13 C 139/2022 - 1191

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] Fojtů sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [Jméno žalovaného], narozený [datum narození] bytem [adresa] svěřenský správce svěřenského fondu [název] IČO [IČO] o určení, že pozemky náleží do SJM takto:

Výrok

I. Žaloba ze dne 13. 4. 2022 o určení, že pozemky parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa] (ke dni právní moci rozhodnutí Státního pozemkového úřadu sp. zn. [spisová značka], tj. [datum]), pozemky parc. č. [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa], pozemky parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa], pozemky parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa], a pozemky parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa] jsou v zaniklém, ale dosud nevypořádaném společném jmění manželů žalobce a 1. žalované, a současně nejsou ve správě svěřenského fondu s názvem [název], IČO [IČO], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení 1. žalované k rukám jejího právního zástupce částku ve výši 150 845 Kč a 2. žalovanému částku ve výši 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podanou dne 13. 4. 2022, ve znění jejích změn ze dne 27. 2. 2023 a 19. 9. 2023, domáhal určení, že pozemky parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa], pozemky parc. č. [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa], pozemky parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa], pozemky parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa], a pozemky parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa] (dále také „pozemky“) jsou v zaniklém, ale dosud nevypořádaném společném jmění manželů žalobce a 1. žalované, a současně nejsou ve správě svěřenského fondu s názvem [název], IČO [IČO] (dále také „svěřenský fond“), jehož správcem je 2. žalovaný.

2. Žalobce uvedl, že pozemky pořídil s 1. žalovanou ze společných prostředků za trvání manželství. Nabyli je proto do společného jmění. První žalovaná však v roce 2018 založila svěřenský fond, do kterého pozemky vyčlenila, aniž by k tomu měla souhlas žalobce podle § 714 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vyčlenění pozemků do svěřenského fondu je proto neplatné podle § 714 odst. 2 o. z. Ze statutu svěřenského fondu a smlouvy o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci je zřejmé, že 1. žalovaná svěřenský fond plně ovládá. Byť byl zřízen ve prospěch nezletilých dcer žalobce a 1. žalované, pozemky v konečném důsledku připadnou právě 1. žalované. To platí tím spíše, že správcem svěřenského fondu je otec 1. žalované. Ta se chtěla pozemků účelově zmocnit. Svěřenský fond představuje pouhou právní zástěrku. Vyčlenění pozemků do svěřenského fondu je proto absolutně neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a odporuje zákonu. První žalovaná zneužila svěřenský fond bez vědomí žalobce k vyvedení pozemků ze společného jmění. Smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci zároveň představuje zdánlivé právní jednání. Chybí v ní totiž ujednání o tom, zda je vyčlenění úplatné či bezúplatné. Je proto nesrozumitelná. Současně v ní není uvedeno, jaký svěřenský fond má pozemky nabýt. Je proto neurčitá. Svěřenský fond nadto řádně nevznikl. K jeho zápisu do evidence svěřenských fondů došlo 26. 9. 2018. Svěřenský správce se však ujal správy až 26. 10. 2018. Bez účinného pověření nemohl být svěřenský fond zapsán do evidence. Svěřenský fond proto vznikl domněle. Svěřenský správce se zároveň nemohl 26. 10. 2018 zavázat ke správě věcí, jejichž výčet byl pozměněn 30. 10. 2018. Žalobci svědčí naléhavý právní zájem na určení, kdo je vlastníkem pozemků, neboť je jako knihovní vlastník evidován 2. žalovaný jako svěřenský správce.

3. První žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že pozemky nikdy nenáležely do společného jmění, nýbrž je nabyla do svého vlastnictví. Nabyla je totiž ze svých výlučných prostředků, a to z darů od rodičů. Žalobce při pořizování pozemků jednal pouze jako její zástupce. Je na žalobci, aby prokázal historii nabytí pozemků. V rámci obnovy katastrálního operátu totiž došlo ke změně výměr a umístění pozemků, jejich sloučení a přečíslování. Právo žalobce na dovolání se neplatnosti právních jednání, kterými žalovaná nabyla pozemky do svého výlučného vlastnictví, a právo na určení, že pozemky náleží do společného jmění, je promlčeno. Žalobce totiž po celých 20 let akceptoval stav, že 1. žalovaná je výlučným vlastníkem pozemků. Ta nadto pozemky řádně vydržela. Žalobce se nemůže žalobou dovolat neplatnosti právního jednání, kterým došlo k vyčlenění pozemků do svěřenského fondu. Námitka neplatnosti je navíc neurčitá a nesrozumitelná. Právo žalobce dovolat se relativní neplatnosti právního jednání je současně promlčeno. Žalobce se totiž nejpozději 28. 3. 2019 při jednání před Obvodním soudem pro [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] dozvěděl, že 1. žalovaná vyčlenila pozemky do svěřenského fondu. Promlčecí lhůta tak uplynula nejpozději dne 28. 3. 2022. Svěřenský fond vznikl v souladu se zákonem. Vyčlenění pozemků není v rozporu s dobrými mravy. Svěřenský fond založila na podporu svých nezletilých dcer. To, zda je vyčlenění majetku úplatné či bezúplatné, není pro vznik svěřenského fondu podstatné. Z okolností věci je zřejmé, jaký svěřenský fond pozemky nabyl. Smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci byla podepsána téhož dne, kdy byl vyhotoven statut. Pouze pro účely zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí byl další stejnopis smlouvy vyhotoven dne 26. 10. 2018 s úředně ověřenými podpisy.

4. Druhý žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že pozemky byly řádně vyčleněny do svěřenského fondu. Vlastnické právo k nim proto nenáleží žalobci či 1. žalované, a to ani ve formě společného jmění. Právo žalobce dovolat se relativní neplatnosti právního jednání, kterým byly pozemky vyčleněny do svěřenského fondu, je promlčeno. K vkladu vlastnického práva k pozemkům ve prospěch 2. žalovaného jako svěřenského správce do katastru nemovitostí totiž došlo již 20. 11. 2018. Od tohoto okamžiku počala běžet promlčecí lhůta.

II. Skutková zjištění

5. Z úplného výpisu z evidence svěřenských fondů vedené Městským soudem v Praze oddíl SF, vložka [hodnota], soud zjistil, že [název], IČO [IČO], byl zapsán a vznikl 26. 9. 2018. Svěřenským správcem je 2. žalovaný.

6. Z notářského zápisu o právním jednání ze dne 25. 9. 2018, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že 1. žalovaná vydala jako zakladatel statut svěřenského fondu (čl. 1). Jeho označení je [název] (čl. 2). Fond je vytvořen za soukromým účelem, kterým je a) hmotné zajištění a vzdělávání obmyšlených po dobu života zakladatele, jakož i po dobu po smrti zakladatele, b) správa a dispozice s majetkem fondu za účelem jeho udržení a rozmnožování, případně investic (čl. 4). Obmyšlenými jsou [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum] (čl. 5 odst. 1). Příjemci plnění ze svěřenského fondu mohou být pouze obmyšlení (čl. 6 odst. 1). O právech na plody, užitky a právech plynoucích z majetkové podstaty svěřenského fondu rozhoduje svěřenský správce se souhlasem zakladatele (čl. 6 odst. 2). Svěřenský fond se vytváří na dobu vzdělávání obmyšlených, a to studia řádného středoškolského a případně i řádného vysokoškolského, nejdéle však na dobu, kdy nejmladší obmyšlený dosáhne věku 24 let (čl. 8 odst. 1). Správa svěřenského fondu končí v případě, kdy dojde k vyplacení veškerého plnění ze svěřenského fondu, tedy veškerého majetku, včetně jeho plodů a užitků (čl. 8 odst. 3). Správa svěřenského fondu končí rovněž rozhodnutím soudu (čl. 8 odst. 2). Pokud se všichni z okruhu obmyšlených vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu, ten okamžikem vzdání se posledního takového obmyšleného zaniká (čl. 8 odst. 4). Zanikne-li správa z jiného zákonem stanoveného důvodu, majetek se převede na obmyšlené rovným dílem, anebo v jiném poměru dle rozhodnutí správce se souhlasem zakladatele. Není-li žádný obmyšlený jmenován, majetek se vrátí zakladateli (čl. 8 odst. 5). Zakladatel je oprávněn obmyšleného dle svého výlučného rozhodnutí kdykoli odvolat a jmenovat nového, případně jmenovat dalšího obmyšleného a určovat mu plnění. To platí i ohledně obmyšlených jmenovaných ve statutu (čl. 9 odst. 2). Svěřenský fond je při svém vzniku tvořen tímto majetkem: „a) Pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 7852 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 2093 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 2187 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], orná půda o výměře 24084 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], orná půda o výměře 8630 m2, pozemek — parcelní číslo [hodnota], orná půda o výměře 20488 m2, pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 309 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] katastrální území. [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] […] b) Pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 78541 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 40341 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 261 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 191 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 11901 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 8371 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] katastrální území [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] […] c) pozemek — parcelní číslo st. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 46 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 4361 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 529 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 8146 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 328 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 6443 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 340 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 284 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 2679 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 173 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 165 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 180 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 475 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 414 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 288 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 3888 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 3212 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 212 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 1048 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 51188 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], orná půda o výměře 74000 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 10167 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 403 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 1694 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 180 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 5366 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 4107 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 236 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 817 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 526 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 144 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 284 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 43 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 5307 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 8506 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 61 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4282 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 3377 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1370 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1201 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 173 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 65 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1795 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 3161 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 226 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2226 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 363 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5483 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 737 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2039 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 180 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 43 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4832 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 90 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 58 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2482 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 306 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4579 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4992 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 291 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4043 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 194 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4237 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4687 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 19446 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1068 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 11862 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 9182 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5586 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 13732 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 6193 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 178 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 7319 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 10126 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5646 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 30850 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 24249 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 928 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2338 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1259 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 454 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 316 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 11459 m2; Parcela zjednodušené evidence parcelní číslo [hodnota] o výměře 8632 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2705 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2320 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 8560 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 3223 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 10069 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2182 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 230 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5514 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 10420 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5884 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2206 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] k.ú. [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] […] d) Pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 1769 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 13275 m2; Pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 3027 m2; Pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 57388 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 68587 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 92328 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 183342 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] k.ú. [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa] Katastrální pracoviště [adresa] […] e) Pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 8732 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 511 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota]; trvalý travní porost o výměře 26405 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 76059 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] k.ú. [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa].“ (čl. 3).

7. Z opravné doložky ze dne 30. 10. 2018 k notářskému zápisu ze dne 25. 9. 2018, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že v notářském zápisu o vydání statutu [název] byla na straně druhé až třetí v článku 3. „Majetek při vzniku“, odstavci 1. písmenu c) opravena specifikace nemovitých věcí zapsaných na LV [hodnota] v katastrálním území [adresa] tak, že správně má být uvedeno znění: „Pozemek - parcelní číslo st. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 46 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 4361 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 529 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 8146 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 328 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 6443, m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 340 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 284 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 2679 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 173 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 165 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 180 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 475 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 414 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 288 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 3888 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 3212 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 212 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 1048 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 51188 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], orná půda o výměře 74000 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 10167 m2; pozemek -parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 403 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 1694 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 180 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 5366 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní, porost o výměře 4107 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 236 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 817 m2; pozemek - parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 526 m2, Pozemek ve zjednodušené evidenci - parcela původ pozemkový katastr (PK): parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 43 m2; Pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ pozemkový katastr (GP): Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 144 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 284 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 5307 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 8506 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 61 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 4282 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 3377 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 1370 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 1201 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 173 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 65 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 1795 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 3161 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 2226 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2226 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 363 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5483 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 737 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2039 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 180 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 43 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4832 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 90 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 58 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2482 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 306 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4579 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4992 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 291 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4043 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 194 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4237 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4687 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměr 19446 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1068 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 11862 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 9182 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5586 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 13732 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 6193 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 178 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 7319 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 10126 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5646 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 30850 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 24249 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 928 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2338 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1259 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 454 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 316 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo 1738/2 o výměře 11459 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 8632 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2705 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2320 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 8560 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 3223 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 10069 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2182 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 230 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5514 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře, 10420 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5884 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2206 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] k.ú. [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa]“.

8. Ze smlouvy o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci uzavřené mezi 1. žalovanou (zakladatel) a 2. žalovaným (svěřenský správce) soud zjistil, že zakladatel tímto právním jednáním vyčlenil majetek do svěřenského fondu, který současně svěřil správci do správy (čl. 1 odst. 1). Správce majetek přijímá do své správy a zavazuje se jej držet a spravovat s péčí řádného hospodáře (čl. 1 odst. 3). Správce je povinen nakládat s majetkem dle statutu svěřenského fondu a podle instrukcí zakladatele (čl. 3 odst. 2). Zakladatel je oprávněn udělovat správci pokyny k vedení a správě majetku ve svěřenském fondu, zejména je mimo jiné oprávněn a) dát správci pokyn k vyplacení veškerého majetku ze svěřenského fondu obmyšlenému (obmyšleným), b) obstarat nebo prodat nemovitost vyčleněnou ve svěřenském fondu (čl. 3 odst. 3). Smlouva nabývá platnosti podpisem obou smluvních stran a účinnosti dnem sepsání notářského zápisu o založení svěřenského fondu (čl. 4 odst. 2). Smlouva je podepsána 1. žalovanou a 2. žalovaným a opatřena ověřovací doložkou pro legalizaci podpisu ze dne 26. 10. 2018. Svěřenský fond je dle smlouvy tvořen tímto majetkem: „a) Pozemek - parcelní číslo [hodnota] , trvalý travní porost o výměře 7852 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 2093 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 2187 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], orná půda o výměře 24084 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], orná půda o výměře 8630 m2, pozemek — parcelní číslo [hodnota], orná půda o výměře 20488 m2, pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 309 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] katastrální území. [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] b) Pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 78541 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 40341 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 261 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 191 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 11901 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 8371 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] katastrální území [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] c) Pozemek — parcelní číslo st. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 46 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 4361 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 529 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 8146 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 328 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 6443 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 340 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 284 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 2679 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 173 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 165 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 180 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 475 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 414 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 288 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 3888 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 3212 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 212 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 1048 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 51188 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], orná půda o výměře 74000 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 10167 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 403 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota]; trvalý travní porost o výměře 1694 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 180 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 5366 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 4107 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 236 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 817 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 526 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] k.ú. [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] d) Pozemky ve zjednodušené evidenci — parcely původ Pozemkový katastr (PK): parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 43 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] k.ú. [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] e) Pozemky ve zjednodušené evidenci — parcely původ Přídělový plán nebo jiný podklad (GP) : parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 144 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 284 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5307 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 8506 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 61 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4282 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 3377 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1370 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1201 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 173 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 65 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1795 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 3161 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2226 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2226 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 363 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5483 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 737 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2039 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 180 m2; Parcela zjednodušené evidence parcelní číslo [hodnota] o výměře 43 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4832 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 90 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 58 m2; Parcela zjednodušené evidence parcelní číslo [hodnota] o výměře 2482 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 306 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4579 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4992 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 291 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4043 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 194 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4237 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 4687 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 19446 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1068 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 11862 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 9182 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5586 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 13732 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 6193 m2; Parcela zjednodušené evidence parcelní číslo [hodnota] o výměře 178 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 7319 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 10126 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5646 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 30850 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 24249 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 928 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2338 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 1259 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 454 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 316 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 11459 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 8632 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2705 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2320 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 8560 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 3223 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 10069 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2182 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 230 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5514 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 10420 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 5884 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo [hodnota] o výměře 2206 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] k.ú. [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] f) Pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 1769 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 13275 m2; Pozemek — parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha o výměře 3027 m2; Pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 57388 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 68587 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 92328 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 183342 m2 vše zapsáno na LV [hodnota] k.ú. [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] g) Pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 8732 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 511 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 26405 m2; pozemek — parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost o výměře 76059 m2vše zapsáno na LV [hodnota].ú. [hodnota] [adresa], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa]“ (čl. 1 odst. 2).

9. Z informace o řízení č. [spisová značka], Katastrální úřad pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], soud zjistil, že 1. žalovaná podala návrh na zápis vzniku správy [název] k nemovitostem dne 26. 10. 2018. Vklad byl proveden dne 20. 11. 2018.

10. Z kupní smlouvy ze dne 22. 10. 2001, č. [hodnota], uzavřené mezi [právnická osoba] a 1. žalovanou, soud zjistil, že 1. žalovaná byla zastoupena žalobcem. Kupní smlouva se týkala pozemků parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa] a parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa].

11. Z kupní smlouvy ze dne 10. 5. 2002, č. [hodnota], uzavřené mezi [právnická osoba] a 1. žalovanou, soud zjistil, že 1. žalovaná byla zastoupena na základě plné moci žalobcem. Kupní smlouva se týkala pozemků parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa].

12. Z kupní smlouvy ze dne 10. 5. 2002, č. [hodnota], uzavřené mezi [právnická osoba] a 1. žalovanou, soud zjistil, že 1. žalovaná byla zastoupena na základě plné moci žalobcem. Kupní smlouva se týkala pozemků parc. č. [hodnota] a [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa].

13. Z kupní smlouvy ze dne 10. 5. 2002, č. [hodnota], uzavřené mezi [právnická osoba] a 1. žalovanou, soud zjistil, že 1. žalovaná byla zastoupena na základě plné moci žalobcem. Kupní smlouva se týkala pozemků parc. č. [hodnota] v obci v [adresa], katastrální území [adresa], parc. č. [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa], parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa], parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa], parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa], parc. č. [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa], parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa], a parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa].

14. Z kupní smlouvy ze dne 18. 8. 2005, č. [hodnota], uzavřené mezi [právnická osoba] a 1. žalovanou, soud zjistil, že 1. žalovaná byla zastoupena na základě plné moci žalobcem. Kupní smlouva se týkala pozemků parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa].

15. Z kupní smlouvy ze dne 21. 11. 2008, č. [hodnota], uzavřené mezi [právnická osoba] a 1. žalovanou, soud zjistil, že 1. žalovaná byla zastoupena na základě plné moci žalobcem. Kupní smlouva se týkala pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa].

16. Z kupní smlouvy ze dne 21. 11. 2008, č. [hodnota], uzavřené mezi [právnická osoba] a 1. žalovanou, soud zjistil, že 1. žalovaná byla zastoupena na základě plné moci žalobcem. Kupní smlouva se týkala pozemku parc. č. [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa].

17. Z plné moci ze dne 18. 6. 2001 soud zjistil, že 1. žalovaná zmocnila žalobce k zastupování při veškerých úkonech a při všech právních jednáních a řízeních v plném rozsahu bez jakéhokoliv omezení včetně zastupování před všemi orgány státní a místní správy, justice, státního zastupitelství, policie, notářů, obchodními společnostmi, družstvy a jinými právnickými a fyzickými osobami. Plná moc nebyla časově omezena.

18. Z plné moci ze dne 18. 6. 2001 soud zjistil, že 1. žalovaná zmocnila žalobce k jejímu zastupování vůči [právnická osoba], a to k veškerým úkonům a při všech jednáních a řízeních v plném rozsahu bez jakéhokoli omezení včetně podávání nabídek na koupi pozemků a podepisování. Plná moc byla udělena na období od 18. 6. 2001 do 18. 6. 2003.

19. Z plné moci ze dne 30. 9. 2002 soud zjistil, že 1. žalovaná zmocnila žalobce k jejímu zastupování vůči [právnická osoba] a Katastrálnímu úřadu, a to k veškerým úkonům a při všech jednáních a řízeních v plném rozsahu bez jakéhokoli omezení včetně podávání nabídek na koupi pozemků, podepisování protokolů a podepisování kupních a jiných smluv a jejich dodatků. Plná moc byla udělena na období od 30. 9. 2002 do 29. 9. 2004.

20. Z plné moci ze dne 23. 12. 2003 soud zjistil, že 1. žalovaná zmocnila žalobce k zastupování při veškerých právních úkonech včetně podepisování smluv a podepisování všech dokumentů jejím jménem a k zastupování při všech jednáních a řízeních v plném rozsahu bez jakéhokoli omezení, včetně zastupování a podepisování před všemi orgány státní a místní správy, orgány justice, státního zastupitelství, katastrálním úřadem, pozemkovým fondem, poštovním úřadem, orgány policie, notáři obchodními společnostmi, družstvy a jinými právnickými a fyzickými osobami. Plná moc byla udělena na období od 23. 12. 2003 do 31. 12. 2005.

21. Z plné moci ze dne 13. 10. 2008 soud zjistil, že 1. žalovaná zmocnila žalobce k zastupování při všech věcech a veškerých právních úkonech a při všech jednáních a řízeních v plném rozsahu bez jakéhokoli omezení včetně zastupování a podepisování před všemi orgány státní a místní správy, justice, státního zastupitelství, policie, notářů, obchodními společnostmi, [právnická osoba], [právnická osoba], finančními úřady, zdravotními pojišťovnami, PSSZ, komerčními pojišťovnami, družstvy a jinými právnickými a fyzickými osobami. Plná moc byla udělena od 13. 10. 2008 do odvolání.

22. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 22. 7. 2016, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že tímto rozsudkem byly upraveny práva a povinnosti žalobce a 1. žalované k nezletilým [jméno FO] a [jméno FO]. Na str. 4 rozsudku je v části týkající se skutkových zjištění uvedeno: „rodiče vlastní pozemky v katastrálním území [adresa], přičemž mají spor v tom, zda jsou tyto pozemky společné ve společném jmění manželů či zda patří výhradně matce, nájemné činilo 300.000 Kč za rok, vyplácelo se ve dvou splátkách o pololetích, v prosinci 2014 dostali částku 163.000 Kč, v roce 2015 dvakrát částku 163.000 Kč a letos v lednu 2016 již přišla uvedená částka na účet manželky, když změnila způsob vyplácení. Pozemky se splácí [právnická osoba], původně v [adresa], nyní [právnická osoba], otec je splácí částkou 35.000 Kč za rok, jedná se o více smluv.“ 23. Z protokolu o jednání Obvodního soudu pro [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 28. 3. 2019 soud zjistil, že při jednání byli přítomni žalobce, 1. žalovaná, jejich právní zástupci a kolizní opatrovník. Na str. 10 protokolu je uvedeno: „Dále se čte: - potvrzení Úřadu práce ČR z 4.3.2019 - pracovní smlouva matky z 25.2.2019 Dále k tomu matka uvádí: Pokud se týká mých dalších příjmů tak jiné příjmy nemám, v roce 2018 jsem měla ještě příjmy z nájmu pozemku v částce asi 500.000,-Kč ročně hrubého, těch které byly uvedeny jako moje vlastnictví v době posledního rozhodování o poměrech nezl., jsou zatíženy splátkami [právnická osoba] v částce 50.000,-Kč ročně, pozemky se nacházejí v [adresa], jiné vlastnictví právo v roce 2018 jsem k nim neměla. Nyní ale tyto pozemky již nejsou v mém vlastnictví, byly převedeny do svěřeneckého fondu mých dětí s tím, že příjmy z nájmu jsou inkasovány vždy koncem roku, takže v roce 2019 to bude až na konci tohoto celého ročního období a půjdou do tohoto svěřeneckého fondu nezl. dětí na úhradu a zajištění jejich potřeb a vzdělání. Na koho svěřenecký fond je přímo veden a jaké jsou jeho vlastnické atributy matka není zcela soudu schopna vysvětlit, v tomto směru pak event.. bude toto listině dokladovat, případně výpisy z katastru nemovitostí. Matka uvádí: Tyto pozemky již ale teda nevlastním, a to od října 2018.“ Na str. 20 protokolu je dále uvedeno: „soud vyhovuje žádosti OSPOD, aby matka prokázala právní stav svěřeneckého fondu nezl. dětí o kterém matka dnešního dne hovořila s tím, že matka se zavazuje, že do 14 dnů ode dnešního do spisu v tomto směru listinné důkazy soudu založí.“ 24. Ze zvukového záznamu pořízeného 1. žalovanou z jednání Obvodního soudu pro [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 28. 3. 2019 spolu s jeho přepisem soud zjistil, že žalobce vypověděl, že má různé pronájmy, přičemž co se týká majetku, který zmiňovala 1. žalovaná, tak ona ani neví, kde ty pozemky má. Chodí mu v souvislosti s tím nějaké změny operátu, katastrů a dalších věcí. Společné prostředky, které 1. žalovaná používá na děti, které činí půl milionu ročně, které on zařídil a které teď jdou do nějakého fondu, jsou z jedné poloviny jeho. Byť se 1. žalovaná chová protiprávně a prostředky by měly být vykazovány v rámci společného příjmu, polovina z těchto prostředků by měla být považována za jeho příspěvek na péči. OSPOD navrhl, ať 1. žalovaná svěřenský fond doloží (co to je za právní titul a jestli finanční prostředky jdou k rukám dětí nebo jak budou čerpány). Obvodní soud pro [adresa] následně 1. žalované uložil, aby prokázala právní vztah svěřenského fondu nezletilých dětí.

25. Z protokolu o jednání Obvodního soudu pro [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 26. 6. 2019 soud zjistil, že při jednání byli přítomni žalobce, 1. žalovaná, jejich právní zástupci a kolizní opatrovník. Na str. 5 protokolu je uvedeno: „Na to k důkazu se čte: - platný výpis svěřeneckého fondu na čl. 1932-1933 K tomu otec uvádí: Na tento svěřenecký fond matka převedla všechny pozemky ze kterých z minulého roku dle daňového přiznání získávala částku 500.000 – 800.000,-Kč s tím, že tyto pozemky byly zakoupeny za trvání našeho společného manželství, byť zněly jméno matky, byly však zaplaceny ze společných peněz. V tomto směru budu žádat změnu, neboť se jedná o protiprávní jednání matky, chybí zcela smlouva za jakých podmínek lze tyto pozemky ze svěřeneckého fondu převést zpátky, nebo resp. nevíme jaké podmínky tato smlouva obsahuje a jaká pravidla jsou v ní nastavena, když svěřeneckým správcem je otec matky. V tomto směru budou muset být zahájena soudní jednání, neboť mám za to, že se jedná o vyvádění peněz ze SJM. K dotazu soudu otec uvádí: Já jsem se byl na tento svěřenecký fond informovat, toto řeším právně, proto vím, co je jeho obsahem s tím, že se jedná o svěřenecký fond [název] a takto je též zanesen v katastru nemovitostí u předmětných pozemků. Na to právní zástupce matky uvádí, že matka předmětné pozemky získala ze svých výlučných prostředků, matka nemá žádný smírný návrh od otce ohledně vypořádání zaniklého SJM rodičů s tím, že otec navíc sám bezplatně využívá nemovitost na [adresa], další právní řešení této situace otcem je jeden z dalších právních úkonů kterými otec proti matce brojí.“ 26. Druhý žalovaný vypověděl, že svěřenský fond byl zřízen řádně. V době zřízení úřady problematiku svěřenských fondů neznaly. V notářském zápis u o zřízení svěřenského fondu došlo k formální chybě, která byla následně opravena. Svěřenský fond byl zřízen z důvodu, že 1. žalovaná měla problémy v manželství a byla na ni vedena exekuce. Chtěla proto majetek, který pokládala za svůj, oddělit od společného jmění. Sám podepsal smlouvu, na jejímž základě se stal správcem fondu. K dotazu soudu uvedl, že fond měl sloužit k zajištění dcer žalobce a 1. žalované, a to zřejmě do věku 27 let. Podrobnosti jsou uvedeny ve statusu fondu. K dotazu zástupce žalobce dále uvedl, že se nepodílel na tvorbě fondu. Zakládací listiny si však přečetl. Jedná s nájemci pozemků. Pokud fond kupoval další pozemky, tak s účastníky vztahu, byť ne vždy, také jednal. Pokud nejedná on, tak jedná dcera (pozn. soudu – tedy 1. žalovaná). Formálně není nijak omezen v právním jednání za svěřenský fond. Kroky s dcerou konzultuje neformálně, neboť jde o záležitosti ve prospěch jeho vnuček. Proto musí dojít s dcerou ke shodě ohledně činnosti fondu. Neví, zda je ve statusu fondu obsaženo pravidlo, které by opravňovalo 1. žalovanou vydávat instrukce či ho omezovat v rozhodování ve věch fondu. Jako správce svěřenského fondu dostal v průběhu své činnosti od dcery pokyn či instrukci, jak má jednat. Instrukce se například týkala angažování účetní firmy. Nedomnívá se, že by s 1. žalovanou dojednal zpřísnění či zmírnění odpovědnosti z výkonu své funkce. První žalovaná užívá auto, které je ve vlastnictví svěřenského fondu a náklady za provoz auta hradí svěřenský fond. Třemi smlouvami daroval dceři na její žádost peníze za účelem nákupu pozemků. Smlouvy vyhotovil podnikový právník jeho firmy. Peníze si předali v hotovosti, přičemž dcera je měla poskytnout žalobci k zprocesování úhrad kupních cen za pozemky. Nájemné z pozemků, které je hrazeno do fondu, činí v současné době asi 300 000 Kč. Dcery (pozn. soudu – tj. děti žalobce a 1. žalované) žádné přímé platby od fondu nedostávají, avšak jsou hrazeny jejich potřeby. Platby byly zejména za oblečení. Nedovede přesně říct, jaké platby šly, neboť tyto věci administruje 1. žalovaná. Nastane-li potřeba, funguje to obvykle tak, že potřeby dětí účastníků jsou hrazeny z jeho účtu nebo z účtu 1. žalované a následně je platba refundována z prostředků fondu. Ty proto jdou občas i na účet 1. žalované, avšak již dlouhou dobu žádné prostředky na její účet nešly. Peníze posílal oproti dokladům. V této souvislosti podotkl, že provoz fondu a účetní operace podléhají auditu od společnosti [název]. Některé platby neprojdou přes účetního. V takovém případě je hradí ze svého. Jako správce nemá žádnou odměnu a ani 1. žalovaná nemá žádnou odměnu za případné jeho zastupování.

27. Soud z dalších v řízení provedených důkazů nezjistil pro posouzení věci žádné podstatné skutečnosti.

28. Skutkový závěr soudu po provedeném dokazování je uveden pro přehlednost níže vždy ve vztahu k dílčím právním otázkám.

III. Právní posouzení věci

29. Žaloba není důvodná. III.A Naléhavý právní zájem 30. Podle § 80 o. s. ř. platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

31. Soud se proto předně zabýval tím, zda žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že pozemky vyčleněné 1. žalovanou do svěřenského fondu náleží do zaniklého, ale dosud nevypořádaného společného jmění. Dospěl k závěru, že mu naléhavý právní zájem svědčí.

32. Z ustálené judikatury vyplývá, že je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z bývalých manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů, má naléhavý právní zájem na určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném společném jmění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, nebo ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3234/2018). To platí i tehdy, je-li předmětem řízení určení, že zcizené nemovitosti evidované v katastru nemovitostí tvoří součást společného jmění žalobce a jeho manželky, které dosud nebylo vypořádáno. Ta však musí být rovněž účastníkem řízení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2019, sp. zn. 22 Cdo 3914/2019).

33. Tyto závěry se plně použijí na posuzovanou věc. Žalobce se totiž žalobou domáhá určení toho, že pozemky vyčleněné 1. žalovanou do svěřenského fondu náleží do zaniklého, ale dosud nevypořádaného společného jmění žalobce a 1. žalované. Podmínka naléhavého právního zájmu je proto naplněna.

34. Namítá-li 1. žalovaná v této souvislosti, že se měl žalobce žalobou domáhat určení neplatnosti právního jednání, kterým došlo k vyčlenění pozemků do svěřenského fondu, tak se mýlí. Lze-li totiž žalovat na určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti právního jednání, které se tohoto práva nebo právního vztahu týká (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2023, sp. zn. 22 Cdo 3368/2022). Žalobce se proto správně domáhá určení, zda pozemky jsou součástí společného jmění. III.B K promlčení námitky relativní neplatnosti 35. Soud se dále zabýval k námitce žalovaných tím, zda je právo žalobce vznést námitku relativní neplatnosti právního jednání, kterým byly pozemky vyčleněny do svěřenského fondu, promlčeno.

36. Soud předně uvádí, že úvaha 1. žalované, že se měl žalobce dovolat relativní neplatnosti jednotlivých dílčích kupních smluv, které uzavřela s [právnická osoba] ČR, je lichá. Žalobce totiž nemá problém s tím, že 1. žalovaná pozemky nabyla (soud ponechává stranou zda do společného jmění či výlučného vlastnictví), nýbrž nesouhlasí s tím, že došlo k jejich vyčlenění do svěřenského fondu. Je proto logické, že namítá neplatnost právního jednání, kterým k vyčlenění pozemků do svěřenského fondu došlo. Soud se proto k námitce žalovaných zabýval tím, zda bylo promlčeno právo vznést námitku relativní neplatnosti právě tohoto právního jednání.

37. Podle § 619 odst. 1 o. z. platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

38. Podle § 619 odst. 2 o. z. platí, že právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

39. Podle § 629 odst. 1 o. z. platí, že promlčecí lhůta trvá tři roky.

40. Podle § 646 o. z. platí, že mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem.

41. Podle § 714 odst. 1 věty první o. z. platí, že v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého.

42. Podle § 714 odst. 2 o. z. dále platí, že jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

43. Manželé v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají společně nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého (§ 714 odst. 1 o. z.). Jedná-li manžel v rozporu s tímto pravidlem bez souhlasu druhého manžela, může opomenutý manžel namítnout relativní neplatnost právního jednání (§ 714 odst. 2). Právo namítnout relativní neplatnost právního jednání podléhá promlčení, a to v obecné tříleté promlčecí lhůtě podle § 629 odst. 1 o. z. (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2022, č. j. 36 Co 9/2022-450, bod 25). Ustanovení § 646 o. z., dle kterého promlčecí lhůta mezi manžely nepočne běžet ani neběží, dokud manželství trvá, se v případě námitky relativní neplatnosti podle § 714 odst. 2 o. z. nepoužije. Předmětem promlčení totiž není právo vyplývající pouze ze vztahů mezi manželi (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2018, sp. zn. 22 Cdo 4127/2017). Námitka relativní neplatnosti podle § 714 odst. 2 o. z. naopak míří i vůči třetí osobě, se kterou jeden z manželů právně jednal bez souhlasu druhého manžela. Právo na její uplatnění se proto promlčuje. Promlčecí lhůta počíná běžet od okamžiku, kdy se opomenutý manžel dozvěděl o učinění relativně neplatného právního jednání a důvodu neplatnosti, anebo kdy se o něm dozvědět měl a mohl (§ 619 odst. 1 a 2 o. z.).

44. Dovolání se relativní neplatnosti se musí uskutečnit výslovným projevem adresovaným vůči všem účastníkům relativně neplatného právního jednání, ze kterého je jasně patrná vůle opomenutého manžela dovolat se této neplatnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1671/2015). K dovolání se relativní neplatnosti zákon nestanoví žádnou formu. Lze tak učinit žalobou nebo námitkou v rámci obrany proti uplatněnému právu v řízení před soudem. Postačuje však, aby opomenutý manžel uplatnil námitku i mimosoudně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3286/2020).

45. První žalovaná namítá, že promlčecí lhůta k uplatnění námitky relativní neplatnosti uplynula nejpozději dne 28. 3. 2022. Počala totiž běžet dne 28. 3. 2019, kdy 1. žalovaná při jednání před Obvodním soudem pro [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] uvedla, že pozemky vyčlenila do správy 2. žalovaného. Žalobce však námitku relativní neplatnosti vznesl až žalobou ze dne 13. 4. 2022. Ta je proto promlčena. Druhý žalovaný běh promlčecí lhůty odvozuje již od 20. 11. 2018, kdy došlo k zápisu správy svěřenského fondu k pozemkům do katastru nemovitostí. Žalobce naopak počátek promlčecí lhůty odvozuje od 26. 6. 2019, kdy se před jednáním u Obvodního soudu pro [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] seznámil s výpisem z evidence svěřenských fondů. Současně tvrdí, že námitku relativní neplatnosti vznesl již na tomto jednání.

46. Pro posouzení, zda je námitka relativní neplatnosti promlčena, je proto klíčové posoudit, od jakého okamžiku promlčecí lhůta počala běžet a kdy žalobce námitku vůči žalovaným uplatnil.

47. Soud předně uvádí, že nelze stanovit počátek běhu promlčecí lhůty od zápisu správy svěřenského fondu k pozemkům do katastru nemovitostí dne 20. 11. 2018, jak tvrdí 2. žalovaný. Přestože je katastr nemovitostí veřejným seznamem, do kterého má každý právo nahlížet, neznamená to, že by třetí osoby, které nejsou účastníkem vkladového řízení, byly povinny pravidelně kontrolovat údaje v katastru nemovitostí pro případ, že by určitá nemovitost mohla být dotčena zápisem. Z hlediska počátku běhu promlčecí lhůty je naopak klíčové, zda mají konkrétní indicii o tom, že došlo k zápisu práva k určité nemovitosti v katastru nemovitostí. Pokud tomu tak je, pak je v souladu se zásadou, dle které bdělým náležejí práva (vigilantibus iura scripta sunt), na nich, aby do katastru nemovitostí nahlédly a vyvodily ze zjištěných skutečností pro sebe příslušné důsledky.

48. Soud proto souhlasí s 1. žalovanou, že promlčecí lhůta počala běžet až dne 28. 3. 2019. Jak vyplývá z bodu 23 výše, 1. žalovaná při jednání u Obvodního soudu pro [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] výslovně uvedla, že v roce 2018 měla příjmy z nájmu pozemků, které jsou zatíženy splátkami [právnická osoba] a které se nacházejí v [adresa], a že tyto pozemky již nejsou v jejím vlastnictví, neboť byly převedeny do svěřenského fondu. Je pravda, že 1. žalovaná konkrétně neuvedla, o jaký svěřenský fond se jedná, kdo je jeho svěřenským správcem a jaké konkrétní pozemky do něj byly vyčleněny (ostatně proto ji Obvodní soud pro [adresa] vyzval, aby právní stav svěřenského fondu prokázala). Žalobce proto nemohl nabýt vědomí o určujících skutečnostech týkajících se právního jednání, jímž došlo k vyčlenění pozemků do svěřenského fondu, pouze na základě tvrzení 1. žalované uvedených na jednání dne 28. 3. 2019 (tzv. vědomost empirická). Žalobce však již od tohoto okamžiku, kdy sice dané skutečnosti neznal, je znát měl a mohl, kdyby vyvinul odpovídající míru pečlivosti (tzv. vědomost normativní; srov. BRIM, Luboš. § 619 [Obecný počátek promlčecí lhůty]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 2012, marg. č. 33).

49. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že žalobce zastupoval 1. žalovanou při koupi sporných pozemků (resp. pozemků před provedením pozemkových úprav) od [právnická osoba] (body 5 až 21 výše). To žalobce nijak nesporuje. Tyto pozemky se současně nacházejí v katastrálních územích [adresa], [adresa], [adresa], [adresa]. Nacházejí se tedy svou polohou v [adresa]. Žalobce si proto musel být vědom toho, o jakých pozemcích 1. žalovaná na jednání dne 28. 3. 2019 hovořila. Nehledě na to, že žalobce v replice č. 8 ze dne 6. 6. 2023 výslovně uvedl, že spory mezi ním a 1. žalovanou o tom, zda jsou pozemky součástí společného jmění, trvají přinejmenším od roku 2016. To potvrzuje i jím doložený rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 22. 7. 2016, č. j. [spisová značka], ve kterém je uvedeno, že žalobce a 1. žalovaná vlastní pozemky v katastrálním území [adresa] a že mají spor o to, zda jsou ve společném jmění či zda náleží 1. žalované. Uvedla-li proto 1. žalovaná na jednání dne 28. 3. 2019, že pozemky nacházející se v [adresa] převedla do svěřenského fondu, muselo být žalobci zřejmé, o jaké konkrétní pozemky se jedná. To platí tím spíše, jestliže žalobci chodily informace o změnách operátu a jestliže měl povědomí o tom, že příjemcem nájmu z pozemků je svěřenský fond, jak sám uvedl při jednání dne 28. 3. 2019 (bod 24 výše) Pokud by proto vyvinul odpovídající míru pečlivosti, mohl již dne 28. 3. 2019 z katastru nemovitostí zjistit, do jakého konkrétního svěřenského fondu byly sporné pozemky vyčleněny, kdo je jeho svěřenským správcem a na základě jakého právního jednání k vyčlenění pozemků došlo. V tento okamžik mu zároveň mělo a mohlo být zřejmé, že 1. žalovaná právně jednala při vyčlenění pozemků bez jeho souhlasu ve smyslu § 714 odst. 2 o. z.

50. Soud proto uzavírá, že žalobce se měl a mohl dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty již dne 28. 3. 2019 (§ 619 odst. 2. o. z.). Promlčecí lhůta k uplatnění námitky relativní neplatnosti právního jednání podle § 714 odst. 2 o. z. proto uplynula dne 28. 3. 2022 (§ 629 odst. 1 o. z.).

51. Na tomto závěru nemění nic tvrzení žalobce, že 2. žalovaný měl mít v evidenci svěřenských fondů zapsanou nesprávnou adresu, a že tedy nebylo jasné, kam mu má doručovat. Žalobce totiž mohl v souladu s principem materiální publicity doručovat 2. žalovanému na adresu zapsanou v evidenci svěřenských fondů, přičemž 2. žalovaný by případně nemohl namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti [§ 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“)].

52. Soud se dále zabýval tím, kdy žalobce námitku relativní neplatnosti právního jednání vůči žalovaným uplatnil. Na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že se tak stalo nejdříve až žalobou ze dne 13. 4. 2022, nikoliv dne 26. 6. 2019, jak nedůvodně tvrdí žalobce. Jak totiž vyplývá z bodu 25 výše, jednání u Obvodního soudu pro [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] nebyl přítomen 2. žalovaný jako druhý účastník smlouvy o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci. Žalobce proto nemohl na tomto jednání námitku relativní neplatnosti smlouvy řádně vznést. Nadto žalobce při jednání pouze uvedl, že převedení pozemků na svěřenský fond představuje protiprávní jednání 1. žalované a že budou muset být v tomto směru zahájena soudní jednání. Z tvrzení žalobce však nevyplývá, že by se výslovně dovolával relativní neplatnosti smlouvy o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci z důvodu podle § 714 odst. 2 o. z. Žalobce proto při soudním jednání dne 26. 6. 2019 námitku relativní neplatnosti nevznesl. Učinil tak nejdříve až žalobou ze dne 13. 4. 2022, která byla 1. žalované doručena dne 9. 5. 2022 a 2. žalovanému dne 25. 4. 2022 (§ 41 odst. 3 o. s. ř.).

53. První žalovaná v této souvislosti namítá, že žalobce nemohl námitku relativní neplatnosti jako hmotněprávní jednání uplatnit žalobou a že je námitka neurčitá a nesrozumitelná. Soud s 1. žalovanou nesouhlasí. Jak totiž uvedl v bodě 44 výše, dovolat se relativní neplatnosti lze i žalobou. Z části žaloby označené jako „VII. Vyčlenění Pozemků do Fondu je neplatné“ jednoznačně vyplývá, že žalobce namítá relativní neplatnost smlouvy o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci, kterou došlo k vyčlenění pozemků do svěřenského fondu, a to podle § 714 odst. 2 o. z. Námitka relativní neplatnosti tak je určitá a srozumitelná. Žalobce ji však uplatnil až po uplynutí promlčecí lhůty (bod 50 výše). Právo žalobce vznést námitku relativní neplatnosti je proto promlčeno.

54. Soud se konečně zabýval tím, zda uplatnění námitky promlčení není v rozporu s dobrými mravy. Žalobce totiž namítá, že se 1. žalovaná dovolává ochrany, přestože uškodí majetku ve svěřenském fondu. Soud s žalobcem nesouhlasí.

55. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1151/2017, a nález Ústavního soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. III. ÚS 3358/20, bod 14).

56. Soud by tedy mohl posoudit námitku promlčení za nesouladnou s dobrými mravy pouze v případě, jestliže by byla výrazem zneužití práva 1. žalovanou na úkor žalobce, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Soud však dospěl k závěru, že není splněna podmínka, že žalobce nezavinil marné uplynutí promlčecí lhůty. Jak totiž uvedl v bodě 49 výše, kdyby si žalobce počínal s náležitou péčí, mohl již dne 28. 3. 2019 zjistit, že došlo k vyčlenění pozemků do svěřenského fondu. Od této chvíle mohl kdykoliv námitku relativní neplatnosti právního jednání uplatnit. Ostatně sám žalobce při jednání před Obvodním soudem pro [adresa] dne 26. 6. 2019 uvedl, že ve vztahu k vyčlenění pozemků do svěřenského fondu budou muset být zahájena soudní jednání, neboť jde o vyvádění peněz ze společného jmění. Žalobce si tak zjevně byl vědom toho, že se proti vyčlenění pozemků do svěřenského fondu má právně bránit. Nic mu proto nebránilo v tom, aby námitku relativní neplatnosti právního jednání vůči žalovaným včas uplatnil. K jejímu promlčení tak došlo pouze v důsledku jeho nedbalého počínání. Pokud by si totiž počínal s náležitou péčí, k promlčení by nedošlo. Námitka promlčení proto není v rozporu s dobrými mravy. III.C K platnosti vzniku svěřenského fondu 57. Protože soud dospěl k závěru, že právo žalobce vznést námitku relativní neplatnosti právního jednání, kterým 1. žalovaná vyčlenila pozemky do svěřenského fondu, je promlčeno, zabýval se dále s ohledem na žalobní argumentaci jako předběžnou otázkou platností zřízení svěřenského fondu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2024, sp. zn. 24 Cdo 1754/2022, bod 23). Pokud by byl svěřenský fond platně zřízen, bylo by namístě žalobu zamítnout bez dalšího. Pozemky by totiž nemohly být součástí společného jmění. Staly by se (bez ohledu na to, zda před tím byly či nebyly součástí společného jmění) odděleným a nezávislým vlastnictvím podle § 1448 odst. 2 o. z. a v případě zániku svěřenského fondu by byly vydány tomu, kdo na ně má právo podle § 1472 o. z. (k tomu viz bod 86 níže). Naopak pokud by svěřenský fond nebyl platně zřízen, bylo by třeba se dále zabývat tím, zda pozemky nejsou součástí společného jmění v důsledku faktického navrácení pozemků 1. žalované z neplatně zřízeného svěřenského fondu. Soud by v takovém případě musel posoudit, zda pozemky před jejich vyčleněním do svěřenského fondu byly součástí společného jmění či nikoliv (v této souvislosti by se také musel zabývat tím, zda je případně 1. žalovaná nevydržela). Pokud by byly, musel by se dále zabývat tím, jaký vliv měly komplexní pozemkové úpravy na určení, zda pozemky jsou nadále ve společném jmění. Soud však z níže uvedených důvodů dospěl k závěru, že svěřenský fond vznikl platně. Těmito otázkami se proto pro nadbytečnost nezabýval.

58. Soud se pro nadbytečnost nezabýval ani blíže tím, zda pozemky, které nabyla 1. žalovaná od [právnická osoba], odpovídají s ohledem na komplexní pozemkové úpravy pozemkům, u kterých žalobce požaduje určení, že náleží do společného jmění. I kdyby totiž tomu tak bylo, nemohla by být žaloba úspěšná, jak je rozvedeno níže.

59. Podle § 553 odst. 2 o. z. platí, že o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

60. Podle § 580 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

61. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

62. Podle § 1448 odst. 1 o. z. platí, že svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.

63. Podle § 1448 odst. 2 o. z. platí, že vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy.

64. Podle § 1448 odst. 3 o. z. platí, že vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.

65. Podle § 1450 odst. 1 o. z. platí, že svěřenský fond musí mít vlastní označení.

66. Podle § 1451 odst. 1 o. z. platí, že svěřenský fond je zřízen, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; je-li svěřenských správců více, postačí, pokud pověření přijme alespoň jeden z nich.

67. Podle § 1451 odst. 2 o. z. platí, že svěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů.

68. Podle § 1452 odst. 1 věty první o. z. platí, že každý svěřenský fond musí mít statut. Statut svěřenského fondu vydává zakladatel.

69. Podle § 1453 odst. 1 o. z. platí, že svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk.

70. Podle § 1457 odst. 1 o. z. platí, že zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, ledaže statut svěřenského fondu určí něco jiného.

71. Podle § 1458 odst. 1 o. z. platí, že kdo je oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondu, postupuje podle statutu a vlastního uvážení. Může své rozhodnutí změnit nebo zrušit za podmínek určených statutem.

72. Podle § 1458 odst. 2 o. z. platí, že nikdo není oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondu pro vlastní zisk.

73. Podle § 1472 o. z. platí, že při zániku správy svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek tomu, kdo na něj má právo. Má se za to, že na majetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondu; není-li žádný z nich, připadá majetek do vlastnictví státu.

74. Podle § 65b zákona o veřejných rejstřících platí, že návrh na zápis zřízeného svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů podává svěřenský správce.

75. Žalobce namítá, že svěřenský fond vznikl neplatně. Smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci je zdánlivá pro nesrozumitelnost a neurčitost. Chybí v ní totiž ujednání o tom, zda je vyčlenění úplatné či bezúplatné. Současně z ní není zřejmé, jaký konkrétní svěřenský fond má majetek nabýt. K zápisu svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů došlo 26. 9. 2018 den po sepsání jeho statutu. Smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci je však až z 26. 10. 2018. Správce tak převzal majetek do správy až měsíc poté, co byl svěřenský fond zapsán do evidence. Jiná smlouva nebyla založena do sbírky listin. Správce se současně nemohl zavázat ke správě věcí, jejichž výčet byl pozměněn 30. 10. 2018. Svěřenský fond proto nevznikl. Zřízení svěřenského fondu navíc bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť díky němu došlo k odklonění majetku ze společného jmění. Smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci je proto absolutně neplatná.

76. Soud shledal výše uvedené námitky nedůvodnými.

77. Svěřenský fond je útvarem bez právní subjektivity, který představuje autonomní majetek bez vlastníka vyčleněný zakladatelem k naplňování konkrétního účelu a spravovaný svěřenským správcem. Pro vznik svěřenského fondu zákon předpokládá tři samostatné kroky. Předně zakladatel musí ve smlouvě či pořízení pro případ smrti vyčlenit konkrétní majetek ze svého vlastnictví a svěřit jej správci k určitému účelu (§ 1448 odst. 1 o. z.). Svěřenský správce následně musí pověření k správě majetku přijmout a zavázat se, že majetek bude držet a spravovat. Tímto okamžikem je svěřenský fond zřízen (§ 1448 odst. 1 ve spojení s § 1451 odst. 1 o. z.). První a druhý krok může splývat v jedno právní jednání. Pro formální vznik svěřenského fondu pak je třeba, aby byl svěřenský fond zapsán do evidence svěřenských fondů (§ 1451 odst. 2 o. z.). K okamžiku jeho vzniku zakladatel ztrácí vlastnické právo k vyčleněnému majetku s výjimkou toho majetku, u něhož zákon podmiňuje nabytí vlastnického práva jinou skutečností, než je sama smlouva o převodu vlastnického práva (bod 20 rozsudku sp. zn. 24 Cdo 1754/2022).

78. Soud se předně zabýval smlouvou o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci. Zákon nestanovuje bližší obsahové náležitosti smlouvy, kterou dochází k vyčlenění majetku z vlastnictví zakladatele (§ 1448 odst. 1 o. z.). Její podstatnou obsahovou náležitostí tak není určení, zda jde o bezúplatné či úplatné zřízení svěřenského fondu. Pokud tento údaj ve smlouvě obsažen není, nemá to žádný vliv na její platnost. Pro samotné určení, zda jde o bezúplatné či úplatné zřízení, se použijí běžná výkladová pravidla podle § 555 a násl. o. z. Z obsahu smlouvy o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci (bod 8 výše) je zřejmé, že za vyčlenění majetku do svěřenského fondu 1. žalovaná nepožadovala žádné protiplnění. Jedná se proto zjevně o bezúplatné zřízení svěřenského fondu. Smlouva tak je v tomto ohledu dostatečně srozumitelná.

79. Zákon rovněž nevyžaduje, aby byl svěřenský fond ve smlouvě označen. Musí z ní však přinejmenším vyplývat, že zakladatel svěřuje správci konkrétně vymezený majetek k určitému účelu a že se správce zavazuje tento majetek držet a spravovat. Přesná identifikace vyčleněného majetku je dostatečná pro to, aby nedošlo k záměně svěřenského fondu s jiným. Jak totiž vyplývá z § 1452 odst. 2 písm. b) o. z., nezbytnou náležitostí statutu svěřenského fondu je označení majetku, který tvoří svěřenský fond. Odpovídá-li proto majetek vymezený ve statutu majetku vymezenému ve smlouvě, pak nelze pochybovat o tom, jaký majetek byl vyčleněn do svěřenského fondu. Nadto označení fondu je povinnou náležitostí statutu podle § 1452 odst. 2 písm. a) o. z. Chybějící označení svěřenského fondu ve smlouvě proto nemůže mít vliv na platnost zřízení svěřenského fondu, pokud je konkrétní označení uvedeno ve statutu.

80. Soud na základě provedeného dokazování ověřil, že pozemky vyčleněné smlouvou o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci odpovídají pozemkům označeným ve statutu ve znění jeho opravy ze dne 30. 10. 2018 (body 6 až 8 výše). Ve statutu je současně uvedeno konkrétní označení svěřenského fondu [název]. Smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci je proto určitá. Nejde tedy o zdánlivé právní jednání podle § 553 odst. 2 o. z., jak mylně tvrdí žalobce.

81. Soud v této souvislosti zároveň podotýká, že na platnost zřízení svěřenského fondu nemá žádný vliv oprava znění statutu opravnou doložkou ze dne 30. 10. 2018. Opravnou doložkou totiž nebyl změněn rozsah vyčleněného majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku. Naopak došlo k pouhému odstranění zřejmé nesprávnosti v originálu notářského zápisu o vydání statutu svěřenského fondu podle § 60 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Oprava totiž spočívala pouze v tom, že v čl. 3 odst. 1 písm. c) statutu byl namísto textu „Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo st.[hodnota] o výměře 144 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 284 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 43 m2; Parcela zjednodušené evidence — parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 5307 m2“ nově uveden text „Pozemek ve zjednodušené evidenci - parcela původ pozemkový katastr (PK): parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 43 m2; Pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ pozemkový katastr (GP): Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 144 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo st. [hodnota] o výměře 284 m2; Parcela zjednodušené evidence - parcelní číslo [hodnota] o výměře 5307 m2“. Opravná doložka tak neměla žádný vliv na výčet pozemků, které byly vyčleněny do svěřenského fondu. Druhý žalovaný proto nemohl mít žádné pochybnosti o tom, jaké pozemky přijímá do správy.

82. Soud se dále zabýval tím, zda smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci není absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Ty představují výjimečný korektiv, který musí být vždy odůvodněn mimořádnými okolnostmi daného případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019). Pojem dobrých mravů však není zákonem blíže vymezen. Úvaha soudu, zda je určité právní jednání v rozporu s dobrými mravy, se proto vždy odvíjí od posouzení všech zvláštností konkrétního případu individuálně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1041/2017). Dobrými mravy se primárně rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 3 Cdon 69/96, a ze dne 26. 2. 2025, sp. zn. 33 ICdo 184/2023).

83. Soud dospěl k závěru, že vyčlenění pozemků do svěřenského fondu smlouvou podle § 1448 odst. 1 o. z. není v projednávané věci v rozporu s dobrými mravy. Z provedeného dokazování totiž nevyplývá, že by zřízení svěřenského fondu 1. žalovanou bylo primárně vedeno pouze snahou účelově odklonit pozemky ze společného jmění (soud ponechává stranou, zda pozemky skutečně byly před vznikem svěřenského fondu ve společném jmění), jak nedůvodně tvrdí žalobce. Přestože 2. žalovaný v rámci účastnického výslechu uvedl, že motivem vzniku svěřenského fondu byly rovněž problémy v manželství a exekuce vedená na 1. žalovanou, je podle soudu třeba přihlédnout k deklarovanému účelu svěřenského fondu, který 2. žalovaný taktéž zdůraznil v rámci své výpovědi. Ze statutu totiž vyplývá, že účelem svěřenského fondu je hmotné zajištění a vzdělávání obmyšlených po dobu života zakladatele (1. žalované), jakož i po dobu po jeho smrti, a správa a dispozice s majetkem svěřenského fondu za účelem jeho udržení a rozmnožování, případně investic. Obmyšlenými jsou dcery žalobce a 1. žalované, a to [jméno FO] a [jméno FO]. Svěřenský fond byl vytvořen na dobu vzdělávání obmyšlených, nejdéle však na dobu, kdy nejmladší z obmyšlených dosáhne 24 let. Z výše uvedeného tak je zřejmé, že svěřenský fond byl 1. žalovanou vytvořen právě za účelem podpory (v té době ještě nezletilých) dcer po dobu jejich vzdělávání. Z provedeného dokazování současně vyplývá, že je tento účel realizován. Prostřednictvím svěřenského fondu jsou totiž hrazeny potřeby dcer žalobce a 1. žalované (například nákup oblečení), jak vypověděl 2. žalovaný. Skutečnost, že potřeby dcer hradí žalovaní nejprve ze svého účtu a následně jim vynaložené prostředky proplatí ku předloženému dokladu svěřenský fond, nepovažuje soud za nijak nestandardní. Druhý žalovaný totiž vypověděl, že platby, které mohou jít ze svěřenského fondu, posuzuje účetní. To s sebou jistě nese určitou časovou prodlevu. Z běžné životní zkušenosti je však známo, že potřeba hradit určité částky za nezletilé děti je zpravidla bezprostřední. V takovém případě je logické, že žalovaní hradí potřeby dcer žalobce a 1. žalované předně ze svého a až následně si nechávají platby proplatit svěřenským fondem. Soud v této souvislosti současně podotýká, že věrohodnost výpovědi 2. žalovaného nesnižuje skutečnost, že si nebyl schopen blíže vzpomenout, jaké konkrétní platby na potřeby dcer ze svěřenského fondu šly. Pokud totiž hlavní kontrolu plateb provádí účetní a platby administruje zejména 1. žalovaná, tak je pochopitelné, že se 2. žalovaný detailně platbami nezabývá. Konečně to, že 1. žalovaná užívá vozidlo svěřenského fondu na jeho náklady, neznamená, že zastřeným účelem svěřenského fondu je uspokojování potřeb 1. žalované. Je totiž zcela běžné, že rodič vozidlem zajišťuje dopravu pro své děti do školy, na kroužky, sport či dovolenou. Užíváním vozidla svěřenského fondu proto 1. žalovaná současně může uspokojovat potřeby svých dcer v souladu se statutem svěřenského fondu. Žalobce v této souvislosti nijak netvrdí ani neprokazuje, že by 1. žalovaná vozidlo užívala čistě pro své potřeby.

84. Soud proto považuje právní jednání 1. žalované vedoucí k vytvoření svěřenského fondu za souladné s dobrými mravy Mezi základní společenské normy totiž patří podpora dětí ze strany rodičů v době, kdy se nemohou sami živit a kdy se připravují vzděláním na budoucí výkon povolání. Ostatně tato mravní norma má odraz i v právním řádu v podobě vyživovací povinnosti (§ 911 o. z.).

85. Z ničeho současně nevyplývá, že by tvrzený účel svěřenského fondu měl zastírat snahu 1. žalované o vyvedení pozemků ze společného jmění. Je sice pravda, že podle čl. 3 odst. 2 smlouvy o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci může 1. žalovaná udělovat svěřenskému správci pokyny k vedení a správě majetku ve svěřenském fondu a že podle čl. 6 odst. 2 statutu svěřenského fondu je k rozhodnutí svěřenského správce o právech na plody a užitky a o právech plynoucích z majetkové podstaty vyžadován souhlas 1. žalované (to odpovídá výpovědi 2. žalovaného, dle které plnění pro vnučky 2. žalovaný konzultuje s 1. žalovanou, přičemž musí dojít ohledně plnění ke shodě). Rozhodovací pravomoci 1. žalované tak jsou značné. Nejde-li však o plnění ze svěřenského fondu a chybí-li pokyn 1. žalované, je svěřenský správce oprávněn svěřenský fond spravovat samostatně (2. žalovaný v této souvislosti výslovně uvedl, že jedná s nájemci pozemků a s osobami při koupi dalších pozemků). První žalovaná si tak jako zakladatelka nevyhradila všechna práva k vyčleněnému majetku, která by ji umožnila fakticky nakládat s pozemky tak, jako kdyby byla jejich vlastníkem (tedy že by jakékoliv jednání svěřenského správce vyžadovalo její předchozí souhlas či pokyn). Nelze v této souvislosti zároveň ztrácet ze zřetele, že 1. žalovaná zřídila svěřenský fond v době, kdy byly obmyšlené ještě nezletilé. Je proto logické, že si ponechala určitý vliv na jednání svěřenského správce, neboť jako rodič chtěla mít dohled nad tím, zda je obmyšleným řádně plněno a zda jsou hmotně zajištěny.

86. Jde-li o právo na vydání majetku při zániku správy svěřenského fondu, statut upravuje právo na vydání majetku pouze pro případ, že zanikne správa z jiného zákonem stanoveného důvodů. V takovém případě se převede majetek na obmyšlené (čl. 8 odst. 5 statutu). Dojde-li k zániku správy svěřenského fondu z důvodu dosažení účelu svěřenského fondu, rozhodnutí soudu, vyplacení veškerého majetku nebo vzdání se práva na plnění ze strany obmyšlených (čl. 8 odst. 1 až 4 statutu), statut nestanovuje, kdo má právo na vydání majetku (pokud nějaký majetek ve svěřenském fondu stále je). Použije se proto zákonné pravidlo obsažené v § 1472 o. z., dle kterého se má za to, že na majetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondu. Obmyšlené tak mají právo na vydání majetku bez ohledu na to, z jakého důvodu k zániku správy svěřenského fondu dojde. To odpovídá účelu, pro jaký byl svěřenský fond založen, tedy hmotné zajištění obmyšlených. I z tohoto důvodu dospěl soud k závěru, že svěřenský fond nebyl zřízen pouze na oko za účelem vyvedení pozemků ze společného jmění. Na tom nemění nic skutečnost, že 1. žalovaná je oprávněna podle čl. 9 odst. 2 statutu obmyšlené kdykoliv odvolat a jmenovat nového obmyšleného. Jde totiž o základní právo zakladatele svěřenského fondu podle § 1457 odst. 1 ve spojení s § 1458 odst. 1 o. z. Tato skutečnost tedy neznamená bez dalšího, že účelem svěřenského fondu je účelové vyvedení pozemků ze společného jmění. Pokud by však 1. žalovaná toto právo zneužila pro vlastník zisk a nově jmenovala za obmyšlenou toliko sama sebe, pak by šlo o neplatné právní jednání pro rozpor se zákonem (§ 1458 odst. 2 o. z.). K tomu však dosud nedošlo a tato otázka nadto není předmětem posuzované žaloby.

87. Na mravnost jednání 1. žalované pak nemá žádný vliv to, že pozemky do svěřenského fondu vyčlenila bez souhlasu žalobce. I kdyby totiž pozemky byly před tím ve společném jmění, tak právo žalobce vznést námitku relativní neplatnosti právního jednání podle § 714 odst. 2 o. z. je promlčeno. To je klíčové. Zákon totiž samotný nedostatek souhlasu druhého manžela s právním jednáním nepovažuje za natolik závažnou vadu, která by mohla vést k absolutní neplatnosti, neboť se opomenutý manžel může dovolat toliko neplatnosti relativní. Ustanovení § 714 odst. 2 o. z. tak představuje speciální ustanovení ve vztahu k § 588 o. z. (srov. PSUTKA, Jindřich. § 714 [Právní jednání týkající se společného jmění manželů a jeho součástí]. In: KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, HRUŠÁKOVÁ, Milana, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 190, marg. č. 7). Nevyžádání si souhlasu od žalobce s vyčleněním pozemků do svěřenského fondu proto nemůže být samo o sobě v rozporu s dobrými mravy.

88. Soud nepovažuje v posuzované věci za rozporné s dobrými mravy ani to, že svěřenským správcem se stal otec 1. žalované (tj. 2. žalovaný). Jak bylo výše řečeno, účelem svěřenského fondu je hmotné zajištění dcer žalobce a 1. žalované po dobu jejich vzdělávání. Je proto logické, že správu svěřenského fondu vykonává osoba blízká jak 1. žalované, tak i obmyšleným. Správa majetku vysoké hodnoty nadto představuje citlivou záležitost, která vyžaduje velkou důvěru v osobu svěřenského správce. Není proto nic neobvyklého na tom, že správu vykonává právě rodinný příslušník, kterému zakladatel důvěřuje. Nadto zákon neklade na osobu svěřenského správce žádné odborné či jiné požadavky. Musí být toliko svéprávný (§ 1453 odst. 1 o. z.). Soud proto nepovažuje za nemravné, že svěřenským správcem je právě 2. žalovaný.

89. Soud tak uzavírá, že zřízení svěřenského fondu nebylo v rozporu s dobrými mravy. Smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci proto není absolutně neplatná (§ 588 o. z.).

90. Soud se konečně zabýval tím, zda svěřenský fond mohl vzniknout ke dni 26. 9. 2018, kdy byl zapsán do evidence svěřenských fondů. Žalobce totiž tvrdí, že smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci je opatřena ověřovací doložkou až ze dne 26. 10. 2018. Ani tato skutečnost však nemá vliv na platnost zřízení svěřenského soudu.

91. Zákon neklade žádné formální požadavky na smlouvu o vyčlenění majetku podle § 1448 odst. 1 o. z. Může být proto ústní. Jsou-li však vyčleňovány nemovitosti, je třeba, aby měla písemnou formu (§ 560 o. z.). Nedostatek písemné formy lze dodatečně zhojit podle § 582 odst. 1 o. z., a to s účinky od počátku (ex tunc). Svěřenský správce může přijmout pověření ke správě svěřenského fondu podle § 1451 odst. 1 o. z. i konkludentním jednáním, neboť zákon žádnou formu nepředepisuje a současně nejde o právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci (srov. ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer). Podle § 574 o. z. zároveň platí, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

92. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že smlouva o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci byla skutečně podepsána až 26. 10. 2018, tedy měsíc po vzniku svěřenského fondu. Jiná smlouva nebyla v řízení doložena. Soud však nemá pochybnosti o tom, že ke dni zápisu svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů existovala přinejmenším ústní dohoda mezi 1. žalovanou a 2. žalovaným o vyčlenění pozemků a že 2. žalovaný přijal pověření k jejich správě.

93. Návrh na zápis zřízeného svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů podává svěřenský správce (§ 65b zákona o veřejných rejstřících). Druhý žalovaný proto zjevně konkludentně přijal pověření ke správě svěřenského fondu podle § 1451 odst. 1 o. z. před podáním návrhu na zápis svěřenského fondu do evidence. V opačném případě by totiž nedošlo ke vzniku svěřenského fondu, neboť by návrh na zápis do evidence nepodal. Nehledě na to, že současně s návrhem na zápis byl povinen doložit svůj souhlas se zápisem do evidence svěřenských fondů podle § 12 zákona o veřejných rejstřících. Zjevně proto souhlasil s tím, že pozemky vyčleněné do svěřenského fondu bude spravovat a že bude zapsán do evidence jako svěřenský správce. To, že zde existovala ústní dohoda o tom, jaký majetek 1. žalovaná vyčleňuje do svěřenského fondu, pak vyplývá z toho, že 2. žalovaný jako svěřenský správce musel k návrhu na zápis svěřenského fondu do evidence doložit statut svěřenského fondu podle § 19 ve spojení s § 66 písm. a) zákona o veřejných rejstřících, ve kterém jsou specifikovány vyčleňované pozemky. Mezi 1. žalovanou a 2. žalovaným tak před vznikem svěřenského fondu musela panovat vzájemná shoda na tom, jaké konkrétní pozemky 1. žalovaná vyčleňuje do svěřenského fondu, a přinejmenším ústní dohoda, že je bude 2. žalovaný držet a spravovat. Nedávalo by totiž smysl, aby byl jako svěřenský správce zapsán právě 2. žalovaný, pokud by s tím ani jeden z nich nesouhlasil. K odstranění nedostatku formy smlouvy o svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci následně došlo 26. 10. 2018, kdy písemná smlouva byla opatřena úředně ověřenými podpisy [nejspíše pro účely zápisu správy svěřenského fondu do katastru nemovitostí podle § 7 odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. j) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí].

94. Soud z výše uvedených důvodů proto dospěl k závěru, že svěřenský fond platně vznikl ke dni 26. 9. 2018. Pozemky tak nemohou být součástí společného jmění (bod 57 výše).

IV. Závěr a náhrada nákladů řízení

95. Soud závěrem dodává, že se pro nadbytečnost nezabýval zbylými námitkami účastníků. I kdyby je totiž shledal důvodnými, nic by to nezměnilo na závěru, že právo žalobce podle § 714 odst. 2 o. z. namítat relativní neplatnost právního jednání, kterým došlo k vyčlenění pozemků do svěřenského fondu, je promlčeno a že pozemky byly platně vyčleněny do svěřenského fondu před tím, než bylo rozvedeno manželství žalobce a 1. žalované. Právní závěr soudu, že pozemky z uvedených důvodů nemohou být součástí společného jmění, i kdyby do něj před tím náležely, by tak zůstal stejný.

96. Žaloba je nedůvodná. Soud ji proto zamítl. Žalovaní mají ve věci plný úspěch. Mají tak právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

97. Náklady řízení 1. žalované sestávají předně z odměny advokáta, a to za 22,5 úkonů právní služby [převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření ze dne 20. 7. 2022, doplňujícího vyjádření ze dne 18. 8. 2022, 10. 1. 2023, 15. 3. 2023, 31. 5. 2023, 31. 7. 2023, 29. 1. 2024, 15. 3. 2024, 2. 12. 2024, námitek proti formulaci otázek pro znalce ze dne 28. 2. 2025 a závěrečného návrhu ze dne 2. 7. 2025 a účast na jednání dne 21. 7. 2022, 25. 10. 2022, 12. 1. 2023, 13. 6. 2023, 19. 9. 2023, 1. 2. 2024, 19. 11. 2024, 14. 1. 2025, 3. 6. 2025 (2 x; délka jednání 155 minut) a 21. 8. 2025 (vyhlášení rozhodnutí) po 17 x 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024] a po 5,5 x 5 620 Kč [§ 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025; soud v této souvislosti podotýká, že v řízení nebyla zjištěna cena nemovitých věcí vyčleněných do svěřenského fondu, tarifní hodnotu proto nelze určit podle § 9a odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 24 Cdo 2396/2019)], tedy celkem ve výši 83 610 Kč; dále z náhrady hotových výdajů ve výši 17 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024) a 6 x 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025), tedy celkem ve výši 7 800 Kč; náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu celkem ve výši 21 507 Kč [na jednání v roce 2022 ve výši 2 x 2 073 Kč - cesta 306 km, základní náhrada za 1 km ve výši 4,70 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., cena za 1 litr motorové nafty ve výši 47,10 Kč podle § 4 písm. c) této vyhlášky, průměrná spotřeba vozidla dle technického průkazu ve výši 4,4 litru na 100 km; na jednání v roce 2023 ve výši 3 x 2 055 Kč - cesta 306 km, základní náhrada za 1 km ve výši 5,20 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., cena za 1 litr motorové nafty ve výši 34,40 Kč podle § 4 písm. c) této vyhlášky, průměrná spotřeba vozidla dle technického průkazu ve výši 4,4 litru na 100 km; na jednání v roce 2024 ve výši 2 x 2 235 Kč - cesta 306 km, základní náhrada za 1 km ve výši 5,60 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., cena za 1 litr motorové nafty ve výši 38,70 Kč podle § 4 písm. c) této vyhlášky, průměrná spotřeba vozidla dle technického průkazu ve výši 4,4 litru na 100 km; na jednání v roce 2025 ve výši 3 x 2 242 Kč - cesta 306 km, základní náhrada za 1 km ve výši 5,80 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., cena za 1 litr motorové nafty ve výši 34,70 Kč podle § 4 písm. c) této vyhlášky, průměrná spotřeba vozidla dle technického průkazu ve výši 4,4 litru na 100 km]; náhrady za promeškaný čas ve výši 11 500 Kč (7 x 10 x 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024; 3 x 10 x 150 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025); náhrady za 21 % DPH z částky 124 417 Kč ve výši 26 128 Kč. První žalovaná má dále nárok na 300 Kč jako paušální náhradu podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za jeden úkon (vznesení námitky místní nepříslušnosti v době, kdy nebyla zastoupena advokátem). Náklady řízení 1. žalované tak celkem činí 150 845 Kč.

98. Soud však 1. žalované nepřiznal náhradu za odměnu advokáta (a s tím spojené náklady) za úkony spočívající v poradě s klientem ze dne 13. 6. 2022, 19. 9. 2022, 29. 11. 2022, 12. 9. 2023, 8. 1. 2024, 18. 11. 2024 a 2. 6. 2025. První žalovaná totiž tvrzené porady řádně nedoložila. Zaslala sice soudu zápisy z jednání s advokátem, avšak ty mají začerněný obsah, a není z nich tedy zřejmé čeho konkrétně se týkaly. Soud proto nemůže posoudit, zda odměna za tyto úkony právní služby byla účelně vynaložena k bránění práva 1. žalované. Z provedeného dokazování totiž vyplývá, že 1. žalovaná vedla s žalobcem řadu sporů u různých soudů. Porady se proto nemusely nutně týkat jen předmětu nyní řešené věci, ale mohly se týkat například péče o nezletilé dcery či vypořádání jejich společného jmění.

99. Náklady řízení 2. žalovaného v celkové výši 1 500 Kč sestávají z paušální náhrady podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za pět úkonů [sepis vyjádření ze dne 12. 8. 2022 a doplňujícího vyjádření ze dne 17. 3. 2023 a účast na jednání dne 19. 11. 2024 a 3. 6. 2025 (2 x; délka jednání 155 minut)], tj. 5 x 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) a c) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud však 2. žalovanému nepřiznal náhradu cestovních výdajů na výše uvedená jednání. Druhý žalovaný je totiž vyčíslil až poté, co soud rozhodl o výši jeho nákladů při jednání dne 21. 8. 2025 (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).