13 C 247/2023 - 83

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený opatrovníkem [celé jméno žalovaného], [datum narození], právně zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro 34 756,23 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 31 509,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 34 756,23 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Řízení o žalobě se co do částky 3 247,20 Kč na jistině zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě řízení částku 23 716 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29.5.2023, ve znění částečného zpětvzetí žaloby do protokolu o jednání dne 14.12.2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 31 509,03 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, že dne 22. 5. 2020 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle níž byl žalovanému ve prospěch jeho účtu poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč, který nebyl řádně splácen, dne 1. 7. 2020 byla uhrazena částka 3 491 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný byl omezen na svéprávnosti, se žalobkyně domáhá zaplacení žalované částky na neuhrazené jistině z titulu bezdůvodného obohacení. Do protokolu o jednání dne 2. 11. 2023 žalobkyně uvedla, že při uzavření úvěrové smlouvy bylo jednáno distančně, žalobkyně nemohla seznat namítané zdravotní postižení žalovaného, při posuzování úvěruschopnosti bylo postupováno dle zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud jde o samotné uzavírání úvěrové smlouvy, žalobkyně uváděla, že ze strany žalovaného byla podána elektronická žádost, provedena verifikační platba, poskytnuty kopie občanského průkazu a rodného listu, byl zaslán písemný návrh podepsané smlouvy, který byl za žalobkyni podepsán, zaslán žalovanému poštou. Při posuzování úvěruschopnosti měla žalobkyně k dispozici doklady zaslané žalovaným, bylo prověřeno, že není vedena exekuce, exekuční řízení, byly k dispozici výplatní páska, výpis z účtu a důchodový výměr žalovaného, kdy tyto doklady vedly k závěru o možnosti úvěr žalovanému poskytnout včetně jeho schopnosti úvěr splácet ve výši sjednaných splátek. V podání z 1. 12. 2023 (k výzvě soudu dle § 118a o.s.ř.) žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného, kdy při posuzování úvěruschopnosti měla žalobkyně k dispozici údaje z veřejně přístupných rejstříků, údaje z výpisu účtu, z výplatní pásky žalovaného, tak i z oznámení o výměře invalidního důchodu, byly zjišťovány náklady žalovaného na bydlení, výše závazků žalovaného. Žalobkyně tak počítala s výdaji žalovaného ve výši 18 843 Kč měsíčně, kdy k tomuto byly připočteny náklady na úhradu předpokládané pravidelné splátky úvěru ve výši 3 491 Kč, tj. po odečtení předpokládaných výdajů od žalovaným doložených příjmů včetně předpokládané splátky úvěru bylo zjištěno, že žalovanému zůstane k dispozici alespoň dalších 249 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žádal o vyplacení úvěru na jiný účet, než na který byla vyplácena jeho mzda, byl požádán o zaslání dokladů o zřízení účtu, za účelem ověření, zda s tímto účtem může disponovat, kdy z tohoto účtu byla provedena identifikační platba. Do protokolu o jednání dne 14. 12. 2023 žalobkyně odmítla uplatněnou námitku promlčení s tím, že promlčecí lhůta neuplynula, a to vzhledem k datu podání žaloby. V podání z 20. 12. 2023 se žalobkyně vyjádřila k podání žalovaného z 8. 11. 2023, zejména pokud jde o doručování listin na adresy uváděné žalovaným, k otázce skutečností zjišťovaných z výpisů jednotlivých rejstříků, k otázce podané žádosti o odklad splátek dle emailu z 31. 7. 2020, tak i k otázce zasílání vytištěných vyhotovení smlouvy o úvěru a následnému odeslání zpět žalobkyni, konkrétně uváděje, jak uvedeno v podání.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, namítaje, že je osobou omezenou na svéprávnosti, předmětná smlouva o úvěru je tak absolutně neplatnou, neboť žalovaný vzhledem ke svému omezení při hospodaření s finančními prostředky nebyl způsobilý k takovému právnímu jednání. Žalovaný uváděl, že u Okresního soudu v Karlových Varech byly řešeny další případy uzavírání smluv o půjčkách (o úvěrech) z totožného období, na skutečnost, že postižení je na žalovaném znát na první pohled, kdy není schopen řádně číst, souvisle hovořit, chápat psaný text. Žalovaný namítal, že pokud se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení, jde o jednání v rozporu s dobrými mravy, které by nemělo požívat právní ochrany, jde o případ zneužití práva, jak konkrétně uváděno v podání z 22. 6. 2023. Do protokolu o jednání dne 2. 11. 2023 bylo uváděno, že předmětná smlouva o úvěru nebyla uzavírána distančně, žalovaný neměl přístup k počítači, nebyl schopen jej používat, nebyl schopen dokládat jakékoliv listiny uváděné žalobkyní. V podání z 8. 11. 2023 (k výzvě soudu dle § 118a o.s.ř.) žalovaný uvedl konkrétní závazky z uzavřených půjček v době předcházející předmětné smlouvě o úvěru, poukázal na význam adresy, na níž bylo žalovanému doručováno, na skutečnost, že není zřejmé, jak se listiny uváděné žalobkyní, včetně kopií rodného listu a občanského průkazu, dostaly do její dispozice. Žalovaný vznesl námitku zániku dluhu s tím, že byla-li dne 1. 7. 2020 uhrazena částka 3 491 Kč, v tomto rozsahu zanikla jistina dluhu. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení, a to vzhledem ke skutečnosti, že smlouva je absolutně neplatná, jde o bezdůvodné obohacení, finanční prostředky byly plněny ve prospěch účtu žalovaného dne 30. 5. 2020. Dále bylo namítáno, že smlouvy (dokumenty zaslané žalobkyní) žalovaný nepodepsal, žalovaný není schopen zaslat poštovní zásilku na poště a vypsat adresáta. Žalobkyně jednala lehkovážně, pokud peněžní prostředky poskytla, žalobkyně mohla poznat mentální stav žalovaného z důchodového výměru, z jednotlivých registrů mohla zjistit, že žalovaný je předlužený, proti žalovanému byly vedeny exekuce. Pokud jde o rozpor jednání žalobkyně s dobrými mravy, bylo uváděno, že žalobkyně věděla, že žalovaný není kvůli svému psychosociálnímu postižení způsobilý uzavřít platnou úvěrovou smlouvu, z důchodového výměru mohla seznat, že se jedná o invalidního důchodce. Pokud poskytla úvěr, opomenula zákonnou povinnost posoudit žalovaného úvěruschopnost, měla seznat, že žalovaný je vysoce rizikový z hlediska jeho úvěrovatelnosti, kdy v případě provedení kontroly mohla pojmout důvodné podezření, že žalovaný nebude úvěr splácet, přesto jej poskytla. V podání z 9. 1. 2024 bylo uvedeno, že žádost o odklad splátek ani oznámení o odkladu nebyly odeslány a převzaty opatrovníkem žalovaného.

3. Z nesporných shodných tvrzení soud zjistil, že dne 29. 5. 2020 byla žalobkyní plněna částka 35 000 Kč, která byla připsána ve prospěch účtu žalovaného vedeného u M Bank, tak i skutečnost, že žalovaným byla uhrazena částka 3 491 Kč.

4. Z výpisu registru SOLUS z 21. 5. 2020 s identifikačním číslem žádosti [číslo] soud zjistil, že v registru nebyl nalezen žádný záznam.

5. Z výpisu lustrace v centrální evidenci exekucí ze dne 22. 5. 2020 ohledně osoby žalovaného [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že v registru nebyl evidován žádný záznam ohledně exekucí lustrované osoby.

6. Z výpisu registru NRKI – BRKI z 22. 5. 2020 ohledně osoby žalovaného [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že zde byl uveden celkový počet 26 kontraktů, z toho 3 existující, 5 odmítnutých, 1 ukončený, byly zde obsaženy konkrétní údaje ve vztahu k jednotlivým existujícím úvěrům včetně jejich výše, výše měsíčních splátek, zbývající částky ke splacení. Celková zbývající částka nesplacených úvěrů byla uvedena částkou 142 320 Kč, celková nesplacená částka 0 Kč, celková měsíční částka splátek 5 787 Kč.

7. Z potvrzení o zřízení účtu M Bank z 11. 3. 2020 soud zjistil, že účet č. [bankovní účet] je veden na majitele [celé jméno žalovaného] [rodné číslo].

8. Z výpisu běžného účtu u [právnická osoba]. č. ú. [bankovní účet] soud zjistil, že dne 25.5.2020 byla [celé jméno žalovaného] z účtu č. [bankovní účet] provedena platba částky 1 Kč pod variabilním symbolem. [číslo].

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] z 22 5. 2020 soud zjistil, že jako úvěrující byla uvedena [právnická osoba] s.r.o., jako klient [celé jméno žalovaného], [datum narození] Smlouva byla opatřena podpisy za úvěrujícího, tak i za klienta. U osoby klienta byla uvedena adresa trvalého bydliště [adresa] [číslo], [obec], doručovací adresa [adresa žalovaného], číslo telefonu, emailová adresa, bankovní účet č. [bankovní účet]. V preambuli bylo mimo jiné uvedeno, že klient se obrátil na úvěrujícího prostřednictvím zde uvedených internetových stránek, kde po seznámení se s podmínkami poskytovaných úvěrů a související smluvní dokumentace, sdělil úvěrujícímu zájem o uzavření této smlouvy. V bodě 3 úvodních ustanovení bylo mimo jiné uvedeno, že vzhledem ke skutečnosti, že smlouva je uzavírána s klientem bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, bude doručena klientovi k podpisu provozovatelem poštovních služeb nebo jiným doručovatelem, kdy jedno vyhotovení smlouvy náleží klientovi, druhé vyhotovení opatřené jeho vlastnoručním podpisem je klient povinen zaslat na adresu úvěrujícího uvedenou v záhlaví této smlouvy. V bodě II. byla provedena specifikace poskytovaného úvěru ve výši 35 000 Kč, včetně zápůjční úrokové sazby, doby trvání spotřebitelského úvěru, jeho celkové výše. V bodě III. byla uvedena specifikace splácení úvěru včetně výše měsíční splátky 3 491 Kč, úhrady první splátky dne 22. 6. 2020.

10. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že byl přílohou smlouvy o úvěru, byly zde předepsány jednotlivé splátky úvěru.

11. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru z 22. 5. 2020 soud zjistil, že formulář byl opatřen podpisem [celé jméno žalovaného], ve formuláři byly specifikovány konkrétní parametry úvěru ve výši 35 000 Kč, včetně doby jeho trvání, výše splátky, celkové částky k zaplacení, nákladů spotřebitelského úvěru, tak i výše RPSN.

12. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru z 22. 5. 2020 soud zjistil, že ty byly opatřeny podpisem [celé jméno žalovaného].

13. Z podacího archu České pošty s. p. z 29. 5. 2020 soud zjistil, že tohoto dne byla podána poštovní zásilka odesilatelem [právnická osoba] pro adresáta [celé jméno žalovaného], [adresa žalovaného], číslo zásilky RR [číslo] 4 CZ.

14. Z podacího archu České pošty s. p. z 22. 5. 2020 soud zjistil, že tohoto dne byla podána poštovní zásilka odesilatelem [právnická osoba] pro adresáta [celé jméno žalovaného], [adresa žalovaného], číslo zásilky RR [číslo] 8 CZ.

15. Z potvrzení o provedení platby [právnická osoba] soud zjistil, že dne 28. 5. 2020 byla provedena platba částkou 35 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] majitele [právnická osoba] ve prospěch účtu příjemce č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo].

16. Z upomínky z 27. 7. 2020 soud zjistil, že ta byla adresována [celé jméno žalovaného] [právnická osoba] s.r.o., na adresu [adresa žalovaného], obsahem byla výzva k uhrazení dlužné splátky, která byla splatná dne 22. 7. 2020.

17. Z dopisu z 5. 5. 2021 adresovaného žalobkyní žalovanému na adresu [adresa žalovaného], že tímto došlo k zesplatnění úvěru zde specifikovaného z důvodu neuhrazení splatných splátek v dodatečně poskytnuté lhůtě.

18. Z předžalobní výzvy ze 17. 5. 2021 adresované žalovanému v zastoupení žalobkyně soud zjistil, že tímto byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 63 257,09 Kč dle smlouvy o spotřebitelském úvěru zde specifikované.

19. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení z 11. 12. 2019 soud zjistil, že tímto byla [celé jméno žalovaného] staršímu oznámena skutečnost zvýšení invalidního důchodu I. stupně pro [celé jméno žalovaného] na částku 8 031 Kč měsíčně.

20. Z výplatního lístku na jméno [celé jméno žalovaného] vyhotoveného společností [právnická osoba]. soud zjistil, že zde byly specifikovány údaje ohledně výplaty mzdy za březen 2020 pro [celé jméno žalovaného] s uvedením čisté mzdy k výplatě ve výši 14 552 Kč.

21. Z výpisu účtu vedeného [právnická osoba] za období duben 2020 majitele účtu [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že jsou zde evidovány příchozí a odchozí platby včetně výplaty od společnosti [právnická osoba]. ve výši 14 552 Kč, platby invalidního důchodu ve výši 8 031 Kč, odchozí platby na úhrady bydlení ve výši 7 625 Kč.

22. Z informace o provedení odkladu splátek z 3. 8. 2020 soud zjistil, že tímto [právnická osoba] s.r.o. sdělila [celé jméno žalovaného], že na základě jeho žádosti byly odloženy splátky úvěru [číslo] na dobu 3 měsíců do 31. 10. 2020.

23. Z výpisu účtu úvěru identifikační [číslo] soud zjistil, že je zde evidována jedna splátka úvěru ve výši 3 491 Kč.

24. Z přepisu emailu z 31. 7. 2020 soud zjistil, že byl odeslán z emailové adresy [email], přičemž zde bylo uvedeno, že [celé jméno žalovaného], [číslo], č. smlouvy [číslo], žádá o odklad splátek do 31. 10. z důvodu zde uvedeného.

25. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 20 P 19/2007-380 z 9. 5. 2019, který nabyl právní moci dne 14. 6. 2019, soud zjistil, že ve věci posuzovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození], bylo rozhodnuto o prodloužení doby omezení svéprávnosti a opatrovnictví člověka, tj. posuzovaný je omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let, jak specifikováno ve výroku I. včetně toho, že není způsobilý nakládat s majetkem a hospodařit s finančními prostředky přesahující částku 1 000 Kč týdně.

26. Z dodejky k poštovní zásilce č. RR [číslo] CZ do vlastních rukou adresáta soud zjistil, že poštovní zásilka byla dodána dne 26. 5. 2020 adresátu [celé jméno žalovaného], který převzetí stvrdil podpisem na adrese [adresa žalovaného].

27. Z připojeného spisu Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 10 C 221/2020, a to protokolu o jednání z 31. 8. 2021 soud zjistil, že jeho obsahem je mimo jiné i výslech osoby [celé jméno žalovaného], [datum narození], který v rámci výslechu uváděl, že za ním chodily osoby do chráněného bydlení, aby jim půjčil peníze, počítač nemá, v chráněném obydlí nemá přístup k počítači, měl emailovou adresu kam mu chodila pošta, s tím mu někdo pomáhal, měl přístup do jeho pošty, sám žádné dopisy elektronickou poštou neposílal, žádný účet u [právnická osoba] [příjmení] nezřizoval, ví, že účet na jeho jméno byl, někdo ho zřizoval, jinam smlouvy podepisovat nechodil, vždy to bylo jen tam, kde bydlí, platební kartu měl schovánu u sebe a když chtěl vybrat peníze, tak někomu řekl, byli to cizí lidé, přišli za ním a šli peníze vybrat. Neví, komu kartu dal.

28. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 64 Co 155/2021-97 soud zjistil, že tímto bylo rozhodnuto ve věci žalobkyně [právnická osoba] proti žalovanému [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], přičemž rozsudek soudu I. stupně ve výroku II. byl změněn tak, že žaloba o zaplacení částky 27 500 Kč s úrokem z prodlení od 13. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. V bodu 10 odůvodnění bylo mimo jiné uvedeno, že odvolací soud po shlédnutí žalovaného při soudním jednání a jeho výslechu, resp. pokusu o něj, dospěl k závěru, že nebyl schopen pro svůj mentální stav bankovní účet založit, úvěr sjednat a výběry z bankomatů bez přičinění jiného provádět.

29. Z připojeného spisu Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 11 C 101/2021, z protokolu o jednání z 18. 7. 2022 soud zjistil, že v rámci jednání byl proveden mimo jiné účastnický výslech [celé jméno žalovaného], výslech svědkyně [jméno] [příjmení]. V účastnickém výslechu bylo mimo jiné uvedeno, že neumí poslat platbu v rámci internetového bankovnictví, nemá doma osobní počítač. Svědkyně [příjmení] uvedla, že je matkou žalovaného [celé jméno žalovaného], od roku 2020 syn bydlí v chráněném bydlení v Plzni. Pokud jde o jeho mentální a praktické schopnosti, není schopen sám vyřizovat záležitosti na úřadech, limituje ho vada řeči, má limity i po mentální stránce. Pokud jde o schopnost čtení a psaní, tak s ohledem na vadu řeči není schopen souvisle číst, se psaním to není moc dobré, komunikuje přes SMS, zprávy mají řadu chyb, ona s manželem však způsob vyjadřování syna zná a tak tomu rozumí.

30. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 11 C 101/2021-206 soud zjistil, že tímto byla zamítnuta žaloba žalobkyně [právnická osoba] proti žalovanému [celé jméno žalovaného], rozsudek nabyl právní moci 8. 11. 2022. V odůvodnění rozsudku bylo mimo jiné uvedeno, jaké skutečnosti soud zjistil ze správy [právnická osoba] ohledně čísla účtu [bankovní účet] vztahující se ke zřízení účtu, plateb k účtu (bod 8). V bodě 9 byly uvedeny skutečnosti zjištěné ze spisu OS [obec] sp. zn. 99 P 69/2021 týkající se návrhu na zbavení žalovaného způsobilosti k právním úkonům. V bodě 10 byly uvedeny skutečnosti zjištěné z posudku [tituly před jménem] [jméno] [příjmení], vyhotoveného ve věci sp. zn. 20 P 19/2007 ohledně osoby [celé jméno žalovaného]. V bodě 14 byla obsažena zjištění z usnesení PČR z 27.3.2021 ohledně odložení trestní věci z podezření ze spáchání přečinu úvěrového podvodu.

31. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr.

32. Dle ust. § 581 občanského zákoníku, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která jí činí neschopnou právně jednat.

33. Dle ust. § 2 odst. 3 občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

34. Dle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

35. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

36. Podle § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

37. Podle čl. 12 odst. 1 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (č. 10/2022 Sb. m. s., dále jen„ Úmluva“) státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, znovu potvrzují, že osoby se zdravotním postižením mají kdekoli právo na uznání jejich osoby jako subjektu práva. Podle čl. 12 odst. 4 Úmluvy státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby všechna opatření, která se týkají uplatnění právní způsobilosti, poskytovala, v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, odpovídající a účinné záruky zamezující zneužití. Tyto záruky musí zajistit, aby opatření týkající se uplatnění právní způsobilosti respektovala práva, vůli a preference dané osoby, zabraňovala konfliktu zájmů a nevytvářela prostor pro nežádoucí ovlivňování, byla přiměřená a odpovídala situaci dané osoby, byla uplatňována po nejkratší možnou dobu a podléhala pravidelnému přezkumu odpovědným, nezávislým a nestranným orgánem nebo soudem. Tyto záruky musí být rovněž přiměřené stupni, jakým uvedená opatření ovlivňují práva a zájmy dané osoby. Podle čl. 12 odst. 5 Úmluvy s výhradou ustanovení tohoto článku, státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá odpovídající a účinná opatření, aby osobám se zdravotním postižením zajistily rovné právo vlastnit nebo dědit majetek, spravovat své finanční záležitosti a mít rovný přístup k bankovním půjčkám, hypotékám a dalším formám finančních úvěrů, a zajistí, aby osoby se zdravotním postižením nebyly svévolně zbavovány svého majetku.

38. Dle § 609 občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plní-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

39. Dle § 621 občanského zákoníku, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

40. Dle ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku, promlčení lhůta trvá 3 roky.

41. Dle ust. § 638 odst. 1 občanského zákoníku, právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

42. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství nedůvodný, jak uvedeno ve výroku I., a to z následujících důvodů: Z provedeného důkazu, a to výpisu běžného účtu žalobce u [právnická osoba], se podává, že dne 28. 5. 2020 byla provedena z účtu žalobkyně ve prospěch účtu žalovaného platba částky 35 000 Kč, dle nesporného tvrzení tato částka byla plněna (připsána ve prospěch účtu žalovaného) dne 29. 5. 2020. Z provedeného důkazu, a to rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 20 P 19/2007-380, tak i z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 11 C 101/2021-206 (bod 9,10 odůvodnění), se podává, že žalovaný byl vzhledem k svému zdravotnímu stavu omezen na svéprávnosti, omezení svéprávnosti bylo prodlouženo, přičemž uvedené omezení se vztahovalo i k nakládání s majetkem a hospodaření s finančními prostředky. Z uvedeného se podává, že žalovaný byl v době jednání o uzavření předmětné smlouvy o úvěru osobou nikoliv plně svéprávnou, osobou nezpůsobilou k uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Bez dalšího lze uzavřít, že předmětná smlouva o úvěru [číslo] je ve smyslu ust. § 588, § 581 občanského zákoníku absolutně neplatnou. Soud se tak věcně nezabýval tím (neprováděl dokazování), zda jsou zde jiné důvody neplatnosti (případně nicotnosti) předmětné smlouvy o úvěru, jak bylo namítáno žalovaným. Ve smyslu ust. § [číslo], § 2993 občanského zákoníku lze uzavřít, že zde je bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve výši jistiny, která byla žalobkyní dle neplatné smlouvy o úvěru plněna ve prospěch účtu žalovaného. Z hlediska existence bezdůvodného obohacení, jakožto objektivně nastalého stavu vyvolaného tím, že bez právem uznaného důvodu došlo k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému, je nerozhodnou skutečnost, zda tyto peněžní prostředky žalovaný užil ve svůj prospěch či nikoliv, zda a jak s těmito bylo disponováno prostřednictvím platební karty vydané [právnická osoba] k předmětnému účtu žalovaného. Nerozhodnou je tak skutečnost, zda ze strany třetích osob, jejichž jednání nelze přičítat žalobkyni, došlo k zneužití osoby žalovaného, jeho identifikačních údajů. Z provedeného důkazu, a to výpisem z účtu úvěru [číslo] tak i nesporné skutečnosti ohledně provedení této platby, se podává, že závazek žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení zanikl co do částky 3 491 Kč splněním, přičemž žalobkyně s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla oprávněna provedenou platbu započíst toliko na jistinu. Důvodnou je tak námitka žalovaného ohledně částečného zániku závazku žalovaného. Ve smyslu ust. § 621, 629 odst. 1 občanského zákoníku shledal soud žalovaným vznesenou námitku promlčení nedůvodnou, neboť byla-li žaloba ve věci podána dne 29. 5. 2023, byla podána před uplynutím zákonné tříleté subjektivní lhůty. Objektivní povaha vztahu z bezdůvodného obohacení však nevylučuje, aby výkon práva na jeho vydání byl shledán za určitých okolností odporujícím dobrým mravům. Judikatura dospěla k závěru, že s ohledem na osoby nesvéprávné a s ohledem na mezinárodní závazky České republiky (článek 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením) je třeba přihlížet k okolnostem, za nichž bezdůvodné obohacení mohlo vzniknout. [příjmení] nesvéprávné jsou snadno zneužitelné, a pokud vznik bezdůvodného obohacení byl způsoben za zneužití osob nesvéprávných, je třeba tomu zamezit a zasáhnout ve prospěch nesvéprávného tím, že soud odmítne poskytnout právu na vydání bezdůvodného obohacení ochranu. Soud se věcně zabýval tím (prováděl dokazování), zda žalobkyni, jakožto poskytovateli plnění, musela či nemusela být nezpůsobilost příjemce (žalovaného) k právnímu jednání známa. Z provedených důkazů ohledně kontraktačního jednání, které předcházelo uzavření předmětné smlouvy o úvěru, se podává, že veškerá komunikace byla vedena elektronicky, případně listinnými zásilkami doručovanými prostřednictvím České pošty s.p.. Za řízení nebylo prokázáno, nevyšlo najevo, že by komunikace mezi žalobkyní a žalovaným byla vedena osobně, tj. prostřednictvím osob jednajících za žalobkyni. Z provedeného dokazování, a to protokolu o výslechu žalovaného, tak i [jméno] [příjmení] ve věci Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn.[Anonymizováno]10 C 221/2020, 11 C 101/2021, se podává, že žalovaný nebyl schopen založit účet, provádět výběry z bankomatu, používat platební kartu, internetové bankovnictví, kdy bankovní operace na účtu žalovaného u [příjmení] [příjmení] byly prováděny neznámou osobou. Přes postižení žalovaného, které je zřejmé v běžném styku, přes jeho omezené schopnosti čtení, psaní, komunikace prostřednictvím počítače, se z provedených důkazů nepodává, že by žalobkyně při uzavírání předmětné smlouvy o úvěru jednala neopatrně, případně nedbale. Nebyla-li vedena osobní komunikace s žalovaným, žalobkyně nemohla seznat, že žalovaný je osobou s omezenou svéprávností, osobou nezpůsobilou k uzavření smlouvy o úvěru. Nelze přičítat k tíži žalobkyně, že v rámci kontraktačních jednání došlo ke zneužití identifikačních osobních údajů žalovaného. Žalobkyně s žalovaným komunikovala, ať elektronicky či písemně, na adresy uvedené v návrhu na uzavření předmětné úvěrové smlouvy, tj. na zde uvedenou doručovací adresu (email, pokud jde o odklad splátek). Žalobkyně neměla možnost seznat, že adresa pro doručování písemností je adresou chráněného bydlení. Naopak ze strany žalobkyně byla vynaložena náležitá míra opatrnosti, o čemž svědčí existence verifikační platby z 25. 5. 2020, tak i skutečnost, že byly vyžádány v době před uzavřením smlouvy další doklady ohledně osoby žalovaného, a to kopie rodného listu a občanského průkazu. Z ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. nicméně vyplývají povinnosti poskytovatele při posuzování úvěruschopnosti žadatele, přičemž ke splnění těchto povinností musí poskytovatel přistupovat s odbornou péčí dle § 75 tohoto zákona. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním (domácím) rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní (domácí) rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. Odbornou péči vymezuje v oblasti ochrany spotřebitele např. § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že odbornou péči se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Odborná péče je tak v kontextu ZOSÚ korektiv jednání poskytovatele (věřitele), a zakládá se jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívajícím v pečlivosti konkrétního věřitele. Ke shodným závěrům co do posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí dospěl i Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 za účinnosti předchozího zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., přičemž judikatorní závěry jsou použitelné i za stávající hmotněprávní úpravy citované shora, ve kterém dovodil, že„ věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Je také nutno dovodit, že věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními“ …. Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že„ požadovanými doklady pro prokázání úvěruschopnosti spotřebitele mohou být např. potvrzení o zaměstnání a příjmu, výplatní pásky, výpis z bankovního účtu žadatele a podobně. Mělo by jít o doklady vydané spotřebiteli třetí stranou, které budou objektivně a věrohodně vypovídat o spotřebitelově schopnosti dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru“. Nejvyšší správní soud to odůvodnil tím, že„ zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru“. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Shodný názor, co do povinnosti věřitele v rámci postupu s odbornou péčí ověřit tvrzení spotřebitele ostatně zastávají i obecné soudy (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). V daném případě, při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, měla žalobkyně k dispozici důchodový výměr žalovaného, výpis z účtu žalovaného, výplatní pásku, z nichž byly zjištěny skutečnosti ohledně příjmů a výdajů žalovaného, jak specifikováno v podání 1. 12. 2023, byly prověřeny skutečnosti ohledně vedení exekučních řízení, a to provedením lustra v centrální evidenci exekucí, ohledně existence závazků žalovaného, a to jednotlivými výpisy z registru SOLUS, z registru NRKI-BRKI. Vzhledem k údajům uvedeným v registru NRKI-BRKI ohledně závazků žalovaného, zejména jejich počtu a výše, měla žalobkyně seznat, že žalovaný je osobou rizikovou z hlediska jeho úvěrovatelnosti. Pokud se žalobkyně ve vztahu k posouzení příjmů a výdajů žalovaného spokojila toliko se zaslanými doklady, soud nepovažuje takovýto postup za dostatečný, tj. ze strany žalobkyně nebylo postupováno s řádnou péčí, neboť informace poskytnuté žalovaným nebyly ověřeny z pohledu výdajové stránky žádnými doklady třetích subjektů, žalobkyně nedostatečně vyhodnotila skutečnosti vyplývající z důchodového výměru ohledně invalidity žalovaného, a to ve vztahu k jeho schopnostem a možnostem zajistit si příjem ze zaměstnání. Vyšla-li žalobkyně při zjištění příjmů žalovaného toliko z důchodového výměru a jedné výplatní pásky, nelze toto považovat za dostatečné ohledně ověření výše příjmů žalovaného. Pokud jde o výdaje, nebyly ověřeny náklady na bydlení žádným relevantním způsobem. Ze strany žalobkyně nebyla provedena řádná analýza příjmů a výdajů žalovaného, jakožto žadatele o úvěr. Důvodnou je tak námitka žalovaného ohledně jednání žalobkyně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 občanského zákoníku, a to pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. schopnosti úvěr splatit. S ohledem na uvedený závěr, ohledně jednání žalobkyně v rozporu s dobrými mravy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto osoby zranitelné, soud odepřel ochranu výkonu žalobou uplatněného subjektivního práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy, neboť směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností z hlediska žalobou uplatněného nároku, případně k prokázání skutečností, k nimž byly provedeny důkazy jiné, z nichž soud učinil skutková zjištění. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

43. Výrok II. je odůvodněn ust. § 96 o.s.ř., neboť žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do jistiny, žalovaný vyslovil s částečným zpětvzetím žaloby souhlas.

44. Výrok III. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., §146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., kdy o náhradě nákladů řízení rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí. Žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný ohledně zbývajícího předmětu řízení, přiznány účelně vynaložené náklady na bránění práva sestávají z nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu z 22. 6. 2023, vyjádření ve věci z 8. 11. 2023, z 8. 1. 2024, účast u jednání soudu dne 2. 11. 2023, 14. 12. 2023, 22. 2. 2024) po 2 500 Kč dle § 7 téže vyhlášky, 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, jakož i DPH se k tomuto vztahující, celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Nepřiznány účtované náklady ohledně nahlížení do spisu, neboť tyto úkony soud nepovažuje za účelně vynaložené.

Poučení