich odstranění uhrazovat nájemné v plné výši. Uplatněním práva naopak není pouhá skutečnost, že nájemce přestane platit nájemné. Je-li nájemce ve výkonu užívacího práva rušen třetí osobou např. tak, že věc nemůže užívat vůbec či jen omezeně, vzniká mu právo na slevu z nájemného podle § 2212 odst. 3 o. z. Nájemce je také v tomto případě povinen pronajímateli rušení v užívání včas oznámit (§ 2214 o. z.), přičemž jde-li o zásah trvající, neoznámením včas ztrácí nájemce právo na slevu z nájemného za období před oznámením.

28. Žalovaná v projednávané věci tvrdila, že byla rušena v užívání předmětu nájmu přímo ze strany žalobců, z provedených důkazů je však zřejmé, že tuto skutečnost žalobcům včas neoznámila, žádný nárok ve smyslu ust. § 2208 o. z. pak vůči žalobcům rovněž neuplatnila. Žalovaná v této souvislosti tvrdila, že se dozvěděla o tom, že je rušena v užívání předmětu nájmu v červenci či srpnu 2015 (jak uvedla při jednání konaném dne [datum]), přičemž z provedených důkazů (přípisy [jméno] [příjmení]„ stavebnímu úřadu“) je zřejmé, že od počátku roku 2016 již o uvedeném věděla. Žalobcům pak tuto skutečnost oznámila přípisem ze dne [datum], dále přípisem ze dne [datum] a na valné hromadě konané dne [datum]. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná neoznámila předmětnou vadu, resp. skutečnost, že je rušena v užívání předmětu nájmu včas (ihned poté, co se o uvedeném dozvěděla) a za období roku 2016, tj. před uvedeným oznámením jí práva ve smyslu § 2208 (tj. na slevu z nájemného či jeho prominutí) nemohou náležet. Rovněž v případě posouzení věci podle § 2212 odst. 3 o. z., tj. za situace rušení žalované v užívání předmětu nájmu jednáním třetí osoby (ze strany [právnická osoba]) právo na slevu z nájemného za období roku 2016 nepochybně nevzniklo, neboť nebyl splněn předpoklad včasného oznámení této skutečnosti žalobcům (§ 2214 o. z.). S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že obrana žalované v tom směru, že žalobci neplnili své povinnosti a nemají tak právo na nájemné, nemůže obstát, přičemž právo na slevu či prominutí nájemného ve smyslu § 2208, příp. § 2212 odst. 3 o. z. žalované nepochybně nevzniklo.

29. Pro případ, že by soud shledal nárok žalobců jako oprávněný, uplatnila žalovaná eventuální námitku započtení své pohledávky z důvodu náhrady škody proti žalobci a) v celkové výši 2 170 000 Kč oproti pohledávce žalobců na zaplacení nájemného za rok 2016 do výše žalobou uplatněného nároku spolu s úrokem z prodlení. Nad rámec již uvedeného žalovaná k důvodu své pohledávky doplnila (zejména při jednáních konaných dne [datum] a dne [datum]), že žalobce a) jako jednatel žalované porušil své povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, když dal pozemky do užívání jiné osobě – spol. [právnická osoba] Vznik škody na straně žalované pak spatřovala v ušlém zisku, když tvrdila, že majetek žalované se nerozrostl o uvedenou částku, neboť žalovaná má v nájmu pozemky, na kterých je mimo jiné 309 parkovacích stání, z čehož 124 musí okupovat [anonymizována dvě slova], jinak by nemohla provozovat obchod [příjmení] a [anonymizováno], přičemž za normálních okolností by osoba, která pozemky užívá, musela platit nájem. Pokud ohledně kompenzační námitky žalobci namítali, že okresní soud není věcně příslušný k projednání věci (srov. § 9 odst. 2 písm. f/ o. s. ř.) podotýká soud, že za situace, kdy byla pohledávka uplatněna nikoliv vzájemným návrhem (kdy by bylo nutno věc vyloučit k samostatnému projednání a dále postupovat podle § 104a o. s. ř.), nýbrž kompenzační námitkou, tj. formou procesní obrany proti nároku žalobců (se kterou nejsou spojeny účinky zahájení řízení a nelze ji vyloučit k samostatnému projednání), je nutno, aby soud existenci uvedené pohledávky posoudil jako otázku předběžnou (byť by jinak k projednání sporu o takové pohledávce nebyl věcně příslušný).

30. Pokud jde o pohledávku žalované vůči žalobci a) z důvodu náhrady škody uplatněné k započtení, dospěl soud závěru, že tato není po právu. V případě újmy způsobené porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 159 odst. 1 o. z. (pro obchodní korporace dále § 51 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích) jde o povinnost k náhradě újmy porušením smluvní povinnosti ve smyslu § 2913 o. z. (srov. Občanský zákoník, Komentář, Petrov, Výtisk, Beran a kolektiv, C.H. Beck, § 159, str. 219). Podle § 2913 odst. 1 poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu jsou tedy (i) porušení smluvní povinnosti, (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nimi. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo. Skutečnou škodou se rozumí zmenšení aktiv poškozeného (úbytek jeho majetku), příp. vznik dluhu, a dále tzv. ušlý zisk, který předpokládá, že se nedostavilo rozmnožení majetku, které by bylo možno očekávat za obvyklého, pravidelného chodu věcí. Škodná událost pak tvoří překážku, která zabránila rozmnožení majetku (zasáhla do konkrétního průběhu děje vedoucího k určitému zisku), přičemž musí existovat vysoká pravděpodobnost, že by k rozmnožení majetku došlo (nestačí pouhá neodůvodněná naděje). Ušlý zisk musí být vždy specifikován konkrétně, jeho budoucí dosažení musí být v podstatě nepochybné a nemůže jít jen o hypotetickou zamýšlenou možnost dosažení nějakého zisku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2416/2012). Musí být tedy postaveno na jisto, že poškozenému zisk skutečně ušel. Rovněž výše ušlého zisku se pak musí odvíjet od konkrétních okolností a možností, které poškozený měl a byly škodní událostí zmařeny, nikoliv od okolností na trhu obvyklých, pravidelných či průměrných. Ze samotných tvrzení žalované je zřejmé, že na její straně nedošlo ke vzniku škody, když žalovaná pojala svůj nárok jako pouze hypotetickou možnost dosažení zisku (po poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. v tomto směru tvrdila toliko, že jde o částku o kterou se majetek žalované nerozrostl, neboť předmětná parkovací stání musí okupovat [právnická osoba], za normálních okolností by osoba, která pozemky užívá, musela platit nájem) a nejde tak o situaci, kdy by škodná událost zasáhla do konkrétního průběhu děje vedoucího k určitému zisku. Z uvedeného je zřejmé, že nebyl splněn předpoklad spočívající ve vzniku škody (představující ušlý zisk či úbytek aktiv, příp. vznik pasiv) a soud proto uzavřel, že povinnost žalobce a) nahradit škodu zcela nepochybně není dána (aniž by bylo třeba zabývat se dalšími předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu). Pro úplnost soud dodává, že tvrzená pohledávka žalované vůči žalobci a) nemůže obstát ani po posouzení podle ust. § 2991 o. z. o bezdůvodném obohacení, a to nejméně z toho důvodu, že žalobce a) není subjektem, který by se na úkor žalované obohatil.

31. Závěrem soud poukazuje na ust. § 1984 odst. 2 o. z., podle kterého dlužník věřitelů oprávněných společně a nerozdílně může vůči některému ze spoluvěřitelů započíst to, co mu spoluvěřitel dluží, jen do výše jeho podílu na společné pohledávce. Za situace, kdy dlužníkem tvrzené pohledávky žalované je toliko žalobce a), nemohla být bez dalšího kompenzační námitka zčásti úspěšná nad rámec podílu žalobce a) na společné pohledávce, tj. v rozsahu zaplacení částky 726 000 Kč s příslušenstvím (§ 1122 odst. 3, § 1868 odst. 1 o. z.). Přes jednoznačný závěr soudu o neexistenci pohledávky uplatněné k započtení, lze dále konstatovat, že tato by nebyla k započtení způsobilá jako neurčitá (jsou-li dány pochybnosti o existenci pohledávky) a nejistá (jsou-li dány pochybnosti o výši pohledávky) ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017).

32. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a proto jí ve výroku I. rozsudku v plném rozsahu vyhověl, přičemž uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 1 452 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobci měli ve věci plný úspěch a mají tak právo na plnou náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí celkem 377 718,4 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 72 600 Kč, odměnu za zastupování advokátem za 11 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum], vyjádření k odvolání žalované proti usnesení o zamítnutí návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. c/ advokátního tarifu), účast u jednání dne [datum] (celkem 2 úkony právní služby – 1 úkon za každé započaté dvě hodiny podle § 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu), účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum])) ve výši 237 552 Kč (10 x 22 624 Kč + 11 312 Kč) vypočtenou podle § 7, § 8 odst. 1, § 11, § 12 odst. 4 advokátního tarifu, 11 režijních paušálů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 3 300 Kč, náhradu za promeškaný čas ve výši 11 312 Kč podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, když jednání dne [datum] bylo odročeno bez projednání věci, a dále 21 % DPH z odměny, režijních paušálů a náhrady za promeškaný čas, tj. celkem na DPH částku 52 954,4 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost uhradit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobců.

34. Lhůty k plnění uložených povinností v délce tří dnů byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.

Poučení