13 C 140/2020 - 213

Rubrum

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupený Mgr. [jméno] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil následovně. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dále i jen:„ pozemek žalobce“). Na tomto pozemku probíhala a probíhá v souladu se stavebním povolením výstavba bytových domů. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dále i jen„ pozemek žalovaného“), který má společnou hranici i s pozemkem žalobce. Žalovaný realizuje na svém pozemku bez stavebního povolení výstavbu rodinného domu (dále i jen„ předmětná stavba“). Předmětná stavba je na pozemku žalovaného umístěna v rozporu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavebním zákonem a jeho prováděcími právními předpisy, jelikož se nachází v odstupové vzdálenosti menší než 7 m od plánovaných staveb žalobce, čímž nejsou pro plánované bytové domy žalobce naplněny závazné normy pro oslunění a osvětlení. Pro eliminaci negativních důsledků předmětné stavby na bytové domy a při snaze žalobce i žalovaného vyhnout se nutnosti faktického odstranění předmětné stavby došlo dne [datum] mezi žalobcem, jako stavebníkem na straně jedné, společností [právnická osoba], jako projektantem na straně druhé a žalovaným a jeho manželkou, paní [jméno] [příjmení], jako investory na straně třetí, k uzavření smlouvy o vypracování dokumentace a zajištění inženýringu (dále i jen„ předmětná smlouva“). Jejím předmětem bylo jednak, že [právnická osoba] (dále i jen:„ projektant“) zpracuje pro žalobce projektovou dokumentaci spočívající ve zvýšení dvou bytových domu o jedno nadzemní podlaží tak, aby byly redukovány negativní dopady předmětné stavby na kvalitu bydlení v bytových domech, a následně zajistí inženýring s přístavbou spojený, dále, že náklady na tyto činnosti zaplatí žalovaný a jeho manželka, a dále, že v případě, že ve stanovené lhůtě ([datum]) nebude vydáno pravomocné rozhodnutí nebo povolení, které umožní žalobci realizovat výše uvedenou přístavbu (dále i jen:„ předmětné povolení“), žalovaný a jeho manželka odstraní předmětnou stavbu do 8 měsíců od marného uplynutí stanovené lhůty pro vydání předmětného povolení. Dále se v této dohodě strany dohodly, že v případě, že žalovaný a jeho manželka nesplní svou povinnost předmětnou stavbu odstranit, žalovaný uhradí žalobci smluvní pokutu ve výši [částka]. Předmětné povolení však ani do dnešního dne vydáno nebylo, a přesto předmětná stavba do [datum] odstraněna nebyla. Žalobci proto vznikl vůči žalovanému nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty výzvou doručenou žalovanému dne [datum] s tím, aby smluvní pokutu uhradil do 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaný však dosud danou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že ji neuznává, což odůvodnil následovně. Předmětná smlouva představovala v prvé řadě závazek projektanta provést pro žalobce dílo spočívající ve zpracování projektové dokumentace k přístavbě a v provedení činnosti a služby inženýringu. Je pravdou, že se strany v předmětné smlouvě dohodly pro případ, že by projektant nezajistil vydání předmětného povolení do dne [datum], že žalovanému vznikne povinnost odstranit předmětnou stavbu, a to ve lhůtě 8 měsíců ode dne [datum] a že pro zajištění tohoto závazku žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka]. Projektant však všechny své povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy řádně splnil. Výše uvedené dílo bylo projektantem beze zbytku řádně a včasně provedeno a žalobce vůči jeho provedení ničeho nenamítal. Kompletní dílo bylo žalobci předáno dne [datum]. Projektant rovněž splnil veškeré své povinnosti vyplývající z jeho závazku provést činnost a služby inženýringu. Následně projektant podal dne [datum] stavebnímu úřadu Města Vejprty žádost o vydání předmětného povolení. Dne [datum] bylo stavebním úřadem Města Vejprty vydáno předmětné povolení, které však nenabylo právní moci, jelikož dva vlastníci bytových jednotek v sousedních nemovitostech se proti tomuto rozhodnutí odvolali. Projektant i žalovaný tedy řádně splnili všechny své povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy, přesto však k vydání předmětného povolení ve výsledku nedošlo. Při uzavírání předmětné smlouvy nebylo možné předpokládat, že dojde ke komplikacím či průtahům, které zapříčiní to, že povolení nebude vydáno v termínu (a nenabyde v tomto termínu právní moci), který se jevil vzhledem ke zkušenostem projektanta i zúčastněných smluvních stran jako dostatečný. Projektant ani žalovaný tak v plnění svých smluvních povinností nespatřují žádné pochybení, které by jim mohlo být kladeno za vinu. Nedodržení termínu pro vydání předmětného povolení tak rozhodně nemůže jít k jejich tíži, jelikož ani projektant ani žalovaný činnost příslušných úřadů nemohli žádným způsobem ovlivnit. Vzhledem k tomu, že předmětné povolení nebylo bez jakéhokoli pochybení na straně projektanta či žalovaného, vydáno v dohodnutém termínu, žalovaný se tuto situaci snažil obratem aktivně řešit a vše komunikoval se zástupci žalobce, zejména s panem [jméno] [příjmení]. S žalobcem tak v tomto směru bylo komunikováno, jak osobně, tak telefonicky, tak i přes e-mail či SMS. Žalobce žalovanému opakovaně potvrdil, a to konkrétně zejména prostřednictvím pana [příjmení] při společenské události konané v lednu 2020, že nežádá odstranění předmětné stavby žalovaného, a že nemá v úmyslu uplatňovat vůči žalovanému zažalovanou smluvní pokutu a že jde o čistě formální a hypotetické ustanovení předmětné smlouvy, které nebude uplatňováno. Následně, po uplynutí lhůty k odstranění předmětné stavby, která uplynula dne [datum], však žalovaný velice překvapivě v rozporu s dřívější rétorikou žalobce obdržel dne [datum] výzvu žalobce k úhradě zažalované smluvní pokuty. Jednání žalobce je tedy třeba považovat za jednání nepoctivé a s ohledem na zásadu, že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání také za jednání zjevně zneužívající právo a jednání v rozporu s dobrými mravy. Pro tento rozpor s dobrými mravy a zneužití práva nemá žalobce na smluvní pokutu nárok. Následně žalovaný doplnil, že je pravdou, že ve věci není rozhodné zavinění ve vztahu k nesplnění zajišťované povinnosti. Nicméně účinnost povinnosti žalovaného odstranit stavbu byla vázána na splnění negativní odkládací podmínky, a to nevydání předmětného povolení, v určené lhůtě. Byl to přitom sám žalobce, kdo zapříčinil splnění negativní podmínky - nevydání předmětného povolení, a to jednak tím, že žádost o toto rozhodnutí podal až dne [datum], kdy nebylo možno objektivně dosáhnout vydání předmětného povolení v dané lhůtě, a dále tím (jak žalovaný posléze, avšak již po koncentraci řízení, doplnil), že započal se zahájením realizace přístavby bez příslušného povolení (stavba balkónů, aj.) ještě přede dnem [datum]. Pokud tedy žalobce zapříčinil splnění negativní podmínky svým jednáním, pak se ke splnění takové podmínky, která je žalobkyni ku prospěchu, nepřihlíží, jelikož obecně platí, že ke splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění ku prospěchu. Povinnost žalovaného odstranit stavbu proto nikdy nenastala, a v důsledku toho pak žalobci nemohlo vzniknout právo na smluvní pokutu. Žalovaný se rovněž zavázal ke splnění něčeho, co bylo v pravomoci státního orgánu, a proto šlo o plnění nemožné (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

3. V replice na vyjádření žalovaného žalobce zejména uvedl, že smlouva je projevem svobodné vůle stran a že není pravdou, že by projektant splnil dílo řádně a včas, jelikož žádost o toto předmětné povolení podal až dne [datum], kdy bylo splnění dohodnutých lhůt již nereálné. Žalobce pak rozhodně žalovaného nijak neujišťoval, že nebude požadovat odstranění předmětné stavby nebo, že nebude požadovat zaplacení zažalované smluvní pokuty, když takovéto ujišťování by bylo i s ohledem na zcela jasnou vůli stran (a tedy i žalobcovu) projevenou v předmětné smlouvě naprosto nelogické.

4. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], tedy pozemku žalobce a žalovaný je spolu se svou manželkou vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], tedy pozemku žalovaného.

5. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že účastníci uzavřeli a podepsali dohodu označenou jako„ smlouva o vypracování dokumentace a zajištění inženýringu“ ze dne [datum], tedy předmětnou smlouvu, že třetí stranou této smlouvy byl [právnická osoba], jako projektant.

6. Ze shodných tvrzení účastníků soud rovněž zjistil, že do [datum] nenabylo předmětné povolení právní moci a že nenabylo právní moci ani do [datum].

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud rovněž zjistil, že žalovaný ve lhůtě 8 měsíců uvedené v čl. VII. odst. 7. předmětné smlouvy neodstranil předmětnou stavbu a že předmětná stavba nebyla odstraněna ani do [datum].

8. Ze shodných tvrzení účastníků soud rovněž zjistil, že předmětná stavba byla postavena bez stavebního povolení.

9. Ze shodných tvrzení účastníků soud rovněž zjistil, že ze strany žalobce probíhá výstavba bytových domů podle stavebního povolení vydaného Městským úřadem ve Vejprtech, stavebním úřadem dne [datum] na stavbu vedenou pod názvem„ Obytný soubor [anonymizováno] louky“.

10. Ze smlouvy o vypracování dokumentace a zajištění inženýringu, tedy z předmětné smlouvy, soud zjistil, že touto dohodou se žalobce, jako stavebník, [právnická osoba], jako projektant, a žalovaný a jeho manželka, paní [jméno] [příjmení], jako investor, mimo jiné v čl. IV. odst. 2 písm. c) této dohody dohodli, že projektant zajistí, aby předmětné povolení nabylo právní moci nejpozději do [datum], dále se v čl. VII. odst. 7. této dohody dohodli, že v případě, že ani ve lhůtě dle čl. IV odst. 2 písm. c) této smlouvy nebude vydáno předmětné povolení, zavazuje se investor odstranit předmětnou stavbu (v dohodě označenou jako:„ černá stavba“), a to do 8 měsíců od marného uplynutí lhůty dle čl. IV odst. 2 písm. c) této smlouvy pro vydání předmětného povolení, a dále se v čl. VIII. odst. 4. dohodli, že v případě, že investor nesplní svou povinnost dle čl. VII. odst. 7., zavazuje se žalovaný uhradit stavebníkovi, tedy žalobci, smluvní pokutu ve výši [částka].

11. Z oznámení o prodlení se splněním závazku dle smlouvy o vypracování dokumentace a zajištění inženýringu bylo soudem zjištěno, že v tomto dopisu ze dne [datum] jednak žalobce sděluje žalovanému, že projektant je v prodlení se svým závazkem zajistit, aby předmětné povolení nabylo právní moci do [datum], jednak, že v důsledku tohoto prodlení vzniká žalovanému povinnost odstranit předmětnou stavbu a zejména, že jej upozorňuje, na oprávnění žalobce požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši [částka], pokud nebude předmětná stavba odstraněna. Z potvrzení o odeslání zásilky bylo soudem zjištěno, že tato zásilka byla žalovanému zaslána.

12. Z výzvy k odstranění stavby a úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že v tomto dopise vyzývá žalobce žalovaného jednak k odstranění předmětné stavby, a jednak, vzhledem k tomu, že ji do [datum] neodstranil, k zaplacení zažalované smluvní pokuty, a to do 7 dnů od doručení této výzvy, jinak se žalobce bude domáhat svých nároků soudní cestou. Přílohou tohoto dopisu byla plná moc zástupce žalobce, který tento dopis vypracoval. Z dodejky k výzvě ze dne [datum] soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Z plné moci bylo soudem zjištěno, že zástupce žalobce je oprávněn v zastoupení žalobce činit veškerá právní jednání.

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto dopise vyzývá žalobce žalovaného opětovně jednak k odstranění předmětné stavby a k zaplacení zažalované smluvní pokuty, a to do 7 dnů od doručení této výzvy, jinak žalobce již přistoupí k podání žaloby. Z podacího lístku k této výzvě bylo soudem zjištěno, že tato zásilka byla žalovanému zaslána.

14. Z výzvy ze dne [datum] adresované společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že v tomto dopisu jednak žalobce sděluje projektantovi, že dosud nesplnil svou povinnost zpracovat pro žalobce kompletní projektovou dokumentaci, že je v prodlení se svým závazkem zajistit vydání předmětného povolení, v důsledku čehož vznikají žalobci vůči projektantovi nároky na zaplacení sjednaných smluvních pokut. Z listiny - dodejky bylo soudem zjištěné, že tato výzva byla projektantovi doručena dne [datum].

15. Z výzvy k úhradě smluvní pokuty a náhradě škody adresované společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že v tomto dopisu ze dne [datum] žalobce vyzývá projektanta k úhradě smluvních pokut a k náhradě škody, která žalobci vznikla. Z dodejky bylo soudem zjištěno, že tato výzva byla projektantovi doručena dne [datum].

16. Z dopisu z [datum] soud pouze zjistil, že v dopisu doručenému [stát. instituce] dne [datum] projektant v zastoupení žalovaného stáhl souhlas žalovaného s vydáním předmětného povolení, což však nebylo zjištění relevantní pro rozhodnutí věci (více viz zejména odst. 31 až 35 rozsudku).

17. Z čestného prohlášení [titul]. [jméno] [příjmení] soud neučinil žádná skutková zjištění, jednak jelikož v zásadě platí, že výslechy svědků nemají a nemohou být nahrazovány čestnými prohlášeními těchto osob, a jednak jelikož při svém výslechu svědek [příjmení] sám vypověděl něco jiného, než je uvedeno v daném čestném prohlášení, a proto je toto prohlášení i v rozporu se samotným výslechem svědka [příjmení] (viz odst. 18 a 19 rozsudku) a jako takové je naprosto nehodnověrné.

18. Z výslechu svědka [titul] [jméno] [příjmení] (který, jak je třeba zde zdůraznit, byl předvolán k prokázání žalovaného tvrzení, že jej žalobce opakovaně ujišťoval, že nežádá odstranění předmětné stavby a zejména zaplacení zažalované smluvní pokuty, a nikoliv k prokázání skutečností, kdo zavinil či zapříčinil, že předmětné povolení nebylo vydáno ve lhůtě do [datum], jelikož z důvodů uvedených níže, zejména v odst. 31 až 35 rozsudku, toto posledně uvedené nebylo relevantní pro rozhodnutí věci) soud zjistil, že svědek se zná se žalovaným celý život, mají spolu přátelský vztah. Svědek se zná i s panem [příjmení], o kterém se domníval, že vystupoval za žalovaného, avšak ten se mu nikdy žádným dokladem, který by např. prokazoval, že je zmocněn jednat za žalobce, neprokazoval, pan [příjmení] dával svědkovi svou vizitku, na které byla uvedena firma, ve které tehdy působil, pravděpodobně [právnická osoba] [anonymizováno]. Dále soud z výslechu tohoto svědka zjistil, že se smluvním řešením v podobě předmětné smlouvy přišel žalobce, svědek a žalovaný si tuto smlouvu přečetli a zdála se jim v pořádku, jejím principem bylo zajištění předmětného povolení. Očekávání stran této smlouvy při jejím uzavření bylo, že předmětné povolení bude vyřízeno. Byly zde ale dvě varianty řešení daného sporu. Buď tedy bude vydáno předmětné povolení, a pak nebude muset žalovaný se svou předmětnou stavbou nic dělat, nebo tedy pokud by předmětné povolení nebylo vydáno, bude muset žalovaný tu část své předmětné stavby ubourat. Svědek nemá povědomí o tom, čeho se žalobce domáhal nebo nedomáhal po žalovaném. Svědek nekomunikoval s panem [příjmení] o odstranění předmětné stavby žalovaného. Svědek si ani již nepamatuje, zda byl přítomen nějaké narozeninové oslavě v lednu 2020.

19. Kromě právě uvedených zjištění je třeba uvést, jak již soud zmínil výše, že výslech tohoto svědka zcela zpochybnil věrohodnost jeho čestného prohlášení, jelikož svědek naprosto v rozporu s obsahem čestného prohlášení vypověděl, že varianta odstranění (podle jeho slov části) předmětné stavby byla jednou ze dvou předpokládaných (i když tou méně očekávanou) a že s panem [příjmení] o odstranění předmětné stavby vůbec nekomunikoval. Rovněž je třeba uvést, že soud z výslechu tohoto svědka ani nezjistil ničeho ohledně žalovaným tvrzeného příslibu nepožadování smluvní pokuty, jelikož svědek nic takového, že by byl takovému příslibu přítomen, přes otázky soudu i zástupců účastníků nevypověděl, i když byl opakovaně na komunikaci s panem [příjmení] dotazován.

20. Z čestného prohlášení Mgr. [příjmení] soud rovněž neučinil žádná skutková zjištění, jednak jelikož opět v zásadě platí, že výslechy svědků nemají a nemohou být nahrazovány čestnými prohlášeními těchto osob, a jednak jelikož při svém výslechu svědek [příjmení] sám vysvětlil, že tímto prohlášením mínil, že ze strany osob vystupujících za žalobce na oslavě v lednu 2020 nezazněl požadavek na odstranění předmětné stavby, a nikoliv, že by tam zazněl příslib, že její odstranění nepožadují (viz odst. 21 rozsudku).

21. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v rámci oslavy konané v lednu 2020 probíhala nějaká komunikace ve skupince, kde byl i žalovaný a i zástupci žalobce. Bavili se o tom, aby to mohlo fungovat pro všechny, o tom, jak dojít ke společnému cíli. Šlo tam o to, aby si žalobce mohl postavit přístavbu o jedno patro. Diskuze se vedla o kontrole rozpracovanosti žádosti o vydání předmětného povolení a o odvolání dvou vlastníků bytů v bytovém projektu žalobce. Neprobíraly se tam nějaké konkrétní povinnosti žalovaného. Nebylo tam probíráno ničeho ohledně odstranění předmětné stavby žalovaného. Dále soud z výslechu svědka zjistil, že svědek zamýšlel své výše uvedené prohlášení tak, že na oslavě nebylo vůbec téma odstranění stavby probíráno.

22. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na narozeninové oslavě konané dne [datum] se svědkyně spolu se svědkem [příjmení] setkali i se žalovaným a společně se zúčastnili diskuze mimo jiné s panem [příjmení]. V diskuzi se řešilo, že nebyla dodržena vzdálenost staveb žalovaného a svědka [příjmení] k hranici s pozemkem žalobce. Hovořilo se o více variantách řešení. Soud z výslechu této svědkyně neučinil skutkové zjištění, že by bylo při této diskuzi žalovanému panem [příjmení] sděleno, že žalobce nepožaduje odstranění předmětné stavby. Jednak je třeba uvést, že i když svědkyně uvedla, že se domnívá, že zástupci žalobce říkali, že nebudou požadovat odstranění stavby, nebyla si tím příliš jista, vypověděla, že se o tom takto přímo nehovořilo, že se bavili jen o teoretické možnosti, co nastane, pokud nebude předmětné povolení vydáno. Jista si byla pouze tím, že při diskuzi rozhodně po žalovaném nikdo výslovně nepožadoval, aby předmětnou stavbu odstranil. Zejména však svědek [příjmení] výslovně a kategoricky uvedl, že se o odstraňování stavby při dané příležitosti vůbec nediskutovalo. Zejména pak soud z výslechu svědkyni neučinil ani zjištění, že by se na dané oslavě při předmětné diskuzi probíralo cokoliv ohledně žalovaným tvrzeného příslibu nepožadování smluvní pokuty, jelikož svědkyně vypověděla, že neví, jestli se na té oslavě řešilo i zaplacení smluvní pokuty, že si naopak spíše myslí, že se spíše řešily nějaké technické věci.

23. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování rozhodnutími stavebního úřadu města Vejprty ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], protokolem o předání tištěné verze díla ze dne [datum], závazným stanoviskem orgánu územního plánování MÚ [obec], č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], závazným stanoviskem Odboru ŽP MÚ [obec], č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], vyjádřením KHS [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], vyjádřením HZS [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], závazným stanoviskem orgánu územního plánování MÚ [obec], č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], závazným stanoviskem Odboru ŽP MÚ [obec], č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], vyjádřením KHS [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], vyjádřením HZS [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutím o změně stavby před dokončením č.j. [spisová značka], spisem ohledně řízení o dodatečném povolení stavby vedenému stavebním úřadem města Vejprty, rozhodnutím Krajského úřadu ze dne [datum] a čestným prohlášením [právnická osoba], jelikož skutečnosti, které měli být těmito důkazy prokazovány (zjednodušeně řečeno, kdo zavinil či zapříčinil, že předmětné povolení nebylo ve lhůtě vydáno) nejsou relevantní pro rozhodnutí věci samé, a provedení těchto důkazů proto nebylo potřebné, aby soud mohl věc rozhodnout (více viz zejména odst. 31 až 35 rozsudku).

24. Stejně tak soud zamítl návrhy na doplnění dokazování usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum], vyrozumění o zahájení [anonymizováno] stíhání žalovaného ze dne [datum], rozhodnutím Městského úřadu Vejprty ze dne [datum] a usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum] a ze dne [datum], jelikož jejich provedení nebylo potřebné pro rozhodnutí soudu, jelikož skutečnosti, které jimi měly být prokazovány (zejména tvrzené nerespektování rozhodnutí orgánů veřejné moci žalovaným) nebyly relevantní pro věc samu.

25. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místě uvádí v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí soudu, přičemž ve zbytku odkazuje na shora podrobně rozvedené dokazování:

26. Dne [datum] byla uzavřena a podepsána dohoda označená jako„ smlouva o vypracování dokumentace a zajištění inženýringu“ (tedy předmětná smlouva). Touto dohodou se žalobce, jako stavebník, [právnická osoba], jako projektant, a žalovaný a jeho manželka, paní [jméno] [příjmení], jako investor, mimo jiné v čl. IV. odst. 2 písm. c) této dohody dohodli, že projektant zajistí, aby předmětné povolení nabylo právní moci nejpozději do [datum], dále se v čl. VII. odst. 7. této dohody dohodli, že v případě, že ani ve lhůtě dle čl. IV odst. 2 písm. c) této smlouvy (tedy do [datum]), nebude vydáno předmětné povolení, zavazuje se investor odstranit předmětnou stavbu (v dohodě označenou jako:„ černá stavba“), a to do 8 měsíců od marného uplynutí lhůty dle čl. IV odst. 2 písm. c) této smlouvy) pro vydání předmětného povolení (tedy do [datum]), a dále se v čl. VIII. odst. 4. dohodli, že v případě, že investor nesplní svou povinnost dle čl. VII. odst. 7. této smlouvy, zavazuje se žalovaný uhradit stavebníkovi, tedy žalobci, smluvní pokutu ve výši [částka].

27. Do [datum] předmětné povolení právní moci nenabylo. Žalovaný ve lhůtě 8 měsíců uvedené v bodu VII. odst. 7. předmětné smlouvy (tedy do [datum]) předmětnou stavbu neodstranil.

28. V dopisu ze dne [datum] žalobce žalovanému sdělil jednak, že projektant je v prodlení se svým závazkem zajistit, aby předmětné povolení nabylo právní moci do [datum], jednak, že v důsledku tohoto prodlení vzniká žalovanému povinnost odstranit předmětnou stavbu a zejména jej upozornil na oprávnění žalobce požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši [částka], pokud nebude předmětná stavba odstraněna. Tato zásilka byla žalovanému zaslána. V dopise ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného jednak k odstranění předmětné stavby, a jednak, vzhledem k tomu, že ji do [datum] neodstranil, k zaplacení zažalované smluvní pokuty, a to do 7 dnů od doručení této výzvy, jinak se žalobce bude domáhat svých nároků soudní cestou. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. V dopisu ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného opětovně k odstranění předmětné stavby a k zaplacení zažalované smluvní pokuty, a to do 7 dnů od doručení této výzvy, jinak žalobce již přistoupí k podání žaloby. Tato zásilka byla žalovanému zaslána.

29. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce žalovanému sdělil (a už vůbec ne opakovaně), že nebude požadovat odstranění předmětné stavby a zejména (což bylo pro rozhodnutí věci podstatné, viz níže), že by mu sdělil, že nebude požadovat zaplacení zažalované smluvní pokuty. Soud přitom při jednání dne [datum] poučil žalovaného (a i následně jej v tomto smyslu opětovně upozornil), že co těchto tvrzení leží břemeno důkazní na něm (jelikož je to žalovaný, kdo z těchto tvrzení pro sebe vyvozuje prospěch a jejichž prokázání by mu i ku prospěchu mohlo být). Poučil jej rovněž i o následcích neunesení tohoto břemene, tedy, že by v důsledku jeho neunesení mohlo dojít k neúspěchu žalovaného ve věci, konkrétně že soud nebude moci uzavřít, že by bylo žalovanému ze strany žalobce sděleno, že nežádá odstranění předmětné stavby a že nemá v úmyslu uplatňovat vůči žalovanému předmětnou zažalovanou smluvní pokutu (k tomu, že tato tvrzení nebyla prokázána čestnými prohlášeními ani výslechy tří výše uvedených svědků více viz hodnocení těchto důkazů uvedené v odst. 17 až 22 rozsudku). Naopak, jak zde lze zdůraznit, z provedených listinných důkazů vyplynulo, že na povinnost odstranit předmětnou stavbu a zejména tedy na povinnost zaplatit zažalovanou smluvní pokutu žalobce žalovaného několikrát upozorňoval a vyzýval ho i přímo k jejich splnění (viz dopisy z [datum], [datum] a [datum] v odst. 28 rozsudku).

30. Podle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

31. Nejprve je třeba zdůraznit, že v současnosti podle výše citované právní úpravy platí, že povinnost uhradit smluvní pokutu vzniká bez ohledu na zavinění. Úprava smluvní pokuty stojí proto nyní na objektivním principu. Právo na smluvní pokutu tedy vzniká již porušením smluvené povinnosti bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly. Není přitom ani rozhodné, zda byla porušená povinnost obsahem právního vztahu mezi podnikateli či nepodnikateli. Na povinnosti uhradit smluvní pokutu pak dokonce nemají vliv ani objektivní nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky (tzv. liberační důvody). Povinnost uhradit smluvní pokutu je proto vybudována na absolutním objektivním principu (srov. [anonymizováno], [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ [číslo]). [anonymizována dvě slova], dostupné v [anonymizována dvě slova], komentář k § 2048)

32. Z právě uvedeného je tudíž zřejmé, že pro projednávanou věc nebylo rozhodné, zda žalovaný zavinil či nezavinil, že předmětná stavba nebyla do [datum] odstraněna a už vůbec tedy ne, zda projektant zavinil či nezavinil (a zda to například tedy zavinil někdo jiný), že předmětné povolení nebylo vydáno do [datum] (k tomu viz i níže v odst. 34 a 35 rozsudku). Rozhodné tedy bylo pouze to, zda předmětná povinnost, tedy povinnost odstranit předmětnou stavbu do [datum] byla porušena či nikoliv, přičemž v řízení bylo zjištěno, že tato povinnost splněna v dané lhůtě nebyla (což shodně tvrdili oba účastníci) a že tato povinnost i vznikla (k tomu viz níže, zejména odst. 34 a 37 rozsudku).

33. Vzhledem k dispozitivnosti shora citovaného ust. § 2048 o.z. pak zde lze i uvést, že i samotné smluvní ujednání obsažené v čl. VIII. odst. 4. předmětné smlouvy je naformulováno v souladu se zákonným předpokladem tak, že jde o odpovědnost objektivní (viz odst. 26 rozsudku).

34. K argumentaci žalovaného, že„ žalobce zapříčinil splnění negativní podmínky, že předmětné povolení nebylo vydáno, jelikož žádost podal až [datum]“ (viz odst. 2 rozsudku), je jednak třeba obecně uvést, že soud je názoru, že kdyby se s touto argumentací v projednávané věci ztotožnil, ve výsledku by zkoumal otázku, kdo zavinil nesplnění dané povinnosti, což by smazávalo rozdíl mezi subjektivní a objektivní odpovědností. Jednak je pak třeba poukázat na skutečnost, že jde o argumentaci naprosto vnitřně rozpornou a nelogickou, jelikož i sám žalovaný uvádí, že žádost podával dne [datum] nikoliv žalobce, nýbrž projektant, což odpovídalo i jeho závazku dohodnutému v čl. IV. odst. 2 písm. c) předmětné smlouvy (viz odst. 26 rozsudku, ostatně žalovaný navíc i tvrdí, že projektant dokončil své dílo spočívající ve zpracování projektové dokumentace k přístavbě až [datum]). K argumentaci žalovaného, že„ žalobce zapříčinil splnění negativní podmínky, že předmětné povolení nebylo vydáno, dále i tím, že započal se zahájením realizace přístavby bez příslušného povolení ještě přede dnem [datum]“, je pak dále třeba uvést, že skutkové tvrzení o předčasném započetí realizace bylo žalovaným doplněno až v podání ze dne [datum], tedy až po koncentraci řízení, která nastala již dne [datum], přičemž nešlo ani o reakci žalovaného na výzvu soudu podle ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ (viz i odst. 29 rozsudku), a proto k němu soud nepřihlížel (srov. ust. § 118b odst. 1 o. s. ř.)

35. Dále je třeba uvést a zdůraznit, že ze strany žalovaného dochází k určité dezinterpretaci předmětné smlouvy. Závazek žalovaného odstranit předmětnou stavbu (na porušení kteréžto povinnosti je navázána zažalovaná smluvní pokuta) není totiž navázán na nesplnění povinnosti projektanta zajistit vydání stavebního povolení do [datum], nýbrž na naplnění či nenaplnění objektivní okolnosti, zda bude do [datum] předmětné povolení vydáno či nikoliv. Jinak řečeno, žalovaný se zavázal odstranit předmětnou stavbu nikoliv pro případ jakéhokoliv porušení jakékoliv povinnosti své či povinnosti třetí osoby, nýbrž prostě a jednoduše a naprosto určitě se ji zavázal odstranit tehdy, když předmětné povolení nebude (z jakýchkoliv důvodů) do daného data vydáno (viz citovaný čl. v odst. 26 rozsudku). Takováto projevená vůle stran je přitom naprosto určitá a srozumitelná a odpovídá i logice dané věci, tedy potřebě žalobce buď dosáhnout do určitého data vydání předmětného povolení či dosáhnout do určitého data odstranění předmětné stavby (viz např. i ony dvě varianty uvedené v odst. 18 rozsudku). Závazek smluvní strany (v tomto případě žalovaného) něco plnit (v tomto případě odstranit předmětnou stavbu) přitom samozřejmě nemusí být vždy navázán pouze na porušení nějaké jiné povinnosti, což je rozdíl oproti smluvní pokutě, která, jak vyplývá i z citovaného ust. § 2048 o. z., může být sjednána vždy jen pro případ porušení nějaké povinnosti (jak tomu i v daném případě je, kdy je sjednána pro případ porušení povinnosti odstranit předmětnou stavbu).

36. Z právě uvedených důvodů je pak i naprosto irelevantní argumentace žalovaného, že„ žalovaný se zavázal ke splnění něčeho, co bylo v pravomoci státního orgánu, a proto šlo o plnění nemožné“, když zde lze nad rámec výše uvedené argumentace dezinterpretací předmětné smlouvy dodat, dodat, že žalovaný se k zajištění vydání předmětného povolení ani nijak nezavázal (k tomu se zavázal projektant), zavázal se pouze k odstranění své předmětné stavby, což zcela jistě ve lhůtě 8 měsíců nemožné nebylo (a pouze již pro úplnost lze proto dodat, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], na které žalovaný odkazuje bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. II. ÚS 3379/19, zjednodušeně řečeno pro nerespektování principu autonomie vůle smluvních stran).

37. Ze shora uvedených důvodů proto bylo pro rozhodnutí věci zásadní pouze to, že předmětné povolení nebylo do [datum] vydáno, pročež žalovanému vznikla povinnost odstranit předmětnou stavbu do [datum], která však splněna nebyla (což shodně tvrdili oba účastníci), a žalobci proto vznikl nárok na zaplacení zažalované smluvní pokuty.

38. V řízení pak, jak je již rozebráno výše (viz odst. 29 rozsudku), nebylo prokázáno, že by snad žalobce žalovanému (byť jednou) sdělil, že nebude zaplacení zažalované smluvní pokuty požadovat (ani ostatně nebylo prokázáno, že by mu sdělil, že nebude požadovat odstranění předmětné stavby, k tomu viz i dále), a proto nelze rozhodně uzavřít, že by byl zažalovaný nárok z tohoto důvodu v rozporu s dobrými mravy, či že by šlo ze strany žalobce v případě předmětné žaloby o zjevné zneužití práva, přičemž zde lze podotknout, že v teoretickém případě, že by naopak v řízení setrvalé ujišťování o nedomáhání se zažalované pokuty prokázáno bylo, o rozporu nároku s dobrými mravy či o zneužití práva by se podle názoru soudu jednat mohlo.

39. Zde lze ještě pro úplnost uvést, ačkoliv v řízení nebylo prokázáno ani, že by žalobce žalovanému sdělil, že nebude požadovat odstranění předmětné stavby, že při této argumentaci žalovaného dochází k zaměňování dvou nároků, a to nároku na odstranění předmětné stavby a na zaplacení zažalované smluvní pokuty. V řízení jde totiž právě jen o zaplacení smluvní pokuty a soud si umí naprosto nepochybně představit situaci, kdy by se žalobce spokojil pouze se zaplacením smluvní pokuty a již se nedomáhal odstranění předmětné stavby či naopak. Jinak řečeno, i kdyby bylo prokázáno ujišťování žalobce, že žalovaný nemusí předmětnou stavbu odstranit (ale nebylo by již zároveň i prokázáno ujišťování, že nemusí zaplatit smluvní pokutu) na rozhodnutí soudu by to nemělo žádný vliv.

40. Pro úplnost lze rovněž avšak pouze ve stručnosti dodat, i když v řízení nikdo ani relevantně nenamítal, že by tomu tak snad nebylo, že zažalovaná smluvní pokuta se soudu ani nejeví jako nepřiměřeně vysoká, a to s ohledem na povahu utvrzované povinnosti (odstranění stavby) a její význam z hlediska povinností vyplývajících z předmětné smlouvy (když je evidentní, že pro případ nevydání předmětného povolení jde o naprosto zásadní povinnost žalovaného z předmětné smlouvy).

41. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] (tedy ode dne následujícího po dni splatnosti, který byl uveden v doručené výzvě žalobce k plnění, viz odst. 28 rozsudku) do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud vzhledem ke značné výši této finanční částky v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, dvouměsíční, aby měl žalovaný větší časový prostor ji zaplatit.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l o. s. ř. za použití ust. §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 6, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý z 8 úkonů právní služby vykonané advokátem, a to za převzetí a příprava zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žalobu, vyjádření žalobce ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření žalobce ze dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum] a účast na soudním jednání dne [datum], respektive ve výši [částka] za jeden úkon v poloviční výši, a to za účast na jednání dne [datum], při kterém nebylo zahájeno jednání ve věci samé (viz ust. § 11 odst. 2 písm. f) a § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a paušální náhrada výdajů stanovená § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové částce [částka] za těchto celkem 9 úkonů právní služby. Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Soud nepřiznal žalobci náhradu za požadované úkony spočívající v nahlížení do spisu, jelikož se nejedná o úkony podřaditelné pod některý z úkonů předpokládaných ust. § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to ani při aplikaci ust. § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek časového prostoru ji uhradit, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

Poučení