13 C 159/2021-76

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [anonymizováno] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro: vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Žalované se přikazuje celý členský podíl v [příjmení] [jméno], stavebním bytovém družstvu, [IČO], sídlem [adresa].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na vypořádání hodnoty členského podílu částku 250 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] po žalované domáhal vypořádání společného jmění manželů. Uvedl, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 7 C 126/2020 ze dne 10. 3. 2021, který nabyl právní moci dne [datum], společné jmění manželů dosud nebylo vypořádáno v plné šíři. Žalobce předmětem vypořádání učinil členský podíl v [příjmení] [jméno], stavebním bytovém družstvu, [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ bytové družstvo“) který účastníci nabyli za trvání manželství spolu s nájmem bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dále jen“ bytová jednotka“). Dne [datum], tj. za trvání manželství, uzavřeli účastníci smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, a to ve formě notářského zápisu sp. zn. N 140/2012, NZ 125/ 2012 (dále jen„ notářský zápis“), v jejímž článku VI. je řešen budoucí možný převod vlastnického práva k bytové jednotce. Žalobce namítl, že čl. VI. notářského zápisu byl uzavřen v rozporu s tehdy platným § 703 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle kterého nebylo možné zrušit společný nájem manželů k bytové jednotce, ani společné členství manželů v bytovém družstvu za trvání jejich manželství. Účastníci si tak nemohli platně sjednat, že bytovou jednotku nabude do výlučného vlastnictví žalovaná. Navíc je v tomto článku hovořeno pouze o převodu vlastnického práva k samotné bytové jednotce, nikoliv však také k odpovídající části společných částí domu a pozemku, na kterém je dům postavený. Žalovaná uzavřela s bytovým družstvem dne [datum] smlouvu o převodu vlastnictví družstevního bytu a pozemku do vlastnictví člena družstva, na základě které nabyla bytovou jednotku do svého výlučného vlastnictví. V této souvislosti žalovaný zaslal žalované i bytovému družstvu námitku relativní neplatnosti předmětné smlouvy o převodu vlastnictví družstevního bytu do výlučného vlastnictví žalované, neboť k uzavření této smlouvy nedal souhlas a nebyl ani účastníkem smlouvy. Žalobce navrhl, aby společné jmění manželů bylo vypořádáno tak, že členský podíl v bytovém družstvu bude přikázán žalované, které bude zároveň uložena povinnost zaplatit žalobci na vypořádání hodnoty členského podílu částku ve výši 1 750 000 Kč Částku vypořádacího podílu následně rozšířil na 2 057 500 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedla, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává. Potvrdila, že účastníci byli manželé a za trvání manželství vzniklo jejich společné členství v bytovém družstvu a společný nájem předmětné bytové jednotky. Nesouhlasila s tím, že notářským zápisem byl zrušen společný nájem (tehdy) manželů k bytové jednotce ani společné členství v bytovém družstvu, v čl. VI. notářského zápisu je řešen budoucí vznik vlastnického práva s odkladem ke dni, kdy bude bytová jednotka nabývána do výlučného vlastnictví, s tím, že nabyvatelem vlastnického práva k bytové jednotce bude právě žalovaná. Žalobce s tímto postupem bezvýhradně souhlasil, navíc od roku 2012 do rozvodu manželství neplatnost předmětné části notářského zápisu neshledával, dokonce se z bytu v roce 2018 odstěhoval. Žalovaná zdůraznila, že nárok žalobce je v rozporu se zásadou„ pacta sunt servanda„ a tím i s dobrými mravy. Jelikož bytová jednotka není součástí společného jmění manželů, navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Při jednání dne [datum] žalobce opět zdůraznil uplatněnou námitku relativní neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky a dále také uplatněnou námitku absolutní neplatnosti čl. VI. notářského zápisu pro rozpor s tehdejší platnou právní úpravou. Žalovaná k tomu namítla promlčení této námitky neplatnosti čl. VI. notářského zápisu, když byla vznesena až v souvislosti s projednávanou žalobou, přestože notářská zápis byl uzavřen v roce 2012.

4. Účastníci učinili nesporným, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů formou notářského zápisu a dále to, že za trvání manželství nabyli do společného jmění manželů členský podíl k předmětnému bytu a současně společné členství v bytovém družstvu.

5. Ze zápisu o obsahu smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne [datum] soud zjistil, že bytové družstvo přenechalo dnem [datum] žalobci jako členovi družstva do užívání předmětnou bytovou jednotku, a to po splacení zálohového členského podílu k bytu ve výši 119 010 Kč, tím vznikl společný nájem bytu účastníků a společné členství účastníků v bytovém družstvu.

6. Ze smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů uzavřené mezi účastníky formou notářského zápisu dne [datum] soud zjistil, že v čl. VI. se účastníci ve vztahu k předmětné bytové jednotce dohodli pro případ převodu vlastnického práva k této bytové jednotce tak, že ji bude v budoucnu nabývat do svého výlučného vlastnictví žalovaná a žalobce s tím vyslovil svůj bezvýhradný souhlas. Žalovaná se dále stala výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu jedné ideální poloviny k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], obec Ruda, práv a povinností vztahujících se k jednotlivým účtům vedených na její jméno a jméno syna účastníků, práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o životním pojištění a smlouvy o stavebním spoření uzavřených na její jméno a smlouvy o stavebním spoření uzavřené na jméno syna účastníků, akcií společnosti [právnická osoba] v zaknihované podobě, [značka automobilu] [anonymizováno] a movitých věcí nacházejících se v předmětné bytové jednotce. Žalobce se stal výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV [číslo] pro k.ú. [obec] u [obec], obec Ruda, spoluvlastnického podílu v rozsahu jedné ideální poloviny k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], obec Ruda, nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. Hostákov, obec Vladislav, práv a povinností vztahujících se k účtu vedeném na jeho jméno, práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o životním pojištění vedené na jeho jméno a podniku provozovaného žalobcem jako fyzickou osobou, obchodního podílu ve výši [číslo] ve [právnická osoba] s.r.o. a 2ks loveckých zbraní.

7. Ze žádosti o převod družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala o převod předmětné bytové jednotky do svého výlučného vlastnictví. K tomu doložila notářský zápis o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů sepsaný formou notářského zápisu dne [datum].

8. Z potvrzení bytového družstva ze dne [datum] soud zjistil, že bytové družstvo vystavilo záznam, ve kterém uvádí, že dnem [datum] zaniklo společné členství účastníků a výlučným členem bytového družstva nadále zůstává žalovaná, a to na základě smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu sjm.

9. Z potvrzení [právnická osoba], o splacení části úvěru soud zjistil, že bytové družstvo provedlo dne [datum] mimořádnou splátku zvýhodněného úvěru na výstavbu bytů, tím má bytové družstvo vypořádány své závazky vůči MF ČR k předmětné jednotce, neboť úvěr již byl zcela splacen. Vzhledem k tomu, že na předmětné jednotce nevázl žádný dluh vůči MF ČR, byl udělen souhlas s výmazem zástavního práva váznoucího na předmětné jednotce.

10. Ze smlouvy o převodu vlastnictví družstevního bytu a pozemku do vlastnictví člena družstva uzavřené dne [datum] mezi bytovým družstvem jako převodcem a žalovanou jako nabyvatelem včetně přílohy [číslo] potvrzení o splacení části úvěru vystaveného dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnictví k bytové jednotce (detailně ve smlouvě specifikované), převod byl v souladu se zákonem č. 72/94 Sb. sjednán jako bezúplatný, před podpisem smlouvy byla bytovému družstvu provedena úhrada částky nesplaceného dlouhodobého investičního úvěru ve výši 44 842 Kč (ke dni [datum]) a nesplacené části zvýhodněného úvěru na rozsáhlejší opravy ve výši 50 706 Kč (ke dni [datum]).

11. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Velké Meziříčí soud zjistil, že žalovaná je vedena jako výlučný vlastník předmětné bytové jednotky. Vklad vlastnického práva byl proveden na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky (§ 24 zák. č. 72/1994 Sb.) ze dne [datum].

12. Z námitky relativní neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví družstevního bytu a pozemku do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalobce uplatnil vůči žalované a vůči bytovému družstvu námitku relativní neplatnosti uvedené smlouvy, protože touto smlouvou byla bytová jednotka převedena do vlastnictví žalované, přestože v době převodu byl žalobce také členem bytového družstva a náleželo mu právo společného nájmu bytu. Namítl, že notářský zápis sp. zn. N 140/2012, NZ 125/ 2012 ze dne [datum] byl sepsán na nátlak žalované.

13. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě id. 1/2 hodnoty členského podílu ve výši 1 750 000 Kč ve lhůtě do 30 dnů.

14. Ze sdělení bytového družstva ze dne [datum], soud zjistil, že převodem bytové jednotky do výlučného vlastnictví žalované nezaniklo členství v bytovém družstvu, s členstvím a vlastnictvím družstevního podílu v družstvu je spojena majetková účast rovnající se základnímu členskému vkladu ve výši 500 Kč a dále práva a povinnosti vyplývající ze stanov družstva vyjma těch, která se vztahují na nájemce družstevního bytu, neboť s uvedeným družstevním podílem nyní již není spojeno právo nájmu družstevního bytu ani právo na uzavření takové budoucí nájemní smlouvy.

15. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena členského podílu k užívacím právům předmětné bytové jednotky činí v daném místě a době zpracování posudku 4 115 000 Kč.

16. V závěrečných návrzích žalobce setrval na svém návrhu, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, doplnil, že notářský zápis podepsal v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek proto, že byl v podnikatelských dluzích a pod soustavným tlakem žalované, která mu vyčítala, že dělá pouze dluhy. Žalovaná navrhla, aby byl členský podíl přikázán do jejího vlastnictví s tím, že žalobci zaplatí hodnoty tohoto podílu, tedy částku ve výši 250 Kč.

17. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 7 C 126/2020 ze dne 10. 3. 2021, který nabyl právní moci dne [datum], tímto dnem došlo k zániku společného jmění manželů. Za trvání manželství se účastníci stali společnými nájemci družstevního bytu a nabyli společné členství v bytovém družstvu. Dne [datum] uzavřeli smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů sepsanou formou notářského zápisu, kterou vypořádali své společné jmění manželů, část sumy majetku ve společném jmění byla převedena do výlučného vlastnictví žalobce, druhá část do výlučného vlastnictví žalované, v čl. VI. tohoto notářského zápisu se pro případ budoucího převodu vlastnického práva k bytové jednotce dohodli tak, že ji nabyde do svého výlučného vlastnictví žalovaná, s čímž žalobce vyslovil svůj bezvýhradný souhlas. Žalobce se v roce 2018 odstěhoval, v bytě zůstala bydlet žalovaná. Ta bytové družstvo dne [datum] požádala o převod bytové jednotky do jejího výlučného vlastnictví. Na základě této žádosti bytové družstvo převedlo smlouvou o převodu vlastnictví družstevního bytu a pozemku do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] bytovou jednotku na žalovanou, a to s účinky ke dni [datum]. Žalovaný dne [datum] uplatnil vůči žalované i bytovému družstvu námitku relativní neplatnosti této smlouvy o převodu bytové jednotky, jelikož jako člen bytového družstva nebyl účastníkem smlouvy.

18. Společné členství v bytovém družstvu vzniklo účastníkům za účinnosti zákona [číslo] občanský zákoník, dnem účinnosti zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, se společné členství začalo řídit touto novou úpravou. Samotné vypořádání společného jmění manželů soud provedl podle právní úpravy účinné ke dni zániku manželství a společného jmění manželů ([datum]), tj. podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ n.o.z.“), a to mimo jiné i s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, podle kterého při vypořádání společného jmění manželů vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a zaniklého za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., soud postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb.

19. Podle § 3028 odst. 1 n.o.z. se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Podle § 3028 odst. 1 n.o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 3074 odst. 1 n.o.z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

22. Podle § 775 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen„ z.o.k.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti.

23. Podle § 143 odst. 1 o. z. společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

24. Podle § 740 n.o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

25. Podle § 742 odst. 1 n.o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

26. Podle § 739 odst. 2 z.o.k. společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku.

27. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů. Soud neuvěřil tvrzení žalobce, že uvedenou smlouvu uzavřel v tísni a za zvláště nevýhodných podmínek. Účastníci uzavřeli předmětnou smlouvu formou notářského zápisu, sepsaného notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Notářský zápis a jeho stejnopis je veřejnou listinou, jak vyplývá z § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Každý notář při sepsání notářského zápisu musí mimo jiné požádat účastníky o prohlášení jejich vlastní způsobilosti k právnímu jednání, které je nezbytnou náležitostí každého notářského zápisu, a tuto skutečnost si i ověřuje na základě vlastního posouzení. Kromě prověření způsobilosti k právním jednáním je vyžadován jako jedna z podstatných náležitostí každého notářského zápisu údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen. Toto prohlášení je v předmětném notářském zápise obsaženo na samém závěru. Je tak nepochybné, že účastníci notářský zápis podepsali poté, co si jej přečetli, s obsahem smlouvy byli seznámeni, sepsání notářského zápisu proběhlo standardně a právní jednání účastníků bylo učiněno svobodně a vážně. Ostatně tomu odpovídá i skutečnost, že žalobce namítl absolutní neplatnost čl. VI. notářského zápisu až v souvislosti s podanou žalobou, tedy více než 9 let po uzavření předmětné smlouvy. Obsah notářského zápisu se nejeví ni jako nápadně nevýhodný právě pro žalobce, který nabyl do svého výlučného vlastnictví nemovitosti zapsané na LV [číslo] pro k.ú. [obec] u [obec], obec Ruda, spoluvlastnický podílu v rozsahu id. k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], obec Ruda, nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. Hostákov, obec Vladislav, práva a povinnosti vztahujících se k účtu vedeném na jeho jméno, práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o životním pojištění vedené na jeho jméno, podnik jím jako fyzickou osobou provozovaný, obchodního podílu ve výši [číslo] ve [právnická osoba] s.r.o. a 2 ks loveckých zbraní. Žalovaná potom nenabyla movité a nemovité věci v zásadně větším celkovém rozsahu.

28. Soud tedy dospěl k závěru, že notářský zápis byl uzavřen platně, a to včetně čl. VI., žalobcem tvrzenou absolutní neplatnost tohoto článku pro rozpor s tehdy platnou právní pravou neshledal. Je pravdou, že za účinnosti původního občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) došla judikatura k závěru, že § 703 odst. 2, 3 o.z. je normou speciální, podle které ke zúžení společného jmění manželů nemůže dojít ve vztahu k nabytí členského podílu k bytovému družstvu, s nímž je spojeno právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Vzniklo-li tak účastníkům jako tehdejším manželům společné členství v bytovém družstvu, což učinili nesporným, nebylo možné členský podíl jejich dohodou za trvání manželství ze společného jmění vyloučit. Taková dohoda by byla pro rozpor se zákonem neplatná. Čl. VI. notářského zápisu se však nedotýká samotného základu společného členství v bytovém družstvu, ale pouze části majetkových práv spojených s tímto členstvím v bytovém družstvu, přestože jde o majetkové právo vzhledem ke své hodnotě nejvýznamnější. Členský podíl v bytovém družstvu je jako takový ve svém souhrnu majetkovou hodnotou, není však tvořen pouze hodnotou samotné bytové jednotky, zahrnuje i členská práva a povinnosti v bytovém družstvu, které nejsou výlučně majetkovými právy. Převod družstevního bytu do vlastnictví nájemce a člena družstva představuje přeměnu jedné majetkové hodnoty členských práv a povinností člena bytového družstva do vlastnictví převáděné jednotky. I po převodu bytu obvykle zůstává členství v bytovém družstvu zachováno, přestože cena majetkové hodnoty v důsledku převodu výrazně poklesne. Čl. VI. notářského zápisu nevyloučil ze společného jmění účastníků jako manželů členský podíl v bytovém družstvu, dopadal pouze na majetkovou hodnotu tohoto podílu, byl tak uzavřen v souladu s tehdy platnou právní úpravou a platně upravil vztahy mezi účastníky. Na platnosti čl. VI. notářského zápisu (ani na následné platnosti smlouvy o převodu družstevního bytu) nic nemění skutečnost, že v notářském zápisu je nemovitá věc specifikována pouze označením samotného bytu, nikoliv i odpovídajících částí společných částí domu a pozemku, na kterém je dům postavený. Vůle účastníků je z čl. VI. notářského zápisu jednoznačně zjevná, tedy že se týká bytové jednotky, ke které náleží rovněž spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku pod budovou, protože pouze bytová jednotka může být předmětem převodu vlastnického práva, nikoliv byt, tedy místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. K námitce promlčení možnosti uplatnění námitky neplatnosti č.l. IV notářského zápisu soud uvádí, že žalobce namítal absolutní neplatnost tohoto článku. Právo dovolat se absolutní neplatnosti právního jednání je nepromlčitelné, možnost promlčení tohoto práva by byla zcela v rozporu s jeho smyslem a právním zakotvením.

29. Soud se dále zabýval otázkou, zda členství účastníků v bytovém družstvu i po převodu bytové jednotky do výlučného vlastnictví žalované nadále trvá nebo nikoliv. Dle § 24 odst. 9 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, převodem jednotky podle odstavců 1 až 8 zaniká členství nabyvatele v družstvu bez práva na vrácení členského podílu připadajícího na jednotku, případně základního členského vkladu, pokud byl zdrojem financování domu s převáděnými jednotkami. Členství v družstvu však nezaniká, jestliže majetková účast člena v družstvu i po převodu jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu. Žalovaná sice předložila potvrzení bytového družstva, ve kterém je uvedeno, že ke dni [datum], tj. před převodem družstevního bytu, zaniklo společné členství účastníků v bytovém družstvu a nadále trvá výlučné členství žalované. Bytové družstvo dále soudu k jeho dotazu sdělilo, že členství žalované převodem bytové jednotky do jejího vlastnictví nezaniklo, nadále je s tímto členstvím spojena majetková účast rovnající se základnímu členskému vkladu ve výši 500 Kč, s členstvím již není spojeno právo nájmu družstevního bytu. Jelikož čl. VI. notářského zápisu se nedotýkal samotného členství v bytovém družstvu, členský podíl nebyl vyloučen ze společného jmění manželů a bytové družstvo sdělilo, že členství s převodem bytové jednotky nezaniklo, dospěl soud k závěru, že toto společné členství v bytovém družstvu i nadále trvá (a to společné členství obou účastníků, nikoliv pouze žalované, jak uvádí bytové družstvo). Součástí společného jmění manželů, které ke dni rozvodu manželství zaniklo, je tak i členský podíl v bytovém družstvu a musí tedy být vypořádán.

30. S ohledem na určení hodnoty členského podílu v bytovém družstvu soud dále posuzoval smlouvu o převodu bytové jednotky do vlastnictví nájemce – člena bytového družstva ze dne [datum] a dospěl k závěru, že byla mezi bytovým družstvem a žalovanou uzavřena platně. Obecně smlouva o převodu bytové jednotky musí splňovat podmínky dle § 23 a § 24 zákona o vlastnictví bytů, tedy musí jít o člena družstva, který je nájemcem bytu a který zároveň bytové družstvo k uzavření smlouvy vyzval. Žalovaná tyto podmínky členství splňovala a na základě notářského zápisu bytové družstvo k převodu bytové jednotky vyzvala sama, přestože členkou bytového družstva byla (a stále je) společně s žalobcem. Notářský zápis představuje vůli obou účastníků jako tehdejších manželů nabýt bytovou jednotku do výlučného vlastnictví žalované, nikoliv do společného jmění manželů, které bylo zúženo. Právě již uzavřením notářského zápisu dal žalobce k podání takové žádosti pouze žalovanou souhlas, další nevyjádření tohoto souhlasu i v listině samotné smlouvy o převodu vlastnictví družstevního bytu nečiní uvedenou smlouvu neplatnou. Účastníci se jasně dohodli, že to bude pouze žalovaná, kdo bude ve smlouvě o převodu vlastnictví družstevního bytu vystupovat jako nabyvatel. Kdyby žádost dne [datum] podali oba účastníci jako členové bytového družstva a nájemci družstevního bytu a tak také uzavřeli samotnou smlouvu o převodu vlastnictví družstevního bytu, nabyly by bytovou jednotku do společného jmění manželů, což by však neodpovídalo jejich dohodě o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů. Např. i z rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 31 Cdo 51/2010, je zřejmá potřeba upřednostnění určité volní autonomie manželů při uspořádání jejich vzájemných majetkových poměrů. Soud v uvedeném rozhodnutí došel k závěru, že smlouvu o převodu bytové jednotky, uzavřenou mezi bytovým družstvem jakožto převodcem a oběma manžely jakožto nabyvateli, v níž manželé projeví vůli nabýt bytovou jednotku do svého společného jmění manželů, nelze považovat za neplatnou pro rozpor s ustanovením § 23 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů jen proto, že v době jejího uzavření byl členem bytového družstva jen jeden z manželů. Stejnou možnost tak mají manželé, společní členové bytového družstva a společní nájemci družstevního bytu, i v opačné situaci, tedy že na základě předchozí dohody o zúžení rozsahu jejich společného jmění nepožádají společně o převod jednotky do svého vlastnictví, tj. do společného jmění manželů, ale učiní tak pouze jeden z nich, aby dle vzájemné dohody byla bytová jednotka převedena pouze do jeho výlučného vlastnictví. Bytové družstvo není limitováno členskými vztahy, ale majetkoprávními poměry, které manželé bytovému družstvu deklarují. Takto učinila i žalovaná předložením notářského zápisu.

31. Na doplnění soud uvádí, že jednou z nejdůležitějších zásad civilního práva již od dob římského práva je zásada„ pacta sund servanda“, tedy smlouvy mají být dodržovány. Tato zásada je nyní výslovně vyjádřena i v § 3 odst. 2 písm. d) n.o.z., a toto ustanovení je dle § [číslo] n.o.z. aplikovatelné i na spor účastníků, přestože k uzavření notářského zápisu došlo v roce 2012 za účinnosti o.z. Dle názoru soudu by obecně i vzhledem k uvedené zásadě, že smlouvy mají být dodržovány, měly být zásadně všechny smlouvy platné, a posouzení smlouvy jako neplatné by mělo být výjimkou pro případ, kdy je smlouva jasně v rozporu s kogentními ustanovení zákona anebo ve zřejmém rozporu s dobrými mravy. Nic takového se ovšem v posuzovaném případě nestalo. Z notářského zápisu je zřejmé, že oba účastníci chtěli ze společného jmění vyjmout movité i nemovité věci a stanovit, kdo se nově stane jejich výlučným vlastníkem, součástí této dohody bylo i ustanovení o vlastnictví k věcem, které se teprve v budoucnu chystají pořídit. Tímto způsobem nabyli věci do svého výlučného vlastnictví oba z nich, tedy i žalobce a to nikoliv v rozsahu (k okamžiku sepsání notářského zápisu) nějak pro něj nevýhodném. Do okamžiku převodu družstevního bytu do výlučného vlastnictví žalované platnost smlouvy nijak nerozporoval, sám ze smlouvy získal majetkový prospěch, smlouvu podle uvedené zásady tak musí dodržovat komplexně, ne jen v části, která je pro něj subjektivně prospěšná, ale i ve všech částech ostatních, které jsou naopak subjektivně prospěšné pro žalovanou.

32. Soud tak dospěl k závěru, že členský podíl v bytovém družstvu je stále součástí společného jmění manželů, které ke dni [datum] zaniklo, vyhověl proto návrhu žalobce, společné jmění vypořádal a to tak, že tento členský podíl přikázal žalované. Tím dle § 739 odst. 2 z.o.k. společné členství účastníků v bytovém družstvu zaniká. Společný nájem družstevního bytu zanikl převedením bytu do výlučného vlastnictví žalované se souhlasem žalobce vyjádřeném v notářském zápisu. Shoda mezi účastníky nepanovala ohledně hodnoty členského podílu v bytovém družstvu a z ní vyplývajícího vypořádacího podílu. Žalobce tvrdil, že hodnota je částka představující obvyklou cenu k užívacím právům bytu ve výši 4 115 000 Kč, žalovaná potom, že jde hodnotu členského vkladu, který se jako jediná majetková hodnota k družstevnímu podílu váže, když s tímto podílem již není spojeno právo nájmu družstevního bytu. S ohledem na výše popsané závěry soudu, podle kterých byl družstevní byt platně převeden do výlučného vlastnictví žalované a tato majetková hodnota již není součástí společného jmění manželů, se soud ztotožňuje s návrhem žalované. Jelikož soud přikázal celý členský podíl ve stavebním bytovém družstvu [příjmení] [příjmení] žalované, uložil jí také zaplatit žalobci polovinu aktuální majetkové hodnoty tohoto podílu, tj. částku 250 Kč.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Účastníci mají v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, oba účastníci navrhovali zrušení a vypořádání společného jmění manželů ohledně členského podílu v bytovém družstvu, čemuž bylo vyhověno, neshodli se pouze na výši vypořádacího podílu. Na úspěch každého z nich je tak třeba pohlížet jako na úspěch v zásadě stejný, když žaloba zamítnuta nebyla. Navíc žalovaná, k jejímuž návrhu výše vypořádacího podílu se soud přiklonil, náhradu nákladů nepožadovala.

Poučení