13 C 154/2021-91

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro 43 439 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 43 439 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 43 439 Kč od 28. 12. 2020 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 28 503,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 43 439 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 21. 7. 2020 uzavřela s žalovaným Smlouvu o dílo na provedení díla„ Objekt [ulice] [anonymizováno], ulice [ulice], [obec] – oprava elektroinstalace“, kdy cena díla byla dohodnuta na částku ve výši 57 986,78 Kč bez DPH, tj. 70 164 Kč včetně zákonné sazby DPH platné v době uzavření této smlouvy. Žalobkyně dílo řádně a včas provedla a následně jej vyúčtovala fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne 25. 11. 2020 se splatností do 25. 12. 2020 na částku ve výši 57 987 Kč bez DPH. Na tuto fakturu – daňový doklad byla ze strany žalovaného, zastoupeného [název práv. osoby] uhrazena dne 11. 12. 2020 částka ve výši 14 548 Kč. K úhradě tak zbývá částka ve výši 43 439 Kč. Žalobkyně dále uplatňuje nárok na úrok z prodlení v zákonné výši ročně z dlužné částky od 28. 12. 2020 do zaplacení. Dále také uplatňuje v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jejichž minimální výše činí 1 200 Kč. Předžalobní výzva ze dne 13. 11. 2021 ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. byla žalovanému doručena dne 14. 1. 2021 do datové schránky. Žalovaný dosud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako zcela bezdůvodnou v celém rozsahu zamítl. Uvedl, že je pravdou, že s žalobkyní zastoupenou [název práv. osoby] dne 21. 7. 2020 Smlouvu o dílo ohledně opravy elektroinstalace v objektu [anonymizována dvě slova] v [obec] uzavřel a že zaplatil žalobkyni pouze 14 578 Kč, takže předmětem řízení zůstává částka 43 439 Kč. Tato však podle žalovaného zanikla zápočtem – vyúčtováním smluvní pokuty v souvislosti s uplatněním vady díla, kdy žalovaný žalobkyni vyúčtoval prostřednictvím [název práv. osoby] přípisem ze dne 19. 2. 2020, doručeným žalobkyni dne 21. 2. 2020, smluvní pokutu ve výši 40 293 Kč. Podkladem pro vyúčtování smluvní pokuty bylo ujednání v čl. XI. Smlouvy o dílo uzavřené mezi smluvními stranami dne 26. 6. 2018. Dopisem ze dne 12. 5. 2020 byla vyzvána žalobkyně kvalifikovanou výzvou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 40 293 Kč, na kterou odpověděla právní zástupkyně žalobkyně přípisem ze dne 21. 5. 2020, kterým úhradu smluvní pokuty odmítla. Následně žalovaný přípisem ze dne 7. 12. 2020, který byl doručen žalobkyni prostřednictvím pošty dne 8. 12. 2020 provedl zápočet dlužné částky smluvní pokuty ve výši 40 293 Kč, která byla navýšena o částku 3 146 Kč jako zákonný úrok z prodlení za období od 27. 7. 2020 do 7. 12. 2020. Doručením zápočtu do dispoziční sféry žalobkyně povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni 43 439 Kč zanikla. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně zápočet dlužné částky přípisem ze dne 22. 12. 2020 prostřednictvím své právní zástupkyně odmítla.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: z výpisu z obchodního rejstříku [název práv. osoby], že [název práv. osoby] je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl [anonymizováno], vložka [číslo]. Jejím předmětem podnikaní jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Statuárním orgánem společnosti je představenstvo. Společnost zastupuje vždy společně předseda představenstva a místopředseda představenstva nebo předseda představenstva a další člen představenstva společnosti nebo místopředseda představenstva a další člen představenstva společnosti. Předsedou představenstva společnosti je [titul]. [jméno] [příjmení], místopředsedou představenstva je JUDr. [jméno] [příjmení] a členem představenstva je [titul]. [jméno] [příjmení], jimž funkce a členství vniklo [datum]. ze smlouvy o dílo ze dne 21. 7. 2020, že žalovaný zastoupený [název práv. osoby] jako objednatel uzavřel s žalobkyní jako zhotovitelem smlouvu o dílo na provedení díla„ Objekt [ulice] [anonymizováno], ulice [ulice], [obec] – oprava elektroinstalace“, kdy cena díla byla dohodnuta na částku ve výši 57 986,78 Kč bez DPH, tj. 70 164 Kč včetně zákonné sazby DPH platné v době uzavření této smlouvy s tím, že cena díla bude uváděna s přesností na 2 desetinná místa s matematickým zaokrouhlením na setiny. Zhotovitel se zavázal dílo dokončit 31. 8. 2020. Účastníci v čl. VI. smlouvy sjednali, že platby ceny díla budou prováděny bezhotovostně na bankovní účet zhotovitele na základě daňových dokladů – faktur podle skutečně provedených a odsouhlasených prací, s lhůtou splatnosti do 30 dnů po jejich prokazatelném obdržení objednatelem. z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 25. 11. 2020, [variabilní symbol], že žalobkyně žalovanému uvedenou fakturou za provedené elektroinstalační práce - areálové rozvody [ulice] [anonymizováno] [obec] vyúčtovala žalovanému částku 57 987 Kč, splatnou 25. 12. 2020. z přehledu plateb, že žalovaný žalobkyni dne 11. 12. 2020 uhradil na shora uvedenou fakturu částku 14 548 Kč. z předžalobní výzvy ze dne 13. 1. 2021 ve spojení s datovou doručenkou, že právní zástupkyně žalobkyně žalovaného zastoupeného [název práv. osoby] vyzvala k úhradě žalované částky do sedmi dnů od doručení výzvy, přičemž uvedená výzva byla žalovanému zastoupenému [název práv. osoby] doručena dne 14. 1. 2021. z výpisu z registru ekonomických subjektů, že žalovaný je obcí se sídlem [adresa žalované]. z uplatnění vady díla + výzvy k úhradě smluvní pokuty a náhradě škody včetně dodejky, že žalovaný zastoupený [název práv. osoby] přípisem ze dne 19. 2. 2020, doručeným žalobkyni dne 21. 2. 2020, žalobkyni sdělil, že dne 10. 2. 2020 od stavební firmy, která realizovala rekonstrukci elektroinstalace v uvedených domech, zjistil, že žalobkyní dodaná projektová dokumentace vykazuje vady. Současně vyúčtoval žalobkyni smluvní pokutu ve výši 20 % ceny díla, tj. částku 40 293 Kč dle Smlouvy o dílo na zhotovení přípravné projektové dokumentace k akci„ [anonymizováno] [ulice] č. o. [anonymizováno 5 slov], [obec] – rekonstrukce elektroinstalace“ s poukazem na čl. XI. Smlouvy o dílo. Uvedl, že stavební firma, která rekonstrukci elektroinstalace provedla, vyčíslila další náklady, které byly zjištěny až při realizaci a byly způsobeny chybami v žalobkyní dodané projektové dokumentaci, a to na částku 798 733 Kč bez DPH, kterou požaduje uhradit. Jednalo se o chybné položky v projektové dokumentaci, konkrétně o položku [číslo] – prorážení otvorů a ostatní bourací práce, vysekání rýh pro montáž trubek a kabelů v kamenných nebo betonových zdech hloubky do 3 cm a šířky do 3 cm a o položku [číslo] – vyplnění rýh a otvorů a omítnutí rýh ve stěnách do hloubky do 3 cm a šířky do 3 cm. U těchto položek je ve výkazu výměr uvedeno 2 624 m, správně však mělo být uvedeno 5 945 m, což je rozdíl 3 321 m. Dle cenové nabídky tak u položky [číslo] činí rozdíl 3 321 m x 166,53 Kč, tj. částku 553 046 Kč bez DPH. U položky [číslo] činí rozdíl 3 321 m x 73,98 Kč, tj. částku 245 687 Kč bez DPH. Celkem tedy 798 733 Kč. Žalovaný tak vyzval žalobkyni k úhradě částky 40 293 Kč do 5ti dnů od doručený výzvy a dále k jednání o náhradě škody ve výši 798 733 Kč. ze smlouvy o dílo ze dne 26. 6. 2018, že žalovaný zastoupený [anonymizována dvě slova] [obec] jako objednatel uzavřel s žalobkyní jako zhotovitelem smlouvu o dílo na zhotovení přípravné projektové dokumentace„ [anonymizováno] [ulice] č. o. [anonymizováno 5 slov], [obec] – rekonstrukce elektroinstalace“ za sjednanou cenu ve výši 166 500 Kč bez DPH, tj. 201 465 Kč včetně DPH 21%. V článku XI. Vady díla odst.

1. účastníci sjednali, že dílo má vady, jestliže jeho provedení neodpovídá požadavkům uvedeným ve smlouvě, příslušným právním předpisům, normám nebo jiné dokumentaci vztahující se k provedení díla nebo pokud neumožňuje užívání, k němuž bylo určeno a zhotoveno. Dílo má vady zejména také tehdy, pokud některá jeho část či rozsah (projektová dokumentace, položkový rozpočet, výkaz výměr apod.) neodpovídá skutečnému stavu, tj. chybou zhotovitele dojde při realizaci díla k navýšení vysoutěžené ceny či jiné újmě na straně objednatele či vzniku dalších nákladů na straně objednatele. Pro tyto případy účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 20 % ceny díla, kterou je zhotovitel povinen objednateli uhradit do 5ti dnů ode, kdy byl k zaplacení smluvní pokuty vyzván. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo na náhradu škody. Jako kontaktní osoba ve věcech technických za [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jsou uvedeni [jméno] [příjmení], vedoucí provozního oddělení [anonymizováno], email: [email] a.s. a [jméno] [příjmení], provozní technik [právnická osoba], email: [email] z přípisu právního zástupce žalovaného ze dne 12. 5. 2020, že žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce tímto žádal žalobkyni o dodatečnou dobrovolnou úhradu smluvní pokuty ve výši 40 293 Kč vyúčtované přípisem ze dne 19. 2. 2020. z přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 5. 2020, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému sdělila, že vyúčtovanou smluvní sankci neuznává s tím, že už ve svém přípise ze dne 5. 3. 2020 uvedla, že již v době probíhajícího výběrového řízení na rozdíl v položkách [číslo] upozornila, a to písemně emailem ze dne [datum]. Navíc smlouva o dílo na provedení díla„ [anonymizováno 6 slov], [obec] rekonstrukce elektroinstalací bytového domu“ uzavřená mezi žalovaným na straně objednatele a společností [právnická osoba] na straně zhotovitele v čl. V. odst. 6 obsahuje ujednání, podle kterého zhotovitel nemá právo domáhat se změny ceny díla z důvodů chyb nebo nedostatků v položkovém rozpočtu. Za této skutkové situace má za to, že nejsou splněny podmínky pro uplatňování smluvní pokuty dle ustanovení čl. XI. uzavřené smlouvy o dílo ze dne 26. 6. 2018. ze započtení smluvní pokuty s příslušenstvím proti pohledávce z faktury [číslo] včetně dodejky, že žalovaný zastoupený [název práv. osoby] dopisem ze dne 7. 12. 2020, doručeným žalobkyni dne 8. 12. 2020, sdělil žalobkyni, že započítává dlužnou částku 43 439 Kč, tj. smluvní pokutu ve výši 20% z ceny díla, což činí 40 393 Kč, vyúčtovanou v souladu s čl. XI. bod 1) Smlouvy o dílo na zhotovení přípravné projektové dokumentace k akci“ [anonymizováno] [ulice] č. o. [anonymizováno 5 slov], [obec] – rekonstrukce elektroinstalace“ přípisem ze dne 19. 2. 2020 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za období od 27. 2. 2020 do 7. 12. 2020, což činí 3 146 Kč, oproti pohledávce žalobkyně, kterou uplatnila ve výši 57 987 Kč fakturou [číslo] ze dne 25. 11. 2020, která bude splatná 25. 12. 2020 a kterou žalobkyně vyúčtovala plnění za areálové rozvody [anonymizována dvě slova] [obec]. Žalovaný dále uvedl, že doručením tohoto zápočtu žalobkyni vznikne povinnost doplatit rozdíl mezi žalobkyní fakturovanou částkou 57 987 Kč a jeho dospělou a splatnou pohledávkou 43 439 Kč, kdy dlužnou částku po provedeném zápočtu ve výši 14 548 Kč převede na účet žalobkyně. ze sdělení právní zástupkyně žalobkyně ze dne 22. 12. 2020, že právní zástupkyně žalobkyně uvedeným dopisem sdělila [název práv. osoby], že žalobkyně neuznává uplatněnou pohledávku ve výši 40 293 Kč ani její příslušenství. Uvedla, že žalobkyně své stanovisko k neoprávněnosti vyúčtované smluvní pokuty již sdělila, a to přípisem ze dne 21. 5. 2020, na důvody v něm uvedené stran neoprávněnosti vyúčtované smluvní pokuty odkázala. Současně žalovaného vyzvala k úhradě ceny díla vyúčtované fakturou [číslo] ze dne 25. 11. 2020. z e-mailové komunikace, že [celé jméno svědka], projekce elektro dne 9. 4. 2019 v 13:12 odeslal e-mail na adresu [email] v němž, uvedl, že na základě upozornění jednoho z uchazečů výběrového řízení, následnou kontrolou rozpočtu zjistil chybu v množství u položky sekání rýh 3x3 cm v betonových zdech a položky zednického zapravení. Jedná se o položky [číslo] v oddíle Silnoproudé elektroinstalace. V rozpočtu je uvedeno množství [číslo] m, ale správně by mělo být [číslo] m. Dále uvedl, že si nedokáže dost dobře vysvětlit, jak k uvedené chybě došlo, neboť v pracovních soupisech k jednotlivým typům bytů, které použil k sestavování rozpočtu, bylo množství uvedeno správně. [příjmení] [příjmení] proto žádal, aby mi dala vědět, jestli bude třeba rozpočet upravit, nebo sestavit dodatkový rozpočet s tím, že ví, že nabídkové řízení právě probíhá a vlastně zítra končí. ze smlouvy o dílo ze dne 11. 7. 2019, že žalovaný jako objednatel uzavřel s firmou [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] smlouvu o dílo na provedení díla„ [ulice a číslo], [anonymizována čtyři slova] [obec] – Rekonstrukce elektroinstalací bytového domu“. V čl. V. odst. 6. smlouvy si smluvní strany sjednaly, že zhotovitel nemá právo domáhat se změny ceny díla z důvodů chyb nebo nedostatků v položkovém rozpočtu. z vyjádření žalobkyně ze dne 5. 3. 2020 k dopisu [název práv. osoby] ze dne [datum], že žalobkyně uvedla, že necítí žádnou odpovědnost za vady díla, vycházela z těchto podkladů: a) smlouva o dílo na zhotovení přípravné projektové dokumentace„ [anonymizováno] [ulice] [číslo]“ – rekonstrukce elektroinstalace ze dne 26. 6. 2018, b) písemné sdělení kontaktní osobě z 9. 4. 2019 o rozdílu v sekání drážek, c) smlouva o dílo na provedení díla„ [anonymizováno] [ulice] [číslo] [anonymizována čtyři slova]“ – [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno]) [anonymizováno] [název práv. osoby] ze dne 19. 2. 2020. z dohody o narovnání ze dne 18. 11. 2020, že žalovaný zastoupený [název práv. osoby] jako objednatel a zhotovitel [právnická osoba] uzavřeli tuto dohodu o narovnání, kterou upravují svá vzájemná práva a povinnosti, která jsou mezi nimi sporná, dle Smlouvy o dílo na provedení díla„ [ulice a číslo], [anonymizována čtyři slova] [obec] – rekonstrukce elektroinstalací bytového domu“ uzavřené dne 11. 7. 2019, kdy v průběhu provádění díla zhotovitel upozornil objednatele na nesoulad ve výkazu výměr, které byly součástí zadávacích podmínek a s tím spojené vícepráce, jejichž hodnotu zhotovitel následně vyčíslil na částku 798 729,99 Kč bez DPH. Smluvní strany uvedly, že uzavřená smlouva o dílo obsahovala ustanovení, že zhotovitel nemá právo domáhat se změny ceny díla z důvodů chyb nebo nedostatků v položkovém rozpočtu. Dle odborných vyjádření a dostupné rozhodovací praxe by však uvedené ustanovení smlouvy o dílo o nemožnosti zhotovitele domáhat se změny ceny díla z důvodů chyb nebo nedostatků v položkovém rozpočtu, v případě soudního sporu mohlo být soudem posouzeno jako neplatné ujednání. Zhotovitel však nedodržel přesný postup pro uplatnění rozporu se zadávací dokumentací, tak jak byl tento sjednán ve smlouvě o dílo, zejména v příloze Všeobecné obchodní podmínky statutárního města Olomouce na provedení díla. Smluvní strany zastávají v otázce víceprací u uvedené smlouvy o dílo a s tím spojeným nárokem zhotovitele na jejich uhrazení objednatelem rozdílná stanoviska, nicméně měly zájem řešit uvedené sporné nároky a práva smírnou cestou s cílem minimalizovat náklady na případné soudní spory formou dohody o narovnání, kdy se objednatel zavázal zhotoviteli zaplatit částku 450 000 Kč bez DPH z titulu náhrady zhotovitelem vynaložených zvýšených nákladů na dokončení díla dle smlouvy o dílo, které mu vznikly z důvodu chyb a nedostatků v zadávací dokumentaci ke smlouvě o dílo. z potvrzení Ministerstva vnitra České republiky, že Dohoda o narovnání uzavřená dne 18. 11. 2020 mezi žalovaným zastoupeným [název práv. osoby] a firmou [právnická osoba] byla zveřejněna v registru smluv [datum] z usnesení z 61. Schůze Rady města Olomouce konané dne [datum], že [jméno] města Olomouce schválila uzavření Dohody o narovnání se zhotovitelem veřejné zakázky s názvem„ [ulice a číslo], [anonymizována čtyři slova] [obec] – Rekonstrukce elektroinstalaci bytového domu“. z emailové komunikace, že [celé jméno svědka], projekce elektro se k žádosti vedoucího provozního oddělení [název práv. osoby] [jméno] [příjmení], vyjádřil k emailu [titul] [příjmení] ředitelky [právnická osoba] zaslanému řediteli [název práv. osoby] dne 10. 2. 2020, kdy uvedl, že na chybnou výměru sekání a vyplnění drážek (pol. 253 a 256) upozornil paní [příjmení] telefonicky a emailem dne [datum]. Domluvili se, že úpravu rozpočtu v tuto chvíli nebudou provádět, protože řízení na výběr zhotovitele prací již probíhalo a bylo skoro u konce. Vybraný zhotovitel měl být na tuto skutečnost upozorněn a rozdíl měl být dorovnán formou víceprací, na základě daných jednotkových cen. z informace ke škodní události, že pojišťovně byla oznámena škodná událost k pojištění podnikatelů sjednanému s žalobkyní jako pojištěným pojistnou smlouvou č [číslo] a byl jí postoupen poškozeným (žalovaným) uplatněný nárok ze dne 19. 2. 2020 z titulu vady díla s výzvou pojištěnému k úhradě smluvní pokuty a k jednání o náhradě škody ve výši 798 733 Kč, kterou měl pojištěným vadným dílem poškozenému způsobit. Generali [ulice] pojišťovna dopisem ze dne 17. 3. 2020 adresovaným WI-ASS ČR s.ro. sdělila ke škodní události [číslo], pojištěné žalobkyně a poškozeného žalovaného, že má shodně s pojištěným za to, že na jeho straně nebyly naplněny předpoklady odpovědnosti za škodu. Uzavřela, že nebyl prokázán vznik škody na straně poškozeného, potažmo povinnost pojištěného uhradit zhotovitelem poškozenému vykázané náklady ve výši 798 733 Kč spojené se sekáním drážek a vyplňováním rýh a otvorů dle pol. 253 a 256 cenové nabídky v rozsahu 3 321m. Událost odložila bez náhrady. [příjmení] [jméno] [příjmení], která škodní událost vyřizuje, se vynaložením nákladů na sekání předmětných drážek a otvorů a souvisejících prací nejedná o škodu, ale nutný náklad na realizaci stavby. Už s ohledem na množství, resp. délku přes 3 000 m se nejednalo o zanedbatelný rozdíl, který by nemohl zhotovitel při realizaci díla zjistit a byl by tedy uveden v omyl. ze sdělení [právnická osoba], [IČO] ze dne 30. 9. 2021, že tato sdělila, že v uvedené právní věci žalobkyně proti žalovanému o zaplacení částky 43 439 Kč s přísl. nevstupuje jako vedlejší na straně žalobkyně do řízení, neboť na výsledku soudního sporu s ohledem na rozsah pojistného krytí sjednanou pojistnou smlouvou s žalobkyní nemá právní zájem. z výslechu svědka [celé jméno svědka], subdodavatele žalobce při realizaci projektu„ Třída [ulice] č. o. [anonymizováno 5 slov], [obec] – rekonstrukce elektroinstalace“, že tento uzavřel v roce 2018 jako OSVČ s žalobkyní, zastoupenou p. [jméno] ústní smlouvu o zhotovení díla – zpracování projektové dokumentace. Na základě vystavené faktury po předání díla obdržel od žalobce celou odměnu, jen neví, v jaké výši. Od žalobce, pana [jméno], měl ústní pověření, jednat se Statutárním městem, resp. Správnou nemovitostí [obec]. S těmito také jednal a zastupoval žalobce jako subdodavatel. Nabídku zpracoval se zástupcem firmy [jméno], byl přítomen prohlídky staveniště, kde za zadavatele byla přítomna paní [jméno] [příjmení], se kterou poté dále osobně, telefonicky a e-mailem komunikoval. Tato sdělila své požadavky. Byli tam dva projektanti, on a p. [jméno] [příjmení] ([právnická osoba]). Paní [příjmení] sdělila rozsah, viděl instalace, vznášel dotazy. Na základě této komunikace, byla zpracována cenová nabídka a [právnická osoba] elektro zakázku získala. Jednou z podmínek řízení byla kontrola projektové dokumentace před odevzdání paní [příjmení], kdy odsouhlasení proběhlo v srpnu a samotné předání proběhlo v září 2018. Někdy asi v dubnu 2019 byla vyhlášena veřejná soutěž, kdy se mu začali ozývat uchazeči o danou zakázku, k vysvětlení jednotlivých položek či jejich upřesnění. Ozval se mu též pan [příjmení] ([právnická osoba]), který se dotazoval, zda není chyba v rozpočtu, ve výměře sekání drážek 3x3 a jejich následného zapravení. Odpověděl mu, že situaci znovu prověří a přišel na to, že došlo k součtu u dvou položek, které spolu souvisí a vznikl tak rozdíl cca 50 % výměry. To bylo asi 2 dny před ukončením soutěže, tedy před termínem odevzdání cenových nabídek do soutěže. E-mailem se dotazoval zmocněné referentky (paní [příjmení]), jestli má daný rozpočet upravit,či jak jinak by se chyba dala napravit. Tato mu sdělila, že už je pouze krátký čas před uzávěrkou cenových nabídek, má to tak nechat být a zadavatel to poté bude řešit s vysoutěžitelem v rámci samotné stavby. Poté ještě dostal e-mail od Správy nemovitostí, kdy v kopii byl přiložen i e-mail od vysoutěžitele, a to před předáním stavby s dotazem na vícepráce a též na tuto spornou položku. Reagoval vysvětlení shora. To byla poslední komunikace stran této záležitosti. Dále upřesnil, že osobně rozdíl v ceně díla nijak neřešil, pouze ověřil skutečnost, jestli při zpracování projektové dokumentace vznikla chyba, která mu byla sdělena panem [příjmení] a tuto skutečnost e-mailem paní [příjmení] sdělil. Na dotaz, zda-li řešil daný rozdíl v ceně i poté, co mi byl zaslán poslední e-mail od [anonymizována dvě slova], kdy s ním byl v kopii zaslán i e-mail firmy [příjmení] [příjmení], odpověděl, že pouze vysvětlil, jak k chybě došlo. Svědek potvrdil, že danou chybu udělal on sám. O chybě informoval pana [příjmení], což byl technik žalobce, který zpracovával cenovou nabídku. Svědek má za to, že díky dané chybě byla částka podle [příjmení] cca asi o 300 000 Kč jiná. K dotazu, zda provedl opravu, nebo zda zpracoval dodatkový rozpočet, uvedl, že opravu (vyčíslení položek) udělal, avšak neví, zda opravu zadal i do rozpočtu. Do originálního rozpočtu, vzhledem k odpovědi paní [příjmení] a též vzhledem k blížícímu se konci termínu u veřejné soutěže nechtěl zasahovat. Neví, kdo danou chybu zaplatil, případně, jak se to dále vyřešilo. Žalobce po něm nežádal slevu z díla, a pokud by žádal tak v rámci zachování dobrých vztahů by mu ji poskytl. Svědek se vyjádřil v tom směru, že má za to, že díky této chybě nevznikla škoda, kdy toto zjistil dotazem na komoru českých inženýrů a techniků ([ulice] komora autorizovaných inženýrů a techniků), potažmo na zástupkyni pojišťovny, kde mu bylo sděleno, že na pojistné plnění by v této dané kauze nebyl nárok, kdy se nejedná o takovou vadu, která by navyšovala cenu díla. Tato opomenutí se mohou stát. -) z nesporných tvrzení účastníků, že byla uzavřena smlouva o dílo„ objekt [ulice] [anonymizováno]“, dílo bylo provedeno a byla zaplacena část ceny.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně jako zhotovitel uzavřela s žalovaným zastoupeným [název práv. osoby] jako objednatelem dne 21. 7. 2020 Smlouvu o dílo na provedení díla„ Objekt [ulice] [anonymizováno], ulice [ulice], [obec] – oprava elektroinstalace“. Cena díla byla dohodnuta na částku ve výši 57 986,78 Kč bez DPH, tj. 70 164 Kč včetně zákonné sazby DPH platné v době uzavření této smlouvy. Dílo bylo provedeno, přičemž žalobkyně cenu díla vyúčtovala fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne 25. 11. 2020 se splatností do 25. 12. 2020 na částku ve výši 57 987 Kč bez DPH. Na tuto fakturu – daňový doklad byla ze strany žalovaného, zastoupeného [název práv. osoby] uhrazena dne 11. 12. 2020 částka ve výši 14 548 Kč. Ohledně zbylé částky ve výši 43 439 Kč žalovaný provedl zápočet, který zůstává mezi stranami sporný. V řízení bylo dále zjištěno, že dne 26. 6. 2018 žalovaný zastoupený [název práv. osoby] jako objednatel uzavřel s žalobkyní jako zhotovitelem smlouvu o dílo na zhotovení přípravné projektové dokumentace„ [anonymizováno] [ulice] č. o. [anonymizováno 5 slov], [obec] – rekonstrukce elektroinstalace“ za cenu ve výši 166 500 Kč bez DPH, tj. 201 465 Kč včetně DPH 21%, přičemž v čl. XI. Smlouvy účastnici sjednali, že dílo má vady, jestliže jeho provedení neodpovídá požadavkům uvedeným ve smlouvě, příslušným právním předpisům, normám nebo jiné dokumentaci vztahující se k provedení díla nebo pokud neumožňuje užívání, k němuž bylo určeno a zhotoveno. Dílo má vady zejména také tehdy, pokud některá jeho část či rozsah (projektová dokumentace, položkový rozpočet, výkaz výměr apod.) neodpovídá skutečnému stavu, tj. chybou zhotovitele dojde při realizaci díla k navýšení vysoutěžené ceny či jiné újmě na straně objednatele či vzniku dalších nákladů na straně objednatele. Pro tyto případy účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 20% ceny díla, kterou je zhotovitel povinen objednateli uhradit do 5ti dnů ode, kdy byl k zaplacení smluvní pokuty vyzván. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo na náhradu škody. Dne 11. 7. 2019 žalovaný jako objednatel uzavřel s firmou [právnická osoba], smlouvu o dílo na provedení díla„ [ulice a číslo], [anonymizována čtyři slova] [obec] – Rekonstrukce elektroinstalací bytového domu“. Přípisem ze dne 19. 2. 2020, doručeným žalobkyni dne 21. 2. 2020, žalovaný zastoupený [název práv. osoby] s poukazem na shora uvedený čl. XI. smlouvy o dílo ze dne 26. 6. 2020 uplatil u žalobkyně vady jím dodaného díla (projektové dokumentace), jednalo se o chybné položky v projektové dokumentaci, konkrétně o položku [číslo] prorážení otvorů a ostatní bourací práce, vysekání rýh pro montáž trubek a kabelů v kamenných nebo betonových zdech hloubky do 3 dm a šířky do 3 cm a o položku [číslo] vyplnění rýh a otvorů a omítnutí rýh ve stěnách do hloubky do 3 cm a šířky do 3 cm. Uvedl, že u těchto položek je ve výkazu výměr uvedeno 2 624 m, správně však mělo být uvedeno 5 945 m, což je rozdíl 3 321 m. Dle cenové nabídky tak u položky [číslo] činí rozdíl 3 321 m x 166,53 Kč, tj. částku 553 046 Kč bez DPH. U položky [číslo] činí rozdíl 3 321 m x 73,98 Kč, tj. částku 245 687 Kč bez DPH. Celkem tedy 798 733 Kč. Dále uvedl, že stavební firma, která rekonstrukci elektroinstalace provedla, vyčíslila náklady, který byly zjištěny až při realizaci a byly způsobeny chybami v žalobkyní dodané projektové dokumentaci na částku 798 733 Kč bez DPH. Žalobkyni uvedeným přípisem vyzval k úhradě smluvní pokuty ve výši 20% z ceny díla, tj. částky 40 293 Kč a současně k jednání o náhradě škody ve výši 798 733 Kč, kterou měla žalobkyně žalovanému způsobit vadným dílem. Žalobkyně na něj reagovala přípisem ze dne 5. 3. 2020 tak, že necítí žádnou odpovědnost za vady díla. Následně žalovaný žalobkyni žádal o dodatečnou úhradu smluvní pokuty přípisem ze dne 12. 5. 2020, na který žalobkyně reagovala přípisem ze dne 21. 5. 2021, v němž uvedla, že má za to, že nejsou splněny podmínky pro uplatnění smluvní pokuty dle ustanovení čl. XI. Smlouvy o dílo ze [anonymizováno] [datum]. Poukazovala přitom na skutečnost, že na rozdíl v položkách [číslo] a [anonymizováno] již v době probíhajícího výběrové řízení upozornila emailem ze dne 9. 4. 2019. Přípisem ze dne 7. 12. 2020, doručeným žalobkyni dne 8. 12. 2020, pak žalovaný zastoupený [název práv. osoby] žalobkyni sdělil, že započítává dlužnou částku ve výši 43 439 Kč, tedy smluvní pokutu vyúčtovanou přípisem ze dne 19. 2. 2020 spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 27. 2. 2020 do 7. 12. 2020 ve výši 3 146 Kč, proti pohledávce žalobkyní uplatněné ve výši 57 987 Kč fakturou [číslo]. Na uvedený přípis právní zástupkyně žalobkyně reagovala dne 22. 12. 2020 sdělením, že uplatněnou pohledávku ve výši 40 293 Kč s příslušenstvím neuznává a žalovaného vyzvala k úhradě žalované částky. Předžalobní výzva ze dne 13. 11. 2021 byla žalovanému doručena dne 14. 1. 2021 do datové schránky. Podle ust. § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle ust. § 1723 odst. 1 obč. zák. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle ust. § 1724 odst. 1 obč. zák. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1725 obč. zák. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle ust. § 1759 obč. zák. smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně. Podle ust. § 1958 odst. 1 obč. zák. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle ust. § 1982 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle ust. § 1982 odst. 2 obč. zák. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle ust. § 1987 odst. 1, 2 obč. zák. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud po provedeném dokazování aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu a jako takové je třeba jí vyhovět. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že žalobkyně jako zhotovitel uzavřela s žalovaným zastoupeným [název práv. osoby] jako objednatelem dne 21. 7. 2020 Smlouvu o dílo na provedení díla„ Objekt [ulice] [anonymizováno], ulice [ulice], [obec] – oprava elektroinstalace“. Cena díla byla dohodnuta na částku ve výši 57 986,78 Kč bez DPH, tj. 70 164 Kč včetně zákonné sazby DPH platné v době uzavření této smlouvy. Dílo bylo provedeno, přičemž žalobkyně cenu díla vyúčtovala fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne 25. 11. 2020 se splatností do 25. 12. 2020 na částku ve výši 57 987 Kč bez DPH. Na tuto fakturu – daňový doklad byla ze strany žalovaného, zastoupeného [název práv. osoby] uhrazena dne 11. 12. 2020 částka ve výši 14 548 Kč. Žalovaný ohledně zbylé částky ve výši 43 439 Kč provedl zápočet, který zůstává mezi stranami sporný. Soud v daném řízení dospěl k závěru, že pohledávka žalovaného k započtení dle shora cit. ust. § 1987 odst. 2 obč. zák. způsobilá není. K výkladu ust. § 1987 zaujal Nejvyšší soud stanovisko mimo jiné v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, kde dospěl k závěru, že lze dovodit, že smyslem a účelem vykládaného ustanovení je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky.„ Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky. Jelikož ustanovení § § 1987 odst. 2 obč. zák. sleduje především ochranu věřitele pasivní pohledávky, je na něm, aby se případně dovolal neplatnosti jednostranného právního jednání, jímž dlužník proti pasivní pohledávce započítává svoji (aktivní) pohledávku za věřitelem (§ 580 odst. 1, § 586 o. z.); rozpor jednostranného započtení s § 1987 odst. 2 o. z. tudíž zakládá (zpravidla) toliko relativní neplatnost. Žalobkyně se ve věci neplatnosti námitky započtení řádně dovolala a soud se tedy touto otázkou zabýval. V daném případě žalovaný započetl vůči jednoznačnému a nespornému nároku žalobkyně svou pohledávku z titulu smluvní pokuty ze smlouvy o dílo ze dne 26. 6. 2018, ve které žalovaný zastoupený [anonymizována dvě slova] [obec] jako objednatel uzavřel s žalobkyní jako zhotovitelem smlouvu o dílo na zhotovení přípravné projektové dokumentace„ [anonymizováno] [ulice] č. o. [anonymizováno 5 slov], [obec] – rekonstrukce elektroinstalace“ za sjednanou cenu ve výši 166 500 Kč bez DPH, tj. 201 465 Kč včetně DPH 21%. Žalobkyně se proti námitce započtení bránila tím, že pohledávka žalovaného je nejistá a proto nezpůsobilá k započtení. Namítala též neurčitost ujednání o smluvní pokutě ze smlouvy o dílo ze dne [datum]. Soud konstatuje, že v daném případě je žalovaným započítávána pohledávka ze zcela jiného právního vztahu (rozuměj z jiné smlouvy o dílo, než z jaké je pohledávka tvořící předmět řízení). Pokud se týká„ započtené“ pohledávky žalovaného, pak soud uvádí, že je tato pohledávka nebyla předmětem řízení, žalovaný již od počátku řízení věděl, že žalobkyně jeho pohledávku rozporuje a to na základě zcela relevantních důvodů a žalovaný by tedy musel prokázat, že mu daná pohledávka, která by posléze byla způsobilá k započtení, vznikla. Soudu se jeví jako sporné, zda vůbec tato pohledávka žalovanému vznikla, tedy zda vůbec měl žalovaný nárok na danou smluvní pokutu, když z provedeného dokazování, soud nemá tuto skutečnost za prokázanou a tuto otázku by tak bylo nutno v řízení dále prokazovat. Rovněž není zřejmé, z jakého důvodu žalovaný vyúčtoval, resp. započetl smluvní pokutu proti žalobkyni v době, kdy žalobkyní, resp. jejím subdodavatelem bylo ještě v rámci veřejné soutěže oznámeno, že předané dílo trpí vadami, které lze zhojit a byl to sám žalovaný, který rezignoval na možnou nápravu předmětného plnění. Za situace, kdy proti nespornému a jednoznačně prokázanému žalobnímu nároku, kterému bylo možno vyhovět hned při prvním jednání ve věci, započetl žalovaný nejistou a neurčitou pohledávku, jejíž existenci, důvodnost a výši by bylo nutno dále rozsáhle prokazovat, dospěl soud k závěru, že námitka započtení učiněná žalovaným není k započtení způsobilá a že žalobnímu nároku je tedy nutno v plném rozsahu vyhovět. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok v prodlení z dlužné částky, jehož výši i počátek soud shledává plně zákonně souladným lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 738 Kč, dále pak odměna advokáta ve výši 20 020 Kč (tj. za 7 úkonů právní služby – převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, sepis vyjádření k odporu žalovaného, sepis vyjádření s návrhem na vstup vedlejšího účastníka a 2 x účast na jednání dne 14. 10. 2021 a 14. 1. 2022 – dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 860 Kč za jeden úkon právní služby), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 7 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 4 645,20 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 28 503,20 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).

Poučení