13 C 27/2022 - 724

Rubrum

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 155 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to na účet Okresního soudu [adresa] - západ do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Určuje se, že vlastníkem automobilu značky Škoda Superb, barvy červené, rok výroby 2008, VIN: [VIN kód], je žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím, přičemž žalobu odůvodnil následovně. Dne [datum] došlo k uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a žalovaným (dále někdy i jen: „předmětná dohoda“ či „předmětná kupní smlouva“). Předmětem smlouvy byl automobil značky Škoda Superb, barvy červené, rok výroby 2008, VIN: [VIN kód] (dále i jen: „předmětný automobil“, „předmětné vozidlo“ či jen: „automobil“ či „vozidlo“). Kupní cena činila [částka] a byla uhrazena při převzetí automobilu v hotovosti v den podpisu smlouvy. Automobil se hned dne [datum], tedy v den následující po převzetí, stal nepojízdným a byl za pomoci asistenční služby dopraven do autoservisu. Tento konstatoval četné vady, a to konkrétně přehřívání motoru, poškození rozvodového řemene, chybějící chladící kapalinu [právnická osoba], uvolněný motor, nefunkční těsnění motoru, špatný stav napínání ozubeného řemene, skutečnost že teče voda z prostoru bloku a hlavy motoru, prasklý šroub napínací kladky, zničené ventily, de facto nefunkční baterii, neměněný olej a filtr, zničené hydroštely a komiky. Vady přitom nejsou takového charakteru, aby mohly vzniknout během jediného dne. První oznámení o nepojízdnosti vozidla bylo provedeno telefonicky již dne [datum], kdy to telefonicky sdělil syn žalobce žalovanému. Následně pak o oné nepojízdnosti komunikovala strana žalující se stranou žalovanou prostřednictvím aplikace WhatsApp i 2. 7. písemně. Dopisem ze dne [datum] pak žalobce odstoupil od smlouvy. Reakcí žalovaného bylo odmítnutí odstoupení od smlouvy, ve kterém popírá existenci vad, vytýká žalobci svěření vozidla k opravě panu Dokhvatovi a zdůrazňuje domnělou důkazní nouzi žalobce. K navrácení kupní ceny žalovaným nedošlo. Je evidentní, že předmět smlouvy trpěl již při přechodu nebezpečí zásadními vadami. Smlouva je značně nekonkrétní co do existujících závad, nicméně žalobce považuje za nesporné, že ujednanou jakostí lze rozumět automobil schopný jízdy, a jestliže jakost ujednána nebyla, lze vycházet z toho, že „účel patrný ze smlouvy“ či „účel obvyklý“ je používání vozidla. Pro odstoupení od kupní smlouvy v daném případě není nezbytné, aby žalovaný věděl o existenci vad. Nicméně si žalovaný vad musel být vědom, to vyplývá z jejich charakteru, který při delším užívání vozidla musel být zřejmý. Závěr o tom, že mu vady byly známy, je podpořen i skutečností, že k prodeji vozidla přistoupil již dva měsíce poté co jej zakoupil. V případě osoby, která o sobě tvrdí, že není podnikatelem, jde o krok přinejmenším neobvyklý. Vady, které měl předmět smlouvy, nebyly vadami, které by žalobce jako laik s vynaložením obvyklé pozornosti musel poznat během jedné projížďky, šlo o vady skryté. Konstatování o tom, že závady vozidla „odpovídají stáří a ujetým km“ lze navíc považovat za ujištění, že předmět smlouvy netrpí vadami zásadními. Pakliže by tedy nebyly vady považovány za vady skryté, lze konstatovat, že žalobce byl ujištěn o neexistenci zásadních vad. Z jednání žalobce a žalovaného je zjevné, že žalobce byl ujištěn o pojízdnosti vozidla, ta ovšem nebyla dána. V reakci na poučení a dotazy soudu pak žalobce jednak doplnil, že se strana žalující nejprve v telefonickém rozhovoru domáhala opravy automobilu, žalovaný však odmítl opravu provést, přičemž následně pak bylo i zjištěno, a to právě při pokusu o opravu panem Dokhvatem, že poškození vozidla je takového rozsahu, že oprava není ekonomicky efektivní a nedává z tohoto pohledu smysl, a dále pak žalobce doplnil, že pro případ, že by bylo soudem shledáno, že žalobce nemohl od smlouvy odstoupit, výše přiměřené slevy za shora uvedené vady činí [částka].

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že by žaloba měla být zamítnuta, přičemž své vyjádření odůvodnil následovně. Žalobce sice tvrdí, že se vozidlo stalo dne [datum] nepojízdným a že bylo odtáhnuto do autoservisu, toto tvrzení však neprokazuje. I kdyby vozidlo bylo skutečně odtaženo, nijak to nepotvrzuje jeho nepojízdnost. To, zda bylo či nebylo vozidlo nepojízdné, nebo případné důvody nepojízdnosti, může stanovit pouze osoba s příslušnou odbornou kvalifikací v oboru motorových vozidel či soudní znalec z tohoto oboru. Provedení expertizy bylo ovšem v daném případě znemožněno zásahem do struktury vozidla realizovaným panem [jméno FO] Dokhvatem, který odborníkem v tomto oboru není. Protokol o závadách předložený žalobcem byl vyhotoven až 3 měsíce poté, co se vozidlo údajně stalo nepojízdným a 3 dny po odstoupení od smlouvy. Tento protokol byl přitom sepsán osobou, která není odborníkem v oboru, a žalovaný tudíž považuje tam uvedené vady za neprokázané. K samotnému odstoupení od smlouvy je pak třeba uvést, že žalobce neoznámil vady včas, a proto pozbyl práva od smlouvy odstoupit. Žalovanému byly vady sděleny až dne [datum], kdy mu byl doručen dodatek odstoupení od smlouvy spolu se shora uvedeným protokolem. Samotné dřívější sdělení žalobce žalovanému, že se vozidlo porouchalo a stalo se nepojízdným nelze považovat za oznámení vady. Není pak pravdou, že vady byly žalovanému vysvětleny panem Dokhvatem. Žalobce navíc nemohl odstoupit od smlouvy, protože vozidlo nemůže vrátit v tom stavu, v jakém jej obdržel. K nenávratné změně stavu došlo kvůli hrubě neodbornému zacházení s vozidlem ze strany pana [jméno FO]. Žalovaný pak dále odmítá, že by vůbec poskytl žalobci vadné plnění, a proto nemá žalobce na odstoupení od smlouvy právo. Žalobce v tomto ohledu neunáší břemeno důkazní, přičemž naopak z protokolů o STK vyplývá, že vozidlo bylo v pořádku. Lze se domnívat, že úmyslem žalobce v celé věci je zakrytí nějaké jeho nedbalosti po převzetí vozidla, spočívající například v nedotankování pohonných hmot. Žalovaný tedy poskytl řádné plnění. Žalovaný pak dále doplnil, že žalobce již dříve před výše uvedeným odstoupením uplatnil výběr práva z vadného plnění v podobě požadavku na slevu z kupní ceny, a nemohl proto následně tuto svou volbu změnit a od smlouvy odstoupit. Konkrétně tento výběr žalobce uplatnil telefonicky v telefonickém rozhovoru ze dne [datum]. To pak prokazuje i WhatsApp komunikace, která obsahuje souhlas žalovaného s tímto rámcovým řešením, když nabídl slevu [částka], přičemž však nebyla shoda na výši slevy. Spolu s vyjádřením k žalobě pak žalovaný podal vzájemnou žalobu, kterou se domáhal určení, že vlastníkem předmětného vozidla je žalobce, jelikož nebylo předmětné odstoupení od smlouvy po právu, a vlastníkem vozidla je tedy stále žalobce, přičemž žalovaný již ve dvou případech od uzavření kupní smlouvy obdržel v souvislosti s vozidlem pokutu, jelikož vozidlo nebylo dosud přes ujednání v kupní smlouvě přepsáno na žalobce.

3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že dne [datum] došlo mezi účastníky k uzavření dohody označené jako kupní smlouva, že kupní cena činila částku [částka] a že byla uhrazena při převzetí automobilu a rovněž, že předmětný automobil byl předán žalobci tohoto dne, tedy [datum].

4. Z kupní smlouvy soud zjistil, že mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím došlo dne [datum] k uzavření dohody označené jako kupní smlouva o prodeji motorového vozidla, přičemž se účastníci v této dohodě dohodli, že žalovaný prodává žalobci předmětné vozidlo za kupní cenu ve výši [částka]. V této dohodě je dále jednak uvedeno, že předmětné vozidlo bylo vyrobeno v roce 2008 a má ujeto 252 700 Km a že stav karoserie odpovídá staří a ujetým km, a dále že kupující je seznámen se skutečností, že kupuje věc již užívanou a prohlašuje, že se podrobně a pečlivě seznámil s technickým stavem vozidla, jeho obsluhou a že s ním byla provedena zkušební jízda. Jako závady vozidla je pak v dohodě pouze uvedeno, že: „odpovídá staří a ujetým km“, přičemž kupující prohlásil, že byl s takto popsanými „závadami“ seznámen, a naopak prodávající prohlásil, že žádnou závadu, která je mu známa, kupujícímu nezatajil. Účastníci se dále v dohodě dohodli, že kupující zajistí na svůj náklad nahlášení změň v evidenci držitelů motorových vozidel, a dále že vlastnické právo k předmětnému vozidlu přechází na kupujícího zaplacením kupní ceny.

5. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem dále zjištěno, že žalovaný při uzavírání předmětné dohody nevystupoval jako podnikatel a že tedy oba účastníci při uzavírání předmětné dohody vystupovali jako fyzické osoby.

6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem dále zjištěno, že dne [datum] proběhla telefonická komunikace mezi synem pana žalobce a žalovaným.

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že vozidlo bylo dne [datum] odtaženo k panu Dokhvatovi.

8. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem dále zjištěno, že žalovaný nabídl [datum] spoluúčast na opravě vozidla.

9. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem dále zjištěno, že až do současnosti je předmětné vozidlo vedeno v registru vozidel jako ve vlastnictví žalovaného, přičemž žalovaný byl registrován jako vlastník předmětného vozidla dne [datum].

10. Z hlasového záznamu s asistenční službou soud zjistil, že operátorka odtahové služby v rozhovoru sdělila, že: „Poslední odtah, který jsme vyřizovali, bylo 2. 7.“ 11. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem dále zjištěno, že mezi účastníky probíhala i komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp.

12. Z komunikace WhatsApp na disku CD soud zjistil jednak, že dne [datum] poslal syn žalobce, pan [jméno FO] (přičemž v řízení účastníci učinili nesporným, že v případě WhatsApp komunikace šlo o komunikaci mezi účastníky, viz odst. 11 rozsudku, byť tedy ze strany žalobce vedenou prostřednictvím jeho syna), žalovanému fotografie palubní desky, přičemž svítí mimo jiné kontrolky filtru pevných částic, ruční brzdy, baterie a nádrže na pohonné hmoty, dále, že dne [datum] zaslal žalovaný zprávu, ve které sděluje, že ohledně dnešního telefonátu, ohledně auta, žalovaný souhlasí s částkou [částka] na opravu, kterou vyplatí po přepsání vozidla. V reakci na to mu syn žalobce děkuje, sděluje, že mechanik nezačne pracovat bez zálohy ve výši [částka], přičemž celkový odhad opravy je [částka] až [částka], a žádá tedy o zaslání částky na účet uvedený v konverzaci, když dle něj předmětné vozidlo ještě nepřepsali, jelikož se stalo nepojízdným a následně po jeho opravě tak učiní. Dne [datum] pak syn žalobce žádá žalovaného o připravení listiny, ve které potvrdí, že po opravě auta zaplatí částku jako kompenzaci za opravu, načež mu žalovaný sděluje, že se to připraví po jeho návratu z Kataru. Dne [datum] pak mimo jiné syn žalobce sděluje žalovanému, že vozidlo je stále u mechanika, že má velké závady, hlava motoru, blok, valve, těsnění a mnoho dalších věcí. Dále pak syn žalobce mimo jiné sděluje žalovanému, že přeci není možné, aby se funkční automobil stal nepojízdným po tak krátké době a po 20 najetých kilometrech, žalovaný trvá na tom, že auto bylo v pořádku, opakuje, že kompenzaci pošle až po přepisu vozidla a poukazuje na to, že jelikož mu přišla pokuta ohledně předmětného vozidla, nemůže být nepojízdné, na což syn žalobce uvádí, že pokuta je z místa, kde se nachází servis. Syn žalobce opakuje, že mu bylo při prodeji sděleno, že do vozidla stačí nasednout a jezdit, přičemž již nyní dal za opravu [částka].

13. Z protokolu o nalezených závadách na vozidle ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že dle tohoto protokolu datovaného tímto dnem jednak nalezl pan [jméno FO] Dokvhat na předmětném vozidle následující závady: motor se přehřívá, roztrhaný rozvodový řemen, [právnická osoba] chybí frideks, blok a hlava motoru nedrží, těsnění motoru je nefunkční, napínání ozubovaného řemene je špatném stavu, teče voda z prostoru bloku a hlavy motoru, šroub napínací kladky je prasklý, ventily jsou zničené, baterie vozidla je na vyhození, olej a filtr nebyly měněné, hydroštely a komiky jsou zničené. Dále pak je v protokolu uvedeno, že potřebné opravy na předmětném vozidle jsou broušení bloku motoru, oprava hlavy motoru - bruska a zkouška tlaku, výměna ventilů, hydroštel, komiků a šroubů hlavy, výměna motorového oleje a filtru a výměna baterie, přičemž celkový odhad oprav je průměrně [částka]. Dále pak soud z protokolu zjistil, že adresa servisu pana Dokvhata je v [adresa]. K tomuto protokolu je třeba již na tomto místě uvést, že soud na základě výslechu svědka Dokvhata (viz odst. 48 rozsudku) dospěl ke skutkovému závěru, že tento protokol sám pan Dokvhat osobně nevyhotovil (ten pouze vyhotovil listinu uvedenou v následujícím odstavci), nýbrž že byla tato listina vyhotovena (pravděpodobně stranou žalující) jako přepis listiny uvedené v odstavci následujícím. Otázka, zda je podpis na této listiny pravým podpisem pana [jméno FO] pak není pro věc samu podstatná (když on sám to popřel, je však samozřejmě teoreticky možné, že si jen nepamatoval, že danou listinu následně „dopodepsal“), a to právě vzhledem k tomu, že bylo v řízení prokázáno, že pan [jméno FO] vyhotovil onu ručně psanou listinu, ze které tento její přepis vychází (více viz i výslech svědka [jméno FO] v odst. 48 rozsudku).

14. Z originálu ručně psané listiny bylo soudem zjištěno, že jde o ručně psanou listinu, která popisuje obsahově stejná poškození předmětného vozidla jako protokol v odst. 13 rozsudku, byť jsou v některých případech poškození poněkud jinak formulačně popsána a byť například nefunkčnost těsnění motoru není popsaná v první části, ale vyplývá až z uvedení potřeby jeho výměny v části druhé (k této listině viz i odst. 48 rozsudku). K této listině je pak třeba uvést, že jde o přípustný důkaz, byť byl označen až po koncentraci řízení, jelikož jde o důkaz týkající se pravosti již dříve v řízení provedené listiny, a to konkrétně protokolu v odst. 13 rozsudku.

15. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto dopisu žalobce zejména sdělil žalovanému, že hned dne [datum], tedy den po koupi vozidla, se vozidlo stalo nepojízdným, přičemž asistenční služba jej přepravila do autoservisu pana Dokvhata, že žalobce závadu telefonicky oznámil žalobci, který se s její povahou seznámil i osobně při návštěvě servisu. Žalobce již vynaložil na opravy [částka]. Automobil v současné době není způsobilý sloužit účelům, pro které jej žalobce zakoupil, a žalobci byl tedy předán automobil s významnou skrytou vadou, která představuje podstatné porušení smlouvy, a proto žalobce odstupuje od předmětné kupní smlouvy a vyzývá žalovaného k vrácení kupní ceny ve výši [částka], a to do 3 dnů od doručení dopisu.

16. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že dopis ze dne [datum] označený jako odstoupení od smlouvy byl žalovanému doručen dne [datum], 17. Z odpovědi na odstoupení od smlouvy bylo soudem zjištěno, že v reakci na dopis z [datum] sdělil žalovaný žalobci mimo jiné, že odmítá, že by bylo vozidlo v době předání či podpisu smlouvy vadné, že se žalovaný byl na vozidlo u pana [jméno FO] podívat, avšak nezjistil žádnou vadu, kterou by mělo vozidlo v době předání. Vada mohla být způsobena nevhodným zacházením s vozidlem po předání či v důsledku neodborného zacházení pana [jméno FO]. Důvod nepojízdnosti již nelze zjistit, protože žalobce bez souhlasu žalovaného nechal vozidlo neodborně opravovat, a žalovaný tudíž již nemůže odstoupit od smlouvy, jelikož vozidlo nemůže vrátit ve stavu, v jakém jej obdržel.

18. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem dále zjištěno, že odpověď na tento dopis, tedy dopis ze dne [datum] byl doručen žalobci.

19. Z předžalobní výzvy bylo soudem zjištěno, že v tomto dopisu z [datum] žalobce opětovně vyzval žalovaného k zaplacení [částka] s příslušenstvím, a to z důvodu odstoupení od smlouvy.

20. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že tato výzva byla straně žalované doručena dne [datum].

21. Z fotografií bylo soudem zjištěno pouze, že pan [jméno FO] měl předmětné vozidlo k dispozici a že spolu s dalšíma dvěma osobami kontroloval jeho motor. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že muž na jedné z fotografií uprostřed je pan [jméno FO].

22. Z výpisu ze živnostenského rejstříku soud nezjistil nic relevantního, jelikož bylo následně zjištěno, že se netýká svědka [jméno FO], nýbrž jiné osoby stejného jména.

23. Z listiny označené „dodatek odstoupení od smlouvy“ bylo soudem zjištěno, že v tomto dopisu z [datum] s odkazem na dřívější odstoupení od smlouvy žalobce zaslal žalovanému protokol o nalezených závadách od pana [jméno FO].

24. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem dále zjištěno, že protokol o nalezených závadách na vozidle (viz odst. 13 rozsudku) byl žalovanému doručen až spolu s výše uvedenou listinou označenou jako dodatek k odstoupení od smlouvy, která byla žalovanému i spolu s tímto protokolem doručena dne [datum].

25. Z návrhu dohody o narovnání bylo soudem zjištěno, že zástupce žalobce zaslal žalovanému návrh dohody o narovnání, ve kterém mimo jiné navrhoval, že účastníci nově stanoví kupní cenu vozidla na částku [částka] a žalovaný uzná svůj dluh ve výši [částka] vůči žalobci.

26. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že tento návrh byl zaslán zástupcem žalobce straně žalované dne [datum].

27. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem dále zjištěno, že dne [datum] podal žalovaný žádost o zápis změny vlastníka předmětného vozidla Magistrátu hl. m. Prahy, která byla rozhodnutím ze dne [datum] zamítnuta.

28. Z rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy soud zjistil, že tento správní orgán odůvodnil zamítnutí žádosti zejména tím, že není jeho povinností pátrat po tom, kdo je skutečným vlastníkem vozidla.

29. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem dále zjištěno, že dne [datum] byl žalovanému doručen příkaz [právnická osoba] [adresa] k uhrazení pokuty [částka] s tím, že nesplnil svou zákonnou povinnost a neoznámil převod vlastnického práva k vozidlu.

30. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že v reakci na dopis z [datum] žalovaný opětovně odkázal na skutečnost, že v důsledku hrubě neodborného zacházení došlo ke změně stavu vozidla, a proto nejsou splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy, přičemž žalovaný dále nabídl v rámci smírného řešení sporu žalobci částku [částka] splatnou po pravomocném zápisu žalovaného do registru vozidel.

31. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem dále zjištěno, že tento dopis byl straně žalující doručen.

32. Z listiny označené jako „protokol o pravidelné kontrole STK“ ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že tohoto dne proběhla na stanici technické kontroly kontrola předmětného vozidla, při které nebyla nalezena žádná závada vozidla a vozidlo bylo shledána technicky způsobilým k provozu.

33. Z listiny označené jako „protokol o pravidelné kontrole STK“ ze dne [datum] pak soud zjistil, že tohoto dne proběhla na stanici technické kontroly kontrola předmětného vozidla, při které byla nalezena závada vozidla spočívající ve snížené čitelnosti registrační značky a vozidlo bylo shledána technicky způsobilým k provozu.

34. Z listiny označené jako „protokol o pravidelné kontrole STK“ ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne proběhla na stanici technické kontroly kontrola předmětného vozidla, při které byla nalezena závada vozidla spočívající ve snížené čitelnosti registrační značky a vozidlo bylo shledána technicky způsobilým k provozu.

35. Z výzvy k uhrazení určené částky provozovatele motorového vozidla soud zjistil, že v písemnosti ze dne [datum] vyzvala Městská část [adresa] žalovaného k uhrazení částky [částka] představující pokutu za neoprávněné stání vozidla, které dle fotografie stálo na adrese [jméno FO], tedy u servisu pana [jméno FO] (viz odst. 13 rozsudku).

36. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že předmětné vozidlo je ono vozidlo na druhé straně výzvy, na fotografii zcela vpravo.

37. Z fotografie soud zjistil, že předmětné vozidlo nestojí na úplně stejném místě, jako stojí na předchozí fotografii, nýbrž že se o pár metrů ve stejné ulici posunulo.

38. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto dopisu žalovaný vyzval žalobce k poskytnutí součinnosti s přepisem vozidla, konkrétně k podání žádosti o zápis změny údajů v registru silničních vozidel, jelikož má žalobce v dispozici potřebné doklady včetně příslušné plné moci od žalovaného.

39. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že tento dopis byl doručen straně žalující.

40. Ze shodných tvrzení účastníků bylo soudem zjištěno, že ještě před uzavřením předmětné kupní smlouvy zaslal žalovaný panu žalobci v komunikaci SMS kontakty na autoservis, kde bylo předmětné vozidlo dříve servisováno.

41. Ze sdělení [právnická osoba] bylo soudem zjištěno, že u předmětného vozidla došlo ke dvěma pojistným událostem, a to k dopravní nehodě ze dne [datum], kdy bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši [částka] a k dopravní nehodě ze dne [datum], kdy bylo vyplaceno pojistné plnění v celkové výši [částka] za finanční totální škodu, a dále pojistné plnění ve výši [částka] za půjčovné po dobu opravy vozidla a ve výši [částka] za odtah vozidla.

42. Z přílohy ke sdělení [právnická osoba]. soud zjistil, že v případě nehody z [datum] šlo o čelní střet dvou vozidel, že by po nehodě bylo třeba vyměnit 52 dílů předmětného vozidla (v této příloze podrobně rozepsaných), další díl zkontrolovat a nalakovat 11 částí vozidla, a že pojišťovna navrhla řešení odškodnění formou finanční totální škody, a vozidlo neopravovat, a to kromě vyjmenovaných poškození i z důvodu, že u vozidla je možnost dalšího poškození motoru, a to jelikož byla natlačena jeho pravá část.

43. Ze servisní knížky soud zjistil, že předmětné vozidlo bylo v letech 2009 až 2013 každoročně kontrolováno na servisní prohlídce, následně pak ještě bylo kontrolováno na servisní prohlídce v roce 2016, v roce 2019 a konečně dne [datum].

44. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo soudem zjištěno, že svědek [jméno FO] měl živnostenské oprávnění mimo jiné s oborem činnosti údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, a to od [datum] do [datum].

45. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že svědek [jméno FO] vystupoval v minulosti jako povinný v celkem [hodnota] exekučních řízeních.

46. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud nejprve zjistil, že svědkyně je dcerou žalobce. Z tohoto důvodu bylo třeba přistupovat k výpovědi této svědkyně obezřetně, a aby z ní mohl soud učinit jakákoliv skutková zjištění, bylo třeba, aby byla její výpověď v souladu s provedenými listinnými důkazy, popřípadě s výpověďmi ostatních svědků, a zejména, aby samotná výpověď působila hodnověrně. Tak tomu přitom v případě výslechu této svědkyně bylo, jelikož její výpověď nebyla v rozporu s jinými provedenými důkazy, naopak s nimi byla v souladu (a to rovněž i s výpovědí svědka Saremiho, viz odst. 47 rozsudku) a zejména svědkyně vypovídala velmi spontánně a z pohledu soudu zcela přesvědčivě, a tudíž i hodnověrně. Soud tedy výslechu této svědkyně zjistil, že svědkyně dne 2. 7. společně se svým bratrem jela předmětným automobilem, přičemž řídil bratr. Před tím 2. červencem s automobilem nikdo nejezdil, pouze bratr s ním jel předtím do práce. Vozidlo bylo třeba dotankovat. Nejdříve toto svědkyni sdělil bratr a když pak nastoupila do automobilu, viděla, že svítí příslušná kontrolka stavu pohonných hmot. Při oné jízdě již v garáži svědkyni přišlo, že se automobil začal zasekávat, že se tak 3 x pohnul či posunul směrem dopředu a dozadu, ale nepřikládali tomu důležitost. Poté, co vyjeli z garáže, jeli z Václavského náměstí na Nuselský most. Po jeho přejetí, po zhruba 100 metrech, začal automobil zpomalovat. Svědkyně se zeptala, co dělá, proč zpomaluje, a on jí sdělil, že nezpomaluje, že stále šlape na plyn, ale automobil prostě zpomaloval sám. Poté, co automobil zastavil, zkusil její bratr několikrát auto nastartovat, ale nepodařilo se mu to, proto potom zavolal na mobil žalovanému a sdělil mu, že automobil nejde nastartovat a co se tím děje. Žalovaný mu sdělil, že neví, co se s tím děje, ale že to zkusí zjistit a zavolat mu zpět. Po ukončení tohoto hovoru bratr zavolal panu Dokhvatovi, automechanikovi, kterého znal, a ten mu řekl, že má místo, aby tam mohlo být vozidlo přepraveno. Asi tak po 20 až 30 minutách žalovaný sám zavolal bratrovi zpět a řekl mu, že v servisu, kam zavolal, neberou telefon, protože již asi mají po zavírací době, a jelikož 5. a 6. jsou svátky, tak budou mít otevřeno asi až ve středu. Bratr tedy řekl, že tudíž to vozidlo nechají odvézt k panu Dokhvatovi. Žalovaný nic nenamítal proti tomu, aby bylo vozidlo k panu Dokhvatovi odvezeno. Poté bratr zavolal odtahovou službu pojišťovny a ta asi zhruba po půl hodině přijela. Pracovník odtahové služby následně vytáhl auto na odtahovku, načež bratr odjel s odtahovou službou a svědkyně metrem. Jelikož následně byly svátky a svědkyně byla doma, několikrát byla svědkem telefonické komunikace s panem mechanikem. Z toho, co slyšela, pochopila, že se na vozidlo vůbec v průběhu července nepodíval. Nad rámec výše uvedeného soud ještě k výpovědi svědkyně uvádí, že se soudu jeví logické, že si svědkyně danou událost pamatuje poměrně podrobně, v případě zastavení vozidla na komunikaci a jeho následného odtažení nejde o žádnou událost, která by byla běžná, a proto se soudu jeví naprosto logické, že se svědkyni vryla do paměti. Svědkyně pak i hodnověrně uvedla, proč si pamatuje konkrétní datum, a to poukazem na skutečnost, že měla 1. 7. zkoušky a že poté následovaly svátky. Soudu se pak i jeví přirozeným, že o předmětném řízení svědkyně s žalobcem, svým otcem hovoří, jak sama uvedla, a sama tato skutečnost svědkyni v očích soudu nijak neznevěrohodnila, jelikož by se soudu naopak jevilo nevěrohodným, kdyby svědkyně uvedla, že se spolu o předmětném řízení nebaví.

47. Z výslechu svědka Aliho Saremiho soud nejprve zjistil, že svědek je synem žalobce. Z tohoto důvodu bylo třeba přistupovat k jeho výpovědi obezřetně, a aby z ní mohl soud učinit jakákoliv skutková zjištění, bylo třeba, aby byla svědkova výpověď v souladu s provedenými listinnými důkazy, popřípadě s výpověďmi ostatních svědků a zejména, aby samotná výpověď působila hodnověrně. Tak tomu přitom v případě výslechu tohoto svědka bylo, jelikož jeho výpověď nebyla v rozporu s jinými provedenými důkazy, naopak s nimi byla v souladu (a to zejména s výpovědí svědkyně [jméno FO], viz odst. 46 rozsudku, avšak i s WhatsApp komunikací v odst. 12 rozsudku, byť zde je samozřejmě i vzhledem k uplynulému času naprosto přirozené, že si některé detaily svědek vybavuje třeba méně přesněji), a zejména svědek vypovídal spontánně a z pohledu soudu velmi přesvědčivě, a tudíž i hodnověrně. Soud tedy výslechu tohoto svědka zjistil, že žalobce je osobou se zdravotním postižením, a proto pro něj chtěli pohodlné, bezpečné a bezproblémově fungující auto. Našli na internetu nějaké, které by mohlo vyhovovat. Zavolali žalovanému a jeli pak do Průhonic, aby se na něj podívali. Než tam dojeli, tak žalovaný volal, že se na vozidle rozsvítila nějaká kontrolka motoru. Stejně tam však již dojeli, protože byli blízko. Na vozidlo se podívali a viděli, že skutečně svítí kontrolka motoru. Jinak se automobil zdál v pořádku. Žalovaný říkal, že v automobilu byla vyměněna nějaká klapka a že jen automechanici zapomněli odstranit hlášení. Následně se tam jeli asi druhý nebo třetí den podívat znovu a ta kontrolka již nesvítila. Poté si udělali testovací jízdu, mohla trvat tak cca 10 minut. V průběhu té jízdy něco klapalo někde u levého předního kola, někde pod motorem. Žalovaný říkal, že to není vada, která by bránila jízdě vozidla. Pak tedy následně, buď ten samý den, nebo další den, zaplatili cenu a auto si odvezli. Předtím, než automobil koupili, tak se svědek díval do velkého technického průkazu a viděl, že automobil byl pouze dva měsíce předtím prodán žalovanému, a to od nějaké společnosti. Zeptal se na to a žalovaný mu sdělil, že automobil je pro něj nevyhovující, že potřebuje něco většího, nějakou dodávku. Svědek žalovanému říkal, automobil potřebuje pro otce, který je osobu se zdravotním postižením, že potřebuje bezproblémové auto. Žalovaný jej ujišťoval, že to automobil je bezproblémový a že bude fungovat dobře. Následně jel svědek se sestrou natankovat pohonné hmoty, protože viděli, že svítí rezerva. Aniž však někam dojeli, jako by se něco v automobilu utrhlo a ten začal zpomalovat. Vůbec již nefungoval plyn, svědkovi se však podařilo zastavit v odstavném pruhu. Snažil se pak několikrát nastartovat, ale nešlo to. Pak svědek zavolal panu žalovanému a vedli spolu videohovor, takže žalovaný to všechno viděl, viděl, že se svědek snaží nastartovat, a že svítí nějaké ty kontrolky, včetně kontrolky motoru. Svědek i žalovanému poslal fotku na WhatsApp, aby viděl, co tam je. Žalovaný následně sdělil, že zavolá za chvíli. Mezitím svědek zavolal panu Dokhvatovi automechanikovi, kterého znal, a domluvil ses ním, že je možné automobil k němu odvézt. Následně za zhruba 20 až 30 minut svědkovi zavolal žalovaný a sdělil mu, že se bohužel nikam nedovolal, bylo totiž po 19. hodině v pátek večer, a že tedy nemůže zařídit, že by vozidlo odvezli k jeho automechanikovi do jeho servisu. Řekl, že je to možné udělat až po svátcích, což však bylo až za 4 dny. Proto se s ním dohodli, že vozidlo odvezou k panu Dokhvatovi a žalovaný se pak na něj přijede podívat. Následně přijela asistenční služba. Pracovník služby přijel, zkontroloval, že automobil je nepojízdný, a pak jej vytáhl na odtahový vůz a zavezl k panu Dokhvatovi. Ten řekl, ať jej složí před garážemi a slíbil, že se na to co nejdříve podívá. [jméno FO] se ještě hned jak přijali, na automobil podíval, avšak pouze zběžně, otevřel jen motor, odkryl ten kryt a viděl, že tam je něco utrženého. Svědek dal panu Dokhvatovi kontakt na žalovaného. [jméno FO] žalovanému ještě ten stejný večer, tedy toho 2. 7. zavolal, svědek byl ještě u toho, přičemž vysvětlil žalovanému, že automobil je nepojízdný a domluvili se na tom, kdy se tam přijde žalovaný podívat. [jméno FO] pak svědkovi sám ten večer, když se na to zběžně podíval, říkal, co s automobilem je. Říkal, že řetěz nebo řemen, je utržený a že i vodní pumpa je utržená (zde si svědek nebyl jistý výrazy). Říkal, že to nevypadá na lehkou opravu. Následně svědek se žalovaným celou situaci řešil. Zkoušel se žalovaným komunikovat, přičemž mu žalovaný prostřednictvím aplikace WhatsApp oznámil, že nějak nemá internet, že nemůže komunikovat, že je někde v Kataru, nebo něco takového. Poté, co s ním telefonicky mluvil toho 2. 7. a poté, co s ním mluvil toho 2. 7. pan [jméno FO], již svědek telefonicky s žalovaným hovořil pouze jednou, kdy se ho ptal, jestli již se byl na automobil podívat, na což žalovaný říkal, že byl. Svědek se mu snažil vysvětlit, že to je nějaká skrytá vada, že by to měl zaplatit. Žalovaný však říkal, že si nemyslí, že to je skrytá vada a zaplatit nechtěl. Následně žalovaný souhlasil s částkou [částka], a to písemně prostřednictvím aplikace WhatsApp. Souhlas s těmi [částka], však podmínil registrací vozidla. Svědek se s ním chtěl v tom telefonickém hovoru dohodnout, aby zaplatil tu opravu. Žalovaný s tím nesouhlasil, chtěl zaplatit jen těch [částka]. Rodina svědka dala panu Dokhvatovi nejdřív zálohu [částka] a ten pak, možná někdy v srpnu, auto rozebral. Následně svědek s rodinou chtěli od pana [jméno FO] dostat protokol o závadách, on to pořád sliboval, avšak stále to odkládal a následně jim vyčíslil cenu opravy až na [částka] až [částka]. To se již svědkovi a rodině nezdálo jako nějaká drobná závada. Částka, o které bylo diskutováno se žalovaným na WhatsApp komunikaci, se takto zvyšovala kvůli tomu, že nejdříve pan [jméno FO] odhadl opravu na částku [částka], pak [částka] až [částka], pak následně až na oněch [částka] až [částka]. V současné době se automobil nachází v garáži u pana [jméno FO] a je nepojízdný. [jméno FO] si nárokuje ještě další částky, a to mu již zaplatili celkem částku [částka].

48. Z výslechu svědka [právnická osoba] soud zjistil, že svědkovi zavolal svědek [jméno FO], že se mu porouchal automobil na cestě. Následně pán z odtahovky předmětný automobil přivezl do provozovny svědka. Svědek automobil nekontroloval (tady však soud z výpovědi svědka Aliho Saremiho dospěl k závěru, že na tomto místě měl svědek [jméno FO] na mysli, že automobil nekontroloval víc než zběžně, tedy že se pouze podíval zběžně pod kapotu, viz odst. 47 rozsudku). Vozidlo tam pak stálo měsíc, protože svědek musel pracovat na nějakých jiných autech. Svědek již před tím chtěl a získal kontakt na žalovaného, chtěl si s ním pohovořit o tom, co s tím automobilem bylo. Asi zhruba za měsíc dotlačili automobil z parkoviště přímo do provozovny, tam přijel žalovaný s nějakým kamarádem. Udělali spolu kontrolu tlaku, tlak válce byl ukazován jako „nulový“ a z toho bylo zřejmé, že je třeba celý ten motor rozebrat. Žalovaný svědkovi nedal žádný pokyn, co s tím vozidlem má udělat. Zeptal se jej ale, proč se automobil neodvezl do servisu, kde vozidlo předtím bylo. Další den přijel žalobce a spolu motor rozebrali, a všechno to nafotili. Nadzvedli kryt a bylo například vidět, že zdvihátka byla všechna popraskaná, komiky byly již tak staré, že to museli vyhodit. Svědek dále zjistil, že všechny ventily byly ohnuté. V automobilu rovněž chyběl fridex, tedy chladící kapalina. Svědek tedy řekl, že musí dát hlavu motoru na opravu, aby se koupily například tedy nové ventily. Opravu hlavy motoru objednali u pana [jméno FO] na [adresa]. Nic jiného nezjistili, ostatní vypadalo vizuálně skvěle. Po oné opravě hlavy motoru, mohlo to být tak dva týdny po té první kontrole, nastartovali auto, auto nastartovalo, ale zpod hlavy začala téci voda. První jejich myšlenkou bylo, že by mohlo jít o těsnění, ale to nemohl být ten případ, protože to bylo úplně nové. To tam vyměňovali oni. Pak tedy tu hlavu motoru vyndali a zjistili, že tam byla špatná plocha bloku motoru. Pak svědek zavolal pána, co dělá ty opravy bloku motoru, že zbrousí ten blok. Svědek tam dal opět nové těsnění, už tedy podruhé, a opět tekla ta voda a už dovnitř motoru. Dali tedy hlavu motoru na kontrolu a tam našli prasklinu, kterou opravili svářečkou. Dali to stejnému pánovi, panu [jméno FO]. Avšak i potom, i po třetí výměně těsnění, tekla voda do motoru, a již s tím svědek nechtěl nic dělat. Bylo to prostě buď na výměnu hlavy motoru anebo na výměnu celého motoru. Svědek dal automobil bokem, a tak tam stále stojí. To bylo asi v lednu 2022. Závady uvedené v protokolu v odst. 13 rozsudku odpovídají závadám, které u předmětného vozidla svědek zjistil, kromě uvedení toho, že se motor přehřívá, to nemohl uvést, jelikož motor vůbec nenastartoval. Je samozřejmě logické, že když tam nebyla chladicí kapalina, tak by se motor přehříval, ale svědek to nemohl zjistit. Je pravda, že baterie vozidla byla opravdu na vyhození. Zkusili zatočit klíčkem, byla úplně vybitá, nefungovala. To zjistil při té první kontrole předmětného automobilu po onom měsíci. Svědek protokol v odst. 13 rozsudku nevyhotovil. Svědek však vyhotovil originál ručně psané listiny v odst. 14 rozsudku. Dle svědka je tedy možné, že tam i napsal, že motor se přehřívá. Vozidlo určitě neodpovídalo obvyklému vozidlu takto starému s takto najetými kilometry. Svědek měl podezření, že to vozidlo bylo havarované, a to i z důvodu, že i když s automobilem nikdo nepohyboval a stálo normálně na ploše, tak najednou prasklo ve spodní části přední sklo automobilu, což se právě stává, když je nějak posunutá karosérie. Svědek určitě viděl žalovaného a hovořil s ním, když byl žalovaný u něj na oné kontrole. Svědek se domnívá (ale již si danou záležitost příliš nepamatoval), že s ním i mluvil telefonicky. Jednou s ním určitě ještě mluvil telefonicky, asi měsíc nebo dva poté, co se ten motor rozebral. Jestli s ním mluvil telefonicky již před tím, to si již svědek nevybavil s tím, že jsou to již dva roky. Pokyn k opravě automobilu dal svědkovi svědek [jméno FO]. Od strany žalující si svědek nejdříve vzal zálohu ve výši [částka], pak ale několikrát ten motor musel rozebírat, několikrát se to opravovalo, takže pak požadoval po svědkovi Alim Saremim vyšší částky. Svědek motor opravoval, a nikoliv celý vyměnil jednak z důvodu ceny, jelikož pokud by tam měl dát nějaký normální motor, tak ten stojí od [částka] výše, a jednak z důvodu, že výměna celého motoru je technicky náročná. V současné době automobil stojí na Černém Mostě a je stále nepojízdný. Tam jej svědek odtáhl odtahovkou. K výpovědi svědka je třeba uvést, že svědek z pohledu soudu vypovídal velmi spontánně, občas sice poněkud zmateně, avšak tato skutečnost byla podle názoru soudu dána jednak jeho ne zcela dokonalou češtinou a rovněž pravděpodobně i svědkovou osobností. Ze samotného průběhu výslechu pak bylo zřejmé, že svědek vypovídá skutečně spontánně (což ona zmíněná občasná zmatenost spíše jen podtrhovala), a že se snaží uvádět pravdu, přičemž onen částečný rozpor se svědkem vyhotoveným „originálem“ protokolu naopak z pohledu soudu svědčí o tom, že se svědek snažil vypovídat pravdivě a že nebyl se stranou žalující na obsahu své výpovědi nijak předem domluven, když je zde z pohledu soudu zřejmé, že svědek oním uvedením onoho „přehřívání motoru“ v oné ručně psané listině měl na mysli, že očekával, že by se motor přehříval, kdyby jej šlo nastartovat, a to kvůli nedostatku chladící kapaliny (viz výše), takže o žádný skutečný rozpor výpovědi svědka s listinnou zde vůbec nejde. Z těchto důvodů a rovněž i z důvodu, že výpověď svědka byla v zásadních okolnostech v souladu s ostatními v řízení provedenými důkazy, zejména s výslechy svědků [jméno FO] a Aliho Saremiho, ale i s listinnými důkazy, například s fotografiemi v odst. 21 rozsudku (samozřejmě s přihlédnutím ke shora zmíněné občasné zmatenosti výpovědi svědka a až na výše rozebraný rozpor s „originálem“ protokolu, který však, jak soud opakuje, naopak svědčí ve prospěch pravdomluvnosti svědka), soud tedy učinil ze svědkovy výpovědi shora uvedená zjištění. Ani skutečnost, že svědek je povinným v několika exekučních řízení pak na hodnověrnosti svědka z pohledu soudu ničeho nezměnila.

49. Z výslechu svědka [jméno FO] pak soud ve výsledku neučinil žádná skutkový zjištění, jelikož svědek sice potvrdil, že v rámci podnikání provádějí i opravy hlav motoru, avšak žádné konkrétní okolnosti spojené s předmětnou věcí si nevybavoval.

50. Ze znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO] z [datum], včetně jeho doplňku, stvrzeného a doplněného výslechem znalce, soud zjistil, že technický stav vozidla k datu [datum] nemohl již znalec z dostupných (listinných) podkladů jednoznačně určit, a to z důvodů nevratné změny stavu vozidla v důsledku provádění opravárenských úkonů v mezidobí. U vozidla došlo, a to mimo autorizovaný servis, v podstatě ke kompletnímu rozebrání motoru vozidla, došlo k demontáži hlavy motoru a demontáži ventilů z hlavy, a to v době od [datum] do [datum]. Z technického hlediska tedy již znalec nemohl při prohlídce ověřit, zda došlo k přehřívání motoru vozidla, ani tvrzení o chybějící kapalině [právnická osoba] vozidla (když v době prohlídky vozidla bylo vozidlo bez chladící kapaliny), přičemž případná chybějící chladící kapalina má přímou souvislost s možným přehříváním motoru. Pokud je vozidlo provozováno bez předepsaného množství chladící kapaliny či předepsaného množství olejové náplně, pak při ujetí řádově 100 km a kratší vzdálenosti je možné poškodit motor tak, že se stane nepojízdným. Z technického hlediska tedy již (opět vzhledem k uvedeným opravárenským úkonům) znalec ani nemohl ověřit, zda došlo k poškození těsnění mezi hlavou motoru a blokem motoru, pokud by ale bylo poškozené těsnění, pak mohlo způsobit únik chladící kapaliny a následné „přehřívání“ motoru. Z technického hlediska pak tedy z dostupných (listinných) podkladů již rovněž ani znalec nemohl při prohlídce ověřit stav napínání mechanismu ozubeného řemene, ani zda tedy došlo k úniku chladící kapaliny, ani zda došlo k poškození či prasknutí napínací kladky, ani zda došlo k poškození ventilů, ani stav autobaterie (k [datum]), ani stav hydroštel (tedy hydraulických vymezovačů vůle ventilu) a komiků (tedy zdvihátek ventilů). Olej byl dle servisní knížky vyměněn dne [datum]. Zda skutečně došlo k výměně oleje však nelze z dostupných (listinných) podkladů ověřit. V době prohlídky předmětného vozidla znalcem, tedy dne [datum], byla zjištěna nízká kapacita akumulátoru, koroze brzd, což však vše bylo způsobeno vlivem odstavení vozidla, dále pak chybějící olejová náplň [právnická osoba] vozidla a chybějící chladící kapalina, když však důvod, proč olej a chladící kapalina chyběla již nebylo možné zjistit. Dále soud zjistil, že předmětné vozidlo bylo poškozeno v období dubna 2017, s opravou v částce [částka], dále v období září 2020 s opravou v částce [částka] a konečně bylo poškozeno v období prosince 2020, přičemž oprava měla vyjít na částku [částka]. Dále soud zjistil, že tržní hodnota vozidla k [datum] byla ve výši [částka] včetně DPH, přičemž znalec i podrobně v posudku rozvedl, jak k této částce dospěl s tím, že při stanovení této hodnoty zde vycházel z předpokladu, že technický stav motoru byl v dané době úměrný době provozu a počtu ujetých kilometrů. Dále soud zjistil, že k přehřívání motoru může dojít z důvodu, že tam není chladicí kapalina. Při nájezdu cca 89 kilometrů, kdyby se motor provozoval bez chladicí kapaliny, dojde k přehřívání toho motoru toho vozidla. Tím, že se ten motor přehřívá, dojde k poškození hlavy, dojde k poškození bloku atd. Takže ty závady popsané v protokolu v odst. 13 rozsudku jsou takové, že mohly vzniknout i při ujetí nižšího počtu kilometrů. Mezi blokem motoru, kde běhají ty písty a hlavou motoru je těsnění. A pokud dojde k přehřívání toho motoru, tak se stane to, že to těsnění se poškodí a začne v podstatě tlak té směsi toho spalovacího prostoru foukat mimo to těsnění ven. Co se týká takového vyčerpání chladicí kapaliny, aby došlo ke shora uvedeným poškozením, tak zde by muselo dojít k nějakému výraznějšímu poškození chladicí soustavy, aby samovolně od sebe chladicí kapalina unikla za těch 89 kilometrů. Muselo by tam být již nějaké poškození předtím na tom motoru, aby už ta chladicí kapalina utíkala z té soustavy. Protože to je uzavřená soustava. Pokud nedotankujete automobil, tak nejede, a není důvodu, proč by měla unikat chladicí kapalina. Dále soud zjistil, že rozdíl cen dvou stejných automobilů předmětného stáří a počtu ujetých kilometrů (tedy s rokem výroby 2008 a s najetými 252 700 km), a to jednoho, které by bylo nebourané a jednoho, které by bylo v minulosti bourané, a to tak, jak bylo v minulosti bourané předmětné vozidlo (viz výše, a i viz odst. 41 a 42 rozsudku, tedy mimo jiné bourané tak, že likvidátor doporučoval vyřešit událost formou tzv. totální škody), byť by bylo poškození zcela opravené, činí kolem 10 % až 15 %. Dále soud zjistil, že rozebrání motoru vozidla je v podstatě nevratný proces a předtím, než se to udělá, by se měla provést kompletní diagnostika motoru, té závady, jestli se skutečně jde po té příčině toho poškození toho motoru vozidla. Vozidlo si uchovává v řídicí jednotce nějaké závady. Pokud by tam nebyl tlak v tom jednom válci, tak již v podstatě by to měla zaznamenat diagnostika toho vozidla. Pokud se ukáže, že je tam konkrétní závada, pak samozřejmě je nějaký postup u každé té závady, jak ji odstranit. Pokud je tam špatné těsnění, pak by se mělo vyměnit těsnění. Pokud jsou tam špatné ventily, měly by se vyměnit ventily. Popsané závady obecně jdou zjistit bez toho, aby se motor rozebral. Když například uniká voda, tak jedna z možností je taková, že tam dáte třeba nějaké barvivo do toho a zjistíte, kudy ta voda uniká. Pokud se nikde neobjeví, tak je možné, že uděláte analýzu z výfukových plynů toho vozidla a zjistíte, že se spaluje v tom spalovacím prostoru. Dále soud zjistil, že pořízení srovnatelného staršího motoru s nájezdem 250 000 kilometrů je někde řádově okolo [částka]. Oprava a nějaké náklady okolo by mohly vyjít na dalších [částka] až [částka], takže celkem by při výměně motoru za motor se srovnatelným nájezdem mohlo jít o částku okolo [částka] až [částka] u obvyklé opravy v neautorizovaných servisech. Dále soud zjistil, že při absenci chladící kapaliny žádná samostatná kontrolka toto nehlásí, to lze zjistit v rámci údržby vozidla či v případě, že dojde k provozu vozidla, pak můžete to, že nějakým způsobem vozidlo nechladí, vidět na teploměru, anebo je tam kontrolka přehřívání motoru vozidla. Může se ale i stát, že tato kontrolka nezasvítí i přesto, že chladící kapalina uniká. Dále soud zjistil, že sundání hlavy motoru je technicky možné bez vypuštění olejové náplně, ale předepsáno od výrobce je, že se má olejová náplň vyměnit. Rozdíl stavu tachometru předmětného vozidla k 2. 7. a k datu zkoumaní je vysvětlitelný tím, že se mohlo vozidlo například táhnout. Pokud se točí kola, měly by se zvyšovat kilometry. Dále soud zjistil, že fotografie z opravy předmětného vozidla odpovídaly neautorizovanému servisu, ten servis nebyl úplně odborný. Vzhledem k místu a k servisu, kde bylo předmětné vozidlo opravováno, mohlo dojít i ke znehodnocení motoru vozidla. Z listinných podkladů ale nelze posoudit, co vše nastalo. [jméno FO] znaleckému posudku a výslechu znalce je třeba uvést, že soud zhodnotil znalecký posudek jako přesvědčivě a podrobně odůvodněný, přičemž znalec posudek při svém výslechu i přesvědčivě obhájil a doplnil a přesvědčivě rovněž i odpověděl na účastníky i soudem položené dotazy, a proto na základě posudku a výslechu znalce dospěl soud ke shora uvedeným zjištěním.

51. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že obvyklá cena, kterou měl předmětný automobil k datu [datum] s vadami popsanými v protokolu o nalezených závadách v odst. 13 rozsudku, a to s těmi z technického hlediska smysluplnými, tedy s těmi, které je možné z technického hlediska zohlednit, vyjma onoho shora rozebíraného přehřívání motoru (tedy zjednodušeně řečeno s vadami motoru), činí částku ve výši [částka] včetně DPH, přičemž znalec v posudku velmi podrobně rozvedl, jak k této částce dospěl, když zejména uvedl, že zohlednil popsaný stav motoru, který byl horší, než by odpovídalo době provozu a počtu ujetých kilometrů. Soud zhodnotil tento znalecký posudek jako naprosto přesvědčivě a podrobně odůvodněný, a proto na základě něj dospěl ke shora uvedeným zjištěním. Ostatně ani jeden z účastníků neměl proti závěrům tohoto znaleckého posudku jakýchkoliv námitek, přičemž z tohoto důvodu účastníci ani nepožadovali provést výslech znalce.

52. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místě uvádí v částech nejdůležitějších pro právní posouzení věci a rozhodnutí soudu, přičemž ve zbytku odkazuje na shora podrobně rozvedená zjištění.

53. Mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím došlo dne [datum] k uzavření dohody označené jako kupní smlouva o prodeji motorového vozidla, přičemž se účastníci v této dohodě dohodli, že žalovaný prodává žalobci předmětné vozidlo za kupní cenu ve výši [částka]. V této dohodě je dále jednak uvedeno, že předmětné vozidlo bylo vyrobeno v roce 2008 a má ujeto 252 700 Km a že stav karoserie odpovídá staří a ujetým km, a dále že kupující je seznámen se skutečností, že kupuje věc již užívanou a prohlašuje, že se podrobně a pečlivě seznámil s technickým stavem vozidla, jeho obsluhou a že s ním byla provedena zkušební jízda. Jako závady vozidla je pak v dohodě pouze uvedeno, že: „odpovídá staří a ujetým km“, přičemž kupující prohlásil, že byl s takto popsanými „závadami“ seznámen, a naopak prodávající prohlásil, že žádnou závadu, která je mu známa, kupujícímu nezatajil. Účastníci se dále v dohodě dohodli, že kupující zajistí na svůj náklad nahlášení změň v evidenci držitelů motorových vozidel, a dále že vlastnické právo k předmětnému vozidlu přechází na kupujícího zaplacením kupní ceny. Žalovaný při uzavírání předmětné dohody nevystupoval jako podnikatel a oba účastníci tedy při jejím uzavírání vystupovali jako fyzické osoby. Kupní cena ve výši [částka] byla uhrazena při převzetí automobilu, který byl předán žalobci dne [datum].

54. Mezi účastníky (respektive mezi synem žalobce a žalovaným, avšak účastníci v řízení učinili nesporným, že v případě WhatsApp komunikace šlo o komunikaci mezi účastníky, byť tedy ze strany žalobce vedenou prostřednictvím jeho syna) probíhala i komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp. Dne [datum] poslal syn žalobce, pan [jméno FO] žalovanému fotografie palubní desky, přičemž svítí mimo jiné kontrolky filtru pevných částic, ruční brzdy, baterie a nádrže na pohonné hmoty, dne [datum] zaslal žalovaný zprávu, ve které sděluje, že ohledně dnešního telefonátu, ohledně auta, žalovaný souhlasí s částkou [částka] na opravu, kterou vyplatí po přepsání vozidla. V reakci na to mu syn žalobce děkuje, sděluje, že mechanik nezačne pracovat bez zálohy ve výši [částka], přičemž celkový odhad opravy je [částka] až [částka], a žádá tedy o zaslání částky na účet uvedený v konverzaci, když dle něj předmětné vozidlo ještě nepřepsali, jelikož se stalo nepojízdným a následně po jeho opravě tak učiní. Dne [datum] pak syn žalobce žádá žalovaného o připravení listiny, ve které potvrdí, že po opravě auta zaplatí částku jako kompenzaci za opravu, načež mu žalovaný sděluje, že se to připraví po jeho návratu z Kataru. Dne [datum] pak mimo jiné syn žalobce sděluje žalovanému, že vozidlo je stále u mechanika, že má velké závady, hlava motoru, blok, valve, těsnění a mnoho dalších věcí. Dále pak syn žalobce mimo jiné sděluje žalovanému, že přeci není možné, aby se funkční automobil stal nepojízdným po tak krátké době a po 20 najetých kilometrech, žalovaný trvá na tom, že automobil byl v pořádku, opakuje, že kompenzaci pošle až po přepisu vozidla a poukazuje na to, že jelikož mu přišla pokuta ohledně předmětného vozidla, nemůže být nepojízdné, na což syn žalobce uvádí, že pokuta je z místa, kde se nachází servis. Syn žalobce opakuje, že mu bylo při prodeji sděleno, že do vozidla stačí nasednout a jezdit, přičemž již nyní dal za opravu [částka].

55. V dopisu ze dne [datum] žalobce zejména sdělil žalovanému, že hned dne [datum], tedy den po koupi vozidla, se vozidlo stalo nepojízdným, přičemž asistenční služba jej přepravila do autoservisu pana Dokvhata, že žalobce závadu telefonicky oznámil žalobci, který se s její povahou seznámil i osobně při návštěvě servisu. Žalobce již vynaložil na opravy [částka]. Automobil v současné době není způsobilý sloužit účelům, pro které jej žalobce zakoupil, a žalobci byl tedy předán automobil s významnou skrytou vadou, která představuje podstatné porušení smlouvy, a proto žalobce odstupuje od předmětné kupní smlouvy a vyzývá žalovaného k vrácení kupní ceny ve výši [částka], a to do 3 dnů od doručení dopisu. Tento byl žalovanému doručen dne [datum]. V reakci na dopis z [datum] sdělil žalovaný žalobci mimo jiné, že odmítá, že by bylo vozidlo v době předání či podpisu smlouvy vadné, že se žalovaný byl na vozidlo u pana [jméno FO] podívat, avšak nezjistil žádnou vadu, kterou by mělo vozidlo v době předání. Vada mohla být způsobena nevhodným zacházením s vozidlem po předání či v důsledku neodborného zacházení pana [jméno FO]. Důvod nepojízdnosti již nelze zjistit, protože žalobce bez souhlasu žalovaného nechal vozidlo neodborně opravovat, a žalovaný tudíž již nemůže odstoupit od smlouvy, jelikož vozidlo nemůže vrátit ve stavu, v jakém jej obdržel. Tato odpověď byla doručen žalobci. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. V dopisu ze dne [datum] žalovaný vyzval žalobce k poskytnutí součinnosti s přepisem vozidla, konkrétně k podání žádosti o zápis změny údajů v registru silničních vozidel, jelikož má žalobce v dispozici potřebné doklady včetně příslušné plné moci od žalovaného. Tento dopis byl doručen straně žalující. V dopisu z [datum] označeném jako dodatek odstoupení od smlouvy s odkazem na dřívější odstoupení od smlouvy žalobce zaslal žalovanému na počítači psaný protokol o nalezených závadách (viz odst. 13 rozsudku). Tento dopis s tímto protokolem byl žalovanému doručen dne [datum]. V dopisu z [datum] žalobce opětovně vyzval žalovaného k zaplacení [částka] s příslušenstvím.

56. Dne [datum] podal žalovaný žádost o zápis změny vlastníka předmětného vozidla Magistrátu hl. m. Prahy, která byla rozhodnutím ze dne [datum] zamítnuta, přičemž správní orgán odůvodnil zamítnutí žádosti zejména tím, že není jeho povinností pátrat po tom, kdo je skutečným vlastníkem vozidla. Až do současnosti je předmětné vozidlo vedeno v registru vozidel jako vlastnictví žalovaného. Dne [datum] vyzvala Městská část [adresa] žalovaného k uhrazení částky [částka] představující pokutu za neoprávněné stání vozidla, které dle fotografie stálo na adrese [jméno FO], tedy u servisu pana [jméno FO].

57. Předmětné vozidlo bylo v letech 2009 až 2013 každoročně kontrolováno na servisní prohlídce, následně pak ještě bylo kontrolováno na servisní prohlídce v roce 2016, v roce 2019 a konečně dne [datum]. Dne [datum] proběhla na stanici technické kontroly kontrola předmětného vozidla, při které nebyla nalezena žádná závada vozidla a vozidlo bylo shledána technicky způsobilým k provozu. Dne [datum] a dne [datum] pak proběhly na stanici technické kontroly další kontroly předmětného vozidla, při kterých byla nalezena závada vozidla spočívající ve snížené čitelnosti registrační značky a vozidlo bylo shledána technicky způsobilým k provozu.

58. Předmětné vozidlo bylo poškozeno v období dubna 2017, dále v období září 2020, a konečně v období prosince 2020. Došlo u něj v minulosti k (minimálně) dvěma pojistným událostem, a to k dopravní nehodě ze dne [datum], kdy bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši [částka] a k dopravní nehodě ze dne [datum], kdy bylo vyplaceno pojistné plnění v celkové výši [částka] za finanční totální škodu, a dále pojistné plnění ve výši [částka] za půjčovné po dobu opravy vozidla a ve výši [částka] za odtah vozidla. V případě nehody z [datum] šlo o čelní střet dvou vozidel, po nehodě by bylo třeba vyměnit 52 dílů předmětného vozidla (v této příloze podrobně rozepsaných), další díl zkontrolovat a nalakovat 11 částí vozidla, přičemž pojišťovna navrhla řešení odškodnění formou finanční totální škody, a vozidlo neopravovat, a to kromě vyjmenovaných poškození i z důvodu, že u vozidla je možnost dalšího poškození motoru, a to jelikož byla natlačena jeho pravá část.

59. Svědkyně [jméno FO], dcera žalobce, dne 2. 7. společně se svým bratrem jela předmětným automobilem, přičemž řídil bratr. Před tím 2. červencem s automobilem nikdo nejezdil, pouze bratr s tím jel předtím do práce. Vozidlo bylo třeba dotankovat. Když svědkyně nastoupila do automobilu, viděla, že svítí příslušná kontrolka stavu pohonných hmot. Při oné jízdě již v garáži svědkyni přišlo, že se automobil začal zasekávat, že se tak třikrát pohnul či posunul směrem dopředu a dozadu, ale nepřikládali tomu důležitost. Poté, co vyjeli z garáže, jeli z Václavského náměstí na Nuselský most. Po jeho přejetí, po zhruba 100 metrech, začal automobil zpomalovat. Svědkyně se zeptala bratra, co dělá, proč zpomaluje, a on jí sdělil, že nezpomaluje, že stále šlape na plyn, ale automobil prostě zpomaloval sám. Poté, co automobil zastavil, zkusil jej bratr několikrát auto nastartovat, ale nepodařilo se mu to, proto potom zavolal na mobil žalovanému a sdělil mu, že automobil nejde nastartovat a co se tím děje. Žalovaný mu sdělil, že neví, co se s tím děje, ale že to zkusí zjistit a zavolat mu zpět. Po ukončení tohoto hovoru bratr zavolal panu Dokhvatovi, automechanikovi, kterého znal, a ten mu řekl, že má místo, aby tam mohlo být vozidlo přepraveno. Asi tak po 20 až 30 minutách žalovaný sám zavolal bratrovi zpět a řekl mu, že v servisu, kam zavolal, neberou telefon, protože již asi mají po zavírací době, a že jelikož 5. a 6. jsou svátky, tak budou mít otevřeno asi až ve středu. Bratr tedy řekl, že tudíž to vozidlo nechají odvézt k panu Dokhvatovi. Žalovaný nic nenamítal proti tomu, aby bylo vozidlo k panu Dokhvatovi odvezeno. Poté bratr zavolal odtahovou službu pojišťovny a ta asi zhruba po půl hodině přijela. Pracovník odtahové služby následně vytáhl auto na odtahovku, načež bratr odjel s odtahovou službou a svědkyně metrem (hodnocení výpovědi svědkyně viz odst. 46 rozsudku).

60. Svědek [jméno FO], syn žalobce, s vědomím, že žalobce je osobou se zdravotním postižením, pro něj chtěl pohodlné, bezpečné a bezproblémově fungující auto. Našli nějaké na internetu. Zavolali žalovanému a jeli pak do Průhonic, aby se na něj podívali. Než tam dojeli, tak žalovaný volal, že se na vozidle rozsvítila nějaká kontrolka motoru. Stejně tam však již dojeli, protože byli blízko. Na vozidlo se podívali a viděli, že skutečně svítí kontrolka motoru. Jinak se automobil zdál v pořádku. Žalovaný říkal, že v automobilu byla vyměněna nějaká klapka a že jen automechanici zapomněli odstranit hlášení. Následně se tam jeli asi druhý nebo třetí den podívat znovu a ta kontrolka již nesvítila. Poté si udělali testovací jízdu, mohla trvat tak cca 10 minut. V průběhu jízdy něco klapalo někde u levého předního kola, někde pod motorem, avšak žalovaný říkal, že to není vada, která by bránila jízdě vozidla. Předtím, než automobil koupili, tak se svědek díval do velkého technického průkazu a viděl, že automobil byl pouze dva měsíce předtím prodán žalovanému, a to od nějaké společnosti. Zeptal se na to a žalovaný mu sdělil, že automobil je pro něj nevyhovující, že potřebuje něco většího, nějakou dodávku. Svědek žalovanému říkal, že automobil potřebuje pro otce, který je osobu se zdravotním postižením, že potřebuje bezproblémové auto. Žalovaný svědka ujišťoval, že to automobil je bezproblémový a že bude fungovat dobře. Následně zaplatili cenu a auto si odvezli. Následně jel svědek se sestrou natankovat pohonné hmoty, protože viděli, že svítí rezerva. Aniž však někam dojeli, jako by se něco v automobilu utrhlo a ten začal zpomalovat. Vůbec již nefungoval plyn, svědkovi se však podařilo zastavit v odstavném pruhu. Snažil se pak několikrát nastartovat, ale nešlo to. Pak svědek zavolal žalovanému a vedli spolu videohovor, takže žalovaný i viděl, že se svědek snaží nastartovat, a že svítí nějaké ty kontrolky, včetně kontrolky motoru. Svědek i žalovanému poslal fotku na WhatsApp, aby viděl, co tam je. Žalovaný následně sdělil, že zavolá za chvíli. Mezitím svědek zavolal panu Dokhvatovi automechanikovi, kterého znal, a domluvil ses ním, že je možné automobil k němu odvézt. Následně za zhruba 20 až 30 minut svědkovi zavolal žalovaný a sdělil mu, že se bohužel nikam nedovolal, bylo totiž po 19. hodině v pátek večer, a že tedy nemůže zařídit, že by vozidlo odvezli k jeho automechanikovi do jeho servisu. Řekl, že je to možné udělat až po svátcích, což však bylo až za 4 dny. Proto se s ním dohodli, že vozidlo odvezou k panu Dokhvatovi a žalovaný se pak na něj přijede podívat. Následně přijela asistenční služba. Pracovník služby přijel, zkontroloval, že automobil je nepojízdný, a pak jej vytáhl na odtahový vůz a zavezl jej k panu Dokhvatovi (na adresu [jméno FO] [adresa]). Ten řekl, ať jej složí před garážemi a slíbil, že se na to co nejdříve podívá. [jméno FO] se ještě hned jak přijali, na automobil podíval, avšak pouze zběžně, otevřel jen motor, odkryl ten kryt a viděl, že tam je něco utrženého. Svědek dal panu Dokhvatovi kontakt na žalovaného. [jméno FO] žalovanému ještě ten stejný večer, tedy toho 2. 7. zavolal, svědek byl ještě u toho, přičemž vysvětlil žalovanému, že automobil je nepojízdný a domluvili se na tom, kdy se tam přijde žalovaný podívat. [jméno FO] pak svědkovi sám ten večer, když se na to zběžně podíval, říkal, co s automobilem je. Říkal, že řetěz nebo řemen je utržený a že i vodní pumpa je utržená (zde si svědek nebyl jistý výrazy). Říkal, že to nevypadá na lehkou opravu. Následně svědek se žalovaným celou situaci řešil. Zkoušel se žalovaným komunikovat, a to i prostřednictvím aplikace WhatsApp. [jméno FO], co s ním telefonicky mluvil toho 2. 7. a poté, co s ním mluvil toho 2. 7. pan [jméno FO], již svědek telefonicky s žalovaným hovořil pouze jednou, kdy se ho ptal, jestli již se byl na automobil podívat, na což žalovaný říkal, že byl. Svědek se mu snažil vysvětlit, že to je nějaká skrytá vada, že by to měl zaplatit. Žalovaný však říkal, že si nemyslí, že to je skrytá vada a zaplatit nechtěl. Následně žalovaný souhlasil s částkou [částka], a to písemně prostřednictvím aplikace WhatsApp. Souhlas s těmi [částka] však podmínil registrací vozidla. Svědek se s ním chtěl v tom telefonickém hovoru dohodnout, aby zaplatil tu opravu. Rodina svědka dala panu Dokhvatovi nejdřív zálohu [částka] a ten pak, možná někdy v srpnu, auto rozebral. Následně svědek s rodinou chtěli od pana [jméno FO] dostat protokol o závadách, on to však stále odkládal a následně jim vyčíslil cenu opravy až na [částka] až [částka]. To se již svědkovi a rodině nezdálo jako nějaká drobná závada. [jméno FO] Dokhvatovi již celkem strana žalující zaplatila částku [částka] (hodnocení výpovědi svědka viz odst. 47 rozsudku).

61. Svědkovi [jméno FO] Dokhvatovi zavolal svědek [jméno FO], že se mu porouchal automobil na cestě. Následně pán z odtahovky předmětný automobil přivezl do provozovny svědka. Vozidlo tam pak stálo měsíc, protože svědek musel pracovat na nějakých jiných autech. Svědek již před tím chtěl a získal kontakt na žalovaného, chtěl si s ním pohovořit o tom, co s tím automobilem bylo. Asi zhruba za měsíc dotlačili automobil z parkoviště přímo do provozovny, tam přijel žalovaný s nějakým kamarádem. Udělali spolu kontrolu tlaku, tlak válce byl ukazován jako „nulový“ a z toho bylo zřejmé, že je třeba celý ten motor rozebrat. Žalovaný svědkovi nedal žádný pokyn, co s tím vozidlem má udělat. Zeptal se jej ale, proč se automobil neodvezl do servisu, kde vozidlo předtím bylo. Další den přijel žalobce a spolu motor rozebrali, a všechno to nafotili. Nadzvedli kryt a bylo například vidět, že zdvihátka byla všechna popraskaná, komiky byly již tak staré, že to museli vyhodit. Svědek dále zjistil, že všechny ventily byly ohnuté. V automobilu rovněž chyběla chladící kapalina. Svědek tedy řekl, že musí dát hlavu motoru na opravu, aby se koupily např. tedy nové ventily. Opravu hlavy motoru objednali u pana [jméno FO] na [adresa]. Nic jiného nezjistili, ostatní vypadalo vizuálně skvěle. Po oné opravě hlavy motoru, mohlo to být tak dva týdny po té první kontrole, nastartovali automobil, ten nastartoval, ale zpod hlavy začala téci voda. Pak tedy tu hlavu motoru vyndali, nechali zbrousit ten blok. Svědek tam dal opět nové těsnění, už tedy podruhé, a opět tekla ta voda a už dovnitř motoru. Dali tedy hlavu motoru na kontrolu a tam našli prasklinu, kterou opravili svářečkou. Avšak i potom, i po třetí výměně těsnění, tekla voda do motoru, a již s tím svědek nechtěl nic dělat. Svědek dal automobil bokem, a tak tam stále stojí. To bylo asi v lednu 2022. Pokyn k opravě automobilu dal svědkovi svědek [jméno FO]. V současné době automobil stojí na Černém Mostě a je stále nepojízdný. Tam jej svědek odtáhl odtahovkou (hodnocení výpovědi svědka viz odst. 48 rozsudku).

62. Závady uvedené v protokolu datovaného dnem [datum] odpovídají závadám, které u předmětného vozidla svědek [jméno FO] nalezl, kromě uvedení toho, že se motor přehřívá, to nemohl svědek přímo zjistit, jelikož motor vůbec nenastartoval, ale je logické (slovy svědka), že když tam nebyla chladicí kapalina, tak by se motor přehříval. Dle protokolu datovaného dnem [datum] nalezl pan [jméno FO] Dokvhat na předmětném vozidle následující závady: motor se přehřívá, roztrhaný rozvodový řemen, [právnická osoba] chybí frideks (chladící kapalina), blok a hlava motoru nedrží, těsnění motoru je nefunkční, napínání ozubeného řemene je špatném stavu, teče voda z prostoru bloku a hlavy motoru, šroub napínací kladky je prasklý, ventily jsou zničené, baterie vozidla je na vyhození, olej a filtr nebyly měněné, hydroštely a komiky jsou zničené. Dále pak je v protokolu uvedeno, že potřebné opravy na předmětném vozidle jsou broušení bloku motoru, oprava hlavy motoru - bruska a zkouška tlaku, výměna ventilů, hydroštel, komiků a šroubů hlavy, výměna motorového oleje a filtru a výměna baterie, přičemž celkový odhad oprav je průměrně [částka]. Tento protokol sám pan Dokvhat osobně nevyhotovil, nýbrž tato listina byla vyhotovena (pravděpodobně stranou žalující) jako přepis ručně psané listiny, která popisuje obsahově stejná poškození předmětného vozidla jako na počítači psaný protokol, byť jsou v některých případech poškození poněkud jinak formulačně popsána a byť například nefunkčnost těsnění motoru není popsaná v první části, ale vyplývá až z uvedení potřeby jeho výměny v části druhé (více viz i odst. 13 a 14 rozsudku).

63. Tržní hodnota předmětného vozidla k datu [datum], za předpokladu, že by byl technický stav motoru v dané době úměrný době provozu a počtu ujetých kilometrů, byla ve výši [částka] včetně DPH (viz odst. 50 rozsudku). Znalec [jméno FO]. [jméno FO] technický stav vozidla k datu [datum] již nemohl jednoznačně určit, a to z důvodů nevratné změny stavu vozidla v důsledku provádění opravárenských úkonů v mezidobí. U vozidla došlo, a to mimo autorizovaný servis, v podstatě ke kompletnímu rozebrání motoru vozidla, došlo k demontáži hlavy motoru a demontáži ventilů z hlavy, a to v době od [datum] do [datum]. Rozebrání motoru vozidla je v podstatě nevratný proces. Předtím, než se to udělá, by se měla se provést kompletní diagnostika motoru, té závady, jestli skutečně se jde po té příčině toho poškození toho motoru vozidla. Popsané závady obecně jdou zjistit, bez toho, aby se motor rozebral. (více viz odst. 50 rozsudku). Fotografie z opravy předmětného vozidla odpovídaly neautorizovanému servisu, servis nebyl úplně odborný. Vzhledem k místu a k servisu, kde bylo předmětné vozidlo opravováno, mohlo dojít i ke znehodnocení motoru vozidla. Z listinných podkladů ale nelze posoudit, co vše nastalo. Z technického hlediska tedy již znalec nemohl při prohlídce ověřit, zda došlo k přehřívání motoru vozidla, ani tvrzení o chybějící kapalině [právnická osoba] vozidla (když v době prohlídky vozidla bylo vozidlo bez chladící kapaliny), přičemž případná chybějící chladící kapalina má přímou souvislost s možným přehříváním motoru. Pokud je vozidlo provozováno bez předepsaného množství chladící kapaliny pak při ujetí řádově 100 km a kratší vzdálenosti je možné poškodit motor tak, že se stane nepojízdným. Z technického hlediska tedy již vzhledem k uvedeným opravárenským úkonům znalec ani nemohl ověřit, zda došlo k poškození těsnění mezi hlavou motoru a blokem motoru, pokud by ale bylo poškozené těsnění, pak mohlo způsobit únik chladící kapaliny a následné „přehřívání“ motoru. Z technického hlediska pak tedy znalec nemohl při prohlídce ověřit stav napínání mechanismu ozubeného řemene, ani zda tedy došlo k úniku chladící kapaliny, ani zda došlo k poškození či prasknutí napínací kladky, ani zda došlo k poškození ventilů, ani stav autobaterie (k [datum]), ani stav hydroštel (tedy hydraulických vymezovačů vůle ventilu) a komiků (tedy zdvihátek ventilů). Olej byl dle servisní knížky vyměněn dne [datum]. Zda skutečně došlo k výměně oleje však nelze z dostupných (listinných) podkladů ověřit. K přehřívání motoru může dojít z důvodu, že tam není chladicí kapalina. Při nájezdu cca 89 kilometrů, kdyby se motor provozoval bez chladicí kapaliny, dojde k přehřívání motoru toho vozidla. Tím, že se ten motor přehřívá, dojde k poškození hlavy, dojde k poškození bloku atd. Závady popsané v protokolu v odst. 13 a 62 rozsudku jsou takové, že mohly vzniknout i při ujetí nižšího počtu kilometrů. Mezi blokem motoru, kde běhají ty písty a hlavou motoru je těsnění. A pokud dojde k přehřívání toho motoru, tak se stane to, že to těsnění se poškodí a začne v podstatě tlak té směsi toho spalovacího prostoru foukat mimo to těsnění ven. Co se týká takového vyčerpání chladicí kapaliny, aby došlo ke shora uvedeným poškozením, tak zde by muselo dojít k nějakému výraznějšímu poškození chladicí soustavy, aby samovolně od sebe chladicí kapalina unikla za těch 89 kilometrů. Muselo by tam být již nějaké poškození předtím na tom motoru, aby už ta chladicí kapalina utíkala z té soustavy. Protože to je uzavřená soustava. Pokud se nedotankuje automobil, tak nejede, a není důvodu, proč by měla unikat chladicí kapalina. Rozdíl cen dvou stejných automobilů předmětného stáří a počtu ujetých kilometrů (tedy s rokem výroby 2008 a s najetými 252 700 km), a to jednoho, které by bylo nebourané a jednoho, které by bylo v minulosti bourané, a to tak, jak bylo v minulosti bourané předmětné vozidlo (viz odst. 58 rozsudku a i viz odst. 41 a 42 rozsudku, tedy mimo jiné bourané tak, že likvidátor doporučoval vyřešit událost formou tzv. totální škody), byť by bylo poškození zcela opravené, činí kolem 10 % až 15 % (hodnocení znaleckého posudku a výslechu znalce viz odst. 50 rozsudku). Obvyklá cena, kterou měl předmětný automobil k datu [datum] s oněmi vadami motoru, tedy s vadami popsanými v protokolu o nalezených závadách v odst. 13 a 62 rozsudku (a to s těmi z technického hlediska smysluplnými, tedy s těmi, které je možné z technického hlediska zohlednit, vyjma onoho shora rozebíraného přehřívání motoru), činí částku ve výši [částka] včetně DPH (k hodnocení tohoto znaleckého posudku viz odst. 51 rozsudku).

64. Dohodu ze dne [datum] soud posoudil jako kupní smlouvu podle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to i s ohledem na datum jejího uzavření (srov. přechodná ustanovení obsažená v o. z., zejména ustanovení § 3028 odst. 1 o. z.).

65. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

66. Práva z vadného plnění pak upravují ustanovení 2099 a násl. o. z.

67. Podle ustanovení § 2099 odst. 1 o. z. je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

68. Podle ustanovení § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

69. V předmětné kupní smlouvě z [datum] se přitom hovoří o tom, že stav vozidla „odpovídá staří a ujetým km“.

70. Podle ustanovení § 2100 o. z. pak právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti. Podle ustanovení § 2121 odst. 1 o. z. nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věci.

71. Pro rozhodnutí soudu bylo proto jednak zásadní, zda předmět koupě, tedy předmětné vozidlo, mělo k [datum] vlastnosti sjednané, tedy zda jeho stav odpovídal staří a ujetým km a případně vlastnosti obvyklé, což znamená minimálně zcela jistě, aby bylo vozidlo bez problémů pojízdné.

72. Byť znalec již vzhledem k oněm zásahům učiněným svědkem Dokhvatem nemohl sám ověřit technický stav vozidla k [datum], dospěl soud, jak je zřejmé z výše uvedeného závěru o skutkovém stavu (viz zejména odst. 62 rozsudku), k závěru (a to tedy zejména na základě výslechu svědka [jméno FO] a na základě znaleckého zkoumání, ale i na základě výslechů svědků [jméno FO] a Aliho Saremiho, kteří se s problémem prvně „setkali“), že předmětné vozidlo již k tomuto datu trpělo vadami spočívajícími ve špatném stavu motoru, které jsou technicky (byť ne třeba zcela odborně správnými výrazy) popsány ve shora uvedených protokolech (viz odst. 62 rozsudku), a které osvětlil znalec (viz odst. 63 rozsudku). K tomu je třeba zejména zopakovat, že k onomu úniku chladící kapaliny, který má soud za prokázaný, a to zejména tedy, jak soud opakuje, výslechem svědka [jméno FO] (který mohl být, a pravděpodobně i byl, zjednodušeně řečeno, jak podrobně osvětlil znalec, viz odst. 63 rozsudku, příčinou vzniku oněch některých dalších poškození), muselo dojít dle znalce v důsledku nějakého již dříve existujícího poškození motoru, aby takto významně chladící kapalina unikla při ujetí maximálně oněch pouhých 89 km (jelikož standardně jde o uzavřenou soustavu).

73. K tomu, ale i k oněm ostatním vadám je třeba zdůraznit, že se vozidlo stalo nepojízdným druhý den (!!!) po jeho zakoupení a z pohledu soudu i sama tato okolnost svědčí ve prospěch toho, že zde již ony vady (příčina poškození vozidla) existovali při jeho koupi (tedy dne [datum]). Ostatně žalovaný ani netvrdil, že by v mezidobí mezi onou koupí a oním poroucháním vozidla následujícího dne bylo vozidla nějak poškozeno (například nabouráno). V řízení pak nebylo ani přes poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. (včetně poučení o následcích neunesení břemeno důkazního) prokázáno, že by poškození způsobil svědek [jméno FO]. Toto tvrzení strany žalující bylo naopak z pohledu soudu vyvráceno, když soud jednak uvěřil výpovědi svědka [jméno FO], že ona uvedená poškození svědek zjistil při kontrole vozidla, a jednak toto tvrzení zcela pomíjí fakt, že vozidlo se stalo nepojízdným ještě před tím, než bylo k panu Dokvhatovi převezeno. Soud tedy ani v nejmenším nepochybuje o tom, že motor předmětného vozidla neodpovídal obvyklému stavu motoru obdobného vozidla stejného stáří a ujetých kilometrů (což přesně následně znalec zohlednil při stanovení obvyklé ceny předmětného vozidla k datu [datum]), a dospěl proto ke zcela jednoznačnému závěru, že vozidlo nemělo vlastnosti sjednané (tedy stav odpovídající stáří a ujetým km) ani vlastnosti obvyklé (pojízdnost, srov. rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

74. Soud se pak nemohl ztotožnit s argumentací žalovaného, že se vozidlo zastavilo kvůli vyčerpání pohonné hmoty. Skutečnost, že v onen den svítila kontrolka rezervy nijak neznamená, že pohonné hmoty došly. Zejména pak znalec zcela přesvědčivě vysvětlil (viz odst. 63 rozsudku), že není žádného důvodu, aby při („pouhém“) dojití pohonných hmot unikla chladící kapalina a z pohledu soudu pak není samozřejmě ani sebemenšího důvodu, aby v takovémto případě došlo k oněm shora uvedeným dalším poškozením motoru. Takováto tvrzená příčina onoho zastavení tudíž vůbec neodpovídá v řízení prokázaným, shora podrobně rozvedeným, skutkovým okolnostem. Stejně tak se soud neztotožnil s argumentací provedenými kontrolami vozidla (viz odst. 57 rozsudku), jelikož poslední kontrola byla provedena několik měsíců před prodejem vozidla dne [datum], a tudíž je její výsledek pro ony vady spočívající v poškození motoru irelevantní, jelikož k takovémuto poškození vozidla samozřejmě mohlo dojít v průběhu těchto měsíců.

75. Bez ohledu na právě uvedené pak bylo v řízení prokázáno, že předmětné vozidlo bylo v minulosti masivně poškozeno (viz odst. 58 rozsudku). Sama tato skutečnost již z pohledu soudu představuje v projednávané věci vadu předmětu koupě, a to bez ohledu na skutečnost, že by vozidlo teoreticky bylo zcela opraveno. Vozidlo po takovémto masivním poškození totiž zcela nepochybně neodpovídá popisu, že stav automobilu „odpovídá staří a ujetým km“, jelikož samozřejmě většina byť i takto starých vozidel (rok výroby 2008) s nájezdem 252 700 km takto masivně v minulosti nabourána nebyla. Takto významné poškození vozidla v minulosti ostatně samo o sobě může mít vliv na rozhodnutí každého kupujícího, zda si dané vozidlo pořídit. I znalec ostatně potvrdil, že byť by bylo poškození zcela opraveno, lze očekávat, že by v minulosti takto značně poškozené vozidlo bylo prodáno za cenu o 10 až 15 % nižší, než kdyby v minulosti takto poškozeno nebylo. Předmětné vozidla tedy v době jeho prodeje vykazovalo i takovouto vadu (tedy takovýto rozpor s ujednanými vlastnostmi, a ostatně i s vlastnostmi obvyklými).

76. Další zásadní otázkou bylo v předmětné věci oznámení vady prodávajícímu, popřípadě včasnost takovéhoto oznámení. Podle ustanovení § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Podle odst. 2 k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

77. V projednávané věci přitom podle závěru soudu byly shora uvedené vady motoru oznámeny žalovanému včas. Oznámení vady lze obecně učinit jejím označením či oznámením, jak se projevuje. Není tedy vždy při samotném oznámení (vytknutí) vady třeba ji přesně technicky specifikovat (ostatně to často, a to právě v případech automobilů, jiných strojů či i nemovitostí, nebývá hned možné). V předmětném případě byly již ony vady spočívající v poškození motoru oznámeny žalovanému hned při onom zastavení vozidla dne [datum] (byť synem žalobce, který k tomu však měl nepochybně minimálně konkludentní zmocnění žalobce, přičemž v projednávané věci nemohl mít, a evidentně ani neměl žalovaný jakékoliv pochybnosti, že jedná se stranou kupující, jelikož sám žalovaný ostatně v řízení tvrdí, že žalobce prostřednictvím syna učinil onu volbu práva z vadného plnění, viz i odst. 84 rozsudku, přičemž v řízení i účastníci učinili nesporným, že v případě WhatsApp komunikace šlo o komunikaci mezi účastníky, viz odst. 54 rozsudku, byť tedy ze strany žalobce vedenou prostřednictvím jeho syna), a to prostřednictvím telefonického (video)hovoru, jelikož v něm bylo oznámeno, že se vozidlo stalo při jízdě nepojízdným, jinak řečeno, v něm bylo žalovanému oznámeno, jak se vada projevuje (viz zejména odst. 59 a 60 rozsudku, ale i odst. 54 rozsudku). I kdyby toto oznámení teoreticky nebylo učiněno, bylo by pak včasným zcela jistě i oznámení učiněné prostřednictvím svědka [jméno FO], ke kterému došlo téhož dne (jak soud uzavřel na základě výslechu svědka Aliho Saremiho, byť sám svědek Dokvhat si na tento konkrétní hovor již nevzpomněl, viz odst. 60 rozsudku).

78. I shora uvedená vada spočívající v onom dřívějším poškození vozidla byla oznámena včas, když na ní strana žalující poprvé obsahově upozornila stranu žalovanou již ve svém podání ze dne [datum] doručeném žalovanému prostřednictvím soudu dne [datum] , tedy dokonce ještě před tím, než bylo definitivně ono předchozí masivní nabourání předmětného vozidla prokázáno (k čemuž došlo ve vztahu k žalobci při jednání dne [datum]), když ostatně zde ani námitka opožděnosti oznámení této vady nebyla přímo ve vztahu k této vadě nikdy vznesena, přičemž jde navíc v tomto případě zcela jistě o vadu skrytou (srov. § 2112 o. z).

79. Další zásadní mezi účastníky spornou otázkou byla v předmětné věci okolnost, jaké právo z vadného plnění si žalobce zvolil.

80. Práva z vadného plnění upravuje ustanovení § 2106 o. z. a ustanovení § 2107 o. z.

81. Podle ustanovení § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle ustanovení § 2106 odst. 2 o. z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle ustanovení § 2106 odst. 3 o. z. nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

82. Podle ustanovení § 2107 odst. 1 o. z. má žalobce jakožto kupující při vadném plnění právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

83. Soud je přitom v projednávané věci názoru, že ony vady spočívající v poškození motoru a ostatně i ono masivní poškození vozidla v minulosti, by z pohledu soudu jednoznačně představovaly podstatné porušení smlouvy, jelikož by si zcela nepochybně minimálně v prvním případě žalobce takovéto vozidlo nekoupil (když i svědek [jméno FO] vypověděl, že bylo žalovanému zdůrazňováno, že žalobce potřebuje bezproblémové vozidlo, viz odst. 60 rozsudku). Jak však ale vyplyne z níže uvedeného, tato konkrétní otázka ve výsledku nebude v předmětném řízení zásadní.

84. Jak pak vyplývá ze shora podrobně rozepsaného závěru o skutkovém stavu, v projednávané věci žalobce (prostřednictvím svého syna, k tomu viz výše odst. 77 rozsudku) zcela nepochybně požadoval po žalovaném zaplacení přiměřené slevy z kupní ceny, jelikož zcela evidentně požadoval, aby mu žalovaný zaplatil cenu opravy předmětného vozidla (která měla proběhnout u pana [jméno FO], s kterým to dohodla strana žalující), a nikoliv, aby žalovaný sám vozidlo opravil či jeho opravu sám zajistil (viz WhatsApp komunikace v odst. 54 rozsudku, ale i výslech svědka Aliho Saremiho v odst. 60 rozsudku).

85. Jak vyplývá ze shora citovaného ustanovení § 2106 odst. 2 o. z. provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. K tomu lze uvést (vzhledem k níže uvedenému však spíše pro úplnost), že v podmínkách projednávané věci by vzhledem k tomu, že postupně vycházela najevo větší závažnost vad motoru, soud teoreticky mohl uvažovat o tom, že žalobce by mohl za těchto okolností pro tuto změněnou „závažnost vad“ od smlouvy odstoupit. V projednávané věci však bylo bez jakýchkoliv pochyb prokázáno (viz výslech znalce v odst. 63 rozsudku a výslech svědka [jméno FO] v odst. 62 rozsudku), že v mezidobí od prodeje vozidla do odstoupení od smlouvy došlo v důsledku provádění opravárenských úkonů panem Dokhvatem k nevratné změně stavu vozidla.

86. Podle ustanovení § 2110 o. z. přitom kupující nemůže odstoupit od smlouvy, ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. To neplatí, a) došlo-li ke změně stavu v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady věci, b) použil-li kupující věc ještě před objevením vady, c) nezpůsobil-li kupující nemožnost vrácení věci v nezměněném stavu jednáním anebo opomenutím, nebo d) prodal-li kupující věc ještě před objevením vady, spotřeboval-li ji, anebo pozměnil-li věc při obvyklém použití; stalo-li se tak jen zčásti, vrátí kupující prodávajícímu, co ještě vrátit může, a dá prodávajícímu náhradu do výše, v níž měl z použití věci prospěch.

87. V projednávané věci přitom soud i vzhledem ke zjištěním učiněným z výslechu znalce (viz odst. 63 rozsudku) nemohl uzavřít, že by zásahy svědka [jméno FO] směřovaly pouze ke zjištění vady. Jednak svědek [jméno FO] zcela evidentně nejen vady zjišťoval, nýbrž i automobil sám opravoval (viz odst. 61 rozsudku), a jednak i samotné ono zjišťování vady mohlo v daném případě proběhnout bez oné v podstatě kompletní demontáže motoru (viz odst. 63 rozsudku).

88. Vzhledem k právě uvedenému tedy není v projednávané věci pro ony shora načrtnuté úvahy o možnosti žalobce od smlouvy odstoupit prostor.

89. Ze shora uvedených důvodů má tudíž žalobce právo na zaplacení přiměřené slevy z kupní ceny.

90. K výši přiměřené slevy je třeba uvést, že obecně je třeba vyjít z pravidla, že nárok na slevu z kupní ceny by měl odpovídat rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží dodané s vadami v době, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění (srov. [jméno FO], Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání, 3. aktualizace, [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2024, komentář k § 2106 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka])

91. Takto zjištěný poměr obvyklých cen s vadami a bez vad je pak na místě upravit podle sjednané ceny (tj. shora uvedeným způsobem zjistit o kolik % vada snížila cenu), jelikož cena není v mnoha případech tvořena pouze obvyklou hodnotou věci, ale i dalšími faktory, mimo jiné vyjednávacími schopnostmi stran, což je na místě zohlednit (srov. i TICHÝ, Luboš, PIPKOVÁ, [jméno FO], BALARIN, Jan, Kupní smlouva v novém občanském zákoníku, 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, komentář k § 2106, ve kterém je rovněž vysloven závěr, že hodnota vadné věci a hodnota bezvadné věci se porovná a podle této proporce je snížena sjednaná kupní cena).

92. V projednávané věci přitom k datu [datum] obvyklá cena předmětného vozidla s oněmi vadami motoru činila [částka] a bez těchto vad pak [částka] (vše viz odst. 63 rozsudku). Od oné částky [částka] představující obvyklou cenu vozidla s oněmi vadami spočívajícími ve shora rozebraném poškození motoru je pak v projednávaném případě na místě ještě odečíst dalších 15 %, tedy dalších [částka], za onu shora v odst. 75 rozsudku podrobně rozvedenou vadu spočívající v předchozím masivním poškození předmětného automobilu, která ve znaleckém posudku ze dne [datum] zohledněna nebyla (viz odst. 63 ale i odst. 51 rozsudku). V projednávaném případě je přitom podle závěru soudu na místě vyjít skutečně z oněch 15 % (když znalec uváděl rozmezí mezi 10 a 15 %), a to vzhledem k oné shora v odst. 58 podrobně popsané závažnosti poškození, které bylo v projednávané věci takového charakteru, že pojišťovna již nepovažovala opravu předmětného vozidla vůbec za rentabilní (viz opět odst. 58 rozsudku) Obvyklý cena předmětného vozidla s vadami k datu [datum] tudíž ve výsledku činí [částka].

93. Rozdíl mezi obvyklou cenou vozidla bez vad a s vadami tak činí [částka], což představuje 36,09022556 % z částky [částka]. Při zohlednění sjednané kupní ceny (ve výši [částka]) pak půjde při zachování daného procentního poměru o 36,09022556 % z [částka], tedy ve výsledku (po zaokrouhlení) o částku [částka].

94. Jinak řečeno, poměr mezi obvyklou cenou vozidla bez vad a s vadami je 133 ku 85 (tedy o 1,564705882352941 ku 1). Při zohlednění sjednané kupní ceny ve výši [částka] pak půjde při zachování daného poměru o [částka] ku [částka] (po zaokrouhlení). Rozdíl mezi těmito částkami pak činí částku [částka].

95. Takovýto výsledek pak podle názoru soudu v poměrech projednávané věci odpovídá přiměřené slevě z kupní ceny s ohledem na všechny shora podrobně popsané skutkové okolnosti případu (výše přiměřené slevy je ve výsledku na právním posouzení soudu, byť je typicky právě vhodné jej založit na skutkově odborných podkladech opatřených znaleckým zkoumáním, jak soud v projednávané věci učinil, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

96. Žalobce má proto nárok na zaplacení přiměřené slevy z kupní ceny ve výši [částka], a soud tudíž (ve výroku I.) uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit, a to i spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky [částka] od [datum] (datum, od kterého je úrok z prodlení žalován, byť by měl žalobce nárok na jeho zaplacení již ode dne následujícího po uplatnění požadavku na zaplacení slevy, tedy ode dne [datum], viz odst. 54 rozsudku) do zaplacení. Lhůtu k zaplacení stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) delší, patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek časového prostoru částku uhradit. Co do zbývající zažalované částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, pak soud žalobu ze shora podrobně rozvedených důvodů zamítl.

97. Jelikož má tedy žalobce ze shora uvedených důvodů právo na onu přiměřenou smlouvu a jelikož tedy již nemohl od předmětné kupní smlouvy odstoupit, je vlastníkem předmětného automobilu (stále) žalobce, který se jím stal již dnem 1 .7. 2021, a to v souladu s ustanovením § 1099 o. z., které stanoví, že vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem, a ostatně i v souladu s předmětnou kupní smlouvou (viz odst. 53 rozsudku). K tomu je třeba doplnit, že registr silničních vozidel není veřejným seznamem, neboť není splněna jedna z definičních podmínek veřejného seznamu, a to přístupnost této evidence bez omezení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]), a proto se ustanovení § 1102 o. z., které stanoví, že převede-li se vlastnické právo k movité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví, v projednávané věci neuplatní.

98. V projednávané věci je přitom dán i naléhavý právní zájem žalovaného na určení, že vlastníkem předmětného vozidla je žalobce, jelikož bylo v řízení prokázáno, že žalovaný již obdržel v souvislosti s předmětným vozidlem pokutu a jelikož se žalovaný již bezúspěšně i sám domáhal zápisu změny vlastníka v registru vozidel, avšak tato jeho žádost byla zamítnuta s odůvodněním, že není povinností správního orgánu pátrat po tom, kdo je skutečným vlastníkem vozidla (vše viz odst. 56 rozsudku). Z těchto důvodů tedy soud (výrokem V. za použití ustanovení § 166 o. s. ř, když si soud své opomenutí uvědomil ihned při jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek) určil, že vlastníkem předmětného automobilu je žalobce.

99. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. stanoví, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V projednávané věci přitom, co se týče zažalované částky ve výši [částka] s příslušeným úrokem, byl žalobce úspěšný pouze co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, avšak podle názoru soudu jde o typický případ, kdy je na místě aplikace shora citovaného ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. V projednávané věci totiž žalobce tvrdil, že má nárok buď na vrácení kupní ceny ve výši [částka], nebo na zaplacení přiměřené slevy z kupní ceny ve stejné výši. Soud však po úvaze k dospěl k závěru, a to na základě výsledků znaleckého zkoumání, že výše přiměřené slevy činí pouze [částka] (k čemuž je třeba zopakovat, že stanovení výše přiměřené slevy je právním závěrem soudu, který má být však typicky opřen o závěry znaleckého posudku, viz odst. 95 rozsudku), čímž jsou právě naplněny předpoklady pro aplikaci shora citovaného ustanovení. Žalovaný pak sice byl procesně úspěšný v části, ve které se domáhal určení, že žalobce je vlastníkem vozidla, soud však dospěl k závěru, že tato část řízení představovala v předmětné věci pouze naprosto nepatrnou část jeho předmětu. Současná (rozhodující je stav k datu vyhlášení rozsudku) obvyklá cena předmětného vozidla je neznámá, takže soud vychází v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném k datu vyhlášení rozsudku (dále jen „advokátní tarif“), z tarifní hodnoty ve výši [částka]. Ze shora uvedených důvodů byl tedy žalobce ve věci úspěšný co do [částka] ([částka] + částka [částka] představující ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum], při aplikaci ustanovení § 142 odst. 3 je pak v tomto případě na místě vycházet z přisouzené částky, a nikoliv z celé zažalované částky), žalovaný pak pouze co do oné shora vysvětlené částky [částka]. Žalobce byl tedy (po zaokrouhlení) ve věci úspěšný co do 88 % předmětu řízení (který tvoří tedy částka [částka]), a již jen z tohoto důvodu lze slovy shora citovaného ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. uzavřít, že měl neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Uvedené pak odpovídá i tomu, že velká část nákladů řízení (zejména v podobě znalečného placeného ze záloh složených žalobcem) vznikla v souvislosti se zjišťováním oné přiměřené slevy, a nikoliv se stanovením vlastnictví předmětného vozidla. Uvedený závěr soudu pak odpovídá i okolnostem případu a jeví se i z tohoto pohledu jako spravedlivý (což odpovídá i požadavku rozhodovací praxe, zejména Ústavního soudu ČR). Jak soud podrobně rozebírá výše, v řízení bylo bez pochyb prokázáno, že předmětné vozidlo bylo prodáno žalovanému s vadami, a to mimo jiné takovými, které hned druhý den po jeho koupi znemožnily jeho užívání, a které byly zcela evidentně podstatným porušením smlouvy, žalovaný přitom po celou dobu řízení popíral, že by vozidlo bylo předáno s jakýmikoliv vadami a jak soud opakuje, naprostá většina v řízení obsáhle provedeného dokazování se týkala právě zjišťování vad a jejich rozsahu (zejména znalecké posudky). Vyvolání soudního řízení tak zcela nepochybně zapříčinil žalovaný, jelikož kdyby neprodal žalobci vozidlo s vadami, k žádnému řízení by nedošlo. I z tohoto důvodu by se soudu jevilo nespravedlivým, kdyby měl žalovaný nést byť jen část svých nákladů řízení (které se skládají mimo jiné i ze spotřebovaných záloh na náklady důkazů v celkové výši [částka]). Pro úplnost pak soud uvádí, že o náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud jedním výrokem, jelikož šlo o jedno řízení (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 28 Co 130,188,189/2024 - 440).

100. Náklady žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená podle § 6, § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve výši [částka] ([částka], srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], plus [částka], viz odst. 98 rozsudku) ve výši [částka] za každý z 18 úkonů právní služby vykonané advokátem, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, sepis vyjádření z [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahujícím 2 hodiny tedy jde o 2 úkony, účast na jednání dne [datum] přesahujícím 2 hodiny, tedy jde o 2 úkony, účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahujícím 2 hodiny, tedy jde o 2 úkony, sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]. Celkem tedy odměna činí částku [částka]. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za úkony představující sepis vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], protože se nejednalo o úkony sloužící k účelnému uplatňování práva, jelikož šlo pouze o vyjádření, ve kterých žalobce nesouhlasil, že by měl mít povinnost složit zálohu na náklady důkazu. Stejně tak soud nepřiznal náhradu za úkon představující sepis vyjádření ze dne [datum], jelikož se jednalo pouze o krátké sdělení v podstatě v délce jedné věty, a nikoliv tedy o úkon podřaditelný pod některý z úkonů předpokládaných ustanovením § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to ani při aplikaci ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále pak je tvoří paušální náhrada výdajů stanovená § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu v celkové částce [částka] za těchto 18 úkonů právní služby. Konečně pak náklady žalobce sestávají ze spotřebovaných záloh na náklady důkazů v celkové výši [částka]. Celkem tak náklady žalobce činí částku [částka]. Lhůtu k zaplacení stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. opět delší, patnáctidenní, aby měl žalovaný delší časový prostor tuto značnou částku uhradit.

101. O náhradě nákladů, které vynaložil stát, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení rozebraného v odst. 98 rozsudku, a ze stejných důvodů, jako jsou uvedeny výše v tomto odst. 98 rozsudku, proto uložil žalovanému povinnost zaplatit státu plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z částky [částka] představující tu část z nákladů na znalečné znalce [jméno FO] (o kterém bylo rozhodnuto usnesením soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]), která nebyla kryta žalobcem složenou zálohou na náklady důkazu. Lhůtu k zaplacení stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. opět delší, patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek časového prostoru částku uhradit.

Poučení