47 Co 19/2024 - 521

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: [právnická osoba] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [adresa] proti žalované: [právnická osoba]., [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [jméno] [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 616 298 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 7. 11. 2023, č. j. 13 C 206/2020-459 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I a II potvrzuje a ve výroku III mění tak, že žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou náklady řízení ve výši 57 173,57 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady odvolacího řízení ve výši 26 813,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 616 298 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně jdoucím z této částky od 29. 3. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci (výrok I). Dále žalované uložil v téže lhůtě nahradit náklady řízení žalobkyni k rukám zástupkyně ve výši 244 507,30 Kč (výrok II) a státu ve výši, jež bude specifikována v samostatném rozhodnutí (výrok III).

2. Vyšel z toho, že žalobkyně (zhotovitelka) a žalovaná (objednatelka) uzavřely dne 1. 6. 2018 smlouvu o dílo spočívající v dodávce a montáži topného systému s ohřevem TUV s tepelným čerpadlem vzduch/voda 2x, montáži rozvodů vody a kanalizace a řízeného větrání s rekuperací 2x (§ 2586 a násl. o.z.; dále jen „Smlouva“ či „SOD“). Cena díla ve výši 2 727 429 Kč byla sjednána na základě cenových nabídek žalobkyně dle jednotlivých položek (bod 15 až 19 odůvodnění). Žalobkyně provedla práce do fáze, kdy již dílo bylo schopno sloužit svému účelu – veškeré součásti byly zabudovány a zapojeny a žalovaná proškolena v ovládání systému. Dílo vykazovalo pouze drobné odstranitelné vady, které žalované v užívání díla nebránily. Náklady na jejich odstranění činily dle znaleckého posudku 54 769 Kč.

3. Účastnice jednaly o předání a převzetí díla po několik měsíců. Dne 30. 9. 2019 byl datován protokol o předání zařízení, uvedení do provozu, tlakové zkoušce rozvodů a zkoušce těsnosti, zaškolení a poučení obsluhy („protokol o zkoušce“ na č. l. 236 an.), k němuž žalovaná připojila seznam vad a nedodělků, načež žalobkyně podpis odmítla. V průběhu vzájemných jednání vyzvala žalobkyně žalovanou ke složení jistoty ve výši 150 tis. Kč (nabídka žalované) resp. ve výši 630 tis. Kč (cca nedoplatek). Dne 7. 1. 2020 oznámila žalovaná žalobkyni nemožnost vzájemné dohody a neochotu složit jakoukoli jistotu. Nato žalobkyně dopisem ze dne 21. 1. 2020 od smlouvy o dílo odstoupila s odkazem na ust. § 2002 odst. 2 o.z. Uvedla, že jednání žalované směřuje k nepoctivému cíli, a to k nepřevzetí díla pro neexistující vady s cílem nedoplatit cenu díla. Až po odstoupení byl dne 17. 2. 2020 podepsán předávací protokol, do něhož žalovaná vepsala soubor vad a nedodělků, s čímž žalobkyně vyjádřila nesouhlas (č. l. 239 an. spisu).

4. Okresní soud rekapituloval daňové doklady (faktury) vč. opravného, jimiž byla sjednaná cena účtována, a poté zohledněny zálohy nesporně zaplacené žalovanou (č. l. 11, 14, 18, 22, 44 spisu). Konstatoval, že žalobkyní účtovaná cena za dokončenou část díla odpovídala ujednání účastnic s přihlédnutím ke změnám v technickém provedení díla dohodnutým v průběhu realizace (k tomu viz Přehled průběžných změn díla č. l. 259 an. a obsáhlá elektronická komunikace jednatelů účastnic). Jako oprávněně účtovanou ji po zjištění faktického stavu místním šetření a po stanovení nákladů na odstranění zjištěných vad ve výši 54 769 Kč shledala též ustanovená znalkyně.

5. Okresní soud žalobě zcela vyhověl. Uzavřel, že v podstatě dokončené dílo nebylo provedeno, neboť nedošlo k protokolárnímu (písemnému) předání dle čl. IV. bod 10 SOD. V daném případě žalobkyně postupem času důvodně pojala pochybnost, že žalovaná nehodlá dostát svým smluvním povinnostem a doplatit cenu díla. A jelikož od Smlouvy platně a bez zbytečného odkladu odstoupila pro podstatné porušení (§ 2002 odst. 2 o.z.; č. l. 51 spisu), její závazek dílo provést ještě před provedením díla zanikl. Teprve následně došlo k podpisu předávacího protokolu.

6. Žalovaná je tak povinna vydat bezdůvodné obohacení, jehož se jí plněním žalobkyně z právního důvodu, který odpadl, dostalo, a to po zohlednění dosud jí uhrazených částek (§ 2991 an. o.z.). Okresní soud dodatkem č. 1 znaleckého posudku zjistil rovněž obvyklou hodnotu plnění poskytnutého žalobkyní 4 481 965 Kč. Jelikož žalobkyně soudně uplatnila doplatek 616 298 Kč do výše sjednané ceny za skutečně provedenou část díla, který jí je žalovaná i po zohlednění nákladů na odstranění vad doposud dlužna, shledal nárok důvodným.

7. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Navrhla jej změnit a žalobu zamítnout. Dle názoru žalované je rozsudek nepřezkoumatelný a vykazuje závažné procesní vady. Není zřejmé, z čeho okresní soud dovozuje možnost změny SOD skrze e-mailovou komunikaci, ani na základě kterého konkrétního obsahu této komunikace ke změně došlo. Přitom vadou díla je jakákoli odchylka od smluvního zadání. Okresní soud ke změnám SOD odkázal jen na znalecký posudek. Úkolem znalkyně přitom byla odpověď na odborné otázky.

8. Žalovaná nesouhlasila, shledal-li okresní soud nepoctivým jednání žalované požadující odstranění neexistujících vad s cílem optimalizovat cenu ve svůj prospěch. Odkázal-li na shodný postup žalované v obdobné věci dalšího zhotovitele vedené u něj pod sp. zn. [spisová značka], nebyla žalovaná s použitím těchto skutečností předem seznámena a nemohla se vyjádřit. Žalované rovněž není jasné, z jaké konkrétní emailové komunikace okresní soud dovodil jednání o smírném narovnání situace a o poskytnutí přiměřené jistoty.

9. Odstoupení od SOD označila žalovaná za nedůvodné, neúčinné a neplatné. Podle ní nebylo možné odstoupit pro budoucí nezaplacení dříve splatných faktur. Dále, okresní soud se nezabýval doručením odstoupení žalobkyni, taktéž odstoupení nemělo smluvený obsah – neobsahovalo přesnou citaci čl. IX.5 Smlouvy.

10. Dle přesvědčení žalované lze odstoupení ve vazbě na neuhrazení vyúčtované ceny díla pokládat za jednoznačně předčasné. Splatnost doplatku byla vázána na předání díla zhotoveného dle Smlouvy. Dílo však vykazovalo oproti Smlouvě jednoznačné vady, nebylo provedeno řádně. Žalovaná též připomíná porušení povinností žalobkyně včas dílo dokončit a předat; žalobkyně odstoupením zakrývala porušení svých smluvních povinností. Okresní soud tak poskytl ochranu nepoctivému jednání žalobkyně. Dále, ač účastnice jednaly několik měsíců, žalobkyně úkon odstoupení neučinila ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Po společném jednání zástupkyň 19. 11. 2019 bylo doručeno až 30. 1. 2020 (§ 2002 odst. 2 o.z.). Žalovaná nabízela adekvátní jistotu 150 tis. Kč, avšak žalobkyně žádala složit jistotu ve výši celého nedoplatku.

11. Žalovaná míní, že Smlouva odstoupením nebyla zrušena a nadále představuje platný závazek smluvních stran s nutností řídit se jejím obsahem. Dílo nebylo dokončeno a předáno v souladu se Smlouvou, tudíž provedeno. Z předávacího protokolu ze dne 17. 2. 2020 plynou vady a výhrady žalované a ve spojení s obsahem Protokolu a potvrzení o zaškolení VZT je zřejmé, že dílo nemůže sloužit svému účelu. Splatnost ceny díla tak nenastala.

12. K prokázání vad díla žalovaná opětovně odkázala na předloženou tabulku s výčtem jednotlivých vad díla a obsah protokolu z místního šetření a znaleckého posudku. Nebylo předvedeno, že dílo může řádně sloužit svému účelu. Žalovaná naopak tvrdí, že k předání a převzetí díla jen z důvodů na straně žalobkyně došlo až 17. 2. 2020. Žalovaná nemusí až do odstranění vytčených vad platit zbývající část ceny díla, odhadem odpovídající jejímu právu na slevu (§ 2108 o.z.). V čl. IX odst. 6 SOD pak byl sjednán postup při odstoupení od Smlouvy, který žalobkyně nedodržela.

13. Pro jistotu se žalovaná znovu vyjádřila k vypořádání nároků dle zásad pro vydání bezdůvodného obohacení, kdy třeba vycházet ze sjednané úplaty a tu ponížit úměrně tomu, jak závažnými vadami je poskytnuté plnění postiženo. Podle přesvědčení žalované tímto způsobem okresní soud nepostupoval, znalecký posudek všechny vady a nedodělky dle tabulky žalované nezohlednil. Jinak by znalkyně musela dojít k tomu, že náklady na odstranění vad převyšují částku 54 769 Kč. Rovněž nebyl vysvětlen rozdíl mezi cenou smluvní a obvyklou hodnotou. Závěry posudku nejsou použitelné.

14. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku. Rekapitulovala, že před termínem konečného předání (léto 2019) začala žalovaná účelově vytýkat domnělé vad a opakovaně mařit předání a převzetí díla s cílem vyhnout se doplatku. Přes intenzivní jednání nakonec neposkytla žádnou jistotu. Žalobkyně od SOD odstoupila v důsledku vzniklé nejistoty plnění poté, co z chování žalované nepochybně vyplynulo, že poruší své povinnosti vedoucí k doplacení ceny. K odstoupení dne 21. 1. 2020 žalobkyně přistoupila bez zbytečného odkladu, a to po dvou týdnech poté, co žalovaná 7. 1. 2020 definitivně odmítla smírné řešení včetně poskytnutí jistoty. Spolu s odstoupením žalobkyně opětovně zaslala žalované doklady vystavené již v létě 2019 s podrobným soupisem fakticky provedených prací, neboť do data odstoupení na díle připraveném k předání k žádným změnám nedošlo. Dle přesvědčení žalované je uplatněný nárok po právu.

15. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o.s.ř.), obsahuje podstatné náležitosti (§ 205 o.s.ř.), bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§§ 201, 204 o.s.ř.), přezkoumal prvoinstanční rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, v nichž se žalovaná domáhala jeho přezkoumání (§ 212 o.s.ř.). Přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o.s.ř.). Odvolání žalované neshledal důvodným.

16. Krajský soud se poté, co zčásti opakoval dokazování, mohl ztotožnit se závěry okresního soudu o skutkovém stavu věci. A za správné pokládá též právní posouzení věci okresním soudem, byť se zřetelem k odvolacím námitkám žalované k věci samé třeba uvést následující.

17. Ve smlouvě o dílo ze dne 1. 6. 2018 (č. l. 46-50 spisu) bylo dílo určitě a srozumitelně vymezeno, zhotovitel převzal projektovou dokumentaci v rozsahu ke stavebnímu povolení; cena za dílo byla sjednána na 2 727 429 Kč bez DPH, a to na základě rozpočtu – pěti označených cenových nabídek žalobkyně tvořících přílohu č. 1 SOD. Bylo ujednáno, že v případě provedení více či méněprací či dodání jiného materiálu budou tyto naceněny dle tohoto rozpočtu, musí být vždy předem písemně odsouhlaseny oběma stranami; za písemnou formu se považuje i forma elektronické (e-mailové) komunikace. Dle čl. V „Platební podmínky“ první záloha po podpisu Smlouvy činila 500 tis. Kč, další zálohy dle dohody v průběhu realizace. Dle čl. IX.2 může kterákoli ze stran odstoupit, pokud dojde k podstatnému porušení smluvních povinností stranou druhou. V odstoupení musí být uveden důvod, pro který strana od Smlouvy odstupuje a přesná citace toho bodu smlouvy, který ji k takovému kroku opravňuje. Bez těchto náležitostí je odstoupení neplatné (bod 5). Dle bodu 6 článku IX, odstoupí-li některá ze stran od této Smlouvy na základě ujednání z ní vyplývajících, pak jsou povinnosti obou stran následující: zhotovitel provede soupis všech provedených prací oceněný dle způsobu, kterým je stanovena cena díla; zhotovitel provede finanční vyčíslení provedených prací, poskytnutých záloh a zpracuje „konečnou fakturu“; zhotovitel odveze veškerý svůj nezabudovaný materiál, pokud se strany nedohodnou jinak; zhotovitel vyzve objednatele k „dílčímu předání díla“ a objednatel je povinen do tří (5!?) pracovních dnů od obdržení vyzvání převzít dílo.

18. Na č. l. 259 až 271 spisu je založen přehled průběžných změn oproti původním pěti cenovým nabídkám, vzniklých v průběhu provádění díla včetně elektronické komunikace účastníků v průběhu roku 2018, během níž k označeným změnám postupně došlo. K těmto změnám se pojila vždy příslušná dílčí cenová nabídka žalobkyně, která byla jednatelem žalované odsouhlasena. Navazující komunikace jednatelů týkající se kolaudace, přípravy předání díla a vyúčtování je založena na č. l. 281-300 (březen 2019 až červenec 2019). Dne 17. 6. 2019 zaslal jednatel žalobkyně žalované aktualizované vyúčtování ceny díla dle jednotlivých skutečně dodaných položek - „finální verze vyúčtování“ na 616 298 Kč. Na č. l. 69 až 76 spisu pak se nalézá komunikace z období od 25. 7. 2019, do níž od října 2019 vstupují advokátky účastnic, týkající se otázky předání a převzetí díla, úhrady ceny. V e-mailu ze dne 5. 9. 2019 jednatel žalované navrhl dílo protokolárně převzít s výhradami a ihned poskytnout 150 tis. Kč a zbytek doplatku případně řešit soudní cestou. Jednatel žalobkyně měl dílo za řádně provedené a funkční, sjednaná cena byla dodržena, je povinností žalované dílo převzít (viz č. l. 71 spisu). Dne 30. 9. 2019 nedošlo k podpisu předávacího protokolu žalobkyní (č. l. 236 an. spisu), neboť jednatel žalované neměl k dispozici nabízených 150 tis. Kč na jistotu a jednatel žalobkyně poté opustil místo předání (k tomu viz č. l. 72 spisu).

19. Elektronická komunikace advokátek účastnic (č. l. 8-10, 77, 78, 332, 333) zachycuje průběh mimosoudních jednání. Plyne z ní, že dne 19. 11. 2019 proběhlo jednání v kanceláři tehdejší advokátky žalované a ta v reakci na něj dne 28. 11. 2019 sděluje, za jakých podmínek je žalovaná připravena bezodkladně převzít hotové dílo (dle ní pouze chybí provést regulaci, kontrolu regulace, doložit certifikát a provést montáž tlumičů VZT, které dodá žalovaná), přičemž stále platí nabídka 150 tis. Kč bez dalšího podrobnějšího vyúčtování. Žalobkyně navrhla zjednat po dohodě znalce. Dne 13. 12. 2019 konstatuje žalobkyně neposkytnutí nabízené jistoty 150 tis. Kč; rekapituluje stav, vyzývá žalovanou k převzetí díla do konce roku s tím, že provede regulační a kontrolní úkony oproti doplatku 400 tis. Kč. V reakci ze dne 7. 1. 2020 žalovaná trvá na nepřezkoumatelnosti vyúčtování skutečného doplatku, přičemž platnost její smírné nabídky již skončila (č. l. 332, 333).

20. Poté je dnem 21. 1. 2020 datováno odstoupení od smlouvy o dílo na č. l. 51 spisu, z něhož je zřejmé, že žalovaná neposkytla na doplatek ceny díla nabídnutou finanční jistotu 150 tis. Kč, pročež dílo nebylo předáno a ke smírnému řešení nedošlo. Dle žalobkyně směřuje jednání žalované, která jinak dílo užívá, k nepoctivému cíli, tj. k nedoplacení zbylé části ceny, což je podstatným porušením Smlouvy, a proto žalobkyně od Smlouvy odstupuje. Současně znovu zasílá soupis provedených prací v konečné (finální) fakturaci a vyzývá k převzetí díla. Žalovaná dne 6. 2. 2020 na č. l. 79 namítá neplatnost a nedůvodnost odstoupení. Tvrzení, že odmítla složit jistotu, se nezakládá na pravdě; žalobkyně o jistotu 150 tis. Kč nestála. Dále žalovaná požadovala předání díla a předložení konečného vyúčtování, které by bylo srozumitelné a přezkoumatelné a v souladu s SOD. Je ochotna dílo převzít, avšak žalobkyně musí postupovat dle Smlouvy. Poté dne 17. 2. 2020 byl podepsán předávací protokol (č. l. 239 spisu), z něhož je zřejmé, že dodané zařízení bylo uvedeno do provozu 31. 7. 2019, obsluha řádně proškolena, byly provedeny tlakové zkoušky a zkoušky těsnosti. S ohledem na ukončení smluvního vztahu odstoupením od Smlouvy ze strany zhotovitelky nebyla provedena kontrola seřízení vzduchotechniky v 1. NP a kontrola seřízení topných okruhů podlahového topení. Mezi vypočtenými přílohami je seznam dodaných položek dle dodacích listů (č. l. 240-250). Na zadní straně protokolu pak sepsal výhrady jednatel žalované.

21. Z opatřených skutkových podkladů pak nutno připomenout především závěry znaleckého posudku zpracovaného ustanovenou znalkyní [jméno FO] (viz č. l. 193 an. spisu). K nim byl zástupce znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] před okresním soudem opakovaně slyšen, přičemž se podrobně zabýval jednotlivými námitkami i rozšířenou tabulkou vad žalované v příloze č. 1 znaleckého posudku (viz protokol o jednání na č. l. 212 a 430 spisu). Znalkyně po dvou místních šetřeních jednoznačně uvedla, že fakticky zhotovené dílo odpovídá vzájemně odsouhlaseným změnám dle elektronické komunikace účastnic (kupř. jiná dimenze či jiné vedení potrubí vyžadující změnu materiálu a prací); zjištěné vady či nedodělky nebrání v užívání díla; nedodělek dle znalkyně spočívá v tom, že nedošlo k finálnímu zregulování topení (doladění systému); veškeré součásti byly v systému zabudovány a zapojeny; náklady oprav či nedodělků stanovila na částku 54 769 Kč (viz Příloha č. 3 posudku „Vady díla“). Žalovaná po zpracování původního posudku trvala na opětovném posouzení jednotlivých dodaných položek a jejich vad, pročež bylo zadáno zpracování dodatku č. 1 posudku (č. l. 349–359 spisu). Znalkyně setrvala na svém závěru o nákladech oprav či nedodělků 54 769 Kč. Rovněž na základě zadání okresního soudu stanovila dle dodaných položek jednotlivých profesí (zdravotechnika, vytápění, vzduchotechnika) obvyklou hodnotu díla dle skutečného stavu zhotovení k lednu 2020 na 4 536 734 Kč.

22. Ze skutkových zjištění, jak výše vyložena, vyplynulo, že mezi účastnicemi byla dne 1. 6. 2018 uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl o.z., jejíž předmět byl změněn formou elektronické komunikace účastnic, tedy sjednaným způsobem, aniž se tato změna ve výsledku promítla do výše původně sjednané ceny na základě cenových nabídek-rozpočtu žalobkyně (zhotovitelky). Posuzovaná Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelkami, z nichž žádná nebyla v postavení slabší strany.

23. Krajský soud ve shodě se soudem okresním dále uzavřel, že se v souzené věci jednalo o případ odstoupení od SOD pro chování žalované, ze kterého nepochybně vyplynulo, že poruší smlouvu podstatným způsobem. A sice, že nehodlá splnit povinnost dílo prakticky dokončené od konce května 2019 převzít s cílem nedoplatit cenu díla (důvody byly z odstoupení patrné), přičemž žalovaná nedala na výzvu žalobkyně žádnou jistotu (§ 2002 odst. 2 o.z.). Žalobkyně předtím dlouho hledala jinou cestu řešení, účastnice spolu jednaly od července 2019 resp. od října 2019 prostřednictvím advokátek, avšak po dopisu advokátky žalované ze dne 7. 1. 2020 již jinou rozumnou možnost než od SOD odstoupit neměla. Žalovaná opakovaně vytýkala vady a nedodělky s tím, že jí brání v užívání věci, a tudíž jí nevznikla povinnost dílo převzít. Pokud pak byla existence některých vad znalecky prokázána, nejednalo se o vady bránící převzetí díla, byť s výhradami, k němuž pak navíc po odstoupení došlo. Rovněž se dožadovala podrobnějšího vyúčtování s tím, že finální verze vyúčtování ceny, kterou obdržela od žalobkyně v červnu 2019, nekoresponduje se Smlouvou. Znalkyně provedla kontrolu jednotlivých položek a došla k závěru, že fakturace odpovídá cenovým nabídkám žalobkyně i skutečnému stavu dodaných prací. Písemné odstoupení se ocitlo v dispoziční sféře žalované po 21. 1. 2020, kdy bylo doporučeně odesláno na adresu jejího sídla, fakticky jí pak bylo převzato 30. 1. 2020. Odstoupení lze hodnotit jako důvodné i včasné; učiněno bylo po dvou týdnech poté, co žalovaná poskytnutí jistoty odmítla, tedy bez zbytečného odkladu ve vazbě na konkrétní Smlouvu, její účel a význam pro odstupující stranu.

24. Námitce žalované, že odstoupení nebylo platné, jelikož nebylo učiněno v souladu s ujednáním v čl. IX bod 5, 6 Smlouvy (viz výše), odvolací soud nepřisvědčil. Především proto, že dle jeho názoru se citovaný článek na odstoupení pro předvídané podstatné porušení ve smyslu § 2002 odst. 2 o.z. nevztahuje. I kdyby tomu tak ovšem bylo, nelze uzavřít, že by žalobkyně nedostála tam uvedeným povinnostem za situace, kdy sice nevystavila jedinou „konečnou fakturu“, avšak žalovaná od června 2019 měla k dispozici finální soupis všech provedených prací oceněný smluveným způsobem, jak potvrdila znalkyně, včetně vyčíslení a zohlednění záloh a po odstoupení dne 27. 2. 2020 došlo k „dílčímu předání díla“.

25. Po tomto odstoupení pro anticipované podstatné porušení Smlouvy došlo ke zrušení závazku od jeho počátku (§ 2004 odst. 1 o.z.). Účastnice jsou povinny vypořádat bezdůvodné obohacení vzniklé zrušením tohoto závazku dle § 2993, § 2999 odst. 2 o.z., jemuž rozsudek okresního soudu v principu dostál. Podle § 2999 odst. 2 o.z. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. V souzené věci byl uplatněn doplatek smluvené úplaty za fakticky poskytnuté plnění žalobkyně při zohlednění všech uhrazených záloh žalované, přičemž stanovení peněžitě náhrady se dle cit. ustanovení i aktuální judikatury právě od sjednané úplaty odvíjí. Současně bylo na podkladě výsledků znaleckého zkoumání přihlédnuto k vadnosti i k nesporné neúplnosti poskytnutého plnění, jakož i k reálné využitelnosti výsledku činnosti žalobkyně pro žalovanou, která minipivovar a penzion v místě plnění, kam bylo dodáno, provozuje. Žalovaná tedy musí žalobkyni vydat peněžitou náhradu za to, oč se obohatila, jejíž přisouzená výše zohledňuje vzájemně poskytnutá plnění. Na věcné správnosti závěru okresního soudu ničeho nemění, že dodatkem č. 1 ke znaleckému posudku byla nadbytečně zjištěna obvyklá cena plnění poskytnutého žalobkyní jako podstatně vyšší.

26. Žalobkyně v řízení uplatnila částku 616 298 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení v zákonné sazbě ve vazbě na „dílčí předání díla“ po odstoupení. Vycházela přitom ze sjednané ceny, z níž účtovala jen její část za skutečně dodané položky a provedené práce ve výši 2 616 298 Kč, přičemž na zálohách jí žalovaná uhradila 2 mil. Kč. Znalkyně pak došla k závěru, že ve smluvních cenách žalobkyně dodala žalované plnění v celkové výši 2 751 229 Kč, od čehož však třeba odečíst náklady oprav 54 769 Kč. Po zohlednění uhrazených záloh by tak žalobkyni náleželo 696 460 Kč, přiznána jí byla požadovaná nižší částka.

27. Z výše uvedeného vyplývá, že posouzení věci okresním soudem je věcně správné, neboť přiznaná výše peněžité náhrady se odvíjí od sjednané úplaty a správně zohledňuje vadnost poskytnutého plnění žalobkyně i reálnou využitelnost výsledku činnosti žalobkyně žalovanou. Krajský soud tedy prvoinstanční rozsudek ve výrocích I a II potvrdil (§ 219 o.s.ř.). Pouze výrok III změnil tak, že stanovil konkrétní výši nákladů 57 173,57 Kč, k jejichž náhradě je žalovaná povinna vůči státu (§ 220 o.s.ř.). Jedná se o náklady na znalečné, jenž činily celkem 82 173,57 Kč, po odečtení zálohy 25 000 Kč složené žalobkyní – k tomu viz seznam nákladů ve spisu a pravomocné usnesení krajského soudu ze dne 6. 6. 2024, č. j. [spisová značka], jímž bylo změněno usnesení okresního soudu ze dne 31. 5. 2023, č. j. [spisová značka].

28. Podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. má v odvolacím řízení procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Dle vyúčtování jde o náklady právního zastoupení tvořené odměnou za dva úkony právní služby (účast při jednání, písemný závěrečný návrh - § 11 odst. 1 písm. d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění) po 10 780 Kč (§ 7 bod 6 cit. vyhlášky). Součást nákladů tvoří paušální náhrada hotových výdajů advokátky ke dvěma úkonům po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 cit. vyhlášky), což s připočtením 21% DPH tj. 4 653,60 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) činí celkem 26 813,60 Kč.

Poučení