13 C 248/2016 - 396

Rubrum

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 2 176 119 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 176 119 Kč do tří dnů od právní tohoto rozsudku.

II. Žaloba, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný roční úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 2 176 119 Kč od 10. 8. 2015 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] na nákladech řízení státu 8 289 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci se vůči žalovanému nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal náhrady škody s odůvodněním, že žalovaný v průběhu let 2013 - 2015 vykácel některé porosty nacházející se na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a [Anonymizováno] k. ú. [adresa]. Škoda byla vyčíslena dle pokáceného množství dříví a dle v té době platného ceníku smluvního partnera. Jedná se o ceník, dle kterého smluvní partner žalobce nakupoval v té době veškeré dříví určené k těžbě. Vyčíslení škody bylo žalovanému předáno 10. 8. 2015 a žalovaný byl též písemně vyzván k úhradě náhrady škody, což neučinil. V průběhu řízení žalobce upřesnil výši škody dle výpočtu na základě podkladů [Anonymizováno] [Anonymizováno], které každoročně vyhlašuje průměrnou cenu dřeva k výpočtu poplatků odnětí lesních pozemků. Jedná se o čistou cenu sníženou o průměrné náklady na těžbu a přibližování, když žalovaná částka je nyní 2 176 119 Kč.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz proti kterému žalovaný podal odpor, kdy neuznává pohledávku žalobce, co do důvodu a výše s tím, že před podáním žaloby účastníci osobně jednali, uplatňovaná pohledávka je mezi nimi sporná, uzavřeli [Anonymizováno] jehož výsledkem je shoda účastníků, že pokud dojde mezi nimi k soudnímu sporu o předmětnou pohledávku nebude žalobce požadovat žádné příslušenství pohledávky a náklady řízení. Odkázal na Dohodu [Anonymizováno] č. [hodnota] z 25. 3. 1997 a na lesní hospodářský plán města [adresa] na roky 2005 – 2015 a pokud by tímto nebylo založeno právo žalovaného, pak by žalovaný nabýval práva k předmětným porostům žalobce (finančních prostředků z nich plynoucích) v dobré víře, popřel, že by těžil dřevo na pozemcích ve vlastnictví třetí osoby. V průběhu řízení označil žalovu za promlčenou.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 30. 6. 2022, č. j. [spisová značka], kterým žalobě vyhověl, částečně žalobu zamítnul a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud k odvolání žalovaného prvostupňový rozsudek zrušil vyjma výroku o částečném zamítnutí žaloby a vrátil věc se závazným právním názorem k dalšímu řízení. Ve věci bylo opětovně rozhodnuto rozsudkem ze dne 20. 6. 2024, č. j. [spisová značka], kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby a o nákladech řízení. K odvolání žalující strany byl prvostupňový rozsudek zrušen a věc vrácena se závazným právním názorem k dalšímu řízení.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, výslechem soudního znalce a svědků a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z dohody o přechodu věcí do vlastnictví obce dle zák. č. 172/1991 Sb. uzavřené mezi žalobcem a žalovaným vyplývá, že takto bylo učiněno dne 24. 4. 1991 včetně zápisu o fyzickému předání nemovitostí.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 5. 2016 vyplývá, že ta byla žalobcem vůči žalovanému učiněna s vysvětlením, že došlo k pokácení na pozemcích žalobce a tím žalobci byla způsobena škoda v původně žalované částce.

7. Z dopisu právního zástupce žalovaného adresovaného žalobkyni ze dne 30. 5. 2016 soud zjistil, že žalovaný v reakci na předžalobní výzvu, kterou od žalobce obdržel, žádá lhůtu k vyjádření stanoviska žalovaného do 30. 9. 2016 s tím, že má snahu řešit věc mimosoudně.

8. Z tabulky konkrétní specifikace vyčíslení škody vyplývá, že tento důkaz byl předán dne 10. 8. 2015 žalovanému.

9. Z výpisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] evidence za roky 2013 – 2015 se podává, jaká v jednotlivých letech byla celková výše těžby žalovaným, kterou odborný lesní hospodář [jméno FO], avizoval na [právnická osoba] [adresa].

10. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že je [Anonymizováno] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] od roku 1992 dosud. O tom, že žalobci vznikla škoda, se dozvěděl na základě prováděné inventarizace lesů od roku 2014 a průběžně i v roce 2015, když bylo zjištěno porovnáním majetkových vztahů, že konkrétní porosty byly v majetku žalobce, nepřešly na žalovaného. Svědek po tomto zjištění šel osobně na [právnická osoba] [adresa] se zeptat, zda vědí, že konkrétní porosty jim nepatří a konkrétně jednal s panem [jméno FO], který mu potvrdil, že jim pozemky nepatří a na otázku proč nedal vědět odbornému lesnímu hospodáři o tom, že by tam neměli provádět žádnou činnost, tento sdělil, že to ví, tedy, že to není jejich a pokrčil rameny. Svědek uvedl, že došlo ke špatné komunikaci u žalovaného mezi hospodářem a pozemkářem. Na základě tohoto bylo zjištěno, že v určitých porostech, které jsou ve vlastnictví žalobce, došlo k těžbě a na základě toho žádali o náhradu škody. Rozsah neoprávněné těžby zpracovával svědek na základě podkladů od pana [jméno FO], odborného lesního hospodáře, který mu sdělil v kterých porostech a v jakých letech a stran jakého množství kubíků vytěžené lesní hmoty žalovaným na úkor žalobce došlo. Svědek se vyjádřil k tabulkám týkající se doby porostu dřeviny množství a ceny za toto množství, jednak tabulky, která byla předána 10. 8. 2015 žalovanému a k tabulce týkající se vyčíslení těžeb na pozemcích, které zůstaly na LV žalobce, když stran prvé tabulky mu poslal pan hospodář pan [jméno FO] a byl proveden výpočet dle této tabulky na lesní správě dle ceníku, který byl platný k příslušnému datu, a tato tabulka byla zpracována na základě druhé tabulky, kterou měl k dispozici. Inventarizaci stavu lesů prováděla firma na základě výběrového řízení. Skutečnosti, které se svědek dozvěděl po jednání s panem [jméno FO], se nemohl dozvědět dříve, neboť to z podkladů žalobce nebylo možné zjistit. Šlo o pozemky, které byly obklopeny majetkem žalovaného. V tu chvíli se na tyto pozemky vztahoval lesní hospodářský plán žalovaného a žalobce dělal nový lesní hospodářský plán platný od 1. 1. 2016 do roku 2025. Od rozhovoru svědka s panem [jméno FO] již k těžbě žalovaným nedocházelo. Porosty byly oceněny dle ceníku, který byl platný v té době, šlo o ceník žalobce. Pokud jde o druh těžby, tak se na pozemcích konkrétně prováděla předmýtní úmyslná těžba, mýtní úmyslná těžba a pár kubíků nahodilé těžby. Těžba se řídí dle lesního hospodářského plánu. Asi [Anonymizováno] hektaru lesa byl vráceno žalovanému po provedené inventarizaci. Těží se i podle porostní mapy, která však neřeší hranici pozemku, ale řeší věkovou a druhovou strukturu porostů. Porostní mapa je vázána na hospodářskou knihu, kde je to vyjádřeno v řádku s čísly a na mapě je to následně názorně vyvedeno, kde je ten konkrétní porost umístěn.

11. Z informace o pozemku se podává, že žalobce je vlastníkem pozemku parc č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vše v k. ú. [adresa], dále parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], dále parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa].

12. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnancem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] od roku 2004 dosud. Svědek ví, že žalovaný vykácel nějaký lesní porost na pozemcích, které nebyly jeho vlastnictvím, a toto se měl dozvědět od pana [jméno FO]. Svědek konkrétně zjišťoval rozsah neoprávněného kácení. Zjistil rozsah, tedy počet vykácených kubíků, což bylo určeno podle porostu, tedy kolik se vytěžilo kubíků toho kterého porostu, když se mělo jednat o [Anonymizováno] porosty. Cena byla zjištěna jako průměrná cena, za kolik se to prodalo v daném období a od částky se odečetly výrobní náklady. Vyčíslení svědek zpracovával písemně, neboť tehdejší [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] si to vyžádalo. Rozsah byl žalovanému dán na vědomí. Problém byl i na straně žalobce, neboť ti hospodařili na pozemcích [Anonymizováno], ale v menším rozsahu, což vzniklo tím, že žalobce dělal hospodářský plán dříve než žalovaný. Vyčíslení, které svědek provedl, předal přímo [Anonymizováno] žalovaného. Vyčíslení zohledňovala i náklady [Anonymizováno] za zalesnění, což bylo zohledněno zvlášť a celkový výpočet reagoval na toto zohlednění. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec]

17. Z tabulky stran vyčíslení těžby na pozemcích, které zůstaly na LV žalobce roky 2013 - 2015 vyplývá druh porostu, množství a druhy dřevin, výše těžby dřevin a kromě dalších skutečností i výnosy a náklady.

18. Z vyhlášení průměrné ceny dřeva pro rok 2013 k výpočtu poplatku za odnětí lesních pozemků [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyplývá částka 1 074 Kč za metr krychlový, za rok 2014 pak 1 129 Kč za metr krychlový a za rok 2015 jde o částku 1 180 Kč za metr krychlový.

19. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] z 15. 6. 2021 soud zjistil, že na základě provedení dvou analýz pro stanovení ceny dříví, které je předmětem tohoto znaleckého posudku, lze konstatovat, že objektivnější ač zprůměrované ceny dříví jsou ceny vycházející z ceny vyhlášené [Anonymizováno] [Anonymizováno], když konstatování je vyřčeno proto, že je odstraněn určitý subjektivní pohled na porosty, které se nacházejí v zájmovém území. Dalším důvodem je fakt, že v mnoha případech se již ani v zájmovém území posuzované či podobné porost nenacházejí. Nelze tak s naprostou určitostí uvést jednotlivé sortimenty. V případě, že by znalci byla poskytnuta data s jasným zatříděním vytěženého dříví v jednotlivých letech do patřičných jakostních tříd (o což znalec žádal žalovaného v rámci součinnosti při zpracovávání znaleckého posudku a nebylo mu to žalovanou stranou poskytnuto), bylo by stanovení ceny mnohem objektivnější, ale toto se však znalci nepodařilo získat. Výpočet ceny vytěženého dříví v místě a čase obvyklé pak znalec, za roky 2013 – 2015, stanovil na částku celkem 2 176 119 Kč (za rok 2013 – 282 333 Kč, za rok 2014 – 910 256 Kč, za rok 2015 – 983 530 Kč). S ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu soud žalovanému uložil vysvětlovací povinnost, dle § 129 odst. 2 o. s. ř., aby mohlo být určeno, kolik dřevní hmoty žalovaný v letech 2013 – 2015 na lesních pozemcích vytěžil a za jaké částky tuto dřevní hmotu prodal, neboť tyto podklady má k dispozici pouze žalovaný. Žalovaný na výzvu soudu uvedl, že podklady tento nemá k dispozici, neboť mu není známo, že by na pozemcích byla žalovaným těžba prováděna.

20. Z výslechu znalce před soudem bylo zjištěno, že nelze přesně určit, které dřeviny byly vytěženy a v jaké kvalitě, když nelze vyčíslit danou škodu na základě něčeho, co neexistuje, což jsou vytěžené stromy a po fyzické pochůzce po lese se mohl orientovat pouze na základě porostů, které tam zbyly. Je třeba si uvědomit, že od roku 2015 probíhá kůrovcová kalamita, která devastuje lesní porosty, a to i porosty, které se nacházejí na předmětných pozemcích, proto tuto metodu nedoporučoval, ale chtěl ji ukázat pro objektivnost znaleckého posudku. Jako znalec se snažil dojít k nějakému cíli na základě nějakých dat, které měl k dispozici. Průměrná cena uváděna [Anonymizováno] [Anonymizováno] na daný rok je de facto souhrn veškerých cen, které byly v daný rok obchodovány v celé republice pro všechny dřeviny. Byla to poslední možnost k určení výše škody. Nevidí jinou možnost jak provést ocenění, neboť nic jiného neexistuje. Je rozporována kvalita dříví, ale pokud nemá znalec potřebné informace, toto nemůže určit. Znalec žádal žalovanou o součinnost, a to přímo [Anonymizováno] žalované, když potřeboval evidenci zobchodovaného dříví, kde by bylo uvedeno, že dříví bylo obchodováno, tzv. pni, tj. na stojato nebo tzv. odvozním místě nebo tzv. frankopila, od toho se odrážejí ceny a podle toho se znalec orientuje. Znalci bylo řečeno, že tyto nejsou k dispozici a neexistují. Znalec byl fakticky na místě těžby dříví v rámci zpracování znaleckého posudku a potvrdil, že těžba na místě probíhala zhruba v letech 2013 – 2015. [Anonymizováno] [Anonymizováno] evidenci by měl žalovaný mít, a pokud jde o obchodní vztahy týkající se prodeje dříví, tak to asi mít nemusí. Bez faktur za dříví zobchodované žalovaným nemůže znalec přesně učinit závěry stran prvé metody ocenění. V případě, že se lesník bude řídit lesní mapou, porosty, dá se říci, že vždy bude těžit na svém, pokud tam nebude úmysl. V letech 2013 a 2015 existoval lesní hospodářský plán, který si nechával žalovaný zpracovat a který je platný na dobu 10 let. V době, kdy znalec žádal o lesní hospodářský plán tak byl platný již jiný než v roce 2013 a znalec se musel zorientovat podle nového lesního plánu. Nový lesní hospodářský plán žalobce byl zpracován až po roce 2015. [adresa] pozemků určovala aplikace hranice pozemků katastru nemovitostí. Znalec není v žádném smluvním vztahu se žalobcem.

21. Z [Anonymizováno] uzavřeného mezi stranami bylo zjištěno, že mezi těmito vznikl spor ohledně pravosti a výše pohledávky, kterou vznesl žalobce vůči žalovanému na základě dokumentu označeného jako „Uznání dluhu a dohoda o splátkách“ ze dne 17. 9. 2015 s tím, že je na soudu, aby rozhodl o pravosti a výši pohledávky a dále s tím, že oba účastníci [Anonymizováno] se vzdávají jakéhokoliv práva na náhradu nákladů (hotových výdajů, nákladů za právní zastoupení apod.), úroku z prodlení, či jiného příslušenství, které by mělo základ v pohledávce žalobce, vyjma nákladů žalobce na uhrazený soudní poplatek, žalovaný se vzdává na náhradu nákladů právního zastoupení, vč. hotových výdajů.

22. Soud se předně zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným. K námitce promlčení nároku v návaznosti na provedenou změnu žaloby soud uvádí, že neshledává námitku důvodnou. Žalobce v podané žalobě vymezil nárok na náhradu škody za neoprávněnou těžbu dřeva stran konkrétních lesních pozemků žalobce. Pokud žalobce následně svůj nárok nesprávně právně kvalifikoval jako bezdůvodné obohacení, pak soud není vázán touto nesprávnou právní kvalifikací. Dílčí změna způsobu kalkulace nároku nepředstavuje sama o sobě skutečnost, dle které by žalovaný mohl uplatnit důvodně námitku promlčení, tedy jen z toho důvodu, že je žalobcem žádáno vyčíslení náhrady škody jiným způsobem (rozsudek MSČR, sp. zn. [spisová značka] – [Anonymizováno]., z 13. 4. 2021 a sp. zn. [spisová značka] z 12. 2. 2014). Ohledně konkrétně namítaném promlčení za období od 1. 4. 2013 do 2. 12. 2013 soud uvádí, že to byl žalovaný, který reagoval na předžalobní upomínku žalobce dopisem ze dne 30. 5. 2016 s tím, že žádá lhůtu do 30. 9. 2016 k podání stanoviska žalovaného s ubezpečením, že nemá zájem řešit věc soudní cestou. Dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 je třeba případ důvěry poškozeného v postup škůdce, který nepovede k soudnímu sporu posoudit z hlediska dobrých mravů, dle § 3 odst. 1 obč. zák. Jde o situaci, kdy žalovaný nedostál svému slibu napravit pochybení a na místo toho v soudním sporu k jehož podkladu významně přispěl nesplněným příslibem mimosoudního vyrovnání vznesl námitku promlčení nároku pro zdrženlivost žalobců (nikoliv liknavostí, či nedbalostí) vůči žalovanému, je možno hodnotit uplatnění námitky promlčení, jako právní úkon, který je ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. v rozporu s dobrými mravy a kterému se nepřiznává právní ochrana (usnesení MSČR, sp. zn. [spisová značka] ze dne 24. 9. 2015). Rovněž nová právní úprava považuje případy důvěry poškozeného v postup škůdce, který nepovede k soudnímu sporu za okolnost mající význam pro běh promlčecí lhůty a jak vyplývá z § 647 o. z., může být právním důsledkem takovéhoto jednání stavení nebo odložení počátku běhu promlčecí lhůty. Toto je i tento případ, kdy žalovaný svým postojem k věci výslovně neuváděl, že škodu neuhradí, probíhala mezi účastníky i mimosoudní jednání na což poukazuje i zmiňovaná reakce žalovaného na předžalobní výzvu s tím, že má snahu věc řešit mimosoudně a žádá lhůtu do 30. 9. 2016. Takovýto postoj žalované k dané věci lze jednoznačně hodnotit jako účelový, vedoucí k protahování doby k podání žaloby a takovéto jednání je v rozporu s dobrými mravy a nelze mu přiznat právní ochranu.

23. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že se uplatněnou žalobou žalobce domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky z titulu vlastníka proti žalovanému jako neoprávněnému držiteli lesních pozemků na kterých prováděl neoprávněnou těžbu, a kterou měl žalovaný způsobit žalobci porušením právní povinnosti škodu dle § 420 a násl. obč. zák. a dle § 1000 o. z. a § 2894 a násl. o. z. Dle § 420 odst. 1 obč. zák., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je tedy protiprávní úkon, škoda, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody a presumované zavinění. Poškozený je tedy ten, v jehož majetkových poměrech došlo k majetkové újmě, škodě. Jedná se tak o náhradu škody, kterou měl, dle tvrzení žalobce, způsobit žalovaný porušením právní povinnosti. Za škodu se považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Ušlý zisk je újmou spočívající v tom, že u poškozeného nedošlo v důsledku škodní události k a rozmnožení majetkových hodnot, ať se to dalo při pravidelném běhu věcí očekávat. Takovou újmou může být i ztráta očekávaného příjmu v souvislosti s předpokládanou těžbou dřeva na pozemcích. Při určení výše ušlého zisku se vychází z částky, kterou by za obvyklých okolností, nebýt škodní události, poškozený ze své činnosti získal s přihlédnutím k nákladům, které by musel na dosažení těchto výnosů vynaložit; ušlý zisk je tedy hypotetická kategorie a jeho výše je dána rozdílem mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu (rozsudek NS ČR z 22. 12. 2011, sp. zn. [spisová značka]).

24. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný v průběhu let 2013 - 2015 při provádění těžby dřeva vykácel některé porosty na pozemcích žalobce, když konkrétně šlo o pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] k. ú. [adresa], jejichž vlastníkem je žalobce tak, jak to vyplývá z evidence v katastru nemovitostí, když tato skutečnost není ani mezi účastníky sporná, tedy vlastnictví těchto pozemků. To, že došlo k neoprávněné, nepovolené těžbě žalovaným na pozemcích žalobce soud zjistil jednak z výpovědi svědka [jméno FO], když rozsah neoprávněné těžby tento zpracovával na základě podkladů od pana [jméno FO], odborného lesního hospodáře, který mu sdělil, v kterých porostech, v jakých letech a stran jakého množství kubíků vytěžené dřevní hmoty žalovaným, na úkor žalobce došlo. Rovněž svědek [jméno FO] potvrdil, že žalovaný vykácel lesní porost na pozemcích, které nebyly jeho vlastnictvím, a konkrétně zjišťoval rozsah neoprávněného kácení. Z úředního záznamu o podání vysvětlení na policii [tituly před jménem] [jméno FO], který vykonával funkci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], pak soud zjistil, že žalobce požádal [Anonymizováno] o vyčíslení těžby na problémových pozemcích s tím, že poté se bude jednat o formě náhrady za neoprávněnou těžbu, když [Anonymizováno] tím žádná škoda nevznikne, neboť pouze vrátí to, co neoprávněně těžbou získala. Tyto skutečnosti jednoznačně prokazují, že došlo ze strany žalovaného k neoprávněné těžbě.

25. Pokud žalovaný odkazuje na dohodu č. [hodnota] uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným, včetně zápisu o faktickém předání nemovitostí tam specifikovaných, a to že dohoda nebyla nikdy ukončena a tedy, že žalovaný je oprávněn předmětné pozemky užívat na dobu neurčitou, tak k tomu soud uvádí, že takto nelze vykládat dohodu s ohledem na její obsah. Cílem dohody nebylo přenechání předmětných pozemků žalovanému na neurčito, ale pouze do doby, kdy bude mít žalovaný najisto postaveno, že je vlastníkem předmětných nemovitostí a následně v příslušné lhůtě učiní další kroky potřebné k určení vlastnického práva, což však žalovaný, stran sporných pozemků, neučinil. V dané věci je rozhodující, že vlastník lesů je povinen na pozemcích uvedených v dohodě hospodařit v souladu se zákonem o lesích a platným hospodářským plánem, když dle zák. č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, § 8, odst. 1, pokud vlastnické právo, které na obec přešlo, dle § 1, 2a, nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do 31. 3. 2013 uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den 1. 4. 2013 za den přechodu vlastnického práva na stát. Žalovanému stran předmětných pozemků, jak již bylo shora řečeno, vlastnické právo, dle zákona nevzniklo, neboť neučinil tak, jak je shora uvedeno. Toto potvrdil i [tituly před jménem] [právnická osoba] při podání vysvětlení na policii, když uvedl, že dle restitučního zákona o přechodu majetku do vlastnictví obcí mělo do konce března 2013 dojít k převodu pozemků, na které si [adresa] činilo nárok. Převod se asi u [Anonymizováno] ha lesů nepodařil, neboť nebyl dohledán nabývací titul a z nějakého důvodu již nedošlo k úpravě, změně lesního hospodářského plánu ohledně těžby, a proto mohlo dojít k chybě ohledně neoprávněné těžby. Taktéž z podání vysvětlení na policii [tituly před jménem] [jméno FO] bylo konstatováno, že byly provedeny kroky k dohledání historického majetku a je možné, že nedošlo k vydání úplně všeho majetku. Žalovaný tedy musel vědět, že není vše v pořádku, pokud jde o vlastnická práva k jejich historickému majetku a tím spíše měl obezřetně jednat, pokud šlo o jeho lesní hospodaření u kterého bylo na místě, za tohoto stavu, provést revizi vlastnických práv k předmětným pozemkům a nespoléhat se pouze na lesní hospodářský plán. Soud uvádí, že je tedy nepochybné, že žalovaný těžil dřevní hmotu na pozemcích, které mu nepatřily a byly ve vlastnictví žalobce. Pokud jde o lesní hospodářský plán, ten pouze upravuje povinnosti v rámci hospodaření s lesem a nemůže v žádném případě založit vlastnické právo k pozemkům. Tímto a shora řečeným je též zpochybněna dobrá víra žalovaného, neboť žalovaný nemohl být v dobré víře tím, že hospodařil a těžil na pozemcích žalobce, když dobře věděl, že některé pozemky do jeho vlastnictví na základě restitučního zákona o přechodu majetku do vlastnictví [Anonymizováno], nedošlo, neboť asi u [Anonymizováno] ha lesů se nepodařilo dohledat nabývací titul. Toto potvrdil [Anonymizováno] [adresa] [tituly před jménem] [právnická osoba], když svědkovi je známo, že neoprávněná těžba probíhala. Rovněž [Anonymizováno] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], jak vyplývá z jeho podání vysvětlení na policii připustil, že žalovanému nebyl vydán veškerý historický majetek o kterém si mysleli, že je jejich.

26. Pokud jde o skutečnost, v jakém rozsahu k těžbě dřevní hmoty žalovaným mělo dojít, a toho, že žalobce neměl v tomto směru unést důkazní břemeno, tak k tomu je třeba uvést, že žalobce předložil soudu strukturovaný přehled vytěženého množství dřeva, dle jednotlivých porostů, které zaměstnanec žalobce, pan [jméno FO], obdržel od odborného lesního hospodáře žalovaného, pana [jméno FO], který toto potvrdil před soudem ve své svědecké výpovědi, když konkrétně zjišťoval, rozsah neoprávněného kácení, zjistil rozsah, počet vykácených kubíků, což bylo určeno podle porostu, když se jednalo celkem o [Anonymizováno] porosty a cena byla zjištěna jako průměrná cena, za kolik se to prodalo v daném období a od částky se odečetly výrobní náklady. Vyčíslení svědek zpracoval písemně a rozsah byl dán žalovanému na jeho žádost, na vědomí. Z těchto údajů žalobce vycházel při vyčíslení svého nároku. V tomto směru bylo navrženo, vyslechnout svědka [jméno FO], [jméno FO] – zaměstnance žalobce na postu [Anonymizováno] a provedení důkazu znaleckým posudkem, kde budou uvedeny skutečnosti představující snížení majetkového stavu žalobce k prokázáních svých tvrzení. Žalobce tedy splnil svou povinnost tvrdit a toto prokázat.

27. Ohledně vyčíslení obecné ceny v místě a čase stran vytěženého porostu, soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO], z kterého zjistil, že znalec použil pro výpočet cen dříví dvě metody, a to metodu stanovení ceny dříví na pni a stanovení ceny dříví na základě průměrných cen pro daný rok vyhlášených MZe, když konstatoval, že objektivnější, ač zprůměrované ceny dříví jsou ceny dříví vycházející z ceny vyhlášené ministerstvem zemědělství, neboť je odstraněn určitý subjektivní pohled na porosty, které se nacházejí v zájmovém území. Dalším důvodem je i fakt, že v mnoha případech se již ani v zájmovém území posuzované, či podobné porosty nenacházejí. Nelze tak s naprostou určitostí uvést jednotlivé sortimenty. V případech, že by znalci byla poskytnuta data s jasným zatříděním vytěženého dříví v jednotlivých letech do patřičných jakostních tříd, bylo by stanovení ceny mnohem objektivnější. To se však znalci nepodařilo získat. Výsledný výpočet znalce pak stanovil, s ohledem na výši těžby a ceny dříví částku 2 176 119 Kč. Znalec před soudem svůj znalecký posudek stvrdil, když uvedl, že průměrná cena uváděná ministerstvem zemědělstvím na daný rok je de facto souhrn veškerých cen, které byly v daný rok obchodovány v celé republice pro všechny dřeviny. Byla to poslední možnost jak určit ocenění a jinou možnost nevidí, neboť nic jiného neexistuje. Znalec žádal žalovanou stranu o součinnost, a to přímo [Anonymizováno] žalovaného, kdy potřeboval evidenci zobchodovaného dříví, kde by bylo uvedeno, že dříví bylo obchodováno tzv. pni, tj. na stojato nebo tzv. na odvozním místě, nebo tzv. frankopila, když od toho se odráží ceny a dle toho se znalec orientuje. Znalci bylo řečeno, že tyto nejsou k dispozici a neexistují.

28. Pokud jde o výši nároku žalobce, má soud za to, že není třeba postupovat dle § 136 o. s. ř., dle kterého, lze-li výši nároku zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy. Soud stran výše nároku vycházel ze zpracovaného znaleckého posudku, který je, dle názoru soudu, dostatečným podkladem pro vyslovení závěru, že výše škody představuje právě žalovanou částku určenou znalcem ve znaleckém posudku, když soud nemá důvodu proč nevycházet z určení, dle zprůměrované ceny dříví, tedy ceny vyhlášené ministerstvem zemědělství, což byla poslední možnost jak určit ocenění, když jiná možnost nepřicházela v úvahu, a to zvláště za situace, kdy žalovaný neposkytl znalci při jím zpracovávaném znaleckém posudku žádnou součinnost. Znalec od žalovaného požadoval doložit evidenci zobchodovaného dříví na což se mu dostalo negativní stanovisko žalovaného a rovněž za situace, kdy byl soudem vyzván dle § 129 odst. 2 o. s. ř., k vysvětlovací povinnosti týkající se toho, kolik dřevní hmoty žalovaný v letech 2013 – 2015 na lesních pozemcích žalobce vytěžil a za jaké částky tuto dřevní hmotu prodal, rovněž s negativním stanoviskem.

29. Soud neshledal na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu podmínky pro snížení výše vzniklé škody, tedy že jde o případ, kdy žalobce měl porušit svou prevenční povinnost, tzn. povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám. Jak uvedl svědek [jméno FO], revírník žalobce, který prováděl inventarizaci lesů žalobce při porovnání majetkových vztahů, zjistil, že konkrétní porosty, které byly v majetku žalobce nepřešly na žalovaného a tuto skutečnost ihned řešil se žalovaným, konkrétně panem [jméno FO], který měl na starosti pozemky žalovaného a na otázku jestli ví, že jim některé pozemky nepatří, tento odpověděl, že o tom ví, tedy, že pozemky nejsou jejich a na základě tohoto bylo pak zjištěno, že došlo k neoprávněné těžbě na pozemcích žalobce. Od tohoto rozhovoru žalovaného s panem [jméno FO] k těžbě již nedocházelo. [adresa], vedoucí odboru správy majetku [právnická osoba] [adresa] k podání vysvětlení na Policii potvrdil, že se dověděl od žalobce, že některé pozemky zůstaly v majetku žalobce a došlo na nich v poslední době k těžbě. Šlo o pozemky na které nebylo možno ze strany žalovaného uplatnit vydání historického majetku. Soud tyto skutečnosti hodnotí k tíži žalovaného, neboť žalovaný nedůslednou evidencí a kontrolou zapříčinil, že na předmětných pozemcích žalobce byla tímto i po 1. 4. 2013 prováděna neoprávněná těžba dřevní hmoty.

30. S ohledem na shora uvedené zjištěné a prokázané skutečnosti a zákonná ustanovení soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak se podává ve výroku I. tohoto rozsudku, pokud jde o jistinu, neboť má za nesporné, že žalovaný porušil právní povinnost tím, že bez souhlasu žalobce těžil dřevo na jeho pozemku a způsobil tomuto škodu.

31. Dle § 2951 odst. 1 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. V daném případě nepřichází jiná možnost, než náhradu škody uhradit v penězích a jelikož byly splněny předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu, tedy došlo k protiprávnímu jednání žalovaného, kterým žalobci vznikla újma na jeho majetku, rovněž byla shledána příčinná souvislost i zavinění žalovaného, bylo žalobě, jako důvodné vyhověno.

32. Pokud jde o příslušenství pohledávky, úrok z prodlení, tak v této části byla žaloba zamítnuta a pokud jde o náhradu nákladů řízení, tak žalobci nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, a to vše z následujících důvodů. Účastníci sporu mezi sebou uzavřeli [Anonymizováno] s odůvodněním, že tito jsou subjekty hospodařící s veřejnými prostředky s ohledem na jejich postavení při hospodaření s majetkem a mají v úmyslu nalezení práva soudí cestou, když se tito účastníci vzdávají jakéhokoliv příslušenství, či jiných nároků vyjma jistiny, tedy i práva na náhradu nákladů řízení (hotových výdajů, nákladů za právní zastoupení apod.). [Anonymizováno] v daním případě upravuje stanoviska stran a jejich záměr do budoucna, tj. projednat věc soudní cestou, když strany projevily vůli při jeho uzavírání vzdát se náhrady nákladů řízení a úroků z prodlení, či jiného příslušenství, které by mělo základ v uplatněné pohledávce. Nerespektování projevu vůle účastníků [Anonymizováno] o těchto otázkách i [Anonymizováno] samotnými účastníky by bylo v rozporu s dobrými mravy a odporovalo by principu spravedlivosti. Z obsahu [Anonymizováno] vyplývají konkrétní, jasné a určité závazky stran, které vyhovují po obsahové stránce určitosti a srozumitelnosti jsou konkrétní a je možno podle nich určit práva a povinnosti účastníků. Soud proto respektoval v tomto směru vůli stran vyplývající z tohoto [Anonymizováno].

33. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř., tak že neúspěšnému žalovanému byla uložena povinnost nahradit tyto náklady spočívající v odměně znalce za vypracovaný znalecký posudek.

34. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení