13 C 171/2015 - 794

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Anonymizováno] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátkou [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] pro splnění povinnosti takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 342 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 11. 2015 do zaplacení a dále částku ve výši 584 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 11. 2020 do zaplacení a dále částku ve výši 61 750 Kč spolu se zákonný úrokem z prodlení od 1. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na náhradě nákladů státu částku ve výši 8 906 Kč.

IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na náhradě nákladů státu částku ve výši 3 906 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 12. 5. 2015 ve znění rozšíření žaloby a změny žalobního petitu učiněnou podáním žalobce ze dne 28. 12. 2015, ze dne 19. 7. 2016, které soud připustil usnesením ze dne 21. 9. 2016, ve znění rozšíření žaloby ze dne 3. 12. 2020, která byla připuštěna usnesením ze dne 8. 1. 2021, dále ve znění rozšíření žaloby učiněné podáním ze dne 2. 6. 2021, která byla připuštěna dne 10. 6. 2021 a konečně ve znění částečného zpětvzetí žaloby učiněného podáním došlým dne 23. 8. 2021, která byla připuštěna usnesením ze dne 23. 8. 2021, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 23. 9. 2021, domáhal stanovení povinnosti žalovanému, a) provést opravu porušených podzemních hydroizolací v budově čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno] jež stojí na pozemku parc. č. [Anonymizováno]2, vše zapsané na LV č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], ze strany [adresa], odkrytím podzemních konstrukcí budovy a obnovou hydroizolačních prvků zamezit pronikání vlhkosti vnějším pláštěm budovy do vnitřních prostor minimálně do hloubky základů budovy, nahradit staré hydroizolace novou hydroizolací, zakrýt stavební jámy, vyspádování plochy před hranou domu, tak, aby dešťová voda odtékala od domu, zprovoznit a udržovat v provozuschopném stavu všechny odtokové svody pro dešťovou vodu a řádně je napojit na obecnou kanalizaci, dále je povinen opravit stavební detaily fasády budovy tak, aby její napojení na okolní zem odpovídalo platným stavebním normám a bránilo průniku vody do budovy a zároveň provést odsolení konstrukcí domů zasažených pronikající vodou skrze porušenou hydroizolaci, jejichž projevem je průnik vody do jednotky č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobce, b) provést opravu následků poruchy hydroizolací na domě [adresa], v jednotce č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobce, které vznikly jako důsledek neplnění povinností žalobce, představující odstranění vlhké omítky, sanaci stropů včetně provedení opravy zkorodovaných železných výztuží stropu, odsolení zdiva a konstrukcí, vysušení zdiva a konstrukcí, opravy vnitřních omítek na stěnách a stropech, opravy, příp. výměny zárubní dveří, vymalování a kompletní likvidace plísní vnitřních prostor jednotky č. [Anonymizováno], c) povinnosti zaplatit žalobci z titulu náhrady ušlého zisku částku ve výši 342 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1.11.2015 do zaplacení, částku ve výši 584 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16.11.2020 do zaplacení, částku ve výši 61 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1.6.2021 do zaplacení. 2. podané žalobě zdejší soud rozhodl v pořadí druhým rozsudkem, a to dne 18.10.2021, č.j. [spisová značka]. Zdejší soud rozhodl tak, že výrokem I. a II. rozsudku uložil žalovanému povinnosti požadované žalobou, tak jak jsou uvedeny výše v odst. 1 pod bodem a) a b), výrokem III. pak soud zamítl žalobu v rozsahu stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci celkem 988 000 Kč s přísl. Pod body IV. až VI. pak rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky a o nákladech státu. Rozsudek zdejšího soudu nabyl právní moci ohledně výroků I. a II. dne 26.4.2022.

3. K odvolání žalobce byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15.9.2022, č.j. 23 Co 169, 172/2022 – 653, zrušen citovaný rozsudek zdejšího soudu ohledně zamítavého výroku III. a navazujících nákladových výroků IV. až VI. Usnesení Městského soudu v Praze nabylo právní moci dne 27.9.2022.

4. Městský soud v Praze zavázal zdejší soud, aby se znovu zabýval žalobcem uplatněným nárokem na náhradu ušlého zisku, provedl žalobcem označené důkazy a posoudil jeho námitky. [právnická osoba] ohledem na uvedené rozhodnutí Městského soudu v Praze se zdejší soud opětovně zabýval uplatněným nárokem na náhradu ušlého zisku v celkové částce 988 000 Kč s přísl.

6. Žalobce se domáhal nároků uplatněných žalobou s tvrzením, že je vlastníkem nebytové jednotky č. [Anonymizováno], která se nachází v budově č. p. [Anonymizováno] postavené na pozemku p. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]3, část obce [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa], vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „jednotka“) a žalovaný je v domě, v němž se nachází uvedená jednotka, osobou odpovědnou za správu domu a pozemku. Žalobce zakoupil jednotku počátkem roku 2011, v době koupě byla evidována v seznamu krytů civilní obrany. Jednotka se nachází ve 2. podzemním podlaží přibližně 6 m pod zemí. Na jednotce se vyskytla závada (žalobce ji poprvé zaznamenal v průběhu roku 2011) projevující se zatékáním vody z vnějšku budovy přes nefunkční hydroizolace a společnou obvodovou zeď, až do vnitřních částí jednotky, která způsobuje vlhnutí obvodových stěn a stropu jednotky. Pro celkovou vlhkost prostředí a zasažení jednotky plísněmi není možné jednotku řádně užívat. [adresa] pak způsobuje zvýšené náklady žalobce na údržbu, aby jednotka nebyla poškozována v ještě větší míře. Od roku 2012 je žalovaný opakovaně vyzýván ke zjednání nápravy, částečnou redukci učiněnou odvedením dešťového svodu v roce 2014 považuje žalobce za dočasné a provizorní opatření. Žalobce se proti žalovanému domáhá také ušlého zisku. Žalobce požaduje ušlý zisk za období od 31. 10. 2012 do 31. 10. 2015 ve výši 342 000 Kč, za období od 1. 11. 2015 do15. 11. 2020 ve výši 584 250 Kč a za období od 16. 11. 2020 do 31. 5. 2021 ve výši 61 750 Kč. Žalobce ohledně nároku na náhradu ušlého zisku tvrdil, že jednotku žalobce od 1.3.2011 do 31.5.2012 pronajímal společnosti [Anonymizováno]., avšak z důvodu závažných nedostatků v technickém stavu budovy, zejména prolínání vlhkosti do jednotky, společnost ukončila nájemní vztah. Žalobce se následně pokoušel jednotku pronajmout prostřednictvím [právnická osoba], v rámci sítě [Anonymizováno], všichni zájemci, které tato realitní kancelář oslovila, nakonec k danému typu obchodu nepřistoupili, právě z důvodu nevyhovujícího technického stavu jednotky. Žalobce při stanovení částek ušlého zisku vycházel z částek rovnajících se obvyklému měsíčnímu nájemnému ve výši 9 500 Kč, tj. 115 Kč za metr čtvereční při výměře jednotky 83,1 m, a to i přestože expertní posudky odhadují tržní nájemné v částce vyšší. Žalobce dále uvedl, že není starostí žalovaného, zda by žalobce jednotku pronajal či nikoliv, nicméně z důvodu poruchy stavby, jejíž odstranění záměrně žalovaný zdržuje a komplikuje, nemůže žalobce jednotku užívat ani sám, čímž mu vznikaly a stále vznikají vícenáklady nejen, například na zajištění skladovacích prostorů v jiném objektu. Z hlediska ekonomického přínosu je lhostejné, zda by jednotka byla aktivně využívána přímo žalobcem, případně jím vlastněnou právnickou osobou, nebo zda by jednotku pronajímal třetí osobě. Ve všech případech by se jednalo o ekonomický přínos ve výši tržního nájemného. Argumentace žalovaného, že užívání jednotky jako skladovacích prostor je v rozporu s kolaudovaným stavem v době, kdy byla jednotka zařazena do seznamu krytu civilní obrany je zavádějící. Kryt civilní obrany v době míru nebo mimo nouzový stav, ale také v rámci aktivního využití krytu pro ukrývání civilního obyvatelstva vždy sloužil jako sklad materiálu právě pro případ nouze a využití pro obyvatelstvo v úkrytu. Vyřazením jednotky z evidence krytu civilní obrany ztratila jednotka svůj kolaudační účel a pro účely zanesení tohoto údaje do veřejné evidence musel být změněn způsob využití jednotky, avšak fakticky se účel využití prostoru po povolení změny užívání nezměnil, jednotka je stále skladovacím prostorem, který dle příslušných ČSN norem musí být bez pronikání vlhkosti skrze nosné, obvodové konstrukce stavby. Dále žalobce uvedl že, co se týče požadavku na ušlý zisk, tak to bylo tak, že žalobce měl v rámci své podnikatelské činnosti dvě provozovny - prodejny, a to jednu na [adresa] a jednu na [adresa], kdy mezi těmito provozovnami jezdily nákladní vozy za účelem převozu skladovaných věcí. Předmětný nebytový prostor chtěl žalobce využívat za účelem skladování věcí a chtěl ho využívat za účelem skladování účetnictví v rámci archivace, a to s ohledem na to, že docházelo neustále k převážení zboží mezi dvěma prodejnami. Vzhledem k tomu, že takovéto užívání s ohledem na výskyt vlhkosti nebylo možné, byl žalobce nucen najímat skladovací prostory jinde. Jako vlastník předmětný nebytový prostor nemohl užívat. Předmětný nebytový prostor žalobce zkusil i pronajmout, byl inzerován prostřednictvím realitních kanceláří, nicméně pronájem skončil na tom, že pokud byla provedena prohlídka, tak zájemce neměl o pronájem prostor s ohledem na jeho stav, zájem. Pronájem předmětného nebytového prostoru byl inzerován u realitní kanceláře [Anonymizováno] a dále [Anonymizováno]. Předmětný nebytový prostor se žalobce pokoušel i prodat, ale ani prodej nebytového prostoru se s ohledem na výskyt vlhkosti nezdařil. Žalobce výslovně uvedl, že nepožaduje skutečnou náhradu škody, pokud si žalobce, jako vlastník jednotky, z důvodu nečinnosti žalovaného musel pronajímat jiný prostor. Žalobce uvedl, že uplatňuje ušlý zisk, který žalobci ušel, neboť žalobce nemohl předmětnou nebytovou jednotku užívat, ani jinak ekonomicky využívat. V rámci odvolacího řízení žalobce doplnil, že jeho snaha jednotku pronajmout či prodat byla dlouhodobá a intenzivní, avšak nevedla k úspěchu. Poukázal na to, že v roce 2014 byl ujištěn zástupci žalovaného, že v nejbližší době dojde k odstranění příčin špatného stavu jednotky, výhledově se mělo pronikání vlhkosti do základů domu řešit v roce 2016. Pokud by k tomu došlo, nebyla by jednotka po dobu trvání odstraňování závad způsobilá k pronájmu, a proto by žalobce nemohl splnit své povinnosti vůči případnému nájemci. Z těchto objektivních důvodů jednotku od roku 2014 aktivně nenabízel k pronájmu. Podle žalobce bylo prokázáno, že při pravidelném běhu okolností by došlo k tvrzenému zisku. Pravidelný běh okolností v tomto případě představuje situaci, kdy by jednotka nebyla ve špatném stavu a společnost [právnická osoba]. by mohla v nájemním vztahu pokračovat, nebo některý ze zájemců by uzavřel nájemní smlouvu. Žalobce uvedl, že postačuje, že poškozený již vedl jednání s partnery, s nimiž hodlal obchodovat.

7. Žalovaný se k nároku na náhradu ušlého zisku vyjádřil tak, že sám žalobce hovořil o tom, že kryt civilní obrany koupil nevýhodně, a to zejména vzhledem k jeho stavu, přitom mu muselo být jasné, že kryt civilní obrany není způsobilý k tomu, aby sloužil k běžnému pronájmu či běžnému užívání právě z toho důvodu, že se jednalo o kryt civilní obrany. Později se žalobci podařilo změnit charakter nebytového prostoru, který se nachází dvě patra v podzemí, proto logicky o nájem takového prostoru nyní velký zájem a má to své limity. Je zřejmé, že takovýto prostor musí mít vyšší vlhkost, než jaké mají prostory v přízemí nebo jedno patro v podzemní. Je třeba si uvědomit i to, že dnes jsou kladeny na stavbu nových domů zcela jiné požadavky, existují lepší technologie i materiály. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce nevěnoval při koupi jednotky dostatečnou pozornost jejímu stavu, ani účelu užívání. Žalobce koupil jednotku za 620 000 Kč, přesto se jí bez jakékoliv investice snažil následně prodat za částku 1 149 000 Kč. Pokud skutečně existují důvody, proč nemohl žalobce jednotku pronajmout, tak se jednalo o důvody subjektivní, které jsou výlučně na straně žalobce, který se o jednotku nestaral s péčí řádného hospodáře. Podle žalovaného si žalobce měl a mohl být vědom, že faktický stav jednotky se od toho, jak se na první pohled jeví, může podstatně lišit, a že možnosti jejího užívání jsou i s ohledem na její stavebně technické určení velmi omezené. Pokud jednotku nabízel k pronájmu, mohl si být vědom, že o jednotku v druhém podzemním podlaží bez přístupu denního světla, přístupu vzduchu atd. nebude zřejmě velký zájem. Do jednotky žalobce nevložil žádné investice a nestará se o ni. Jde-li o společnost P-[právnická osoba]., jejím jediným společníkem a jednatelem je žalobce. Sám se sebou uzavřel smlouvu o pronájmu nebytových prostor dne 1.3.2011.

8. Ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor uzavřené mezi žalobcem, coby pronajímatelem, a společností P [právnická osoba]. zastoupená jednatelem [tituly před jménem] [jméno FO], coby nájemcem, má soud za prokázané, že byla uzavřena smlouva o nájmu předmětných prostor za účelem využití pro podnikatelské aktivity, nikoliv za účelem bydlení; smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 1. 3. 2011 s měsíční výpovědní dobou. Nájemné bylo sjednáno ve výši 8 300 Kč měsíčně.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku pro společnost [Anonymizováno]., má soud za prokázané, že žalobce je jediným společníkem této firmy a do roku 2018 byl jednatelem této firmy.

10. Z výpovědi z nájemní smlouvy ze dne 30. 4. 2012 adresované [Jméno zainteresované osoby 0/0] za společnost P [právnická osoba]. pro žalobce má soud za prokázané, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. v zastoupení žalobcem vypověděla nájemní smlouvu k datu 31. 5. 2012 o pronájmu předmětných nebytových prostor, která byla uzavřena dne 1. 3. 2011, a to z důvodu nevyhovujícího technického stavu prostor.

11. Z dohody o poskytnutí služeb při zprostředkování prodeje nemovitosti - nevýhradní zastoupení uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] ze 1. 8. 2013 má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] se zavázala zprostředkovat prodej předmětné nebytové jednotky, a to za zájemcem požadovanou cenu ve výši 1 149 000 Kč, ve které je zahrnuta odměna zprostředkovatelem. Dohoda byla uzavřena na dobu tří měsíců s tím, že v případě, že nedojde k výpovědi smlouvy, tak se dohoda za stejných podmínek obnovuje na další dobu jednoho měsíce, a to i opakovaně.

12. Z emailové komunikace mezi žalobcem a paní [jméno FO] ze dne 14. 4. 2016 má soud za prokázané, že společnost [Anonymizováno] inzerovala od 8. 4. 2013 nejméně po dobu jednoho roku předmětnou nebytovou jednotku k prodeji, a to za cenu včetně provize 1 149 000 Kč, cena požadovaná majitelem 1 028 000 Kč. Nemovitost byla inzerována k prodeji v období od 8. 4. 2013 do 30. 3. 2014.

13. Z internetové inzerce společnosti [Anonymizováno] prostřednictvím makléřky paní [jméno FO] má soud za prokázané, že žalobce inzeroval prodej předmětné nebytové jednotky, a to za cenu 1 149 000 Kč. V popisu nemovitosti je v inzerci uvedeno, že kryt je ve velmi dobrém technickém stavu s tím, že prosakuje vlhkost do jedné místnosti, stačí opravit hydroizolace s tím, že majitel má již vyhotovený znalecký posudek, dne 20. 3. 2014 schůze SVJ ohledně opravy. Dále je v popisu nemovitosti uvedeno, že se jedná o zajímavou nemovitost pro uložení cenných materiálů, možno využít jako kartotéku nebo zkušebnu či soukromý klub.

14. Z emailové komunikace ze dne 12. 3. 2014, 18. 3. 2014 a 26. 3. 2014 má soud za prokázané, že probíhala komunikace mezi žalobcem a panem [jméno FO], realitním makléřem společnosti [Anonymizováno], kdy realitní makléř s ohledem na to, že se ozval zájemce o kryt žádá o zaslání znaleckého posudku a dále po 20. 3. o vyjádření ohledně opravy hydroizolaci, a to po schůzi SVJ a kdy žalobce zaslal realitnímu makléři zpracovaný znalecký posudek a dále 26. 3. 2014 sdělil, že na schůzi SVJ byla řešena provizorní oprava s tím, že se žalobce nedomnívá, že by byl problém zcela eliminován s tím, že tedy není žádný posun ke konečnému řešení.

15. Z objednávky realitních služeb ze dne 14. 2. 2014 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobcem, coby zájemcem, má soud za prokázané, že žalobce objednal u společnosti [právnická osoba] (také [Anonymizováno]) zprostředkování uzavření smlouvy o pronájmu nemovitosti, a to předmětného nebytového prostoru s třetí osobou s tím, že minimální měsíční nájem požadovaný zájemcem je 6 500 Kč. Objednávka služeb byla platná do 28. 2. 2014. Z téhož dokumentu má soud za prokázané, že byla realizována prohlídka prostor dne 14. 2. 2014 s klientem [jméno FO] a dne 18. 2. 2014 s klientem [jméno FO].

16. Z výpovědi svědka [jméno FO] má soud za prokázané, že se jedná o realitního makléře společnosti Remax, na této pozici svědek pracuje od roku 2010, kdy již předtím od roku 2008 pro společnost [Anonymizováno] pracoval v pozici lektora. Ze strany žalobce byl zájem o pronájem předmětných prostor, a to atomového krytu, svědek uvedl, že se jednalo v jeho praxi o první případ pronájmu či prodeje atomového krytu. Objednávka byla svědkem v zastoupení společnosti Remax ability podepsána dne 14. 2. 2014. Svědek uvedl, že nevyhledal žalobce sám osobně, ale byl mu přidělen v rámci chodu takzvaně z kanceláře. Ze strany žalobce byl zájem o pronájem prostor s eventuální možností prodeje prostoru. Z pohledu realitního makléře je zajímavější finančně z hlediska zisku provize prodej prostor, nicméně v počáteční fázi žalobce preferoval pronájem prostor. Svědek v předmětných prostorách byl a viděl je, technický stav nebyl dobrý, byla zde viditelná a vlhkost. Svědek uvedl, že se žalobcem vedl rozhovor na toto téma, žalobce mu řekl o problémech s SVJ, kdy se s SVJ dohadoval ohledně oprav předmětu nájmu. Svědek uvedl, že žalobce seznámil s reálnými možnostmi ohledně daných prostor, kdy žalobci navrhl prostor opravit a následně požadovat náklady po SVJ či měl možnost pronájmu prostor za snížené nájemné. Třetí variantou, kterou svědek navrhl žalobci byl prodej předmětných prostor s tím, že by to však z pohledu prodávající strany nebylo finančně zajímavé. Svědek uvedl, že i přes uvedený stav prostor se podařilo o sehnat dva zájemce, byly realizovány dvě prohlídky prostor. Zájemci o pronájem prostor byli na prohlídce dne 14. 2. 2014 a dne 18. 2. 2014. Pronájem realizován nebyl, oba prostor nechtěli s ohledem na vlhkost prostor, kdy to nebylo pronajmutelné pro skladování. Svědek uvedl, že neví co potencionální zájemci měli v úmyslu v prostorách skladovat. Svědek dále uvedl, že následně ho v září 2015 kontaktoval žalobce a požádal svědka o zpracování expertního posudku, a toho vzhledem k tomu, že svědek měl veškerá data k prostoru, včetně dokumentace. Na základě toho svědek zpracoval tento expertní posudek, a to dne 10. 9. 2015. Svědek dále uvedl, že prostřednictvím jeho osoby nebyl inzerován předmětný kryt k prodeji, ač o této variantě žalobce se svědkem hovořil, tak inzerován k prodeji společností [Anonymizováno] nebyl. Svědek uvedl, že však má za to, že předmětný prostor zahlédl v rámci inzerce k prodeji u jiné společnosti. Svědek dále uvedl, že pokud by byl pronajímán prostor v daném stavu, tak by bylo nutné vynaložit vysoké náklady na energie, kdyby muselo docházet k vytápění prostor a musela by fungovat vzduchotechnika. Pokud by se roční spotřeba rozpočítala do měsíčních nákladů, tak by náklad byl vysoký a je otázkou, kdo by si prostor takto pronajal. Svědek uvedl, že v případě, že by byl prostor v pořádku, tedy bez vlhkostních poruch, tak jak byly svědkem vnímány, tak by byl prostor pronajmutelný v rozmezí 10-12 000 Kč, tak jak i svědek uvedl v expertním posudku. Svědek uvedl, že je nerozhodné pro případného zájemce o pronájem, zda je prostor a charakterem protiatomový kryt, rozhodné pro zájemce je pouze cena, metráž a kvalita, a to i z pohledu skladovaného zboží, a dále přístup, respektive dostupnost prostor. Svědek uvedl, že však naopak pro jiného zájemce může být významné to, že se jedná právě o protiatomový kryt. Svědek uvedl, že prostor byl k pronájmu inzerován po dobu 14 dnů, svědek se s žalobcem dohodl, že prostor bude inzerován k pronájmu po dobu 14 dnů a pokud se nepodaří nemovitost pronajmout, tak se měla nabízet k prodeji, což bylo pro svědka, coby realitního makléře, zajímavější. Nemovitost se měla nabízet k prodeji prostřednictvím svědka. K tomu, avšak nakonec nedošlo. Svědek již pro prodej předmětného prostoru nebyl žalobcem pověřen a dále nebyl prostor inzerován ani k pronájmu. Svědek uvedl, že dobu inzerce 14 dnů považuje za krátkou, sám by doporučil alespoň měsíc a půl a více. Bylo to zřejmě z toho důvodu, že se to mělo změnit na prodej. Svědek uvedl, že není nijak neobvyklé, že objednávka realitních služeb je uzavřena téhož dne jako byla realizována prohlídka předmětu pronájmu. Svědek dále uvedl, že pro potencionálního nájemce je významným hlediskem to, zda například v horizontu šesti měsíců bude prostor rekonstruován, neboť při krátkodobém pronájmu to pro nájemce znamená zvýšené náklady, pokud by měl prostor opustit.

17. Ze zápisu usnesení ze Shromáždění společenství vlastníků jednotek pro dům [adresa], [Anonymizováno], [adresa], ze dne 20.3.2014, má soud za prokázané, že dne 20.3.2014 hlasovalo shromáždění žalovaného o návrhu žalobce – tzv. varianta 1 - náhrada vzniklé škody 365.658 Kč na účet žalobce, kompenzace 8.300 Kč vyplácená měsíčně, sleva na fondu oprav ve výši 3.320 Kč měsíčně a bezodkladné odstranění příčin zatékání, tak, že návrh nebyl přijat a o tzv. variantě 2 – návrh žalobce, aby žalovaný od něj odkoupil jím vlastněnou jednotku č. [Anonymizováno] za částku 805.345 Kč, bylo rozhodnuto tak, že návrh nebyl přijat; na shromáždění dne 20.3.2014 byl přijat návrh výdaje do maximální výše 50 000 Kč na dešťový svod vedený venkem do kanálku před hlavním vchodem do domu [adresa]; na tomtéž shromáždění byl přijat návrh, aby návrh trvalého řešení pronikání vlhkosti do základů domu [adresa] byl předložen nejpozději při opravě fasády domu, výhledová realizace v roce 2016.

18. Ze sdělení Městské části [adresa], Úřad městské části – odbor výstavby, ze dne 23. 4. 2014, má soud za prokázané, že odbor výstavby obdržel dne 18. 11. 2013 oznámení žalobce, na základě kterého byla provedena dne 4. 2. 2014 kontrolní prohlídka v předmětném nebytovém prostoru, přičemž v průběhu byly prohlédnuty, jednak prostory vlastního krytu, tj. nebytové jednotky č. [Anonymizováno] ve druhém podzemním podlaží a jednak prostory nad touto jednotkou v místech zjištěného průniku vody v prvním podzemním podlaží. Byl zjištěn přímý průnik vody v relativně významném rozsahu na stropních konstrukcích ve třech místnostech předmětné nebytové jednotky, přičemž nejvíce byla postižena stropní konstrukce ve střední části. Obhlídka ve sklepních prostorech situovaných nad místem průniku vody v prvním podzemním podlaží žádnou zjevnou vlhkost neprokázala, ačkoliv nebyla nad postiženými stropními konstrukcemi plně přístupná. Ze zápisu vyplývá závěr, že předmětná nebytová jednotka je postižena průnikem vody v ohraničeném rozsahu, který se spolupodílí na zvýšené vlhkosti v celé jednotce. Jednotka však nadále plní svou základní funkci vyplývající ze způsobu užívání povoleného stavebním úřadem a je nadále způsobilá být využívána jako kryt CO, což bylo jednoznačně konstatováno ze strany přizvaného pracovníka odboru bezpečnosti a krizového řízení hlavního města Prahy. Stavební úřad vzal na vědomí usnesení ze shromáždění SVJ ze dne 20. 3. 2014, jímž byl přijat závazek SVJ do dvou měsíců ode dne konání shromáždění provedení opravy a úpravy vedení dešťového svodu a závazek SVJ vypracovat návrh konečného řešení pronikání vlhkosti do základů domu, který bude předložen nejpozději jako součást opravy fasády domu s výhledem realizace v roce 2016. Ze zprávy dále vyplývá, že vzhledem k dobrovolnému závazku SVJ, jenž by měl být doplněn součinností ze strany vlastníka jednotky, stavební úřad nepovažoval za důvodné přijetí žádných opatření v uvedené věci vůči spoluvlastníkům domu.

19. Z vyjádření Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy ze dne 18. 2. 2015 má soud za prokázané, že předmětný nebytový prostor, coby stálý tlakově odolný kryt evidenčního č. [hodnota], byl dnem 18. 2. 2015 vyřazen z evidence stálých úkrytů. Dnem vyřazení zanikají majiteli povinnosti k objektu jako ochranné stavbě. Doklad slouží jako příloha pro žádost o změnu užívání.

20. Z odborného vyjádření - odhad obvyklé výše tržního nájemného pro předmětné prostory zpracovaného panem [jméno FO] ze společnosti [Anonymizováno], k objednávce žalobce za účelem podkladu pro jednání se Společenstvím vlastníků jednotek ze dne 26. 8. 2015 má soud za prokázané, že na základě získaných informací a porovnání srovnatelných nabídek v dané lokalitě je ve výši 200 Kč/m2, což činí 16 620 Kč za daný prostor.

21. Z expertního posudku zpracovaného zhotovitelem [Anonymizováno]. vypracováno [jméno FO] k zadání objednatele žalobce ze dne 10. 9. 2015 má soud za prokázané, že předmětem expertního posudku je stanovení ceny obvyklé, za kterou by bylo možno pronajmout třetí osobě předmětný nebytový prostor, přičemž možná cena pronájmu prostor byla stanovena reálně dosažitelná cena pronájmu v případě absence vlhkosti vnitřních prostor v rozmezí 10 388-12 465 Kč za měsíc, kdy se jedná o cenu holého nájemného, kdy je třeba zohlednit zálohy na služby a spotřebu médií, kterou nelze odhadnout, jelikož se tato může výrazně lišit dle způsobu využití prostor. V posudku je uvedeno, že daná nebytová jednotka má 4 místnosti, je osazena zařízením pro filtraci vzduchu, vytápění je zajištěno akumulačními kamny. Dále má jednotka zánovní rozvody elektřiny, vody, včetně nových měřidel těchto médií. Nebytový prostor má ojedinělý a plně funkční ventilační systém zajišťující možnou kontrolu nad vnitřním klimatem. V posudku je uvedeno, že případnou nevýhodou se může jevit absence přístupu přímo z ulice, kdy přístup je po schodišti a dále prostor jeví prvky působící vlhkosti, které omezují možnost reálného využití. Cena byla stanovena porovnáním 5 aktuálních nabídek pronájmu skladovacích prostor.

22. Z rozhodnutí o změně v užívání stavby vydaného Městskou částí [adresa], odbor výstavby, ze dne 19. 5. 2016, které nabylo právní moci dne 22. 9. 2016 má soud za prokázané, že odbor výstavby Městské části [adresa] rozhodl o změně v užívání stavby na základě oznámení změny v užívání stavby ze dne 2. 7. 2014 učiněného žadatelem, a to žalobcem, z původního krytu civilní obrany na sklad a povolil změnu v užívání stavby nebytové jednotky ze zrušeného krytu civilní obrany na sklad kancelářských potřeb a prostředků marketingové podpory bez provedení stavebních úprav s tím, že dosavadní účel užívání stavby byl stálý, tlakově odolný úkryt sloužící k ukrytí obyvatelstva za stavu ohrožení státu a válečného stavu s tím, že novým účelem užívání stavby je skladování kancelářských potřeb a prostředků marketingové podpory. Zároveň byly stanoveny podmínky pro nový účel užívání stavby tak, že nebytová jednotka nebude užívána k jinému účelu, než je vymezen v novém účelu užívání stavby a dále, že předmětem skladování nebudou, a to ani krátkodobě žádné lihoviny, potraviny či jiné výrobky určené ke konzumaci, živé organismy, chemické či toxické látky, hořlavé plyny a kapaliny, ani další výrobky nebo látky, které by mohly negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby nebo životní prostředí. Z uvedeného má dále za prokázané, že podmínkou pro nový účel užívání stavby je také to, že v případě skladování, respektive archivace dokumentů, papíru, médií a podobně budou tyto materiály umístěny výhradně v kovových skříních. Z odůvodnění rozhodnutí o změně v užívání stavby se dále podává, že žadatel dne 2. 7. 2014 oznámil stavebnímu úřadu změnu v užívání stavby nebytové jednotky, kdy dosavadním účelem užívání jednotky byl kryt civilní obrany a novým navrhovaným účelem užívání byl sklad. Stavebním úřadem bylo dne 16. 2. 2015 oznámeno zahájení řízení o změně užívání stavby z původního užívání jako krytu CO na dvojúčelové užívání, tj. na kryt CO a zároveň sklad. Následně dne 18. 2. 2015 žadatel předložil doklad o vyřazení stálého tlakově odolného úkrytu z evidence. Na základě této skutečnosti dne 11. 3. 2015 vydal odbor výstavby Úřadu městské části [adresa] sdělení, že řízení zahájené podáním ze dne 2. 7. 2014 bude nadále vedeno jako řízení o změně užívání jednotky, a to krytu CO na sklad. Dne 9. 11. 2015 se žadatel dostavil na odbor výstavby Úřadu městské části [adresa], aby konkretizoval otázku užívání skladových prostor v nebytové jednotce z hlediska obsahu, tj. ke skladování čeho, jakého druhu věcí, míní nebytové prostory nově využívat, a to po vyřazení nebytové jednotky z evidence stálých úkrytů CO, když již dne 11. 3. 2015 zaslal žadatel podrobný výčet věcí, které míní v nebytových prostorech jednotky skladovat. Tento výčet stvrdil svým podpisem 9. 11. 2015 s tím, že tento podrobný výčet je myšlen vážně a zároveň vzhledem ke své podnikatelské činnosti uvedl jako obecnější formulaci pro uvedený výčet věcí označení kancelářské potřeby a prostředky marketingové podpory a požádal, aby bylo vydáno rozhodnutí o změně užívání předmětné jednotky z krytu CO na sklad kancelářských potřeb a prostředků marketingové podpory.

23. Z dopisu ze dne 11. 4. 2016 adresovaného panem [jméno FO] za společnost [Anonymizováno] pro žalobce má soud za prokázané, že realitní makléř pořídil fotodokumentaci předmětného nebytového prostoru dne 20. 8. 2013 za účelem zastupování při prodeji předmětných nebytových prostor. Nicméně s ohledem na skutečnost, že žalobce byl již ve věci prodeje zastoupen na základě exkluzivní smlouvy s jinou realitní kanceláří, byla možnost spolupráce v daném období nereálná. Dále je v dopise uvedeno, že po půlroce žalobce změnil názor a namísto prodeje projevil zájem o pronájem, a to dne 14. 2. 2014. Byla uzavřena krátkodobá objednávka realitních služeb. V průběhu platné objednávky byly realizovány dvě prohlídky se zájemci o pronájem, v obou případech s negativním výsledkem z důvodu vlhkosti prostor. Následně po roce a půl žalobce požádal o vypracování expertního odhadu tržního nájmu a tento žalobce obdržel 10. 9. 2015.

24. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-22-2022 vypracovaného dne 1. 3. 2022 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], má soud za prokázané, že k objednávce žalobce byl zpracován znaleckých posudek ohledně ceny nájemného za užívání předmětné nebytové jednotky v období od 16. 11. 2012 do února 2022, kdy znalec stanovil výši obvyklého nájemného v částce 1 444 845 Kč. Znalec uvedl, že vyšel při propočtu ohledně dosažitelného nájemného z expertního posudku společnosti [právnická osoba] ze dne 10. 9. 2015 ve výši 150 Kč/m2 zohledňující umístění nebytového prostoru s nevýhodou přímého přístupu z ulice, dále možnosti využití výtahu a existence temperování a větrání prostoru. Nájemné vychází z předpokladu pronajímatelného stavu prostor nebytové jednotky, tedy bez vlhkosti. Znalec ve znaleckém posudku uvedl, že prohlídkou bylo zjištěno, že v celém prostoru jednotky je zvýšená úroveň vzdušné vlhkosti, ve stěnách jsou patrné projevy pronikání zemní vlhkosti a s ohledem na rozsah i srážkové vlhkosti zapříčiňující výkvět solí a růst plísní. Znalec uvádí, že stav není nový je podrobně popsán již ve zprávě o stavu konstrukce a návrhu sanace vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] z roku 2019 a dále pak ve stavebně technickém posouzení objektu z hlediska vlhkosti konstrukcí ze srpna 2020 vypracované společností [právnická osoba].

25. Z dalších, v řízení provedených důkazů soud nemá za prokázané žádné další právně významné skutečnosti pro posouzení věci.

26. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.

27. Žalobce je vlastníkem předmětné nebytové jednotky, která se nachází v budově čp. 994, 995 postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] část obce [adresa], obec [adresa], přičemž žalovaný je v uvedeném domě společenstvím vlastníků jednotek založeným za účelem správy domu a pozemku. Žalobce nabyl vlastnictví na základě kupní smlouvy uzavřené dne 31. 1. 2011. Při předání předmětného nebytového prostoru dne 31. 1. 2011 žalobci coby novému majiteli, byly předmětné nebytové prostory po rekonstrukci, byly suché a čisté, prostory nenesly jakékoliv známky korozí, nadměrné vlhkosti, plísní nebo průsaků vody do prostor. Žalobce, coby vlastník předmětného nebytového prostoru tento bezprostředně po koupi pronajal dne 1.3.2011 společnosti [Anonymizováno], jejímž je žalobce jediným společníkem a jednatelem, a to za účelem podnikatelských aktivit. Po roce byla dána výpověď, a to ke dni 31.5.2012 z důvodu nevyhovujícího stavu prostor. Následně v období od 8.4.2013 do 30.3.2014 žalobce inzeroval předmětný prostor k prodeji u společnosti [Anonymizováno], za tuto dobu měl jednoho zájemce, prodej realizován nebyl. Zároveň s inzercí prodeje, konkrétně v období od 14.2.2014 do 28.2.2014, tedy po dobu 14 dnů, byl inzerován pronájem předmětné nemovitosti a to na základě objednávky žalobce u společnosti [právnická osoba], prostřednictvím realitního makléře [jméno FO]. Byla realizována 2x prohlídka prostor s potencionálními zájemci, pronájem realizován nebyl z důvodu stavu prostor. Dne 20.3.2014 bylo shromážděním vlastníků jednotek předmětného domu přijato mimo jiné návrh výdaje do maximální výše 50 000 Kč na dešťový svod vedený venkem do kanálku před hlavním vchodem do domu [adresa] a na tomtéž shromáždění byl přijat návrh, aby návrh trvalého řešení pronikání vlhkosti do základů domu [adresa] byl předložen nejpozději při opravě fasády domu, výhledová realizace v roce 2016. Dne 4.2.2014 byla provedena kontrolní prohlídka předmětného nebytového prostoru odborem výstavby Městské části [adresa], se závěrem, že předmětná nebytová jednotka je postižena průnikem vody v ohraničeném rozsahu, který se spolupodílí na zvýšené vlhkosti v celé jednotce, jednotka však nadále plní svou základní funkci vyplývající ze způsobu užívání povoleného stavebním úřadem a je nadále způsobilá být využívána jako kryt CO, což bylo jednoznačně konstatováno ze strany přizvaného pracovníka odboru bezpečnosti a krizového řízení hlavního města Prahy. Dnem 18. 2.2015 byl předmětný nebytový prostor vyřazen z evidence stálých úkrytů. Na podkladě žádosti žalobce ze dne 2.7.2014 o změnu užívání předmětné jednotky – krytu CO na sklad, bylo odborem výstavby Městské části [adresa] vedeno nejprve řízení o změně užívání stavby z původního užívání jako krytu CO na dvojúčelové užívání, tj. na kryt CO a zároveň sklad, následně po doložení dokladu o vyřazení stálého tlakově odolného úkrytu z evidence, následně dne 11. 3. 2015 vydal odbor výstavby Úřadu městské části [adresa] sdělení, že řízení zahájené podáním ze dne 2. 7. 2014 bude nadále vedeno jako řízení o změně užívání jednotky, a to krytu CO na sklad. Odborem výstavby Městské části [adresa] bylo dne 19. 5. 2016, rozhodnuto tak, že odbor výstavby Městské části [adresa] rozhodl o změně v užívání stavby na základě oznámení změny v užívání stavby ze dne 2. 7. 2014 učiněného žadatelem, a to žalobcem, z původního krytu civilní obrany na sklad a povolil změnu v užívání stavby nebytové jednotky ze zrušeného krytu civilní obrany na sklad kancelářských potřeb a prostředků marketingové podpory bez provedení stavebních úprav s tím, že dosavadní účel užívání stavby byl stálý, tlakově odolný úkryt sloužící k ukrytí obyvatelstva za stavu ohrožení státu a válečného stavu s tím, že novým účelem užívání stavby je skladování kancelářských potřeb a prostředků marketingové podpory. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 22.9.2016. Obvyklé nájemné předmětných prostor, pokud by prostor byl bez vlhkostních závad, bylo znaleckým posudkem stanoveno částkou 150 Kč za m2.

28. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k následujícímu právnímu závěru.

29. Podle § 2 odst. 1 písm.. m) zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném do 23.1.2023, stavební zákon (dále jen stavební zákon), jsou veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, [podezřelý výraz] služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva.

30. Podle § 126 odst. 1 stavebního zákona stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.

31. Podle § 2910 NOZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

32. Podle § 2951 odst. 1 NOZ se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

33. Podle § 2952 NOZ hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

34. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu právnímu závěru ohledně náhrady ušlého zisku. Jak již zdejší soud uvedl v rozsudku ze dne 18.10.2021, č.j. [spisová značka] ušlý zisk nepředstavuje snížení aktuálního majetkového stavu, nýbrž spočívá v tom, že poškozený v důsledku škodné události své majetkové hodnoty nerozmnoží, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Rozhodující je, že škodní událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku, a zabránila tak rozmnožení majetkových hodnot, k němuž by při pravidelném průběhu událostí došlo. Ušlý zisk z podnikání znamená ztrátu očekávaného přínosu za situace, že poškozený buď již výdělečnou činnost provozoval a škodní událost znamenala její přerušení, anebo měl již alespoň zajištěny předpoklady pro tzv. pravidelný běh věcí, tedy byl nejen ochoten, ale i schopen výdělečnou činnost provozovat. Poškozený tak musí prokázat, že měl zajištěny potřebné předpoklady, tedy že tam, kde je k provozování výdělečné činnosti zapotřebí splnění určitých podmínek (např. licence, registrace, stavební povolení apod.), byl reálný předpoklad jejich dosažení, pokud by nepříznivě nezasáhla škodní událost. Může jít například o narušení podnikatelské činnosti vyřazením vozidla z provozu či poškozením zařízení či provozovny dopravní nehodou (srov. Komentář ASPI). Pro výši ušlého zisku je rozhodující, jakému prospěchu, k němuž mělo skutečně dojít, zabránilo počínání škůdce, tedy konkrétně o jaký reálně dosažitelný prospěch poškozený přišel. Ušlý zisk totiž nelze odvozovat z jen tvrzeného zmaření zamýšleného podnikatelského či jiného výdělečného záměru, není-li plánovaný majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že k zamýšlenému zisku by skutečně došlo, nebýt škodní události. V daném případě žalobce tvrdil, že prostor nemohl ekonomicky využívat, měl v úmyslu ho pronajímat, ale v důsledku stavu jednotky nenašel nájemce, ušlý zisk spočívá v ušlém nájemném, které by žalobce získal pronájmem předmětného nebytového prostoru. Soud má za to, že předmětný prostor v části období, za nějž je ušlý zisk požadován, vůbec nesplňoval podmínky pro ekonomicky výdělečný záměr. Nejméně do 22.9.2016, kdy nabylo právní moci usnesení odboru výstavby Městské části [adresa] o změně účelu užívání stavby z krytu CO na sklad, nebylo předmětný prostor vůbec možné pronajmout jako sklad, neboť účel užívání byl v souladu s kolaudačním stavem kryt CO. Vzhledem k tomu, že stavbu lze užívat pouze k určenému účelu, nebylo možné její ekonomické využití pro osobu třetí, odlišnou od žalobce. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit to, že sám žalobce nemovitost v krátkém časovém období 14 dnů v roce 2014 inzeroval k pronájmu, či že jí pronajal v roce 2012 společnosti PEldorado, resp. tedy sám sobě. Co se týká dalšího období, tedy období od 23.9.2016 do 31.5.2021 (ušlý zisk požadován do 31.54.2021), tak žádným ze shora provedených důkazů, nebylo prokázáno, že by žalobce vůbec nemovitost k pronájmu, navíc k pronájmu dle účelu daného dle výše uvedeného rozhodnutí odboru výstavby, nabízel, natož aby měl reálně uzavřenou smlouvu o pronájmu, která by v důsledku stavu předmětných prostor skončila. Ostatně to ani žalobce netvrdil. Žalobce uváděl, že s ohledem na stav nemovitosti a příslib žalovaného o opravě, která však ze strany žalovaného realizována nebyla, již prostor k pronájmu nenabízel. Soud má nicméně za to, že z ničeho není zřejmé, že pokud se nepodařilo jednotku pronajmout, bylo to právě v důsledku jejího stavu. Žalobce, jak sám uvedl, později již jednotku k pronájmu neinzeroval s tvrzením, že důvodem byl stav jednotky, tento argument soud považuje za lichý, když i svědek Hotovec (realitní makléř) uvedl, že pro zájemce není kvalita prostor jediným určujícím kritériem, ale je jím i cena a poloha. Za situace, kdy sám žalobce v podstatě rezignoval na případné ekonomické využití předmětné nemovitosti, jednotku k pronájmu nenabízel, ač mohl, nelze, aby jeho potencionální zisk sanoval žalovaný. Rozhodujícím však je, že v řízení nebylo prokázáno, že při pravidelném běhu okolností, by došlo k tvrzenému zisku. Jak výše uvedeno ušlý zisk nelze odvozovat jen z tvrzeného zmaření výdělečného záměru. To, že žalobce měl v prvopočátku úmysl jednotku pronajímat, ještě neznamená, že by ji při pravidelném běhu událostí skutečně pronajal. Za situace, kdy žalobce reálně neměl s nikým uzavřenu smlouvu o pronájmu, nelze hovořit o pravidelném běhu věcí. S ohledem na vše výše uvedené, soud ohledně nároku na ušlý zisk rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. S ohledem na uvedený závěr, se již soud nezabýval námitkou žalovaného ohledně toho, zda a jakém rozsahu, se sám žalobce o předmětný prostor staral. S ohledem na uvedené závěry již soud neprováděl výslechy navržených svědků a pro nadbytečnost zamítl návrh na výslech svědků [Anonymizováno] a [jméno FO] (když navíc tvrzené skutečnosti byly prokázány listinami), jakož i výslechy svědků [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno].

35. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl ve věci částečně úspěšný (výroky I. a II. rozsudku ze dne 18.10.2021, č.j. 13 C 171/2015 – 530, které nabyly právní moci dne 26.4.2022) a částečně neúspěšný (výrok I. tohoto rozsudku), což představuje částečný úspěch žalovaného. Pokud pak ohledně otázky nákladů řízení žalobce argumentoval hodnotou věci ohledně povinností uložených výroky I. a II. rozsudku ze dne 18.10.2021, č.j. 13 C 171/2015 – 530, jako cenou prací nutných v uvedení v předešlý stav, soud se s tímto neztotožňuje, když předmětem řízení byly nikoliv konkrétní práce, ale uvedení v předešlý stav a je tedy nutné vycházet z tarifní hodnoty dle zákona č. 177/1996 Sb.

36. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

37. V uvedeném případě byl úspěch žalobce a žalovaného pouze částečný, kdy soud z toho důvodu rozdělil vzniklé náklady řízení státu mezi oba účastníky v poměru 1:

1. Dále pak soud vzal do úvahy skutečnost, že žalovaný uhradil zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč, a to platbou ze dne 18. 4. 2018 (č. l. 193).

38. Náklady řízení státu jsou tvořeny znalečným za účast znalce [tituly před jménem] [jméno FO] u jednání soudu dne 5. 12. 2016 ve výši 1 726 Kč, kdy znalečné bylo přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2017, č. j. [spisová značka], právní moc 1. 3. 2017; dále znalečným za revizní znalecký posudek č. 4/2018 vypracovaný soudem ustanoveným znalcem, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], a to ve výši 11 366 Kč, když znalečné bylo přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 2. 2019, č. j. [spisová značka], právní moc 26. 3. 2019; dále znalečným za doplněk č. 11/2019 ke znaleckému posudku č. 4/2018 ve výši 2 620 Kč, které bylo přiznáno usnesením soudu ze dne 24. 9. 2019, č. j. [spisová značka], právní moc 15. 10. 2019, a znalečným za účast znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] u jednání soudu dne 15. 6. 2020 ve výši 2 100 Kč, které bylo znalci přiznáno usnesením vyhlášeným na jednání soudu, právní moc 15. 6. 2020. Celkem tak náklady řízení státu činily 17 812 Kč (znalečné).

Poučení