13 C 125/2020 - 491

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A], 401 13 Ústí nad Labem spor se týká odštěpného závodu Masarykova nemocnice sídlem [Adresa žalované A], 401 13 Ústí nad Labem zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované [Jméno žalované B]., IČO [IČO žalované B] sídlem [Adresa žalované B] o náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč a omluvu takto:

Výrok

I. Návrh žalobkyně a) [Jméno žalobce A] na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Návrh žalobce b) [Jméno žalobce B] na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Návrh žalobců a), b) na uložení povinnosti žalované zaslat písemně žalobcům a současně zveřejnit na svých internetových stránkách omluvu v následujícím znění „Omluva [právnická osoba]. matce a nezletilému pacientovi, kterým bylo bráněno v nepřetržitém kontaktu: Tímto se omlouváme našemu nezletilému pacientovi a jeho matce, kterým při hospitalizaci nezletilého na jednotce [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) Dětské kliniky [právnická osoba]. – Masarykova nemocnice v [adresa], o. z. v březnu 2018 bylo naším personálem bráněno v nepřetržitém kontaktu, na který měli právo dle zákona i dle vnitřních předpisů [právnická osoba]. – Masarykovy nemocnice v [adresa]. Podle § 28 odst. 3 písm. e), bodu 1 zákon o zdravotních službách má nezletilý pacient právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb. Nepřetržitý kontakt byl v souladu s vnitřním předpisem, podle kterého měli zákonní zástupci (rodiče) neomezený přístup na všechna oddělení. Přítomnost matky nenarušovala poskytnutí zdravotních služeb a naše předchozí stanovisko obsahovalo nepravdivé informace, za což se také omlouváme. V reakci na tento případ jsme přijali následující opatření :xxxx Smyslem těchto patření je zabránit opakovaní této situace a zajištění respektu k právu nezletilých pacientů a ke kojení jako nejlepšímu způsobu výživy kojenců“, se zamítá.

IV. Návrh žalobkyně a) [Jméno žalobce A] na uložení povinnosti žalované písemně se omluvit a omluvu zaslat do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na adresu [adresa] u Chabařovic, PSČ [adresa] ve znění: „Vážená paní [jméno FO], omlouváme se Vám tímto za neetické a hrubé jednání našeho zaměstnance, který Vás vykazoval od lůžka Vašeho syna. Odkazoval Vás na nocování s bezdomovci a nevyvinul jakoukoliv snahu o pochopení chovat se k Vám v životní těžké a stresující situaci s dostatečným respektem a důstojností. Za toto jednání se Vám ještě jednou omlouváme“, se zamítá.

V. Žalobci a), b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované k rukám zástupce žalované na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobci a), b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit vedlejšímu účastníkovi na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci zahájili řízení, v němž se domáhali odškodnění za porušení právních povinností ze strany žalovaného, a to formou peněžitého plnění původně ve výši [částka] pro oba žalobce, posléze ve výši [částka] pro žalobkyni a) a ve výši [částka] pro žalobce b). Dále oba žalobci požadovali vůči žalované písemnou omluvu ve znění uvedeném v žalobním petitu a posléze žalobkyně a) rozšířila žalobu o omluvu, kterou požaduje žalobkyně a) vůči žalované v písemné formě ve znění uvedeném v žalobním petitu. Žalobci se domáhají náhrady vzniklé újmy s odůvodněním, že žalovaná porušila právo žalobce b) na nepřetržitou přítomnost jeho zákonného zástupce, tedy žalobkyně a). Dále, že žalovaná porušila rodičovská práva žalobkyně a), žalovaná poskytla neodborná doporučení ohledně výživy žalobce b). Uvedeným protiprávním jednání žalované vznikla žalobcům újma. Mezi proti právním jednání žalované a vzniklou újmou je příčinná souvislost. Porušením vytýkaných právních povinností žalobci vztahují k události dne [datum], kdy byl žalobce b) hospitalizován s diagnózou [Anonymizováno] [Anonymizováno] na jednotce intenzivní a resuscitační péče (JIRP) žalované. Žalobkyni a) nebylo umožněno být v nepřetržitém kontaktu s nezletilým žalobcem b), čímž byla porušena i rodičovská práva žalobkyně daná obč. zák. Žalobkyně a) dále vytýkala žalované, že jednání jejího zaměstnance [tituly před jménem] [jméno FO] došlo k porušení etického kodexu České lékařské komory, neboť jmenovaný lékař se vůči žalobkyni a) choval hrubým způsobem tím, že žalobkyni přirovnával k bezdomovcům. Nebylo jí umožněno přespat u nezletilého, byť výslovně netrvala na přespání na jednotce intenzivní péče, resp. kdekoliv v prostorách nemocnice tak, aby mohla být v nepřetržitém kontaktu s nezletilým. Základní rysy podané žaloby shrnul zástupce žalobců ve své závěrečné řeči na posouzení dvou otázek, a to otázky právní (zástupcem označené „velmi zajímavá právní otázka“), zda, resp. v jaké míře má matka, tedy rodič, právo na nepřetržitou přítomnost se svým nemocným dítětem. Druhá otázka je nejenom právní, ale i otázka etická. Posoudit to, jak by se k sobě lidé měli chovat. Tedy, co je správné a co je špatné a jakým způsobem by se k nám měli chovat lékaři. V tomto řízení není posuzována kvalita poskytované lékařské péče, není posuzováno, zda došlo či nedošlo k nějakému medicínskému pochybení a ani není zpochybňována kvalifikovanost či odbornost lékaře. To, co je v daném řízení řešeno, jsou meze slušného chování. O tom, jakým způsobem se ve vypjatých situacích mohou lékaři k rodičům pacientů chovat. V tomto řízení se řeší to, jakým způsobem a jaký standard chování lékařského personálu vůči pacientům a osobám blízkým. Žalobci jsou přesvědčeni o tom, že v daném případě lékařský personál, resp. [jméno FO]. [jméno FO], jehož jednání je přičitatelné k žalované, udělal chybu. Ztratil nervy, choval se vůči žalobkyni a) nevhodně a vulgárně. Posílal jí k bezdomovcům. Za takové jednání by se měl omluvit. Rozhodným okamžikem, kdy nastalo dle tvrzení žalobců porušení právní povinnosti, bylo vymezeno (u jednání dne [datum]) dnem [datum] v době s počátkem mezi 18:00 hodin až 19:00 hodin zhruba do 21:00 hodin, do okamžiku, kdy odešla policie. Žalobci dovozují porušení právní povinnosti ze strany žalované v ustanovení § 28 odst. 3 zák. o zdravotních službách, kdy byla porušena práva žalobce b) na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce. Dále došlo k zásahu rodičovských práv žalobkyně a), která jsou stanovena v § 858 obč. zák. Porušení právní povinnosti žalované dále žalobci spatřují v porušení § 45 odst. 1 zák. o zdravotních službách, kdy je povinností umožnit přítomnost zákonného zástupce u nezletilého. Oba žalobci dále vytýkají, že žalovaná svým jednání zasáhla do práva na rodinný život, které je chráněno článkem 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Žalobci dále vytýkají žalované, že porušila vnitřní sdělení, které sama žalovaná pro dané zařízení a jeho fungování přijala, neboť žalobkyni nebylo vnitřní sdělení poskytnuto ani na něho nebyla nijak upozorňována. Navíc není v souladu se zákonem, neboť vnitřním normativním aktem žalovaná nemůže stanovit jiné podmínky, než které stanoví zákon.

2. Procesní úkon žalobců ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy v penězích byl soudem posouzen jako změna žaloby. Původně požadované oběma žalobci společně a nerozdílně částka [částka], resp. požadavek žalobkyně a) částku [částka], požadavek žalobce b) [částka], to vše s příslušenstvím. Byl soudem vyhodnocen postupem podle § 95 odst. 1 o. s. ř. (zák. č. 99/63 Sb. ve znění předpisů pozdějších) usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Změnu žaloby soud připustil.

3. Další změnu žaloby, kterou učinila žalobkyně a) s tím, že požaduje dále sama písemnou omluvu z důvodu neetického chování zaměstnance žalované vůči její osobě. Změnu žaloby soud připustil usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

4. Na tomto místě soud uvádí, že citovaným usnesením bylo dále rozhodnuto o návrhu žalobců na nepřipuštění vedlejšího účastníka na straně žalované [právnická osoba]., IČO [IČO žalované B]. Žalobci v průběhu řízení namítli nepřípustnost vedlejšího účastníka na straně žalované. Citovaným usnesením soud návrh žalobců zamítl.

5. Na straně žalované vystupuje vedlejší účastník. Tedy soud dovodil právní zájem vedlejšího účastníka na straně žalované.

6. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. V průběhu řízení žalovaná své stanovisko neměnila a zdůraznila, že neporušila žádnou právní povinnost. Není tedy naplněn jeden z předpokladů případné odpovědnosti za vzniklou škodu. Nad rámec naznačila, že nejsou splněny ani další předpoklady případné odpovědnosti za škodu, kdy nebyla prokázána újma, která měla žalobcům vzniknout, neboť v této části zůstala pouze jejich tvrzení. Neexistuje naprosto žádný kauzální nexus mezi tvrzeným porušením právní povinnosti, kterou žalovaná navíc jednoznačně odmítá a tvrzenou újmou. Ani jeden ze žalobců se nezabýval zaviněním jako dalším předpokladem odpovědnosti za škodu. Žalovaná podtrhla, že žalobci se dopouští opakovaně zcela neetického, nečestného a demagogického cenzurování úplného znění citovaných právních norem, kdy zcela účelově vypouští zákonná omezení tohoto práva, kterým je právo na nepřetržitou přítomnost podřízeno. Žalobci vnímají pouze svoje práva. Nikoliv práva ostatních, zejména pak práva ostatních pacientů (v rozhodném období umístěných na jednotce intenzivní a resuscitační péče), povinnosti lékařského personálu, když na stěžejním místě je péče o zdravotní stav pacienta. Žalobci b) poskytována odborná péče. Navíc žalobkyni byla poskytnuta, byť nad rámec zákonných povinností, možnost být s nezletilým v kontaktu. Lékařský personál umožnil matce pobyt v průběhu nočního provozu nemocnice a přítomnost u novorozence v jakýchkoliv čas, byť nalezené řešení bylo zcela mimo pravidla a defacto v rozporu s právními předpisy. Přinášelo zvýšené riziko pro personál i všechny pacienty. Zvoleno bylo jen proto, aby bylo předejito dalšímu konfliktu se zjevně konfliktními osobami (matka, tedy žalobkyně a) a svědkyně [jméno FO]) tím, že jim bude zcela mimořádně vyhověno, a to dokonce i mimo rámec právní přípustnosti. Matka neměla jakýkoliv právní nárok na uvedené řešení. Jednalo se o dobrou vůli zdravotního personálu a snahu vyjít matce vstříc i navzdory porušení četných pravidel. Žalobkyně a) nebyla téměř vůbec omezená v možnosti být nepřetržitě u žalobce b), když v průběhu noci ze soboty [datum] na neděli [datum] bylo matce umožněno pobývat s novorozencem na pokoji v bdělém stavu v jakoukoliv dobu. Žalovaná zdůraznila, že ani povinnosti poskytovatele zdravotních služeb umožnit pobyt zákonného zástupce dle § 47 odst. 1 písm. b) zák. o zdravotních službách ani právo pacienta na nepřetržitou přítomnost dle § 28 odst. 3 písm. e) bod 1 zák. o zdravotních službách nejsou absolutní a bezbřehé. Obě ustanovení právních předpisů přitom možnost přítomnosti zákonného zástupce výrazně limitují. [právnická osoba] u žalované není vybaveno a uzpůsobeno tak, aby umožňovalo nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce u nezletilého a zejména jeho přespávání tak, jak bylo jednoznačně prokázáno při provedeném místním ohledání dne [datum]. S ohledem na tuto skutečnost žalovaná nebyla a není povinna takový pobyt umožnit. Neporušila v tomto ohledu žádnou svou právní povinnost ani jí porušit nemohla, neboť taková právní povinnost na straně žalovaná neexistovala. Vytýkané porušení Etického kodexu žalovaná také jednoznačně odmítla, neboť nedošlo ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] k neetickému chování. Věc byla řešena revizní komisí Okresního sdružení České lékařské komory, která vydala rozhodnutí, kterým dospěla k závěru, že [jméno FO] je nevinen. Neporušil žádnou povinnost uloženou mu jako lékaři právními předpisy, jak z rozhodnutí vyplývá. Žalovaná poukázala zejména na to, že situace byla zjevně vypjatá, ale nikoliv přičiněním žalované. Naopak konflikt byl od počátku uměle vyvolán a „živen“ žalobkyní a resp. spíše svědkyní [jméno FO], která fakticky celou záležitost zosnovala a pro kterou podobné konflikty představují živobytí. Ve své vlastní svědecké výpovědi svědkyně [jméno FO] potvrdila, že podobné konflikty se zdravotním personálem vyvolává cíleně a opakovaně. I v rámci tohoto řízení vystupovala svědkyně [jméno FO] podobně útočným a konflikty vyvolávajícím způsobem vůči soudu. [adresa] si pořizovala zvukový záznam ústního jednání. [jméno FO] ani matka, tedy žalobkyně a), nesměřovaly ve skutečnosti k nějaké klidné a věcné domluvě ohledně toho, co je možné či není možné a co je či není žádoucí. Mimo jiné i s ohledem na práva jiných pacientů. Ale se vzrůstající agresivitou a bez jakéhokoliv ohledu na ostatní se snažily prosadit toliko své vlastní domnělé nároky nemající ve skutečnosti jakoukoliv oporu v právu. Konfliktnost situace pak podněcovaly i tím, že si bez svolení nahrávaly personál, odmítaly respektovat, že zdravotní personál má primárně jiné úkoly a starosti (péče o pacienty). Vznášely zcela absurdní požadavky. Přítomnost kontaminované karimatky na JIRP, kde se výlučně užívají pouze jednorázové sterilní ochranné pomůcky a kde platí přísná hygienická opatření, značilo do nebe volající neporozumění vážnosti zdravotního stavu novorozence, ostatních pacientů a znevažování pracovního nasazení zdejších pracovníků, jakož i jejich nerespektování. Jednalo se o zcela zřejmě nadřazování vlastního osobního konfliktu matky a novorozence před ochranou zdraví všech jiných pacientů. Žalovaná na dokreslení celkové situace pak zmínila i skutečnost, že nezletilý žalobce b) se narodil [Datum narození žalobce B] intenzivní a resuscitační péče Dětské kliniky Masarykovy nemocnice v [adresa]. Byl přijat z důvodu mimořádně závažného zdravotního stavu. Ze zdravotní dokumentace je prokázáno, že novorozence přivezla rychlá záchranná pomoc v silně podchlazeném stavu. Novorozenec trpěl silnou dušností. Je tak zcela namístě připomenout, že je plně oprávněnou úvahou, na kolik celá situace byla primárně vyvolána zanedbáním péče o novorozence právě ze strany jeho matky, která pečovala o žalobce takovým způsobem, že se ocitl až na hraně selhání dechových funkcí, byl podchlazen a hrozilo to nejvážnější. Při příjmu bylo u novorozence zjištěno masivní pereginetální a perinatální interligo až mykotického charakteru (laicky řečeno v okolí pohlavních orgánů a řitního otvoru měl novorozenec masivní opruzeniny hraničící s plísní). Žalovaná se dále dotkla i samotného textu požadované omluvy. Dle názoru žalované je text omluvy absolutně nekorespondující se skutečnými reálnými událostmi. Žalovaná by se tak omlouvala zcela nelogicky za tvrzené porušení povinnosti, kterou jednak vůbec neměla, jednak v situaci, kdy vlastně svým počínáním plně vyhověla jinak nelegitimním až absurdním a nesmyslným a z práva vybočujícím požadavkům žalobců. Žalovaná by se tedy omlouvala za něco, co se vůbec nestalo (žalobcům v kontaktu nebylo bráněno) a navíc ani se stát nemohlo (neexistovala jimi tvrzená právní povinnost). Text omluvy je nepřípustný i z hlediska dalšího obsahu, kde obsahuje citaci a výklad právních norem. Uvedené vybočuje zcela v rámci přístupného obsahu omluvy, kdy judikatura soudů je v tomto poměrně striktní. Text navrhované omluvy, která je zakončena prohlášením, že „přítomnost matky nenarušovala poskytnutí zdravotních služeb a naše předchozí stanovisko obsahovalo nepravdivé údaje, za což se také omlouváme“, je dle názoru žalované zcela absurdní, že žalobci z pozice naprostého laika, který není seznámen s chodem nejen nemocničního zařízení, ale především s chodem v prostorách se zvláštním režimem, jakým JIRP je, si troufá hodnotit, zda a co narušuje nebo nenarušuje poskytnutí zdravotních služeb. Uvedené opakovaně dokládá, že žalobci na situaci nahlížejí jen a pouze skrz optiku vlastních subjektivních potřeb a neberou ohledy na kohokoliv okolo, ať již na pacienty nebo na zkušený zdravotní personál.

7. Vedlejší účastník na straně žalované nesouhlasil s podanou žalobou. Je přesvědčen, že není naplněn žádný ze zákonných důvodů a žalovaná neporušila žádnou svou právní povinnost. Nejdůležitějšími důkazy je místní šetření a rozhodnutí lékařské komory, kdy z těchto důkazů vyplývá, že nic porušeno nebylo. Při místním šetření bylo prokázáno, že žalobkyně a) nemohla na jednotce intenzivní péče na karimatce spát. Spor je účelově veden paní [jméno FO]. Zmínil i skutečnost, že v daném případě se jedná o 5týdenní miminko, které nemá ještě takové vnímání jako třeba dítě dvouleté. Tedy není zde potřeba kontaktu v takovém rozsahu, jak je tvrzeno.

8. Nároky žalobců v tomto řízení uplatněné soud posuzoval na základě vylíčených skutkových tvrzení a provedených důkazů, jimiž byly následující.

9. Žalovanou přijatý domácí řád lůžkových oddělení upravující fungování dětské kliniky, obsahující kontaktní informace poskytovatele zdravotních služeb, informace i příjmů do nemocnice, poskytování informací denního režimu lékařských vizit, stravování a v části návštěvy označená tabulka o tom, že zákonní zástupci (rodiče) – všechna oddělení návštěvě neomezeně.

10. Žalobci předložená listina charta práv dětských pacientů (organizace NAWCh se sídlem v Londýně – materiál v tomto znění podpořila Centrální etická komise při [právnická osoba] v roce 1993) označená práva hospitalizovaných dětí obsahuje mimo jiné text o tom „děti v nemocnici mají právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde je to možné by se mělo rodičům mělo dostat pomoci a povzbuzeni k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali, aby se na péči o svoje dítě mohli podílet, měli by rodiče být plně informováni o chodu oddělení a povzbuzováni k aktivní účasti na něm“.

11. Žalobkyně předložila smlouvu datovanou [datum], kterou uzavřela se spolkem [jméno FO], IČO [IČO], sídlem [adresa], zastoupený předsedkyní [jméno FO]. Týkající se financování předmětného sporu. V článku I. odst. 1 se strany dohodly na tom, že spolek poskytne žalobkyni financování řízení, zejména uhradí veškeré soudní poplatky, uhradí náhradu nákladů řízení nemocnici a případným dalším účastníkům, pokud jim bude v řízení ohledně nároku taková náhrada přiznána. Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami.

12. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Výzva je svým obsahem výzvou předžalobní.

13. Žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum].

14. Dopisem ze dne [datum] adresovaným [právnická osoba]., Masarykova nemocnice v [adresa], odštěpný závod, [tituly před jménem] [jméno FO], ředitelství zdravotní péče si žalobci v zastoupení [jméno FO], advokátka se sídlem [adresa], ztěžovali na postup poskytovatele při poskytování zdravotních služeb. Dopis je současně mimosoudní výzvou podle § 142a o. s. ř. (zák. č. 99/63 Sb.). Žalobci ve výzvě poukazují na to, že 1) nebylo respektováno právo nezletilého a matky na přetržitý kontakt, nerespektování rodičovských práv a práva dítěte na péči matky a její svobodný a informovaný souhlas. 2) neposkytnutí podpory k zachování kojení a naopak snaha o narušení kojení a výživy nezletilého mateřským mlékem. 3) nerespektování práva na úctu, důstojné zacházení a ohleduplnost.

15. Žalovaná v zastoupení generálního ředitele [právnická osoba] reagovala dopisem ze dne [datum], v něm se vyjádřila k jednotlivým tvrzením a uzavřela, že z její strany nedošlo k porušení právních povinností nebo způsobení újmy, a proto nepovažuje žádný z požadovaných nároků za oprávněný. Současně reagovala i na další stížnosti podané žalobci (stížnost ze dne [datum], která byla vyřízena dne [datum], nedatovaná stížnost doručení [právnická osoba] v červnu 2018, v níž paní [jméno FO] vyslovila nesouhlas s vyřízením stížnosti z předchozího bodu, která byla vyřízena dne [datum]).

16. Dopisem ze dne [datum] vyřizoval stížnost žalobkyně a) týkající se chování [tituly před jménem] [jméno FO] úřad Ústeckého kraje. Dospěl k závěru, že po vyhodnocení všech dostupných podkladů postup nemocnice při hospitalizaci syna dle názoru [jméno FO] úřadu nebyl v rozporu s platnými právními předpisy.

17. Listinou (ve spise na č. l. 41) bylo vydáno dne [datum] vnitřní sdělení pro rodiče hospitalizovaných dětí na [Anonymizováno] schválené přednostou [podezřelý výraz] v [adresa], primář [tituly před jménem] [jméno FO], CSc, vrchní sestrou [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO]. Vnitřní sdělení obsahuje 11 bodů, pokynů pro rodiče (zákonné zástupce) a návštěvy dětí hospitalizovaných na jednotce intenzivní a resuscitační péče (JIRP) a na boxech jednotky intermediální péče (INP). Bod 1) vstup a pobyt je možný pouze se souhlasem ošetřujícího lékaře a po domluvě s ošetřující sestrou. Bod 2) nelze vždy a v kteroukoliv hodinu umožnit návštěvu a pobyt u lůžka dítěte. Jsou situace, kdy to není možné. Bod 4) informace o zdravotním stavu pacientů poskytuje ošetřující lékař. Bod 4) u dítěte mohu být maximálně dvě osoby současně. Dobu přítomnosti u dítěte určí ošetřující lékař. Bod 5) přespávání rodičů je na JIRP a boxech INP zakázané. Bod 6) kojící matky mohou docházet nakojit dítě kdykoliv s výjimkou bodu 2). Bod 7) rodič, který přímo osobně napomáhá v péči o své dítě má pro toto vyčleněné hodiny od 8 do 20 hodin. Může to být jen jeden z rodičů. Rodiče se mohou v péči o dítě střídat. Bod 8) doba pro ostatní osoby (návštěvy) je od 14 do 20 hodin (s odkazem na bod 1) a 2)). Bod 9) rodiče i návštěvy musí dodržovat zvýšený hygienický režim dle pokynů ošetřujícího zdravotnického personálu. Je zakázáno jíst a pít horké nápoje u lůžka dítěte. Bod 10) rodiče a návštěvy vypnou své mobilní telefony již před vstupem na JIRP a boxy INP. Během pobytu zde je zakázáno mobilní telefony používat (používání je možné na chodbě). Bod 11) všichni jsou povinni dodržovat klid, aby nerušili své dítěte, ostatní děti a jejich doprovody.

18. Listinou (ve spise na č. l. 42 a následující) byl předložen požární řád pro zdravotnická pracoviště umístěná v [Anonymizováno] v areálu [právnická osoba]. – [podezřelý výraz] v [adresa], odštěpný závod, z něhož mimo jiné vyplývá, že v budově [Anonymizováno]“ provozovaná činnost je považována za činnost se zvýšeným požárním nebezpečím. Na těchto pracovištích se nachází hořlavé látky. V případě požáru nebo jiné živelné pohromy by nastala situace, kdy může být vyhlášena evakuace těchto pracovišť. Evakuace osob se sníženou schopností pohybu a orientace vyžaduje zvláštní přístup a vyšší nasazení technických prostředků potřebný pro provedení evakuace. V objektu jsou chráněné únikové cesty typu A v počtu 3 a chráněné únikové cesty AE s přetlakovou ventilací v počtu 2. [právnická osoba] dokumentaci písm..D je ocelové únikové schodiště. [adresa] cesty a dveře vedoucí do únikových cest musí být označeny výstražnou bezpečnostní tabulkou. Na únikových cestách nesmí být skladovány nebo odkládány žádné předměty a únikové cesty (chodby) musí být neustále volné. Východy z únikových cest, výstupy do výtahů udržovat stále volné, nezastavovat je nábytkem ani věcmi a dbát na to, aby byl volný přístup k vypínači elektrické energie, uzávěru vody, uzávěru medicinálních plynů, hasícím přístrojům a nástěnným hydrantům.

19. Středisko komunikace [právnická osoba]. – moritoring zachycovala událost týkající se předmětu sporu a soudu byly předloženy listiny (ve spise na č. l. 45 až 51 – moritoring článků ze dne [datum] – matka chtěla pečovat o miminko na [Anonymizováno] – lékař na ní zavolal policii). Výňatek článku z periodika s názvem Konflikt v KZ: máma chtěla být s dítětem. Moritoring ze dne [datum], [datum].

20. Listinou ze dne [datum] (ve spise na č. l. 52) žalovaná reagovala na stížnost žalobkyně a), stížnost nedatovanou, kde mimo jiné uvádí „ohledně doručení nahrávek [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] uvádíme, že tyto nahrávky můžeme doručit na jakémkoliv záznamovém médiu v obálce zaslané na adresu [právnická osoba]. uvedenou v záhlaví této odpovědi s uvedením, že zásilka je určena k rukám [tituly před jménem] [jméno FO] nebo je můžete doručit osobně na podatelnu Masarykovy nemocnice v [adresa] opět s uvedením, že je zásilka určená k rukám [tituly před jménem] [jméno FO].

21. Listinou (ve spise na č. l. 56) je rozhodnutí revizní komise Okresního sdružení České lékařské komory v [adresa] ze dne [datum], č. 18/40-001/0331 o tom, že nebude zahájeno disciplinární řízení proti [tituly před jménem] [jméno FO]. Revizní komise dospěla k závěru, že vinu obviněného lékaře nebylo možno prokázat.

22. Listinou (ve spise na č. l. 57) je rozhodnutí revizní komise Okresního sdružení České lékařské komory v [adresa] ze dne [datum] č. [Anonymizováno] o tom, že nebude zahajováno disciplinární řízení proti [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], neboť komise dospěla k závěru, že obvinění lékaři jsou nevinní. Tímto rozhodnutím řešila revizní komise Okresního sdružení České lékařské komory v [adresa] stížnost podanou žalobkyní a) na neetické chování označených lékařů.

23. Listinou (ve spise na č. l. 59) je rozhodnutí revizní komise Okresního sdružení v [adresa] České lékařské komory ze dne [datum], č. 18/40-001/0979, 18/40-002/0979 o zastavení řízení proti [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], neboť dospěla k závěru, že řízení je nepřípustné. Tímto rozhodnutím byla řešena stížnost na neetické chování lékařů, která byla podána dne [datum] spolkem [jméno FO], [adresa].

24. Listinou (ve spise na č. l. 64) je účetní závěrka [právnická osoba]. ke dni [datum] (předložená žalobci k doložení majetkové situace žalované ve vztahu k jím uplatněnému nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích).

25. Dopisem ze dne [datum] (ve spise na č. l. 78) reagovala žalovaná na stížnost žalobkyně a) ze dne [datum] týkající se hospitalizace žalobce b) na jednotce intenzivní a resuscitační péče v [právnická osoba]. – [podezřelý výraz] ([Anonymizováno]). Stížnost byla vyhodnocena jako nedůvodná.

26. Listinou (ve spise na č. l. 82 a následující) je Stavovský předpis č. [hodnota] České lékařské komory – etický kodex České lékařské komory, z něhož je možné poukázat zejména na ustanovení § 1 odst. 1, dle kterého „Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti, v duchu úcty ke každému lidskému životu od jeho počátku až do jeho konce a se všemi ohledy na důstojnost lidského jedince“. Podle § 1 odst. 3 lékař má zná zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat. S vědomím osobního rizika se nemusí cítit být jimi vázán, pokud svým obsahem nebyl ve svých důsledcích narušují lékařskou etiku či ohrožují základní lidská práva. Podle § 1 odst. 4 lékař je povinen být za všech okolností ve svých profesionálních rozhodnutích nezávislý a odpovědný. § 2 citovaného předpisu upravuje vztah lékaře k výkonu povolání. § 3 vztah lékaře a nemocného. Podle § 3 odst. 1 lékař plní vůči každému nemocnému své profesionální povinnosti. Vždy včas a důsledně zajistí náležitá léčebná opatření, která zdravotní stav nemocného vyžaduje. Podle § 3 odst. 2 lékař se k nemocnému chová korektně, s pochopením a trpělivostí a nesníží se k hrubému nebo nemravnému jednání. Bere ohled na práva nemocného. Podle § 3 odst. 5 lékař nesmí zneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru a závislost jakýmkoliv způsobem. Podle § 6 Stavovský předpis nabyl účinnosti dne [datum] a byl novelizován rozhodnutím představenstva České lékařské komory dne [datum] s účinností od [datum].

27. Listinou (ve spise na č. l. 84) je Charta práv hospitalizovaných dětí, která byla přijata v roce 1988 v Holandském Leidenu a je jakýmsi přehledem práv, která mají všechny děti v souvislosti s hospitalizací – a to jak před svým pobytem v nemocnici, tak v jeho průběhu a po jeho skončení. Z této listiny je možno zmínit např. článek 2 o tom, že „děti v nemocnici mají právo mít se sebou po celou dobu hospitalizace své rodiče nebo jinou blízkou osobu, rodiče zastupující“. Článek 2 dále rozvádí, že právo všech dětí mít u sebe kdykoliv bez omezení své rodiče je integrální součástí péče o děti v nemocnici. Pokud rodiče z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí převzít aktivní roli v péči o své dítě, má dítě právo na péči jiného vhodného člověka, který je pro ně přijatelný. Právo dětí na to, aby u sebe kdykoliv měli své rodiče se týká všech situací, kdy děti přítomnost svých rodičů potřebují nebo potřebovat mohou, např. během noci, ať už se dítě probudí či nikoliv, během zákroku a nebo vyšetření, ať už k nim dochází či nedochází v lokální anestézii a ať už při nich jsou či nejsou podávány sedativa, během uvádění do celkové anestézie a bezprostředně po probrání z ní, v období, kdy je dítě v kómatu nebo ve stavu částečného vědomí, v průběhu resuscitace, kdy je rodičům nutno nabízet maximální podporu. Článek 3 pod bodem 1 hovoří o tom, že „všem rodičům by mělo být nabídnuto ubytování a mělo by se jim také dostat pomoci a podpory k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali“. Článek 3 odst. 2 hovoří o tom, že „setrvání s dítětem v nemocnici by pro rodiče nemělo být spojeno s dalšími výdaji a ztrátou výdělku“. Článek 3 odst. 3 hovoří o tom, že „aby se rodiče mohli podílet na péči o své hospitalizované dítě, měli by být náležitě informováni o chodu oddělení a povzbuzováni k tomu, aby v nemocnici zaujímali aktivní roli“. Článek 4 hovoří o tom, že „děti a rodiče mají právo na informace podávané takovým způsobem, jaký odpovídá jejich věku a chápání“. Článek 5 hovoří o tom, že „děti a rodiče mají právo poučeně se podílet na veškerém rozhodování, již souvisí s poskytovanou zdravotní péčí“. Charta obsahuje celkem [hodnota] článků. K jednotlivým článkům tohoto dokumentu byly později přidávány doplňující komentáře, jejichž účelem je usnadnit zavádění charty do praxe. Komentář vytvořili autoři původního textu charty z roku 1988 a poprvé jej představili na 7. konferenci EACH pořádané v roce 2001 v Bruselu. [adresa] tehdejších členů asociace poté komentáře schválilo jako nedílnou součástí textu charty. V současné době má EACH 19 řádných členů ze 17 evropských zemí a Japonska s tím, že „nadační fond Klíček se v září 2008 se stal prvním plno právním členem sezení bývalého Socialistického tábora“ (poznámka soudu citováno z předloženého dokumentu).

28. Listinou (ve spise na č. l. 100) je odpověď Veřejné ochránkyně práv [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [tituly za jménem] ze dne [datum], adresovaná [jméno FO], předsedkyni [právnická osoba]., [adresa] ve věci podané stížnosti. Ombudsman dospěl k závěru, že [jméno FO] úřad Ústeckého kraje, proti němuž stížnost směřuje, pochybil tím, že „se v rámci vyřizování stížnosti nezabýval obsahem domácího řádu nemocnice, jeho použitím v praxi, bez bližšího odůvodnění upřednostnil tvrzení nemocnice před tvrzením [Jméno žalobce A]. Nevyužil všech dostupných prostředků k zjištění stavu, v němž nejsou důvodné pochybnosti a nereagoval na všechny stížnostní námitky“.

29. Listinou (ve spise na č. l. 101 až 104) je zpráva o šetření ze dne [datum] Veřejné ochránkyně práv [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] pod sp. zn. [Anonymizováno]-[č. účtu]- zpráva o šetření ve věci vyřízení stížnosti na postup nemocnice při péči o nezletilého hospitalizovaného na jednotce intenzivní a resuscitační péče. Ze zprávy o šetření je možno seznat, že ombudsman dospěl k závěru o tom, že „šetřený úřad vyřídil stížnost [tituly před jménem] [jméno FO] prostřednictvím doslovného převzetí vyjádření nemocnice. Při tom nezdůvodnil, proč upřednostnil tvrzení jedné ze stran. Nevyžádal (alespoň to ze spisu nevyplývá) nahrávku z nemocnice, kterou pořídila předsedkyně spolku a která mohla přispět k objasnění skutečného stavu věci. Dále, že šetřený úřad neposoudil nastavení domácího řádu nemocnice a jeho dodržování v nemocnicích. Nezabýval se obsahem domácího řádu nemocnice a jeho použitím v praxi. Úřad pochybil také tím, že nevyužil všech dostupných prostředků ke zjištění stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti“.

30. Listinou (ve spise na č. l. 130) je stanovisko žalované (tisková zpráva ze dne [datum] v 13:30 hodin) k incidentu na jednotce intenzivní a resuscitační dětské kliniky. Ze stanoviska mimo jiné vyplývá, že v sobotu [datum] se dostavila na jednotku intenzivní a resuscitační péče (JIRP) dětské kliniky [právnická osoba]. – [podezřelý výraz] v [adresa], o. z., hlídka Policie ČR z důvodu, že došlo k narušování provozu tohoto zdravotnického zařízení ze strany matky na [Anonymizováno] hospitalizovaného dítěte poté, co se dohoda s matku o možnostech či podmínkách nepřetržité přítomnosti dítěte ukázala jako nemožná. Matka dítěte již předtím opakovaně narušila provozní řád JIRP dětské kliniky, kde se léčí nejzávažnější dětští pacienti. Proto byla sloužícím lékařem zodpovědným za chod tohoto oddělení vyzvána k odchodu z JIRP. Protože matka neuposlechla výzvy, lékař povolal Policii ČR. Poté matka zůstala před dveřmi JIRP.

31. Listinou (ve spise na č. l. 131) je fotografie vstupu do dětské kliniky [Anonymizováno]. A fotografie nástěnky obsahující vnitřní sdělení žalované. Dále informace pro rodiče, aby nevstupovali na oddělení a vyčkali příchodu sestry. Dále informace s nákresem, jak si dezinfikovat ruce. Vnitřní sdělení ze dne [datum] – informace pro rodiče hospitalizovaných dětí na [Anonymizováno].

32. Žalobkyně předložila v řízení listinu (ve spise na č. l. 143 a následující) obsahující článek z deníku Z – zdravotnictví [datum], označený „Nemůžete tu spát na matraci“. Matka žaluje nemocnici za to, že jí bránila být s 5ti týdenním dítětem. Autor [jméno FO]. Článek obsahuje informace o tom, že Okresní soud v [adresa] začne projednávat žalobu na ústeckou Masarykovu nemocnici o tom, že matce nemocnice bránila být v nepřetržitém kontaktu s 5ti týdenním dítětem při hospitalizaci. Matka žádá omluvu a satisfakci [částka]. Dále obsahuje informaci o tom, že asistovala policie. „Ačkoliv policie konstatovala, že žádný zákon neporušuje, lékaři matku k dítěti nepustili“. Dále obsahuje některá ustanovení zák. o zdravotních službách, zák. č. 372/2011 Sb., § 28, dále § 88 obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb. Dále informaci o tom, že např. [podezřelý výraz], kardiolog a primář dětského oddělení [jméno FO] podporuje přítomnost rodičů s dětmi v nemocnici. Dle [Anonymizováno] [jméno FO] „od 1. 7. mohou být v havířovské nemocnici rodiče také u uspávání dětí před operacemi. I tuto praxi, která je běžná na západě, v česku řada nemocnic odmítá“. Dále je v článku informace o tom, že u incidentu byla přítomna i [jméno FO], která jej nahrávala. Jako zmocněnkyně matky vystupovala při řešení stížností na nemocnici. [jméno FO] je zakladatelkou a předsedkyní spolku [jméno FO], který upozorňuje na porušování práv pacientů.

33. Dalším článkem z deníku zdravotnictví, který žalobkyně předložila (ve spise na č. l. 148 a následující) ze dne [datum] s názvem „[adresa] dítě v nemocnici bez rodičů? Jako když se dospělí zraní v Číně, říká psycholožka“. Autorkou článku [jméno FO]. Psycholožkou, která se v tomto článku vyjadřuje je psycholožka a psychoterapeutka [jméno FO] říká, že „trauma z odloučení od rodičů může být tím větší, čím jsou děti menší“. Článek obsahuje výklad psycholožky o tom, že čím je dítě mladší, tím horší pro něj odloučení od rodičů je. Nejhorší je to zhruba do 4 let. Při výzkumech se zjistilo, že děti v batolecím věku upadaly do deprese. Období jednoho roku je kritické pro vytvoření emoční vazby. Na otázku, zda má oddělování dětí od rodičů dopad i na léčbu samotnou, odpověděla „rozhodně. Většina lékařů dnes popírá, že míra úzkosti a stresu velmi ovlivňuje schopnost organismu se léčit a hojit“.

34. Listinou (ve spise na č. l. 151) předloženou žalobkyní jsou mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne [datum] o postupu poskytovatelů zdravotních služeb k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku rozšíření onemocnění Covid-19 způsobené novým Coronavirem Sars-Cov-2. Tato listina byla žalobkyní předložena k posouzení situace nepřetržité přítomnosti žalobkyně a) u žalobce b) při jeho pobytu v nemocnici s tím, že v tak mimořádné situaci, jakým bylo šíření onemocnění Covid-19 bylo všem poskytovatelům zdravotních služeb nařízen zákaz návštěv pacientů ve zdravotnických zařízení, ve kterých se poskytuje lůžková péče (dle bodu I. odst. 1 mimořádného opatření) s výjimkou např. návštěv nezletilých pacientů.

35. Žalobci dále předložili (ve spise na č. l. 153) metodické doporučení k přítomnosti zákonných zástupců u nezletilých pacientů v době nouzového stavu vydané Ministerstvem zdravotnictví [datum]. Mimo jiné o tom, že „s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu pacienta, charakteru onemocnění, organizaci zdravotních služeb v místě a nutnosti poskytovat zdravotní služby, neohrozit zejména zdravotnické pracovníky, musí poskytovatel zdravotních služeb respektovat následující „nezletilý pacient včetně novorozeného dítěte má právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce. Bez souhlasu zákonných zástupců nelze dítěti poskytovat zdravotní služby s výjimkami uvedenými v zák. o zdravotních službách (zejména zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví), vnitřní řád poskytovatele zdravotních služeb nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná, zejména pro řádný chod poskytovatele a respektování práv ostatních pacientů“.

36. Žalobkyní předložený článek (ve spise na č. l. 154) z roku 2010, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], Ostravská univerzita v [adresa], Lékařská fakulta s názvem „Práva dětského pacienta v ošetřovatelské péči“. Článek hovoří o tom, že děti v nemocnici mají mít právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde je to možné, by se mělo rodičům dostat pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali. Dále hovoří o tom, že kontakt nemocného, zvláště pak dítěte s rodinou by neměl být vůbec přerušen. V případě hospitalizovaného dítěte umožňuje matce (rodině) spoluúčast na ošetřovatelské péči a spolupráci při zvládání problému s hospitalizací dítěte.

37. Listinami (ve spise na č. l. 165 až 167) předložené žalované je prohlášení odštěpných závodů [právnická osoba].. [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] ze dne [datum] o tom, že na dětské jednotce intenzivní péče není umožněno přespávání (nocování). Toto omezení je odůvodněno specializovanou povahou [Anonymizováno] a je zejména v zájmu všech dětských pacientů, kteří jsou v dané době na [Anonymizováno] hospitalizováni.

38. Listinou (ve spise na č. l. 173) je vyjádření žalobkyně a) a opatřené jejím podpisem, v němž popisuje její pohled na danou věc. Mimo jiné o tom, že „s nemocnicí se nyní soudím proto, že mi v době, kdy můj syn bojoval o život, neumožnili bát nablízku, ale na místo toho mě od něj hrubě vykázali, a to dokonce přivoláním Policie ČR. V době, kdy byl [Anonymizováno] hospitalizován mi personál nemocnice umožnil během dne zůstat u jeho postele. Po 18:00 hodin mě však začali vykazovat s tím, že u něj zůstat nemohu. Můj návrh, že bych setrvala na chodbě před pokojem svého syna, odmítli. Celá komunikace se potom velmi vyhrotila. [jméno FO] doktor se ke mně začal chovat hrubě, křičel na mě a vyhazoval mě spát na chodbu k bezdomovcům a dokonce na mě zavolal strážníky Policie ČR aby mě vyvedli. Policie naštěstí správně vyhodnotila, že jsem se nedopustila žádného protiprávního jednání a s personálem nemocnice bylo nakonec dohodnuto, že přes noc zůstanu na chodbě před Jeníkovým pokojem“. „Přiznám se, že probíhajícímu soudu a arogantnímu jednání nemocnice nerozumím. Nerozumím všem právním argumentům, které jsou v řízení řešeny. Dle Charty práv hospitalizovaného dítěte a domácího lůžkového řádu nemocnice jsem prý měla právo u [Anonymizováno] přes noc zůstat. Nemocnice však toto popírá. Já osobně nedokážu posoudit správnost všech argumentů, které u soudu zaznívají, ale vlastně si ani nemyslím, že o nich můj případ je. O tom, jestli je správné křičet a být sprostý na ženu, která je zoufalá z toho, že její dítě stůně a ona mu nedokáže nijak pomoci, jen tím, že mu bude nablízku. Jediné, co chci je, aby nemocnice přiznala, že ve svém chování pochybila, aby přiznala, že se její pracovníci nechovali správně, když na mě křičeli, byli sprostí a vyhazovali mě od Jeníka. I kdybych u jeho lůžka podle těch či oněch předpisů nakrásně nemohla být, není přeci správné, aby se ke mně, ke komukoliv chovali tak, jak se chovali“.

39. Žalobkyně předložila (ve spise na č. l. 174 až 178) facebookovou komunikaci včetně komentářů různých osob k probírající situaci ve vztahu rodičů a nezletilých dětí při pobytech v nemocnicích.

40. Dále žalobkyně předložila a do spisu byla založena čestná prohlášení (na č. l. 179 až 187) tam uvedených osob o tom, kdy a v jaké nemocnici bylo umožněno setrvat na [Anonymizováno] v nočních hodinách u nezletilého dítěte. Listiny jsou datováno dnem [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], kdy např. [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem [adresa], prohlašuje, že jí bylo umožněno setrvat na jednotce intenzivní péče v nočních hodinách u svého nezletilého dítěte ve věku jeden a půl roku, které bylo hospitalizováno v [právnická osoba] v období od [datum].

41. Žalobkyní předložený článek (ve spise na č. l. 188 a následující) z webových stránek www.respekt.cz rozhovor ze dne [datum] s primářem Hynkem [jméno FO] o přítomnosti rodičů v nemocnici.

42. Článek žalobkyní předložený (ve spise na č. l. 191 a následující) vytištěný na stránkách www.českájustice.cz ze dne [datum], autorkou [jméno FO] s názvem „Nemocnice nemůže vyloučit přítomnost rodičů u dítěte“ ([jméno FO], zástupkyně veřejného ochránce práv). V článku hovoří mimo jiné o tom „jsem si vědoma toho, že právo hospitalizovaného dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče neplatí absolutně a za jistých okolností může být omezeno, např. právě na oddělení [Anonymizováno], kde je třeba zajistit bezpečnou péče o výrazně ohrožené pacienty. Pak ale nemocnice musí umožnit alespoň krátký kontakt dítěte s rodiči, uvedla zástupkyně ombudsmana“.

43. Listinu (na č. l. 217) je dopis žalobkyně a) adresovaný hejtmanovi Ústeckého kraje, panu Bubeníčkovi, v němž žalobkyně popisuje předmětnou událost z března 2018.

44. Listinou (na č. l. 219) odpověděl [jméno FO], hejtman Ústeckého kraje dopisem ze dne [datum] žalobkyni a) ohledně jejího shora citovaného dopisu. Konstatuje, že stížnost v části týkající se etiky byla postoupena v souladu se zák. č. 220/91 Sb. k řešení České lékařské komoře a v části týkající se neumožnění nocování na JIRP byla odborem zdravotnictví podrobně prošetřena. „Po vyhodnocení všech dostupných podkladů dospěl odbor zdravotnictví k názoru, že postup nemocnice při hospitalizaci vašeho syna nebyl v rozporu s platnými právními předpisy“.

45. Ve spise na č. l. 228 je žalobkyní předložený záznam na CD o jím tvrzeném konfliktu s [tituly před jménem] [jméno FO].

46. Dne [datum] proběhlo místní ohledání na [Anonymizováno] péče [právnická osoba]., [Anonymizováno] nemocnice v [adresa], dětská klinika, z něhož byla pořízena fotodokumentace. Barevní fotografie jsou součástí spisu na č. l. 314 až 323 a zachycují detailně prostory daného místa včetně prostor s tím souvisejících.

47. Listinami (ve spise na č. l. 402 až 433) žalovaná předložila lékařské zprávy včetně zpráv o probíhajícím ošetřování nezletilého žalobce b), zejména s poukazem na to, v jakém stavu byl nezletilý žalobce k hospitalizaci přijat s odkazem na zprávu ze dne [datum]. „5ti týdenní chlapeček byl přijat pro respirační insuficienci s dušností, kyslíkovou dependencí a vstupní respirační acidózou s hyperkarpnií. Při příjmu byl disponický, dráždivě kašlal, dependentní na O2 brýlích s vyšší průtokem. Za zmínku stojí i seborea a výrazně perinatální intertrigo (laicky vysvětleno v okolí pohlavních orgánů a řitního otvoru měl novorozenec masivní opruzeniny hraničící s plísní“. Ze zprávy dále mimo jiné vyplývá, že intertrigo bylo pravidelným ošetřováním zlepšeno.

48. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi (dne [datum]) se vyjadřovala k dané události. Mimo jiné uvedla, že po celou dobu se chovala slušně. Před tou medializací i po ní. S personálem i s panem doktorem [jméno FO] mluvila slušně a i on s ní. Sama věc nemedializovala. Doktor [jméno FO] po profesní stránce se jí věnoval hezky. Nemá ráda konflikty, o syna se bála. Chtěla dosáhnout toho, aby se nemocnice uvědomila, že pochybila v tom základním, a to že dítě má právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce. Dále se nechovala eticky vůči ní jako matce. Byla vykazována a srovnávána s bezdomovci. V sobotu večer byla rozhodnuta, že zůstane u svého syna. Někdy mezi 6 nebo 7 večerní přišel doktor [jméno FO] a vykazoval jí opět z nemocnice. Byla se synem na křesle na té JIPce. Za plentou ležel nějaký chlapec. Doktor [jméno FO] přišel a říkal něco v tom smyslu „doufám, že nebudete chtít zůstávat tak jak jste to chtěla včera“. Řekla, že zůstává, že se nehne na rozdíl od včerejška. Že má k dispozici elektronickou odsávačku, věci na převlečení, hygienické potřeby, že je ochotna na té chodbě a docházet tam kdykoliv to bude potřebovat, ale že se z místa nehne ve smyslu, že by z toho oddělení odešla. Na to konto jí řekl, že může jít do atria, že tam občas přespávají bezdomovci. Takže než mě vyvede ostraha, ale tady nemůže být. Říkal to důrazně a byl rozčilený. Křičel to. Spíše to bylo hlasité. Přesně si to nevybavuje. Většinu toho vytěsnila. Pořád opakovala, že syn má právo na zákonného zástupce a zákonný zástupce má také právo být u dítěte. Už si přesně nepamatuje, ale něco říkal, že zavolá policii, ať jí vykážou, ale přesně doslova už si to nepamatuje. Říkal něco o hygienických, požárních nebo vnitřních předpisech. Tím si ale není úplně jistá. Na to konto zavolala [jméno FO]. U toho všeho byla paní [jméno FO] přítomna. Do detailu přesně neví, co se dělo. Domluvili se, že bude na chodbě, že bude mléko odstříkávat a po dvou hodinách bude donášet. Domluvili se se zdravotními sestrami. Chtěla být se synem nadále v klidu jako předtím, což jí žalovaná mezi 18 hodinou až 21 hodnou neumožnila. Do té doby problém nebyl. Na té JIPce měla mobilní telefon, telefonovala. Nejprve s advokátkou, potom s tou [jméno FO], protože jí volala. Nebyla upozorněna na to, že by telefonováním někoho rušila. Naopak říkali, že to ničemu nebrání. Přišla jenom s kufrem, kde měla své potřeby. Karimatku nemá. Tu přinesla [jméno FO] až večer. Vybavuje si to vykazování od syna. Nic jiného si nevybavuje. Je pozitivní člověk. Tím, že se to dostalo do médií, to prý publikovala [jméno FO], jí to prostě nevadilo. [jméno FO] to nezakázala. Tedy tu medializaci. U syna nemohla být z pátku na sobotu, z 23. na 24. I když si pak syna vzala domů, bylo to úplně jiné miminko. Křičelo a plakalo. Především jí jde o veřejnou omluvu, aby si žalovaná uvědomila, že nejednala v souladu se zákonem a aby to nadále udržovali. Žalovaná zasáhla do jejího zdravotního stavu tím, že měla rozházené glykémie. Když je ve stresu, tak je má rozházený. Byla najednou sociálně izolovaná. Bála se chodit na hřiště, že na ní někdo prskne a bude vyhodnocena jako špatná máma. Pamatuje se, že při příjmu obdržela dokumenty. Jeden se jmenoval charta, pak ještě druhý papír, ale jeho název si nevybavuje. Nevšimla si, že by bylo něco na nástěnce na té JIPce. Se zdravotní sestrou si o tom povídala, co to znamená. Dne [datum] ve své účastnické výpovědi žalobkyně odpovídala na položené dotazy s tím, že na svou předešlou výpověď ze dne [datum] již nemá nic dalšího na doplnění. Vzpomíná si, že někdy k večeru tu sobotu tam přišel, přesný čas již neví, doktor [jméno FO]. Pamatuje si, že pronesl něco ve smyslu „doufám, že už dneska odejdete na noc“. Doslova si to nepamatuje, ale něco v tom smyslu „doufám, že dnes se to obejde bez žádosti o to, abych mohla zůstat u syna“. Řekla na to, že hodlá zůstat u syna a zvlášť kvůli tomu, že na tom nějakým papíře četla, jak o tom dříve mluvila, a najednou po dvou dnech papír zmizel. [jméno FO] doktor [jméno FO] jí vykázal do atria budovy jako nějakého bezdomovce, což doslova řekl, že tam občas přespávají bezdomovci, takže se k nim může přidat. Zoufala si, nevěděla, co dál říct. O syna se bála. Chtěla tam zůstat, aby nedopustila, že by mu někdo dával umělé mléko. Ale nějak přišlo na to, že pan [jméno FO] řekl, že „mě tedy vyvede policie nebo že zavolá policii nebo něco takového“. Cítila se bezmocně, když jí doktor [jméno FO] vykazoval. Měla strach o [Anonymizováno]. Od soboty tam v podstatě zůstala. Jenom v neděli tam měla zmocněnce. Na dotaz, na čem měla v plánu nocovat, odpověděla „mě to bylo úplně jedno. Já jsem si žádné vlastní vybavení nepřivezla, ale byla mi dovezena karimatka, na které jsem pak koneckonců ty tři, čtyři dny na té chodbě spala“. Na veřejnost to dala paní [jméno FO]. Vypustila to nebo to sdílela. Zveřejnila nějaké video na facebooku. To se však dozvěděla až posléze. Rodičovská práva byla porušena v tom, že nemohla být se synem v nepřetržitém kontaktu. Nemohla tu první noc mu dávat mateřské mléko, nemohla mu dávat ani odsávané mléko, nemohla mu být k dispozici. Částky, která žaluje, tak z těchto si vlastně nic nevezme ani vzít nemíní.

49. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] (u jednání dne [datum]) bylo zjištěno, že od prosince 2002 je zaměstnán na [Anonymizováno] [Anonymizováno] nemocnice v [adresa] jako lékař v plném úvazku. Od léta 2005 od sažení atestace je součástí služeb na jednotce intenzivní péče. Vyjádřil se k prostorovému uspořádání na jednotce intenzivní péče, o technických parametrech a o tom, že předmětná jednotka je v budově, která stará rozhodně 30 let, možná dále, a není stavebně uzpůsobená k trvalému pobytu doprovodu. V obecnostech uvedl, že na této JIPce situace se řeší vysvětlováním rodičů o tom, že na JIPce není možnost trvalého doprovodu rodičů. Za těch 18 let práce to vysvětlil milionkrát. Jednou to nevysvětlil a je tady. Vnímá, že stresová situace, kterou maminky s malými a nemocnými dětmi prožívají, je obrovská a je si toho plně vědom. Pokud jde o konkrétní událost, tak popsal, že přijímali 5ti týdenního novorozence se zápalem plic s těžkým průběhem, u kterého se rozvíjelo selhání dechových funkcí, který potřeboval JIP, zajistit infuzi, kyslík, monitorování životních funkcí. Už při přijetí, u kterého však nebyl, tak proběhla informace o tom, že maminka mezi dveřmi vyžadovala právníka, nemocničního právníka. To byla jeho informace páteční u přijetí pacienta. Nic víc o tom nevěděl. V sobotu ráno, když přišel do služby v 7 hodin jako ošetřující lékař přijímal celé oddělení. V tu dobu bylo na [Anonymizováno] včetně nezletilého žalobce 5 pacientů. Žalobkyni průběžně informoval o situaci osobně. Maminka v tu dobu byla fyzicky u lůžka pacienta. V sobotu večer, kdy končí návštěvní hodiny, bylo 18 hodin. Tak kolem 18:30 hodin ho zavolali sestřičky, že maminka si rozbaluje matraci a chystá se spát přímo na oddělení na zemi a pod tím lůžkem dítěte. Přišel nahoru a znova si s maminkou situaci vysvětlili, že to není možné, že provozní podmínky oddělení to nedovolují. Měla tam s sebou velký kufr, měla ho polorozbalený. Oprava. Jestli ho měla rozbalený si nepamatuje. Vedle lůžka měla ten kufr, byl to velký cestovní kufr. Z jedné strany to omezovalo přístup k lůžku. Řekl, že spát tady není možné, že to neumožňuje provoz z hlediska bezpečnostních, požárních a hygienických a jiných norem. Požádal jí, aby si to zabalila, že má možnost telefonátu, že si také sama potřebuje odpočinout. Což je také argument, který také používá, neboť si je vědom té enormní zátěže na maminky a zpravidla i nabízejí, zda nepotřebuje nějaký lék na uklidnění. Poprosil jí, aby odešla s tím, že si průběžně budou telefonovat ohledně zdravotního stavu dítěte a že zítra se můžu přijít na celodenní pobyt. Vzpomíná si, že další debata mezi ním a maminkou se přesunula od lůžka do vstupní haly. Myslí si, že se bavili o možnostech alternativy, kde by mohla maminka přespat. Tuto variantu nebyl schopen nabídnout, neboť to situace nedovolovala. Pro něj samotného byla ta stresová situace velmi emocionálně nabitá. Některé ty přechody z toho si není schopen vybavit. Vybavuje si to, co se odehrálo v předsálí. Dostavila se tam osoba, která se představila jako osoba blízká a zastupující otce dítěte. Do toho vstoupila verbálně, agresivně. Když vnímal, že sám musí bránit svoje principy a svojí pracovní náplň, bylo to pro něj opravdu prví zkušenost, kdy se nedokázal domluvit, a proto se celá ta následná zjitřená diskuse točila nikoliv kolem stavu dítěte, ale kolem toho, že utlačuje maminku, když jí dovolí spát na zemi na [Anonymizováno] a tím pošlapává základní lidská práva. Navíc ta paní vytáhla telefon, začala si všechno nahrávat. Tak byl vtlačen do toho, že potřeboval podporu autority, protože když to nedokázal vysvětlit, tak volal panu primáři. Informoval ho o vzniklém konfliktu. Bylo mu doporučeno, že nemůže dělat nic jiného než volat policii, což udělal. Byl totiž v situaci, kdy měl 5 dětí na [Anonymizováno]. Z toho 2 byly na umělé plicní ventilaci, 1 s respiračním selháním a další 2 byly těsně po sundání umělá plicní ventilaci a 10 minut nebo čtvrt hodiny se věnoval jenom dohadování s maminkou a její osobou blízkou. Do toho byly zataženy i sestry, které postávaly stranou. Byly mimo samotnou tu hádku a tím cítil velmi zřetelně, že má být někde jinde než tady. Proto zavolal policii. Na [Anonymizováno] není možno přespávání. Pokud by tam byla umístěna karimatka, tak by omezila evakuační koridor pro transport jak personálu, tak i pacientů. Žalobkyně nemohla na [Anonymizováno] přespat, neboť to provozní možnosti JIPu neumožňují. Jeho stavební dispozice a jasné pokyny na provoz. To, co mu přišlo nejdůležitější na celém konfliktu je, že nikoho nezajímalo, jak se daří dítěti. Policii volal proto, že žalobkyně omezovala činnost [Anonymizováno] svým chováním. Důvodem celé situace bylo to, že si žalobkyně začala vybalovat matraci na spaní. Nechystal se nikoho vykazovat, protože neočekával, že by někoho musel vykazovat. 50. [tituly před jménem] [jméno FO], přednosta Dětské kliniky [Anonymizováno] nemocnice v [adresa] byl v procesním postavení svědka vyslechnut dne [datum]. Uvedl, že posledních 16 let pracuje na pozici přednosti [Anonymizováno]. Nebyl přímým svědkem události. Informace má od pana doktora [jméno FO] a dále od sester, které v tu dobu měly služby a od paní sanitářky, která měla služby na jednotce intenzivní a resuscitační péče [právnická osoba] a dorost. Svědek vypověděl, že pan doktor [jméno FO] vyčerpal všechny možnosti jednání. Dosud to s rodiči fungovalo a musel hájit zájmy těch ostatních pacientů, aby byla zajištěna personální kvalitní péče. O té události se mluvilo i na denním hlášení. 51. [jméno FO] v procesním postavení svědkyně byla vyslechnuta u jednání dne [datum]. Vypověděla o tom, že se žalobkyní a) jsou známé, nejsou sice dobré kamarádky, ale znají se. Žalobkyně jí volala. Do nemocnice dorazila kolem 19 hodiny. Na oddělení [Anonymizováno] byla puštěna bez problémů. Žalobkyně jí volala kolem 18 hodiny dne [datum]. Někdy kolem 19:15 hodin přišel pan doktor. Pořád byli na pokoji. Oznámil, že paní [jméno FO] má odejít. V podstatě řekl, že tam narušuje protipožární a vnitřní řád. Do 19 hodin nic nenarušovala a po 19 hodině ruší protipožární řád. Nevyžadovala, že by měla spát u lůžka, ale chtěla být přítomna na tom oddělení. Lékař jí říkal, že to vhodné není. To celé proběhlo na pokoji. Od paní [jméno FO] má plnou moc jako další rodič. Když tuto informaci sdělila lékaři, poté co se jí ptal, z jakého důvodu je zde přítomna. Matka říkala, že neodejde nikam a byla zavolána policie. Bylo řečeno, že tam nemůže zůstat, že může jít do atria, že je mu to naprosto jedno. Trvalo asi 20 minut, než přijela policie. Byli pořád u toho lůžka až do příjezdu policie, pak šli na chodbu. Diskutovali mimo pokoje. Nahrávku pořídila, když přišel lékař. Nahrávala to, neboť obě napadlo, že nahrávat budou, aby měly důkaz, co se odehrávalo. Měly podezření, že když se bude o tom věc projednávat, tak to bude slovo proti slovu. Nemocnice bude argumentovat, že se to tak nestalo, o čemž má zkušenosti z práce. Lžou o té situaci, co, jak, kdo řekl. Prostě lžou, je to běžné. Má neziskovku, má spolek, který se zabývá právním zastoupením. [jméno FO] se zabývá ochranou práv pacientů v nemocnicích, zejména dětských pacientů dle zákona. Působí po celé České republice. Jezdí po nemocnicích, kde se něco takového děje, když jsou rodiče oddělováni od dětí. Pomáhají sestavovat stížnosti, spojují lidi a advokáty. Vždy jezdí do nemocnic a tam si to nahrává jako ochrana. Nahrávka toho případu se dostala ven z jejího facebooku. Nahrávka se dostala dál, protože jí pustila ven. Obě nahrávky udělala svým mobilem. Měla souhlas paní [jméno FO]. Od policie souhlas neměla, když nahrávku pouštěla ven, ale potom ho získala. Podala trestní oznámení za svou osobu, které směřovalo proti primáři panu [jméno FO], protože jí fyzicky napadl v místě nemocnice. Bylo to druhý den. Má vše nahraný, slyšela to, jak doktor [jméno FO], když přišel v 19:15 hodin a sdělil takovým chladným hlasem, že prostě matka má odejít. Potom, když přišel p druhý, pak už byl důraznější. Řekl důrazným hlasem „matka prostě nemůže spát na jednotce intenzivní péče“. Ne, žádné hrubé výrazy nepadly. Ať si jde spát do atria, že mu je to jedno. Byla tam neúcta, lidskost, neetika. Bylo to prostě protiprávní. Ta karimatka, tu převezla ona. Žádaly, aby mohla přespat na tom oddělení, ne u toho lůžka, prostě na zemi, někde na doslech na chodbě. K osobě žalobkyně uvedla, že matka byla naprosto klidná, naprosto konstruktivní a argumentovala slušně. Nevyžadovala přímo spát pod tím lůžkem, jak nemocnice tvrdí, což je na té nahrávce. Ona říkala, že půjde klidně na chodbu. Byl to naprosto zbytečný konflikt. Dalo by se to vyřešit bez policie, klidně a v rámci zákona. Pokud žalobci nebudou úspěšní v tomto sporu, tak náhradu nákladů řízení za ně bude platit spolek. Lékaře se určitě neptala na zdravotní stav nezletilého syna, nerozebírala to s lékařem. Měla informace od matky. 52. [jméno FO] v procesním postavení svědkyně vypověděla (u jednání dne [datum]), že je zaměstnána jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče, dětské kliniky [Anonymizováno] nemocnice v [adresa] a stejnou pozici vykonávala i v roce 2018. Pokud si vzpomíná, je to už zhruba 3 roky, tak o víkendu, byla to neděle, kdy paní [jméno FO] byla s chlapečkem u nich na oddělení. Chlapeček byl hospitalizován pro respirační selhání. Svědkyně se nedostala do situace, kdy v tu neděli matka by dělal nějaké problémy, ale bylo to spíše problémy ze strany tzv. duly, což byla paní [jméno FO]. V tu neděli, kdy pracovala na oddělení, šla do mléčné kuchyňky, kdy zaslechla, jak se paní [jméno FO] – dula stojí oproti panu primáři. Určitě se on nemohl vůči ní nijak fyzicky dotknout, protože stál vůči ní daleko. Svědkyně slyšela, jak paní [jméno FO] něco říká „nesahejte na mě, nechtě mě“, něco v tom smyslu „co mě napadáte“. V tu chvíli se zastavila, protože jí to upoutalo. Zůstala stát za primářem, za jeho zády. Vyslechla si tenhle ten rozhovor, kdy podstatě paní [jméno FO] podle ní celé tohle osnovala. Bylo to z její strany výmysl. Pak situace skončila. Jediné, čemu byla přítomna, vypověděla, co to viděla a slyšela. Samotná jednotka intenzivní péče není uzpůsobena na to, aby tam rodič spal. Někdy tam prostor mezi jednotlivými lůžky je velmi omezený. Rodiče nepřespávají na našem oddělení. 53. [jméno FO] v procesním postavení svědkyně dne [datum] vypověděla, že pracuje jako dětská sestra [Anonymizováno] nemocnice v [adresa], [Anonymizováno] klinika na jednotce intenzivní péče a v roce 2018 byla na stejné pracovní pozici. Byla to sobota. Nastoupila na noční směnu. Březen 2018, kdy denní směnu jí předávala služba. A na dotaz, zda maminka je ubytovaná nebo dochází z domova nebo půjde na noc domů, jí sestřička sdělila, že ne, že maminka domů odchází. Tyto informace přebírala od kolegyně sestry [Anonymizováno]. Když přišla k mamince, seznámily se s tím, že jí bude mít na starosti, resp. spíše jejího syna, tak se jí ptala, jestli jde domů. Říkala, že ne, že zůstává, že tam bude spát. Řekla jí, že se omlouvá, že má jiné informace, protože jí sestřička říkala, která předávala službu, že den předtím maminka normálně odjela domů. Ten problém se musel vyřešit, tak zavolala lékaře sloužícího, byl to pan doktor [jméno FO]. [jméno FO] doktor mamince asi dvakrát řekl, že tam nemůže být, ale maminka pořád stála za svým, že tam bude u dítěte spát. [jméno FO] doktor už to důrazně sdělil, nebyl ale sprostý ani nekřičel. Potom se přistoupilo k tomu, že se zavolala policie, že se ten problém vyřeší. Byla přítomna u toho, jak pan doktor paní [jméno FO] to říkal. Jediné, co viděla, jak paní [jméno FO] měla v tašce karimatku. Bylo to v tu sobotu, kdy paní [jméno FO] tam chtěla přespat. [jméno FO] říkala, že chce přespat přímo u lůžka syna na té karimatce. V té době, kdy sloužila službu, byl pokoj plný. Na tomto oddělení není žádný jiný prostor, který by umožňoval případné přespávání. Ke zhoršení pacienta nedošlo, ale byl na kyslíkové terapii, byl napojen na monitor, měl kapací infusi a měl zavedenou tu sondičku na krmení. [jméno FO] trvala na tom, že bude spát přímo u lůžka svého syna. 54. [tituly před jménem] [jméno FO] v procesním postavení svědka vypověděl (dne [datum]), že od roku 1992 je členem České lékařské komory a druhé funkční období je členem revizní komise. Revizní komisi byla postoupena k projednání stížnost paní [jméno FO] týkající se neetického chování a byly poskytnuty listiny. Daná situace byla posuzována náhledem předložených listin a vydala rozhodnutí, kdy s ohledem na určitý časový odstup si podrobnosti nevybavuje. Vzpomíná si, že se jednalo o situaci týkající se paní [jméno FO] versus [právnická osoba]. Nahrávku týkající se rozhovoru mezi panem doktorem [jméno FO] a paní [jméno FO] neslyšel. Revizní komise vyhodnotila věc na základě předložených listin a dospěla k závěru, který vyjádřila ve svých rozhodnutí. Náhledem a vyhodnocením dané situace bylo ze strany pana doktora [jméno FO] paní [jméno FO] poskytováno srozumitelné vysvětlení. Šlo o situaci, kdy se jednalo o kritický stav dítěte, které bylo na jednotce intenzivní péče. Sám si nedokáže představit tak, jak paní [jméno FO] požadovala ležet na jednotce intenzivní péče na nějaké podložce. Podle všeho, jak vycítil, pan doktor [jméno FO] se snažil všemožně paní žalobkyni danou věc vysvětlovat, že není vhodné, aby setrvávala na jednotce intenzivní péče ve večerních hodinách. Doktor [jméno FO] se do poslední chvále snažil komunikovat. Vysvětloval paní [jméno FO] danu situaci. Kladl především důraz na zdraví dítěte jejího, ale i dalších pacientů, kteří byli ve vážném stavu právě na té jednotce intenzivní péče. Doktor [jméno FO] se nedopustil žádného porušení etického kodexu. Kauza pro něj skončila vydáním rozhodnutí.

55. Právní posouzení věci.

56. Podle § 28 odst. 3 písm. e) zák. č. 372/2011 Sb. – zák. o zdravotních službách pacient má při poskytování zdravotních služeb právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popř. osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou, a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb.

57. Podle § 45 odst. 1 citovaného zákona poskytovatel je povinen poskytnout zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovník a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

58. Podle § 47 odst. 1 písm. b) citovaného zákona poskytoval jednodenní nebo lůžkové péče je povinen umožnit pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo osoby jimi pověřené společně s hospitalizovaným nezletilým pacientem nebo pacientem s omezenou svéprávností, pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení nebo nebude nerušeno poskytování zdravotních služeb a nebo takový pobyt není na základě jiného právního předpisu vyloučen ; to neplatí v případě poskytování záchytné služby.

59. Podle vyhl. č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální vybavení zdravotnických zařízení je v příloze č. [hodnota] bod I. odst. 3 pokoj pro pacienty musí mít minimální plochu na jedno lůžku 5 m2, minimální plocha pokoje musí mít 8 m2. U každého lůžka musí být zdroj elektrické energie a lokální osvětlení; v pokoji musí být komunikační zařízení mezi pacientem a sestrou. Pokoj musí mít přímé denní osvětlení. Každý pokoj musí mít umyvadlo, pokud nemá návaznost na koupelnu, sprchu nebo WC vybavené umyvadlem a dále vyčleněný prostor pro stravování chodících pacientů, pokud není zřízena jídelna samostatně. Mezi lůžky musí být dostatečný prostor pro činnost personálu, aby pacienta a manipulací s přístroji, materiálem a lůžky. Citovaná vyhláška v dalších částech upravuje další požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení lůžkové péče.

60. Podle článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (zák. č. 2/1990 Sb.) péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.

61. Podle § 1 odst. 1 Stavovského předpisu č. [hodnota] České lékařské komory, etický kodex České lékařské komory účinný od [datum] ve znění účinném od [datum]. Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti, v duchu úcty ke každému lidskému životu od jeho počátku až do jeho konce a se všemi ohledu na důstojnost lidského jedince.

62. Podle § 1 odst. 2 úkolem lékaře je chránit zdraví a život, mírnit utrpení.

63. Podle § 1 odst. 3 citovaného předpisu lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat. S vědomím osobního rizika se nemusí cítit být jimi vázán, pokud svým obsahem nebo ve svých důsledcích narušují lékařskou etiku či ohrožují základní lidská práva.

64. Podle § 1 odst. 4 lékař je povinen být za všech okolností ve svých profesionálních rozhodnutí nezávislý a odpovědný.

65. Podle § 3 odst. 2 lékař se k nemocnému chová korektně s pochopením a trpělivostí a nesníží se k hrubému nebo nemravnému jednání. Bere ohled na práva nemocného.

66. Podle § 3 odst. 5 lékař není zneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru a závislost jakýmkoliv způsobem.

67. Podanou žalobu soud posuzoval na základě vylíčených skutkových tvrzení. Hodnotil důkazy v řízení provedené podle § 132 o. s. ř. každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci. Hodnocení provedených důkazů soud zaměřil na dvě stěžejní otázky, které z průběhu řízení vyplynuly a žalobci je v řízení zdůraznili (jak ostatně vyplynulo ze závěrečné řeči zástupce žalobců), a to 1) právo zákonného zástupce na nepřetržitou přítomnost s nezletilým dítětem, které se nachází ve zdravotnickém zařízení z důvodu onemocnění (kdy jednoznačně žalobci není v řízení vytýkáno, že by žalovaná neposkytovala žalobci b) lékařskou péči na náležité odborné úrovni, tedy není vytýkáno porušení právní povinnosti poskytovatele zdravotních služeb při poskytování lékařské péče). 2) etické či neetické chování z pohledu žalobců zaměstnance žalované [tituly před jménem] [jméno FO] s ohledem na událost, která se odehrála dne [datum].

68. Žaloba je postavena na náhradě škody (újmy), kterou žalobci spatřují v tom, že porušením právních povinností ze strany žalované (shora označené) vznikla újma tím, že žalobkyně nemohla být v nepřetržitém kontaktu jako zákonná zástupkyně se svým nemocným dítětem, tedy žalobcem b), že žalobce b) nemohl být v nepřetržitém kontaktu se svým zákonným zástupcem, tedy žalobkyní a) a důsledkem protiprávního jednání žalované vznikla újma na straně žalobkyně v prohlubujícím se stresu (dále však v řízení blíže nespecifikovaném) a nezletilému žalobci újma na jeho právech, kdy podle tvrzení žalobkyně po návratu z nemocnice byl neklidný, křičel a jako miminko byl jiný. Dále žalobkyni a) vznikla újma v důsledku neetického chování [tituly před jménem] [jméno FO] vůči její osobě, pokud žalobkyni a) přirovnával k bezdomovcům a vykazoval ji od lůžka nezletilého.

69. V případě odpovědnosti za vzniklou újmu je třeba naplnit tyto předpoklady. 1) porušení právní povinnosti (může vyplývat ze zákona či jiného právního předpisu či např. ze smlouvy), 2) vznik újmy, 3) příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vzniklou újmou, 4) zavinění.

70. Žalobci vytýkají žalované porušení zákona o zdravotních službách tím, že nebylo umožněno žalobcům být v nepřetržitém kontaktu (vztah zákonný zástupce a dítě) a dále vytýkají, že žalovaná prostřednictvím svého zaměstnance [tituly před jménem] [jméno FO] porušila právní povinnost vůči žalobkyni a) vyplývající z etického kodexu České lékařské komory. [tituly před jménem] [jméno FO] se vůči žalobkyni choval hrubým, tedy neetickým způsobem jako lékař.

71. Žalobci se domáhají nápravy vzniklého stavu a odškodnění vzniklé újmy jednak tím, že oba požadují písemnou omluvu uplatněnou v původní žalobě. Dále se domáhají náhrady nemajetkové újmy v penězích s tím, že po změně žaloby požaduje žalobkyně a) částku [částka] a žalobce b) částku [částka], která byla stanovena volnou úvahou s ohledem na následky, které žalobci utrpěli. Další změnou žaloby, která byla soudem připuštěna (usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] – výrok I.) se žalobkyně a) domáhá písemné omluvy vůči žalované za neetické chování svého zaměstnance.

72. Důkazy v řízení provedené dle názoru soudu umožnily posouzení věci a byly provedeny v takovém rozsahu, který umožnil učinit závěr o důvodnosti či nedůvodnosti podané žaloby. Předně soud musel zkoumat, zda jsou splněny předpoklady odpovědnosti za vzniklou újmu. V případě nenaplnění, byť jen jedno z předpokladů, není možno hovořit o důvodnosti podané žaloby. Prvním předpokladem odpovědnosti za vzniklou újmu je porušení právní povinnosti. Shora naznačeno, že právní povinnost může vyplývat ze zákona či jiného právního předpisu, případně z jiného právního jednání např. ze smlouvy. Žalobci v daném případě vytýkají porušení právní povinnosti vyplývající ze zákona, kterým je z hlediska právního posouzení zák. o zdravotních službách (zák. č. 372/2011Sb.).

73. Skutkový stav, v němž mělo dojít k vytýkanému porušení právní povinnosti z hlediska časového vymezení je datován dnem [datum] v období od 18:00 hodin do 21:00 hodin (precizováno u jednání dne [datum]), kdy v tomto období nebylo umožněno matce, tedy žalobkyni a) být v nepřetržitém kontaktu se svým nezletilým synem, tedy žalobcem b). V tu dobu byl nezletilý umístěn na Jednotce intenzivní a resuscitační péče Dětské kliniky Masarykovy nemocnice v [adresa].

74. Optikou celkového posouzení věci lze nahlížet i na stav, v němž byl nezletilý žalobce b) přijat k hospitalizaci k žalované.

75. Podle § 858 obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb.) rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, k ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.

76. Nezletilý se narodil dne [Datum narození žalobce B] rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], 19 P a Nc 116/2020). Do zdravotnického zařízení žalované byl nezletilý přijat dne [datum] (36 dnů po porodu, tedy 5 týdnů a jeden den) na jednotku intenzivní a resuscitační péče dětské kliniky Masarykovy nemocnice v [adresa] (dále jen JIRP) z důvodu mimořádně závažného zdravotního stavu. Lékařskými zprávami žalovanou předloženými byl nezletilý přivezen rychlou záchrannou službou v silně podchlazeném stavu, trpěl silnou dušností. Bylo nutno zajistit novorozenci kyslík a monitorovat životní funkce. Dále bylo zjištěno při příjmu masivní perigenitální a perianální intertrigo až mykotického charakteru. Tedy v okolí pohlavních orgánů a řitního otvoru měl novorozenec masivní opruzeniny hraničící s plísní. Nezletilému byla poskytována lékařská péče (žalobci v tomto řízení její kvalita namítána není). Žalobkyně se domáhá ochrany svých rodičovských práv tím, že v období shora vymezeném (dne [datum] od 18:00 do 21:00 hodin) bylo zasaženo do jejích rodičovských práv tím, že jí nebyla umožněna nepřetržitá přítomnost u nezletilého.

77. Právní nárok na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce je řešena v několika právních normách. Listina základních práv a svobod shora zmiňovaná v článku 32 odst. 4 zakotvuje právo dětí na rodičovskou péči. Zák. o zdravotních službách (zák. č. 372/2011 Sb.) zakotvuje právo na nepřetržitou přítomnosti zákonného zástupce u nezletilé osoby v článku 28 odst. 3 písm. e), avšak za splnění tam uvedených zákonných podmínek, jimiž je soulad s jinými právními předpisy a vnitřním řádem a další zákonnou podmínkou je nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb. Na to navazující ustanovení § 47 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, který umožňuje pobyt zákonného zástupce s hospitalizovaným nezletilým pacientem pouze tehdy, pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení nebo pokud nebude narušeno poskytování zdravotní služby, případně pokud takový pobyt není na základě jiného právního předpisu vyloučen. V této souvislosti nelze nezmínit i přílohu č. [hodnota] vyhl. č. 92/2012 Sb. o požadavcích na technické vybavení, věcné vybavení zdravotnických zařízení, lůžkové péče.

78. Náhledem v posuzované věci bylo proto nutno zkoumat, zda žalovaná porušila právní povinnost vyplývající ze zákona tím, že neumožnila žalobkyni nepřetržitou přítomnost u hospitalizovaného nezletilého syna (žalobce b)). Věc stojí na posouzení, zda vybavení zdravotnického zařízení žalované umožňovalo pobyt zákonného zástupce s nezletilým pacientem, resp. zda by v daném případě nebylo narušeno poskytování zdravotních služeb. ( § 28 odst. 3 zák. č. 372/2011 Sb. ).

79. Důkazy pro takové posouzení byly jednak výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], lékaře na jednotce intenzivní a resuscitační péče Dětské kliniky [Anonymizováno] nemocnice v [adresa]. Výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO], přednosty [Anonymizováno] kliniky, výpověď svědkyně [jméno FO], kdy označení svědci se vyjadřovali k technickému stavu dané jednotky intenzivní a resuscitační péče, zejména k uzpůsobení této jednotky vybavením při zachování dalších právních norem, které je třeba dodržovat. Z výpovědí vyplynulo, že jednotka intenzivní a resuscitační péče není svým vybavením uzpůsobená k přespávání osob na této jednotce, neboť by tím byly poručeny jednak požární předpisy, jak dokládá shora citovaný požární řád týkající se dostupnosti únikových cest v případě požáru, vyhláška č. 92/2012 Sb. ve své příloze č. [hodnota] o vymezených prostorech mezi jednotlivými lůžky, prostorem pro činnost personálu, pro pohyb pacienta a manipulaci s přístroji, materiálem a lůžky. Situaci o technickém vybavení JIRP pak jednoznačně prokázala i fotodokumentace provedená v rámci místního ohledání dne [datum], kdy prostory neumožňují přespávání či nocování či jiné umísťování u lůžka nezletilého. Nelze ani odhlédnout od situace, kdy matka (žalobkyně a)) hodlala použít karimatku (přinesenou paní [jméno FO]) a tato by byla přinesena do prostor, které je s ohledem na svůj charakter (jednotka intenzivní a resuscitační péče) prostorem se zvýšeným hygienickým režimem tak, jak lze vyčíst z vnitřního sdělení přijatého dětskou klinikou. Není možno za takové situace umožnit žalobkyni a) na donesené, hygienicky neošetřené karimatce v prostorách tohoto zvýšeného hygienického režimu „nocovat“ ani připustit „nocovat“ v prostorách dětské kliniky, která ve všech částech tímto hygienicky náročným prostředím bezpochyby je.

80. Žalovaná jako zdravotnické zařízení není vybavena možností poskytnout nepřetržitý pobyt u lůžka nezletilého na [Anonymizováno]. Nemohla v tomto ohledu porušit svou právní povinnost. Porušit jí ani nemohla, neboť taková právní povinnost na straně žalované neexistovala. Nelze poskytnutí nepřetržité přítomnosti dovodit ani z pobývání na jiných prostorách [Anonymizováno] kliniky tak, jak bylo žalobci naznačeno, pokud se v rámci místního ohledání dovolávali zjištění i dalších prostor na této klinice. Prohlídka těchto dalších prostor byla ze strany [Anonymizováno] kliniky v rámci místního ohledání umožněna, byť dle názoru soudu nad rámec posuzované věci.

81. Pokud žalobci svými důkazními návrhy (čestnými prohlášeními rodičů z různých míst v České republice o tom, že by v jiných nemocnicích byl umožněn rodičům nezletilých dětí v útlém věku nepřetržitý pobyt, články zpracované odborníky z různých profesů, např. [tituly před jménem] [jméno FO], Nemocnice v [Anonymizováno], psycholožka [tituly před jménem] [jméno FO], př. další v tomto řízení předložené) dovozovali důvodnost své žaloby, nemohou dle názoru soudu změnit právní posouzení soudem vyjádřené. Je třeba posuzovat vždy konkrétní danou situaci zdravotnického zařízení. Články jsou názorem konkrétní osoby. Čestná prohlášení rodičů nemohou mít vypovídací hodnotu pro daný spor, a to nejen proto, že z nich není možno seznat, jaká konkrétní situace technického vybavení tam označených nemocnic byla, týkají se zcela jiného časového období než v dané posuzované věci (např. čestné prohlášení [Anonymizováno].[jméno FO]. [jméno FO] se týká roku 2020 – dne [datum], čestné prohlášení pana [Anonymizováno] se týká roku 2019). Ve svém souhrnu tyto důkazy nemohou zvrátit právní závěr soudu shora vyjádřený o tom, že žalovaná porušila žalobci vytýkanou právní povinnost, resp. žalovaná ani právní povinnost porušit nemohla, neboť takovou právní povinnost žalovaná neměla.

82. Závěrem k této části je možno uvést, že vybavení zdravotnického zařízení žalované neumožňovalo, jak shora vysvětleno, pobyt zákonnému zástupce, tedy žalobkyně a) s hospitalizovaným nezletilým pacientem, tedy žalobcem b). Dále nelze odhlédnout, že by případným umožněním pobytu bylo narušeno poskytování zdravotních služeb, a to s ohledem na přítomnost dalších pacientů na JIRP v závažném zdravotním stavu, prostor mezi jednotlivými lůžky, přístup zdravotnického personálu k monitorovacím zařízením, prostor pro pohyb pacienta s materiálem a lůžky a pro činnost personálu. Nelze odhlédnout od dodržování požárních předpisů, jak shora uvedeno, při zajišťování únikových cest.

83. Nemohlo dojít ani k porušení článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, na což žalobci poukazovali, neboť je třeba v kontextu s touto právní normou posuzovat i další právní předpisy upravující danou problematiku. Tímto je zák. o zdravotních službách (zák. č. 372/2011 Sb. ve spojení se zmiňovanou vyhl. č. 92/2012 Sb. ve spojení např. i s vnitřním sdělením vydaným žalovanou pro [Anonymizováno] kliniku [Anonymizováno] nemocnice v [adresa], která poskytuje informace pro rodiče hospitalizovaných dětí). Vnitřní sdělení obsahuje informace pro rodiče a umístěno ve vstupní části dětské kliniky na nástěnce, jak bylo doloženo. Pod bodem 5 tohoto vnitřního sdělení je poskytována informace o tom, že přespávání rodičů na této jednotce je zakázané. Tento článek dle názoru soudu právě reaguje na situaci, kdy vybavení této jednotky neumožňuje přespávání, jak bylo v řízení prokázáno.

84. Soud nesdílí názor žalobců, že by vnitřní sdělení bylo se zákonem o zdravotních službách v rozporu. Žalovaná prostřednictvím svých odštěpných závodů neumožňuje přespávání na jednotkách intenzivní péče v [právnická osoba], [právnická osoba] i [právnická osoba], jak bylo prokázáno prohlášením ze dne [datum] primářů těchto odštěpných závodů. Omezení je odůvodněno i právě specializovanou povahou [Anonymizováno] a je v zájmu všech dětských pacientů. Tedy je třeba respektovat práva všech pacientů v tu dobu na [Anonymizováno] hospitalizovaných a nelze upřednostňovat pacienta, potažmo zákonného zástupce jednoho z nich na úkor práv pacientů, případně zákonných zástupců ostatních.

85. Náhledem na danou věc nelze nezmínit ani situaci, která zřejmě byla vyvolána z iniciativy, nikoliv samotné žalobkyně (byť zahájila toto řízení), ale z iniciativy [jméno FO], jak bylo možno dovodit z její svědecké výpovědi, jakož i výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], nahrávky pořízení touto osobou ve spojení s výpovědí svědkyně [jméno FO]. [jméno FO] byla přivolána k dané situaci, incident nahrávala. Poté jej publikovala na sociálních sítích. Motivaci takového jednání lze vyvodit z její výpovědi o tom, že jednak působí a je zakladatelkou spolku [jméno FO], IČO [IČO], sídlem [adresa], který se zabývá ochranou práv pacientů v nemocnicích, kdy činnost spolku spočívá v tom, že „jezdíme po nemocnicích, když se něco takového děje, když jsou rodiče oddělováni od dětí. Potom pomáháme sestavovat stížnosti, spojujeme lidi a advokáty. My vždycky jezdíme do nemocnice a tam si to nahrávám jako ochranu“. „Nahrávku jsem pořídila, když přišel ten lékař, nahrávaly jsme to, protože to nás napadlo obě, že budeme nahrávat, abychom měly důkaz, co se odehrává. Měly jsme podezření, že když se potom bude projednávat, tak to bude slovo proti slovu. Nemocnice bude argumentovat, že se to tak nestalo, což mám zkušenosti z práce. Lžou o té situaci, co a jak, kdo řekl. Prostě lžou. Je to běžné“. [jméno FO] uzavřel se žalobkyní a) smlouvu o financování tohoto sporu ze dne [datum] a v případě neúspěchu v tomto řízení spolek se zavazuje uhradit náklady řízení. Motivaci a způsob řešení situace lze dokreslit i tím, že svědkyně, která byla předvolána k výslechu na [datum] bez vědomí soudu nahrávala průběh jednání svým záznamovým zařízením, což vyšlo najevo až poté, kdy při nahrávání ze strany soudu došlo k technické závadě na SD kazetě. Svědkyně poté sdělila, že si nahrávala jednání od okamžiku, kdy vstoupila do jednací síně. Tuto skutečnost však soud ani ostatní účastníci nevěděli.

86. Motivaci na řešení problematiky spíše, než v klidné rovině je možno spatřovat i v tom, že [jméno FO] prezentovala danou situaci na veřejnosti na sociální sítě, k čemuž žalobkyně uvedla, že jí to nevadilo. [jméno FO] nezakázala, aby situaci medializovala. Událost [jméno FO], jak shora uvedeno, nahrávala a veřejně publikovala. Nelze odhlédnout ani od takového pohledu, kdy na straně jedné je probírána veřejně konfliktní situace o tom, že žalobkyni a) nebylo umožněno být nepřetržitě se svým nezletilý synem a oproti tomu zájem na informacích o zdravotním stavu nezletilého žalobce b), který byl vážný. To vše za situace, jak zmínil [tituly před jménem] [jméno FO], že v tu dobu měl na [Anonymizováno] 5 pacientů v závažném zdravotním stavu, na straně druhé musel řešit a opakovaně vysvětlovat situaci žalobkyni a), která se domáhala svých rodičovských práv. I optikou takto vyjádřenou je nutno dle názoru soudu se na danou věc dívat.

87. Nelze odhlédnout ani od časového hlediska. Žalobkyně tvrdí, že k zásahu do jejich rodičovských práv došlo od [datum] od 18:00 do 21:00 hodin, když v předcházejícím i následném časovém období k žádnému zásahu k jejich práv nedošlo. Je otázkou, zda v tomto vymezeném časovém období by případně (pokud by bylo shledáno porušení právní povinnosti ze strany žalované) mohla být újma způsobena, případně v jakém rozsahu. Tato skutečnost je však uvedena nad rámec, neboť soud zkoumal první předpoklad odpovědnosti za škodu, tedy porušení právní povinnosti ze strany žalované.

88. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyni byl umožněn kontakt s nezletilým synem, byly jí poskytovány informace o jeho zdravotním stavu a není, jak žalobci zdůraznili, posuzována v tomto řízení kvalita poskytované lékařské péče, ani není zpochybňována kvalifikovanost či odbornost lékaře.

89. Dokazováním v části týkající se práva na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce u nezletilého syna soud dospěl k závěru, že nebyl naplněn předpoklad odpovědnosti za vzniklou újmu, a to porušení právní povinnosti. Nelze hovořit o tom, že by žalovaná byla odpovědna za vzniklou újmu, neboť k odpovědnosti je třeba, jak shora naznačeno, aby byly kumulativně splněny všechny předpoklady odpovědnosti za vzniklou újmu. Nesplnění, byť jen jednoho z předpokladů, nemůže vést k závěru o odpovědnosti.

90. Nebylo-li prokázáno porušení právní povinnosti, nebylo možno dospět k závěru, že vznikla újma, že mezi porušením právní povinnosti a vzniklou újmou je dána příčinná souvislost, resp. zda bylo dáno i zavinění. Ostatně k těmto dalším předpokladům nebylo ze strany žalobců podrobné tvrzení. Soud se jimi již nezabýval s ohledem na nedostatek jednoho z předpokladů odpovědnosti – porušení právní povinnosti.

91. Vytýkané porušení právní povinnosti zaměstnance žalované ve vztahu k žalobkyni a) vyplývající z Etického kodexu soud neshledal jako důvodné. Žalobkyně a) se v této části domáhala písemné omluvy, kterou by učinila za svého zaměstnance [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaná tím, že lékař, který ošetřoval hospitalizovaného žalobce b) porušil povinnosti lékaře, porušil standard lékařského personálu vůči pacientům a osobám blízkým, udělal chybu a jeho jednání je přičitatelné k žalované, ztratil nervy a choval se vůči žalobkyni nevhodně a vulgárně, když posílal žalobkyni k bezdomovcům. Za takové jednání by se měl omluvit. Pokud to nedokázal učinit lékař sám, musí to učinit nemocnice, která ho zaměstnává.

92. K této části žalobkyně odvíjí svůj požadavek na omluvu z incidentu, který se odehrál dne [datum] za přítomnosti [jméno FO] a zmiňovaného lékaře. Dle žalobkyně doložený nahrávkou pořízenou [jméno FO] tím, že jako lékař se choval k žalobkyni nevhodně, vulgárně, žalobkyni posílal k bezdomovcům.

93. Důkazy k této části směřující byla výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který popsal danou událost. Před samotným incidentem byl v situaci, kdy jako ošetřující lékař v ten den (v sobotu přišel na službu v 7 hodin) a přijímal celé oddělení včetně nezletilého žalobce ) 5 pacientů. Průběžně informoval matku, tedy žalobkyni a) o zdravotním stavu syna. Mluvil s ní osobně. Maminka v tu dobu byla fyzicky u lůžka. V sobotu večer, kdy konec návštěvních hodin je na 18 hodinu, tak kolem 18:30 hodin byl kontaktován sestřičkami o tom, že si maminka rozbaluje matraci a chystá se spát přímo na oddělení na zemi pod lůžkem dítěte. Přišel nahoru a znovu mamince vysvětlil, že situace není možná, že to provozní podmínky nedovolují. Měla s sebou velký kufr, který měla hned vedle lůžka. Řekl jí, že to neumožňuje provoz z hlediska bezpečnosti, požárních a hygienických norem a požádal jí, aby si kufr zabalila. Poprosil jí, aby odešla s tím, že si průběžně může telefonovat ohledně aktuálního stavu dítěte. Debata mezi matkou a jím se přesunula od lůžka do vstupní haly. Situace byla stresová a emočně vypjatá, kdy do hovoru mezi nimi pak vstoupila verbálně agresivně osoba, která se poté představila jako zástupce matky. Vytáhla telefon a začala nahrávat. Byl dotlačen do toho, že potřeboval podporu autority, neboť nedokázal danou situaci vysvětlit. Kontaktoval telefonicky pana primáře. Lékař byl v situaci, kdy na straně jedné vystupoval jako lékař, který v tu dobu pečoval o 5 pacientů na jednotce intenzivní péče, tedy pacientů v závažném zdravotním stavu a oproti tomu řešil dohadování s matkou a její osobou blízkou. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo vykomunikovat danou situaci, nezbylo mu jiné řešení než kontaktovat policii. Důvodem celé situace bylo, že si žalobkyně začala vybalovat matraci na spaní. Nechystal se nikoho vykazovat protože, neočekával, že by někoho vykazovat musel.

94. Žalobkyně vytýkala, že lékař porušil standard chování, že se choval nevhodně a vulgárně, že jí posílal k bezdomovcům. Ve své účastnické výpovědi uvedla, že doktor [jméno FO] s ní mluvil slušně, po profesní stránce se jí věnoval hezky. Někdy kolem 6 nebo 7 hodiny večer jí vykazoval z nemocnice. Řekl, že může jít do atria, že tam občas přespávají bezdomovci. Říkal to důrazně a byl rozčilený. Křičel to, bylo to ale spíše hlasité, přesně si to nevybavuje. Většinu toho vytěsnila. Pořád opakovala, že syn má právo na zákonného zástupce a zákonný zástupce má právo také být u dítěte. Už si přesně nepamatuje, co on říkal, že zavolá policii. Přesně si slova už nepamatuje. [jméno FO] vypověděla, že „doktor [jméno FO] přišel v 19:15 hodin a sdělil takovým chladným hlasem, že prostě matka má odejít. Potom, když přišel po druhý, tak už byl důraznější. Řekl důrazným hlasem matka prostě nemůže spát na jednotce intenzivní péče. Ne, žádné hrubé výrazy nepadly. Ať si jde spát do atria, že mu je to jedno“.

95. Tvrzené neetické chování lékaře [tituly před jménem] [jméno FO] bylo posuzováno opakovaně ve stížnostech podaných samotnou žalobkyní, ale i [jméno FO] zastupující spolek [jméno FO] a byly vyřizovány žalovanou i [jméno FO] úřadem Ústeckého kraje, jak listiny shora označené dokládají. Situace byla také posuzována Veřejným ochráncem práv. Posuzováno i bylo revizní komisí Okresního sdružení České lékařské komory, která vyhodnotila situaci tím, že doktor [jméno FO] neporušil etický kodex. Jeho jednání nebylo posouzeno jako jednání disciplinární, nebylo zahájeno řízení, resp. stížnost spolku [jméno FO] byla revizní komisí vyhodnocena jako nepřípustná.

96. Soud vnímal, že situace mezi žalobkyní a [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] byla emočně vypjatá. Nelze připustit, aby převážil zájem jedné strany nad zájem strany druhé a nesměřování situace ke zklidnění. Naopak dle názoru soudu, byť situace konfliktní byla, nevedla ke zklidnění. O tom svědčí např. samotné nahrávání dané situace [jméno FO], její další aktivity spočívající v prezentování nahrávky na sociálních sítích, ve veřejných sdělovacích prostředcích, o čemž svědčí články předložené i s ohledem na motivaci [jméno FO] jako osoby vystupující za spolek [jméno FO], která se problematikou nemocných pacientů a jejich zákonných zástupců zabývá v předmětu činnosti. Doktor [jméno FO], v tu dobu ošetřující lékař, byl v situaci, kdy na straně jedné musel hájit zájmy pacientů, kterým byla poskytována zdravotní péče umístěných na JIRP v závažném zdravotním stavu a oproti tomu opakovaně řešit situaci, jíž se žalobkyně domáhala svého rodičovského práva na umožnění nepřetržitého kontaktu, který však ve své podstatě měl být přespáním u nezletilého s přinesenou karimatkou. [jméno FO] karimatku přinesla. Svědkyně [jméno FO] jako dětská sestra na [Anonymizováno] uvedla, že paní [jméno FO] trvala na tom, že bude spát přímo u lůžku svého syna. Lékař musel respektovat a hájit zájmy dětských pacientů v tu dobu na [Anonymizováno] hospitalizovaných, což také byť ve značné vypjaté situaci činil a snažil se konfliktu předejít. Lze připustit, že hovořil zvýšeným hlasem, což zřejmě situace vyžadovala, neboť na opakované vysvětlování nebylo adekvátně reagováno. Žalobkyně se dožadovala svých práv na úkor práv ostatních pacientů. Emočně vypjatou situaci lze vnímat, nikoliv však dle názoru soudu za hranicí lékařské etiky. Jak předpokládá Etický kodex České lékařské komory, jehož ustanovení jsou shora citována.

97. Soud nemůže změnit svůj právní názor ani s ohledem na případné hodnocení situace ze strany zástupkyně Veřejné ochránkyně práv [jméno FO]. Ostatně sama mimo jiné poukazuje na to, že právo hospitalizovaného dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče není absolutní a za jistých okolností může být omezeno, a to za situace, kdy na oddělení [Anonymizováno] je třeba zajistit bezpečnou péči o výrazně ohrožené pacienty. Stanovisko Veřejné ochránkyně práv ze dne [datum] zabývající se šetřením stížnosti podané žalobkyní a) dle názoru soudu nemůže změnit ničeho na vyjádřeném právním posouzení, když soud vycházel z důkazů v řízení provedených, posuzoval všechny předpoklady odpovědnosti za vzniklou škodu a dospěl k závěru, který je v tomto rozsudku vyjádřen.

98. Soud neshledal, že ze strany žalované došlo k porušení povinností vyplývajících z Charty práva hospitalizovaných dětí, případně ze žalobci předloženého mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví v rámci nouzového stavu proti šíření Covid-19 či metodického doporučení. I v této souvislosti je třeba uvést, že soud hodnotil důkazy v řízení provedené, postupoval v souladu s předpisy procesního práva a práva hmotného. Nad rámec je možno uvést, že metodická doporučení nejsou obecně závazným právním předpisem. Navíc neřešila ani danou problematiku. Články žalobci předložené nemohou mít vypovídací hodnotu pro dané řízení při posuzování dané věci.

99. Komunikace z facebooku svědčí o tom, že daná událost byla veřejně prezentována [jméno FO] s motivací jí popsanou.

100. Závěrem soud konstatoval, že [tituly před jménem] [jméno FO] neporušil vytýkanou právní povinnost z Etického kodexu a nebylo možno ani v této části přijmout závěr o odpovědnosti žalované, která by jako provozovatel odpovídala za jednání svého zaměstnance.

101. Podle § 2914 obč. zák. ( zák. č. 89/2012 Sb. ) kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka, pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

102. Na jednání [tituly před jménem] [jméno FO] optikou Etického kodexu České lékařské komory jako stavovského předpisu odborné obce lékařů lze nahlížet takto. Obecně lze uvést, že stavovský předpis lze považovat za normu nižší právní síly. Je vytvořena odbornou částí veřejnosti ( profesním sdružením ) lékařů a upravuje právní poměry této organizace ( obecné zásady v § 1, postavení lékaře a výkon jeho povolání v § 2, vztahy lékaře a pacienta v § 3, vztahy mezi lékaři v § 4, vztahy mezi lékaři a nelékaři v § 5 ). Je tak předpisem pro tato profesní sdružení závazným. Jejich porušení může mít za následek porušení právní povinnosti vyplývající z hmotného práva.

103. V posuzované věci jednání [tituly před jménem] [jméno FO] vůči žalobkyni a) bylo v rámci nastalé situace korektní., trpělivé, a to navíc v situaci silně emočně vypjaté. Nedošlo k hrubému či nemravnému jednání (§ 3 odst. 2 Etického kodexu).

104. Nedošlo k jednání, které by vykazovalo znaky nelidskosti či nedůstojnosti ( § 1 odst. 1 Etického kodexu ). V situaci ( silně emočně vypjaté, konfliktní, nevedoucí ke zklidnění ) se [tituly před jménem] [jméno FO] zachoval tak, že jeho jednání neobsahovalo znaky nelidskosti či nedůstojnosti vnímaje informace k žalobkyni a) o tom, že může přespat v atriu nemocnice, že mu to nevadí, že tam přespávají bezdomovci. Nikoliv, že by žalobkyni a) k bezdomovcům přirovnával.

105. Nedošlo k porušení § 1 odst. 4 citovaného kodexu, který hovoří o tom, že lékař je povinen být za všech okolností ve svých profesionálních rozhodnutích nezávislý a odpovědný.

106. Byť výslovně toto ustanovení nemíří na konkrétní subjekty ( vůči nimž rozhodnutí lékař přijímá ), lze širším výkladem dle názoru soudu usuzovat, že lékař činí svá rozhodnutí a jedná nejen s nemocnými, ale i s osobami dalšími a i v takovýchto jednáních a rozhodnutích má být profesionální, nezávislý a odpovědný.

107. V posuzované věci je soud názoru, že takovou osobou [tituly před jménem] [jméno FO] byl. Přes silně emočně vypjatou a konfliktní situaci zachoval svou profesionalitu. Rozhodl nezávisle a v dané situaci odpovědně. Nemohl upřednostnit zájem jednoho ( matky na „přespání u lůžka syna na JIRP navíc na kontaminované donesené karimatce v prostředí se zvýšenými hygienickými požadavky ) nad zájmem jiného či jiných (ochrana pacientů v danou dobu umístěných na JIRP v závažném zdravotním stavu, dodržení předpisů hygienických, požárních.). Setrval na svém rozhodnutí o tom, že matka ( žalobkyně a)) nemůže na karimatce donesené na JIRP přespat. Opakovaně vysvětloval důvody, které tomu brání. K tomu se váže skutečnost, že lékař znal zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržoval ( § 1 odst. 3 Etického kodexu ) jak vyjádřeno tím, že není možné, aby žalobkyně a) na donesené karimatce přespala u lůžka svého syna na JIRP ( tím chtěla realizovat své právo na nepřetržitý kontakt viděno očima žalobkyně ) nikoliv optikou právní normy ( v rozsudku rozvedeno ), neboť to právní předpisy neumožňují.

108. Zhodnocením provedených důkazů soud dospěl k závěru, že nedošlo k naplnění předpokladů odpovědnosti za vzniklou újmu. Žalobcům nebylo možno přisvědčit v jejich nárocích, a to ani v části omluvy, kterou zákon v případě vyhovujícího žalobního nároku připouští (§ 82 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. obč. zák.). Případně pokud by bylo kladně posouzeno, že došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti za újmu, je možné poskytnout náhradu nemajetkové újmy v penězích (§ 2956 a následující obč. zák.).

109. Návrhu žalobců soud vyhovět nemohl. Rozhodl tímto rozsudkem, jak ve výroku uvedeno. Návrh žalobců soud zamítl.

110. Postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení, když byl veden touto úvahou.

111. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (zák. č. 99/63 Sb. ve znění předpisů pozdějších) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

112. Žalobci jako účastníci tohoto řízení nebyli ve věci úspěšní. Oproti tomu v řízení uspěla žalovaná a vedlejší účastník, který na její stranu přistoupil a sdílí se žalovanou výsledek řízení. Tedy žalovanou a vedlejšího účastníka soud považoval za účastníky úspěšné. Zvažoval, zda je možno přisoudit jim náhradu nákladů řízení, a to nákladů účelně vynaložených. Soud zvažoval i skutečnosti vyplývající z § 150 o. s. ř., které umožňuje soudu z důvodů zvláštního zřetele hodných nepřiznat zcela nebo zčásti účastníku náhradu nákladů řízení, ač by jinak právo na tuto náhradu měl. Použití tohoto ustanovení je výjimečné. Jeho použití v dané soud neshledal, jak bude dále rozvedeno. Žalobce b) je účastníkem řízení, osobou nezletilou. Lze usuzovat, že osobu bez majetkových příjmů, která by mu umožňovala případné náklady řízení uhradit. Žalobkyně není osobou (z řízení nevyplynulo), že by byla osobou nemajetnou, případně sociálně znevýhodněnou. Žalobkyně, resp. oba žalobci vstoupili do tohoto řízení na základě smlouvy uzavřené se spolkem [jméno FO], který se zavázal řízení v dané věci financovat. V případě neúspěchu ve sporu tento právní subjekt se zavázal smlouvou uhradit náhradu nákladů řízení tomu z účastníků, komu bude přiznána. Soud od tohoto smluvního vztahu nemohl odhlédnout při úvaze o náhradě nákladů řízení. Dovodil, že žalovaná a vedlejší účastník mají vůči oběma žalobcům právo na náhradu nákladů řízení, když v dané situaci je financování tohoto řízení zajištěno třetím subjektem. Důvody, které by nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované a vedlejšímu účastníkovi bránily, soud neshledal, a to ani s ohledem na okolnosti případu či poměry účastníků (§ 150 o. s. ř.). Náklady účelně vynaložené na straně žalované byly posouzeny takto. Žalovaná byla zastoupena advokátem. Náklady spojené s právním zastoupením byly posouzeny jako účelně vynaložené, vypočtené podle vyhl. č. 177/96 Sb. v rozsahu následujících úkonů. Odměna advokáta byla stanovena podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 citované vyhlášky, kdy úkon právní služby vychází z tarifní hodnoty [částka] (§ 9 odst. 4 písm. a)), kdy předmětem řízení byla věc týkající se osobnostních práv. Úkon právní služby ve výši [částka]. Rozsah úkonů právní služby představuje příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a závěrečný písemný návrh ze dne [datum], tedy 9 úkonů právní služby po [částka] (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky). Zastoupení na jednání (§ 11 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky) dne [datum] v rozsahu 1 úkonu, dne [datum] v rozsahu dvou úkonů s ohledem na délku trvání jednání, dne [datum] v rozsahu dvou úkonů s ohledem na délku trvání jednání, dne [datum] v rozsahu jednoho úkonu, dne [datum] v rozsahu dvou úkonů, dne [datum] v rozsahu dvou úkonů, dne [datum] v rozsahu jednoho úkonu, dne [datum] v rozsahu jednoho úkonu, dne [datum] v rozsahu jednoho úkonu, celkově 13 úkonů po [částka]. Náhrada hotových výdajů (režijní paušály) podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky v rozsahu částky [částka] za jeden úkon právní služby, tedy 23 úkonů po [částka] ve výši [částka]. Ztráta času podle § 14 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky cestou k jednání na trase [adresa] a zpět, jedna cesta 3 hodiny, celkově 24 započatých půlhodin po [částka], tedy [částka]. Náhrada cestovného za použití osobního automobilu na trase [adresa] a zpět k jednání dne [datum] ve výši [částka] ( ujetých 180 km, průměrná spotřeba 8 litrů na 100 km, pohonné hmoty benzín 95, cena paliva [částka] za litr, za ujeté kilometry částka [částka], za spotřebované pohonné hmoty [částka] ), k jednání dne [datum] ve výši [částka] ( za ujetých 193 km, průměrná spotřeba 8 litrů na 100km, palivo benzín 95, cena [částka] za litr, za ujeté kilometry částka [částka], za spotřebované pohonné hmoty částka [částka] ), k jednání dne [datum] ve výši [částka], k jednání dne [datum] ve výši [částka] ( za ujetých 180 km, průměrná spotřeba 8 litrů na 100 km, palivo benzín 95 v ceně [částka] za litr, ujeté kilometry částka [částka], za spotřebované pohonné hmoty [částka] ). Zástupce žalované prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, částka dani odpovídající byla přiznána podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z odměny a náhrad, tedy ve výši [částka]. Náklady řízení v celkové výši [částka] byly podle výsledku řízení přiznány žalované.

113. Vedlejšímu účastníkovi byly přiznány náklady účelně vynaložené podle vyhl. č. 254/2015 Sb. Účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem má právo podle § 11 odst. 1, § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 citované vyhlášky na paušální náhradu ve výši [částka] za každý úkon. V daném případě účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], tedy 5 úkonů po [částka] (§ 1 odst. 3 písm. c) citované vyhlášky) a dva úkony po [částka] podle § 1 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky za písemné podání ve věci samé (podání ze dne [datum], podání ze dne [datum]). Celkem [hodnota] úkonů po 300, tedy [částka].

114. Postupem podle § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalobcům uložena povinnost k plnění ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady řízení vůči žalované jsou žalobci povinni zaplatit k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení