13 C 206/2020 - 459

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou [právní zástupce] sídlem [adresa] proti žalované: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [právní zástupce] sídlem [adresa] o zaplacení 616 298 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 616 298 Kč se 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 616 298 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku, 244 507,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude specifikovaná v samostatném rozhodnutí, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kterým budou náklady řízení určeny.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení 616 298 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 616 298 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení. Žalobce svoji žalobu odůvodnil tvrzením, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které provedl žalobce pro žalovaného dílo spočívající v dodávce a montáži ústředního topení, vzduchotechniky a zdravotně technické instalace. Žalovaný pak cenu díla neuhradil.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V prvé řadě žalovaný poukazoval na skutečnost, že smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, je platná. Vycházel ze skutečnosti, že účastníci smlouvu uzavřeli na základě cenových nabídek, které žalobce zaslal žalovanému. Obsah těchto cenových nabídek pak byl oběma stranami odsouhlasen. Smlouva byla podle názoru žalovaného dostatečně určitá srozumitelná a konkrétně vymezovala dílo a nebylo sporu o tom, co si mezi sebou účastníci dohodli. Žalovaný také uváděl, že odstoupení od smlouvy se strany žalobce je neplatné, a to jednak z důvodu, že k odstoupení od smlouvy nedošlo bez zbytečného odkladu poté, co jsem měl žalobce dozvědět, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy nemusí splnit, když výzva ke složení jistoty byla datována podzimem 2019 a odstoupení od smlouvy žalobce učinil 21. 1. 2020. Žalovaný také tvrdil, že dosud nenastala splatnost ceny díla, neboť nedošlo k provedení díla, když dílo nebylo ani dokončeno ani předáno a převzato. Žalovaný vytýkal dílu vady spočívající zejména v absenci zaškolení ovládání vzduchotechniky a otopného systému, když bez tohoto zaškolení není možné objekt žalované vytápět v souladu s obsahem smlouvy.

3. Z protokolu o předání a převzetí díla ze dne 17. 2. 2002 má soud za prokázané, že v rámci předání a převzetí díla byly vytknuty vady spočívající zejména v jiné dimenzi potrubí pro vzduchotechniku topení a vadu neodborného spojeni vzduchotechniky – potrubí, a na díle neměly být dokončeno potrubí vzduchotechniky v kuchyni, zaregulování vzduchotechniky v prvním nadzemním podlaží, zaregulování podlahového topení a proškolení obsluhy a nedošlo k předání návodu v českém jazyce. Žalobce následně připojil svůj nesouhlas se zápisem.

4. Z předávacího protokolu zařízení instalačního materiálu a montáže uvedení do provozu, tlakové zkoušky rozvodů, zkoušky těsnosti, zaškolení a poučení obsluhy ze dne 17. 2. 2020 má soud za prokázané, že došlo k předání a převzetím díla s tím, že ze strany zhotovitele nebyla provedena kontrola seřízení vzduchotechniky v prvním nadzemním podlaží bez namontovaných digestoří v kuchyni a kontrola seřízení topných okruhu podlahového topení.

5. Z faktury ze dne 28. 12. 2018 má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému částku 88 836 Kč se stanoveným termínem splatnosti 30. 1. 2019. Účtován byl instalatérský, vzduchotechnický a topenářský materiál a započtena záloha 1 000 000 Kč.

6. Z faktury ze dne 28. 12. 2018 má soud za prokázané, že žalobce žalovanému vyúčtoval částku 248 864 Kč za topenářské, instalatérské a vzduchotechnické práce a materiál a stanovil termín splatnosti 30. 1. 2019. Započtena byla záloha 500 000 Kč.

7. Z faktury ze dne 26. 11. 2019 má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému materiál v celkové ceně 367 594 Kč a stanovil termín splatnosti 30. 11. 2019. Započtena byla záloha 500 000 Kč.

8. Z opravného daňového dokladu ze dne 26. 11. 2019 má soud za prokázané, že žalobce vystavil opravný daňový doklad, kterým dobropisoval částku 88 996 Kč. Tento dobropis ponižoval vyúčtování požadované fakturou uvedenou v čl. 6 rozsudku. Z této faktury pak žalobce požaduje úhradu 159 868 Kč.

9. Z dodacího listu ze dne 26. 5. 2018 má soud za prokázané, že žalobce s tímto dodacím listem potvrzoval dodáním materiálu a provedení prací v celkové ceně 88 836 Kč.

10. Z dodacího listu ze dne 26. 5. 2018 má soud za prokázané, že žalobce potvrzoval dodání materiálu a provedení prací v celkové ceně 248 864 Kč.

11. Z dodacího listu ze dne 26. 7. 2019 má soud za prokázané, že v žalobce potvrzoval dodání prací a materiálu v celkové ceně 367 594 Kč.

12. Z výzvy k zaplacení díla – předžalobní upomínky ze dne 18. 3. 2020 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě doplatku ceny díla ve výši 616 298 Kč z upozorněním na možnost podání žaloby ve věci.

13. Ze smlouvy o dílo ze dne 1. 6. 2018 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které se žalobce pro žalovaného zavázal provést montáž a dodávku topného systému s ohřevem teplé užitkové vody tepelným čerpadlem vzduchu – voda 2x, montáž rozvodů vody, kanalizace, montáž řízeného větrání s rekuperací 2x. Účastníci ve smlouvě uvedli, že cena díla je určená podle rozpočtu – nabídky zhotovitele tvořící přílohu číslo 1 smlouvy. Účastníci také prohlásili, že souhlasí se stavebním plánem, který měl tvořit přílohu číslo 2 smlouvy. Ani jedna ze tří za uvedených příloh však ke smlouvě připojena nebyla. Díla byla sjednána podle cenových nabídek číslo [hodnota] ve výši 625 592 Kč, [hodnota] ve výši 463 784 Kč, [hodnota] ve výši 533 269 Kč, [hodnota] ve výši 822 476 Kč, [hodnota] ve výši 282 308 Kč. Cena díla byla sjednána ve výši 2 727 429 Kč.

14. Z odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 21. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalobce odstoupil od uzavřené smlouvy o dílo pro podstatné porušení povinnosti ze strany objednatele, když toto podstatné porušení smlouvy spatřoval v nepoctivém jednání objednatele. Žalobce tvrdil, že jednání žalovaného směřuje k nepoctivému cíli nedoplacení zbylé části ceny díla, což žalobce považovat za podstatné porušení smlouvy a z tohoto důvodu od smlouvy odstoupil.

15. Z cenové nabídky číslo [hodnota] má soud za prokázané, že podle této nabídky měla činit část ceny díla 463 784 Kč.

16. Z cenové nabídky [hodnota] má soud za prokázané, že podle této nabídky měla část ceny díla činit 533 269 Kč.

17. Z cenové nabídky číslo [hodnota] má soud za prokázané, že podle této cenové nabídky měla část ceny díla činit 822 476 Kč.

18. Z cenové nabídky číslo [hodnota] má soud za prokázané, že podle této cenové nabídky měla část ceny díla činit 282 308 Kč.

19. Z cenové nabídky číslo [hodnota] má soud za prokázané, že podle této nabídky měla část ceny díla činit 625 592 Kč.

20. Z cenové nabídky [hodnota] má soud za prokázané, že podle této nabídky měla část ceny díla činit 41 065 Kč.

21. Za cenové nabídky [hodnota] má soud za prokázané, že podle této cenové nabídky měla část ceny díla činit 41 409 Kč.

22. Z plánu na straně na čísle listu 112-117 soud zjistil rozsah stavební dokumentace pro stavební povolení.

23. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] má soud za prokázané, že hodnota díla stanovená dle znění smlouvy, cenových nabídek i konečné fakturace je po odečtení vad a nedodělků 2 696 460 Kč. Znalec uvádí, že cena mezi účastníky byla sjednána ve výši 2 727 429 Kč, přičemž cena oprav a nedodělků činí 54 769 Kč. Znalec uzavírá, že v provádění díla došlo k řadě změn a tyto změny se projevovaly změnami ve fakturaci oproti původní nabídce. Reálně provedené dílo odpovídá změnám sjednaným e-mailovou korespondencí účastníků. Zjištěné změny díla, nedodělky či vady nebrání samy o sobě užívání díla. Znalecký ústav podotýká, že dílo nebylo dokončeno, protože nedošlo k finálnímu zaregulování topení, což ovlivňuje funkčnost topení. Z výslechu znalce ze dne 30. 11. 2021 má soud za prokázané, že pokud znalec hovořil o doladění regulace topení a vzduchotechniky, pak tento proces u větších objektů trvá i několik let. Uživatel systému postupně ladí celý systém tak, aby byl dokonale funkční. Znalec uvedl, že veškeré fyzické součásti systému byly systému zabudovány a zapojeny tak, aby systém fungoval. Znalec připustil, že konečné dílo neodpovídá projektové dokumentaci, která byla připojena ke stavebnímu řízení. Podle znalce se však jednalo o natolik zásadní změny, že bylo podle jeho názoru zcela vyloučeno, aby žalovaný o těchto změnách nevěděl. Jako příklad uvedl konstrukci topení, kdy namísto původně navržených radiátorů bylo instalováno podlahové topení. Jedná se o takovou změnu, že ji musel žalovaný zaznamenat a musel s ní souhlasit. Znalec uvedl, že dílo bylo dokončeno, bylo schopno sloužit ke svému účelu a mohlo být také předvedeno.

24. Z dodatku číslo 1. znaleckého posudku ze dne 10. září 2022 má soud za prokázané, že obvyklá hodnota díla na základě dostupných ceníků činí 4 481 965 Kč, po odečtu nákladů oprav či nedodělků ve výši 54 769 Kč. Z výslechu znalce ze dne 31. 8. 2023 pak soud uzavřel, že znalec obhájil závěry svého znaleckého posudku, pokud se týče jednotlivých položek tak, jak byly uvedeny ve znaleckém posudku či jeho dodatku. Znalec, podotkl, že v rámci znaleckého zkoumání při vypracování dodatku posudku neporovnával cenovou nabídku a skutečný stav, ale pouze oceňovali skutečný stav.

25. Z výslechu svědka [jméno a příjmení], má soud za prokázané, že tento svědek při spouštění celého díla nezaznamenal žádné zásadní problémy. Pokud se problémy objevily, nazval by je naprosto běžnými. Úkolem svědka na předmětu díla bylo provedení spuštění celého systému kontrola díla, zapojení díla do elektrické sítě a připojení k softwaru. Dále také propojení s řídicí jednotkou. Svědek uvedl, že celý systém byl propojen na místní počítačovou síť. Svědek prováděl kontrolu celého systému, kontroloval funkčnost. Nejprve byl systém připojen do stavebního rozvaděče, který neměl dostatečný příkon energie a nedovoloval tedy plné zapojení systému. V průběhu doby pak byl systém připojen do konečné finální verze již správného elektrického rozvaděče. Podle svědka systém nevykazoval žádné nedostatky. Svědek uvedl, že každá součást systému je vybavena svým vlastním softwarem a hardwarem. Ovládání celého systému pak může být prováděno buď manuálním způsobem, u tohoto konkrétního díla byla nastavena také možnost ovládání vzdáleným přístupem tedy tak, že se uživatel mohl připojit na webové rozhraní a mohl tím pádem ovládat celý systém i ze své pracovní stanice tedy buď mobilního telefonu, tabletu, počítače a podobně. Svědek si vzpomínal, že v daném případě byla nad rámec běžného systému ještě instalována možnost ovládání teploty v jednotlivých pokojích. Pro tuto možnost bylo třeba nainstalovat speciální aplikaci, kterou svědek na zařízení žalovaného instaloval. Aplikace měla být nainstalována na notebook jednatele žalovaného, kterému svědek také ukazoval způsob regulace za pomoci této aplikace. Svědek prováděl zaškolení kompletního ovládání celého systému, včetně ovládání pomocí vzdáleného přístupu. Zaškolen byl jednatel žalovaného. O zaškolení existuje listina, kterou měl podepsat svědek a jednatel žalovaného. Zaškolení obsluhy mělo být provedeno 21. 8. 2019. Tuto skutečnost soudu sdělil svědek poté, co nahlédl do svých písemných poznámek.

26. Z výslechu svědka [jméno a příjmení] soud zjistil, že tento svědek prováděl na díle instalaci podlahového topení a rekuperace, prováděl montážní práce. Podle svědka jednatel žalovaného dával instrukce, jakým způsobem má být dílo prováděno. Tyto instrukce jednatel žalovaného předával buď svědkovi, nebo případně přes pana [příjmení]. Projektovou dokumentaci k provádění díla neměli, postupovali buď podle plánu pro stavební povolení, nebo podle instrukcí jednatele žalovaného a rukou kreslených schémat. Konkrétně vše probíhalo podle svědka tak, že každý den byly od jednatele žalovaného dávány pokyny, co a jakým způsobem mají dělat. Pokud byli instruováni v rozporu s nesprávným technologickým postupem, pak po debatě provedli vždy dílo tak, aby bylo funkční a bylo provedeno správně. Svědek nevylučoval, že dílo provedl někdy, tak jak si přál jednatel žalovaného i když nebylo úplně dobře. Podle svědka jednatel žalovaného byl přítomen na stavbě každý den a každý den zkontrolovat prováděné dílo. Pokud měl výhrady k prováděnému dílu, pak bylo dílo podle jeho instrukcí opraveno. Nastaly situace, kdy čekali na provedení přípravných prací, které pro realizovali jiní dodavatelé.

27. Z vyjádření žalovaného ze dne 23. 9. 2020 a mailové komunikace mezi účastníky má soud za prokázané, že účastníci jednali nejméně od 25. července 2019 do 7. ledna 2020 o smírném narovnání situace, vyřešení otázky předání a převzetí díla a doplacení ceny díla. Z uvedených důkazů vyplývá, že žalobce požádal žalovaného o jistotu ve výši 150 000 Kč a následně, když žalovaný nabídl, že složí částku 150 000 Kč do advokátní úschovy, požadoval, aby žalovaný složil do advokátní úschovy částku 630 000 Kč s tím, že částka 150 000 Kč by byla vyplacena po předání a převzetí díla a zbývající část by i nadále byla předmětem jednání mezi účastníky. Mezi účastníky však k dohodě nedošlo a ukončení zmíněných jednání mezi účastníky je datováno posledním mailem zástupkyně žalovaného ze dne 7. ledna 2020.

28. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

29. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které se žalobce zavázal pro žalovaného provést dodávku a montáž topného systému s ohřevem teplé užitkové vody s tepelným čerpadlem vzduch/voda a ve dvou vyhotoveních, montáž rozvodů vody a kanalizace montáže řízeného rekuperací ve dvou vyhotoveních. Účastníci si sjednali cenu dle rozpočtu ve výši 2 727 429 Kč. Cena rozpočtu byla stanovena na základě nabídek žalobce číslo [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota], a [hodnota]. Žalobce dílo dokončil. Dílo bylo schopno sloužit ke svému účelu. Veškeré fyzické součásti systému byly v systému zabudovány a byly zapojeny tak, aby systém fungoval. Žalovaný byl proškolen pro kompletní ovládání celého systému, včetně ovládání pomocí vzdáleného přístupu. Dílo mělo drobné odstranitelné vady v celkové hodnotě 54 769 Kč. Tyto vady nebránily v užívání díla. Žalovaný dílo užíval. Dílo bylo tedy dokončeno. Účastníci spolu jednali o předání a převzetí díla. Dne 30. 9. 2019 byl žalovaným podepsán protokol o předání zařízení, instalační materiál a montáže, uvedení do provozu, tlakové zkoušky rozvodů, zkoušky těsnosti, zaškolení a poučení obsluhy. K tomuto protokolu žalovaný připojil seznam sedmnácti vad a nedodělků. Žalobce tento protokol nepodepsal. Dále byl vyhotoven předávací protokol zařízení, instalační materiál a montáže, uvedení do provozu, tlakové zkoušky rozvodů, zkoušky těsnosti, zaškolení a poučení obsluhy ze dne 17. 2. 2020. Tuto listinu podepsali oba jednatelé účastníků s tím, že na zadní straně tohoto protokolu je uveden soubor vad a nedodělků. Tento seznam je podepsán oběma jednateli s tím, že jednatel žalobce připojil svoji poznámku, že se zápisem nesouhlasí.

30. Mezi účastníky probíhala jednání směřující k narovnání vztahu účastníků s tím, že 7. ledna 2020 sdělila zástupkyně žalovaného žalobci, že dohoda není možná. V průběhu těchto jednání žalobce vyzval žalovaného ke složení jistoty ve výši nejprve 150 000 Kč a následně 630 000 Kč. Žalovaný byl ochoten poskytnout jistotu složením částky 150 000 Kč do advokátní úschovy. Částku 630 000 do advokátní úschovy odmítl složit, přičemž žalobci se jevila jistota spočívající ve složení částky 150 000 Kč do advokátní úschovy nedostatečná. Žalovaný následně od smlouvy o dílo odstoupil dopisem ze dne 21. 1. 2020. Odstoupení odůvodnil žalobci důvody uvedenými v § 2002 občanského zákoníku. Žalobce v odstoupení vyjádřil přesvědčení, že jednání žalovaného směřuje k nepoctivému cíli, tedy k nedoplacení zbylé části ceny díla. To žalobce považoval za podstatné porušení smlouvy a od smlouvy odstoupil.

31. Dílo vyúčtoval žalobce následovně. Fakturou ze dne 28. 12. 2018, kdy požadoval částku 88 836 Kč se stanoveným termínem splatnosti 30. 1. 2019. Účtován byl instalatérský, vzduchotechnický a topenářský materiál a započtena záloha 1 000 000 Kč. Dále fakturou ze dne 28. 12. 2018 na částku 248 864 Kč za topenářské, instalatérské a vzduchotechnické práce a materiál s termínem splatnosti 30. 1. 2019. Započtena byla záloha 500 000 Kč. Dále fakturou ze dne 26. 11. 2019 na částku 367 594 Kč kdy žalobce vyúčtoval žalovanému materiál v celkové ceně 367 594 Kč a stanovil termín splatnosti 30. 11. 2019. Započtena byla záloha 500 000 Kč. Opravným daňovým dokladem ze dne 26. 11. 2019 žalobce dobropisoval částku 88 996 Kč. Tento dobropis ponižoval vyúčtování faktury ze dne 28. 12. 2018. Z této faktury pak žalobce požadoval úhradu 159 868 Kč. Účtovaná cena odpovídala změnám, které si účastníci dohodli v průběhu realizace smlouvy. Cena díla byla určena znaleckým posudkem a z cenové nabídky a fakturace účastníků činila 2 727 429 Kč, přičemž cena oprav a nedodělků by činila 54 769 Kč. Ceny díla obvyklá v době realizace díla činila 4 481 965. Žalovaný dlužnou částku ani po upomínce nezaplatil.

32. Podle § 2586 odst. 1) z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2) je cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

33. Podle § 2002 odst. 2) z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

34. Podle § 2604 z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku je dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

35. Podle § 2605 z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku je dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

36. Podle § 2991 z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 37. Podle rozsudku Nejvyššího soudu 28 Cdo 2464/2014 ze dne 14.01.2015, je údaj o důvodu odstoupení imanentní součástí každého jednostranného odstoupení od právního úkonu ve smyslu § 48 obč. zák. Jelikož i jednostranné právní úkony podléhají pravidlům o výkladu projevů vůle zakotveným v § 35 odst. 2 obč. zák., pak je možné o neplatnosti odstoupení hovořit teprve ve chvíli, kdy se nejednoznačnost vymezení jeho důvodu ukáže být neodstranitelnou za použití tohoto interpretačního postupu. Požadavkům na určitost specifikace důvodu odstoupení od smlouvy však lze vyhovět i odkazem na jinou listinu, ve spojení s níž je vymezení tohoto důvodu jednoznačně seznatelné.“ 38. Podle Nálezu Ústavního soudu 15.08.2005, sp.zn. IV. ÚS 314/05 Pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení § 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily.

39. Z odborné literatury vyplývá že „odstavec druhý § 2002 dává oprávněnému možnost od smlouvy odstoupit v případě, že z chování povinného je patrno, že smlouvu podstatným způsobem poruší. Své právo od smlouvy odstoupit v případě hrozícího podstatného porušení musí opět osoba, která smlouvu neporušila ve lhůtě bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy se jevilo nepochybné, že k porušení smlouvy dojde. Lhůta však bude trvat nepochybně déle, než v situacích, na něž dopadá odst. 1 komentovaného ustanovení, neboť u zjevně hrozícího podstatného porušení smlouvy je třeba, aby oprávněný povinného vyzval ke složení přiměřené jistoty, jež by určitým způsobem zajišťovala splnění obligačního závazku“ (Gaňo Jiří, Jirsa Jaromír, Zoubek Hynek a kolektiv autorů, Občanský zákoník - Komentář s judikaturou - Svazek XI - Závazky - obecná část (§ 1721-2054), CODEXIS publishing, 01.09.2018 [cit. 27.10.2023] Převzato z CODEXIS®, doplňku LIBERIS®)

40. Žaloba je důvodná.

41. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, na základě které žalobce pro žalovaného dokončil dílo a toto dílo dokončil řádně. Soud však nemohl konstatovat, že dílo bylo provedeno, protože si účastníci sjednali v čl. IV. 10 smlouvy o dílo, že o předání a převzetí díla bude sepsán písemný protokol, podepsaný oběma stranami. „Obecně platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Předáním díla se pak rozumí jeho převzetí objednatelem. Tato ustanovení jsou dispozitivní a strany si mohou ujednat jinak. V takovém případě nedojde k provedení díla, pokud nejsou splněny podmínky stanovené smlouvou, nebo pokud není smlouva adekvátním způsobem změněna. “ (Vrajík Michal, Judikatura Nejvyššího soudu z pohledu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, ANAG, 01.01.2014 [cit. 20.10.2023] Převzato z CODEXIS®, doplňku LIBERIS®).

42. Žalobce proto, že měl důvodnou pochybnost o tom, že žalovaný nesplní svůj závazek doplatit cenu díla, od smlouvy platně odstoupil dne 17. 1. 2020. Teprve poté, dne 17. 2. 2020 došlo k podpisu protokolu o předávací protokol zařízení, instalační materiál a montáže, uvedení do provozu, tlakové zkoušky rozvodů, zkoušky těsnosti, zaškolení a poučení obsluhy. Protože žalobce platně od smlouvy odstoupil, jeho závazek provést dílo zanikl před tím, než došlo k provedení díla.

43. Žalovaný dosud nevydal bezdůvodné obohacení.

44. Soud se nejprve zabýval otázkou, zdali účastníci uzavřeli platnou smlouvu o dílo či nikoliv. Soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o dílo s tím, že smlouva o dílo sice obsahovala řadu pochybení a nedostatků, avšak za pomoci výkladových pravidel bylo možné uzavřít, že účastníci se dohodli, že žalobce pro žalovaného provede dodávku a montáži topného systému s ohřevem teplé užitkové vody s dvěma tepelnými čerpadly vzduch/voda, montáž rozvodů vody a kanalizace, montáž řízeného větrání dvěma rekuperačními jednotkami za sjednanou cenu 2 727 429 Kč. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že ač účastníci v průběhu doby měnili způsob technického provedení díla, dílo odpovídá změnám, které si účastníci dohodli mailovou komunikaci. Stejně tak znalecký posudek uzavřel, že účtovaná cena odpovídá cenové nabídce, kterou žalobce žalovanému učinil a ze které byla stanovena cena díla dle rozpočtu. Soud tedy uzavřel, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu. Docházelo-li ke změně obsahu díla, pak k takové změně změně obsahu došlo na základě smlouvou ujednaným způsobem a tedy platně když možnost změny smlouvy na základě mailové komunikace, byla dohodnutým způsobem sjednání změny smlouvy. Žalobce svůj závazek za smlouvy o dílo splnil a vyúčtoval žalovanému cenu díla. Žalovaný cenu díla odmítal pod různými záminkami odkazujícími na kvalitu díla či případně na skutečnost, že dílo neodpovídá projektu, zaplatit.

45. Vzhledem k závěru o platném odstoupení od smlouvy o dílo se soud již dopodrobna otázkou kdo byl v prodlení s předáním a převzetím díla nezabýval.

46. Jak již bylo uvedeno v předchozích odstavcích, soud dospěl k závěru, že dílo bylo provedeno řádně, přičemž drobné vady a nedodělky byly takovými vadami a nedodělky, které nebránily převzetí díla. Mezi účastníky probíhala řada jednání či častá mailová komunikace, kdy se účastníci pokoušeli celou věc urovnat smírnou cestou. Tato snaha se mezi účastníky nezdařila, mimo jiné také z důvodu, že žalovaný uplatňoval nároky vyplývající z vadného provedení díla, které se však, v průběhu řízení, zejména pak na základě obsahu znaleckého posudku, ukázaly jako nedůvodnými. Dále také žalovaný odmítal složit jistotu.

47. Žalobce po žalovaném požadoval složení jistoty, neboť dospěl k závěru, že jednání žalovaného směřuje k tomu, aby nemusel dostát své povinnosti ze smlouvy a uhradit sjednanou cenu díla. Tato skutečnost vyplývala jednak z faktu, že žalobce, jak již bylo uvedeno výše, uplatňoval odstranění vad, přičemž však dílo takové vady nevykazovalo a dále také ze skutečnosti, která je soudu známa z jeho úřední činnosti (zejména pak ze souběžně probíhajícího sporu, který žalovaný vedl s dodavatelem minipivovaru, řešeným pod sp. zn. [spisová značka]) kdy žalovaný uplatňoval shodný postup, který měl zřejmě vést k optimalizaci ceny díla v jeho prospěch i vůči jinému dodavateli či jiným dodavatelům. Výslechy svědků poukazovaly na skutečnost, že podobné námitky byly uplatňovány i vůči dalším dodavatelům, kteří měli problémy s úhradou ceny díla prováděného na nemovitosti žalovaného. Je tedy pochopitelné, že i žalobce mohly mít důvodné obavy z toho, že cena díla nebude ve sjednané výši uhrazena, a to bez ohledu na to, že dílo bylo provedeno řádně.

48. Po tomto zjištění, a poté, co žalobce žalovaného vyzval k úhradě jistoty, přistoupil žalobce k odstoupení od smlouvy. Odstoupení od smlouvy má soud za platné.

49. Soud se zabýval otázkou, zdali bylo odstoupení od smlouvy provedeno včas. Dospěl k závěru, že odstoupení od smlouvy bylo včasné, neboť jednání mezi účastníky byla definitivně ukončena 7. ledna 2020 a k odstoupení od smlouvy došlo 21. ledna 2020. Pro odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 2 občanského bylo nezbytné splnění dvou podmínek. Jednou z podmínek byla výzva žalobce ke složení jistoty a druhou pak zjištění žalobce, že žalovaný skutečně směřuje k tomu, aby nemusel dospět svým závazkům ze smlouvy o dílo. Fakt, že žalobce směřuje k tomu, aby nemusel doplatit sjednanou cenu díla, vyplynula právě ze skutečnosti, že jednání mezi účastníky bylo bezvýsledné, když nejde přehlédnout, že se žalovaný opakovaně pokoušel prosadit ukončení sporu výplatou částky 150 000 Kč, přestože dluh činil 630 000 Kč a to s poukazem na neexistující vady a nedodělky, případně podmiňoval úhradu dluhu podrobným vyúčtováním, které následně sporoval. Nemožnost smíru vyplynula z posledního sdělení zástupkyně žalovaného dne 7. ledna 2020. Soud má za to, že za dané situace vycházející ze složitosti samotného technického řešení díla vyplývá nikterak překvapivý fakt, že účastníci vedli takřka půlroční jednání za účelem vyřešení celé situace smírnou cestou. Teprve když byl smír vyloučen, mohl žalobce definitivně uzavřít, že v jednání žalovaného směřuje právě k takovému řešení, aby nemusel doplatit cenu díla. Výzva ke složení jistoty podle shodného vyjádření účastníků v průběhu jednání učiněná byla.

50. Pokud žalobce vyzval žalovaného k poskytnutí jistoty, žalovaný by takovou povinnost splnil jedině tím, že by jistotu poskytl. Zde soud připomíná, že jistotu mohl poskytnout řadou forem zajištění závazku zástavním právem počínaje a ručením konče. Diskuze mezi účastníky o tom, zda je forma složení části či celého doplatku ceny díla do advokátní úschovy přijatelná, není naplněním povinnosti složit jistotu. Pokud by žalovaný jistotu poskytl, žalobce by ztratil možnost od smlouvy z uvedených důvodů odstoupit. Protože však žalovaný nikdy k složení jistoty nepřistoupil, má soud za zjištěné, že žalovaný nesplnil svoji povinnost a neposkytl žalobci jistotu ve chvíli, kdy žalobce důvodně pojal obavu, že žalovaný nemá v úmyslu splnit svůj závazek spočívající v doplacení ceny díla.

51. Soud si je vědom judikatury ústavního soudu že pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení § 529 odst. 2 dříve platného občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V tomto konkrétním případě soud dovozuje, že žalobce odstoupil od smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o důvodech odstoupení. Soud má za to, jak již bylo uvedeno výše, že žalobce se o rozhodných skutečnostech dozvěděl 7. ledna 2020 a pokud od smlouvy odstoupil 21. ledna 2020 má soud za to, že tato doba je pro odstoupení od smlouvy úměrná a odpovídá složitosti díla i jeho provádění. Zde soud opětovně poukazuje zejména na fakt, že ze strany žalobce docházelo opakovaně k vytýkání drobných vad a nedodělků, které se později ukázaly buď jako nedůvodné a v některém případě dokonce jako dílo zlepšující.

52. Protože žalobce platně odstoupil od smlouvy o dílo, získal žalovaný majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl. Musí tedy žalobci vydat, oč se obohatil. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena znaleckým posudkem a byla určena ve výši 4 481 965 Kč. Žalobce však požadoval pouze částku 616 298 Kč, čímž vyjádřil svoji vůli, aby mu bylo doplaceno pouze to, co skutečně účtoval za provedené dílo. Protože žalovaný dosud nevydal bezdůvodné obohacení ve výší žalované částky, soud žalovanému tuto povinnost uložil.

53. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

54. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 244 507,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 30 815 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 616 298 Kč sestávající z částky 10 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 780 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 10 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 11. 2020, z částky 10 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 1. 2021, z částky 10 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 3. 2022, z částky 10 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 4. 2022, z částky 10 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 6. 2023, z částky 10 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 8. 2023 a z částky 10 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 11 904,05 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 11. 2020 náhrada 2 305,40 Kč za 260 ujetých km v částce 1 505,40 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 1. 2021 náhrada 2 297,60 Kč za 260 ujetých km v částce 1 497,60 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 3. 2022 náhrada 2 491,30 Kč za 260 ujetých km v částce 1 691,30 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 4. 2022 náhrada 2 491,30 Kč za 260 ujetých km v částce 1 691,30 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 6. 2023 náhrada 1 184,93 Kč za 106 ujetých km v částce 784,93 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 31. 8. 2023 náhrada 1 133,52 Kč za 106 ujetých km v částce 733,52 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 155 944,05 Kč ve výši 32 748,25 Kč.

55. Dále soud žalobkyni přiznal právo na náhradu zálohy složené za účelem vypracování posudku ve výši 25 000 Kč 56. Vzhledem k výsledku sporu soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení státu. O konkrétní výši náhradě nákladů řízení státu dosud nemůže být rozhodnuto, neboť nebyla dosud stanovena výše nákladu spojených s vypracováním znaleckých posudků. Soud, tedy o náhradě nákladů řízení státu rozhodne samostatným usnesením poté, co bude pravomocně rozhodnuto i o výši znalečného. Soudu přišlo víc jak nevhodné, ponechávat účastníky v nejistotě jen pro to, že dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o výši odměny znalce, za situace, kdy nelze přesně určit, kdy k určení výše odměny znalce dojde.

Poučení